DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
28. 11. 2013 - (12007/3/2013 – C7‑0375/2013 – 2011/0195(COD)) - ***II
Výbor pro rybolov
Zpravodajka: Ulrike Rodust
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES
(12007/3/2013 – C7‑0375/2013 – 2011/0195(COD))
(Řádný legislativní postup: druhé čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (12007/3/2013 – C7‑0375/2013),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012[1],
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. března 2012[2],
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[3] k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0425),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 72 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro rybolov (A7-0409/2013),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. schvaluje společné prohlášení Parlamentu a Rady a společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, která jsou připojena k tomuto usnesení;
3. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;
4. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
5. pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
- [1] Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183.
- [2] Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20.
- [3] Přijaté texty z 6.2.2013, P7_TA(2013)0040.
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování údajů
Evropský parlament a Rada žádají Komisi o urychlené přijetí návrhu na změnu nařízení Rady (EU) č. 199/2008, aby zásady a cíle shromažďování údajů, které jsou nezbytné pro podporu reformované společné rybářské politiky a které jsou stanoveny v novém nařízení o SRP, mohly co nejdříve přinášet praktické účinky.
Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o víceletých plánech
Evropský parlament, Rada a Komise se zavazují, že budou spolupracovat v zájmu řešení interinstitucionálních otázek a dosažení dohody o dalším postupu, který respektuje právní postavení jak Parlamentu, tak Rady, s cílem usnadnit vypracování a zavádění víceletých plánů prioritně podle podmínek společné rybářské politiky.
Evropský parlament, Rada a Komise zřídily interinstitucionální pracovní skupinu tvořenou zástupci tří orgánů, která bude přispívat k hledání praktických řešení a nejvhodnější cesty vpřed.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Poté co byl dne 6. února 2013 v plénu přijat postoj Parlamentu v prvním čtení, byla zahájena neformální jednání s irským předsednictvím s cílem dosáhnout brzy dohody v rámci druhého čtení. Vyjednávací týmy Parlamentu a Rady dosáhly dohody dne 30. května 2013 po sedmi kolech třístranných jednání. Znění této dohody bylo předloženo dne 18. června 2013 výboru PECH k hlasování o přijetí a bylo velkou většinou jeho členů přijato. Na základě přijetí dohody ve výboru se jeho předseda ve svém dopise, který zaslal předsedovi Výboru stálých zástupců, zavázal doporučit plénu přijetí postoje Rady v prvním čtení bez pozměňovacích návrhů. Po provedení právně-jazykové revize textu přijala Rada svůj postoj v prvním čtení a potvrdila tak dohodu ze dne [...] 2013.
Vzhledem k tomu, že postoj Rady v prvním čtení je v souladu s dohodou, jež byla uzavřena při třístranných jednáních, zpravodajka výboru doporučuje, aby text přijal bez dalších pozměňovacích návrhů. Zpravodajka by chtěla zdůraznit zejména tyto prvky kompromisního návrhu:
Touto reformou se bude konečně řešit největší problém společné rybářské politiky, totiž přetrvávající nadměrný odlov. Rada Evropské unie bude povinna činit každoroční rozhodnutí o odlovech tak, aby tyto odlovy byly udržitelné. Nadměrný odlov je v zásadě nutno zastavit do roku 2015 všude, kde to je možné, aby se populace ryb začaly obnovovat. Je jasně uvedeno, že odložení na pozdější datum (nejpozději do roku 2020) je povoleno pouze v případě, že je závažně ohrožena hospodářská a sociální udržitelnost zúčastněných loďstev. Všechny rybolovné zdroje tedy musí být v budoucnosti obhospodařovány podle zásady maximálního udržitelného výnosu. Parlament k tomu vznesl důležitý požadavek, aby se tato zásada neomezovala na politické prohlášení o úmyslu, ale byla skutečně právně závazná pro veškerá další rozhodnutí. To se týká jak budoucích víceletých plánů, tak i nezávislých rozhodnutí Rady o celkových přípustných odlovech (TAC) na základě čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Parlament v této souvislosti dokázal prosadit, aby bylo jednoznačněji zdůrazněno, že cílem veškerých opatření je zvětšení populací ryb, a to ještě nad udržitelnou úroveň. Evropský parlament tak prosadil – plně ve smyslu přístupu předběžné opatrnosti – určitou „bezpečnostní rezervu“ pro životní prostředí, které využije i odvětví rybolovu: když jsou rybolovné zdroje o něco větší, než je úroveň maximálního udržitelného výnosu, zvyšují se zisky, protože se vzrůstající hustotou ryb v moři se snižují náklady na rybolov.
