ZPRÁVA o zprávě o provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace

1. 10. 2013 - (2013/2080(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Catherine Trautmann

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě o provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace

(2013/2080(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na směrnici 2009/140/ES (směrnice o zlepšení právní úpravy),

–   s ohledem na směrnici 2009/136/ES (směrnice o právech občanů),

–   s ohledem na nařízení (EU) č. 526/2013 (nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)),

–   s ohledem na směrnici 2002/21/ES (rámcová směrnice),

–   s ohledem na směrnici 2002/20/ES (autorizační směrnice),

–   s ohledem na směrnici 2002/19/ES (přístupová směrnice),

–   s ohledem na směrnici 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě),

–   s ohledem na směrnici 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích),

–   s ohledem na nařízení (EU) č. 531/2012 (přepracované nařízení o roamingu),

–   s ohledem na doporučení 2010/572/EU (doporučení o regulovaném přístupu k přístupovým sítím příští generace),

–   s ohledem na doporučení 2007/879/ES (doporučení o relevantních trzích),

–   s ohledem na doporučení 2009/396/ES (doporučení o regulaci sazeb za ukončení volání),

–   s ohledem na COM 2002/C 165/03 (pokyny k VTS),

–   s ohledem na doporučení 2008/850/ES (pravidla uvedená v článku 7 rámcové směrnice)

–   s ohledem na rozhodnutí č. 243/2012/EU o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra,

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. října 2011, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

–   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. února 2013 opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),

–   s ohledem na nedávnou činnost, kterou vykonalo Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) v oblasti neutrality sítí,

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. března 2013 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (COM(2013)0147),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0313/2013),

A. vzhledem k tomu, že regulační rámec pro elektronické komunikace v Unii byl naposledy změněn v roce 2009 na základě návrhů předložených v roce 2007 a následujících let přípravné práce;

B.  vzhledem k tomu, že provedení změn z roku 2009 v členských státech mělo proběhnout do 25. května 2011 a že v posledním členském státě byla dokončena v lednu 2013;

C. vzhledem k tomu, že každý vnitrostátní regulační orgán (NRA)má jistou volnost pro interpretaci způsobu, jak provést rámec tak, aby hodnocení účinnosti tohoto rámce zohlednilo také podmínky, za nichž je rámec prováděn v členských státech;

D. vzhledem k tomu, že rozdíly v prosazování a uplatňování regulačního rámce vedly u operátorů působících ve více než jedné zemi k vyšším nákladům a tak brzdily investice a rozvoj jednotného telekomunikačního trhu,

E.  vzhledem k tomu, že Komise nevyužila možnosti přijmout rozhodnutí, které by určilo nadnárodní trhy, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 4 rámcové směrnice;

F.  vzhledem k tomu, že celoevropští komerční uživatelé nebyli uznáni za samostatný segment trhu, což vede k nedostatku standardizovaných velkoobchodních nabídek, ke zbytečným nákladům a k fragmentaci vnitřního trhu;

G. vzhledem k tomu, že cílem rámce je podporovat ekosystém hospodářské soutěže, investice a inovace, které přispívají k rozvoji vnitřního trhu v oblasti komunikací ve prospěch spotřebitelů a podniků, zejména evropských podniků, v dané oblasti;

H. vzhledem k tomu, že by regulační rámec měl zůstat zachován jako soudržný celek;

I.   vzhledem k tomu, že v souladu se zásadami zlepšení právní úpravy je Komise povinna pravidelně přezkoumávat rámec s cílem zajistit, aby tento rámec držel krok s technologickým a tržním vývojem;

J.   vzhledem k tomu, že Komise nestaví pouze na regulačním rámci, ale paralelně jde cestou jednotlivých iniciativ, přičemž „jednotný digitální trh“ představuje nejnovější příklad;

K. vzhledem k tomu, že Komise oznámila svůj záměr přezkoumat směrnici o soukromí a elektronických komunikacích a doporučení o relevantních trzích, ale zatím ne jiné části regulačního rámce;

L.  vzhledem k tomu, že Komise od roku 1998 neaktualizovala povinnosti univerzální služby, a to navzdory žádosti obsažené ve směrnici o právech občanů z roku 2009;

M. vzhledem k tomu, že pro podporu investic, inovací a hospodářské soutěže a tím i pro kvalitnější služby má relevantní, stabilní a konzistentní rámec zásadní význam;

N. vzhledem k tomu, že při podpoře společné regulační judikatury se ukázal jako účinný společný přístup zdola nahoru založený na vnitrostátních regulačních orgánech;

O. vzhledem k tomu, že oddělení funkcí, tj. povinnost, aby vertikálně integrovaný operátor převedl činnost týkající se velkoobchodního poskytování příslušných přístupových produktů do nezávisle fungující interní obchodní jednotky, i nadále zůstává pouze poslední možností;

P.  vzhledem k tomu, že důležitým motorem účelných investic v průběhu času je účinná a udržitelná hospodářská soutěž;

Q. vzhledem k tomu, že regulační rámec podporuje hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a služeb v oblasti elektronických komunikací, která je ku prospěchu spotřebitelů;

R.  vzhledem k tomu, že podpora hospodářské soutěže při zajišťování sítí a služeb v oblasti elektronických komunikací je spolu s podporou investic jedním z hlavních politických cílů stanovených v článku 8 rámcové směrnice;

S.  vzhledem k tomu, že navzdory dosaženému pokroku se EU daří ve stanovené časové lhůtě činit pouze malé pokroky v plnění cílů Digitální agendy týkajících se širokopásmového připojení;

