ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání

3. 12. 2013 - (COM(2010)0379 – C7‑0180/2010 – 2010/0210(COD)) - ***I

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Claude Moraes
Navrhovatel(*): Alejandro Cercas, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání

(COM(2010)0379 – C7‑0180/2010 – 2010/0210(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2010)0379),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0180/2010),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci Protokolu č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality Poslaneckou sněmovnou České republiky, Senátem České republiky, Senátem Nizozemska, Poslaneckou sněmovnou Nizozemska, Národní radou Rakouska a Federální radou Rakouska, podle nichž není návrh legislativního aktu v souladu se zásadou subsidiarity,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. května 2011[1],

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. března 2011[2],

–   s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 6. listopadu 2013, že postoj Parlamentu bude schválen, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0428/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU^[3]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne

o podmínkách vstupu a pobytu

státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její čl. 79 odst. 2 písm. a) a b),

s ohledem na návrh Evropské komise^[4]1,

po předání návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru^[5]2,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů^[6]3,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)          Za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva Smlouva stanoví opatření, která se mají přijmout v oblastech azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí.

1a)        Smlouva stanoví, že Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků a spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí oprávněně pobývajícími v členských státech. Za tímto účelem přijme Evropský parlament a Rada opatření týkající se podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí a definování jejich práv.

2)          Haagský program přijatý Evropskou radou ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 uznal, že legální migrace bude hrát důležitou roli v podporování hospodářského rozvoje, a požádal Komisi, aby předložila plán politiky pro oblast legální migrace, včetně postupů pro přijetí, které umožní rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce na migrující pracovní síly.

3)          Evropská rada ze 14. a 15. prosince 2006 se dohodla na řadě kroků pro rok 2007, jež zahrnují rozvoj dobře řízených politik v oblasti legálního přistěhovalectví, které plně respektují vnitrostátní pravomoci, aby tak pomohla členským státům pokrýt stávající a budoucí potřeby pracovních sil. Vyzvala také k prozkoumání prostředků k usnadnění dočasné migrace.

4)          Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijatý Evropskou radou ve dnech 15. a 16. října 2008 vyjadřuje závazek Evropské unie a jejích členských států vést spravedlivou, účinnou a důslednou politiku, která bude reagovat na výzvy a příležitosti, jež představuje migrace. Pakt tvoří základ společné přistěhovalecké politiky vedené duchem solidarity mezi členskými státy a spolupráce se třetími zeměmi, jež vychází z řádného řízení migračních toků v zájmu nejen hostitelských zemí, ale také zemí původu a samotných migrantů.

5)          Stockholmský program přijatý Evropskou radou ve dnech 10.–11. prosince 2009 uznává, že přistěhovalecké pracovní síly mohou přispět ke zvýšené konkurenceschopnosti a ekonomické vitalitě a že v kontextu značných problémů spojených s demografickým vývojem, které bude Evropská unie v budoucnosti řešit, a zvýšené poptávky po pracovní síle budou pružné politiky přistěhovalectví významným příspěvkem k hospodářskému rozvoji a výkonnosti Unie z dlouhodobého hlediska. Zdůrazňuje také význam zajištění spravedlivého zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států, a optimalizace vztahu mezi migrací a rozvojem. Evropskou komisi a Evropskou radu vyzývá k pokračování v provádění Plánu politiky v oblasti legální migrace[7].

6)          Tato směrnice by měla přispět k účinnému řízení migračních toků pro konkrétní kategorii sezónní dočasné migrace a k zajištění uspokojivých pracovních a životních podmínek sezónních pracovníků stanovením spravedlivých a transparentních pravidel pro přijetí a pobyt ▌a definování práv sezónních pracovníků při současném poskytnutí stimulů a záruk, jejichž cílem je zabránit překračování délky pobytu nebo tomu, aby se dočasný pobyt stal trvalým. Pravidla stanovená směrnicí Evropského parlamentu a ▌Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí[8] navíc přispějí k zamezení situace, kdy se z takového dočasného pobytu stává pobyt nepovolený.

6a)        Členské státy by měly ustanovení této směrnice provádět bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000[9], kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, a směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[10].

7)          Použitím této směrnice by neměla být dotčena zásada preference ▌Unie, pokud jde o přístup k trhu práce členských států, jak vyplývá z příslušných ustanovení příslušných aktů o přistoupení.

8)          Tato směrnice by se neměla dotýkat práva členských států stanovit objem přijímání státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území za účelem sezónní práce, jak je uvedeno ve ▌Smlouvě ▌.

9)          Touto směrnicí by neměly být dotčeny podmínky, pokud jde o poskytování služeb v rámci článku 56 SFEU. Zejména by touto směrnicí neměly být dotčeny pracovní podmínky, jež se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[11] uplatní na pracovníky, kteří jsou vysláni podnikem usazeným v jednom členském státě za účelem poskytování služeb na území jiného členského státu.

9a)        Cílem této směrnice je upravit přímé pracovní vztahy mezi sezónními pracovníky a zaměstnavateli. Pokud však vnitrostátní právní předpisy členského státu umožňují přijetí státního příslušníka třetí země jako sezónního pracovníka prostřednictvím agentur zprostředkovávajících zaměstnání nebo dočasnou práci, které jsou usazeny na jeho zemí a mají přímou smlouvu se sezónním pracovníkem, neměly by takové agentury být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice.

10)        Při provádění této směrnice by členské státy případně po konzultaci se sociálními partnery měly uvést seznam těch odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. Činnosti závislé na ročním období jsou typicky v odvětvích, jako je zemědělství ▌a zahradnictví, zejména v období sadby či sklizně, nebo turistický ruch, zejména v období dovolených.

10a)      Stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy a v souladu se zásadou nediskriminace stanovenou v článku 10 SFEU, jsou členské státy oprávněny uplatňovat při provádění volitelných ustanovení této směrnice příznivější zacházení na státní příslušníky konkrétních třetích zemí ve srovnání se státními příslušníky jiných třetích zemí.

11)        Podání žádosti o přijetí jako sezónní pracovník by mělo být možné pouze tehdy, pobývá-li žadatel mimo území členských států.

11a)      Přijetí pro účely stanovené v této směrnici může být odmítnuto v řádně odůvodněných případech. Zejména může být přijetí odmítnuto, pokud se členský stát na základě zhodnocení skutečností domnívá, že dotčený státní příslušník třetí země představuje možné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví.

11b)      Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí[12].

12)        Směrnicí by neměla být negativně dotčena práva státních příslušníků třetích zemí, kteří již za účelem zaměstnání oprávněně pobývají v jednom členském státě, na práci, pokud jim tato práva byla přiznána.

12a)      V případě členských států, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, se v plném rozsahu použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech[13](vízový kodex), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob[14] (Schengenský hraniční kodex), a nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[15].

Z toho vyplývá, že pro pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní, jsou podmínky pro přijetí sezónních pracovníků na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu upraveny těmito nástroji, zatímco tato směrnice by měla pouze upravovat kritéria a požadavky ohledně přístupu k zaměstnání. V případě členských států, které schengenské acquis neuplatňují v plném rozsahu, s výjimkou Spojeného království a Irska, se použije pouze Schengenský hraniční kodex. Ustanovení schengenského acquis uvedená v této směrnici náleží k té části schengenského acquis, jíž se Spojené království ani Irsko neúčastní, a proto se tato ustanovení na ně nevztahují. ,

12b)      Kritéria a požadavky ohledně přijetí stejně jako důvody pro zamítnutí a odnětí nebo neprodloužení/neobnovení pobytů nepřesahujících 90 dní jsou vymezeny v této směrnici, pokud se jedná o zaměstnání jako sezónní pracovník. Pokud jsou víza pro krátkodobý pobyt vydána za účelem sezónní práce, použijí se odpovídajícím způsobem příslušná ustanovení schengenského acquis o podmínkách pro vstup a pobyt na území členských států, jakož i o důvodech pro zamítnutí, prodloužení, prohlášení těchto víz za neplatná či jejich zrušení. Zejména by mělo být každé rozhodnutí o zamítnutí, prohlášení víza za neplatné či o jeho zrušení a důvody, na nichž se zakládá, v souladu s čl. 32 odst. 2 a čl. 34 odst. 6 kodexu o vízech oznámeno žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI kodexu o vízech.

12c)      Pro sezónní pracovníky přijaté na pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní, by tato směrnice měla definovat podmínky přijetí a pobytu na území členských států, jakož i kritéria a požadavky ohledně přístupu k zaměstnání v členských státech.

13)        Tato směrnice by měla upravovat pružný systém pro vstup založený na poptávce a objektivních kritériích, jako je platná pracovní smlouva nebo závazná pracovní nabídka uvádějící základní aspekty smlouvy nebo pracovního poměru.

14)        Členské státy by měly mít možnost provést test, jenž by prokázal, že pracovní pozici nelze obsadit místní pracovní silou.

14a)      Členské státy by měly mít možnost zamítnout žádost o přijetí zejména tehdy, když státní příslušník třetí země nesplnil povinnost vyplývající z předchozího rozhodnutí o přijetí jako sezónní pracovník, a sice povinnost opustit území dotčeného členského státu po skončení platnosti povolení za účelem sezónní práce.

14b)      Členské státy by měly mít možnost požadovat po zaměstnavateli, aby spolupracoval s příslušnými orgány a poskytl všechny příslušné informace potřebné k tomu, aby se zabránilo možnému zneužívání a nesprávnému používání postupů stanovených touto směrnicí.

15)        Stanovení jednotného postupu vedoucího k jednomu kombinovanému povolení zahrnujícímu pobyt i pracovní povolení by mělo přispět ke zjednodušení pravidel, která se v současnosti používají v členských státech. Tím by nemělo být dotčeno právo členských států určit vnitrostátní orgány a způsoby, jakými by se měly tyto orgány zapojit do sjednoceného postupu v souladu s národními zvláštnostmi správní organizace a praxe.

15a)      Určením příslušných orgánů podle této směrnice by neměla být dotčena úloha ani odpovědnost jiných orgánů a případně sociálních partnerů podle vnitrostátních právních předpisů anebo postupů, pokud jde o posuzování žádosti a rozhodnutí o ní.

15b)      Směrnice stanoví stupeň flexibility pro členské státy, pokud jde o vydání povolení pro přijetí (vstup, pobyt a práce) sezónních pracovníků. Vydáním dlouhodobého víza podle čl. 9 odst. 2 není dotčena možnost členských států vydávat předem povolení k práci v dotčeném členské státu. S cílem zajistit, že podmínky zaměstnání stanovené směrnicí byly zkontrolovány a jsou splněny, by však na povoleních mělo být jasně vyznačeno, že byla vydána za účelem sezónní práce. V případě, že byla vydána pouze krátkodobá víza, by členské státy měly použít pole „poznámky“ umístěné za tímto účelem na vízového štítku.

15c)      Pro všechny pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní během 180denního období, by členské státy měly vydat buď krátkodobé vízum nebo krátkodobé vízum doplněné o pracovní povolení v případech, kdy státní příslušník třetí země žádá o vízum v souladu s nařízením (ES) č. 539/2001. Členské státy by měly vydat pracovní povolení státnímu příslušníkovi třetí země, který nepodléhá vízové povinnosti nebo v jehož případě členský stát nepoužil čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení. Pro všechny pobyty, jejichž délka překročí 90 dní, by členské státy měly vydat jedno z těchto povolení: dlouhodobé vízum; povolení sezónního pracovníka; nebo povolení sezónního pracovníka doplněné o dlouhodobé vízum, pokud je dlouhodobé vízum vyžadováno vnitrostátními právními předpisy pro vstup na území. Nic nebrání tomu, aby členské státy předložily pracovní povolení přímo zaměstnavateli.

15d)      Pokud se vízum vyžaduje pouze pro účel vstupu na území členského státu a státní příslušník třetí země splňuje všechny podmínky pro vydání povolení sezónního pracovníka, měl by dotyčný členský stát poskytnout státnímu příslušníku třetí země všechny prostředky pro získání požadovaného víza a zajistit účinnou spolupráci příslušných orgánů za tímto účelem.

16)        Maximální délka pobytu by měla být stanovena členským státem a být omezena na ▌období ▌od pěti do devíti měsíců, což by mělo spolu s vymezením sezónní práce zajistit, že se jedná o práci skutečně sezónní povahy. Mělo by být stanoveno, že v rámci této maximální délky pobytu je možno prodloužit platnost smlouvy nebo změnit zaměstnavatele, za předpokladu, že budou nadále splněna kritéria pro přijetí. To by mělo sloužit ke snížení rizik zneužívání, kterému mohou čelit sezónní pracovníci, pokud jsou vázáni na jednoho zaměstnavatele, a současně zajistit pružnou reakci na skutečné potřeby zaměstnavatelů, pokud jde o pracovní sílu. Možnost sezónního pracovníka být zaměstnán u jiného zaměstnavatele za podmínek stanovených touto směrnicí by neměla zahrnovat možnost sezónního pracovníka hledat zaměstnání na území členského státu po dobu své nezaměstnanosti.

16a)      Při rozhodování o prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce by členské státy měly mít možnost zohlednit situaci na trhu práce.

16b)      V případech, že byl sezónní pracovník přijat pro pobyt nepřekračující 90 dní a členský stát rozhodl pobyt prodloužit na dobu delší než 90 dní, by mělo být krátkodobé vízum nahrazeno vízem dlouhodobým nebo povolením sezónního pracovníka.

17)        Vzhledem k určitým aspektům cirkulační migrace jakož i výhledů zaměstnání sezónních pracovníků ▌ze třetích zemí ▌na více než jednu sezónu i vzhledem ▌k zájmům zaměstnavatelů EU, aby mohli počítat se stabilnější a již vyškolenou pracovní sílou, by měla být zajištěna možnost snadnějších postupů pro přijímání bona fide státních příslušníků třetích zemí ▌, kteří již byli přijati jako sezónní pracovníci ▌ v členském státě nejméně jednou za posledních pět let a kteří vždy splňovali všechna kritéria a podmínky stanovené touto směrnicí pro vstup a pobyt v daném členském státě. Sezónní povaha práce by tím neměla být narušena ani obcházena.

17a)      Členské státy by se měly co nejvíce vynasnažit, aby žadatelům byly zpřístupněné informace o podmínkách vstupu a pobytu, včetně práv, povinností a procesních záruk stanovených touto směrnicí a veškerých dokladů potřebných pro žádost o pobyt a práci na území členského státu jako sezónní pracovník.

17b)      Členské státy by měly stanovit účinné a přiměřené sankce vůči zaměstnavatelům pro případ porušování jejich povinností vyplývajících z této směrnice. Mohlo by se jednat o sankce stanovené v článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009. Takové sankce by případně měly zahrnovat odpovědnost zaměstnavatele zaplatit sezónnímu pracovníkovi náhradu škody. Měly by být zavedeny nezbytné mechanismy umožňující, aby sezónní pracovníci obdrželi náhradu škody, na niž mají nárok, a to i v případě, kdy se již nezdržují na území dotčeného členského státu.

18)        Měl by být stanoven soubor pravidel upravujících postup posuzování žádostí o přijetí jako sezónní pracovník. Tyto postupy by měly být účinné a zvladatelné, měly by zohlednit normální pracovní zátěž správních orgánů členských států a být i transparentní a spravedlivé, aby nabízely dotyčným osobám odpovídající právní jistotu.

18a)      V případě krátkodobých víz se procesní záruky řídí příslušnými ustanoveními schengenského acquis.

18b)      Příslušné orgány členských států by měly rozhodnout o žádostech o povolení za účelem sezónní práce co nejdříve. Pokud jde o žádosti o prodloužení nebo obnovení platnosti podané v době platnosti povolení, měly by členské státy přijmout všechna přiměřená opatření s cílem zajistit, aby sezónní pracovník nebyl z důvodů probíhajících správních postupů povinen přerušit svůj pracovní poměr s tímtéž zaměstnavatelem, nebo aby mu nebylo bráněno změnit zaměstnavatele. Žadatelé by měli podat svou žádost o prodloužení nebo obnovení co nejdříve. Sezónní pracovník by měl být v každém případě oprávněn pobývat na území daného členského státu a případně pokračovat v práci, dokud příslušné orgány nepřijmou konečné rozhodnutí o žádosti.

18c)      Vzhledem k povaze sezónní práce jsou členské státy vybízeny k tomu, aby za vyřizování žádostí nevybíraly poplatky. V případě, že členský stát přesto rozhodne o vybírání poplatku, neměl by takový poplatek být ani nepřiměřený ani nadměrný.

19)        Sezónní pracovníci by měli mít ubytování, které zajišťuje přiměřenou životní úroveň, přičemž by příslušný orgán měl být informován o jakékoli změně ubytování. Pokud je takové ubytování zajištěno zaměstnavatelem nebo jeho prostřednictvím, neměl by nájem být nadměrný v poměru k čisté odměně nebo kvalitě ubytování; nájem placený sezónním pracovníkem by neměl být automaticky srážen z jeho mzdy; zaměstnavatel by měl sezónnímu pracovníkovi předložit nájemní smlouvu či jiný rovnocenný dokument stanovující podmínky nájmu daného ubytování a měl by zajistit, že ubytování splňuje obecné zdravotní a bezpečnostní normy platné v dotčeném členském státě.