Dohody se podařilo dosáhnout i ohledně plánované povinnosti vykládky všech úlovků („zákaz výmětů“). Text stanoví závazné zavedení zákazu výmětů v jednoznačně vymezeném časovém rámci (postupně od roku 2015 do roku 2019) tak, jak v prvním čtení požadoval Parlament. Zákaz výmětů se nevztahuje mimo jiné na druhy, které v případě výmětu vykazují vysokou pravděpodobnost přežití.
Na rozdíl od původního postoje Parlamentu je sice možné povolovat výjimky ze zákazu výmětů (až do 5 % veškerých úlovků, v přechodném období pak do 7 %), nicméně tyto výjimky neplatí přímo, ale pouze na základě zvláštního rozhodnutí. Takové rozhodnutí by mělo být standardně přijímáno prostřednictvím schválení příslušného víceletého plánu řádným legislativním postupem. Pokud není přijímán víceletý plán, může o výjimkách rozhodnout i Komise, a to na období nanejvýš tří let, poté co získala v postupu regionalizace (viz níže) příslušné společné doporučení od dotčených členských států. Komise může také rozhodnout přímo prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, tedy bez institucionalizované konzultace dotčených členských států.
Kromě toho se vyjednávacímu týmu v této souvislosti podařilo prosadit, že výjimky lze povolovat pouze v případě, že je pro dotčené rybáře velmi obtížné provádět rybolov selektivnějším způsobem nebo že další zpracování vedlejších úlovků znamená nepřiměřeně vysokou zátěž.
Předmětem sporu mezi orgány byla rovněž otázka, jak v budoucnosti řešit problém nadměrné kapacity v některých skupinách loďstva v EU. Kompromisní znění stanoví zásadní povinnost členských států udržovat své rybolovné kapacity na úrovni odpovídající zdrojům. Parlamentu se podařilo prosadit, aby měly členské státy povinnost každým rokem analyzovat rybolovnou kapacitu svého loďstva podle kritérií stanovených Evropskou komisí. Pokud se při této analýze ukáže, že je loďstvo příliš velké, musí dotčený členský stát předložit plán ke snížení jeho nadměrné kapacity a provést příslušná opatření. Za nedodržení těchto předpisů může Komise ukládat finanční sankce.
Kromě toho jsou v rámci reformy stanoveny odchylky pro větší decentralizaci („regionalizaci“) při rozhodování. Cílem přitom je, aby byla zejména podrobná technická pravidla přijímána v jednotlivých námořních oblastech, blíže k dotčeným stranám, a ne centralističtěji v Bruselu. EU má a musí i nadále přezkoumávat, zda jsou plněny základní úkoly rybářské politiky EU.
Základní mechanismus regionalizace, totiž společné vydávání doporučení skupinami členských států, je možné využít i v zájmu rychlejšího provádění prvků týkajících se rybářské politiky ve směrnicích EU v oblasti životního prostředí (např. v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí). V případě, že se dotčené členské státy nedokážou shodnout, je nicméně Komise zmocněna přijmout odpovídající opatření na časově omezenou dobu, pokud by byly jinak ohroženy cíle ochrany životního prostředí stanovené v příslušných směrnicích.
Kromě toho by měla být regionalizace využívána k tomu, aby bylo ze strany EU silněji podněcováno vytváření dalších chráněných mořských oblastí a zón nulového využívání.