T.  vzhledem k tomu, že využívání přístupu k rychlému širokopásmovému internetu je pozvolné, jelikož 54 % evropských domácností by nyní mohlo využít přístupu k rychlostem přesahujícím 30 Mpbs, avšak evropští spotřebitelé tento přístup využívají jen pomalu (pouze 4,2 % domácností); vzhledem k tomu, že budování přístupu k superrychlému internetu (přes 100 Mbps) je pomalé a představuje pouze 3,4 % všech pevných linek, přičemž poptávka uživatelů s pouze asi 2 % domácností, které si tyto linky předplatily, se jeví jako slabá[1];

U. vzhledem k tomu, že řízení provozu sítí není samo o sobě dostatečně transparentní na to, aby byla zajištěna neutralita sítí;

V. vzhledem k tomu, že otázky týkající se hospodářské soutěže jak mezi poskytovateli služeb v oblasti elektronických komunikací, tak mezi nimi a poskytovateli služeb informační společnosti, zejména hrozby z hlediska otevřené povahy internetu, si zaslouží pozornost;

W. vzhledem k tomu, že mnoho sítí se stále potýká s překážkami hospodářské soutěži; vzhledem k tomu že se nepodařilo stanovit a uplatňovat zásadu neutrality sítí, která by zajistila, že nebude docházet k diskriminaci koncových zákazníků;

X. vzhledem k tomu, že zavedení technických norem pro mobilní komunikaci 4. generace (4G) brání nedostatečná koordinace přiděleného rádiového spektra, zejména prodlení členských států, pokud jde o ukončení schvalovacího postupu k povolení používání pásma 800 MHz pro služby v oblasti elektronických komunikací do 1. ledna 2013, jak je stanoveno v programu politiky rádiového spektra (RSPP);

Y. vzhledem k tomu, že program politiky rádiového spektra požaduje, aby Evropská komise přehodnotila využívání spektra mezi 400 MHz a 6 GHz a posoudila, zda by mohlo být uvolněno a poskytnuto pro nové aplikace další spektrum, jako např. , byť nikoli výlučně, pásmo 700 MHz;

Z.  vzhledem k tomu, že je nutné v rámci hodnocení dopadu právního rámce na možnosti, které jsou nabízeny uživatelům a spotřebitelům, posoudit inovace a rozvoj nových technologií a infrastruktur;

Aa. vzhledem k tomu, že rámec by měl zůstat neutrální a pro rovnocenné služby by měla platit stejná pravidla;

1.  vyslovuje politování nad zpožděním, k němuž došlo ze strany členských států při provádění změn regulačního rámce pro elektronické komunikace, které byly přijaty v roce 2009, a poukazuje na roztříštěnost vnitřního trhu v oblasti komunikací, která je způsobena nestejným uplatňováním tohoto rámce ve 28 členských státech;

2.  zdůrazňuje, že zatímco rámec učinil významný pokrok směrem k dosažení cílů, které jsou v něm stanoveny, je unijní trh v oblasti telekomunikací stále rozdělen podle státních hranic, což znemožňuje, aby podniky a občané využívali jednotný trh ke svému prospěchu;

3.  domnívá se, že stimulovat inovace, hospodářský růst a vytváření pracovních míst a nabízet koncovým uživatelům konkurenční ceny lze pouze v případě, že v oblasti vysokorychlostních širokopásmových služeb bude existovat konkurenceschopný evropský trh;

4.  domnívá se, že další přezkum by se měl zaměřit na další vývoj rámce s cílem řešit jakékoli nedostatky a s ohledem na rozvoj trhu, sociální a technický rozvoj a budoucí tendence;

5.  domnívá se, je třeba v přezkumu celého regulačního rámce posoudit tyto aspekty:

     i) zpožděný přezkum povinnosti univerzální služby, včetně povinnosti poskytovat v reakci na naléhavou potřebu omezit digitální propast přístup k širokopásmovému internetu za přiměřenou cenu, a zmírnit tím omezení způsobená obecnými zásadami pro státní podporu;

     ii) pravomoc vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o všechny otázky, včetně spektra, jež řeší rámec; pravomoci udělené vnitrostátním regulačním orgánům v členských státech a tudíž rozsah požadavku na nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu

     iii) spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž;

     iv) symetrické povinnosti týkající se přístupu k síti (článek 12 rámcové směrnice), protože v některých členských státech nebyly tyto regulační pravomoci svěřeny vnitrostátním regulačním orgánům;

     v) pravidla týkající se pákového efektu (článek 14 rámcové směrnice) a společného dominantního postavení (příloha II rámcové směrnice), protože i přes změny z roku 2009 mají vnitrostátní regulační orgány problém tyto nástroje používat;

     vi) postupy přezkumu trhu;

     vii) dopad služeb, jež jsou zcela nahraditelné službami, které poskytují tradiční poskytovatelé; byla by zapotřebí některá upřesnění, pokud jde o dosah technické neutrality tohoto rámce, stejně jako upřesnění týkající se jasného rozporu mezi službami v oddíle „informačních technologií“ a službami v oddíle „elektronických komunikací“;

     viii) nutnost zrušení nadbytečné regulace;

     ix) zrušení regulace v případech, kdy analýza trhu prokázala, že dotyčný trh je skutečně konkurenční a že existují určité způsoby a možnosti, jak zajistit rozšíření monitorování;

     x) poskytnutí možnosti vnitrostátním regulačním orgánům podat zprávu o jejich zkušenosti s nediskriminačními povinnostmi a prostředky nápravy;

