ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj stability
6. 12. 2013 - (COM(2011)0845 – C7‑0497/2011 – 2011/0413(COD)) - ***I
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Reinhard Bütikofer
- NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
- PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
- STATEMENT BY THE COMISSION ON THE STRATEGIC DIALOGUE WITH THE EUROPEAN PARLIAMENT The Commission will be represented at the responsible Commissioner level* Where applicable
- STANOVISKO Výboru pro rozvoj
- STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
- STANOVISKO Rozpočtového výboru
- POSTUP
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj stability
(COM(2011)0845 – C7‑0497/2011 – 2011/0413(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0845),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0497/2011),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 4. prosince 2013, že postoj Parlamentu bude schválen, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A7-0451/2013),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;
3. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
4 . pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVRPSKÉHO PARLAMENTU[1]* k návrhu Komise |
|
|
--------------------------------------------------------- |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY |
|
ze dne...,
kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2]1,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem[3]1,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Toto nařízení představuje jeden z nástrojů, který přímo podporuje vnější politiky Evropské unie. Nahradí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability[4], jehož platnost skončí dne 31. prosince 2013.
(2) Zachovávání míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti a pomoc obyvatelstvu, zemím a regionům, které čelí přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, patří mezi hlavní cíle vnější činnosti Unie, jak jsou vymezeny mimo jiné v ▌článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Krize a konflikty postihující země a regiony a další faktory, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost, násilí na základě pohlaví, změna klimatu, problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnostní hrozby související s přírodními katastrofami, ohrožují ▌ stabilitu a bezpečnost. K účinnému a včasnému řešení těchto otázek je zapotřebí specifických finančních zdrojů a nástrojů financování, jejichž působení může doplňovat humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce.
▌
(3) Evropská rada v závěrech ze zasedání konaného ve dnech 15. a 16. června 2001 potvrdila program Unie pro předcházení násilným konfliktům, ve kterém byl zdůrazněn politický závazek Unie usilovat o předcházení konfliktům jakožto jeden z hlavních cílů vnějších vztahů Unie a v jehož rámci bylo uznáno, že k tomuto cíli mohou přispět nástroje rozvojové spolupráce ▌ . Závěry Rady ▌ ze dne 20. června 2011 znovu upozornily na hodnotu tohoto programu jakožto platného základu politiky pro další ▌ činnost Unie v oblasti předcházení konfliktům. V závěrech ze dne 17. listopadu 2009 potvrdila Rada „koncepci posílení kapacit EU pro mediaci a dialog“.
▌
(4) V závěrech Rady ze dne 19. listopadu 2007 o reakci EU na nestabilní situace a v závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě rovněž ze dne 19. listopadu 2007 o bezpečnosti a rozvoji bylo zdůrazněno, že propojení mezi rozvojem a bezpečností by mělo být východiskem pro strategie a politiky Unie, aby se tak přispělo k soudržnosti politik v zájmu rozvoje v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a obecně k soudržnosti vnější činnosti Unie. Konkrétněji Rada dospěla k závěru, že budoucí činnost v oblasti bezpečnosti a rozvoje by měla zahrnovat důsledky, které má pro bezpečnost a rozvoj změna klimatu, otázky týkající se životního prostředí a řízení přírodních zdrojů a migrace.
(5) Dne 12. prosince 2003 schválila Evropská rada Evropskou bezpečnostní strategii a dne 11. prosince 2008 společnou analýzu zprávy o jejím provádění. Ve sdělení nazvaném „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ Komise rovněž upozornila na význam spolupráce se třetími zeměmi a regionálními organizacemi, zvláště při potírání nejrůznějších hrozeb, jako je obchod s lidmi, drogami a terorismus.
(6) Ve sdělení nazvaném „Úvahy o postupu EU v nestabilních situacích – činnost ve složitém prostředí pro trvale udržitelný rozvoj, stabilitu a mír“ Komise uznává, že spolupráce Unie zásadním způsobem přispívá k prosazování míru a stability, a to řešením projevů násilí a základních příčin nedostatečné bezpečnosti a násilných konfliktů, přičemž toto nařízení by mělo k cílům uvedené spolupráce přispívat.
(7) Dne 8. prosince 2008 schválila Rada komplexní přístup k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti ze strany Unie, přičemž uznala úzké propojení otázek míru, bezpečnosti, rozvoje a rovnosti žen a mužů. Unie soustavně požaduje plné uplatňování programu pro ženy, mír a bezpečnost, který byl stanoven v příslušných rezolucích Rady bezpečnosti OSN, a to především pokud jde o nutnost bojovat proti násilí páchanému na ženách během konfliktů a podporovat účast žen na budování míru.
(8) Strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, který Rada přijala dne 25. června 2012, vyzývá k vypracování operativních pokynů s cílem zajistit, aby byla lidská práva zohledňována při koncipování a provádění opatření zaměřených na pomoc v boji proti terorismu, a zdůrazňuje, že prioritou Unie při uplatňování lidských práv je vymýcení mučení nebo jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a dodržování požadavků na řádné soudní řízení (včetně presumpce neviny, spravedlivý proces a právo na obhajobu).
(9) Demokracie a lidská práva jsou ve vztazích Unie se třetími zeměmi na předním místě, a měly by tudíž být v rámci tohoto nařízení považovány za zásadní principy.
(10) V prohlášení Evropské rady o boji proti terorismu ze dne 25. března 2004 se požaduje, aby byly cíle týkající se boje proti terorismu začleněny do programů vnější pomoci. Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu, přijatá Radou dne 30. listopadu 2005, vyzvala k posílení spolupráce v boji proti terorismu se třetími zeměmi a OSN. V závěrech Rady ze dne 23. května 2011 o posílení vazeb mezi vnitřními a vnějšími aspekty boje proti terorismu byla obsažena výzva k ▌ posílení kapacit příslušných orgánů zapojených do boje proti terorismu ve třetích zemích v rámci strategického plánování nástroje stability, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006[5]3.
(11) Nařízení (ES) č. 1717/2006 bylo přijato s cílem umožnit Unii uplatňovat konzistentní a integrovanou reakci na krizové situace a na vznikající krize, řešit specifické globální a nadregionální bezpečnostní hrozby a posílit připravenost na krize. Cílem tohoto nařízení je zavést revidovaný nástroj a vycházet přitom ze zkušeností s ▌nařízením (ES) č. 1717/2006 s cílem zvýšit účinnost a soudržnost činností Unie v oblasti předcházení konfliktům a reakce na krize, připravenosti na krize a budování míru a při řešení bezpečnostních hrozeb ▌a výzev.
(12) Opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla sledovat cíle v souladu s článkem 21 SEU a s články 208 a 212 SFEU. Mohou doplňovat opatření, která Unie přijala v zájmu dosahování cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci hlavy V SEU, a opatření přijatá v rámci části páté SFEU a měla by být s těmito opatřeními v souladu. Rada a Komise by měly v rámci svých pravomocí spolupracovat za účelem zajištění této soudržnosti.
(13) Toto nařízení by mělo být v souladu s ustanoveními o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“), která byla stanovena v rozhodnutí Rady 2010/427/EU[6]4. V prohlášení vysoké představitelky o politické odpovědnosti připojeném k uvedenému rozhodnutí jsou potvrzeny zásady dialogu a konzultací s Evropským parlamentem a poskytování informací a podávání zpráv Evropskému parlamentu.
(14) Komise a případně ESVČ by měly pořádat pravidelné a časté výměny názorů a informací s Evropským parlamentem. Kromě toho by v souladu s příslušnými interinstitucionálními dohodami o této otázce měl být Evropskému parlamentu poskytnut přístup k dokumentům, aby mohly být na základě odpovídajících informací vykonávány kontrolní pravomoci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20115[7]5.
