Postup : 2013/2091(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0434/2013

Předložené texty :

A7-0434/2013

Rozpravy :

PV 13/01/2014 - 22
CRE 13/01/2014 - 22

Hlasování :

PV 14/01/2014 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0011

ZPRÁVA     
PDF 225kWORD 197k
4. 12. 2013
PE 519.759v03-00 A7-0434/2013

o potravinové krizi, podvodech v potravinovém řetězci a jejich potírání

(2013/2091(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajka: Esther de Lange

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o potravinové krizi, podvodech v potravinovém řetězci a jejich potírání

(2013/2091(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na akční plán o pěti bodech(1), který Evropská komise představila v březnu 2013 v reakci na odhalení rozsáhlé sítě podvodníků, kteří vydávali koňské maso za hovězí,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanovují postupy týkající se bezpečnosti potravin,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004,

–   s ohledem na návrh nařízení o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin (COM(2013)0265),

–   s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora ze dne 11. října 2012 o řešení střetu zájmů ve čtyřech agenturách Evropské unie,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0434/2013),

A. vzhledem k tomu, že obecné zásady potravinového práva EU v souladu s nařízením č. 178/2002 zakazují uvádění potravin, které nejsou bezpečné, na trh, jakož i podvodné jednání, falšování potravin a jakékoli jiné jednání, které může uvést spotřebitele v omyl;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanovují podrobná ustanovení týkající se zákazu klamavé reklamy a označování, které by uvádělo spotřebitele v omyl;

C. vzhledem k tomu, že stávající regulační rámec EU v oblasti bezpečnosti potravin a potravinového řetězce doposud zajišťoval spotřebitelům v EU vysokou úroveň bezpečnosti potravin; vzhledem k tomu, že stávající právní úprava je však stále křehká a není vždy spolehlivá, a proto je třeba v této oblasti dosáhnout zlepšení;

D. vzhledem k tomu, že nedávné případy podvodů v potravinářství zároveň nabouraly důvěru spotřebitelů v potravinový řetězec, přičemž zapůsobily negativně na celé zemědělsko-potravinářské odvětví, neboť tyto skandály poškozují celkový obraz tohoto klíčového odvětví hospodářství EU; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité obnovit důvěru spotřebitelů evropských zemědělsko-potravinářských výrobků uvnitř Evropské unie i mimo ni; vzhledem k tomu, že je však třeba zdůraznit, že převážná většina evropských zemědělsko-potravinářských výrobků má vynikající jakost, a zaslouží si tedy mezinárodní uznání;

E.  vzhledem k tomu, že jedním z klíčových prvků přístupu Komise a členských států ke kontrole bezpečnosti potravin je transparentnost;

F.  vzhledem k tomu, že zemědělsko-potravinářské odvětví je jedním z největších sektorů hospodářství EU, který poskytuje 48 milionů pracovních míst a dosahuje roční hodnoty ve výši 715 miliard EUR;

G. vzhledem k tomu, že jednotlivé případy podvodů v potravinářství mají negativní dopad na celkový obraz zemědělsko-potravinářského odvětví;

H. vzhledem k tomu, že potravinové právo je sice, pokud jde o bezpečnost potravin, velmi podrobné a obsahuje ustanovení o kontrolách a testech týkajících se reziduí a jiných druhů kontaminace potravin a krmiv, avšak kromě obecného ustanovení o tom, že spotřebitel nesmí být uváděn v omyl, neexistuje žádný rámec zaměřený specificky na podvody v potravinářství;

I.   vzhledem k tomu, že problémy nacházíme i v uplatňování stávajících právních předpisů a že je třeba, aby v každé fázi potravinového řetězce existovaly účinnější oficiální kontroly potravin živočišného původu;

J.   vzhledem k tomu, že neexistují žádné statistické údaje o podvodech v potravinářství v EU a že Komise teprve nedávno označila podvody v potravinářství za novou oblast činnosti;

K. vzhledem k tomu, že mezi nedávné případy podvodů patří například ty, kdy bylo koňské maso uváděno na trh jako hovězí, maso pocházející z koní ošetřených fenylbutazonem jako jedlé koňské maso, obyčejná mouka jako biomouka, vejce z klecových kovů jako biovejce, posypová silniční sůl jako potravinářská sůl, kdy byl v lihovinách použit alkohol kontaminovaný metanolem, kdy byly při výrobě krmiv použity tuky kontaminované dioxiny a kdy byly nesprávně označovány různé druhy ryb a potraviny z mořských živočichů;

L.  vzhledem k tomu, že za podvod lze označit případy, kdy výrobce uvedl na dva různé trhy zdánlivě identický výrobek, který byl vyroben s použitím surovin rozdílné kvality;

M. vzhledem k tomu, že k podvodům v potravinářství obecně dochází tam, kde je pro ně vysoký potenciál, jsou velmi lákavé a kde je zároveň nízké riziko dopadení a nízké postihy;

N. vzhledem k tomu, že řetězec dodávky potravin je často dlouhý a složitý a zahrnuje mnoho provozovatelů potravinářských podniků a jiných subjektů; vzhledem k tomu, že spotřebitelé si jsou stále méně vědomi toho, jak se jejich potraviny vyrábějí, a provozovatelé potravinářských podniků ne vždy mají přehled o celém výrobním řetězci a ani se to po nich nepožaduje;

O. vzhledem k tomu, že podvody s pokrmy z koňského masa, k nimž došlo ve velkém měřítku v celé Evropě, jsou symptomem nekontrolovatelného globalizovaného systému dodávek, produktivismu v potravinářsko-zemědělském odvětví zaměřeného na nízké ceny a neúplného systému označování;

P.  vzhledem k tomu, že obchodníci a zprostředkovatelé v potravinovém řetězci nejsou vždy registrováni a nemají osvědčení jako provozovatelé potravinářských podniků; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy si často nejsou jisty, kolik neregistrovaných obchodníků je aktivních;

Q. vzhledem k tomu, že příslušné vnitrostátní orgány někdy po výskyty významného počtu podvodů v potravinářství ukončují činnost provozovatelů potravinářských podniků usvědčených z podvodu; vzhledem k tomu, že tyto podniky se brzy poté zaregistrují jinde a ve své činnosti pokračují jako dosud; vzhledem k tomu, že výměna informací mezi členskými státy o podnicích usvědčených z podvodu by zlepšila sledování těchto podniků s cílem znemožnit jim, aby provozovaly novou podvodnou činnost;