     xi) účinnost a fungování postupů podle čl. 7 odst. 7a (společná regulace): zatímco celkově se jak Komise, tak sdružení BEREC shodují na tom, že při zohlednění přiměřeného vyvážení své úlohy dobře plní, Komise tvrdí, že v některých případech vnitrostátní regulační orgány svá regulační opatření neupravily úplně nebo je upravovaly pomalu, a BEREC si stěžuje na velkou časovou tíseň;

     xii) situaci, kdy fáze II postupu není spuštěna, protože vnitrostátní regulační orgán návrh opatření stáhl nebo vnitrostátní regulační orgán nepředkládá návrh nápravy problému, který je na určitém trhu rozpoznán, a v takovém případě je jediným řešením řízení pro porušení práva; v obou těchto případech by měla existovat možnost, jak zahájit řádný postup podle čl. 7 odst. 7a;

     xiii) účinnost a fungování postupu podle článku 19: Komise použila pravomoci podle článku 19 dvakrát (doporučení o sítích nové generace v září 2010 a doporučení o nediskriminaci a metodice pro výpočet nákladů). Vzhledem k tomu, že na rozdíl od postupu podle čl. 7 odst. 7a není pro postup podle článku 19 stanoven žádný časový rámec, regulační dialog mezi sdružením BEREC a Komisí neprobíhal úplně hladce, což vedlo ke stížnostem sdružení BEREC, že o stanovisko bylo požádáno ve velmi krátké lhůtě, a ke stížnostem Komise, že některé vnitrostátní regulační orgány se v období plánování a provádění chovaly zdrženlivě;

     xiv) celoevropské služby a operátoři, s přihlédnutím k (nepoužitému) ustanovení čl. 15 odst. 4 rámcové směrnice umožňující Komisi určit nadnárodní trhy; pozornost by se měla více zaměřit na konkurenční poskytování komunikačních služeb podnikům EU a účinnému a důslednému uplatňování nápravných opatření v případě podniků v celé EU;

xv) zjištění nadnárodních trhů alespoň jakožto prvního kroku, pokud jde o služby pro podniky; umožnění poskytovatelům informovat sdružení BEREC o tom, že mají v úmyslu poskytovat na těchto trzích své služby, a dohled nad poskytovateli, kteří poskytují služby prostřednictvím BEREC;

     xvi) sdružení BEREC a jeho fungování a rozšíření jeho pravomocí;

     xvii) volný přístup k obsahu pro všechny podle čl. 1 odst. 3a rámcové směrnice a neutralita sítě na základě čl. 8 odst. 4 písm. g) rámcové směrnice;

     xviii) doporučení o relevantních trzích;

     xix) regulaci zařízení, včetně spojeného prodeje zařízení a operačních systémů;

xx) nedávný celosvětový vývoj situace v oblasti počítačové bezpečnosti a počítačové špionáže a očekávání evropských občanů, pokud jde o jejich soukromí při používání elektronických komunikací a služeb informační společnosti; a

xxi) skutečnost, že internet se stal zásadní infrastrukturou k provozování široké škály hospodářských a společenských činností;

6.  domnívá se, že hlavními cíli přezkumu by mělo být:

     i) zajistit, aby zcela nahraditelné služby podléhaly stejným pravidlům; za tímto účelem je nutné vzít v úvahu definici služeb v oblasti elektronických komunikací, která je uvedena v čl. 2 písm. c) rámcové směrnice;

ii) zajistit, aby měli spotřebitelé přístup k rozsáhlým a srozumitelným informacím o rychlostech internetového připojení, které by jim umožnily porovnat si služby poskytované různými operátory;

iii) dále podpořit účinnou a udržitelnou hospodářskou soutěž, která je důležitým motorem účelných investic v průběhu času;

iv) zvýšit konkurenci na evropském trhu vysokorychlostního širokopásmového internetu;

     v) poskytnout stabilní a udržitelný rámec pro investice;

     vi) zajistit jednotné, soudržné a účinné uplatňování;

     vii) usnadnit rozvoj celoevropských poskytovatelů a poskytování přeshraničních služeb pro podniky;

viii) zajistit, aby rámec odpovídal digitálnímu věku a dal vzniknout internetovému ekosystému, který by podporoval celé hospodářství; a

ix) zajistit větší důvěru uživatelů ve vnitřní trh v oblasti komunikací, a to i na základě opatření k uplatňování budoucího regulačního rámce na ochranu osobních údajů a opatření zaměřených na vyšší bezpečnost elektronických komunikací na vnitřním trhu;

7.  je přesvědčen, že celkovým cílem rámce by měla být i nadále podpora odvětvového ekosystému pro hospodářskou soutěž a investice, přinášející užitek spotřebitelům a uživatelům a zároveň podporující vytvoření skutečného vnitřního trhu v oblasti komunikací a globální konkurenceschopnosti Unie;

8.  zdůrazňuje, že regulační rámec musí zůstat soudržný, náležitý a účinný;

9.  je přesvědčen, že rámec musí sloužit k zachování konzistentnosti a zajištění právní jistoty, aby byla zajištěna spravedlivá a vyvážená hospodářská soutěž, kde by měli evropští aktéři otevřeny všechny možnosti; domnívá se, že veškerá ustanovení, která navrhuje Komise, včetně např. jednotného evropského povolení, záležitostí spotřebitelů a technického zabezpečení aukcí spektra by mohla hrát důležitou úlohu při vytváření jednotného trku komunikací, ale že je třeba posoudit je s ohledem na tento cíl; domnívá se, že je třeba na požadovaný postup pro přezkum tohoto rámce nahlížet jako na krok k vytvoření digitálního hospodářství EU, a proto by se k němu mělo přistupovat jednotně a plánovitě;