(15) Společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů vnější činnosti Unie mají být stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. …/…[8] [9] (dále jen „společné prováděcí nařízení“).
(16) K zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci související s programováním a prováděcími opatřeními stanovenými v tomto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
(17) Vzhledem k povaze těchto prováděcích aktů, zejména k jejich politickému zaměření nebo rozpočtovým dopadům, by se měl v zásadě, s výjimkou opatření malého finančního rozsahu, pro jejich přijetí používat přezkumný postup.
(18) Pokud je to nutné z mimořádně naléhavých důvodů v řádně odůvodněných případech vyplývajících z nezbytnosti rychlé reakce Unie, Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.
(19) Unie by měla v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti nástrojů Unie pro vnější činnost, jakož i vytvářením součinnosti mezi tímto nástrojem, dalšími nástroji vnější činnosti a dalšími politikami Unie. To by mělo dále vést ke vzájemnému posílení programů navržených podle těchto nástrojů.
(20) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu či účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(21) Vzhledem k tomu, že platnost nařízení (EU) č. 1717/2006 skoční dnem 31. Prosince 2013, by mělo toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení.
(22) Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu platnosti tohoto nařízení, které bude během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne .. o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení[10]7 [11]*.
(23) Dobu platnosti tohoto nařízení je vhodné uvést do souladu s nařízením Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[12]. Proto by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2014,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a cíle
1. Toto nařízení zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru, který na období let 2014–2020 poskytuje přímou podporu pro vnější politiky Unie tím, že zvyšuje účinnost a soudržnost činností Unie v oblastech předcházení konfliktům, připravenosti a reakce na krize a budování míru a při řešení globálních a nadregionálních hrozeb.
2. Unie přijímá opatření pro rozvojovou spolupráci a opatření pro finanční, hospodářskou a technickou spolupráci se třetími zeměmi, regionálními a mezinárodními organizacemi a dalšími státními subjekty i subjekty z řad občanské společnosti podle podmínek stanovených v tomto nařízení.
3. Pro účely tohoto nařízení jsou mezi subjekty občanské společnosti zahrnuty nevládní organizace, organizace zastupující původní obyvatelstvo, místní sdružení občanů a obchodníků, družstva, odbory, organizace zastupující hospodářské a sociální zájmy, místní organizace (včetně sítí) podílející se na decentralizované regionální spolupráci a integraci, spotřebitelské organizace, ženské a mládežnické organizace, výukové, kulturní, výzkumné a vědecké organizace, univerzity, církve a náboženská sdružení a komunity, sdělovací prostředky a veškerá nevládní sdružení a soukromé a veřejné nadace, které mohou přispívat k rozvoji vnitřních politik nebo jejich vnějšímu rozměru. Je-li to nutné k dosažení cílů tohoto nařízení, mohou být financovány i jiné organizace nebo subjekty, které nejsou v tomto odstavci uvedeny.
4. Toto nařízení má tyto konkrétní cíle ▌:
a) v krizových situacích nebo v případě vznikajících krizí urychleně přispívat k nastolení stability účinnou reakcí, která má pomoci zachovat, vytvořit nebo obnovit podmínky potřebné k řádnému provádění vnějších politik a činností Unie podle článku 21 SEU,
b) přispívat k předcházení konfliktům a zajišťování kapacity a připravenosti k řešení situací před krizí a po ní a budování míru a
c) řešit specifické globální a nadregionální hrozby ohrožující mír, mezinárodní bezpečnost a stabilitu.
Článek 2
Soulad a doplňkovost pomoci Unie
1. Komise zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto nařízení byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politiky Unie pro dané partnerské země, zejména s cíli opatření uvedených v odstavci 2, i s jinými příslušnými opatřeními Unie.
2. Opatření přijatá podle tohoto nařízení mohou doplňovat opatření přijatá podle hlavy V SEU a části páté SFEU a jsou s nimi v souladu. Opatření přijatá podle tohoto nařízení řádně zohledňují stanoviska Evropského parlamentu.
3. Pomoc Unie poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje pomoc poskytovanou na základě ▌ nástrojů Unie pro vnější pomoc, je poskytována pouze tehdy, jestliže odpovídající a účinnou reakci nelze poskytnout na základě uvedených nástrojů, a je plánována a prováděna tak, aby byla v případě potřeby zajištěna kontinuita činností v rámci těchto nástrojů.
4. V rámci možností jsou zohledňovány tyto průřezové otázky, a to i ve fázi programování:
a) podpora demokracie a řádné správy věcí veřejných,
b) lidská práva a humanitární právo včetně práv dětí a práv původního obyvatelstva,
c) nediskriminace,
d) rovnost žen a mužů a posílení postavení žen,
e) předcházení konfliktům a
f) změna klimatu.
5. Činnosti, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96[13] a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … …[14] a které jsou způsobilé pro financování podle uvedených legislativních aktů, nejsou financovány podle tohoto nařízení.
6. Pro zvýšení účinnosti a doplňkovosti opatření v oblasti pomoci ze strany Unie a členských států a s cílem zabránit dvojímu ▌ financování podporuje Komise úzkou koordinaci ▌ činností Unie a činností členských států▌ , a to jak na úrovni rozhodování, tak v praxi. Za tímto účelem provozují členské státy a Komise systém pro výměnu informací. ▌ Komise může dávat podněty na podporu takové koordinace. Komise kromě toho zajišťuje koordinaci a spolupráci s mnohostrannými, regionálními a subregionálními organizacemi a dalšími dárci.
HLAVA Ia
DRUHY POMOCI UNIE
Článek 3 Pomoc v reakci na krizovou situaci nebo vznikající krizi s cílem předejít konfliktům
1. Unie poskytuje technickou a finanční pomoc v zájmu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 4 písm. a) v reakci na následující výjimečné a nepředvídané situace:
a) naléhavá situace, krize nebo vznikající krize,
b) situace, která představuje hrozbu pro demokracii, veřejný pořádek, ochranu lidských práv a základních svobod nebo ochranu a bezpečnost osob, zejména těch, které jsou v nestabilních situacích vystaveny násilí páchanému na základě pohlaví, nebo
c) situace, u které hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo by mohla ▌ vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země.
Tato opatření mohou rovněž řešit situace, kdy se Unie dovolává základních ustanovení mezinárodních dohod s cílem částečně či úplně pozastavit spolupráci se třetími zeměmi.