R.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za uplatňování a vymáhání potravinového práva EU mají členské státy a že vymáhání a kontrola jsou tedy většinou omezeny na vnitrostátní úroveň, což je důvodem, proč je přeshraniční přehled na úrovni celé EU omezen či proč vůbec neexistuje;

S.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány se spíše zaměřují na kontroly bezpečnosti potravin, přičemž podvody v potravinářství pro ně nejsou prioritou, a to často z důvodu nedostatečné kapacity a zdrojů;

T.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány některých členských států disponují specializovanými policejními jednotkami určenými k potírání podvodů v potravinářství; vzhledem k tomu, že kontroly v některých členských státech jsou částečně přeneseny na soukromé kontrolní orgány; vzhledem k tomu, že v jiných členských státech kontroly vykonávají pouze příslušné orgány;

U. vzhledem k tomu, že systém rychlého varování pro potraviny a krmiva je užitečný nástroj k rychlé výměně informací mezi členskými státy a Komisí, např. při nedávném případu podvodu s koňským masem;

V. vzhledem k tomu, že Potravinový a veterinární úřad (PVÚ) Evropské komise je odpovědný za kontrolu souladu s požadavky EU na bezpečnost a kvalitu potravin a že jeho audity jsou zpravidla oznamovány předem a připravovány v součinnosti s příslušnými orgány; vzhledem k tomu, že počet auditů za rok je omezen limitovanou kapacitou PVÚ; vzhledem k tomu, že PVÚ oznámil, že v současné době není vybaven a jeho pracovníci nejsou vyškoleni tak, aby se úřad mohl zaměřit na podvody v potravinářství;

W. vzhledem k tomu, že příslušné orgány, zejména PVÚ, naprosto ignorovaly upozornění ohledně nárůstu počtu poražených koní v některých členských státech EU;

X. vzhledem k tomu, že Europol pozoruje nárůst počtu podvodů v potravinářství a očekává, že tento trend bude pokračovat, přičemž podvody v potravinářství budou stále více otázkou zločinných spolčení;

Y. vzhledem k tomu, že členské státy mohou využívat informační systém Europolu ke sdílení informací o případech přeshraničního vyšetřování; vzhledem k tomu, že Europol může být členským státům nápomocen, pokud jde o jeho odborné znalosti, analytické nástroje a databáze, pouze na jejich žádost; vzhledem k tomu, že v případě podvodu s koňským masem se členské státy nejprve stavěly ke spolupráci s Europolem zdrženlivě;

Z.  vzhledem k tomu, že Europol provedl od roku 2011 několik úspěšných operací OPSON zaměřených na padělané potravinářské výrobky nebo potravinářské výrobky podřadné kvality; vzhledem k tomu, že Europol při těchto operacích spolupracuje s Interpolem, orgány členských států, se státy mimo EU i s partnery ze soukromého sektoru;

AA.     vzhledem k tomu, že označování země nebo místa původu masa a masných výrobků samo o sobě podvodům nezabrání; vzhledem k tomu, že původ potravinářského výrobku v některých případech částečně určuje cenu tohoto výrobku; vzhledem k tomu, že označování původu může dokonce vést k dalším podvodům;

AB.     vzhledem k tomu, že uzavření dohod o volném obchodu, které Evropská unie v současné době plánuje, by mohlo vést k oslabení evropského práva v oblasti bezpečnosti potravin;

AC.     vzhledem k tomu, že na podvody je nutno pohlížet v hospodářském kontextu, který se vyznačuje celosvětovou hospodářskou krizí a sociálním dumpingem uvnitř i vně Evropské unie;

AD.     vzhledem k tomu, že obchodování a reverzní aukce jsou praktiky, které podporují cestu k dosažení co nejnižší úrovně kvality, bezpečnosti a transparentnosti a mají dopad na ziskové rozpětí celého odvětví;

AE.     vzhledem k tomu, že distribuční praktiky a vyžívání distribučních prostředníků destabilizují výrobní trhy tím, že snižují zisky výrobců;

Podvody v potravinářství – oblast působnosti a definice

1.  vyjadřuje politování nad tím, že potírání podvodů v potravinářství je v agendě EU relativně novým tématem a že v minulosti nebylo nikdy klíčovou prioritou legislativní práce a vymáhání práva na úrovni EU a členských států;

2.  vyjadřuje své znepokojení ohledně potenciálního dopadu podvodů v potravinářství na důvěru spotřebitelů, bezpečnost potravin, fungování potravinového řetězce a cenovou stabilitu zemědělských výrobků a zdůrazňuje, že je nutné urychleně obnovit důvěru evropských spotřebitelů;

3.  vyzývá proto Komisi, aby věnovala podvodům v potravinářství pozornost, kterou si zasluhují, a přijala veškerá nezbytná opatření k tomu, aby se předcházení podvodům v potravinářství a boj proti nim staly nedílnou součástí politiky EU;

4.  zdůrazňuje, že je třeba získat lepší přehled o rozsahu, výskytu a dílčích prvcích případů podvodu v potravinářství v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby systematicky shromažďovaly údaje o případech podvodů a vyměňovaly si osvědčené postupy vedoucí ke zjišťování a potírání podvodů v potravinářství;

5.  konstatuje, že právní předpisy EU v současné době neobsahují definici podvodu v potravinářství a že členské státy používají k jeho definici různou metodiku; má za to, že pro vytvoření evropského přístupu k potírání podvodů v potravinářství je zásadní jejich jednotná definice; zdůrazňuje, že je třeba na základě diskuze s členskými státy, příslušnými zainteresovanými stranami a odborníky urychleně přijmout harmonizovanou definici na úrovni EU, která by obsahovala prvky, jako je nedodržování potravinového práva, příp. uvádění spotřebitele v omyl (včetně neuvedení informací o výrobku), úmysl a případný finanční prospěch nebo konkurenční výhoda;

6.  zdůrazňuje, že vzhledem k povaze jednotného trhu EU podvody v oblasti potravin v mnoha případech přesahují hranice členských států a stávají se hrozbou pro zdraví všech evropských občanů;

