ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu ostrova Mayotte

28. 11. 2013 - (14220/2013 – C7‑0355/2013– 2013/0189(NLE)) - *

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Pervenche Berès

Pozměňovací návrhy

• 001-008 (PDF - 116 KB)
• 001-008 (DOC - 66 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu ostrova Mayotte

(14220/2013 – C7‑0355/2013 – 2013/0189(NLE))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0413) a návrh Rady (14220/2013),

–   s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0355/2013),

–   s ohledem na čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který je právním základem, jenž Komise pro tento návrh zvolila,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0414/2013),

1.  schvaluje pozměněný návrh Rady;

2.  bere na vědomí, že Rada tento návrh směrnice konzultovala s Parlamentem, ačkoliv taková konzultace není podle právního základu navrženého Komisí vyžadována;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit svůj návrh;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Název
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu Mayotte	Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu Mayotte
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má za cíl vrátit se k předchozímu znění návrhu Komise, které vychází z čl. 155 odst. 2 SFEU.
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Právní východisko 1
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 349 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 155 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh podporuje dvojí právní základ tohoto postupu, který má za cíl zachovat Parlament jako spolutvůrce právních předpisů a s ohledem na zlepšení navrhované Radou, jež zohledňují zvláštní povahu a omezení Mayotte jako nejvzdálenějšího regionu.
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Právní východisko 5
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
v souladu se zvláštním legislativním postupem,	vypouští se
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má za cíl vrátit se k předchozímu znění návrhu Komise, které vychází z čl. 155 odst. 2 SFEU.
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
(1) Evropská rada rozhodnutím 2012/419/EU1 změnila status ostrova Mayotte vůči Evropské unii s účinností od 1. ledna 2014. Od tohoto data tak Mayotte přestane být zámořským územím a stane se nejvzdálenějším regionem Unie ve smyslu článku 349 a čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. V důsledku této změny právního statusu Mayotte se na tento ostrov ode dne 1. ledna 2014 vztahuje právo Unie. Měla by však být zavedena některá konkrétní opatření ohledně zvláštních podmínek uplatňování práva Unie odůvodněná zvláštní strukturální sociální a hospodářskou situací ostrova Mayotte jakožto nového nejvzdálenějšího regionu.	(1) Evropská rada rozhodnutím 2012/419/EU1 změnila status ostrova Mayotte vůči Evropské unii s účinností od 1. ledna 2014. Od tohoto data tak Mayotte přestane být zámořským územím a stane se nejvzdálenějším regionem Unie ve smyslu článku 349 a čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. V důsledku této změny právního statusu Mayotte se na tento ostrov ode dne 1. ledna 2014 vztahuje právo Unie. Měla by však být zavedena některá konkrétní opatření odůvodněná zvláštní strukturální sociální a hospodářskou situací ostrova Mayotte jakožto nového nejvzdálenějšího regionu.
__________________	__________________
1 Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131.	1 Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131.
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Přijímací formule
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:	PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má za cíl vrátit se k předchozímu znění návrhu Komise, které vychází z čl. 155 odst. 2 SFEU.
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Článek 1 Směrnice 2010/18/EU Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 2
Návrh Rady Pozměňovací návrh V čl. 3 odst. 2 směrnice 20101/18/ES se doplňuje nový pododstavec, který zní: V čl. 3 odst. 2 směrnice 2010/18/ES se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního pododstavce se uvedená dodatečná lhůta pro Mayotte jakožto nejvzdálenější region ve smyslu odstavce 349 SFEU prodlužuje do 31. prosince 2018.“ „U francouzského nejvzdálenějšího regionu Mayotte se dodatečná lhůta podle prvního pododstavce prodlužuje do 31. prosince 2018.“
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Článek 2
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
Tato směrnice je určena Francouzské republice.	Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má za cíl vrátit se k předchozímu znění návrhu Komise, které vychází z čl. 155 odst. 2 SFEU.
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Článek 3
Návrh Rady	Pozměňovací návrh
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2014.	Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2014.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má za cíl vrátit se k předchozímu znění návrhu Komise, které vychází z čl. 155 odst. 2 SFEU.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Návrh

V reakci na žádost francouzských orgánů o odložení lhůty pro provedení směrnice 2010/18/EU[1], jejímž cílem je zavést dohodu o rodičovské dovolené mezi sociálními partnery na evropské úrovni, Komise navrhuje tento odklad udělit, aby bylo rovného zacházení zejména v oblasti rodičovské dovolené dosaženo postupně a nedošlo k destabilizaci hospodářského rozvoje Mayotte.