10. zdůrazňuje, že z hlediska podpory inovací a ke zrušení vstupních bariér je nutné přestat rozlišovat mezi informacemi ve fázi vysílání, přenosu a přijímání;

11. zdůrazňuje, že v řízení provozu se skrývá potenciál diskriminačního chování porušujícího pravidla hospodářské soutěže; vyzývá proto členské státy, aby zabránily jakémukoli porušení neutrality sítí;

12. konstatuje, že ustanovení umožňující vnitrostátním regulačním orgánům zasáhnout pro udržení kvality služeb v případě blokování nebo zúžení služeb s cílem omezit konkurenci, spolu s lepší transparentností smluv, jsou mocnými nástroji pro zajištění toho, aby měli spotřebitelé přístup ke všem službám, jež si zvolí, a mohli tyto služby využívat;

13. zdůrazňuje, že upřednostňování tzv. kvality konec-konec („end to end“) vedle způsobu práce sítě, při němž se nepoužívá systém záruk doručení dat – tzv. „best effort delivery“, by mohly ohrozit neutralitu sítí; vyzývá Komisi a regulační orgány, aby tyto trendy monitorovaly a případně využily nástroje na prosazení povinnosti poskytovat kvalitní služby stanovené v článku 22 směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací; vyzývá, aby bylo v případě nutnosti zváženo přijetí dodatečných legislativních opatření na úrovni EU;

14. zdůrazňuje, že pro podporu inovací, zvýšení možnosti volby spotřebitelů, snížení nákladů a zvýšení účinnosti při šíření vysokorychlostní infrastruktury elektronické komunikace by měla být prozkoumána a spotřebitelům nabídnuta kombinace různých opatření a všech dostupných technologií, aby se předešlo zhoršování služby, blokování přístupu a zpomalení síťového provozu;

15. zdůrazňuje, že cílem příslušných orgánů členských států by mělo být uplatňování regulačních zásad, postupů a podmínek k používání spektra, které by evropským poskytovatelům služeb v oblasti komunikací nebránily v poskytování sítí a služeb v několika členských státech v celé Unii;

16. je přesvědčen, že větší koordinace spektra spolu s uplatňování společných zásad ohledně práva využívat určité spektrum v celé Unii by mohly být klíčovým prostředkem k řešení nedostatečné předpověditelnosti, pokud jde o dostupnost spektra, což by podpořilo investice a dosažení úspor z rozsahu;

17. zdůrazňuje, že pobídkové platby, příp. zrušení práva využívat příslušné rádiové spektrum v případě, že se nevyužívá, by mohly být důležitým opatřením k uvolnění dostatečného harmonizovaného rádiového spektra, které by stimulovalo poskytování vysoce kapacitních bezdrátových širokopásmových služeb;

18. zdůrazňuje, že celoevropské aukce bezdrátových služeb 4G a 5G, s omezeným počtem licencí, které by spolu obsluhovaly celé území EU, by umožnily poskytování celoevropských bezdrátových služeb, což by podkopalo základy, na nichž stojí zajišťování „roamingu“;

19. vyzývá členské státy, aby dali spotřebitelským aspektům elektronických komunikací mnohem vyšší prioritu; zdůrazňuje, že řádně fungující trhy s dobře informovanými a sebevědomými spotřebiteli jsou základem celého trhu EU;

20. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že si spotřebitelé stále více volí smlouvy v podobě „balíčků“ pokrývající víceré služby, je zvláště důležité, aby se přísně vymáhalo poskytování informací před uzavřením smlouvy i požadavky na aktualizaci informací u stávajících smluv;

21. zdůrazňuje, že je důležité posílit požadavky na informovanost spotřebitele ohledně omezení služeb, poskytování dotovaných zařízení a řízení provozu; vyzývá členské státy a Komisi, aby konzistentně vymáhaly zákaz klamavé reklamy;

22. zdůrazňuje, že vytváření balíčků služeb může být na překážku změně operátora a žádá Komisi a BEREC, aby přezkoumaly možné aspekty narušování hospodářské soutěže, o něž se v tomto případě jedná;

23. konstatuje, že dochází k případům, kdy operátoři omezili navazující funkce (spočívající v tom, že mobilní telefon může být použit jako router nebo přístupový bod) telefonů spotřebitelů ačkoli je ve smlouvě se spotřebitelem stanoveno neomezené využívání dat; žádá proto Komisi a sdružení BEREC, aby se v této souvislosti zabývaly možnými aspekty klamavé reklam a tedy potřebou větší jasnosti v tomto ohledu;

24. konstatuje důležitost změny a snadné přenositelnosti čísel na dynamickém trhu, transparentnost smluv a poskytování informací spotřebitelům ohledně změn smlouvy; lituje, že není dosahováno cílů přenositelnosti a vyzývá Komisi a BEREC, aby podnikly v tomto směru příslušné kroky;

25. podporuje členské státy, které zavedly posílené požadavky na ekvivalentní přístup pro uživatele s postižením a vyzývá všechny členské státy, aby následovaly jejich příkladu;   vyzývá BEREC, aby více podpořilo příslušná opatření ve prospěch osob s postižením a jejich přístup ke službám;

26. doporučuje všem členským státům, aby zavedly společné nouzové číslo 112; vyzývá ke zlepšení ohledně rychlosti zjištění polohy volajícího; upozorňuje, na to, že několik členských států již zavedly technologie umožňující rychlou lokalizaci volajícího;