19a)      Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného cestovního dokladu a povolení za účelem sezónní práce vydaného podle této směrnice členským státem, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, by měli být oprávněni vstoupit a volně se pohybovat na území členských států, jež uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, po dobu až 90 dní v souladu s nařízením (ES) č. 562/2006 a s článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích[16] (Úmluva o provedení schengenské dohody).

20)        Vzhledem k obzvláště zranitelnému postavení sezónních pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, a dočasnému charakteru jejich pracovního zařazení, je třeba ▌zajistit účinnou ochranu jejich práv i v oblasti sociálního zabezpečení, pravidelně kontrolovat dodržování zásady rovného zacházení s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, při zachování zásady stejného platu za stejnou práci na stejném pracovišti, a to prostřednictvím uplatňování kolektivních smluv a dalších ujednání o pracovních podmínkách, které byly uzavřeny na všech možných úrovních nebo pro které existují právní předpisy, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy a za stejných podmínek, jež platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu.

20a)      Uplatňováním této směrnice by neměla být dotčena práva a zásady obsažené v Evropské sociální chartě ze dne 18. října 1961 a popřípadě v Evropské úmluvě o právním postavení migrujících pracovníků ze dne 24. listopadu 1977.

21)        Je nutné, aby se na sezónní pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, vztahovaly kromě právních, správních a regulačních předpisů platných pro pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, i rozhodčí výroky a kolektivní dohody a smlouvy uzavřené na všech úrovních v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy příslušného hostitelského členského státu, a to za stejných podmínek, jež platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu.

22)        Sezónním pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, by se mělo dostávat rovného zacházení, pokud jde o oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení[17]. Směrnice neharmonizuje právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení členských států a nezahrnuje sociální pomoc. Omezuje se na použití zásady rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení na osoby, které spadají do její osobní oblasti působnosti. Tato směrnice by neměla přiznávat více práv, než jsou ta, která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech ▌Unie v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě existují mezi členskými státy přeshraniční zájmy.

Z důvodu dočasné povahy pobytu státních příslušníků třetích zemí, kteří byli přijati za účelem sezónního zaměstnání podle této směrnice, a aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1231/2010, by členské státy měly mít možnost vyloučit rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti z rovného zacházení sezónních pracovníků a omezit uplatňování zásady rovného zacházení na vzdělání a odbornou přípravu, jakož i na daňové zvýhodnění.

Tato směrnice neupravuje sloučení rodiny. Kromě toho tato směrnice nepřiznává práva ve vztahu k situacím, které přesahují oblast působnosti ▌právních předpisů EU, jako například v případě rodinných příslušníků pobývajících ve třetí zemi. Tím by však nemělo být dotčeno právo pozůstalých, kteří odvozují svá práva na obdržení pozůstalostních důchodů od sezónního pracovníka v případě, že pobývají ve třetí zemi. Tímto není dotčeno nediskriminační uplatňování vnitrostátních právních předpisů členskými státy, jež stanoví pravidla de minimis týkající se příspěvků do důchodových systémů. Měly by být zavedeny mechanismy, které zajistí účinné sociální zabezpečení během pobytu a případné převedení práv nabytých sezónními pracovníky.

22a)      Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat své systémy sociálního zabezpečení. Pokud neexistuje harmonizace na úrovni Unie, každý členský stát stanoví podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, jakož i výši těchto dávek a dobu jejich poskytování. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly postupovat v souladu s právem Unie.

22b)      Jakýmkoli omezením rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení podle této směrnice by neměla být dotčena práva přiznaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010.

22c)      Pro zajištění řádného prosazování této směrnice, zejména ustanovení týkajících se práv, pracovních podmínek a ubytování, by měly členské státy zajistit zavedení vhodného mechanismu monitorování zaměstnavatelů a případné provádění vhodných, účinných a odpovídajících kontrol na jejich území. Výběr zaměstnavatelů, kteří budou kontrolováni, by měl především vycházet z posouzení rizik, jež vypracují příslušné orgány členských států s přihlédnutím např. k odvětví, ve kterém daná společnost působí, či k jakémukoli dřívějšímu záznamu o porušení předpisů.

23)        Pro snadnější vymáhání této směrnice by členské státy měly zavést účinné mechanismy, které umožní sezónním pracovníkům domoci se právními prostředky nápravy a podávat stížnosti přímo nebo prostřednictvím příslušných ▌třetích stran, jako jsou odbory nebo jiná sdružení ▌. To se považuje za nezbytné pro řešení situací, kdy sezónní pracovníci nevědí o existenci donucovacích mechanismů nebo kvůli obavám před možnými důsledky váhají, zda je mají svým jménem využívat. Sezónní pracovníci by měli mít přístup k soudní ochraně proti pronásledování v důsledku podané stížnosti.

24)        Vzhledem k tomu, že cílů, tedy zavedení zvláštního postupu pro přijímání ▌, přijetí podmínek týkajících se vstupu a pobytu za účelem sezónního zaměstnání státních příslušníků třetích zemí a definování jejich práv jako sezónních pracovníků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a lze jich tedy lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, ▌ jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, a s ohledem na přistěhovaleckou politiku a politiku zaměstnanosti na evropské i vnitrostátní úrovni. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

25)        Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané ▌v Listině základních práv Evropské unie, zejména její článek 7, čl. 15 odst.3, články 17, 27, 28, 31 a čl. 33 odst. 2, v souladu s článkem 6 Smlouvy o Evropské unii.

25a)      Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

26)        V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž by byl dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná, ani použitelná.

27)        V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro něj není závazná, ani použitelná,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1Předmět

1.          Tato směrnice určuje podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci a vymezuje práva sezónních pracovníků.

2.          Pro pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní, se použijí ustanovení této směrnice, aniž je dotčeno schengenské acquis, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, nařízení (ES) č. 562/2006 a nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001.

Článek 2 Oblast působnosti

1.          Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří pobývají mimo území členských států a žádají o přijetí, nebo byli přijati za podmínek stanovených touto směrnicí na území členského státu za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří při podání žádosti pobývají na území členských států, s výjimkou případů uvedených v článku 11a.

1a.        Při provádění této směrnice uvedou členské státy, případně po konzultaci se sociálními partnery, seznam těch odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. Tento seznam odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období, může být členskými státy změněn, případně po konzultaci se sociálními partnery. Členské státy informují o takových změnách Komisi.

2.          Tato směrnice se nepoužije pro státní příslušníky třetích zemí:

a)     kteří vykonávají činnosti jménem podniku usazeného v jiném členském státě v rámci poskytování služeb ve smyslu článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně pracovníků vyslaných podnikem usazeným v členském státě v rámci poskytování služeb podle směrnice 96/71/ES;

b)     kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie, kteří uplatnili právo volného pohybu v rámci Unie v souladu se směrnicí 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

c)      kteří spolu se svými rodinnými příslušníky, bez ohledu na svou státní příslušnost, požívají práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Unie podle dohod mezi Unií a jejími členskými státy nebo dohod mezi Unií a třetími zeměmi.

Článek 3 Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)          „státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Evropské unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

b)          „sezónním pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který si ponechává hlavní bydliště ve třetí zemi a za účelem zaměstnání oprávněně a dočasně pobývá na území členského státu s cílem vykonávat činnost závislou na ročním období, na základě jedné nebo více smluv na dobu určitou uzavřených přímo mezi státním příslušníkem třetí země a zaměstnavatelem usazeným v daném členském státě;

c)          „činností závislou na ročním období“ činnost, která je vázána na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu událostí na základě sezónních podmínek, v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, podstatně větší než u běžného typu činnosti;

d)          „povolením sezónního pracovníka“ povolení vydané za použití vzoru stanoveného v nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí a které obsahuje odkaz na sezónní práci a opravňuje svého držitele k pobytu a práci na území členského státu po dobu překračující než 90 dní za podmínek stanovených touto směrnicí;

da)        „krátkodobým vízem“ povolení vydané členským státem podle čl. 2 odst. 2 písm. a) vízového kodexu nebo vydané v souladu vnitrostátními právními předpisy členského státu, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu;

e)          „dlouhodobým vízem“ povolení vydané členským státem podle článku 18 Schengenské úmluvy nebo vydané v souladu vnitrostátními právními předpisy členského státu, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu;

f)           „sjednoceným postupem pro podání žádostí“ postup, který na základě jedné žádosti o povolení pro státního příslušníka třetí země k pobytu a výkonu práce na území členského státu vede k rozhodnutí o žádosti o povolení sezónního pracovníka;

g)          „povolením za účelem sezónní práce“ jakékoli z povolení uvedených v článku 9, které opravňuje svého držitele k pobytu a práci na území členského státu, jenž toto povolení vydal za podmínek stanovených touto směrnicí;

h)          „pracovním povolením“ jakékoli povolení vydané členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy za účelem práce na území tohoto členského státu.

Článek 4Příznivější ustanovení

1.          Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčena příznivější ustanovení:

a)      práva Unie, včetně dvoustranných a mnohostranných dohod uzavřených mezi Unií nebo mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé;

b)     dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi.

2.          Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo ponechat v platnosti příznivější ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí, na které se tato směrnice vztahuje, pokud jde o články 13, 13a, 14, 16 a 17 této směrnice.

KAPITOLA II

PODMÍNKY PŘIJÍMÁNÍ

Článek 5Kritéria

a požadavky pro přijetí do zaměstnání jako sezónní pracovník na pobyty nepřesahující 90 dní

1.          K žádostem o přijetí do členského státu za podmínek stanovených touto směrnicí na pobyt nepřesahující 90 dní se přiloží ▌:

a)      platná pracovní smlouva nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právní nebo správní předpisy nebo praxe, závazná pracovní nabídka jako sezónní pracovník v dotyčném členském státě, jehož zaměstnavatel je usazen v členském státě, uvádějící místo výkonu práce a druh práce, délku zaměstnání, odměnu a počet pracovních hodin za týden nebo za měsíc, výši placené dovolené a případně další souvisejí pracovní podmínky, a pokud možno datum zahájení zaměstnání;

b)     ▌doklad o tom, že sezónní pracovník má nemocenské pojištění na všechna rizika, proti nimž jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotyčného členského státu, nebo o něj požádal, je-li tak stanoveno vnitrostátními právními předpisy, a to na období, během nichž nebudou v souvislosti s prací vykonávanou v dotčeném členském státě nebo v jejím důsledku taková pojistná krytí ani odpovídající nároky na dávky přiznány;

c)      doklad o tom, že daný sezónní pracovník bude mít náležité ubytování nebo že mu bude náležité ubytování poskytnuto, a to v souladu s ustanoveními článku 14.

1a.        Členské státy požadují, aby podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) byly v souladu splatnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo postupy.

2.          Na základě dokumentů poskytnutých podle odstavce 1 členské státy požadují, aby sezónní pracovník nevyužíval systémy sociální pomoci dotyčného členského státu.

3.          Členské státy mohou požadovat, aby žadatel předložil dokumenty osvědčující, že státní příslušník třetí země splňuje podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy pro výkon regulovaného povolání podle definice ve směrnici 2005/36/ES, uvedeného v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce.

4.          Při posuzování žádosti o povolení uvedené v čl. 9 odst. 1 členské státy, které neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, prověří, zda státní příslušník třetí země nepředstavuje riziko nedovoleného přistěhovalectví a zda zamýšlí opustit území členských států nejpozději v den skončení platnosti povolení.

Článek 5aKritéria a požadavky pro přijetí jako sezónní pracovník na pobyt přesahující tři měsíce

1.          K žádostem o přijetí do členského státu za podmínek stanovených touto směrnicí na pobyt nepřesahující 90 dní se přiloží:

a)     platná pracovní smlouva nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právní nebo správní předpisy nebo praxe, závazná pracovní nabídka jako sezónní pracovník v dotyčném členském státě, jehož zaměstnavatel je usazen v členském státě, uvádějící místo výkonu práce a druh práce, délku zaměstnání, odměnu a počet pracovních hodin za týden nebo za měsíc, výši placené dovolené a případně další souvisejí pracovní podmínky, a pokud možno datum zahájení zaměstnání;

b)     doklad o tom, že sezónní pracovník má nemocenské pojištění na všechna rizika, proti nimž jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotyčného členského státu, nebo o něj požádal, je-li tak stanoveno vnitrostátními právními předpisy, a to na období, během nichž nebudou v souvislosti s prací vykonávanou v dotčeném členském státě nebo v jejím důsledku taková pojistná krytí ani odpovídající nároky na dávky přiznány;

c)      doklad o tom, ▌že daný sezónní pracovník bude mít náležité ubytování nebo že mu bude náležité ubytování poskytnuto, a to v souladu s ustanoveními článku 14.

▌

1a.        Členské státy požadují, aby podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) byly v souladu s platnými právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo postupy.

2.          Na základě dokumentů poskytnutých podle odstavce 1 členské státy požadují, aby měl sezónní pracovník v průběhu pobytu dostatečné prostředky na pokrytí svých potřeb a nemusel využívat jejich systémy sociální pomoci.

3.          Státní příslušníci třetích zemí, u kterých se má za to, že představují hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, nejsou pro účely této směrnice přijímáni.

4.          Při posuzování žádosti o povolení podle čl. 9 odst. 2 členské státy prověří, zda státní příslušník třetí země nepředstavuje riziko nedovoleného přistěhovalectví a zda zamýšlí opustit území členských států nejpozději v den skončení platnosti povolení.

5.          Členské státy mohou požadovat, aby žadatel předložil dokumenty osvědčující, že státní příslušník třetí země splňuje podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy pro výkon regulovaného povolání podle definice ve směrnici 2005/36/ES, uvedeného v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce.

6.          Státní příslušníci třetích zemí musí vlastnit platný cestovní doklad, jak stanoví vnitrostátní právní předpisy. Členské státy požadují, aby období platnosti cestovního dokladu zahrnovalo přinejmenším dobu platnosti povolení za účelem sezónní práce. Členské státy mohou rovněž požadovat, aby období platnosti přesahovalo zamýšlenou délku pobytu o maximálně 90 dní a aby cestovní doklad byl vydán v posledních deseti letech a obsahoval nejméně dvě prázdné stránky;

Článek 5bObjem přijímání

Tato směrnice se nedotýká práva členského státu stanovit objem přijímání státních příslušníků třetích zemí vstupujících na jeho území za účelem sezónní práce. Na tomto základě a pro účely této směrnice může být žádost o povolení za účelem sezónní práce posouzena jako nepřijatelná nebo být zamítnuta.

Článek 6Důvody pro zamítnutí

1.          Členské státy zamítnou žádost o povolení za účelem sezónní práce, pokud:

a)     nebyly splněny podmínky stanovené v článku 5 nebo 5a; nebo▌

b)     předložené dokumenty byly získány podvodným způsobem či padělány nebo pozměněny▌

1a.        Členské státy případně zamítnou žádost o povolení za účelem sezónní práce, pokud:

a)     vůči zaměstnavateli byly v souladu s vnitrostátními právními předpisy uplatněny sankce za nenahlášenou práci nebo nezákonné zaměstnávání nebo pokud jeho podnik je či byl v likvidaci v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími úpadková řízení nebo pokud nevyvíjí žádnou hospodářskou činnost; nebo

b)     vůči zaměstnavateli byly uplatněny sankce podle čl. 12a.

2.          Členské státy mohou ověřit, zda by dotyčné volné pracovní místo nemohlo ▌být obsazeno státními příslušníky daného členského státu, jinými občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v daném členském státě, a pokud ano, mohou žádost zamítnout. Tento odstavec se použije, aniž je dotčena zásada preference Unie vyjádřená v příslušných ustanoveních příslušných aktů o přistoupení.

3.          Členské státy mohou zamítnout žádost o povolení za účelem sezónní práce, pokud:

a)     zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti týkající se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv, pracovních podmínek nebo podmínek zaměstnání stanovených použitelnými právními předpisy nebo kolektivními smlouvami; nebo

b)     zaměstnavatel v průběhu 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu žádosti zrušil pracovní místo na plný úvazek s cílem vytvořit tak volné pracovní místo, které se nyní pokouší obsadit podle této směrnice;

c)      státní příslušník třetí země nesplnil povinnosti vyplývající z předchozího rozhodnutí o přijetí jako sezónní pracovník.

4.          Aniž je dotčen odstavec 1, zohlední každé rozhodnutí o zamítnutí žádosti konkrétní okolnosti daného případu, včetně zájmů sezónního pracovníka, za dodržení zásady proporcionality.

5.          Důvody pro zamítnutí vydání krátkodobého víza jsou upraveny v příslušných ustanoveních nařízení (ES) č. 810/2009.