Navrhované právní základy

Komise svůj návrh zakládá na čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nějž Rada rozhoduje o provádění dohod o řízení a pracovních dohod na návrh Komise a Evropský parlament je o tom informován. Rada naopak navrhuje změnit právní základ na článek 349 SFEU o konkrétních opatřeních pro nejvzdálenější regiony, podle nějž Rada tato opatření přijímá na návrh Komise po konzultaci s Parlamentem.

Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu zastává názor, že právní základ zvolený Komisí by měl být považován za správný. Vzhledem k tomu, že právním základem směrnice, jež se mění, byl čl. 155 odst. 2 SFEU, a proto by pro stávající návrh pozměňujícího aktu měl být použit tentýž právní základ.

Závěr

Zpravodajka se, co se týče právního základu, řídí stanoviskem výboru JURI, podle něhož je správným právním základem návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu Mayotte, čl. 155 odst. 2 SFEU. Proto zpravodajka navrhuje, aby byl návrh legislativního návrhu schválen s pozměňovacími návrhy s cílem sladit obsah textu s právním základem, na němž je návrh Komise založen.

• [1]  Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13).

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

paní Pervenche Berèsová

předsedkyně

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu Mayotte [COM(2013)0413]

Vážená paní předsedkyně,

na schůzi dne 14. října 2013 přijal výbor JURI stanovisko pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k právnímu základu návrhu směrnice, kterou se mění některé směrnice v oblasti životního prostředí, zemědělství, sociální politiky a veřejného zdraví z důvodu změny statusu Mayotte vůči Unii [COM(2013)0418].

Závěrem tohoto stanoviska bylo, že Rada zvolila nesprávný právní základ, a výbor JURI se tudíž rozhodl doporučit předsedovi, aby dal podnět k zahájení řízení u Soudního dvora s cílem zajistit, že pro návrh bude použit správný právní základ. Ve svém doporučení si výbor JURI rovněž vyhradil právo k této záležitosti vydávat doporučení ohledně souvisejících legislativních aktů týkajících se statusu Mayotte.

Na své schůzi dne 5. listopadu 2013 proto výbor JURI přijal stanoviska z vlastního podnětu v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu k právním základům tří dalších legislativních návrhů týkajících se Mayotte, jimiž se zabývají různé výbory, včetně výše uvedeného návrhu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

I – Souvislosti

V návaznosti na referendum konané v roce 2009 se francouzské zámořské společenství Mayotte, ležící v Indickém oceánu na sever od Madagaskaru, stalo počínaje 31. březnem 2011 zámořským departementem Francie a prezident Francie proto dopisem ze dne 26. října 2011[1] požádal předsedu Evropské rady, aby zahájil postup v souladu s čl. 355 odst. 6 SFEU s cílem přijmout rozhodnutí, kterým se mění status ostrova Mayotte podle Smluv EU ze zámořské země nebo území na nejvzdálenější region. Dopis odkazoval také na prohlášení č. 43 k čl. 355 odst. 6 SFEU, které zní následovně:

Vysoké smluvní strany se dohodly, že Evropská rada na základě čl. 355 odst. 6 přijme rozhodnutí, jež povede ke změně postavení Mayotte ve vztahu k Unii tak, že se toto území stane nejvzdálenějším regionem ve smyslu čl. 355 odst. 1 a článku 349, jakmile francouzské orgány Evropské radě a Komisi oznámí, že to probíhající vývoj vnitřního statutu ostrova umožňuje.

Po konzultaci s Komisí[2] v souladu s čl. 355 odst. 6 SFEU Evropská rada dne 12. července 2012 výše zmíněné rozhodnutí jednomyslně přijala.

Článek 1 rozhodnutí uvádí, že Mayotte s účinností od roku 2014 přestane být zámořskou zemí nebo územím, na které se vztahuje ustanovení čtvrté části SFEU, a stane se nejvzdálenějším regionem Unie ve smyslu článku 349 SFEU. Článek 2 má následující znění:

Článek 2

SFEU se tudíž mění takto:

(1) v čl. 349 prvním pododstavci se za slovo „Martiniku“ vkládá slovo „Mayotte“;

(2) v čl. 355 bodu 1 se za slovo „Martinik“ vkládá slovo „Mayotte“;

(3) v příloze II se zrušuje šestá odrážka.

Toto rozhodnutí má stejnou strukturu a bylo přijato stejným postupem jako rozhodnutí Evropské rady přijaté v roce 2010 o změně statusu francouzského karibského ostrova Svatý Bartoloměj z nejvzdálenějšího regionu na zámořskou zemi nebo území[3].

Je však třeba si povšimnout, že žádná ze změn ve znění SFEU v souladu s těmito dvěma rozhodnutími Evropské rady se neodráží v posledním konsolidovaném znění SFEU, které bylo zveřejněno dne 26. října 2012[4]. Jsou nicméně součástí vlastní konsolidované verze tohoto dokumentu Rady[5].