27. vítá práci Komise, pokud jde o praktické zavádění čísel s předčíslím 116, zejména horkou linku pro pohřešované děti; vyzývá Komisi, aby tato čísla více prosazovala;

28. konstatuje, že se Komise vzdala svých ambicí ohledně celoevropského systému telefonních čísel;

29. zdůrazňuje, že došlo ke značnému pokroku při poskytování základního všeobecného přístupu k širokopásmovému připojení, jež bylo, jak konstatuje, až dosud velmi nerovnoměrné; vybízí členské státy, aby splnily cíle digitální agendy podnícením soukromých a vynaložením veřejných investic do nových síťových kapacit;

30. zdůrazňuje, že rostoucí objem dat, omezená dostupnost frekvencí a sbližování technologií, zařízení a obsahu vyžadují inteligentní řízení datového provozu a různé metody šíření, jako je spolupráce mezi sítěmi pro digitální pozemní vysílání a širokopásmovými bezdrátovými sítěmi.

31. zdůrazňuje, že přezkum musí být založen na rozsáhlých konzultacích se všemi zúčastněnými stranami a důkladné analýze všech otázek;

32. vyzývá proto Komisi, aby zahájila další revizi celého rámce, a umožnila tak skutečnou diskusi v příštím volebním období;

33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  SWD(2013)217 Srovnávací přehled Digitální agendy, str. 43.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Komise předložila své nejnovější návrhy na změnu rámce Unie pro elektronické komunikace v listopadu 2007, revidovaný rámec byl přijat Evropským parlamentem a Radou o dva roky později v listopadu 2009, a to po dlouhých a obtížných jednáních. Lhůta pro provedení tohoto rámce ve vnitrostátních právních předpisech byla 25. květen 2011, tj. 18 měsíců po jeho přijetí. Avšak pouze velmi málo členských států provedlo tyto předpisy včas a poslední členské státy oznámily úplné provedení až v lednu 2013.

I když je Komise povinna rámec pravidelně revidovat a nedávno se zavázala k revizi dvou součástí rámce (směrnice 2002/58 o soukromí a elektronických komunikacích a doporučení o relevantních trzích), dosud neoznámila, že by měla v úmyslu provést úplnou revizi.

Po šesti letech, která uplynula od předložení návrhu Komise, je při prvním hodnocení třeba zmínit skutečnost, že vnitřní trh elektronických komunikací není stále ještě dobudován; neexistuje například žádný celoevropský operátor. I když si myslím, že jednotný trh je zásadní věcí, balíček byl původně navržen tak, aby zajistil právní jistotu v této oblasti; měl by se považovat za část širšího záměru, tedy nástroje, který by mohl vytvořit potřebné podmínky k podpoře a propojení investic a hospodářské soutěže, a mít tudíž vliv na život občanů.

To je důvodem, proč by se účinnost uvedeného rámce měla hodnotit podle těchto výsledků, a první otázkou, kterou je třeba řešit, je to, proč po přijetí balíčku nenásledovaly investice na očekávané úrovni.

Vzhledem k hospodářské krizi, sociálnímu kontextu a síle tohoto odvětví z hlediska růstu a vytváření pracovních míst by správnou strategií Komise mělo být posouzení skutečnosti, že samotný rámec neřešil všechny výzvy existující v daném odvětví a že na aktéry mělo dopad mnoho dalších právních předpisů.

Je proto politováníhodné, že stále čekáme, až Komise vytvoří nějakou návaznost mezi jednotlivými okruhy problémů, jako jsou ochrana údajů, otázky týkající se spotřebitelů, investice a hospodářská soutěž, pokyny pro státní podporu atd.

Je překvapivé, že komisařka pro digitální strategii právě oznámila svůj záměr předložit „úplný a konečný balíček“ legislativních návrhů s cílem vytvořit „skutečný jednotný trh“, tj. „vnitřní trh elektronických komunikací“, o němž se uvažovalo v návrzích z roku 2007, a to do Velikonoc v roce 2014.

Mám-li hodnotit současné uvažování Komise, obecně mám pochopení pro myšlenku jednotného evropského pasu (s nezbytnými doprovodnými opatřeními týkajícími se dohledu, daňového dumpingu a rovněž ochrany spotřebitelů, práce a údajů) a větší harmonizace týkající se přidělování spektra a aukcí s cílem usnadnit celounijní přístup a vyvarovat se chyb z minulosti, např. pokud jde o cenu, která se platí za spektrum. Mám pochopitelně také pochopení pro myšlenku dalšího rozvoje koncepce neutrality sítě a konečně její transformace do právně závazných předpisů. Nicméně se domnívám, že tyto otázky jsou složité a citlivé a vyžadují důkladné konzultace a analýzu, a nemám pocit, že by bylo vhodné je předkládat spolutvůrci právních předpisů ve fragmentární podobě. Pravidla se nemohou stále měnit. Dala bych raději přednost tomu, aby uvedené otázky a další aspekty, jež tato zpráva určí, byly zahrnuty do příští povšechné revize rámce.

I když rámec z roku 2009 představuje jednoznačné a vítané zlepšení oproti rámci předcházejícímu – například tím, že poskytuje vnitrostátním regulačním orgánům účinné a konzistentní regulační nástroje –, domnívám se, že od jeho přijetí se objevily nové problémy, které souvisejí s vytvořením nového ekosystému, jenž je důsledkem vzniku nových technologií, nových hráčů a obchodních modelů a nových potřeb a očekávání spotřebitelů.