Článek 7 Odnětí

povolení za účelem sezónní práce

1.          Členské státy odejmou povolení za účelem sezónní práce vydané na základě této směrnice, pokud:

a)      doklady předložené pro účely článku 5 nebo 5a byly získány podvodně, ▌byly padělány nebo pozměněny▌ nebo

b)     pokud držitel pobývá na daném území pro jiné účely než ty, pro které byl oprávněn k pobytu.

1a.        Členské státy ▌odejmou případně povolení za účelem sezónní práce vydané na základě této směrnice,

pokud:

a)      ▌vůči zaměstnavateli byly v souladu s vnitrostátními právními předpisy uplatněny sankce za nenahlášenou práci nebo nezákonné zaměstnávání nebo pokud jeho podnik je či byl v likvidaci v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími úpadková řízení nebo pokud nevyvíjí žádnou hospodářskou činnost; nebo

b)     ▌vůči zaměstnavateli byly uplatněny sankce podle čl. 12a.

2.          Členské státy mohou odejmout povolení za účelem sezónní práce vydané na základě této směrnice, pokud:

a)     nebyla splněna ustanovení článku 5 nebo 5a nebo již nejsou splněna; nebo

b)     zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti týkající se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv, pracovních podmínek nebo podmínek zaměstnání stanovených použitelnými právními předpisy nebo kolektivními smlouvami; nebo

c)      zaměstnavatel nesplnil povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy, nebo

d)     zaměstnavatel v průběhu 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu žádosti zrušil pracovní místo na plný úvazek s cílem vytvořit tak volné pracovní místo, které se nyní pokouší obsadit podle této směrnice.

3.          Členské státy mohou odejmout povolení za účelem sezónní práce udělené na základě této směrnice, pokud státní příslušník třetí země žádá o mezinárodní ochranu podle směrnice Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 nebo pokud státní příslušník třetí země žádá o ochranu v souladu s vnitrostátními právními předpisy, mezinárodními závazky nebo praxí dotčeného členského státu.

4.          Důvody pro prohlášení krátkodobých víz za neplatná či jejich zrušení jsou upraveny v příslušných ustanoveních nařízení (ES) č. 810/2009.

5.          Aniž je dotčen odstavec 1, zohlední každé rozhodnutí o odnětí povolení konkrétní okolnosti daného případu, včetně zájmů sezónního pracovníka, za dodržení zásady proporcionality.

Článek 7aPovinnost spolupracovat

Členské státy mohou vyžadovat po zaměstnavateli, aby poskytl všechny příslušné informace potřebné pro udělení, prodloužení či obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce.

KAPITOLA III

POSTUP A POVOLENÍ ZA ÚČELEM SEZÓNNÍ PRÁCE

Článek 8Přístup k informacím

1.          Členské státy umožní žadatelům snadný přístup k informacím o ▌veškerých dokladech potřebných pro žádost ▌a k informacím o vstupu a pobytu, včetně práv, povinností a procesních záruk sezónního pracovníka.

2.          V případech, kdy je státním příslušníkům třetích zemí vydáno povolení za účelem sezónní práce, je nutné poskytnout jim písemné informace o jejich právech a povinnostech podle této směrnice, včetně informací o postupech podávání stížností.

Článek 9

Povolení za účelem sezónní práce

1.          Pro pobyty nepřekračující 90 dní vydají členské státy státním příslušníkům třetí země, kteří splňují ustanovení článku 5 a na něž se nevztahují důvody uvedené v článku 6, jedno z těchto povolení za účelem sezónní práce, aniž jsou tím dotčena pravidla pro vydávání krátkodobých víz stanovená v nařízení (ES) č. 810/2009 a v nařízení (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995.

▌

a)     vízum pro krátkodobý pobyt uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce;

nebo

b)     vízum pro krátkodobý pobyt a pracovní povolení vydané v souladu s vnitrostátními právními předpisy a uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce;

nebo

c)      pracovní povolení uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce, pokud je státní příslušník třetí země osvobozen od vízové▌▌povinnosti v souladu s přílohou II nařízení ES) č. 539/2001 a členské státy na něj nepoužijí čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení.

Při provádění této směrnice udělí členské státy buď povolení uvedená v písmenech a) a c), nebo povolení uvedená v písmenech b) a d).

▌2.        Pro pobyty překračující 90 dní vydají členské státy státním příslušníkům třetí země, kteří splňují ustanovení článku 5a a na něž se nevztahují důvody uvedené v článku 6, jedno z těchto povolení za účelem sezónní práce:

a)     vízum pro dlouhodobý pobyt uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce;

nebo

b)     povolení sezónního pracovníka;

nebo

c)      povolení sezónního pracovníka a dlouhodobé vízum, pokud je dlouhodobé vízum vyžadováno vnitrostátními právními předpisy pro vstup na území.

Při provádění této směrnice udělí členské státy pouze jedno z povolení uvedených v písmenech a), b) a c).

2a.        Aniž je dotčeno schengenské acquis, členské státy určí, zda má být žádost podána státním příslušníkem třetí země nebo zaměstnavatelem.

▌Povinností členských států určit, zda žádost má podat státní příslušník třetí země nebo jeho zaměstnavatel, nejsou dotčena ujednání vyžadující, aby do daného postupu byly zapojeni oba.

3.          Povolení sezónního pracovníka uvedené v odst. 2 písm. b) a c) vydávají příslušné orgány členských států, přičemž používají vzor stanovený v nařízení Rady (ES) č. 1030/2002. Členské státy uvedou na povolení odkaz udávající, že je vydáváno za účelem sezónní práce.

4.          V případě dlouhodobých víz podle článku 18 Schengenské úmluvy a podle 12. bodu přílohy nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, členské státy na vízovém štítku v poli „poznámky“ uvedou▌, že vízum je vydáváno za účelem sezónní ▌práce.

5.          Členské státy mohou uvést další informace týkající se pracovního poměru sezónního pracovníka v písemné podobě, nebo uchovat tyto údaje v elektronickém formátu podle článku 4 nařízení (ES) č. 1030/2002 a bodu a) 16 přílohy tohoto nařízení.

6.          Pokud se vízum vyžaduje pouze pro účel vstupu na území členského státu a státní příslušník třetí země splňuje všechny podmínky pro vydání povolení sezónního pracovníka podle odst. 2 písm. c), poskytne dotyčný členský stát státnímu příslušníku třetí země všechny prostředky pro získání požadovaného víza.

7.          Vydáním dlouhodobého víza podle čl. 9 odst. 2 není dotčena možnost členských států vydávat předem povolení k práci v dotčeném členské státu.

Článek 10Žádost o povolení sezónního pracovníka

1.          Členské státy určí orgány příslušné pro přijetí žádosti o povolení sezónního pracovníka a pro rozhodnutí o jeho vydání.

2.          Žádost o povolení sezónního pracovníka se podává v rámci jednotného postupu pro podávání žádostí.

Článek 11

Délka pobytu

1.          Členské státy stanoví maximální období pro pobyt sezónních pracovníků v délce mezi pěti a devíti měsíci za kterékoli období 12 měsíců. Po tomto období státní příslušník třetí země opustí území členského státu, ledaže mu dotyčný členský stát podle vnitrostátních právních předpisů nebo práva Unie vydá povolení k pobytu za jiným účelem, než je sezónní práce.

2.          Členské státy mohou stanovit maximální období v kterémkoli období 12 měsíců, během něhož je zaměstnavatel oprávněn najímat sezónní pracovníky . Tímto obdobím je nejméně maximální období pro pobyt uvedené v odstavci 1.

Článek 11aProdloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce

1.          Během tohoto maximálního období uvedeného v čl. 11 odst. 1 a za předpokladu, že jsou splněna ustanovení článků 5 nebo 5a a neuplatní se důvody uvedené v čl. 6 odst. 1, 1a a případně 3, mohou členské státy umožnit sezónním pracovníkům jedno prodloužení jejich pobytu v případě, že sezónní pracovníci prodlouží svou smlouvu s tímtéž zaměstnavatelem.

2.          Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rozhodnout, že umožní sezónním pracovníkům, aby prodloužili svou smlouvu s tímtéž zaměstnavatelem a svůj pobyt více než jedenkrát, za předpokladu, že není překročeno maximální období uvedené v odstavci 1.

3.          Během tohoto maximálního období uvedeného v čl. 11 odst. 1 a za předpokladu, že jsou splněna ustanovení článků 5 nebo 5b a neuplatní se důvody uvedené v čl. 6 odst. 1, 1a a případně 3, mohou členské státy umožnit sezónním pracovníkům jedno prodloužení jejich pobytu, aby byli zaměstnáni jiným zaměstnavatelem.

4.          Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rozhodnout, že umožní sezónním pracovníkům, aby byli zaměstnáni jiným zaměstnavatelem a prodloužili svůj pobyt více než jedenkrát, za předpokladu, že není překročeno maximální období uvedené v odstavci 1.

5.          Pro účely odstavců 1 až 4 členské státy přijmou podání žádosti, pokud se sezónní pracovník přijatý za podmínek této směrnice nachází na území dotyčného členského státu.

6.          Členské státy mohou zamítnout prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce, pokud by dotyčné volné pracovní místo mohlo být obsazeno státními příslušníky daného členského státu, jinými občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v tomto členském státě. Tento odstavec se použije, aniž je dotčena zásada preference Unie vyjádřená v příslušných ustanoveních příslušných aktů o přistoupení.

7.          Členské státy zamítnou prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce, pokud bylo dosaženo maximální délky pobytu stanovené v čl. 11 odst. 1.

8.          Členské státy mohou zamítnout prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce vydaného na základě této směrnice, pokud státní příslušník třetí země žádá o mezinárodní ochranu podle směrnice Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 nebo pokud státní příslušník třetí země žádá o ochranu v souladu s vnitrostátními právními předpisy, mezinárodními závazky nebo praxí dotčeného členského státu.

9.          Článek 7 odst. 1a a odst. 2 písm. b), c) a d) se nepoužije na sezónního pracovníka, který žádá o zaměstnání u jiného zaměstnavatele v souladu s odstavcem 3, pokud se tato ustanovení použijí na předchozího zaměstnavatele.

10.        Důvody pro prodloužení krátkodobých víz jsou upraveny v příslušných ustanoveních nařízení (ES) č. 810/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009.

11.        Aniž je dotčen čl. 5a odst. 3 a 6 a čl. 6 odst. 1, zohlední každé rozhodnutí o žádosti o prodloužení nebo obnovení konkrétní okolnosti daného případu, včetně zájmů sezónního pracovníka, za dodržení zásady proporcionality.

Článek 12 Zjednodušení opětného vstupu

1.          Členské státy ▌

▌zjednoduší opětný vstup státních příslušníků třetích zemí, kteří již byli v daném členském státě přijati jako sezónní pracovníci nejméně jednou za posledních pět let a kteří během každého z těchto pobytů splňovali všechna kritéria a podmínky stanovené touto směrnicí pro sezónní pracovníky.

2.          Zjednodušení uvedené v odstavci 1 může zahrnovat jedno nebo více z těchto opatření:

a)      osvobození od předložení jednoho nebo více z dokumentů uvedených v článcích 5 nebo 5a;

b)     vydání několika povolení sezónního pracovníka v rámci jednoho správního aktu;

c)      urychlený postup vedoucí k rozhodnutí o žádosti o povolení sezónního pracovníka nebo o dlouhodobé vízum;

d)     přednostní posouzení žádosti o přijetí jako sezónní pracovník včetně zohlednění předchozího přijetí při rozhodování o žádosti vzhledem k vyčerpání objemu přijímání.

Článek 12aSankce vůči zaměstnavatelům

1.          Členské státy stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří nesplnili povinnosti vyplývající z této směrnice, včetně odepření možnosti, aby zaměstnavatelé, kteří závažně porušili povinnosti vyplývající z této směrnice, zaměstnávali sezónní pracovníky. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.          Členské státy zajistí, aby v případech, kdy je podle čl. 7 odst. 1a a odst. 2 písm. b), c) a d) povolení za účelem sezónní práce odejmuto, zaměstnavatel nesl odpovědnost za zaplacení náhrady škody sezónnímu pracovníkovi v souladu s postupy stanovenými vnitrostátními právními předpisy. Odpovědnost se vztahuje na veškeré neuhrazené závazky, jež by zaměstnavatel musel dodržet v případě, že by povolení za účelem sezónní práce nebylo odejmuto.

3.          Pokud je zaměstnavatel subdodavatelem, který porušil ustanovení této směrnice, hlavní dodavatel a jakýkoli zprostředkující subdodavatel, kteří nesplnili náležitě povinnosti vymezené vnitrostátními právními předpisy:

a)     mohou podléhat sankcím uvedeným v odstavci 1;

b)     mohou nést vedle zaměstnavatele nebo namísto něho odpovědnost za zaplacení náhrady škody sezónnímu pracovníkovi v souladu s odstavcem 2; a

c)      mohou nést vedle zaměstnavatele nebo namísto něho odpovědnost za zaplacení veškerých doplatků sezónnímu pracovníkovi v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Členské státy mohou stanovit přísnější pravidla odpovědnosti v rámci svých vnitrostátních právních předpisů.

Článek 13 Procesní záruky

1.          Příslušné orgány členského státu rozhodnou o žádosti o povolení za účelem sezónní práce a rozhodnutí co nejdříve písemně oznámí žadateli v souladu s postupy pro oznamování stanovenými vnitrostátními právními předpisy daného členského státu, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání úplné žádosti.

1a.        V případě žádosti o prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení podle článku 11a členské státy přijmou všechna přiměřená opatření s cílem zajistit, aby sezónní pracovník nebyl z důvodů probíhajících správních postupů povinen přerušit svůj pracovní poměr s tímtéž zaměstnavatelem, nebo aby mu nebylo bráněno změnit zaměstnavatele.

Pokud platnost povolení za účelem sezónní práce uplyne v průběhu postupu pro prodloužení nebo obnovení, členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy umožní sezónnímu pracovníkovi pobývat na jejich území, dokud příslušné orgány nepřijmou konečné rozhodnutí o žádosti, za předpokladu, že žádost byla podána v době platnosti uvedeného povolení a že neuplynula lhůta uvedená v čl. 11 odst. 1. V takovém případě mohou členské státy mimo jiné rozhodnout, že:

a)      vydají vnitrostátní povolení k dočasnému pobytu nebo rovnocenné povolení, dokud není přijato rozhodnutí, nebo

b)     umožní sezónnímu pracovníkovi, aby během této doby pracoval.

Při posuzování žádosti o prodloužení nebo obnovení se použijí příslušná ustanovení této směrnice.

2.          Jestliže informace nebo dokumenty dodané jako podklad žádosti nejsou úplné, příslušné orgány žadatele v přiměřené lhůtě informují o dodatečně požadovaných informacích a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se pozastaví do doby, než orgány požadovanou dodatečnou informaci obdrží.

3.          Důvody pro rozhodnutí o prohlášení žádosti o povolení za účelem sezónní práce za nepřípustnou, nebo zamítnutí žádosti o povolení za účelem sezónní práce nebo odmítnutí prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce se žadateli sdělí písemně. Důvody pro rozhodnutí o odnětí povolení za účelem sezónní práce se sdělí písemně sezónnímu pracovníkovi a, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, zaměstnavateli.

3a.        Jakékoli rozhodnutí o prohlášení žádosti o povolení za účelem sezónní práce za nepřípustnou, nebo zamítnutí žádosti, odmítnutí prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce nebo odnětí povolení za účelem sezónní práce je možné právně napadnout v dotčeném členském státě v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Písemné oznámení uvede, ke kterému soudnímu nebo správnímu orgánu lze podat odvolání a lhůtu pro podání tohoto odvolání.

4.          Procesní záruky týkající se krátkodobých víz jsou upraveny v příslušných ustanoveních nařízení (ES) č. 810/2009.

Článek 13a Poplatky a náklady

1.          Členské státy mohou požadovat zaplacení poplatků za vyřízení žádostí v souladu s touto směrnicí. Úroveň takových poplatků nesmí být nepřiměřená ani nadměrná. Poplatky za krátkodobá víza jsou upraveny v příslušných ustanoveních schengenského acquis. Pokud mají být tyto poplatky placeny státními příslušníky třetí země, mohou členské státy stanovit, že jsou oprávněni k jejich úhradě zaměstnavatelem v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

2.          Členské státy mohou požadovat, aby zaměstnavatelé sezónních pracovníků hradili:

a)     náklady na cestu z místa původu sezónních pracovníků na místo práce v daném členském státě a zpět;

b)     náklady na zdravotní pojištění uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 5a odst. 1 písm. b).

V případě, že jsou tyto výdaje hrazeny zaměstnavatelem, nejsou vymahatelné na sezónním pracovníkovi.