2. Technická a finanční pomoc podle odstavce 1 se může vztahovat na tyto oblasti:
▌
a) podporu uskutečňovanou poskytováním technické a logistické pomoci, která se zaměřuje na úsilí mezinárodních a regionálních organizací a státních subjektů a subjektů občanské společnosti o podporu budování důvěry, zprostředkování, dialog a usmíření;
b) podporu provádění rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o ženách, míru a bezpečnosti, zejména v zemích v nestabilní situaci, zasažených konflikty nebo po skončení konfliktů;
c) podporu zřízení a ▌fungování prozatímních správ ustavených v souladu s mezinárodním právem;
d) podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v těchto institucích, podporu účinné civilní správy a civilního dohledu nad bezpečnostním systémem, jakož i opatření k posílení kapacity donucovacích a justičních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování;
e) podporu mezinárodních trestních tribunálů a ad hoc vnitrostátních tribunálů, komisí pro pravdu a usmíření a mechanismů pro právní řešení nároků v oblasti lidských práv a uplatňování majetkových práv a rozhodování o nich, zřízených v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv a právního státu;
f) podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku a základní výrobní kapacity a rovněž opatření k obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj;
g) podporu civilních opatření týkajících se demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků a jejich rodin do civilního prostředí a v případě potřeby jejich návratu do vlasti a rovněž opatření zaměřených na řešení situace dětských vojáků a bojovníků z řad žen;
h) podporu opatření na zmírnění sociálních následků restrukturalizace ozbrojených sil;
i) podporu opatření, která v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů řeší socioekonomické dopady, jež pro civilní obyvatelstvo vyplývají z přítomnosti protipěchotních min, nevybuchlé munice nebo výbušných zbytků válečné munice. Činnosti financované na základě tohoto nařízení ▌ mohou mimo jiné zahrnovat informování o rizicích ▌, odhalování min a odminování a s tím spojenou likvidaci zásob;
j) podporu opatření, která se v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů přijímají za účelem boje proti nedovolenému používání střelných, ručních palných a lehkých zbraní a k zabránění přístupu k nim ▌;
k) podporu opatření, která zajistí, že budou odpovídajícím způsobem uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně situací, kdy jsou vystaveny násilí na základě pohlaví;
l) podporu rehabilitace obětí ozbrojených konfliktů a jejich opětovného začleňování do společnosti, včetně opatření, která řeší zvláštní potřeby žen a dětí;
m) podporu opatření, jejichž cílem je prosazovat a hájit úctu k lidským právům a základním svobodám, demokracii a právnímu státu a příslušné mezinárodní nástroje;
n) podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo v případě vznikající krize a jejich transparentní řízení, včetně budování míru;
o) podporu ▌ opatření, která řeší možný dopad náhlých přesunů obyvatelstva významných z hlediska politické a bezpečnostní situace, včetně opatření, která řeší potřeby hostitelských komunit v krizové situaci nebo při vznikající krizi, včetně budování míru;
p) podporu opatření, která podporují rozvoj a organizovanost občanské společnosti a její účast na politickém procesu, včetně opatření, která mají podpořit úlohu žen v těchto procesech, a opatření na podporu nezávislých, pluralitních a profesionálních sdělovacích prostředků;
q) podporu opatření, jejichž cílem je reakce na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, které ohrožují stabilitu, a na ohrožení veřejného zdraví související s pandemiemi, která buď zastoupí nebo doplní humanitární pomoc Unie a pomoc v oblasti civilní ochrany.
3. V situacích uvedených v odstavci 1 může Unie poskytnout také technickou a finanční pomoc, která není výslovně zahrnuta ve specifických oblastech pomoci stanovených v odstavci 2. Tato pomoc se omezuje na mimořádná opatření pomoci podle čl. 7 odst. 2, která splňují všechny tyto podmínky:
a) spadají do obecné oblasti působnosti tohoto nařízení i specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 4 písm. a),
b) jsou časově omezena na období stanovené v čl. 7 odst. 2, ▌
c) za obvyklé situace by byla způsobilá podle jiných nástrojů Unie pro poskytování vnější pomoci nebo jiných složek tohoto nařízení, avšak vzhledem k nutnosti reagovat na danou situaci urychleně by měla být řešena prostřednictvím opatření pro případ krize nebo vznikající krize.
Článek 4
Pomoc určená pro předcházení konfliktům, připravenost na krize a budování míru
1. Unie poskytuje technickou a finanční pomoc v zájmu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 4 písm. b). Tato technická a finanční pomoc zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je budování a posilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a řešení potřeb před krizí a po ní v úzké koordinaci s OSN a dalšími mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi ▌ a státními subjekty a subjekty občanské společnosti v souvislosti s úsilím o:
a) podporu včasného varování ▌ a začlenění analýzy rizik spojených s konfliktem do tvorby a provádění politik;
b) zprostředkování a budování kapacity pro účely budování důvěry, vyjednáván, dialogu a usmíření, zejména v souvislosti se vznikajícím napětím mezi společenstvími;
c) posilování kapacit pro účast a nasazování v civilních stabilizačních misích;
d) zlepšování obnovy po skončení konfliktu a rovněž obnovy po katastrofě v souvislosti s politickou a bezpečnostní situací;
e) potlačování praxe spočívající ve využívání přírodních zdrojů k financování konfliktů a o podporu dodržování pravidel iniciativ, jako je Kimberleyský systém certifikace, ze strany zúčastněných stran, zejména v souvislosti s prováděním účinných vnitrostátních kontrol těžby přírodních zdrojů a obchodování s nimi.
2. Opatření podle tohoto článku zahrnují předávání know-how, výměnu informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzu rizik nebo hrozeb, systémy včasného varování, odborné vzdělávání a poskytování služeb. Přispívají k dalšímu rozvoji strukturálního dialogu o otázkách budování míru. Opatření mohou také zahrnovat finanční a technickou pomoc při provádění podpůrných činností zaměřených na budování míru a státu.
Článek 5Pomoc při řešení globálních a nadregionálních hrozeb
a vznikajících hrozeb
Unie poskytuje technickou a finanční pomoc v zájmu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 4 písm. c) v těchto oblastech:
a) ohrožení veřejného pořádku, ochrany a bezpečnosti osob, kritické infrastruktury a veřejného zdraví;
Pomoc zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je:
i) posílení kapacity donucovacích, justičních a civilních orgánů, které jsou zapojeny do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti včetně počítačové trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování a provádějí účinnou kontrolu nezákonného obchodu a tranzitu.
Prioritou je nadregionální spolupráce se zapojením dvou nebo více třetích zemí, které projevily jednoznačnou politickou vůli ▌ vznikající problémy řešit. Spolupráce v boji proti terorismu může rovněž probíhat s jednotlivými zeměmi, regiony nebo mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi.
Opatření v této oblasti musí klást důraz zejména na řádnou správu věcí veřejných a být v souladu s mezinárodním právem.
Pokud jde o pomoc orgánům zapojeným do boje proti terorismu, je prioritou podpora opatření, která se týkají vypracovávání a posilování právních předpisů pro boj proti terorismu, provádění a uplatňování právních předpisů ve finanční, celní a imigrační oblasti, vypracovávání donucovacích postupů, které jsou v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a mezinárodním právem, posílení demokratické kontroly a mechanismů institucionálního dohledu a předcházení násilnému radikalismu.
Pokud jde o pomoc v souvislosti s problematikou drog, je třeba věnovat náležitou pozornost mezinárodní spolupráci s cílem šířit osvědčené postupy vedoucí ke snižování poptávky, výroby a napáchaných škod.
ii) řešení hrozeb pro kritickou infrastrukturu, která může zahrnovat mezinárodní dopravu, včetně osobní a nákladní dopravy, energetické operace a distribuci energie a elektronické informační a komunikační sítě.
Opatření přijatá v této oblasti musí klást důraz zejména na nadregionální spolupráci a uplatňování mezinárodních standardů v oblastech informování o rizicích, analýzy ohroženosti, připravenosti na mimořádné situace, varování a zvládání důsledků;
iii) zajištění přiměřené reakce na závažná ohrožení veřejného zdraví, včetně náhlých epidemií s potenciálním nadnárodním dopadem;
▌
iv) řešení globálních a nadregionálních důsledků změny klimatu s potenciálně destabilizačním dopadem na mír a bezpečnost.
b) Zmírňování rizik, ▌ ať už vzniklých záměrně, náhodně nebo z přírodních příčin, spojených s chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými materiály či látkami, a připravenost na tato rizika.