Mezi ně patří přístup k sítím nové generace (NGA), včetně doporučení Komise o NGA, politika rádiového spektra, neutralita sítí a bezpečnost v kybernetickém prostoru. Velmi mne znepokojuje nedávná tendence Komise, která někdy používá nové návrhy (např. návrh doporučení o nákladech a nediskriminaci) k definování velmi detailních opravných prostředků, a tudíž se zdá, že je náchylná nahrazovat regulační orgány sama sebou. Před předložením nového návrhu by Komise měla zjistit rozsah mezery v právních předpisech, jasně definovat společné cíle a uspořádat úplnou, formální a veřejnou konzultaci o tom, jak jich dosáhnout.

V důsledku toho bych od Komise očekávala, že vyjde ze striktního pojetí úlohy tohoto nařízení a zabezpečí dynamiku a navrhne opatření k lepšímu využívání nástrojů, které jsou již v tomto rámci k dispozici, nikoli, že navrhne zbrusu novou iniciativu, jejíž přijetí se spolutvůrci právních předpisů před koncem volebního období jeví jako téměř nemožné. Navíc by tento poslední návrh mohl vést ke zvýšené nejistotě, a tudíž ke snížení investic.

Proto vítám tuto příležitost, abych mohla posoudit rámec a zvážit, jaké je stanovisko Komise k otázkám, které již byly vysloveny v roce 2009, ale v té době pouze naťuknuty kvůli nedostatku konsensu.

Spektrum

Pokud jde o spektrum, rámec zahrnoval „umírněnou“ zásadu neutrality technologií a služeb a zahájil první program politiky rádiového spektra, který pak vyzval k inventarizaci využívání frekvencí členskými státy. To byla příležitost, aby Komise hrála významnější roli ohledně spektra, ale souvisela s tím jedna podmínka: umět prokázat svou schopnost být koordinátorem v této oblasti a ukázat evropskou přidanou hodnotu. Po uplynutí několika let ale stále ještě čekáme na skutečné celoevropské služby a slíbená inventarizace má teprve přijít.

Neutralita sítí

Jednání týkající se známého pozměňovacího návrhu 138 nás dovedla k prohlášení Komise, že učiní kroky ohledně diskriminace obsahu a neutrality sítí. Regulační orgány si daly obrovskou práci se zjištěním některých problémů, např. blokovaného obsahu a nedostatečné kvality služeb, avšak Komise v této důležité otázce dosud nepokročila, kromě nevýrazného sdělení spoléhajícího na transparentnost a usnadnění přepínání poskytovatelů internetových služeb.

Jak již bylo uvedeno, neutralita sítí je žhavé téma, které vyžaduje podrobnou konzultaci a pečlivé posouzení; nemůžeme se vystavit riziku, že nestihneme debatu o základních právech občana, ale budu trvat na tom, že je nezbytné jít ještě mnohem dále, než stanoví pokyny, chceme-li mít nakonec skutečný závazný nástroj.

Zprostředkovatelé obsahu mimo tradiční celoplošná vysílání (OTT)

Legislativní rámec a zejména článek 10 autorizační směrnice se zaměřují na operátory, ale oblast komunikací se nyní rozšířila i o jiné subjekty, např. zprostředkovatele obsahu mimo tradiční celoplošná vysílání. Rovněž čl. 2 písm. c) rámcového rozhodnutí výslovně vylučuje služby informační společnosti. Ráda bych prozkoumala, zda je nutné, aby poskytovatelé OTT podléhali stejným předpisům, pokud jde o obsah, přístup nebo soukromí a ochranu údajů, pokud poskytují služby srovnatelné s těmi, které v současné době spadají do oblasti působnosti rámce.

Univerzální služba

I když rámec z roku 2009 již volá po revizi povinnosti univerzální služby s cílem zahrnout do ní technický vývoj, Komise nezveřejnila na toto téma žádný plán. Chtěla bych Komisi ještě jednou vyzvat, aby předložila návrh, který by vzal v úvahu nezbytné zmenšení digitální propasti a reagoval by na omezení uložená pokyny pro státní podporu, jež by měly být revidovány.

Roaming

Roaming představuje v jistém smyslu zvláštní politický problém. I když tato otázka nebyla řešena v telekomunikačního balíčku, a nejsem přesvědčena, že by měla být, zdá se, že někteří političtí činitelé by podpořili rychlé zveřejnění nové verze.

Měla bych připomenout, že současné nařízení o roamingu bylo přijato teprve v minulém roce a ukládá řadu strukturálních opatření týkajících se operátorů, jejichž smyslem je vytvořit konkurenční prostředí a snížit tak ceny roamingu na úroveň běžnou v členských státech. Toto nařízení má být revidováno v roce 2016. I s těmi nejlepšími úmysly by bylo překvapivé, kdyby Komise nyní zamýšlela předložit návrhy, proti nimž byla před rokem a které byly předloženy a zamítnuty v Parlamentu i v Radě. Plně podporuji zrušení poplatků za roaming a moje skupina to při poslední revizi nařízení o roamingu navrhla, ale nyní musíme místo toho věřit, že systém navržený Komisí – a v podobě zlepšené Parlamentem – a zavedený v rámci nového nařízení v loňském roce bude fungovat – to je názorný případ situace, kdy regulační jistota a konzistence vedoucí k revizi nařízení o roamingu v roce 2016 (která by mohla být posunuta a zahrnuta do celkové revize) by měly mít přednost, ledaže by Komise mohla zdůvodnit, že před rokem pochybila a že další změna v současné době přinese více užitku než škody. Vnitřní trh pro elektronické komunikace není pouze věcí roamingu.