Článek 14Ubytování

1.          Členské státy vyžadují ▌důkaz o tom, že sezónní pracovník bude mít po dobu pobytu ubytování, které zajišťuje přiměřenou životní úroveň v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí. Příslušný orgán je informován o jakékoli změně ubytování sezónního pracovníka.

2.          Pokud je ubytování zajištěno zaměstnavatelem nebo jeho prostřednictvím:

a)     sezónní pracovník může být požádán, aby zaplatil nájem, jehož výše nesmí být s ohledem na jeho čistou odměnu a na kvalitu daného ubytování nadměrná. Takový nájem nesmí být automaticky srážen ze mzdy sezónního pracovníka;

b)     zaměstnavatel předloží sezónnímu pracovníkovi nájemní smlouvu či jiný rovnocenný dokument jasně stanovující podmínky nájmu daného ubytování;

c)      zaměstnavatel zajistí, že ubytování splňuje obecné zdravotní a bezpečnostní normy platné v dotčeném členském státě.

Článek 14aUmístění prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti

Členské státy mohou stanovit, že umístění sezónních pracovníků provádějí pouze veřejné služby zaměstnanosti.

KAPITOLA IV

PRÁVA

Článek 15Práva na základě

povolení za účelem sezónní práce

Po dobu platnosti povolení uvedeného v článku 9 požívá jeho držitel alespoň těchto práv:

a)          práva na vstup a pobyt na území členského státu, který povolení vydává;

b)          práva na volný přístup na celé území členského státu, který povolení vydává, v rámci mezí stanovených vnitrostátními právními předpisy;

c)          práva na výkon konkrétního zaměstnání, k němuž jej dané povolení v souladu s vnitrostátními právními předpisy opravňuje.

Článek 16

Právo na rovné zacházení

1.          Sezónní pracovníci mají právo na stejné zacházení jako státní příslušníci hostitelského členského státu, a to přinejmenším s ohledem na:

a)     podmínky zaměstnání, včetně minimálního pracovního věku, a pracovní podmínky, včetně odměňování, propouštění, pracovní doby, dovolené a svátků, jakož i zdraví a bezpečnosti na pracovišti▌;

b)     právo na stávku a protestní akce zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy příslušného hostitelského členského státu, svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně práv a výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, mimo jiné práva sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;

c)      doplatků veškeré dlužné odměny státnímu příslušníkovi třetí země, které provede zaměstnavatel;

d)     oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 ▌nařízení (ES) č. 883/2004;

e)      přístup ke zboží a službám a k poskytování zboží a služeb zpřístupněných veřejnosti, s výjimkou bydlení, aniž je dotčena svoboda uzavřít smlouvu v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy;

f)      poradenství poskytované pracovními úřady;

g)     vzdělávání a odbornou přípravu;

h)     uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;

i)      daňové výhody, pokud je sezónní pracovník pro daňové účely považován za rezidenta příslušného členského státu.

▌Sezónní pracovníci, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, stěhující se do třetí země nebo pozůstalí po takových pracovnících pobývající ve třetí zemi, jejichž práva jsou odvozena od sezónního pracovníka, obdrží zákonný důchod vyplývající z předcházejícího zaměstnání sezónního pracovníka a nabytý v souladu s právními předpisy stanovenými v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004, a to za stejných podmínek a podle stejné výměry jako státní příslušníci dotčených členských států, kteří se odstěhují do třetí země▌.

2.          Členské státy mohou rovné zacházení omezit takto:

i)      s ohledem na odst. 1 písm. d) mohou vyloučit rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti, aniž je dotčeno nařízení Rady (ES) č. 1231/2010;

ii)     s ohledem na odst. 1 písm. g), mohou omezit jeho uplatňování na vzdělávání a odbornou přípravu, které jsou přímo spjaty s konkrétním zaměstnáním, a mohou vyloučit granty a půjčky na studium a obživu, či jiné granty a půjčky;

iii)    s ohledem na odst. 1 písm. i), pokud jde o daňové výhody, mohou omezit jeho uplatnění na případy, kdy se bydliště nebo obvyklé místo pobytu rodinných příslušníků sezónního pracovníka, pro které tento pracovník uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění, nachází na území dotčeného členského státu.

3.          Právem na rovné zacházení uvedeným v odstavci 1 není dotčeno právo členského státu odejmout povolení za účelem sezónní práce nebo zamítnout prodloužení nebo obnovení jeho platnosti v souladu s články 7 a 11a.

Článek 16aSledování, hodnocení a kontrola

1.          Členské státy stanoví opatření zaměřená na zabránění možnému zneužívání a udělování sankcí za porušování. Tato opatření zahrnují sledování, hodnocení a případně kontrolu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a správními postupy.

2.          Členské státy zajistí, aby služby pověřené kontrolou práce nebo příslušné orgány a, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy pro vnitrostátní pracovníky, organizace zastupující zájmy pracovníků měly přístup na pracoviště a se souhlasem pracovníka i k ubytování.

Článek 17Zjednodušené podávání stížností

1.          Členské státy zajistí, aby existovaly účinné možnosti, jak mohou sezónní pracovníci podávat stížnosti na své zaměstnavatele, a to přímo nebo prostřednictvím třetích stran, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech legitimní zájem zajistit dodržování této směrnice, nebo prostřednictvím příslušného orgánu členského státu, pokud je to v souladu s právními předpisy tohoto členského státu.

2.          Členské státy zajistí, aby třetí strany, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, se mohly jménem sezónního pracovníka, nebo na jeho podporu nebo s jeho souhlasem účastnit v jakémkoli správním nebo občanskoprávním řízení, s výjimkou postupů a rozhodnutí týkajících se krátkodobých víz, za účelem provádění této směrnice.

3.          Členské státy zajistí, aby sezónní pracovníci měli stejně jako ostatní pracovníci v podobném postavení přístup k opatřením na ochranu před propuštěním nebo jiným nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele, které je reakcí na stížnost podanou v podniku nebo na soudní řízení zaměřené na dodržování této směrnice.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18 Statistika

1.          Členské státy Komisi sdělí statistiku týkající se počtu povolení za účelem sezónní práce, která byla vydána poprvé▌, a pokud možno počtu státních příslušníků třetích zemí, jejichž povolení za účelem sezónní práce bylo prodlouženo, obnoveno nebo odňato. Tato statistika je členěna podle občanství, ▌a ▌, pokud je to možné, délky platnosti povolení a podle hospodářského odvětví.

2.          ▌Statistika uvedená v odstavci 1 se vztahuje k referenčním obdobím jednoho kalendářního roku a předloží se Komisi do šesti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je [rok následující po časovému údaji uvedeném v čl. 20 odst. 1].

3.          Statistika uvedená v odstavci 1 se předloží v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007[18].

Článek 19 Podávání zpráv

Každé tři roky a poprvé nejpozději [tři roky po datu provedení této směrnice] Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice v členských státech a navrhne veškeré nezbytné změny.

Článek 20 Provedení do vnitrostátního práva

1.           Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do (30 měsíců od data vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie). Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů ▌.

Tato ustanovení přijatá členskými státy budou obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz uveden při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.          Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 21Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22 Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament                                                          Za Radu

předseda nebo předsedkyně                                                   předseda nebo předsedkyně

• [1]  Úř. věst. C 218, 23.7.20111, s. 97.
• [2]  Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 59.
• [3] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [4] ¹          Úř. věst. C …, …, s. ….
• [5] ²          Úř. věst. C …, …, s. ….
• [6] ³          Úř. věst. C …, …, s. ….
• [7]               KOM(2005) 669.
• [8]               Úř. věst. 168, 30.6.2009, s. 24.
• [9]               Úř. věst. 180, 19.7.2000, s. 22.
• [10]               Úř. věst. 303, 2.12.2000, s. 16.
• [11]               Úř. věst. 18, 21.1.1997, s. 1.
• [12]               Úř. věst. 348, 24.12.2008, s. 98.
• [13]               Úř. věst. 243, 15.9.2009, s. 1.
• [14]             Úř. věst. 105, 13.4.2006, s. 1.
• [15]             Úř. věst. 81, 21.3.2001, s. 1.
• [16]             Úř. věst. 239, 22.9.2000, s. 90.
• [17]             Úř. věst. 166, 30.4.2004, s. 1.
• [18]             Úř. věst. 199, 31.7.2007, s. 23.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

V roce 2005 předložila Komise sdělení s názvem „Plán politiky v oblasti legální migrace”, jehož součástí byl návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu sezónních pracovníků, v němž stojí: „Potřeba sezónních pracovníků vzniká pravidelně v některých odvětvích (…), kde mnoho přistěhovalců pracuje ilegálně a za velmi špatných podmínek“. Tento návrh Komise zveřejnila v červenci roku 2010 v balíčku spolu s návrhem směrnice o pracovnících přesunutých v rámci jedné společnosti.

Zpravodaj nabyl silného přesvědčení, že tato směrnice je nezbytná k zabránění vykořisťování sezónních pracovníků, zejména s ohledem na některé nedávané události (především ty, k nimž došlo v italském městě Rosarno, tento problém se však netýká jen jednoho konkrétního členského státu).

Kromě toho je potřeba sezónních pracovníků pocházejících ze zemí mimo EU ve většině členských států běžným jevem a vytvoření rámce na úrovni EU, jímž by bylo možné tyto migrační toky řídit, by mohlo být skutečným přínosem. V této souvislosti je rovněž věnována pozornost tomu, že zajištění legálních způsobů migrace může mít velký význam pro pokles nelegální migrace a pro zamezení vykořisťování, které ji často doprovází. Je rovněž důležité, aby tato směrnice kladla velký důraz na potřebu zajistit rovné zacházení na trhu práce EU, a tím zaručila dodržování mzdových a pracovních podmínek. Zpravodaj proto tento návrh z celkového hlediska vítá a zároveň konstatuje, že některé oblasti je nutné výrazně posílit.

2. Obecný souhrn návrhu

Návrh vytváří zrychlený postup pro přijímání sezónních pracovníků ze třetích zemí, který vychází ze společné definice a společných kritérií pro sezónní pracovníky. Návrh stanovuje podmínky, za kterých budou sezónním pracovníkům udělována povolení k pobytu a pracovní povolení, která jim umožní pobyt o maximální délce šesti měsíců v každém kalendářním roce, a stanovuje práva sezónních pracovníků.

Cílem řady ustanovení je zajistit větší ochranu sezónních pracovníků, což zpravodaj vítá. Patří k nim:

•    Přijetí je podmíněno existencí pracovní smlouvy či závazné pracovní nabídky, v níž jsou uvedeny mzdové a další pracovní podmínky.

•    Zaměstnavatelé musejí doložit, že sezónnímu pracovníkovi bude v průběhu jeho pobytu poskytnuto vhodné ubytování.

•    Za účelem účinného prosazování předpisů budou moci určité třetí strany, jako např. odbory a nevládní organizace, podávat jménem sezónních pracovníků stížnosti.

Návrh rovněž zaručuje rovné zacházení jako s vlastními státními příslušníky s ohledem na určitá práva (článek 16). Přestože si zpravodaj uvědomuje, že většina tohoto článku spadá do výlučné pravomoci Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, domnívá se, že tato ustanovení jsou velmi důležitá a měla by být za účelem zajištění rovného zacházení dále zpřísněna.

3. Nejdůležitější pozměňovací návrhy

Zpravodaj zastává názor, že návrh Komise obsahuje řadu důležitých ustanovení, má však za to, že by mohl být dále zpřísněn na základě několika změn a doplnění, které jsou uvedeny v návrhu zprávy. Mezi ně patří:

Oblast působnosti

Působnost návrhu Komise se vztahuje pouze na státní příslušníky třetích zemí s trvalým pobytem mimo EU. Aby však byl zajištěn jednotný přístup k sezónní práci, měla by se tato směrnice vztahovat také na státní příslušníky třetích zemí, kteří již pobývají v EU a kteří podle stávajících právních předpisů nesmějí pracovat. Kromě toho by neměla opomíjet současnou situaci v oblasti zaměstnávání sezónních pracovníků, kdy je řada státních příslušníků třetích zemí bez právoplatného statusu zaměstnávána za vykořisťujících podmínek. Podle této směrnice by proto státní příslušníci třetích zemí s nelegálním postavením měli mít po určité přechodné období možnost zažádat si o zaměstnání sezónního pracovníka.

Pokud jde o rezortní působnost této směrnice, některé druhy činnosti v odvětví zemědělství, zahradnictví a cestovního ruchu jsou ze své podstaty sezónního charakteru, a váží se k nim proto období vysoké poptávky po pracovní síle v závislosti na střídání ročních období. Proto by mělo být jasně uvedeno, že se na tato odvětví vztahuje působnost dané směrnice. Vzhledem k nejrůznějším situacím v členských státech se však působnost této směrnice může vztahovat i na některé další druhy činnosti kromě již uvedených odvětví, to by se však mělo dít pouze na základě dohody se sociálními partnery.

Přístup k informacím

Poskytování informací sezónním pracovníkům je důležitým nástrojem jak omezit možnost jejich vykořisťování. Proto by měli případní sezónní pracovníci a jejich zaměstnavatelé mít k dispozici informace, které by jim měly pomoci informovaně se rozhodnout o tom, zda chtějí požádat o povolení stát se sezónním pracovníkem nebo zda chtějí sezónní pracovníky zaměstnávat. Po získání povolení by sezónní pracovníci navíc měli získat i písemné informace o svých právech podle této směrnice. A konečně by měla být vytvořena kontaktní místa, která by sezónním pracovníkům poskytovala informace a poradenství.

Povolení k sezónní práci

Podle návrhu Komise by se v případě pobytů kratších než tři měsíce měla místo povolení k sezónní práci vydávat víza. Není však jasné, proč by tomu tak mělo být, a navíc, což je ještě důležitější, zda se práva, která se pojí s povolením k sezónní práci, vtahují také na osoby pracující na základ víza. Povolení k sezónní práci by proto měli získat všichni sezónní pracovníci, aby nedošlo k vytvoření dvou kategorií sezónních pracovníků s různými právy v závislosti na délce pobytu.

Délka pobytu

Zpravodaj podporuje ustanovení uvedené v návrhu Komise, podle něhož by byla maximální délka pobytu šest měsíců. Je otázkou, zda by se na pobyty delší než šest měsíců vztahoval přesně pojem „sezónní“, a kromě toho by to mohlo vést ke zneužívání systému v neprospěch sezónních pracovníků. Maximální doba by se spíše než na kalendářní rok měla počítat na 12 měsíců, aby byla vzata v úvahu zimní sezóna, která nespadá do jednoho kalendářního roku. Kromě toho by se mělo vytvořit ustanovení pro sezónní pracovníky, kteří mohou mít nárok na to, aby zůstali v členském státě, na základě jiného povolení nebo víza, a nemusejí se proto vrátit do země původu.

Sankce vůči zaměstnavatelům

Zpravodaj se domnívá, že je nutné vytvořit samostatné ustanovení týkající se sankcí vůči zaměstnavatelům. Vzhledem ke své nejisté pozici by sezónní pracovními měli navíc získat odškodnění v případě, že je jim povolení odejmuto v důsledku toho, že jejich zaměstnavatel neplní své zákonné povinnosti.

V návrhu Komise jsou rovněž obsaženy důvody zamítnutí žádosti nebo odnětí či neobnovení povolení sezónního pracovníka, mezi něž patří případy, kdy byly vůči zaměstnavateli uplatněny sankce za nelegální zaměstnávání. V zájmu ochrany sezónních pracovníků by tyto případy měly zahrnovat sankce za porušení ustanovení této směrnice a za porušení pracovních podmínek či práv pracovníků. Vzhledem k nejisté pozici sezónních pracovníků by však mělo být povolení za těchto okolností odňato, pouze pokud je to v jejich zájmu.

Ubytování

Zpravodaj se domnívá, že ustanovení uvedené v návrhu Komise, totiž že zaměstnavatelé musejí poskytnout důkazy o tom, že sezónní pracovníci mají k dispozici přiměřené ubytování, je pozitivním prvkem. Je však nutné jej zpřísnit tím, že se v něm uvedou požadavky právních předpisů členských států a postupů a také některé minimální normy, jak doporučuje Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Nájem, který platí ze svého platu, by kromě toho neměl být ve srovnání s kvalitou ubytování nadměrný a neměl by se v průběhu pobytu sezónního pracovníka zvyšovat.

Náklady

Některé náklady, které jsou přímo spojeny s pobytem sezónního pracovníka, by měli platit zaměstnavatelé, včetně nákladů na cestu, vízum a zdravotní pojištění na období mimo pracovní smlouvu. Úhrada nákladů na cestu ze strany zaměstnavatele usnadní návrat sezónních pracovníků po ukončení platnosti povolení do místa jejich původu.

Monitorování a kontroly

Návrh neobsahuje žádná ustanovení týkající se monitorování a kontroly dodržování této směrnice, které zpravodaj považuje za zásadní, pokud má být zajištěno řádné dodržování práv sezónních pracovníků a ustanovení této směrnice. Návrh zprávy proto obsahuje pozměňovací návrhy, které mají zajistit, aby členské státy vytvořily mechanizmy pro monitorování a kontroly dodržování této směrnice.