Dne 14. října 2013 přijal výbor JURI výše zmíněné stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, které obsahovalo závěr, že Rada zvolila nesprávný právní základ[6]. Výbor JURI se tudíž rozhodl doporučit předsedovi, aby dal podnět k zahájení řízení u Soudního dvora s cílem zajistit, že pro návrh bude použit správný právní základ, a doporučit Parlamentu, že by v souvislosti s rozhodnutím Evropské rady 2012/419/EU, kterým se mění Smlouva, neměl činit žádné kroky. Ve svém doporučení si výbor JURI rovněž vyhradil právo k této záležitosti vydávat doporučení ohledně souvisejících legislativních aktů týkajících se statusu Mayotte.

Na své schůzi dne 5. listopadu 2013 proto výbor JURI ověřil právní základ tří doplňujících legislativních návrhů, včetně návrhu uvedeného níže, pro nějž je hlavním příslušným výborem Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

II – Právní základ návrhu, kterým se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu Mayotte

Návrh

V reakci na žádost francouzských orgánů o odložení lhůty pro provedení směrnice 2010/18/EU[7], jejímž cílem je zavést dohodu o rodičovské dovolené mezi sociálními partnery na evropské úrovni, Komise navrhuje tento odklad udělit, aby bylo rovného zacházení dosaženo postupně a nedošlo k destabilizaci hospodářského rozvoje Mayotte.

Navrhované právní základy

Komise svůj návrh zakládá na čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nějž Rada rozhoduje o provádění dohod mezi sociálními partnery na návrh Komise a Evropský parlament je o tom informován. Rada však navrhuje změnit právní základ na článek 349 SFEU o konkrétních opatřeních pro nejvzdálenější regiony, podle nějž Rada tato opatření přijímá na návrh Komise po konzultaci s Parlamentem.

Rozbor

Právní služba zastává názor, že jelikož podle judikatury Soudního dvora nemůže volba právního základu vycházet pouze z odkazu na výsady orgánu, ačkoli by Parlament podle článku 349 SFEU hrál větší roli, neboť mezi různými návrhy v rámci balíčku týkajícího se Mayotte existuje faktický vztah a všechny tyto dokumenty by měly být posuzovány podle stejných zásad, právní základ zvolený Komisí by měl být považován za správný. Právním základem směrnice, jež se mění, byl čl. 155 odst. 2 SFEU, a proto by pro stávající návrh pozměňujícího aktu měl být použit tentýž právní základ.

III – Závěry a doporučení

Správným právním základem návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění směrnice Rady 2010/18/EU z důvodu změny statusu Mayotte, je čl. 155 odst. 2 SFEU.

Výbor pro právní záležitosti na schůzi konané dne 5. listopadu 2013 proto jednomyslně rozhodl[8], že právní základ navrhovaný Radou, článek 349 SFEU, je nesprávný, a právní základ navrhovaný Komisí je správný.

Na základě toho také Výbor pro právní záležitosti rozhodl doporučit předsedovi Parlamentu, aby v souladu s článkem 128 jednacího řádu podal žalobu u Soudního dvora poté, co bude rozhodnutí Rady požádat Parlament o stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku, s cílem ochránit výsady Parlamentu v souladu s čl. 13 odst. 2 SEU.

S pozdravem

Klaus-Heiner Lehne

• [1]  Viz dokument Rady EUCO 114/11 ze dne 15. listopadu 2011.
• [2]  C(2012) 3506 final, k dispozici v dokumentu Rady 11006/12.
• [3]  Rozhodnutí Evropské rady 2010/718/EU ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii (Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 4).
• [4]  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2012:326:FULL:CS:PDF
• [5]  http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/08/st06/st06655-re07.cs08.pdf
• [6]  Viz dopis pana Lehneho panu Grooteovi ze dne 16. října 2013.
• [7]  Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13).
• [8]  Závěrečného hlasování se zúčastnili tito členové výboru: Baldassarre (místopředseda), Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu (místopředseda), Françoise Castex (místopředsedkyně), Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne (předseda), Eva Lichtenberger, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner (místopředsedkyně), József Szájer, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Zbigniew Ziobro, Tadeusz Zwiefka.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.11.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	30 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Heinz K. Becker, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Alejandro Cercas, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Emer Costello, Frédéric Daerden, Sari Essayah, Richard Falbr, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Csaba Őry, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Elisabeth Schroedter, Nicole Sinclaire, Jutta Steinruck, Ruža Tomašić, Traian Ungureanu
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Jürgen Creutzmann, Liisa Jaakonsaari, Jelko Kacin, Anthea McIntyre, Birgit Sippel, Csaba Sógor
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Maurice Ponga