Provedla jsem své vlastní „minikonzultace“, jejichž cílem bylo získat lepší přehled o těchto otázkách. Požádala jsem sdružení BEREC a Komisi o zodpovězení určitého okruhu otázek, abych mohla já i další poslanci využít některých jejich současných poznatků. Jejich odpovědi byly rozeslány a jsou k dispozici na webových stránkách výboru ITRE: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/organes/itre/itre_20130619_0900.htm.

Považuji některé připomínky, o nichž se zmínilo sdružení BEREC, za velmi zajímavé. Patří k nim:

· skutečnost, že rozsah a rychlost změn v odvětví komunikací, včetně vzniku nových technologií, subjektů a obchodních modelů, stejně jako rostoucí konvergence sítí, služeb a aplikací a obsahu od roku 2009 již představuje nové výzvy a vyžaduje, abychom se zamysleli nad jejich dopadem v budoucnu a na příští revizi rámce;

· potřeba stabilního a konzistentního rámce s cílem zajistit investice a hospodářskou soutěž, a to i pomocí usnadnění právních kroků proti případnému chování, které porušuje předpisy o hospodářské soutěži, jež se v současné době obtížně řeší, jako je společné dominantní postavení;

· potřeba většího zapojení vnitrostátních regulačních orgánů, například ve spektru, rozšíření jejich požadavků na nezávislost a nutnost udržovat jejich odborné znalosti i v době utahování rozpočtu a potřeba koordinace mezi těmito vnitrostátními regulačními orgány a orgány odpovědnými za dodržování pravidel hospodářské soutěže;

· potřeba zpřesnit úlohy, postupy a spolupráci mezi sdružením BEREC a Komisí, včetně intenzivnějších a systematičtějších konzultací Komise se sdružením BEREC před vydáním nového návrhu, neboť tento nástroj již existuje, ale Komise jej plně nevyužívá;

· povinnost poskytovat univerzální službu (což je záležitost, kterou se budou zabývat kolegové z výboru IMCO);

· úloha a význam asymetrické a symetrické regulace, a to zejména ve vztahu k sítím NGA;

· otázka relevantních trhů a zrušení regulace;

· obtížný problém se zařízeními, jako jsou telefonní sady, jež samy o sobě často představují balíčky služeb, na které jsou uživatelé vázáni.

Chtěla bych tuto skutečnost zdůraznit, zejména pokud jde o investice a zavádění vysokorychlostních sítí, a to bez ohledu na nechvalný návrh Rady radikálně snížit rozpočet na nástroj pro propojení Evropy (CEF). Stimulace investic při zavádění infrastruktur v oblasti telekomunikací je přinejmenším stejně důležitá jako regulace stávajících sítí a nedostatečná koordinace na úrovni EU by mohla mít v budoucnu velmi škodlivé následky.

Celkově se domnívám, že vytváření regulace pro elektronické komunikace, které vedlo ke vzniku dnešního rámce, fungovalo dobře, vytvořilo dynamické odvětví a zajistilo značné výhody pro spotřebitele i další uživatele. Jak jsem však uvedla výše, existuje nyní celá řada otázek, která bude zřejmě třeba zvážit při příští revizi rámce. Tato skutečnost neznamená, že rámec je špatný – jen to ukazuje rychlost vývoje, který má dopad na toto odvětví.

Nakonec je třeba umožnit, aby se rámec rozvíjel. Jak jsem již mnohokrát uvedla během jednání při revizi v roce 2009, měla by to být evoluce, nikoli revoluce. Evoluce znamená určení oblastí, kde je zapotřebí něco zlepšit, a nalézání schůdných řešení a kompromisů mezi velkým počtem vzájemně si konkurujících aspektů. Je to úkol obrovského hospodářského významu s obrovským potenciálem dopadu na občany, ať už jde o dopad pozitivní či negativní. To vyžaduje důkladnou diskusi a analýzu.

Komise předložila některé z cílů revize rámce i ve svých návrzích z roku 2007. Tyto cíle se nezměnily: potřeba nákladově efektivnější správy spektra; pokud je regulace nezbytná, je efektivní a jednoduchá, a dobudování vnitřního trhu pro elektronické komunikace. Od té doby se objevily nové problémy, způsobené rozsahem a rychlostí změn v odvětví komunikací, a požadavky uživatelů. Na některé z nich jsem poukázala výše. A je také zapotřebí se vyhnout roztříštěnosti: jednak ve smyslu rozdílných pravidel uplatňovaných v různých členských státech, jednak ve smyslu rámce, který netvoří jednotný celek. Promyšlený rámec vycházející z toho, co už máme, by měl být sám o sobě schopen stanovit zásady, pravidla a nástroje

k řešení těchto důležitých otázek.

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (9. 9. 2013)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o zprávě o provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace
(2013/2080(INI))

Navrhovatel: Malcolm Harbour

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. sdílí názor, že veškeré otázky, na něž zpráva poukazuje, by bylo třeba řešit v souvislosti se souhrnným přezkumem celého rámce, včetně směrnice o univerzální službě, a ne izolovaně, a že by takový přezkum měl být založen na široké konzultaci a zevrubné analýze, a že by Komise měla nyní zahájit příští přezkum tohoto rámce s cílem umožnit o něm řádnou diskusi během příštího volebního období,

B.  sdílí názor, že navzdory dosaženému pokroku se Evropské unii daří ve stanovené časové lhůtě činit pouze malé pokroky v plnění cílů Digitální agendy týkajících se širokopásmového připojení;

1.  vyzývá členské státy, aby dali spotřebitelským aspektům elektronických komunikací mnohem vyšší prioritu; zdůrazňuje, že řádně fungující trhy s dobře informovanými a sebevědomými spotřebiteli jsou základem trhu EU;