Zjednodušené podávání stížností

Vzhledem k možnosti vykořisťování sezónních pracovníků je nezbytné, aby existovaly účinné způsoby, jak by mohli podávat stížnosti buď sami, nebo prostřednictvím třetích stran. Podle návrhu by mohli stížnosti jménem sezónních pracovníků podávat třetí strany. Je však nutné tento prvek ještě posílit, aby bylo zajištěno, že členské státy vytvoří účinné mechanizmy, jejichž prostřednictvím budou moci sezónní pracovníci či třetí strany podávat stížnosti. Velmi důležité je kromě toho zajistit ochranu před pronásledováním, aby byl tento mechanizmus pro sezónní pracovníky, kteří potřebují podat stížnost a kteří se tím dostanou vůči svému zaměstnavateli do nejisté pozice, reálnou možností.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Pan Juan Fernando López Aguilar

předseda

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

BRUSEL

Kopie: paní Pervenche Berès

předsedkyně

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

BRUSEL

Věc:                Ověření právního základu návrhu směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání (KOM(2010)0379)

Vážený pane předsedo,

předsedkyně Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, který je přidruženým výborem ve smyslu článku 50, přičemž příslušným výborem je Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zaslala dne 4. července 2011 dopis Výboru pro právní záležitosti, v němž jej podle článku 37 jednacího řádu požádala, aby posoudil otázku právního základu výše uvedeného návrhu směrnice.

Výbor tuto žádost posoudil a zaujal níže uvedené stanovisko.

V návrhu směrnice uvádí Komise jako právní základ čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) SFEU, který je uveden v třetí části (Vnitřní politiky a činnosti Unie) hlavě V (Prostor svobody, bezpečnosti a práva). Je třeba si uvědomit, že na dané ustanovení se vztahuje protokol č. 21 o postavení Spojeného království a Irska a protokol č. 22 o postavení Dánska. Podle těchto protokolů se Dánsko nikdy neúčastní přijímání příslušných opatření a Spojené království a Irsko si mohou zvolit, zda se budou účastnit, či nikoli.

Výbor pro zaměstnanost se domnívá, že navržený právní základ není pro tuto směrnici vhodný, a navrhuje, aby k němu byl přidán čl. 153 odst. 1 písm. a), b) a g) SFEU, který je uveden v třetí části (Vnitřní politiky a činnosti Unie) hlavě X (Sociální politika). Důvodem pro přidání tohoto právního základu je skutečnost, že návrh směrnice nejen upravuje otázky migrace, ale týká se i zaměstnaneckých práv daných skupin pracovníků.

I. OBECNÉ SOUVISLOSTI

Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání (KOM(2010)0379) předložila Komise dne 13. července 2010 v návaznosti na sdělení Komise „Plán politiky v oblasti legální migrace“ (KOM(2005)0669) a jako reakci na haagský program z listopadu 2004 (KOM(2005)184), jenž vyzval Komisi, aby předložila plán politiky pro oblast legální migrace, včetně postupů pro přijetí, které umožní rychle reagovat na proměny poptávky po přistěhovalecké pracovní síle na trhu práce.

Sdělení Komise „Plán politiky v oblasti legální migrace“ definuje plán pro zbývající období haagského programu (2006–2009) a uvádí seznam opatření a legislativních iniciativ, které Komise zamýšlí uskutečnit pro zajištění konzistentního vývoje politiky EU v oblasti legální migrace. Pokud jde o kategorii sezónních pracovníků, uvádí výše zmíněné sdělení Komise, že směrnice „by měla navrhnout povolení k pobytu/pracovní povolení umožňující státním příslušníkům třetích zemí pracovat v hostitelské zemi po dobu čtyř až pěti let vždy několik měsíců v roce. Vstupní a výstupní razítka by měla zabránit zneužití. Cílem je zajistit potřebnou pracovní sílu v členských státech a zároveň poskytnout dotčeným přistěhovalcům právní postavení a regulérní pracovní vyhlídky, a tím chránit zvláště slabé kategorie pracovníků a také přispět k rozvoji v zemích jejich původu.“[1]

II. PRÁVNÍ ZÁKLAD NAVRŽENÝ KOMISÍ

V důvodové zprávě, která je součástí návrhu, Komise uvádí, že vhodným právním základem je čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) SFEU, který zní:

„Článek 79

1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

a) podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají dlouhodobá povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin;

b) vymezení práv státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě, včetně podmínek upravujících svobodu pohybovat se a pobývat v ostatních členských státech“.

III. PRÁVNÍ ZÁKLAD, KTERÝ MÁ BÝT PŘIDÁN

Výbor pro zaměstnanost navrhuje, aby byl právní základ rozšířen o čl. 153 odst. 1 písm. a), b) a g), který zní takto:

„Článek 153

1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 151[2] Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech:

a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků,

b) pracovní podmínky,

(...)

g) podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na území Unie“.

Tato ustanovení je třeba číst ve světle čl. 153 odst. 2, který zní:

„2. Za tímto účelem mohou Evropský parlament a Rada:

a) přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených zkušeností, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států;

b) směrnicemi stanovit v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) až i) minimální požadavky, které se uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. V těchto směrnicích se Rada zdrží ukládání správních, finančních a právních omezení bránících zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

V oblastech uvedených v odst. 1 písm. c), d), f) a g) rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a uvedenými výbory.

Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout o tom, že se řádný legislativní postup vztahuje i na odst. 1 písm. d), f) a g)[3].“

IV. PŘÍSTUP EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA

Podle ustálené judikatury Evropského soudního dvora „se musí volba právního základu aktu Společenství zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu, mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“.[4]

Pokud přezkum aktu „ukáže, že sleduje dvojí cíl nebo že má dvě složky, a pokud jedny z nich je možno identifikovat jako hlavní nebo převažující, zatímco druhé jsou pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím cílem nebo složkou“.[5]

Ve výjimečných případech, „pokud se ukáže, že opatření sleduje současně několik cílů, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z nich byl ve vztahu k druhým druhořadý a nepřímý, musí být toto opatření založeno na odpovídajících právních základech“.[6]

Nicméně platí, že „dvojí právní základ není možný, jsou-li postupy stanovené pro jednotlivé právní základy vzájemně neslučitelné“.[7]

V. CÍL A OBSAH NÁVRHU

Šestý bod odůvodnění preambule navrhované směrnice připomíná, že tato směrnice„by měla přispět k účinnému řízení migračních toků pro konkrétní kategorii sezónní dočasné migrace stanovením spravedlivých a transparentních pravidel pro přijetí a pobyt při současném poskytnutí stimulů a záruk, jejichž cílem je zabránit, aby se dočasný pobyt stal trvalým“.

Návrh směrnice za účelem dosažení tohoto cíle stanovuje zjednodušený postup pro přijetí sezónních pracovníků ze třetích zemí na základě společných definic a kritérií. V článcích 1 až 13 navrhované směrnice jsou stanovena pravidla pro výše uvedený postup pro přijetí.

Dvacátý bod odůvodnění připomíná, že „vzhledem k obzvláště zranitelnému postavení sezónních pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, a dočasnému charakteru jejich pracovního zařazení, je třeba v zájmu zaručení právní jistoty jasně stanovit pracovní podmínky platné pro tyto pracovníky. Toho lze dosáhnout tak, že se na tyto podmínky budou vztahovat obecně závazné nástroje – jako například právní předpisy či všeobecně použitelné kolektivní smlouvy – poskytující účinnou ochranu práv sezónních pracovníků ze třetích zemí“.

Za účelem dosažení tohoto cíle stanoví články 15 až 16 navrhované směrnice zmíněná práva a odkazují na závazné nástroje, které se pro tuto kategorii pracovníků uplatní.

VI. STANOVENÍ VHODNÉHO PRÁVNÍHO ZÁKLADU

Cílem a obsahem návrhu je: 1. předepsat podmínky pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání na pozici sezónních pracovníků, a 2. vymezit práva výše uvedené kategorie pracovníků. Vzhledem k výše uvedenému se zdá, že čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) SFEU je vhodným právním základem návrhu.

VII. ANALÝZA PRÁVNÍHO ZÁKLADU, KTERÝ MÁ BÝT PŘIDÁN

Čl. 153 odst. 1 písm. a) a b) SFEU se týkají pracovního prostředí a jiných než mzdových aspektů pracovních podmínek zaměstnanců. Vztahují se na otázky, jako je organizace práce a pracovní činnosti, vzdělávání, dovednosti a zaměstnatelnost, zdraví, bezpečnost a obecně dobré podmínky.

S ohledem na výše uvedenou analýzu a v souladu se striktním postojem Soudního dvora nepředstavují tyto otázky klíčové aspekty návrhu, které by byly důvodem k tomu, aby návrh odkazoval na tato ustanovení jako na dodatečný právní základ.

Čl. 153 odst. 1 písm. g) SFEU se týká podmínek zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na území Unie. Čl. 153 odst. 2 třetí pododstavec však předepisuje pro čl. 153 odst. 1 písm. g) zvláštní legislativní postup (Rada rozhoduje „zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a uvedenými výbory“). Tento právní základ je proto neslučitelný s čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) SFEU, pro něž je stanoven řádný legislativní postup (viz věc C-338/01 Komise v. Rada, citovaná výše)

To ovšem není jediný důvod, proč jsou právní základy neslučitelné. Domníváme se, že článek 153 SFEU, podle něhož jsou právní předpisy přijímány pro celou Unii, nelze použít ve spojení v článkem 79 SFEU, protože Dánsko se přijímání právních předpisů podle tohoto článku neúčastní a Spojené království a Irsko mají právo se neúčastnit.

VII. ZÁVĚR

S ohledem na výše uvedené je jediným vhodným právním základem navrhované směrnice čl. 79 odst. 2 písm. a) a b).

Výbor pro právní záležitosti proto na své schůzi dne 22. listopadu 2011 rozhodl (18 pro, 1 se zdržel hlasování[8]), že doporučí, aby jediným vhodným právním základem navrhované směrnice zůstal čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) SFEU.

S pozdravem

• [1]  KOM(2005)669, s. 9.
• [2]    Unie a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.
  Za tím účelem uskutečňují Unie a členské státy opatření, jež berou v úvahu rozmanitost vnitrostátních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahů, a potřebu udržovat konkurenceschopnost hospodářství Unie.
  Soudí, že takový vývoj bude výsledkem nejen fungování vnitřního trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených Smlouvami a sbližování právních a správních předpisů.
• [3]    Zvýraznění doplněno.
• [4]    Věc C-178/03 Komise v. Evropský parlament a Rada [2006], Sb. rozh. I-107, odst. 41.
• [5]    Tamtéž, bod 42.
• [6]    Věc C-338/01 Komise v. Rada [2004], Recueil I-4829, odst. 55.
• [7]    Tamtéž, bod 56.
• [8]  Závěrečného hlasování se zúčastnili tito poslanci: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Luigi Berlinguer (místopředseda), Raffaele Baldassarre (místopředseda), Evelyn Regner (místopředsedkyně), Sebastian Valentin Bodu (místopředseda), Philippe Boulland, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Kurt Lechner, Toine Manders, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Gabriel Mato Adrover, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (1. 12. 2011)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání
(KOM(2010)0379 – C7‑0180/2010 – 2010/0210(COD))

Navrhovatel: Sergio Gaetano Cofferati

(*)       Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zkoumaný návrh směrnice se týká podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání a představuje významný počin v úsilí o vytvoření jednotného obecného postupu Evropské unie v oblasti migračních politik. Je součástí souboru právních předpisů o přistěhovalectví, který Komise avizovala na konci roku 2005 a v jehož rámci má být přijato pět různých legislativních opatření s cílem doplnit a konzistentně rozvíjet migrační politiku Společenství. První opatření bylo v podobě směrnice o modré kartě EU (2009/50/ES) přijato dne 25. května 2009. Návrh směrnice o jediném povolení schválil Parlament v prvním čtení dne 24. března 2011 a nyní je předmětem jednání mezi Radou a Parlamentem. Návrh směrnice, který je předmětem této zprávy, byl předložen v souvislosti s návrhem směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (KOM(2010)0378).

Tato směrnice bude muset zohlednit stávající právní předpisy Společenství týkající se migrace a být s nimi v souladu.

Jejími hlavními cíli jsou:

– stanovit společný rámec s jasnými, korektními a transparentními pravidly pro státní příslušníky třetích zemí, kteří do Evropy přijíždějí a pobývají zde z důvodu sezónního zaměstnání (zkráceně „sezónní pracovníky“);

– stanovit pobídky a opatření, kterými se bude předcházet tomu, aby sezónní pracovníci setrvávali na území Evropské unie nezákonně, po vypršení povolení k pobytu;

– chránit sezónní pracovníky před vykořisťováním a nedůstojnými pracovními a životními podmínkami.

Jako navrhovatel této zprávy zdůrazňuji, že jejím předmětem jsou pouze ty části návrhu směrnice, pro něž je Výbor pro zaměstnanost a sociální věci příslušný, a to ať už se jedná o výlučnou příslušnost (body odůvodnění 20, 21 a 22 a čl. 3 písm. f) a článek 16, a pokud jde o výjimky týkající se pracovního trhu a sociálního zabezpečení bod odůvodnění 9 a čl. 2 odst. 2) či příslušnost sdílenou (body odůvodnění 7, 10, 12, 13, 14, 19 a 23 a čl. 3 písm. b), čl. 3 písm. c), čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst.1 písm. a), čl. 5 odst. 1 písm. d), čl. 6 odst. 2 a články 14 a 17).

Hlavním tématem, které je třeba v kontextu této směrnice a působnosti našeho výboru řešit, je problém vykořisťování a špatné podmínky, v nichž jsou dnes nuceni mnozí sezónní pracovníci žít a pracovat.

Z tohoto hlediska je nutné vyzdvihnout především skutečnost, že vykořisťování musí čelit nejčastěji ti sezónní pracovníci, kteří na území Evropské unie pobývají nezákonně. Naprosto nezbytným nástrojem v boji proti nelegální migraci je směrnice, která stanoví sankce vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (směrnice 2009/52/ES). Směrnice, které se týká tato zpráva, však bude mít pro uvedenou oblast svůj přínos v tom, že se zaměří na vytvoření jasného právního rámce, který stanoví jednotná a transparentní pravidla pro vstup přistěhovalců na území některého z členských států a jejich pobyt v těchto státech za účelem sezónního zaměstnání. Díky tomuto rámci se pak podpoří využívání zákonných migračních postupů.

Zpravodaj se domnívá, že v zájmu ochrany práv sezónních pracovníků je třeba se plně řídit tím, co Evropský parlament prohlásil ve svém usnesení ze dne 26. září 2007 k Plánu politiky v oblasti legální migrace, jehož je tento návrh směrnice součástí: „připomíná, že je třeba zabránit existenci dvojích měřítek týkajících se práv pro různé kategorie pracovníků a že je třeba zaručit zejména práva sezónních zaměstnanců a placených stážistů, jimž hrozí větší riziko zneužití“.

Dosáhnout tohoto cíle je důležité nejen z důvodu zajištění sociální spravedlnosti a rovnosti a respektování důstojnosti příslušných sezónních pracovníků, ale i z hlediska uznání přínosu, který prostřednictvím své práce, placení daní a příspěvků na sociální zabezpečení mají pro sociálně hospodářský rozvoj členských států a Evropské unie jako takové. Evropská unie tyto pracovníky z demografických důvodů a z hlediska druhu pracovní síly, kterou představují, potřebuje, stejně jako potřebuje migrující pracovníky v širším smyslu slova. Proto je nutné jim zaručit spravedlivé a důstojné pracovní a životní podmínky.

Má-li být zajištěna ochrana práv sezónních pracovníků, je nutné zaručit důsledné dodržování zásady rovného zacházení s těmi sezónními pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetí země, a těmi, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, a to především pokud jde o pracovní podmínky. Důsledné dodržování této zásady je rovněž nezbytnou podmínkou pro předcházení sociálnímu dumpingu a nekalé hospodářské soutěži.

Dalším významným aspektem pro zajištění důstojných životních podmínek pro sezónní pracovníky je otázka ubytování. Je nutné, aby měli zajištěno „vhodné ubytování“, přičemž je třeba lépe vymezit, co toto spojení znamená. Dále je třeba zabránit vykořisťování sezónních pracovníků, které spočívá v tom, že jsou vysoký podíl svého čistého příjmu nuceni investovat do nákladů na ubytování.

