ZPRÁVA o klamavých reklamních praktikách

30. 9. 2013 - (2013/2122(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Cornelis de Jong

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o klamavých reklamních praktikách

(2013/2122(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o ochraně podniků před klamavými marketingovými praktikami a zajištění účinného prosazování práva (COM(2012)0702),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění)[1],

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu („směrnice o nekalých obchodních praktikách“)[2],

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)[3],

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2011 o nepoctivých katalogových firmách[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě[6],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o podvodných katalogových firmách[7],

–   s ohledem na studii nazvanou „Nekalé praktiky katalogových firem v kontextu stávajících a budoucích právních předpisů upravujících vnitřní trh, které jsou zaměřeny na ochranu spotřebitelů a malých a středních podniků“, vypracovanou na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů[8],

–   s ohledem na návrh stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2013 týkající se sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o „ochraně podniků před klamavými marketingovými praktikami a zajištění účinného prosazování práva – revize směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě“ (COM(2012)0702)[9],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0311/2013),

A.  vzhledem k tomu, že klamavé obchodní praktiky mohou mít mnoho podob, z nichž nejrozšířenější jsou podvodné katalogové firmy, platební formuláře, jména internetových domén a ochrana obchodní známky a zavádějící nabídky „pracovní příležitostí“, „práce z domova“ nebo nabídky typu „chcete rychle zbohatnout?“;

B.  vzhledem k tomu, že směrnice 2006/114/ES se v současné době vztahuje na klamavou a srovnávací reklamu a jejich důsledky pro spravedlivou soutěž na vnitřním trhu;

C. vzhledem k tomu, že podniky, zejména MSP a drobné podniky, jasně požadují lepší ochranu a účinný postup proti klamavým praktikám mezi podniky, což je však oblast mimo působnost směrnice 2005/29/ES;

D. vzhledem k tomu, že finanční ztráty, které v EU vznikají v důsledku klamavých obchodních praktik, zatím nebyly vyčísleny, avšak na základě některých vnitrostátních statistik lze odhadem každoročně hovořit o miliardách eur;

E.  vzhledem k tomu, že klamavé obchodní praktiky vedou k selháním trhu a narušují soutěž, neboť podnikům znemožňují přijímat informovaná, a tedy efektivní rozhodnutí;

F.  vzhledem k tomu, že oběťmi takových praktik jsou hlavně MSP, především malé a drobné podniky, jež jsou v Evropě hlavním motorem růstu; vzhledem k tomu, že mezi postiženými jsou i školy, církve, nemocnice, nevládní organizace, úřady místní samosprávy a další veřejné orgány;

G. vzhledem k tomu, že Parlament na problém klamavých obchodních praktik, jež jsou často užívány přeshraničně, již několikrát se znepokojením upozornil a vyzval Komisi a členské státy, aby aktivněji vedly informační kampaně, posilovaly spolupráci a vymáhání práva a právních předpisů;

H. vzhledem k tomu, že klamavé obchodní praktiky doléhají na spotřebitele, kteří tak musí platit za produkty a služby vyšší ceny;

I.   vzhledem k tomu, že případy klamavého jednání nebývají ohlašovány, protože oběti klamavých obchodních praktik se často cítí zahanbeny, a tak tyto případy nenahlásí donucovacím orgánům nebo odvádějí požadované platby; vzhledem k tomu, že je tedy mimořádně důležité, aby tyto orgány zjednodušily ohlašování takových případů a aby jim přikládaly náležitou váhu;

J.   vzhledem k tomu, že členské státy provedly směrnice 2005/29/ES a 2006/114/ES různým způsobem, a proto se vnitrostátní právní předpisy v příslušných oblastech značně liší; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly přispívají k roztříštěnosti trhu a vyvolávají nejasnosti ohledně vymáhání pravidel EU pro podniky soudní cestou, zejména v přeshraničním kontextu;