2.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že si spotřebitelé stále více volí smlouvy v podobě „balíčků“ pokrývající víceré služby, je zvláště důležité, aby se přísně vymáhalo poskytování informací před uzavřením smlouvy i požadavky na aktualizaci informací u stávajících smluv;

3.  zdůrazňuje, že je důležité posílit požadavky na informovanost spotřebitele ohledně omezení služeb, poskytování dotovaných zařízení a řízení provozu, a vyzývá členské státy a Komisi, aby soudržně prosazovaly zákaz klamavé reklamy;

4.  zdůrazňuje, že v řízení provozu se skrývá potenciál diskriminačního chování porušujícího pravidla hospodářské soutěže, a proto vyzývá členské státy, aby zabránily jakémukoli porušení neutrality sítí;

5.  zdůrazňuje, že upřednostňování tzv. kvality konec-konec („end to end“) vedle způsobu práce sítě, při němž se nepoužívá systém záruk doručení dat – tzv. „best effort delivery“, by mohly ohrozit neutralitu sítí; vyzývá Komisi a regulační orgány, aby tyto trendy monitorovaly a případně využily nástroje na prosazení povinnosti poskytovat kvalitní služby stanovené v článku 22 směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, a v případě potřeby zvážily další legislativní opatření EU;

6.  zdůrazňuje, že vytváření balíčků služeb může být na překážku změně operátora a žádá Komisi a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), aby přezkoumaly možné aspekty narušování hospodářské soutěže, o něž se v tomto případě jedná;

7.  konstatuje, že dochází k případům, kdy operátoři omezili navazující funkce (spočívající v tom, že mobilní telefon může být použit jako router nebo přístupový bod) telefonů spotřebitelů ačkoli je ve smlouvě se spotřebitelem stanoveno neomezené využívání dat; žádá proto Komisi a sdružení BEREC, aby se v této souvislosti zabývaly možnými aspekty klamavé reklamy a potřebou větší jasnosti v tomto ohledu;

8.  konstatuje důležitost změny a snadné přenositelnosti čísel na dynamickém trhu, transparentnost smluv a informovanost spotřebitelů ohledně změn smlouvy; lituje, že není dosahováno cílů přenositelnosti a vyzývá Komisi a BEREC, aby podnikly v tomto směru příslušné kroky;

9.  podporuje členské státy, které zavedly posílené požadavky na ekvivalentní přístup pro uživatele s postižením a vyzývá všechny členské státy, aby následovaly jejich příkladu; vyzývá BEREC, aby více podpořilo příslušná ustanovení ve prospěch osob s postižením a jejich lepší přístup ke službám;

10. konstatuje, že ustanovení umožňující vnitrostátním regulačním orgánům zasáhnout pro udržení kvality služeb v případě blokování nebo zúžení služeb s cílem omezit konkurenci, spolu s lepší transparentností smluv, jsou mocnými nástroji pro zajištění toho, aby měli spotřebitelé přístup ke všem službám, jež si zvolí, a mohli tyto služby využívat;

11. doporučuje všem členským státům, aby zavedly společné nouzové číslo 112; vyzývá ke zlepšení ohledně rychlosti zjištění polohy volajícího; upozorňuje, na to, že několik členských států již zavedly technologie umožňující rychlou lokalizaci volajícího;

12. vítá práci Komise, pokud jde o praktické zavádění čísel s předčíslím 116, zejména horkou linku pro pohřešované děti; vyzývá Komisi, aby tato čísla více prosazovala;

13. konstatuje, že se Komise vzdala svých ambicí ohledně celoevropského systému telefonních čísel;

14. zdůrazňuje, že došlo ke značnému pokroku při poskytování základního všeobecného přístupu k širokopásmovému připojení, jež bylo, jak konstatuje, až dosud velmi nerovnoměrné; vybízí členské státy, aby splnily cíle digitální agendy podnícením soukromých a vynaložením veřejných investic do nových síťových kapacit;

15. zdůrazňuje, že pro podporu inovací, zvýšení možnosti volby spotřebitelů, snížení nákladů a zvýšení účinnosti při šíření vysokorychlostní infrastruktury elektronické komunikace by měla být prozkoumána a spotřebitelům nabídnuta kombinace různých opatření a všech dostupných technologií, aby se předešlo zhoršování služby, blokování přístupu a zpomalení síťového provozu;

16. zdůrazňuje, že rostoucí objem dat, omezená dostupnost frekvencí a sbližování technologií, zařízení a obsahu vyžadují inteligentní řízení datového provozu a různé metody šíření, jako je spolupráce mezi sítěmi pro digitální pozemní vysílání a širokopásmovými bezdrátovými sítěmi.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	5.9.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	25 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Claudette Abela Baldacchino, Adam Bielan, Preslav Borissov, Birgit Collin-Langen, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Franz Obermayr, Sirpa Pietikäinen, Phil Prendergast, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Emilie Turunen, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Ildikó Gáll-Pelcz, Liem Hoang Ngoc, María Irigoyen Pérez, Pier Antonio Panzeri, Olle Schmidt, Olga Sehnalová, Marc Tarabella, Wim van de Camp, Patricia van der Kammen
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Małgorzata Handzlik, Cornelis de Jong

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.9.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	50 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Francesco De Angelis, Elisabetta Gardini, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Eija-Riitta Korhola, Paweł Robert Kowal, Bernd Lange, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Lambert van Nistelrooij
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Pier Antonio Panzeri, Britta Reimers