Jiným důležitým prvkem jsou kontroly. Je třeba zavést účinné a důkladné inspekční a kontrolní mechanismy a vyvinout účinný ohlašovací systém. Úřady odpovědné za dohled nad dodržováním ustanovení této směrnice přitom musí mít k dispozici veškeré prostředky nutné pro optimální výkon své funkce.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1 Návrh směrnice Právní východisko 5 a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na čl. 15 odst. 3 a články 27, 28, 31, 33 této listiny,
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Právní východisko 5 b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 97 o migrujících pracovnících,
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Právní východisko 5 c (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 143 o migrujících pracovnících,
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Právní východisko 5 d (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení,
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Právní východisko 5 e (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti v zacházení (sociální zabezpečení),
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Právní východisko 5 f (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání),
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Právní východisko 5 g (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na doporučení Mezinárodní organizace práce č. 86 o migraci za prací,
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Právní východisko 5 h (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na doporučení Mezinárodní organizace práce č. 151 o migrujících pracovnících,
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Právní východisko 5 i (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	- s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat,
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Směrnice by měla být uplatněna, aniž by byla dotčena zásada preference EU, co se týká přístupu na trh práce členských států, jak vyplývá z příslušných ustanovení aktů o přistoupení.	(7) Směrnice by měla být uplatněna, aniž by byla dotčena zásada preference EU, pokud jde o přístup na trh práce členských států, jak vyplývá z příslušných ustanovení aktů o přistoupení. Upřednostňováni by měli být zejména pracovníci členských států, pro něž stále ještě platí přechodná ustanovení pro přístup na trh práce.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Tato směrnice by měla stanovit podmínky a práva sezónních pracovníků ze třetích zemí, a to v plném souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Touto směrnicí by neměly být dotčeny podmínky, pokud jde o poskytování služeb v rámci článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zejména by touto směrnicí neměly být dotčeny pracovní podmínky, jež se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb uplatní na pracovníky, kteří jsou vysláni podnikem usazeným v jednom členském státě za účelem poskytování služeb na území jiného členského státu.	(9) Touto směrnicí by neměly být dotčeny podmínky, pokud jde o poskytování služeb v rámci článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména pracovní podmínky, jež se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb uplatní na pracovníky, kteří jsou vysláni podnikem usazeným v jednom členském státě za účelem poskytování služeb na území jiného členského státu. Sezónní pracovníci by neměli být vysíláni podnikem usazeným v jednom členském státě za účelem poskytování služeb na území jiného členského státu.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Činnosti závislé na plynutí sezón lze typicky nalézt v odvětvích, jako je zemědělství (v období sadby či sklizně) nebo turistický ruch (v období dovolených).	(10) Činnosti závislé na plynutí sezón lze nalézt v zemědělství a zahradnictví, například v období sadby či sklizně, nebo v odvětví cestovního ruchu, například v období dovolených. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o tom, zda mezi sezónní práci pro účely této směrnice nezařadí případně i další činnosti závislé na plynutí sezón, přičemž členské státy toto rozhodnutí přijímají za účasti sociálních partnerů a po konzultaci s nimi.
Odůvodnění
Zahradnické odvětví je rovněž závislé na plynutí sezón a v některých členských státech není pojímáno jako součást „zemědělství“. Proto by se mělo jasně uvést, že toto odvětví spadá do působnosti této směrnice.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Směrnicí by neměla být dotčena práva státních příslušníků třetích zemí, kteří již za účelem zaměstnání oprávněně pobývají v jednom členském státě, pokud jim tato práva byla přiznána.	(12) Směrnicí by neměla být negativně dotčena práva státních příslušníků třetích zemí, kteří již za účelem zaměstnání oprávněně pobývají v jednom členském státě.
Odůvodnění
Jedná se o pozměňovací návrh technické povahy zaměřený na lepší objasnění toho, že tato směrnice by neměla nepříznivě ovlivnit práva příslušníků třetích zemí, kteří již legálně pobývají v členském státě za účelem práce.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Tato směrnice by měla upravovat pružný systém pro vstup založený na poptávce a objektivních kritériích, jako je platná pracovní smlouva nebo závazná pracovní nabídka uvádějící úroveň odměny platné pro sezónní pracovníky v dotyčném odvětví.	(13) Tato směrnice by měla upravovat pružný systém pro vstup založený na poptávce a objektivních kritériích, jako je platná pracovní smlouva nebo závazná pracovní nabídka uvádějící základní aspekty smlouvy nebo pracovního poměru.
Odůvodnění
Příslušné orgány by měly být schopny zajistit, aby všechny aspekty smlouvy nebo pracovního poměru, jak jsou definovány v právních předpisech Unie, byly plně souladu s ustanoveními této směrnice, zejména pokud jde o rovné zacházení jako s občany hostujícího členského státu, jak je stanoveno v článku 16.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Členské státy by měly mít možnost provést test, jenž by prokázal, že pracovní pozici nelze obsadit místní pracovní silou.	(14) S cílem zajistit, aby vstup sezónních pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, na trh práce neměl na tento trh nepříznivý dopad, by členské státy měly mít možnost provést test, jenž by prokázal, že pracovní pozici nelze obsadit v rámci domácího trhu práce státními příslušníky daného členského státu nebo státními příslušníky jiného členského státu EU nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v tomto členském státu a tvoří již součást trhu práce daného členského státu na základě právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Členské státy by měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce vůči zaměstnavatelům pro případ porušování povinností vyplývajících z této směrnice. Mezi tyto sankce by mělo případně patřit i náležité odškodnění pro sezónní pracovníky. Členské státy mohou pro tyto zaměstnavatele stanovit rovněž další sankce, jako je vyloučení z nároku na veřejné výhody, státní podpory nebo dotace, vyloučení z účasti na veřejných zakázkách, vrácení veřejných výhod, státních podpor nebo dotací, včetně prostředků z fondů Unie spravovaných členskými státy, či dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito k porušení zákazu.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Aby se zajistilo, že budou mít sezónní pracovníci během svého pobytu odpovídající ubytování za rozumnou cenu, měla by být stanovena povinnost zaměstnavatelů předložit doklady o ubytování, jež sami poskytují, či o ubytování poskytnutém třetími stranami.	(19) Aby se zajistilo, že budou mít sezónní pracovníci ubytování, které jim zajistí důstojné životní podmínky během jejich pobytu, měla by být stanovena povinnost zaměstnavatelů předložit doklady o ubytování, jež poskytují sami či prostřednictvím třetích stran. Náklady na toto ubytování by neměly být nadměrné a měly by odrážet ceny obvyklé v dané oblasti. Náklady na nájemné by neměly být automaticky odečítány ze mzdy sezónního pracovníka. V zájmu transparentnosti by sezónní pracovníci měli obdržet nájemní smlouvu, v níž budou jasně stanoveny podmínky a cena ubytování. Těmito ustanoveními by neměla být dotčena možnost sezónních pracovníků svobodně si zvolit vlastní ubytování. Jakákoli změna ubytování by měla být nahlášena příslušným orgánům.
Pozměňovací návrh   19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Vzhledem k obzvláště zranitelnému postavení sezónních pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, a dočasnému charakteru jejich pracovního zařazení, je třeba v zájmu zaručení právní jistoty jasně stanovit pracovní podmínky platné pro tyto pracovníky. Toho lze dosáhnout tak, že se na tyto podmínky budou vztahovat obecně závazné nástroje – jako například právní předpisy či všeobecně použitelné kolektivní smlouvy – poskytující účinnou ochranu práv sezónních pracovníků ze třetích zemí.	(20) Vzhledem k obzvláště zranitelnému postavení sezónních pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, a dočasnému charakteru jejich pracovního zařazení, je třeba zajistit účinnou ochranu práv sezónních pracovníků ze třetích zemí, a to i v oblasti sociálního zabezpečení, provádět pravidelné kontroly dodržování příslušných předpisů a plně zajistit dodržování zásady rovného zacházení s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, přičemž je třeba dodržovat zejména zásady stanovené v článcích 15, 21 a 34 Listiny základních práv Evropské unie, a řídit se tedy zásadou stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti a uplatňovat kolektivní smlouvy a jiná ujednání týkající se pracovních podmínek, jež byla dohodnuta na všech možných úrovních nebo pro něž existuje zákonné ustanovení, v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu a za stejných podmínek jako v případě státních příslušníků hostitelského členského státu.
Pozměňovací návrh   20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) Členské státy by měly co nejdříve ratifikovat Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, kterou přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 18. prosince 1990.
Pozměňovací návrh   21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20b) Tato směrnice se použije, aniž by byla dotčena práva a zásady obsažené v Evropské sociální chartě ze dne 18. října 1961.
Pozměňovací návrh   22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Neexistuje-li systém, na jehož základě by bylo možné prohlásit všeobecnou použitelnost kolektivních smluv, členské státy mohou vycházet z kolektivních smluv, jež jsou obecně použitelné na všechny obdobné podniky v dané zeměpisné oblasti a v rámci daného povolání či odvětví, a/nebo z kolektivních smluv, které uzavřely nejreprezentativnější organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců na vnitrostátní úrovni a které jsou uplatňovány na celém území daného státu.	(21) Je nutné, aby se na sezónní pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, vztahovaly kromě právních, správních a regulačních předpisů platných pro pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, i rozhodčí výroky a kolektivní smlouvy a dohody uzavřené na všech úrovních v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy příslušného hostitelského členského státu, a to za stejných podmínek, jež platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu.
Pozměňovací návrh   23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Sezónním pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, by se mělo dostat rovného zacházení, pokud jde o oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato směrnice by neměla přiznávat více práv, než jsou ta, která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech EU v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě existují mezi členskými státy přeshraniční zájmy. Dále by tato směrnice neměla přiznávat práva ve vztahu k situacím, které přesahují oblast působnosti těchto právních předpisů EU, jako například v případě rodinných příslušníků pobývajících ve třetí zemi. Není tím dotčeno nediskriminační uplatňování vnitrostátních právních předpisů členskými státy, jež stanoví pravidla de minimis týkající se příspěvků do penzijních systémů.	(22) Přiměřené sociální zabezpečení pro sezónní pracovníky je klíčovým prvkem této směrnice a je důležité pro zajištění důstojných pracovních a životních podmínek po dobu pobytu těchto pracovníků v Unii. Sezónním pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, by se mělo dostat rovného zacházení, pokud jde o oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato směrnice by neměla přiznávat více práv, než jsou ta, která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech EU v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě existují mezi členskými státy přeshraniční zájmy. Dále by tato směrnice neměla přiznávat práva ve vztahu k situacím, které přesahují oblast působnosti těchto právních předpisů EU, jako například v případě rodinných příslušníků pobývajících ve třetí zemi. Není tím dotčeno nediskriminační uplatňování vnitrostátních právních předpisů členskými státy, jež stanoví pravidla de minimis týkající se příspěvků do penzijních systémů. Aniž jsou dotčena ustanovení dvoustranných dohod, jež zajišťují lepší sociální zabezpečení, měly by členské státy vytvořit mechanismus, který zajistí účinné sociální zabezpečení během pobytu, a mechanismy pro případný převod nabytých práv do jiné země. Může se jednat o konkrétní úpravy týkající se například doby nutné pro vznik nároku či čekací doby.
Pozměňovací návrh   24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat jejich systémy sociálního zabezpečení. Neexistují-li jednotné právní předpisy na úrovni Unie, je na každém členském státě, aby si ve svých vlastních právních předpisech stanovil podmínky pro vyplácení dávek sociálního zabezpečení, jakož i výši těchto dávek a dobu, po kterou budou vypláceny. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly jednat v souladu s právem Unie.
Pozměňovací návrh   25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22b) Členské státy by měly zajistit rovné zacházení alespoň těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni nebo kteří jsou po době zaměstnání registrováni jako nezaměstnaní. Jakýmkoli omezením rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení v rámci této směrnice by neměla být dotčena práva podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
Pozměňovací návrh   26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22c) Pro zajištění řádného prosazování této směrnice, zejména ustanovení týkajících se práv, pracovních podmínek a ubytování, by měly členské státy zajistit, aby se používal vhodný mechanismus pro monitorování zaměstnavatelů, agentur najímajících pracovníky a dalších zprostředkovatelů a aby se na jejich území prováděly účinné a odpovídající kontroly. S cílem zvýšit účinnost těchto kontrol by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy vybavily příslušné orgány odpovídajícími pravomocemi a prostředky k provádění kontrol, aby výsledky předchozích kontrol byly shromažďovány a zpracovávány pro účinné provádění této směrnice a aby byl k dispozici dostatek personálu se schopnostmi a kvalifikacemi potřebnými pro účinné provádění kontrol.
Odůvodnění
Je nutné vytvořit účinný systém sledování a kontrol, který by zajistil, aby byla plně respektována práva sezónních pracovníků a ustanovení této směrnice po celou dobu jejich pobytu.
Pozměňovací návrh   27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) Pro snadnější vymáhání práva by měly být příslušné určené třetí strany, jako jsou odbory nebo jiná sdružení, oprávněny podávat stížnosti, aby se zajistilo účinné uplatňování směrnice. To se považuje za nezbytné pro řešení situací, kdy sezónní pracovníci nevědí o existenci donucovacích mechanismů nebo kvůli obavám před možnými důsledky váhají, zda je mají svým jménem využívat.	(23) Pro snadnější vymáhání této směrnice by členské státy měly zavést účinné mechanismy, které by umožnily sezónním pracovníkům domoci se právními prostředky nápravy a podávat stížnosti přímo nebo prostřednictvím příslušných třetích stran, jako jsou odbory nebo jiná sdružení. To se považuje za nezbytné pro řešení situací, kdy sezónní pracovníci nevědí o existenci donucovacích mechanismů nebo kvůli obavám před možnými důsledky váhají, zda je mají svým jménem využívat. Sezónní pracovníci by měli mít přístup k soudní ochraně proti pronásledování v důsledku podané stížnosti.
Pozměňovací návrh   28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Státní příslušníci třetích zemí, kteří mají povolení k práci na území členských států, by měli mít právo na pracovní podmínky shodné s podmínkami pro občany Unie.
Pozměňovací návrh   29 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Tato směrnice se nevztahuje na sezónní pracovníky ze třetích zemí, kteří vykonávají činnosti jménem podniků usazených v jiném členském státě v rámci poskytování služeb ve smyslu článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně těch pracovníků, kteří jsou vysláni podniky usazenými v členském státě v rámci poskytování služeb v souladu se směrnicí 96/71/ES.	2. Tato směrnice se nevztahuje na sezónní pracovníky ze třetích zemí, kteří vykonávají činnosti jménem podniků usazených v jiném členském státě v rámci poskytování služeb ve smyslu článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně těch pracovníků, kteří jsou vysláni podniky usazenými v členském státě v rámci poskytování služeb v souladu se směrnicí 96/71/ES. Sezónní pracovníci by neměli být vysíláni podnikem usazeným v jednom členském státě za účelem poskytování služeb na území jiného členského státu.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh   30 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Tato směrnice se vztahuje na odvětví zemědělství, zahradnictví a cestovního ruchu. Členské státy mohou rozhodnout o rozšíření jejího uplatňování na další činnosti, které závisí na plynutí sezón, přičemž toto rozhodnutí přijímají za účasti sociálních partnerů a po konzultaci s nimi.
Odůvodnění
Některé činnosti v odvětví zemědělství, zahradnictví a cestovního ruchu jsou ze své podstaty sezónní a jsou spojeny s obdobím maximální poptávky po pracovní síle v závislosti na plynutí sezón (viz příklady v bodu odůvodnění 10). S ohledem na širokou škálu situací v členských státech mohou být do oblasti působnosti této směrnice zahrnuty některé další činnosti mimo tato odvětví, mělo by k tomu však docházet pouze se souhlasem sociálních partnerů.
Pozměňovací návrh   31 Návrh směrnice Článek 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) „sezónním pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který si ponechává úřední pobyt ve třetí zemi, ale za účelem zaměstnání dočasně pobývá na území členského státu v odvětví činnosti závislé na plynutí sezón na základě jedné nebo více smluv na dobu určitou uzavřených přímo mezi státním příslušníkem třetí země a zaměstnavatelem usazeným v členském státě;	b) „sezónním pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který za účelem zaměstnání dočasně, maximálně však po dobu šesti ze dvanácti po sobě jdoucích měsíců, pobývá na území členského státu v odvětví činnosti závislé na plynutí sezón v souladu s čl. 2 odst. 2a na základě jedné nebo více smluv na dobu určitou uzavřených přímo mezi státním příslušníkem třetí země a zaměstnavatelem usazeným v členském státě;
Odůvodnění
Jedná se o pozměňovací návrh technické povahy, který má zajistit konzistentnost textu s ostatními změnami týkajícími se definicí a oblasti působnosti.
Pozměňovací návrh   32 Návrh směrnice Článek 3 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) „činností závislou na plynutí sezón“ činnost, která je vázána na určitou roční dobu podle typu nebo události, v jejímž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, daleko větší než u běžného typu činnosti;	c) „činností závislou na plynutí sezón“ činnost spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2a, která je vázána na určitou roční dobu podle události nebo opakujícího se typu událostí na základě sezónních podmínek, v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, pravidelně a předvídatelně daleko větší než u běžného typu činnosti;
Odůvodnění
Aby se činnost pokládala za sezónní, měla by bezpodmínečně souviset s určitým ročním obdobím, kdy jsou požadavky na pracovní sílu předvídatelně a pravidelně vyšší než obvykle.
Pozměňovací návrh   33 Návrh směrnice Článek 3 – písm. f
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) „všeobecně použitelnou kolektivní smlouvou“ kolektivní smlouva, kterou musí dodržovat všechny podniky v dané zeměpisné oblasti a v rámci daného povolání či odvětví. Neexistuje-li systém, na jehož základě by bylo možné prohlásit všeobecnou použitelnost kolektivních smluv, členské státy mohou, pokud se tak rozhodnou, vycházet z kolektivních smluv, jež jsou obecně použitelné na všechny obdobné podniky v dané zeměpisné oblasti a v rámci daného povolání či odvětví, a/nebo z kolektivních smluv, které uzavřely nejreprezentativnější organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců na vnitrostátní úrovni a které jsou uplatňovány na celém území daného státu;	vypouští se
Odůvodnění
Veškeré kolektivní smlouvy by měly být rovnocenně uplatňovány rovněž na sezónní pracovníky ze třetích zemí, kteří pracují v EU. Není tudíž nutné zařazovat definici všeobecně použitelné kolektivní smlouvy.
Pozměňovací návrh   34 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo ponechat v platnosti příznivější ustanovení pro osoby, na které se tato směrnice vztahuje, pokud jde o články 13 až 17 této směrnice.	2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo ponechat v platnosti příznivější ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí, na které se tato směrnice vztahuje, pokud jde o články 13 až 17 této směrnice.
Odůvodnění
Jedná se o změnu technické povahy, která má objasnit, že na státní příslušníky třetích zemí (případné sezónní pracovníky podle článku 13 a sezónní pracovníky podle článků 14–17) by se měla vztahovat výhodnější ustanovení.
Pozměňovací návrh   35 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) platná pracovní smlouva nebo, jak stanoví vnitrostátní právní předpisy, závazná pracovní nabídka, která je určena sezónnímu pracovníku v dotyčném členském státě, jehož zaměstnavatel je usazen v členském státě, a která uvádí úroveň odměny a počet pracovních hodin za týden nebo za měsíc a v případě potřeby další souvisejí pracovní podmínky;	a) platná pracovní smlouva nebo, jak stanoví vnitrostátní právní předpisy, závazná pracovní nabídka, která je určena sezónnímu pracovníku v dotyčném členském státě, jehož zaměstnavatel je usazen v členském státě, a která uvádí základní aspekty smlouvy nebo pracovního poměru, jak je stanoveno v článku 2 směrnice Rady 91/533/ES ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru1, v souladu s ustanoveními článku 16 této směrnice;
	_____________
	1 Úř. věst. L 228, 18.10.1991, s. 32.
Odůvodnění
To příslušným orgánům umožní zajistit, aby všechny aspekty smlouvy nebo pracovního poměru, jak jsou definovány v právních předpisech Unie, byly plně v souladu s ustanoveními této směrnice, zejména pokud jde o rovné zacházení jako s občany hostujícího členského státu, jak je určeno v článku 16.
Pozměňovací návrh   36 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) doklad o ubytování stanovený v článku 14.	d) doklad o tom, že daný sezónní pracovník bude mít náležité ubytování nebo že mu bude náležité ubytování poskytnuto, a to v souladu s ustanoveními článku 14.
Odůvodnění
To umožní příslušným orgánům zajistit, aby sezónní pracovníci mohli využívat odpovídající ubytování, jak to vyžaduje článek 14.
Pozměňovací návrh   37 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy mohou ověřit – zda by dotyčné volné pracovní místo nemohlo být obsazeno státními příslušníky daného členského státu nebo státními příslušníky jiného členského státu EU nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v tomto členském státu a tvoří již součást trhu práce daného členského státu na základě právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů – a žádost zamítnout.	2. Členské státy mohou posoudit situaci na svém trhu práce a včas a transparentním způsobem ověřit, zda by dotyčné volné pracovní místo nemohlo být obsazeno státními příslušníky daného členského státu, jinými občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v tomto členském státu a tvoří již součást trhu práce daného členského státu na základě právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů, a žádost zamítnout.
Odůvodnění
Jedná se o technický / lingvistický pozměňovací návrh, který má objasnit význam tohoto ustanovení.
Pozměňovací návrh   38 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Soukromé zprostředkovatelské agentury či agentury pro přistěhovalce neúčtují uchazečům o zaměstnání ani pracovníkům za organizaci sezónního zaměstnání nebo přistěhování za účelem sezónního zaměstnání žádný poplatek.
Pozměňovací návrh   39 Návrh směrnice Článek 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 12a
	Sankce vůči zaměstnavatelům
	1. Vůči zaměstnavateli, který nesplnil povinnosti vyplývající z této směrnice, budou uplatněny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Takovým zaměstnavatelům bude odepřena možnost žádat o přidělení sezónního pracovníka po dobu jednoho následujícího roku nebo několika následujících let.
	2. V případě subdodávek členské státy zajistí, aby hlavní dodavatel a všichni zprostředkovávající subdodavatelé mohli být činěni zodpovědnými za jakékoli porušení ustanovení této směrnice a aby mohli být postihováni účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
	3. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy je podle čl. 7 odst. 2 písm. b), ba) nebo bb) povolení k sezónní práci odejmuto, měl sezónní pracovník nárok na přiměřené odškodnění ze strany zaměstnavatele, a aby byly zavedeny nezbytné mechanismy, které to umožní.
Pozměňovací návrh   40 Návrh směrnice Článek 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy si od zaměstnavatelů sezónních pracovníků vyžádají, aby poskytly důkaz o tom, že sezónní pracovník bude mít ubytování, které zajišťuje přiměřenou životní úroveň. Jestliže jsou sezónní pracovníci povinni za takové ubytování zaplatit nájem, nebudou náklady na tento nájem nadměrné v porovnání s jejich platem.	1. Členské státy si od zaměstnavatelů sezónních pracovníků vyžádají, aby poskytli důkaz o tom, že sezónní pracovník bude mít v souladu s právními předpisy a postupy členských států vhodné ubytování, které mu po dobu platnosti pracovní smlouvy zajišťuje důstojnou životní úroveň. Toto ubytování poskytne alespoň takové podmínky a zařízení, které příslušné orgány certifikují jako nezbytné z hlediska zdraví, bezpečnosti, pohodlí a výživy. Těmito ustanoveními není dotčena možnost svobodné volby ubytování ze strany sezónních pracovníků.
	2. Sezónní pracovník obdrží nájemní smlouvu či obdobný dokument, v němž budou jasně stanoveny podmínky a cena ubytování po dobu jeho pobytu. Jestliže je sezónní pracovník povinen za takové ubytování zaplatit nájem, nebudou náklady na tento nájem nadměrné v porovnání s jeho čistým platem či s kvalitou ubytování a nebudou automaticky odečítány z jeho mzdy.
	3. Jakákoli změna ubytování by měla být nahlášena příslušnému orgánu. Nové ubytování musí splňovat podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2.
Odůvodnění
Ubytování musí být přiměřené a musí splňovat požadavky právních předpisů a postupů členských států a také určité minimální normy. Tyto minimální normy jsou v souladu s ukazateli definujícími přiměřené ubytování, které stanovil Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Účtování vysokého nájmu vzhledem k čistému platu sezónních pracovníků nebo ke kvalitě ubytování je způsobem, jak je lze vykořisťovat. Je proto nutné tomu zabránit.
Pozměňovací návrh   41 Návrh směrnice Článek 14 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 14a
	Náklady
	Členské státy požadují, aby zaměstnavatelé sezónních pracovníků hradili náklady na cestu z místa původu sezónních pracovníků na místo výkonu práce v daném členském státě a zpět.
	Členské státy mohou požadovat, aby zaměstnavatelé sezónních pracovníků hradili:
	a) poplatek za vízum, příp. všechny další poplatky spojené s vydáním víza;
	b) náklady na zdravotní pojištění uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c).
	V případě, že jsou tyto výdaje hrazeny zaměstnavatelem, nejsou vymahatelné na sezónním pracovníkovi.
Odůvodnění
Zaměstnavatelé by měli hradit určité náklady, které jsou přímo spojeny se zaměstnáváním sezónních pracovníků. Úhrada nákladů na cestu ze strany zaměstnavatele usnadní návrat sezónních pracovníků po ukončení platnosti povolení do místa jejich původu.
Pozměňovací návrh   42 Návrh směrnice Článek 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Bez ohledu na právo rozhodné pro pracovní poměr budou mít sezónní pracovníci právo na:	Sezónní pracovníci mají právo na stejné zacházení jako státní příslušníci hostitelského členského státu, a to přinejmenším pokud jde o:
1. na pracovní podmínky, včetně požadavků týkajících se odměňování, propouštění, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, jež se vztahují na sezónní práci, jak vyplývá z právních nebo správních předpisů a/nebo všeobecně použitelných kolektivních smluv členského státu, do kterého byli v souladu s touto směrnicí přijati;	1. podmínky zaměstnávání, včetně minimálního věku zaměstnaných osob, a pracovní podmínky, včetně požadavků týkajících se odměňování, propouštění, pracovní doby, dovolené, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, jak vyplývá z právních nebo správních předpisů, kolektivních smluv a dohod uzavřených na všech úrovních v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy příslušného hostitelského členského státu, a to za stejných podmínek, které platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu;
Neexistuje-li systém, na jehož základě by bylo možné prohlásit všeobecnou použitelnost kolektivních smluv, členské státy mohou, pokud se tak rozhodnou, vycházet z kolektivních smluv, jež jsou obecně použitelné na všechny obdobné podniky v dané zeměpisné oblasti a v rámci daného povolání či odvětví, a/nebo z kolektivních smluv, které uzavřely nejreprezentativnější organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců na vnitrostátní úrovni a které jsou uplatňovány na celém území daného státu;
2. rovné zacházení jako se státními příslušníky hostitelského členského státu, a to přinejmenším s ohledem na:
a) svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;	2. svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně práv a výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, mimo jiné právo vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy a právo na stávku a protestní akce v kolektivním vyjednávání podle vnitrostátních právních předpisů a postupů hostitelského členského státu, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;
b) ustanovení vnitrostátních právních předpisů týkající se odvětví sociálního zabezpečení uvedených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 883/2004;	3. oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004. Neexistují-li jednotné právní předpisy na úrovni Unie, je na každém členském státě, aby si ve svých vlastních právních předpisech stanovil v souladu s právem Unie podmínky pro vyplácení dávek sociálního zabezpečení společně s výší těchto dávek a dobu, po kterou budou vypláceny;
c) vyplacení zákonem stanoveného důchodu založeného na předchozím zaměstnání pracovníka podle stejných podmínek, jako jsou podmínky platné pro státní příslušníky dotyčných členských států v okamžiku jejich odchodu do třetí země;
d) přístup ke zboží a službám a dodávkám zboží a služeb, které jsou dostupné veřejnosti, s výjimkou obecního bydlení a poradenských služeb poskytovaných službami zaměstnanosti.	4. přístup ke zboží a službám a dodávkám zboží a služeb, které jsou dostupné veřejnosti, v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tímto odstavcem není dotčena smluvní svoboda v souladu s právními předpisy členských států a Unie;
	5. vzdělávání a odbornou přípravu;
	6. uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy a právem Unie;
	7. daňové výhody, pokud je pracovník považován pro daňové účely za rezidenta příslušného členského státu.
	Pracovníci třetích zemí stěhující se do třetí země nebo pozůstalí po takovém pracovníkovi pobývající ve třetích zemích, jejichž práva jsou odvozena od tohoto pracovníka, obdrží v souvislosti se stářím, pracovním úrazem, invaliditou nebo úmrtím zákonný důchod vyplývající z předcházejícího zaměstnání pracovníka, na nějž vznikl nárok v souladu s právními předpisy stanovenými v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004, za stejných podmínek a podle stejné výměry jako státní příslušníci dotčených členských států, kteří se odstěhují do třetí země.
Pozměňovací návrh   43 Návrh směrnice Čl. 16 – bod 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. doplatky zaměstnavatelů. V případě porušení článku 16 zaměstnavatel zaplatí:
	a) veškeré neproplacené odměny státnímu příslušníkovi třetí země;
	b) veškeré nezaplacené daně a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně příslušných správních pokut.
Pozměňovací návrh   44 Návrh směrnice Článek 16 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 16a
	Monitorování a kontroly
	1. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny vhodné a účinné monitorovací mechanismy pro sledování zaměstnavatelů, agentur najímajících pracovníky a dalších zprostředkovatelů a aby byly na jejich území prováděny přiměřené a pravidelné kontroly s cílem zajistit řádné dodržování ustanovení této směrnice, zejména pokud jde o práva, pracovní podmínky a ubytování sezónních pracovníků, a to po celou dobu jejich pobytu v daném členském státě.
	Členské státy zajistí, aby organizace zastupující zájmy pracovníků měly přístup na pracoviště a se souhlasem pracovníka také k ubytování.
	2. Členské státy zajistí, že ročně bude provedena kontrola nejméně u 10 % zaměstnavatelů se sídlem na jejich území nabízejících sezónní zaměstnání.
	3. Výběr zaměstnavatelů, kteří budou kontrolováni, vychází z posouzení rizik, jež musí vypracovat příslušné orgány členských států s přihlédnutím např. k odvětví, ve kterém daná společnost působí, či k jakémukoli dřívějšímu záznamu o porušení předpisů.
Odůvodnění
Je nutné vytvořit účinný systém monitorování a kontroly, aby bylo zajištěno řádné dodržování práv sezónních pracovníků a ustanovení této směrnice.
Pozměňovací návrh   45 Návrh směrnice Čl. 17 – pododstavec -1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Členské státy zajistí, aby existovaly účinné způsoby, jak mohou sezónní pracovníci podávat stížnosti na své zaměstnavatele, agentury najímající pracovníky anebo další zprostředkovatele, a to přímo nebo prostřednictvím třetích stran, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech legitimní zájem zajistit dodržování této směrnice, nebo prostřednictvím příslušného orgánu členského státu, pokud je to v souladu s právními předpisy tohoto členského státu.
Odůvodnění
Vzhledem k možnosti vykořisťování sezónních pracovníků je nezbytné, aby existovaly účinné způsoby, jak by mohli podávat stížnosti buď sami, nebo prostřednictvím třetích stran.
Pozměňovací návrh   46 Návrh směrnice Článek 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby třetí osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, se mohly se souhlasem sezónního pracovníka jeho jménem nebo na jeho podporu účastnit v jakémkoli správním nebo občanskoprávním řízení za účelem provádění této směrnice.	Členské státy zajistí, aby třetí osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, se mohly se souhlasem sezónního pracovníka, který byl předtím jasným a srozumitelným způsobem informován, jeho jménem nebo na jeho podporu účastnit v jakémkoli správním nebo občanskoprávním řízení za účelem provádění této směrnice.
Pozměňovací návrh   47 Návrh směrnice Čl. 17 – pododstavec 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Členské státy přijmou opatření nezbytná pro ochranu sezónních pracovníků před propuštěním nebo jiným nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele, které je reakcí na stížnost podanou v podniku nebo na soudní řízení zaměřené na dodržování této směrnice.
Odůvodnění
»Má-li se stát mechanismus podávání stížností reálnou možností a má-li být zajištěna ochrana sezónních pracovníků v nejistém postavení, je naprosto nezbytné zajistit ochranu sezónních pracovníků, kteří podali stížnost, před pronásledováním.