Pomoc zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je:
i) podpora civilních výzkumných činností jako alternativy k obrannému výzkumu; ▌
ii) zlepšení bezpečnostních postupů týkajících se civilních objektů, v nichž jsou uloženy citlivé chemické, biologické, radiologické nebo jaderné materiály či látky nebo v nichž se s těmito materiály nebo látkami nakládá v rámci civilních výzkumných programů;
iii) podpora – poskytovaná v rámci politik spolupráce Unie a jejich cílů – vytvoření civilní infrastruktury a příslušných civilních studií nutných k demontáži, dekontaminaci nebo přebudování těch zařízení a lokalit sloužících k výrobě nebo skladování zbraní, které byly prohlášeny za vyňaté z obranného programu;
iv) posílení kapacity příslušných civilních orgánů zapojených do vytváření a vykonávání účinné kontroly nedovoleného obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály nebo látkami (včetně vybavení pro jejich výrobu nebo nosiče) ▌;
v) vytváření právního rámce a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití, včetně opatření v oblasti regionální spolupráce ▌ ;
vi) vypracování účinných opatření v oblasti civilní připravenosti na katastrofy, plánování ▌ pro případ mimořádných situací, reakce na krizi a kapacit pro sanační opatření▌.
▌
HLAVA II
PROGRAMOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ
Článek 6
Obecný rámec ▌
▌ Pomoc Unie se provádí v souladu se společným prováděcím nařízením a prostřednictvím těchto programových dokumentů a opatření týkajících se finančního provádění:
▌
a) mimořádných opatření pomoci a programů prozatímní reakce;
b) tematických strategických dokumentů a víceletých orientačních programů;
c) ročních akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření;
d) podpůrných opatření.
Článek 7
Mimořádná opatření pomoci a programy prozatímní reakce
1. Pomoc Unie podle článku 3 se provádí prostřednictvím mimořádných opatření pomoci a ▌ programů prozatímní reakce.
2. Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci v ▌ situacích ▌podle čl. 3 odst. 1 a 3. Takové opatření▌ může trvat až osmnáct měsíců a v případě objektivních a nepředvídatelných překážek bránících jeho provedení může být dvakrát prodlouženo ▌o další období až šesti měsíců, maximálně na celkovou dobu třiceti měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.
V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci, které může trvat až osmnáct měsíců.
Trvání mimořádného opatření pomoci podle prvního pododstavce v kombinaci s mimořádným opatřením pomoci podle druhého pododstavce nesmí přesáhnout třicet šest měsíců.
3. Pokud náklady na mimořádné opatření pomoci převyšují částku 20 000 000 EUR, přijímá se přezkumným postupem uvedeným v čl. 16 odst. 3 společného prováděcího nařízení.
4. Komise může přezkumným postupem uvedeným v čl. 16 odst. 3 společného prováděcího nařízení přijmout programy prozatímní reakce za účelem vytvoření nebo obnovení základních podmínek nezbytných pro účinné provádění politik Unie v oblasti vnější spolupráce. Programy prozatímní reakce navazují na mimořádná opatření pomoci.
5. Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci, jež vyžadují náklady až do výše 20 000 000 EUR, informuje Komise Radu o jejich povaze a cílech a předpokládaných finančních částkách. Komise rovněž informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední přístup přijatý Radou v rámci příslušné politiky, a to jak při plánování, tak při následném provádění těchto opatření.
▌
6. Co nejdříve po přijetí mimořádného opatření pomoci, v každém případě pak do tří měsíců od jeho přijetí Komise Evropský parlament a Radu informuje tím, že ▌jim předloží přehled o povaze opatření, souvislostech a důvodech pro jejich přijetí a rovněž o doplňkovosti těchto opatření vzhledem k probíhající a plánované reakci Unie.
7. Komise zavčas řádně informuje Evropský parlament o plánování a provádění pomoci Unie podle článku 3, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o případných zásadních změnách a prodlouženích.
▌
Článek 8Tematické strategické dokumenty a víceleté orientační programy
1. Tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článků 4 a 5. Tematické strategické dokumenty jsou rámcem pro spolupráci mezi Unií a dotčenými partnerskými zeměmi nebo regiony a jsou v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Unie.
2. Při přípravě a provádění tematických strategických dokumentů se uplatňují zásady účinnosti pomoci, jako je partnerství, koordinace ▌a případně harmonizace. Za tímto účelem jsou tematické strategické dokumenty v souladu s programovými dokumenty schválenými nebo přijatými v rámci jiných nástrojů Unie pro vnější pomoc a brání jejich zdvojování. Tematické strategické dokumenty jsou v zásadě založeny na dialogu Unie nebo případně příslušných členských států ▌s dotčenými partnerskými zeměmi nebo regiony, do něhož jsou zapojeny občanská společnost a regionální a místní orgány, s cílem zajistit, aby se dotčené země nebo regiony s programovacím procesem dostatečně ztotožnily. V zájmu podpory jednotnosti a doplňkovosti svých činností v oblasti spolupráce musí Unie a její členské státy vést v počáteční fázi programovacího procesu vzájemné konzultace.
3. Každý tematický strategický dokument musí být doplněn o víceletý orientační program shrnující prioritní oblasti vybrané pro financování Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, výkonnostní ukazatele a harmonogram podpory Unie. Víceletý orientační program stanoví orientační finanční částky pro jednotlivé programy s přihlédnutím k potřebám a konkrétním obtížím dotčených partnerských zemí či regionů. Je-li to nezbytné, mohou být tyto finanční příděly vymezeny uvedením rozpětí.
4. Tematické strategické dokumenty schvaluje a víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3 společného prováděcího nařízení. ▌ Uvedený postup se vztahuje také na podstatné přezkumy, v jejichž důsledku se ▌strategie nebo její plánování výrazně změní.
5. Přezkumný postup podle článku 4 se nepoužije v případě méně podstatných změn nebo technických úprav tematických strategických dokumentů a víceletých orientačních programů spočívajících ▌v přesunu prostředků v rámci orientačních částek na jednotlivé prioritní oblasti nebo ▌ve zvýšení či snížení původně přiděleného orientačního příspěvku nejvýše o 20 %, přičemž částka nesmí přesáhnout 10 milionů EUR, pokud▌ tyto změny nemají vliv na prioritní oblasti a cíle vytyčené v ▌ uvedených dokumentech. V takovém případě je třeba o úpravách neprodleně informovat Evropský parlament a zástupce členských států ve výboru podle článku 11.
6. Postup pro naléhavé případy podle čl. 16 odst. 4 společného prováděcího nařízení může být použit pro účely změn tematických strategických dokumentů a víceletých orientačních programů, pokud se z náležitě opodstatněných důvodů naléhavosti vyžaduje rychlá odpověď ze strany Unie.
7. Při veškerém plánování nebo přezkumech programů probíhajících po zveřejnění zprávy v polovině období podle článku 17 společného prováděcího nařízení (EU) č. ../.. se zohlední její výsledky, zjištění a závěry.
Článek 9
Občanská společnost
Pokud je to možné a vhodné, příprava, programování, provádění a monitorování opatření podle tohoto nařízení probíhají v konzultaci s občanskou společností.
Článek 10
Lidská práva
1. Komise zajistí, aby opatření týkající se boje proti terorismu a organizované trestné činnosti přijatá podle tohoto nařízení byla prováděna v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního humanitárního práva.
2. V souladu se strategickým rámcem a akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii se vypracují operativní pokyny s cílem zajistit zohledňování lidských práv při navrhování a provádění opatření zaměřených na pomoc v boji proti terorismu přijatých podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a dodržování požadavků na řádné soudní řízení včetně presumpce neviny, spravedlivého procesu a práva na obhajobu. Hledisko lidských práv musí být pevně zakotveno i v opatřeních zaměřených na kybernetickou bezpečnost a boj proti počítačové trestné činnosti.
3. Komise provádění opatření podle tohoto článku pozorně monitoruje s cílem zajistit soulad se závazky v oblasti lidských práv a začlení informace v tomto ohledu do svých pravidelných zpráv.
HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
▌
Článek 11
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor („Výbor pro nástroj stability a míru“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 12Evropská služba pro vnější činnost
Toto nařízení se použije v souladu s ▌rozhodnutím 2010/427/EU, zejména s jeho článkem 9.
Článek 13Finanční
krytí
1. Celková finanční částka na provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 činí 2 338 719 000 ▌EUR .
2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje▌ Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.
3. V období let 2014–2020 se alespoň 70 procentních bodů celkového finančního krytí vyčlení na opatření spadající do působnosti článku 3 a 9 procentních bodů na opatření spadající do působnosti článku 4.
Článek 14Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost ▌dnem ▌vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ...,
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
- [1] * Pozměňovací návrhy: nový nebo nahrazený text je označen tučně a kurzivou a vypuštěný je označen symbolem ▌.
- [2] 1 Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 110.
- [3] 1 Postoj Evropského parlamentu ze dne... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne …
▌ - [4] Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1-11
- [5] 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. Listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.)
- [6] 4 Rozhodnutí Rady č. 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
- [7] 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
- [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. .../.., kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie.
- [9] Úř. věst.: vložte prosím datum přijetí, číslo a odkaz na vyhlášení nařízení obsaženého v dokumentu PE-CONS .../2013-2011/0412 (COD).
- [10] 7 Úř. věst. ...
- [11] * Úř. věst.: vložte prosím datum a údaje o zveřejnění interinstitucionální dohody obsažené v dokumentu 11838/13.
- [12] Úř. věst. ...
- [13] Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).
- [14] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) č.…… o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L …).
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
STATEMENT BY THE COMISSION ON THE STRATEGIC DIALOGUE WITH THE EUROPEAN PARLIAMENT The Commission will be represented at the responsible Commissioner level* Where applicable
On the basis of Article 14 TEU, the Commission will conduct a strategic dialogue with the European Parliament prior to the programming of [add the name of the corresponding ENI, DCI, IPA II, EIDHR, ISP, PI Regulation] and after initial consultation of its relevant beneficiaries, where appropriate. The Commission will present to the Parliament the relevant available documents on programming with indicative allocations foreseen per country/region, and, within a country/region, priorities, possible results and indicative allocations foreseen per priority for geographic programmes, as well as the choice of assistance modalities*. The Commission will present to the Parliament the relevant available documents on programming with thematic priorities, possible results, choice of assistance modalities*, and financial allocations for such priorities foreseen in thematic programmes. The Commission will take into account the position expressed by the European Parliament on the matter.
The Commission will conduct a strategic dialogue with the European Parliament in preparing the Mid Term Review and before any substantial revision of the programming documents during the period of validity of this Regulation.
The Commission, if invited by the European Parliament, will explain where Parliament's observations have been taken into consideration in the programming documents and any other follow-up given to the strategic dialogue.
- [1] The Commission will be represented at the responsible Commissioner level
* Where applicable
STANOVISKO Výboru pro rozvoj (20. 6. 2012)
pro Výbor pro zahraniční věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj stability
(COM(2011)0845 – C7-0497/2011 – 2011/0413(COD))
Navrhovatel: Cristian Dan Preda
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Vytvoření nástroje stability v roce 2007 bylo důležitou inovací při zkvalitňování schopnosti reakce EU na krizi; ukázalo se, že jde o strategický nástroj zvyšující schopnost EU reagovat v krizových situacích a od té doby účinně řeší propojení bezpečnosti a rozvoje.
Doba odezvy EU na krizové situace je nyní přibližně osm týdnů a finanční prostředky mohou být poskytnuty na opatření s dobou trvání až 18 měsíců. Dlouhodobá složka nástroje stability umožňuje rovněž, aby EU reagovala na konkrétní, potenciálně destabilizující globální a nadregionální hrozby a přispívala k posílení schopnosti mezinárodních, regionálních a dalších organizací reagovat na situace před krizí a po ní.
Stále však existuje prostor pro zlepšování. Návrh Komise je třeba uvítat vzhledem k tomu, že se snaží zachovat hlavní charakteristické rysy nástroje stability a jeho ustanovení jsou zaměřena na posílení typické flexibility tohoto nástroje.
Uvítat je třeba i navrhovaný rozpočet ve výši 2 828 900 000 EUR vyčleněný na nástroj stability v následujícím víceletém finančním rámci, což představuje zvýšení o 42 %, i když je stále otázkou, zda je toto zvýšení dostatečné. Nedávné události související s arabským jarem ukázaly, že EU stále nemá účinné krátkodobé a střednědobé nástroje na ukončení konfliktů a na omezení násilí v bezprostředně následujících přechodových fázích. Pokud existuje skutečná politická vůle vytvořit z nástroje stability účinný nástroj, mělo by být jeho financování v budoucnu podstatně posíleno.
V návrhu Komise je nejméně 65 % vyhrazeno na pomoc v reakci na krizové situace nebo na nově vznikající krizi s cílem předejít konfliktům. V současné době je na kroky podle článku 3 vyčleněno přibližně 73 %, což může signalizovat změnu přístupu, kdy na významu relativně získává dlouhodobá složka. Bylo by však vhodné jasně uvést, že na kroky podle článku 4 by mělo být vyčleněno nejméně 20 % finančních prostředků, které má nástroj stability k dispozici.
Důležité je rovněž posílit v některých ustanoveních aspekty související s propojením pomoci, obnovy a rozvoje a zvýšit celkovou soudržnost nového právního dokumentu tím, že do něj budou začleněna zvláštní ustanovení o ročních akčních programech a o zvláštních opatřeních. Nynější revize, jejímž cílem je zjednodušit fungování nástroje stability, by neměla být prováděna na úkor srozumitelnosti jednotlivých druhů prováděcích opatření, která mohou být přijata. Vhodnější by rovněž bylo přijmout v rámci nástroje stability zvláštní opatření týkající se hodnocení opatření. Dále by měly být vyjasněny ukazatele výkonnosti pro různé druhy pomoci. Přestože nástroj stability vyzrál, vyžaduje patrně začlenění ustanovení o přezkumu, které by mohlo být používáno ke zlepšení soudržnosti mezi zásahy členských států a EU.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2) Zachovávání míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti a pomoc obyvatelstvu, zemím a regionům, které čelí přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, patří mezi hlavní cíle vnější činnosti Unie, jak je definována v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Krize a konflikty postihující země na celém světě a další faktory, jako je terorismus, organizovaný zločin, změna klimatu, výzvy a hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti a přírodní katastrofy, jsou rizikem pro světovou stabilitu a bezpečnost. Pokud mají být tyto otázky vyřešeny účinně a včas, musí existovat specifické finanční zdroje a nástroje financování, jejichž působení může doplňovat humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce. |
(2) Zachovávání míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti, pomoc obyvatelstvu, zemím a regionům, které čelí přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, a podporování udržitelného hospodářského, společenského a environmentálního rozvoje rozvojových zemí s primárním cílem vykořenit chudobu patří mezi zásady a hlavní cíle vnější činnosti Unie, jak je definována v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Krize a konflikty postihující země na celém světě a další faktory, jako je terorismus, organizovaný zločin, změna klimatu, výzvy a hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti a přírodní katastrofy, jsou rizikem pro světovou stabilitu a bezpečnost. Pokud mají být tyto otázky vyřešeny účinně a včas, musí existovat specifické finanční zdroje a nástroje financování, jejichž působení může doplňovat humanitární pomoc a nástroje dlouhodobé spolupráce. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Ústní pozměňovací návrh |