7.  konstatuje, že nedávné případy podvodů v potravinářství ukázaly, že se jedná o nejrůznější druhy těchto podvodů, kdy byly např. klíčové suroviny nahrazovány levnějšími alternativami, byly chybně uváděny živočišné druhy použité v masných výrobcích nebo ve výrobcích z mořských živočichů, nesprávně se uváděla hmotnost výrobků, obyčejné potraviny se prodávaly jako biopotraviny, docházelo k nepoctivému užívání známek původu či známek dokládajících dobré životní podmínky zvířat, u ryb z provozů akvakultury se uvádělo, že pocházejí z rybolovu, na trh se pod názvem vysoce kvalitních ryb dostávaly ryby méně hodnotných druhů anebo byly padělány a na trh uváděny potraviny, u nichž již uplynula doba spotřeby;

8.  zdůrazňuje, že mezi potraviny, které jsou často předmětem podvodného jednání, patří olivový olej, ryby, bioprodukty, obiloviny, med, káva, čaj, koření, víno, některé ovocné šťávy, mléko a maso;

9.  je znepokojen jevy, které ukazují na to, že počet případů roste a že podvody v potravinářství představují sílící trend, který odráží strukturální slabiny potravinového řetězce;

Podpůrné faktory

10. konstatuje, že podvody v potravinářství se obecně vyskytují tam, kde je vysoký potenciální finanční zisk a nízké riziko dopadení; považuje za neobhajitelné, že páchání podvodů v potravinářství je v EU lukrativní a že šance, že pachatelé budou dopadeni, je poměrně nízká;

11. poukazuje na složitost a přeshraniční povahu potravinového řetězce, což v kombinaci s tím, že kontroly, sankce a vymáhání se dějí převážně na vnitrostátním základě, představuje situaci, která nebezpečí podvodů v potravinářství pravděpodobně zvyšuje; je přesvědčen, že v boji proti podvodům by pomohla lepší možnost sledování surovin a výrobků v rámci celého potravinového řetězce;

12. zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost kontrole dováženého zboží ze třetích zemí a tomu, zda splňují normy Evropské unie v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv;

13. poukazuje také na jiné faktory, o nichž se často uvádí, že přispívají k podvodům v potravinářství, jako je současná hospodářská krize, úsporná opatření, která mají vliv na chod kontrolních orgánů, a tlak maloobchodního a jiných odvětví na stále levnější výrobu potravin;

Ponaučení a doporučení

Institucionální rámec

14. vítá rozhodnutí Komise vytvořit tým pro boj s podvody v potravinářství a kvituje úsilí Europolu v boji s těmito podvody; vybízí Komisi, aby zvážila vytvoření referenční laboratoře EU pro pravost potravin;

15. vítá plán Komise uspořádat v roce 2014 konferenci o podvodech v potravinářství s cílem zvýšit informovanost příslušných činitelů;

16. je přesvědčen o tom, že k zajištění účinného uplatňování norem v oblasti bezpečnosti potravin a označování mají zásadní význam neohlášené nezávislé inspekce; domnívá se proto, že neohlášené inspekce by měly být normou;

17. vyzývá Komisi, aby rozšířila zaměření auditů PVÚ tak, aby zahrnovaly také podvody v potravinářství; má za to, že by PVÚ a členské státy měly přistoupit k pravidelným, nezávislým a povinným neohlášeným inspekcím zaměřeným na odhalování úmyslného porušování předpisů s cílem zajistit dodržování nejvyšších norem bezpečnosti potravin; v zájmu obnovení a zachování důvěry spotřebitelů je důležité uplatňovat transparentní přístup k provádění oficiálních kontrol a inspekcí a zprávy či výsledky kontrol a inspekcí, pokud jde o provozovatele potravinářských podniků, zveřejňovat;

18. vyjadřuje politování nad tím, že existuje nízké povědomí o zprávách a auditech PVÚ a že je Komise a členské státy málo využívají; vyzývá Komisi, aby na základě zpráv a doporučení PVÚ přijímala důraznější opatření;

19. vyzývá rozpočtový orgán, aby zvýšil kapacitu a zdroje PVÚ a týmu Komise pro boj proti podvodům v potravinářství;

20. vyjadřuje znepokojení nad snížením objemu finančních prostředků v Evropské unii pro orgány, které tyto klíčové monitorovací úlohy provádějí;

21. vyzývá členské státy a evropské regiony, aby kontrolním orgánům poskytly dostatečné personální, finanční a technické zdroje;

22. vyzdvihuje skutečnost, že účinné kontroly a inspekce by měly být prováděny takovým způsobem, aby nedocházelo k vytváření zbytečné administrativní zátěže pro malé a střední podniky;

23. navrhuje, aby se každoročně konalo slyšení PVÚ ve výboru ENVI, jehož cílem by byla diskuze o provedených a plánovaných auditech předtím, než PVÚ přijme svůj pracovní program na následující rok;

24. vyzývá členské státy, aby zajistily náležitá opatření a řešení reagující na otázky vznesené PVÚ;

25. poukazuje na to, že jakékoli změny v postupu revize a stanovení priorit pracovního programu PVÚ by neměly vést ke změně právního postupu při přijímání pracovních programů PVÚ;

26. konkrétně pak naléhá na Komisi a členské státy, aby jednaly na základě zjištění auditů PVÚ, pokud jde o zfalšované lékařské záznamy zvířat určených k porážce a k vývozu do EU, a aby zabránily tomu, aby byly maso a jiné živočišné produkty z třetích zemí, u nichž nelze zaručit, že splňují požadavky EU na bezpečnost potravin, uvedeny na trh EU;

27. konstatuje, že členské státy se v důsledku problémů s jurisdikcí setkávají v mnoha případech s obtížemi, chtějí-li s úspěchem postihovat podvodné provozovatele potravinářských podniků za hranicemi EU; lituje, že členské státy v přeshraničních případech podvodů v potravinářství systematicky nespolupracují s Europolem, nýbrž pracují na základě bilaterálních vztahů;

28. uznává význam informátorů při odhalování podvodného jednání v potravinářství; vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné podmínky, které by umožnily informátorům oznamovat nezákonné postupy bezpečně a anonymně;

29. domnívá se, že příslušné orgány členských států by měly veřejnost v dostatečné a náležité míře informovat o případech stažení výrobku z oběhu a o dalších opatřeních přijatých příslušnými orgány při výskytu podvodů v potravinářství;