K. vzhledem k tomu, že podvodní obchodníci využívají značných rozdílů v míře ochrany podniků v jednotlivých členských státech a že pouze Rakousko a Belgie ve svých právních předpisech výslovně katalogové systémy zakazují a že Nizozemsko podobný zákon připravuje;

L.  vzhledem k tomu, že základem je koherentní postup s vyváženými preventivními a sankčními opatřeními; vzhledem k tomu, že dokud nebudou přijata jasná právní ustanovení ohledně jejich prosazování, donucovací orgány budou jednat nerozhodně;

M. vzhledem k tomu, že v současné době je velmi obtížné nečestné obchodníky vysledovat a trestně stíhat, protože často posílají účty z jedné země do druhé, zatímco jejich bankovní účty jsou vedeny v nějaké třetí zemi, takže není snadné vystopovat ani peněžní převody;

N. vzhledem k tomu, že pro MSP a zejména drobné podniky je často vzhledem k jejich velikosti a omezeným zdrojům nemožné individuálně podávat trestní oznámení proti nečestným obchodníkům spadajícím pod jinou jurisdikci;

1.  vítá sdělení Komise, ale zdůrazňuje, že je nutné vyvinout větší úsilí, zejména v oblasti prosazování práva;

2.  je silně znepokojen negativními dopady klamavých, zavádějících a nepoctivých reklamních praktik na hospodářský růst, zejména na MSP, a na spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, zejména v členských státech, které jsou méně rozvinuté a nejvíce postiženy finanční krizí;

3.  žádá Komisi, aby vyjasnila oblast působnosti směrnice 2006/114/EC, aby bylo možné zlepšit ochranu podniků proti klamavým obchodním praktikám;

Prevence a informace

4.   zdůrazňuje, že je nutné zlepšit výměnu informací mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby vytvořily nebo určily národní centrály, jimž by podniky a další oběti mohly ohlašovat nekalé praktiky a které by poskytovaly informace o možnostech nápravy soudní i mimosoudní cestou, jakož i pomoc a poradenství v souvislosti s prevencí a potíráním různých forem podvodu; domnívá se, že každá centrála by měla vést databázi se záznamy všech typů klamavých obchodních praktik a se snadno pochopitelnými příklady; vyzývá Komisi, aby koordinovala hladkou výměnu informací národních databází, mimo jiné tím, že podpoří vytvoření systému rychlého varování, jenž bude identifikovat nové praktiky a současně respektovat rozpočtová omezení;

5.  je přesvědčen o tom, že národní centrály by měly hrát aktivní úlohu při předávání informací mezi veřejnými orgány, občany a podniky, že by spolu měly vzájemně spolupracovat, varovat se před novými klamavými praktikami a pomáhat MSP při urovnávání přeshraničních sporů tím, že okradeným podnikům poskytnou informace o možnostech nápravy soudní i mimosoudní cestou; domnívá se, že tyto národní centrály by měly svá obecná zjištění v dotčeném členském státě pravidelně zveřejňovat;

6.  vyzývá vnitrostátní a mezinárodní profesní sdružení podniků, zejména sdružení MSP, k úzké spolupráci s národními centrálami; v tomto ohledu vítá rovněž spolupráci veřejného a soukromého sektoru;

7.  podporuje záměr Komise prozkoumat případné vytvoření unijní „černé listiny“ zavádějících obchodních praktik, jež by byla sestavována podle schválených kritérií a jež by mohla – bude-li to proveditelné – uvádět firmy, které byly opakovaně usvědčeny z jejich používání; doporučuje, aby tato listina byla soudržná s již existující černou listinou ve směrnici o nekalých obchodních praktikách, aby byla vyčerpávající a aby uváděla jasné definice podvodných obchodních praktik;

8.  vyzývá Europol, aby se více angažoval v boji proti těmto formám podvodu shromažďováním informací o přeshraničních klamavých obchodních praktikách a analýzou podpůrných struktur podvodných společností a aby vytvořil mechanismus pro rychlou výměnu aktuálních informací o těchto praktikách a strukturách mezi donucovacími orgány;