|
(3) Nařízení (ES) č. 1717/2006 bylo přijato s cílem umožnit Unii konzistentně a integrovaně realizovat konzistentní a integrovanou reakci na krizové situace a na vznikající krize, řešit specifické nadregionální hrozby v oblasti bezpečnosti a posílit připravenost na krizi. Cílem tohoto nařízení je zavést zrevidovaný nástroj a vycházet při tom ze zkušeností s předcházejícím nástrojem s cílem zvýšit účinnost a soudržnost akcí Unie v oblasti předcházení konfliktům a reakce, aby se zvýšila účinnost na krize a budování míru a při řešení hrozeb pro bezpečnost, včetně klimatické bezpečnosti. |
(3) Nařízení (ES) č. 1717/2006 bylo přijato s cílem umožnit Unii konzistentně a integrovaně realizovat konzistentní a integrovanou reakci na krizové situace a na vznikající krize, řešit specifické nadregionální hrozby v oblasti bezpečnosti a posílit připravenost na krizi. Cílem tohoto nařízení je zavést zrevidovaný nástroj a vycházet při tom ze zkušeností s předcházejícím nástrojem s cílem zvýšit účinnost a soudržnost akcí Unie v oblasti předcházení konfliktům a reakce, aby se zvýšila účinnost na krize a budování míru a při řešení hrozeb pro bezpečnost včetně bezpečnosti klimatu prostřednictvím kroků a opatření posilujících odolnost obyvatelstva vůči přírodním katastrofám. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Závěry Rady o bezpečnosti a rozvoji (a také závěry Rady o reakci EU na nestabilní situace) zdůrazňují, že úzký vztah mezi rozvojem a bezpečností by měl utvářet strategie a politiky EU a přispívat tak k soudržnosti vnější činnosti EU. Konkrétněji Rada dospěla k závěru, že budoucí úsilí v oblasti bezpečnosti a rozvoje by mělo zohledňovat důsledky, které má pro bezpečnost a rozvoj změna klimatu, problematika životního prostředí, hospodaření s přírodními zdroji a migrace. |
(6) Závěry Rady o bezpečnosti a rozvoji (a také závěry Rady o reakci EU na nestabilní situace) zdůrazňují, že úzký vztah mezi rozvojem a bezpečností by měl utvářet strategie a politiky EU a přispívat tak k soudružnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, a všeobecně k soudržnosti vnější činnosti EU. Konkrétněji Rada dospěla k závěru, že budoucí úsilí v oblasti bezpečnosti a rozvoje by mělo zohledňovat důsledky, které má pro bezpečnost a rozvoj změna klimatu, problematika životního prostředí, hospodaření s přírodními zdroji a migrace. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6a) Evropský konsensus o rozvoji1, který přijala Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě, Evropský parlament a Komise dne 22. listopadu 2005 a který byl příznivě přijat na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2005, uvádí, že Společenství vypracuje v rámci příslušných pravomocí svých orgánů komplexní preventivní přístup ke zranitelnosti států, ke konfliktům, k přírodním katastrofám a k jiným druhům krizí, a k tomuto účelu by mělo přispět i toto nařízení. |
|
|
_____________ |
|
|
1 Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) předcházet konfliktům, zajišťovat připravenost na řešení situací před krizí a po ní a budovat mír; |
b) předcházet konfliktům, zajišťovat schopnost a připravenost řešit situace před krizí a po ní a budovat mír; |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) řešit specifické globální a nadregionální hrozby, které způsobují nestabilitu, včetně změny klimatu. |
c) řešit specifické globální a nadregionální hrozby, které potenciálně způsobují nestabilitu, včetně změny klimatu, mimo jiné formou budování kapacit místních aktérů. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto nařízení byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politiky Unie pro danou partnerskou zemi, zejména s cíli nástrojů uvedených v odstavci 2, i s jinými příslušnými opatřeními Unie. |
1. Komise zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto nařízení byla v souladu s celkovým strategickým rámcem politiky Unie pro danou partnerskou zemi, zejména s cíli nástrojů uvedených v odstavci 2, i s jinými příslušnými unijními opatřeními a cíli, zejména se soudružností politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Technická a finanční pomoc podle odstavce 1 se může vztahovat na oblasti, které jsou podrobně popsány v příloze I. Ukazatelem výkonnosti pomoci je procento projektů přijatých v souvislosti s krizí v průběhu tří měsíců. |
2. Technická a finanční pomoc podle odstavce 1 se vztahuje na oblasti, které jsou podrobně popsány v příloze I. Ukazatelem výkonnosti pomoci je procento projektů přijatých v souvislosti s krizí v průběhu tří měsíců. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Technická a finanční pomoc uvedená v odstavci 1 se může vztahovat na oblasti podrobně popsané v příloze II. Ukazatelem výkonnosti pomoci je míra, v níž se zvýšila kapacita příjemců pro předcházení konfliktům, pro řešení situací před krizí a po ní a pro budování míru. |
2. Technická a finanční pomoc uvedená v odstavci 1 se vztahuje na oblasti podrobně popsané v příloze II. Ukazatelem výkonnosti pomoci je míra, v níž se zvýšila kapacita příjemců pro předcházení konfliktům, pro řešení situací před krizí a po ní a pro budování míru. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Pomoc Unie se provádí v souladu se společným prováděcím nařízením a prostřednictvím těchto programových dokumentů a opatření finančního provádění: |
Pomoc Unie se provádí v souladu se společným prováděcím nařízením a prostřednictvím těchto programových dokumentů a opatření finančního provádění: |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
8. Komise o svých plánech pomoci Unie podle článku 3 pravidelně informuje Evropský parlament. |
8. Komise o svých plánech pomoci Unie podle článků 3, 4 a 5 pravidelně informuje Evropský parlament. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článku 4 a 5. Tematické strategické dokumenty jsou rámcem pro spolupráci mezi Unií a dotčenou partnerskou zemí nebo dotčenými regiony, která je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Unie. |
1. Tematické strategické dokumenty představují obecný základ pro provádění pomoci podle článku 4 a 5. Tematické strategické dokumenty jsou rámcem pro spolupráci mezi Unií a dotčenou partnerskou zemí nebo dotčenými regiony, která je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Unie a v souladu s potřebami dotčené partnerské země nebo regionů. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Při přípravě a provádění tematických strategických dokumentů se uplatňují zásady účinnosti pomoci: partnerství, koordinace a harmonizace. Tematické strategické dokumenty jsou v souladu s programovými dokumenty schválenými nebo přijatými v rámci jiných nástrojů Unie pro vnější pomoc a je třeba se vyhnout zdvojování. Tematické strategické dokumenty jsou v zásadě založeny na dialogu EU a případně příslušných členských států s dotčenou partnerskou zemí nebo regionem, do něhož jsou zapojeny občanská společnost a regionální a místní orgány, s cílem zajistit, aby se dotčená země nebo regiony s procesem dostatečně ztotožnily. V zájmu podpory jednotnosti a doplňkovosti svých činností v oblasti spolupráce spolu musí Unie a její členské státy v počáteční fázi programový proces konzultovat. |
2. Při přípravě a provádění tematických strategických dokumentů se uplatňují zásady účinnosti pomoci: partnerství, koordinace a harmonizace. Tematické strategické dokumenty jsou v souladu s programovými dokumenty schválenými nebo přijatými v rámci jiných nástrojů Unie pro vnější pomoc a je třeba se vyhnout zdvojování. Tematické strategické dokumenty jsou v zásadě založeny na dialogu EU a případně příslušných členských států a dalších dárců s dotčenou partnerskou zemí nebo regionem, do něhož jsou zapojeny občanská společnost a regionální a místní orgány, s cílem zajistit, aby se dotčená země nebo regiony s procesem dostatečně ztotožnily. V zájmu podpory jednotnosti a doplňkovosti svých činností v oblasti spolupráce spolu musí Unie a její členské státy v počáteční fázi programový proces konzultovat. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Tematické strategické dokumenty schvaluje a víceleté orientační programy přijímá Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Tento postup se rovněž použije pro zásadní přepracování, v jejichž důsledku dojde k výrazné úpravě strategie nebo jejích programů. |
4. Tematické strategické dokumenty schvaluje a víceleté orientační programy přijímá Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení a po případné konzultaci s dotčenou partnerskou zemí nebo regiony. Tento postup se rovněž použije pro zásadní přepracování, v jejichž důsledku dojde k výrazné úpravě strategie nebo jejích programů. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Článek 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 8a |