Právní rámec

30. má za to, že by se oficiální kontroly měly zaměřit nejen na otázky bezpečnosti potravin, ale také na předcházení podvodům a na riziko, že budou spotřebitelé uvedeni v omyl; vítá skutečnost, že návrh Komise na přezkum oficiálních kontrol obsahuje ustanovení o mimořádných kontrolách týkajících se podvodů v potravinářství, pokud mají příslušné orgány důvod domnívat se, že provozovatel potravinářského podniku se dopouští podvodného jednání;

31. pozoruje, že některé členské státy částečně přenášejí provádění kontrol na soukromé subjekty; zdůrazňuje, že příslušné orgány členských států by měly vždy dohlížet na kontrolní systémy a ověřovat, certifikovat a kontrolovat všechny soukromé kontrolní systémy, aby se zajistilo, že budou v souladu s vnitrostátními a mezinárodními normami, aby mohly svá zjištění zpřístupnit veřejnoprávním subjektům;

32. odmítá jakékoli plány na přenesení inspekčních úkolů z veřejných orgánů na hospodářské subjekty;

33. domnívá se, že by měla být vyjasněna úloha obchodníků a legislativní rámec platný pro prodej mezi podnikateli;

34. domnívá se, že všichni komerční provozovatelé, kteří zpracovávají nebo skladují suroviny, složky potravin či potravinářské produkty v potravinovém řetězci pro lidskou spotřebu či kteří s nimi obchodují, včetně obchodníků a majitelů chladicích zařízení, by měli být registrováni jako provozovatelé potravinářských podniků a měly by se na ně vztahovat kontroly;

35. domnívá se, že provozovatelé potravinářských podniků by měli být schopni podat informace o tom, odkud pocházejí potraviny nebo jejich složky, které používají, což jinými slovy znamená, že každý jednotlivý provozovatel potravinářského podniku v rámci výrobního řetězce nese svůj díl odpovědnosti za konečný produkt;

36. uznává význam jasného a transparentního označování potravin v rámci obchodu mezi podnikateli a mezi podnikateli a spotřebiteli a vyzývá Komisi, aby přezkoumala potravinové právo EU v této oblasti, aby se snížilo riziko podvodů v potravinářství;

37. žádá větší informovanost ohledně označování mražených potravin v rámci obchodu mezi podnikateli a mezi podnikateli a spotřebiteli a jeho lepší sledování; vyzývá Komisi, aby předložila návrh povinného označování masa a ryb, z něhož by bylo patrné, zda bylo maso a ryby zmraženy, kolikrát byly zmraženy a po jakou dobu;

38. domnívá se, že přestože se nejedná o nástroj pro boj proti podvodům v potravinářství sám o sobě, může označování země původu pomoci při zajištění lepší sledovatelnosti v rámci řetězce dodávky potravin, stabilnější vztahy mezi dodavateli masa a jeho zpracovateli, větší pečlivost provozovatelů potravinářských podniků při výběru dodavatelů a produktů a spolehlivější informace podávané spotřebitelům, což povede k obnovení důvěry spotřebitelů;

39. připomíná, že nařízení (EU) č. 1169/2011 stanovuje, že Komise po vyhodnocení jejich dopadu přijme do prosince 2013 prováděcí akty týkající se povinného označování země původu, označování vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa a dobrovolného označování potravin;

40. vyzývá Komisi, aby tyto prováděcí akty týkající se označování čerstvého vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa předložila co nejdříve a inspirovala se přitom předpisy, které již platí pro nezpracované hovězí a telecí, čímž by se zajistilo, že spotřebitelé budou informováni o místě narození zvířat a o jejich chovu a porážce, a aby zároveň přihlédla ke stávajícím celostátním a regionálním systémům uvádění původu masa;

41. připomíná navíc, že Parlament již v minulosti žádal označování původu u masa ve zpracovaných potravinách a že Komise pracuje na zprávě o povinném označování původu masa ve výrobcích, které ho obsahující; naléhavě vyzývá Komisi k urychlenému předložení zprávy, po němž by měly následovat legislativní návrhy, podle nichž by bylo označování původu masa povinné, které by však přihlížely k posouzení svého dopadu a nevedly by k nadměrným nákladům a administrativní zátěži;

42. žádá lepší označování zpracovaných produktů obsahujících rybí maso, zejména pokud jde o jeho původ a použité metody rybolovu;

43. vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami a členskými státy urychlila své úsilí o prozkoumání rozsahu a potřeby zavedení systémů elektronické certifikace v potravinovém řetězci, což by mohlo snížit riziko podvodů založených na tom, že existují papírové certifikáty;

44. žádá Komisi, aby vytvořila centralizovaný evropský rejstřík pasů pro koně s cílem zamezit podvodnému vydávání jejich duplikátů;

45. vyjadřuje znepokojení nad chybějícím evropským legislativním rámcem, který by se vztahoval na maso z klonovaných zvířat, a vyzývá Komisi, aby dostála svému závazku a co nejdříve předložila legislativní návrh týkající se klonování zvířat;

46. vyzývá Komisi, aby vypracovala metodu sledování a identifikace masa z klonovaných zvířat, například vytvořením mezinárodní databáze obsahující genetické informace o klonovaných zvířatech;

Sociální odpovědnost podniků

47. má za to, že navíc k systému oficiálních kontrol, který by tím neměl být nahrazen, je pro potravinářství přínosné, vyvíjejí-li se proaktivně a používají-li se iniciativy soukromého sektoru zaměřené na boj s podvody, jako jsou testy kvality výrobků, vlastní sledování, analýza, programy sledování výrobků, audity a certifikace, a vítá stávající iniciativy, jako je Globální iniciativa pro bezpečnost potravin a iniciativa v oblasti podvodů v potravinářství na Michiganské státní univerzitě;

48. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily právní zakotvení povinnosti provozovatelů potravinářských podniků podávat příslušným orgánům zprávy o výskytu podvodů v potravinářství;

49. domnívá se, že maloobchodnímu odvětví připadá zvláštní odpovědnost za to, aby zaručilo kvalitu potravinářských výrobků a aby od svých dodavatelů vyžadovalo bezpečný a zajištěný dodavatelský řetězec; domnívá se, že je odpovědností maloobchodníků, aby kontrolovali alespoň formální shodu s pravidly označování; lituje, že maloobchodní a jiní provozovatelé potravinářských podniků vytvářejí tlak na prvovýrobce, aby byla jejich produkce stále levnější, často na úkor kvality potravin nebo jejich složek;