POSTUP

Název	Podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání
Referenční údaje	KOM(2010)0379 – C7-0180/2010 – 2010/0210(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	LIBE 7.9.2010
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	EMPL 7.9.2010
Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání	12.5.2011
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Sergio Gaetano Cofferati 9.9.2010
Projednání ve výboru	16.6.2011	13.7.2011	5.10.2011	22.11.2011
Datum přijetí	23.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 3 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, David Casa, Alejandro Cercas, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Karima Delli, Sari Essayah, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Marian Harkin, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Jean Lambert, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Silvia Costa, Jürgen Creutzmann, Jelko Kacin, Ria Oomen-Ruijten, Evelyn Regner, Csaba Sógor, Emilie Turunen
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Leonardo Domenici, Dimitrios Droutsas, Sylvie Guillaume, Karin Kadenbach, Guido Milana

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (27. 1. 2011)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání
(KOM(20101)0379 – C7‑0180/2010 – 2010/0210(COD))

Navrhovatelka: Antigoni Papadopoulou

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V Evropské unii existuje strukturální potřeba sezónních pracovníků nejen kvůli demografickým problémům, s nimiž se EU potýká, a kvůli stárnutí populace, které se v budoucnu pravděpodobně ještě zrychlí, ale také z důvodu výrazného nedostatku pracovních sil v tomto odvětví.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání stanoví společné požadavky na povolování a pobyt v EU a práva sezónních pracovníků ze třetích zemí.