|
|
Roční akční programy |
|
|
1. Roční akční programy stanoví opatření, která mají být přijata na základě tematických strategických dokumentů a víceletých orientačních programů podle článku 8. |
|
|
2. Roční akční programy blíže určují sledované cíle, oblasti zásahů, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou finanční částku. Obsahují souhrnný popis operací, které mají být financovány, údaje o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění. Případně obsahují také výsledky plynoucí ze zkušeností získaných při předchozím poskytování pomoci. Cíle musí být měřitelné. |
|
|
3. Roční akční programy a jejich revize nebo rozšíření se přijímají na základě pravidel a postupů stanovených v článku 2 společného prováděcího nařízení. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Článek 8 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 8b |
|
|
Zvláštní opatření |
|
|
1. Aniž jsou dotčeny články 7, 8 a 8a, může Komise v případě nečekané a řádně odůvodněné potřeby, okolností nebo závazků přijmout zvláštní opatření, která nejsou upravena v mimořádných opatřeních pomoci a v programech prozatímní reakce uvedených v článku 7, v tematických strategických dokumentech a víceletých orientačních programech uvedených v článku 8 či v ročních akčních programech uvedených v článku 8a. |
|
|
2. Zvláštní opatření upřesňují sledované cíle, oblasti činnosti, očekávané výsledky, použité řídicí postupy a celkovou finanční částku. Obsahují popis operací, které mají být financovány, informaci o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění. |
|
|
3. Zvláštní opatření se přijímají na základě pravidel a postupů stanovených v článku 2 společného prováděcího nařízení. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Článek 8 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 8c |
|
|
Hodnocení |
|
|
1. Komise pravidelně hodnotí výsledky a účinnost politik a programů a efektivitu programování, případně pomocí nezávislých vnějších hodnocení, aby se přesvědčila, zda jsou plněny cíle, a mohla formulovat doporučení pro zlepšení budoucích operací, jak je stanoveno v článku 12 společného prováděcího nařízení. |
|
|
2. V souvislosti s uvedeným hodnocením se Komise soustředí zejména na další realizaci a zdokonalení ukazatelů výkonnosti uvedených v článcích 3, 4 a 5. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
V období 2014–2020 bude vyčleněno alespoň 65 procentních bodů celkové finanční částky na opatření spadající do působnosti článku 3. |
V období 2014–2020 bude vyčleněno alespoň 65 procentních bodů celkové finanční částky na opatření spadající do působnosti článku 3 a alespoň 20 procentních bodů na opatření spadající do působnosti článku 4. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Článek 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 13a |
|
|
Zpráva |
|
|
Do 31. prosince 2017 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící provádění tohoto nařízení v prvních čtyřech letech, v případě potřeby s návrhem na změny tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Použije se od 1. ledna 2014. |
Použije se od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Příloha I – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, jakož i základní výrobní kapacity, a rovněž obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj; |
e) podporu opatření nezbytných pro obnovu a rekonstrukci základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, jakož i pro základní výrobní kapacity, a pro obnovení hospodářské činnosti, pro vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj a také pro zachování dostupné zdravotní péče a vzdělávacího systému; |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Příloha I – písm. j | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
j) podporu opatření, která zajistí, že budou dostatečně uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně situací, kdy jsou ženy vystaveny genderovému násilí; |
j) podporu opatření, která zajistí, že budou bezodkladně a dostatečně uspokojeny zvláštní potřeby žen a dětí v krizových situacích a konfliktech, včetně situací, kdy jsou ženy vystaveny genderovému násilí; |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Příloha II – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Technická a finanční pomoc podle článku 4 může zahrnovat podporu opatření, jejichž cílem je budování a posilování kapacity EU a jejích partnerů k předcházení konfliktům, budování míru a řešení potřeb před krizí a po ní v úzké spolupráci s mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi, státními a nestátními aktéry v souvislosti se snahami, které vyvíjejí na: |
Technická a finanční pomoc podle článku 4 zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je budování a posilování kapacity EU a jejích partnerů k předcházení konfliktům, budování míru a řešení potřeb před krizí a po ní v úzké spolupráci s mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi, státními a nestátními aktéry v souvislosti se snahami, které vyvíjejí na: |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Příloha III – bod 1 – pododstavec 2 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
pomoc může zahrnovat podporu opatření, jejichž cílem je: |
pomoc zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je: |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Příloha III – bod 2 – pododstavec 2 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
pomoc může zahrnovat podporu opatření, jejichž cílem je: |
pomoc zahrnuje podporu opatření, jejichž cílem je: |
POSTUP
|
Název |
Zřízení nástroje stability |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0845 – C7-0497/2011 – 2011/0413(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
AFET 17.1.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
DEVE 17.1.2012 |
||||
|
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Cristian Dan Preda 14.2.2012 |
||||
|
Projednání ve výboru |
14.5.2012 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
19.6.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 0 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Thijs Berman, Michael Cashman, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, Filip Kaczmarek, Michał Tomasz Kamiński, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Jean Roatta, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Keith Taylor, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Gesine Meissner, Csaba Őry, Patrizia Toia |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Ioan Enciu, Gabriele Zimmer |
||||
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (21.6.2012)
pro Výbor pro zahraniční věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj stability
(COM(2011)0845 – C7–0497/2011 – 2011/0413(COD))
Navrhovatel: Damien Abad
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) řešit specifické globální a nadregionální hrozby, které způsobují nestabilitu, včetně změny klimatu. |
c) řešit specifické globální a nadregionální hrozby, které způsobují nestabilitu, a zajistit připravenost k řešení předkrizové a pokrizové situace, včetně změny klimatu. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Příloha I – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v takových institucích, podporu účinné občanské správy a související právní úpravy na celostátní a místní úrovni, podporu nezávislého soudnictví, řádné správy věcí veřejných a veřejného pořádku, včetně nevojenské technické spolupráce k posílení celkové civilní kontroly, podporu dohledu nad bezpečnostním systémem a opatření k posílení kapacity donucovacích a soudních orgánů zapojených do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a nezákonnému obchodování všeho druhu; |
c) podporu rozvoje demokratických státních institucí fungujících na principu plurality, včetně opatření na podporu úlohy žen v takových institucích, podporu účinné občanské správy a související právní úpravy na celostátní a místní úrovni, podporu nezávislého soudnictví, řádné správy věcí veřejných a veřejného pořádku; |
Justification | |
Nástroj by měl vedle právních a zákonodárných podpůrných opatření uvedených v příloze 3 umožnit rychlou podporu v oblasti spolupráce a poskytnout technickou podporu hraničním kontrolám, a přispět tak k potlačení všech způsobů nelegálního obchodování, jež vytváří krizové situace a konflikty. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Příloha I – písm. d a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