50. konstatuje, že v současnosti provozovatelé potravinářských podniků ne vždy vědí, z jakého zdroje pocházejí suroviny, které používají; podotýká v této souvislosti, že krátké (místní a regionální) dodavatelské řetězce mohou zaručit větší transparentnost a nahradit dlouhé a komplikované dodavatelské řetězce, které hrály hlavní úlohu v rámci krize související s podvody v potravinářství;

51. žádá Komisi, aby předložila, jak je stanoveno v nařízení (EU) 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, legislativní návrhy na označení vztahující se k uvádění produktů na místní trh a k přímému prodeji, které by pomohlo podpořit tyto trhy a umožnilo zemědělcům zvýšit hodnotu své výroby;

Vymáhání a kontroly

52. vyzývá Komisi, aby se na základě článků 7 a 17 nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům věnovala problematice uvádění produktů s úmyslně nepřesným nebo zavádějícím označením na trh, které pod tímto označením na trhu zůstávají, a aby těmto případům zabránila, neboť je rovněž třeba je považovat za určitý typ podvodu v potravinářství;

53. je přesvědčen, že příslušné orgány musejí změnit svůj postoj a od administrativního a veterinárního přístupu se obrátit směrem k přístupu policejnímu, a to na základě zkušeností „létajícího útvaru“ dánské potravinářské správy a útvarů Arma dei Carabinieri a Guardia di Finanza v Itálii; zdůrazňuje, že takový přístup závisí na tom, zda jsou příslušné soudy obsazeny soudci, kteří mají odborné znalosti z potravinového práva;

54. zdůrazňuje, že provádění kontrol by mělo být založeno na posouzení rizik a mělo by zahrnovat vypracování rizikových profilů a posouzení míry ohrožení v případě každého dodavatelského řetězce a každého potravinářského produktu, a to na základě výsledků probíhajících akademických studií, které spojují odborné znalosti v oblasti původnosti potravin a kriminologie a mezi něž patří např. výzkumné projekty Svobodné univerzity v Amsterdamu a univerzity ve Wageningenu;

55. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podněcovaly evropské a vnitrostátní programy výzkumu a vývoje pro rozvoj a zavedení technologií a metod používaných k odhalování podvodů v potravinářství, jako je senzorová technologie, analýza údajů, zjišťování totožnosti (tzv. daktyloskopie) produktů, a aby zajistily, aby byly testy v krátkodobém horizontu komerčně dostupné; bere na vědomí stávající evropské výzkumné projekty v oblasti integrity a autentičnosti potravin, jako jsou programy TRACE a AuthenticFood;

56. doporučuje, aby PVÚ a vnitrostátní orgány do svých auditů zahrnovaly tzv. kontroly hmotnostní bilance na vstupu, výstupu a na toku odpadů;

57. naléhavě žádá o zlepšení koordinace a komunikace mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za vyšetřování podvodů v potravinářství, což by členským státům umožnilo účinněji bojovat s tímto problémem; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zavedla elektronický systém, který by v případě podvodů v potravinářství umožnil rychlou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí a který by se zakládal na systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, jak navrhla Komise; žádá, aby byly zveřejňovány výroční zprávy, kde by byly nastíněny případy odhalených podvodů, jako je tomu u zpráv ze systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva;

58. žádá, aby byla vytvořena síť proti podvodům v potravinářství, která by přispívala k lepší koordinaci mezi příslušnými evropskými institucemi (Europolem, Eurojustem, PVÚ) a tím také k účinnější prevenci a odhalování podvodů v potravinářství;

59. navrhuje zavedení testování DNA jako standardního postupu při namátkových kontrolách za účelem určení druhu, zejména pokud jde o masné a rybí produkty, a aby byla za tímto účelem zřízena centralizovaná databáze DNA;

60. vyzývá Komisi, aby řešila mezery ve stávajících předpisech pro bezpečnost potravin a sledovatelnost, pokud jde o dovoz potravin pocházejících od třetích stran, protože u nich existuje vyšší riziko, že budou zapojeny do podvodů s potravinami;

61. trvá na tom, že dohody o volném obchodu, o nichž jedná Evropská unie, nesmějí vést k tomu, že budou měněny evropské právní předpisy v oblasti bezpečnosti a zajišťování potravin nebo že bude jakkoli podrýváno úsilí tyto právní předpisy prosazovat;

62. domnívá se, že výsledky kontrol by měly být zveřejňovány způsobem, který by byl pro spotřebitele snadno přístupný a srozumitelný, např. formou hodnotících známek; je přesvědčen o tom, že by to spotřebitelům pomohlo v rozhodování a rovněž by to provozovatele potravinářských podniků motivovalo k dobrým výkonům;

Sankce

63. vítá návrh Komise zpřísnit sankce, tak aby byla alespoň neutralizována odhadovaná hospodářská výhoda, o niž se cestou porušení předpisů usiluje, domnívá se však, že to nemá dostatečně odrazující charakter; domnívá se, že členské státy by měly stanovit tresty za podvody v potravinářství, které by odpovídaly alespoň dvojnásobku odhadované výše hospodářské výhody, o niž se cestou podvodného jednání usiluje; považuje za nezbytné, aby členské státy stanovily jako zvláštní odstrašující prvek v případě podvodů, při nichž je vědomě ohrožováno veřejné zdraví, nebo v případě podvodů týkajících se produktů zaměřených na ohrožené spotřebitele ještě vyšší sankce, včetně trestněprávních sankcí; navrhuje dále, aby byla provozovateli potravinářského podniku v případě opakovaného porušování předpisů odebrána registrace;

64. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemá přehled o různých režimech sankcí za podvody v potravinářství v jednotlivých členských státech a o tom, jak tyto režimy sankcí vycházející z právních předpisů EU fungují; vyzývá Komisi, aby si takový přehled co nejdříve obstarala;

65. žádá větší zohlednění dobrých životních podmínek zvířat a uplatňování přísnějších sankcí v případě porušení příslušných předpisů;

66. vyzývá Komisi, aby od členských států shromáždila údaje a vypracovala zprávu o různých režimech v jednotlivých členských státech, pokud jde o typ a úroveň sankcí za podvody v potravinářství a o fungování dotyčných režimů sankcí;

67. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily rovněž další metody, jak bránit podvodům v potravinářství a odrazovat od jejich páchání, jako např. veřejným jmenováním provinilců prostřednictvím evropského rejstříku usvědčených pachatelů podvodného jednání z řad provozovatelů potravinářských podniků;