V souvislosti s regionalizací budou mít významnější úlohu regionální poradní skupiny vytvořené již při poslední reformě, protože představují důležité fórum k dosahování konsenzu v rámci regionu. Tyto poradní skupiny budou mít vyvážené složení, přičemž by v budoucnosti mělo být 40 % míst obsazeno zástupci subjektů mimo odvětví rybolovu (např. nevládních neziskových organizací). To byl požadavek Evropského parlamentu.
Předkládaný text zajišťuje, že EU nesmí přispívat k nadměrnému odlovu ani v cizích vodách. Je povoleno lovit pouze přebytečné zdroje, které třetí země nevyužívá, jak je stanoveno také v Úmluvě OSN o mořském právu. Dohody o rybolovu se třetími zeměmi musí v budoucnosti obsahovat doložku o lidských právech, což znamená, že bude možné pozastavit jejich platnost, pokud nebudou dodržována lidská práva. Dále musí dohody o rybolovu se třetími zeměmi v budoucnosti obsahovat doložku o výlučnosti (tj. nebude možné je obcházet soukromými smlouvami rybářů s vládami třetích zemí). EU kromě toho přijme opatření proti změnám vlajky rybářských plavidel.
Nové základní nařízení obsahuje hlavní rozhodnutí, že prostředky z fondů EU v oblasti rybolovu je možné vyplatit pouze v případě, že jsou dodržována pravidla společné rybářské politiky. To platí jak pro členské státy, tak pro jednotlivé podniky zabývající se rybolovem. Podrobnosti ohledně této úpravy jsou uvedeny v nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu.
Velkým úspěchem vyjednávacího týmu je prosazení tzv. „kritérií přístupu“. Členské státy musí v budoucnosti rozdělovat rybolovná práva („kvóty“) mezi rybáře podle objektivních a transparentních kritérií, která musí zahrnovat ekologická, sociální a hospodářská hlediska. To by mohlo přinést prospěch těm skupinám loďstva, které prokážou, že vytvářejí nadprůměrné množství pracovních míst a že méně než průměrně zatěžují životní prostředí.
Evropský parlament zajistil větší transparentnost nejen v souvislosti s rozdělováním kvót: všem zúčastněným stranám musí být zpřístupněny také vědecké údaje o stavu rybích populací, které shromáždily členské státy, aniž by byly porušeny předpisy o ochraně údajů.
Rybářská politika může být úspěšná, jen pokud budou pravidla také dodržována. Aby bylo zajištěno zlepšení kvality kontroly prováděné členskými státy a aby se rozšířily jejich možnosti kontroly, umožní v budoucnosti skupina odborníků na dodržování předpisů stálý dialog na toto téma. Výhledově by se tak měly v této oblasti prosadit osvědčené postupy.
POSTUP
|
Název |
Společná rybářská politika |
||||
|
Referenční údaje |
12007/3/2013 – C7-0375/2013 – 2011/0195(COD) |
||||
|
Datum prvního čtení EP – P číslo |
6.2.2013 T7-0040/2013 |
||||
|
Návrh Komise |
COM(2011)0425 - C7-0198/2011 |
||||
|
Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení postoje Rady v prvním čtení |
24.10.2013 |
||||
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
PECH 24.10.2013 |
|
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Ulrike Rodust 26.9.2011 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
4.11.2013 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
27.11.2013 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
21 1 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
John Stuart Agnew, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Dolores García-Hierro Caraballo, Ian Hudghton, Werner Kuhn, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Maria do Céu Patrão Neves, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Raül Romeva i Rueda, Struan Stevenson, Nils Torvalds, Jarosław Leszek Wałęsa |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Luis Manuel Capoulas Santos, Jean Louis Cottigny, Jim Higgins, Jens Nilsson |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
María Auxiliadora Correa Zamora, Salvador Garriga Polledo, Francisco José Millán Mon, Younous Omarjee, Ivo Vajgl, Luis Yáñez-Barnuevo García |
||||
|
Datum předložení |
28.11.2013 |
||||