9.  zdůrazňuje, že je třeba, aby vnitrostátní donucovací orgány úžeji spolupracovaly s poskytovateli služeb, jako jsou banky, telefonní společnosti, poštovní služby a společnosti vymáhající pohledávky, jejichž služby využívají subjekty používající klamavé obchodní praktiky, čímž by přispěly k prevenci činnosti podvodných společností;

10. naléhá na Komisi a členské státy, aby společně propagovaly vzdělávací a informační iniciativy určené všem podnikům a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů mezi podniky, aby zajistily, že si podniky budou vědomy hrozících nebezpečí;

Prosazování práva a trestní stíhání

11. zdůrazňuje, že různé úrovně ochrany a rozdílné veřejné donucovací mechanismy v jednotlivých členských státech znemožňují vést nadnárodní informační kampaně, což vede k vážné právní a provozní nejistotě podniků;

12. se znepokojením konstatuje, že vyšetřovací orgány v několika členských státech jsou kvůli nejasným platným ustanovením mimořádně neochotné zabývat se případy klamavých obchodních praktik a že nevěří tomu, že se jim podaří shromáždit dostatečný usvědčující materiál; zdůrazňuje, že orgány státní správy musí aktivně potírat finanční a hospodářskou kriminalitu;

13. zdůrazňuje, že je nutné zlepšit vyšetřování a trestní stíhání klamavých obchodních praktik; vyzývá tedy Komisi, aby pro vnitrostátní donucovací orgány vypracovala obecné pokyny ohledně osvědčených postupů, v nichž určí priority pro vyšetřování a trestní stíhání; vyzývá členské státy, aby posílily kapacity a odbornost příslušných vyšetřovacích a soudních orgánů;

14. zdůrazňuje, že je nutné zavést účinné, přiměřené a odrazující postihy, a připomíná, že sankce mohou mít preventivní charakter;

15. vyzývá Komisi, aby vytvořila síť pro vzájemnou spolupráci vnitrostátních donucovacích orgánů v zájmu lepšího uplatňování směrnice v přeshraničních případech;

16. vyzývá Komisi, aby posoudila doporučení Parlamentu na částečné rozšíření působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách tak, aby příloha I (černá listina) zahrnovala smlouvy mezi podniky, a současně aby zvážila případnou revizi směrnice 2006/114/ES a zhodnotila, zda by se tím dosáhlo koherentnějšího přístupu, protože definice nekalých obchodních praktik i černá listina by se rozšířily na vztahy mezi podniky;

17. vítá záměr Komise navrhnout jasnější definici klamavých obchodních praktik; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zavedla dodatečnou definici nečestných ekologických tvrzení;

18. vyzývá Komisi, aby prioritně přezkoumala, do jaké míry by mohlo usvědčení společnosti z opakovaného používání velmi nekalých obchodních praktik ohrozit její způsobilost k účasti na veřejných zakázkách EU a/nebo k získání finančních prostředků EU;

19. vyzývá členské státy, aby zajistily úzkou spolupráci svých berních úřadů s národními centrálami, jež by měla podobu častých kontrol společností, v jejichž případě bylo ohlášeno používání klamavých obchodních praktik;

20. zdůrazňuje, že je nutné, aby v zájmu rozpoznání podezřelého chování a prevence podvodných praktik byla organizacím odpovědným za registraci společností, jako jsou např. obchodní komory, přiznána aktivnější úloha;

21. upozorňuje zejména na úlohu podvodných společností vymáhajících pohledávky, které neváhají vyvíjet na podniky nátlak, aby zaplatily faktury, o nichž vědí nebo mohou vědět, že byly vystaveny podvodně; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly způsoby lepší kontroly takových společností, jak před tak i po jejich formálním založení, a aby rovněž zvážily, zda společnostem vymáhajícím pohledávky případně uloží povinnost ohlašovat klamavé postupy;