68. požaduje rozvíjení dosavadních systémů sledovatelnosti a důslednou realizaci plynulé sledovatelnosti stanovené v základním nařízení (ES) č. 178/2002, která se týká potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a veškerých dalších látek, které jsou určeny k přimísení do potraviny nebo krmiva, nebo u nichž se očekává, že takto přimíseny budou; požaduje, aby byl celý řetězec ve všech fázích výroby, zpracování, prodeje a distribuce v celé Evropě kompletně transparentní a aby jej mohli kontroloři bez omezení kontrolovat, aby bylo zajištěno rychlé odhalování podvodných potravinářských výrobků;

69. doporučuje, aby měly veškeré výzkumné laboratoře podniků a jejich personál povinnost bezprostředně hlásit výsledky všech rozborů potravin a krmiv, které poukazují na spáchání podvodu nebo které mají význam z hlediska boje proti podvodům, příslušným orgánům dozoru;

70. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

http://ec.europa.eu/food/food/horsemeat/plan_en.htm.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Bezpečnosti potravin a zájmům spotřebitelů věnuje jak Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, tak Evropský parlament jako celek ve své práci vždy ústřední pozornost. Zároveň však v posledních letech získává na významu související, avšak samostatné téma podvodů v potravinářství, a to v důsledku případů podvodného označování potravin a jiných podvodů, které měly dopad na potravinový řetězec v EU. Zdá se, že příklady, mezi něž patří používání silniční posypové soli jako složky potravin, uvádění obyčejných vajec na trh jako biovajec a naposledy též skandál s koňským masem, ukazují, že by se mohlo jednat o trvalý či strukturální problém. Tyto případy podvodů v potravinářství již negativně ovlivnily důvěru spotřebitelů v potravinový řetězec a vytvořily významný paradox – potraviny jsou bezpečnější než kdy v minulosti, avšak důvěra spotřebitelů je malá. Je 260krát pravděpodobnější, že evropský občan zemře v důsledku chřipky než v důsledku nebezpečných potravin, a přesto třetina spotřebitelů nedůvěřuje informacím, jež jsou obsaženy na obalech potravin.

Z tohoto důvodu se Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin rozhodl předložit zprávu z vlastního podnětu, v níž se zabývá otázkou podvodů v potravinářství, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich definici a rozsahu, faktorům, které přispívají k jejich výskytu, a možným řešením.

Oblast působnosti a definice

Na rozdíl od USA nedisponuje EU obecně uznávanou definicí podvodu v potravinářství, neboť stávající legislativní rámec EU se z převážné části zaměřuje na bezpečnost potravin. Jediné obecné vodítko lze nalézt v nařízení č. 178/2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky potravinového práva, v němž je stanoveno, že označování, propagace, úprava a balení nesmí „uvádět spotřebitele v omyl“, avšak v praxi se uplatňování tohoto ustanovení mezi jednotlivými členskými státy velmi liší a počet kontrol v této oblasti je velmi nízký. V důsledku toho zůstává velká část podvodů v potravinářství neodhalena, a to zejména v těch případech, kdy nemají žádné důsledky pro veřejné zdraví či bezpečnost potravin. Je tedy obtížné zjistit stávající rozsah podvodného jednání v oblasti potravinářství v EU, avšak ze zpráv většiny subjektů, které přispěly k vypracování této zprávy, vzniká dojem, dochází k jeho rozšiřování.

Podle autorů Spinka a Moyera(1) je „podvod v potravinářství souhrnným termínem, který se používá k označení vědomého a záměrného nahrazování, přidávání, upravování či nesprávného označování potravin, jejich složek či balení, nebo nepravdivých či zavádějících údajů o výrobku, jejichž motivem je hospodářský zisk“. Vyjdeme-li z této definice, jsou klíčovými charakteristikami podvodu v potravinářství: 1) nesoulad s potravinovým právem, příp. uvádění spotřebitele v omyl, 2) což se děje úmyslně, a to 3) z důvodu finančního prospěchu.

Mezi jednotlivé typy podvodů v potravinářství patří nahrazování, přidávání, upravování a padělání. Mezi nejrizikovější produkty patří ryby, olivový olej a biopotraviny.

10 produktů, které jsou vystaveny nejvyššímu riziku podvodu

1

olivový olej

2

ryby

3

biopotraviny

4

mléko

5

obiloviny

6

med a javorový sirup

7

káva a čaj

8

koření (jako šafrán a chilli)

9

víno

10

některé ovocné šťávy

Tabulka 1. Založeno na práci Spinka a kol.(2) a na informacích od organizací maloobchodníků a oborových organizací

Podpůrné faktory

Nebezpečí podvodu je nejvyšší, je-li riziko dopadení malé a potenciální hospodářský zisk velký. Často se uvádí, že složitost a přeshraniční povaha potravinového řetězce v kombinaci s tím, že hlavní důraz je kladen na bezpečnost potravin a že kontroly a vymáhání se dějí převážně na vnitrostátním základě, přispívá k tomu, že skutečně je odhalena pouze malá část podvodů v potravinářství. Hospodářský zisk z podvodů se dále zvyšuje tím, že režim sankcí je často neúčinný – sankce jsou relativně nízké a rozdíly mezi členskými státy velké. Mezi další faktory, které přispívají k podvodům v potravinářství, patří současná hospodářská krize, úsporná opatření, která mají vliv na chod kontrolních orgánů, a tlak maloobchodního a jiných odvětví na stále levnější výrobu potravin. Dále by měla být vyjasněna také úloha obchodníků a legislativní rámec, který se vztahuje na prodej mezi podnikateli. Konečně ještě větší znepokojení vzbuzuje to, že se ukazuje, že do podvodů v potravinářství jsou stále více zapojena zločinná spolčení.

Ponaučení

Třebaže nejvyšší prioritou zůstává veřejné zdraví a bezpečnost potravin, navrhuje se, aby Komise a členské státy rozšířily oblast své pozornosti, politických opatření a kontroly z témat zdraví a bezpečnosti i na téma podvodů v potravinářství.