V souvislosti s předkládanou směrnicí má navrhovatelka tohoto stanoviska výhrady k nedostatečnému zajištění rovných příležitostí žen a mužů, přičemž na jedné straně vítá pobídky pro cirkulační migraci, avšak na straně druhé vyjadřuje hluboké znepokojení nad znevýhodněným postavením mnoha sezónních pracovníků, zejména žen.

Přestože je obtížné sestavit přesnou statistiku, je zřejmé, že ženy tvoří významnou část migrující populace, což musí být plně zohledněno, mají-li být migrační toky podmíněné výhradně sezónním zaměstnáním efektivně řízeny.

V řadě zemí mají ženy znevýhodněné postavení především v důsledku chudoby spolu s nedostatečným pojištěním a sociálním zabezpečením, nízkou kvalifikací (nedostatečným vzděláním) a omezenými finančními prostředky, jakož i s malým povědomím o svých právech. Mimoto se potýkají s předsudky a stereotypy na základě pohlaví, rasy a náboženského vyznání i s jinými formami diskriminace. Všechny tyto a další související problémy mají tíživější dopad na ženy zaměstnané jako sezónní pracovnice, především mají-li další povinnosti – například pečují o nezletilé děti.

Sezónní pracovnice jsou často zaměstnávány v zemědělství v období výsadby a v období sklizně a v odvětví cestovního ruchu během prázdnin. V mnoha případech jim jsou však ukládány další povinnosti nad rámec jejich smluv o sezónním zaměstnání, včetně domácích prací či péče o starší či postižené osoby nebo děti. Stávající nerovnosti v odměňování či podmínkách sezónního zaměstnání by neměly přetrvávat v důsledku kolísající poptávky po specifické kategorii migrujících sezónních pracovníků, konkrétních pobídek a záruk, které jim jsou nabízeny, či problémů, kterým čelí. Zvláštní zmínku si v tomto stanovisku zasluhuje nutnost chránit děti, které žijí v poskytovaných ubytovacích prostorách, a zajištění důsledného dodržování zdravotních a bezpečnostních požadavků u migrujících sezónních pracovnic, které jsou těhotné, krátce po porodu nebo které kojí.

Ženy najaté na sezónní práce musí znát svá práva, podmínky svých pracovních smluv a povahu činností, které mají vykonávat, aby nemusely odpracovat více hodin, než si přejí, jako pomocnice v domácnosti nebo pečovatelky, či aby nebyly nuceny k nelegálnímu obchodu a/nebo prostituci. Sezónní pracovnice mají často obzvláště znevýhodněné postavení, neboť neví, jakými prostředky se mohou bránit, nebo se je zdráhají použít z obavy, že by to nepříznivě ovlivnilo jejich vyhlídky na další zaměstnání.

Proto je nutné jasně vymezit práva a povinnosti sezónních pracovníků v těch hospodářských odvětvích, která splňují kritéria sezónního zaměstnávání, aby se tak zabránilo svévolným nebo nepřípustným pracovním podmínkám či vykořisťování. Je rovněž nezbytné vytvořit bezpečný systém právní ochrany sezónních pracovníků spolu s koordinovanými opatřeními a pravidelnými úředními kontrolami s cílem zavést závazné minimální normy, které zajistí přijatelné odměňování, ubytování a hygienické standardy.

Podrobné údaje o podmínkách vstupu a pobytu, kompletní informace o právech pracujících a veškeré nezbytné dokumenty by měly být sezónním pracovníkům k dispozici v  jejich jazyce a rovněž by měly být zajištěny tlumočnické služby, aby se i negramotným pracovníkům, především ženám, mohlo dostat veškeré možné pomoci, a byli tak schopni plně porozumět svým právům a snadněji se právními prostředky domoci nápravy v případě porušování těchto práv, špatného zacházení nebo sexuálního zneužívání či jiných forem vykořisťování.

Toto stanovisko musí také zdůraznit, že je nutné vynaložit veškeré úsilí ke zlepšení postavení žen při sezónním zaměstnání pomocí vzdělání / odborné přípravy a programů podpory, které budou speciálně uzpůsobeny jejich potřebám. Průběžné systematické zlepšování jejich znalostí a dovedností, větší mobilitu a lepší „cirkulační migraci“ ve prospěch EU, třetích zemí a samotných sezónních pracovníků by mohlo zajistit uplatňování vhodných nástrojů, výměna osvědčených postupů mezi členskými státy EU a koordinovaný postup odborových a jiných organizací v třetích zemích. Cílem je na jedné straně zlepšit produktivitu, konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj v členských státech v zájmu účinného prosazování a dosažení cílů strategie EU 2020 a vytvořit sociálnější Evropu a na straně druhé zajistit ochranu sezónně zaměstnaných občanů třetích zemí.

Mimoto musí toto stanovisko podtrhnout, že je nutné zvažovat hledisko rovnosti žen a mužů při sestavování a provádění rozpočtů v jednotlivých členských státech, aby bylo zajištěno jak dostatečné financování, tak sledování a vyhodnocování efektivity cílených programů a pobídek zaměřených na ochranu práv stálých a sezónních pracovníků a aby byla posílena sociální soudržnost.

Nejracionálnějším základem pro zavedení vhodných politik, které budou řešit výzvy a problémy spojené se sezónní migrací, je systematický sběr statistických údajů o sezónní migraci žen.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Tato směrnice by měla přispět k účinnému řízení migračních toků pro konkrétní kategorii sezónní dočasné migrace stanovením spravedlivých a transparentních pravidel pro přijetí a pobyt při současném poskytnutí stimulů a záruk, jejichž cílem je zabránit, aby se dočasný pobyt stal trvalým. Pravidla stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí navíc přispějí k zamezení situace, kdy se z takového dočasného pobytu stává pobyt neoprávněný.	(6) Tato směrnice by měla přispět k účinnému řízení migračních toků pro konkrétní kategorii sezónní dočasné migrace stanovením spravedlivých a transparentních pravidel pro přijetí a pobyt při současném poskytnutí stimulů a záruk, jejichž cílem je zabránit, aby se dočasný pobyt stal trvalým. Pravidla stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí navíc přispějí k zamezení situace, kdy se z takového dočasného pobytu stává pobyt neoprávněný.
	Tato směrnice by měla rovněž pomáhat ochraňovat ženy, zejména před nejistým zaměstnáním a vykořisťováním.
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Tato směrnice má přispět k boji proti nelegální migraci, nehlášenému zaměstnávání a šedé ekonomice, které umožňují a podporují existenci vyděračských sítí a sítí organizovaného zločinu, jejichž oběťmi jsou obecně ženy a děti ve znevýhodněném postavení.
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b) Tato směrnice by měla zohledňovat skutečnost, že podle zpráv OSN, OECD, Mezinárodní organizace práce a dalších organizací tvoří značnou část sezónních migrantů, kteří každoročně přicestují do EU, ženy ze třetích zemí postižené chudobou, negramotností a nízkou životní úrovní.
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6c) Tato směrnice by měla rovněž zohledňovat překážky, jimž obecně čelí migrující sezónní pracovnice, zejména ženy s nezletilými dětmi, které se vedle obtížné adaptace v cizí zemi a neznámém pracovním prostředí potýkají také s předsudky a stereotypy na základě pohlaví, rasy, barvy pleti a náboženského vyznání a s jinými formami diskriminace.
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16a) Sezónní pracovníci ze třetích zemí by měli být při vydání pracovních povolení řádně informováni o svých právech a povinnostech. Nezbytné informace by měl poskytnout příslušný orgán hostitelského členského státu. Měla by být přijata opatření proti porušování jejich práv ze strany zaměstnavatele a/nebo třetí osoby i proti těm, kteří se současně se sezónním zaměstnáním zapojí do nehlášené práce.
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(16b) Sezónní pracovníci by měli znát svá práva a měli by si být vědomi skutečnosti, že jejich zaměstnání má být výhradně sezónní povahy, především v případě žen, které jsou vedle pracovních povinností dohodnutých ve smlouvě o sezónním zaměstnání často nuceny vykonávat další činnosti, například pomáhat v domácnosti nebo pečovat o starší či postižené osoby nebo malé děti, či dokonce provozovat prostituci.
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19a) Příslušné orgány by měly provádět pravidelné kontroly vhodnosti ubytování sezónních pracovníků a ujistit se, že jsou pro ně zajištěny odpovídající životní podmínky a hygienické standardy, zejména jsou-li ubytovány i děti. Zjistí-li nedostatky, měly by mít tyto kontrolní orgány pravomoc vydávat zaměstnavatelům doporučení a za přestupky ukládat pokuty.
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) S cílem zaručit bezpečnost žen, u nichž je pravděpodobnější než u mužů, že se zapojí do sezónních prací, jsou nutná jasná a odpovídající pravidla stanovující práva žen na vyjednání pracovních podmínek se zaměstnavatelem, která se soustředí zejména na zvláštní bezpečnostní opatření. Tato pravidla by měla upravovat všechny nepříznivé situace, s nimiž se pracovnice mohou setkat, a přístup ke kvalitní zdravotní péči.
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Sezónní pracovníci mohou být ohroženi zneužíváním ze strany svých zaměstnavatelů v podobě např. sexuálního zneužívání, povinnosti vykonávat práci navíc, nepřiměřeně dlouhé pracovní doby, nepřijatelných pracovních podmínek nebo nespravedlivého odměňování. Proto musí být vlády, orgány místní samosprávy, odbory a jiné orgány v těsnějším kontaktu a aktivněji spolupracovat při podpoře sezónních pracovníků – mužů i žen – s cílem vytvořit vhodné programy, které zajistí lepší postavení sezónních pracovníků, poskytnout odbornou přípravu a podporu a vypracovat strategie pro řešení jejich problémů.
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23b) Sestavování statistik o sezónním zaměstnávání v členských státech by mělo rovněž napomoci vyjasnění rozdílů mezi zeměmi a zvýraznění úlohy a specifických problémů žen, které vykonávají sezónní práce.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy mohou žádost zamítnout, jestliže byly vůči zaměstnavateli za nenahlášenou práci a/nebo nezákonné zaměstnávání v souladu s vnitrostátním právem uplatněny sankce.	3. Členské státy mohou žádost zamítnout, jestliže byly vůči zaměstnavateli za nenahlášenou práci, nezákonné zaměstnávání, obtěžování, zneužívání či vykořisťování pracovníků v souladu s vnitrostátním právem uplatněny sankce.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Článek 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zpřístupnění informací o podmínkách vstupu a pobytu, včetně práv a veškerých dokladů potřebných pro žádost o pobyt a práci na území členského státu jako sezónní pracovník.	Členské státy přijmou nezbytná opatření k zpřístupnění informací o podmínkách vstupu a pobytu, včetně práv a veškerých dokladů potřebných pro žádost o pobyt a práci na území členského státu jako sezónní pracovník. Tyto informace jsou jednoznačné a srozumitelné pro všechny osoby, nehledě na úroveň jejich vzdělání.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Sezónním pracovníkům se umožní pobyt v maximální délce šesti měsíců v každém kalendářním roce a poté se sezónní pracovníci vrátí do třetí země.	1. Sezónním pracovníkům se umožní pobyt v maximální délce šesti měsíců v každém kalendářním roce a poté se sezónní pracovníci vrátí do třetí země, pokud nejsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy oprávněni v hostitelském státě zůstat na základě jiného povolení nebo víza.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Článek 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy si od zaměstnavatelů sezónních pracovníků vyžádají, aby poskytly důkaz o tom, že sezónní pracovník bude mít ubytování, které zajišťuje přiměřenou životní úroveň. Jestliže jsou sezónní pracovníci povinni za takové ubytování zaplatit nájem, nebudou náklady na tento nájem nadměrné v porovnání s jejich platem.	Členské státy si od zaměstnavatelů sezónních pracovníků vyžádají, aby poskytly důkaz o tom, že sezónní pracovník bude mít ubytování, které zajišťuje přiměřenou životní úroveň, a jmenují úředníka nebo odbor, jenž bude zodpovídat za:
	i) provádění pravidelných kontrol úrovně ubytování a životních podmínek,
	ii) vydávání doporučení zaměstnavatelům a
	iii) pokutování zaměstnavatelů, pokud se těmito doporučeními neřídí.
	Jestliže jsou sezónní pracovníci povinni za takové ubytování zaplatit nájem, nebudou náklady na tento nájem nadměrné v porovnání s jejich platem.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Čl. 15 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) práva odmítnout další povinnosti (to se týká například snahy požadovat po sezónních pracovnicích domácí práce nebo péči o starší či postižené osoby nebo malé děti či je nutit k prostituci) nad rámec podmínek smlouvy o sezónním zaměstnání, aniž by jim hrozil postih.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 – první část
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Na pracovní podmínky, včetně požadavků týkajících se odměňování, propouštění, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, jež se vztahují na sezónní práci, jak vyplývá z právních nebo správních předpisů a/nebo všeobecně použitelných kolektivních smluv členského státu, do kterého byli v souladu s touto směrnicí přijati.	1. na pracovní podmínky, včetně požadavků týkajících se odměňování, propouštění, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, jež se vztahují na sezónní práci, jak vyplývá z právních nebo správních předpisů a/nebo všeobecně použitelných kolektivních smluv členského státu, do kterého byli v souladu s touto směrnicí přijati, aniž by byli diskriminováni na základě pohlaví a v plném souladu s normami v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, jedná-li se o sezónní pracovnice, které jsou těhotné, krátce po porodu nebo které kojí.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Článek 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy zajistí, aby třetí osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, se mohly se souhlasem sezónního pracovníka jeho jménem nebo na jeho podporu účastnit v jakémkoli správním nebo občanskoprávním řízení za účelem provádění této směrnice.	Členské státy zajistí, aby třetí osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými v jejich vnitrostátních právních předpisech oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, se mohly se souhlasem sezónního pracovníka jeho jménem nebo na jeho podporu účastnit v jakémkoli správním nebo občanskoprávním řízení za účelem provádění této směrnice. Členské státy informují sezónní pracovníky o tom, že existují mechanismy, jak se právními prostředky jednoduše domoci nápravy v případě porušování jejich práv, zneužívání nebo obtěžování.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Článek 18 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 18a Programy sociálního začleňování v hostitelských zemích
	Členské státy zavedou zrychlené programy a opatření jako účinný nástroj pro předávání informací sezónním pracovníkům a pracovnicím s cílem pomoci těmto pracovníkům a pracovnicím získat základní znalost jazyka hostitelské země. Sezónní pracovníci by měli získat pracovní znalost těch oblastí práva, které se týkají podmínek jejich zaměstnání, a kultury, zvyklostí a konvencí evropské společnosti, v níž budou žít a pracovat, aby byl zajištěn vzájemný respekt k odlišnostem a tak lepší adaptabilita a socializace ve prospěch obou stran a v zájmu dosažení cílů strategie EU 2020.

POSTUP

Název	Podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání
Referenční údaje	KOM(2010)0379 – C7-0180/2010 – 2010/0210(COD)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	FEMM 7.9.2010
Navrhovatel        Datum jmenování	Antigoni Papadopoulou 2.9.2010
Projednání ve výboru	13.12.2010		27.1.2011
Datum přijetí	27.1.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	23 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Siiri Oviir, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Anne Delvaux, Christa Klaß, Katarína Neveďalová, Norica Nicolai, Antigoni Papadopoulou, Rovana Plumb, Joanna Senyszyn
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Stanimir Ilchev

POSTUP

Název	Podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem sezónního zaměstnání
Referenční údaje	COM(2010)0379 – C7-0180/2010 – 2010/0210(COD)
Datum předložení EP	13.7.2010
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	LIBE 7.9.2010
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	EMPL 7.9.2010	FEMM 7.9.2010
Přidružený(é) výbor(y)        Datum oznámení na zasedání	EMPL 12.5.2011
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Claude Moraes 27.9.2010
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 22.11.2011
Projednání ve výboru	29.11.2010	1.2.2011	16.6.2011	31.8.2011
	29.11.2011	14.11.2013
Datum přijetí	14.11.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	33 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Edit Bauer, Arkadiusz Tomasz Bratkowski, Carlos Coelho, Cornelia Ernst, Monika Flašíková Beňová, Nathalie Griesbeck, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Timothy Kirkhope, Svetoslav Hristov Malinov, Véronique Mathieu Houillon, Roberta Metsola, Louis Michel, Claude Moraes, Jacek Protasiewicz, Judith Sargentini, Kyriacos Triantaphyllides, Axel Voss, Josef Weidenholzer, Tatjana Ždanoka, Auke Zijlstra
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Michael Cashman, Anna Maria Corazza Bildt, Franco Frigo, Petru Constantin Luhan, Jan Mulder, Sir Graham Watson
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Phil Bennion, Françoise Castex, Alejandro Cercas, Spyros Danellis, Andrew Duff, Marian Harkin, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Derek Vaughan
Datum předložení	3.12.2013