22. se znepokojením konstatuje, že se ukázalo, že postupy řešení sporů jsou neefektivní, zdlouhavé a nákladné a že nejsou zárukou náležité a včasné náhrady způsobených škod; zdůrazňuje, že tuto situaci je nutné napravit, aby oběti měly možnost domoci se spravedlivého odškodnění; vyzývá členské státy, aby zavedly vnitrostátní právní předpisy, jež obětem klamavých obchodních praktik případně umožní proti podvodné společnosti podat kolektivní žalobu v souladu s nedávno zveřejněním doporučením Komise C(2013)3539 a sdělením Komise COM(2013)401; zdůrazňuje, že oběti by měly být zastoupeny kvalifikovaným subjektem, jak je uvedeno v dokumentech Komise, aby se zamezilo nekorektnímu vedení soudního sporu;

Mezinárodní spolupráce za hranicemi EU

23. zdůrazňuje, že klamavé obchodní praktiky jsou mezinárodním problémem, který přesahuje hranice jednotlivých členských států i hranice EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v této oblasti spolupracovaly na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi i s příslušnými mezinárodními organizacemi;

24. vyzývá Komisi, aby se aktivněji zapojila do práce mezinárodní pracovní skupiny pro hromadný marketing, v níž jsou zastoupeny donucovací a regulační orgány a organizace spotřebitelů z USA, Austrálie, Belgie, Kanady, Nizozemska, Nigérie a Spojeného království a rovněž Europol;

25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.
• [2]  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
• [3]  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.
• [4]  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 51.
• [5]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0269.
• [6]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0008.
• [7]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0608.
• [8]  IP/A/IMCO/ST/2008-06.
• [9]  INT/675 - CES1233-2013_00_00_TRA_PA.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Klamavé obchodní praktiky mohou mít mnoho podob, z nichž nejrozšířenější jsou podvodné katalogové firmy fungující tak, že taková společnost rozešle podnikům formuláře, v nichž je žádá o vyplnění nebo aktualizaci jejich obchodního jména a kontaktních údajů, zdánlivě zdarma. Tyto podniky později zjistí, že ve skutečnosti neúmyslně podepsaly smlouvu, která je obvykle zavazuje k tomu, že budou nejméně tři roky zapsány v katalogu hospodářských subjektů za roční poplatek ve výši 1 000 EUR či více.

Mezi další klamavé obchodní praktiky patří klamavé platební formuláře, které se tváří jako faktury za služby, jež si obchodník údajně objednal, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není, dále nabídky na rozšíření názvu internetové domény, kdy nečestný obchodník uvede nesprávné informace a vyvíjí psychologický nátlak na uzavření smlouvy za mnohem vyšší cenu v porovnání s registracemi prováděnými oficiálními poskytovali, a konečně nabídky na rozšíření ochrany obchodních značek i na jiné země, ačkoli takovou ochranu mohou zajistit pouze oficiální orgány.

V jednotlivých členských státech se míra ochrany podniků značně liší. Klamavé katalogové systémy ve svých právních předpisech výslovně zakazují pouze Rakousko a Belgie. V oddíle 28a rakouského zákona o klamavých obchodních praktikách se stanoví: „v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářské soutěže je zakázáno inzerovat registraci v katalozích, jako jsou například „zlaté stránky“, telefonní a podobné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo podobným způsobem či nabízet takovou registraci přímo, aniž by bylo jednoznačně a zřetelnými grafickými prostředky uvedeno, že daná reklama je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy“. V čl. 97 odst. 1 belgického zákona o chování na trhu a ochraně spotřebitele se stanoví: „žádná společnost nesmí přímo, ani prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky, podmínek smlouvy, nabídky opravy nebo jakéhokoli podobného dokumentu získávat inzerenty pro registraci v katalozích, adresářích, telefonních nebo podobných seznamech, aniž by výslovně uvedla, že dotčený dotazník je nabídkou k uzavření smlouvy, a aniž by tučným a největším písmem, jež je použito v dokumentu, seznámila s podmínkami smlouvy a se souvisejícími cenami“. Nizozemsko podobný zákon připravuje a v současné době na něm pracují poslanci za Socialistickou stranu společně s poslanci Liberální strany.