Ze všeho nejdříve je třeba definovat, co je podvodem v potravinářství – je nezbytná jasná a harmonizovaná definice, která je podmínkou pro účinný vnitrostátní a evropský přístup. Za druhé, měla by se posílit úloha PVÚ při odhalování podvodů v potravinářství a navýšit jeho zdroje. Členské státy by měly na případech přeshraničního vyšetřování více spolupracovat v rámci Europolu. Za třetí, na potírání podvodů v potravinářství by se měly zaměřovat také oficiální kontroly a příslušné orgány by měly vždy certifikovat a kontrolovat soukromé kontrolní subjekty, které přebírají některé úkoly oficiálních kontrol. Mělo by dojít také k přezkumu předpisů pro přechodné označování a pro obchodníky. Za čtvrté, klíčovou roli hraje samotné odvětví potravinářství. Měly by se podporovat soukromé iniciativy, které usilují o zavedení programů proti podvodům, přičemž k odhalování většího množství případů podvodů v rané fázi a k omezení nebezpečí pro veřejné zdraví by mohla přispět zákonná povinnost provozovatelů potravinářských podniků hlásit příslušným orgánům případy výskytu podvodů v jejich odvětví. Za páté, příslušné orgány by se měly od administrativního a veterinárního přístupu obrátit směrem k přístupu policejnímu, který se v řadě členských států ukazuje jako úspěšný a který by měl být založen na posouzení rizik.

A konečně, sankce by se měly zvýšit alespoň na dvojnásobek hodnoty hospodářské výhody, o niž se cestou podvodů v potravinářství usiluje, a provozovateli potravinářského podniku by měla být v případě opakovaného porušování předpisů odebrána registrace.

(1)

J. Spink, D.C. Moyer: „Defining the Public Health Threat of Food Fraud “, Journal of Food Science 75, 2011, č. 9, s. 57–63.

(2)

J. Moore, J. Spink, M. Lipkus: „Development and Application of a Database of Food Ingredient Fraud and Economically Motivated Adulteration from 1980 to 2010“, Journal of Food Science 77, 2012, č. 4, s. R118–R126.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (6. 11. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k potravinové krizi, podvodům v potravinovém řetězci a jejich potírání

(2013/2091(INI))

Navrhovatelka: Anna Maria Corazza Bildt

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy::

1.  zdůrazňuje, že je důležité, aby spotřebitelé věděli, odkud pocházejí potraviny, které kupují; vítá proto chystané prováděcí akty Komise týkající se uplatňování dobrovolného označování původu všech složek potravin; vyzývá provozovatele potravinářských podniků, aby se v tomto ohledu chopili iniciativy a zajistili účinné systémy sledovatelnosti a transparentnost uváděním přesných informací na výrobcích;

2.  vítá chystaný prováděcí akt Komise o označování původu veškerého masa a posouzení dopadu označování původu v případě masa používaného jako složka potravin; zdůrazňuje důležitost jasných, harmonizovaných pravidel a vyzývá členské státy, aby tato pravidla urychleně a koherentním způsobem prosadily v celé EU; obává se však, že jakékoli další právní předpisy v této oblasti mohou narušit hospodářskou soutěž, omezit přístup na trh nebo vést ke zvýšení nákladů malých a středních podniků a spotřebitelů;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí obnovit důvěru spotřebitelů v jednotný trh s potravinami; poukazuje na to, že řešením do budoucna je spíše samoregulace, lepší a transparentní právní předpisy a jejich účinné uplatňování než další právní předpisy;

4.  vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi zdravotnickými orgány v jednotlivých členských státech vzhledem k tomu, že nedostatečná výměna informací často ponechává prostor nepoctivým činitelům v dodavatelském řetězci;

5.  domnívá se, že zmínka o podvodných praktikách v obecném potravinovém právu(1) je nedostatečná a že pomíjí podvody, které nepředstavují riziko pro bezpečnost potravin nebo veřejné zdraví; vyzývá Komisi, aby poskytla definici podvodného jednání, která zahrne finanční obohacení a úmyslně podvodné praktiky;

6.  vyzývá členské státy, aby zajistily poskytnutí dostatečných zdrojů na neohlášené a nezávislé oficiální kontroly, které budou provádět dobře připravení a proškolení pracovníci; vyzdvihuje skutečnost, že účinné kontroly a inspekce by měly být prováděny takovým způsobem, aby se nevytvářela zbytečná administrativní zátěž pro malé a střední podniky;

7.  vítá skutečnost, že přezkum oficiálních kontrol, který vypracovala Komise, obsahuje opatření, které ekonomicky odrazuje od podvodného jednání; zdůrazňuje však, že sankce, které jsou v potravinářství v současnosti uplatňovány, nejsou dostatečné k tomu, aby zabránily podvodům; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly tvrdší, přiměřené a ve vyšší míře odrazující sankce;

8.  je znepokojen tím, že případy podvodné činnosti zřídkakdy vedou k podání soudních žalob; vyzdvihuje, že je zapotřebí, aby tato šetření získala vyšší prioritu a aby se zlepšila spolupráce mezi všemi příslušnými veřejnými orgány (jako je Potravinový a veterinární úřad, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), celní orgány a orgány prosazování práva) a provozovateli potravinářských podniků, zejména v případě přeshraničních podvodů; zdůrazňuje potřebu zlepšit dovednosti v boji proti podvodům, jako např. způsobilost využívat nástroje informačních technologií a v oblasti sběru údajů, a poskytovat potravinovým a veterinárním orgánům dostatečné zdroje; vyzývá členské státy, aby zvážily možnost vytvoření zvláštních útvarů pro boj s trestnou činností a aby při zajišťování komplexního sledování a zavádění účelných opatření pro boj proti podvodům v potravinářství byly proaktivní a pouze nereagovaly na již vzniklou situaci.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.11.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Preslav Borissov, Jorgo Chatzimarkakis, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Thomas Händel, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Hans-Peter Mayer, Emma McClarkin, Claudio Morganti, Phil Prendergast, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Emilie Turunen, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Regina Bastos, Jürgen Creutzmann, María Irigoyen Pérez, Constance Le Grip, Roberta Metsola, Pier Antonio Panzeri, Konstantinos Poupakis, Marek Siwiec, Kerstin Westphal

(1)

Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (25. 11. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k tématu „Potravinová krize, podvody v potravinovém řetězci a odpovídající kontrola“

(2013/2091(INI))

Navrhovatelka: Ulrike Rodust

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že případy podvodů v potravinovém řetězci otřásly důvěrou spotřebitelů v bezpečnost potravin v EU, což je v neprospěch celého potravinového řetězce od výrobců až po spotřebitele; konstatuje, že důvěru spotřebitelů je nutné obnovit; domnívá se, že v tomto kontextu mohou krátké dodavatelské řetězce (místní a regionální) zaručit větší transparentnost a nahradit dlouhé a komplikované dodavatelské řetězce, které sehrály významnou roli ve vztahu ke krizi týkající se potravinových podvodů;

2.  žádá Komisi, aby v souladu s nařízením č. 1151/2012 (jakostní produkty) předložila legislativní návrhy na označování vztahující se k uvádění produktů na místní trh a k přímému prodeji, které by pomohlo podpořit tyto trhy a umožnilo zemědělcům zvýšit hodnotu své výroby;

3.  poznamenává, že podvody v oblasti potravin mají potenciál zmařit významné úsilí o posílení a modernizaci oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a kontroly kvality v potravinovém řetězci, které bylo vyvinuto na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a poškodit pověst evropských potravin;

4.  konstatuje, že je zapotřebí jasná, právně platná definice podvodu v oblasti potravin vztahující se na celou EU, která by umožnila účinné a úspěšné potírání podvodů v potravinovém řetězci;

5.  zdůrazňuje, že vzhledem k povaze jednotného trhu EU podvody v oblasti potravin v mnoha případech přesahují hranice členských států a stávají se hrozbou pro zdraví všech evropských občanů;

6.  poukazuje na to, že standardní požadavky na kvalitu kontroly potravin platné pro celou EU, které jsou v souladu s nařízením č. 178/2002, jsou nezbytné a že pro dodržování a prosazování předpisů EU jsou rozhodující úřední kontroly prováděné členskými státy;

7.  poznamenává, že koncentrace velkoobchodu a maloobchodu napomáhá nekalým praktikám v řetězci dodávek potravin;

8.  vyzývá členské státy, aby v tomto smyslu přezkoumaly trestněprávní předpisy týkající se případů podvodů v oblasti potravin s cílem zajistit, aby byla výše trestů účinná, přiměřená a odrazující, pokud jde o nelegální zisky, kterých lze podvodem dosáhnout, a aby v případě potřeby stanovily přísnější, odrazující tresty;

9.  poukazuje na to, že zásadní význam z hlediska sledování a vyšetřování podvodů má přímá a prohloubená spolupráce mezi příslušnými orgány členských států při podezření na podvody v potravinářství či při jejich potvrzení;

10. podotýká, že je zásadně důležité, aby byly řádně uplatňovány a vymáhány stávající předpisy; navrhuje, aby byly informace o produktech a výrobcích, u nichž bylo shledáno porušení evropských předpisů v oblasti potravinářství zpřístupněny při nejbližší možné příležitosti spotřebitelům, a vyzývá Komisi, aby vypracovala pravidla v této věci; rovněž doporučuje rozsáhlejší výměnu informací a sdružování zdrojů mezi příslušnými orgány, které musejí být jednoznačně určeny, a policejními orgány na úrovni členských států a EU za účelem vyšetřování a odhalování nepoctivých praktik a posílení důvěry spotřebitelů;

11. doporučuje, aby výzkumné laboratoře podniků a jejich personál měly povinnost bezprostředně hlásit výsledky všech rozborů potravin a krmiv, které poukazují na spáchání podvodu nebo které mohou pomoci v boji proti podvodům, příslušným orgánům dozoru;

12. poukazuje na zásadní význam jasného a úplného povinného označování původu, které může přispět k potírání podvodů s potravinami díky větší transparentnosti potravinového dodavatelského řetězce; žádá Komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrhy na zlepšení sledovatelnosti produktů v potravinovém dodavatelském řetězci stanovením povinného označování masných výrobků;

13. vítá nové předpisy o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které stanovují povinnost označování místa původu pro hovězí, vepřové, drůbeží a skopové maso; žádá Komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrhy na zlepšení sledovatelnosti produktů v potravinovém dodavatelském řetězci stanovením povinnosti označovat u těchto masných výrobků místo narození, místo chovu a místo porážky, jsou- li tato místa rozdílná; dále žádá o předložení legislativních návrhů týkajících se povinného označování místa původu mléka a mléčných výrobků, nezpracovaných potravin, masa použitého jako složka, jednosložkových produktů a složek představujících více než 50 % dané potraviny.

14. zdůrazňuje, že je nutná sledovatelnost, kontrola a náležitá péče ze strany maloobchodníků s cílem zabezpečit dlouhé dodavatelské řetězce a zajistit, aby se spotřebitelé nestali nevědomými oběťmi podvodu;

15. žádá rozšíření stávajících systémů sledovatelnosti a systematické uplatňování plynulé sledovatelnosti stanovené v základním nařízení (ES) č. 178/2002, která se týká potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a veškerých dalších látek, které jsou určeny k tomuto účelu nebo u nichž se očekává, že budou přimíseny do potraviny nebo krmiva; požaduje, aby byl celý řetězec ve všech fázích výroby, zpracování, prodeje a distribuce v celé Evropě kompletně sledovatelný a transparentní pro kontrolory, aby tak mohly být ve všech fázích výroby rychle rozpoznány podvodné potravinářské výrobky;

16. vyzývá k zavedení právní ochrany pro zaměstnance, kteří příslušným orgánům poskytnou informace o nesrovnalostech v potravinářství.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.11.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Paolo De Castro, Hynek Fajmon, Iratxe García Pérez, Julie Girling, Sergio Gutiérrez Prieto, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Agnès Le Brun, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, Marit Paulsen, Ulrike Rodust, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Alyn Smith, Ewald Stadler, Csaba Sándor Tabajdi, Marc Tarabella

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Giovanni La Via, Anthea McIntyre, Maria do Céu Patrão Neves, Dimitar Stoyanov


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.11.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

58

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Elena Oana Antonescu, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Sergio Berlato, Lajos Bokros, Franco Bonanini, Biljana Borzan, Yves Cochet, Chris Davies, Esther de Lange, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Martin Kastler, Corinne Lepage, Kartika Tamara Liotard, Linda McAvan, Miroslav Ouzký, Gilles Pargneaux, Andrés Perelló Rodríguez, Pavel Poc, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Kārlis Šadurskis, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Dubravka Šuica, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Salvatore Tatarella, Thomas Ulmer, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Erik Bánki, Gaston Franco, Julie Girling, Eduard-Raul Hellvig, Marusya Lyubcheva, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Alojz Peterle, Vittorio Prodi, Bart Staes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Anna Záborská, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Spyros Danellis

Právní upozornění - Ochrana soukromí