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vítá sdělení Komise o ochraně podniků před klamavými obchodními praktikami a zajištění účinného prosazování práva, avšak je přesvědčen o tom, že dosavadní opatření nepostačují. V návrhu zprávy proto předkládá několik dalších opatření v oblasti prevence, poskytování informací, prosazování práva a trestního stíhání. Klamavé obchodní praktiky nejsou pouze evropským fenoménem. Výbor proto klade důraz na mezinárodní spolupráci při jejich potírání.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (19. 9. 2013)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke klamavým reklamním praktikám
(2013/2122(INI))

Navrhovatel: Raffaele Baldassarre

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je hluboce znepokojen negativním vlivem zavádějících, klamavých a nekalých reklamních praktik na hospodářský růst, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a na spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci vnitřního trhu, zejména v členských státech, které jsou méně rozvinuty a nejvíce postiženy finanční krizí;

2.  zdůrazňuje, že různé úrovně ochrany i veřejných donucovacích mechanismů v členských státech jsou překážkou pro provádění přeshraničních reklamních kampaní, což vede k závažným právním a funkčním nejistotám v oblasti podnikání;

3.  naléhá na členské státy, aby vytvořily ad hoc síť vnitrostátních orgánů ke zdokonalení postupů prosazování a sdílení příslušných informací; za tímto účelem doporučuje, aby Komise vypracovala pro vnitrostátní orgány pokyny ohledně trestního stíhání a vyšetřování;

4.  vyzývá členské státy, aby zřídily národní kontaktní místo, kterému budou podniky moci nahlásit klamavé praktiky a kde získají odbornou radu k danému problému;

5.  silně podporuje postup užší spolupráce pro přeshraniční případy klamavé reklamy; zdůrazňuje tedy, že je třeba zavést a uplatňovat přesně vymezená zvláštní ustanovení ohledně vzájemné pomoci mezi příslušnými vnitrostátními orgány;

6.  vítá záměr Komise předložit jednoznačnější definici klamavých obchodních praktik; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zavedla dodatečnou definici praktik u ekologických tvrzení;

7.  vybízí Komisi k dalšímu zvážení návrhu na změnu směrnice 2006/114/ES začleněním černé listiny praktik, které mají být za všech okolností považovány za klamavé; nepodporuje rozšíření působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách o praktiky mezi podniky vzhledem k tomu, že zranitelnost a potřeba ochrany se liší v případě vztahů mezi podniky a v případě vztahů mezi podniky a spotřebiteli;

8.  domnívá se, že pokud Komise zvažuje použití černé listiny praktik, které jsou považovány za klamavé, měla by zajistit, aby se tato listina zaměřovala na určité obchodní praktiky a neobsahovala seznam podvodných společností;

9.  vyzývá Komisi, aby zanalyzovala vztah mezi srovnávací reklamou a určitými právy duševního vlastnictví, zvláště v případě srovnávání produktů s označením původu s produkty bez tohoto označení.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	17.9.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 0 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, József Szájer, Axel Voss
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Olle Schmidt

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.9.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Claudette Abela Baldacchino, Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Preslav Borissov, Jorgo Chatzimarkakis, Sergio Gaetano Cofferati, Birgit Collin-Langen, Anna Maria Corazza Bildt, Cornelis de Jong, Christian Engström, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Catherine Stihler, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Ashley Fox, Marielle Gallo, Roberta Metsola, Claudio Morganti, Olle Schmidt, Sabine Verheyen, Josef Weidenholzer
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Ana Gomes, Ingeborg Gräßle, Eduard-Raul Hellvig, Elisabeth Jeggle