da) podporu a technickou spolupráci se soudními a celními orgány zapojenými do boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a nezákonnému obchodování všeho druhu, včetně obchodování s lidmi, a na podporu regionální spolupráce v záležitostech týkajících se celních kontrol; |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Příloha I – písm. e | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
e) podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, jakož i základní výrobní kapacity, a rovněž obnovení hospodářské činnosti, vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj; |
e) podporu opatření nezbytných k zahájení obnovy a rekonstrukce základní infrastruktury, bydlení, veřejných budov a hospodářského majetku, jakož i základní výrobní a obchodní kapacity, a rovněž obnovení hospodářské činnosti, zachování, a především také vytváření pracovních míst a nastolení minimálních podmínek nutných pro udržitelný sociální rozvoj; |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Příloha I – písm. m | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
m) podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo nově vznikající krizi a transparentní správu těchto zdrojů; |
m) podporu socioekonomických opatření, která prosazují spravedlivý přístup k přírodním zdrojům v krizové situaci nebo nově vznikající krizi a udržitelnou a transparentní správu těchto zdrojů; |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Příloha II – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Opatření podle tohoto bodu zahrnují předávání know-how, výměnu informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzu rizika nebo ohrožení, systémy včasného varování, školení a poskytování služeb. Opatření mohou také zahrnovat finanční a technickou pomoc při budování míru a podpůrné činnosti při budování státu. |
Opatření podle tohoto bodu zahrnují předávání know-how, výměnu informací a osvědčených postupů, posuzování, zkoumání a analýzu rizika nebo ohrožení, systémy včasného varování, podporu shromažďování, analýzy a uplatňování makroekonomických informací a údajů za účelem předvídání či rozpoznání krizových situací, školení a poskytování služeb. Opatření mohou také zahrnovat finanční a technickou pomoc při budování míru a podpůrné činnosti při budování státu. |
Justification | |
Nárok na podporu v rámci nástroje stability by mělo mít také shromažďování a analýza údajů týkajících se například cenových relací primárního zboží, inflace a vývozu nebo dovozu citlivého zboží nebo výrobků. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Příloha II – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Pokud jde o pomoc poskytovanou v rámci úsilí o potlačování konfliktů, k jejichž financování používají ozbrojená hnutí nebo jejich stoupenci minerály v surovém stavu, je třeba soustředit se obzvláště na pomoc legitimním orgánům v boji proti takovým praktikám a v souvislosti s dodržováním Kimberleyského systému certifikace, zejména pak s prováděním účinných kontrol domácí produkce a obchodu se surovými diamanty. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Příloha III – bod 1 – odst. 2 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) posílit kapacity donucovacích, soudních a civilních orgánů, které zasahují v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování a provádějí účinnou kontrolu nezákonného obchodu a tranzitu. |
a) posílit kapacity donucovacích, soudních a civilních orgánů, které zasahují v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a všem formám nezákonného obchodování, včetně obchodování s lidmi, a provádějí účinnou kontrolu nezákonného obchodu a tranzitu. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Příloha III – bod 2 – písm. e a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ea) zabývat se omezeným přístupem k primárnímu zboží a základním produktům a jejich nedostatkem, jež by v konečném důsledku mohly ohrozit udržitelnost sociálně-ekonomických činností; |
Justification | |
Tento cíl, na nějž se částečně vztahuje písmeno m) přílohy I, by měl být rovněž uveden jako dlouhodobý cíl v oblasti stabilizace, jak je stanoveno v článcích 4 a 5 nařízení. | |
POSTUP
|
Název |
Zřízení nástroje stability |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0845 – C7-0497/2011 – 2011/0413(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
AFET 17.1.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA 17.1.2012 |
||||
|
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Damien Abad 27.3.2012 |
||||
|
Projednání ve výboru |
30.5.2012 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
21.6.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
24 4 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, John Attard-Montalto, Maria Badia i Cutchet, Daniel Caspary, María Auxiliadora Correa Zamora, Marielle de Sarnez, Harlem Désir, Yannick Jadot, Metin Kazak, Franziska Keller, Bernd Lange, David Martin, Paul Murphy, Cristiana Muscardini, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Iuliu Winkler, Paweł Zalewski |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Amelia Andersdotter, George Sabin Cutaş, Syed Kamall, Elisabeth Köstinger, Marietje Schaake, Konrad Szymański, Jarosław Leszek Wałęsa, Pablo Zalba Bidegain |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Richard Ashworth, Françoise Castex, Philip Claeys, Anna Maria Corazza Bildt, Marielle Gallo |
||||
STANOVISKO Rozpočtového výboru (22. 6. 2012)
pro Výbor pro zahraniční věci
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj stability
(COM(2011)0845 – C7‑0497/2011 – 2011/0413(COD))
Navrhovatelka: María Muñiz De Urquiza
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Krátké shrnutí návrhu
V článku 21 SEU se stanoví, že zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti jsou ústředními prvky vnější činnosti EU. Proto je nástroj pro stabilitu tím, že představuje stěžejní bod pro reakci na krizi a připravenost, jakož i pro dlouhodobé budování kapacit, nezbytným nástrojem pro účely dosažení těchto cílů stanovených ve Smlouvě.
Nástroj pro stabilitu se zabývá potřebami, které nejsou a nemohou být pokryty jinými nástroji pro vnější činnost. Má za cíl poskytovat pomoc pro:
– naléhavé reakce přesahující rámec humanitární pomoci,
– řešení globálních či hranice regionů přesahujících problémů, které překračují rozsah působnosti nástrojů, které se zaměřují na specifický region či problematiku,
– pokrývání oblastí, jimiž se nezabývají nástroje vázané na oficiální rozvojovou pomoc,
– činnosti, jež zahrnují činnosti nespecifikované podle jednotlivých zemí.
Nástroj pro stabilitu je důležitý zejména na úrovni Unie, a to vzhledem k tomu, že EU má dobrou pověst založenou na důvěryhodnosti při plnění svých závazků a neutralitě mezi mezinárodními subjekty, což představuje dobrou konkurenční výhodu při zasahování v mnohých oblastech konfliktu.
Rozpočtová hlediska
Komise navrhuje vyčlenit na období 2014–2020 pro tento program 2 510 miliard EUR (stálé ceny v roce 2011). To by představovalo navýšení o 47 % v reálných cenách v porovnání s finančními prostředky přidělenými pro tento nástroj v období mezi 2007 a 2013 (1 710 miliard EUR, 2011, stálé ceny). Pro srovnání: celkové navýšení financování okruhu 4 činí přibližně 23,2 %. Je nicméně třeba vzít na vědomí, že navrhované navýšení pro tento nástroj je určitým způsobem prováděno uměle vzhledem k tomu, že v období 2007–2013 byly finanční prostředky z nástroje pro stabilitu opakovaně převáděny za účelem financování jiných politických priorit, jako je např. financování potravinového nástroje pro rozvojové země (rozpočet 2009) nebo obnovená politika sousedství po arabském jaru (rozpočty na rok 2011, 2012, 2013). Referenční částka původně odsouhlasená v letech 2006 až 2007 pro nástroj pro stabilitu ve skutečnosti dosahovala výše 2 062 miliard EUR (stávající ceny).
V tomto stanovisku by navrhovatelka ráda zdůraznila nezbytnost zjednodušeného a flexibilnějšího přístupu k financování pro příjemce. Návrh Komise již tím, že stanoví nové harmonizované, zjednodušené a flexibilní postupy rozhodování v souladu s finančním nařízením, že zvyšuje efektivitu účinku finančních nástrojů prostřednictvím zlepšení souladu a používání pákových efektů a že zavádí flexibilní postupy rozhodování prostřednictvím použití aktů v přenesené pravomoci a doplňkovost mezi pomocí ze strany EU a členských států, představuje krok správným směrem.
Návrh však obsahuje určité nedostatky, jimiž by se navrhovatelka ráda zabývala v navrhovaných pozměňovacích návrzích. Navrhovatelka dále trvá na koordinaci nejen pomoci EU a členských států, ale také na koordinaci a koherentnosti pomoci s mezinárodními, místními a regionálními dárci. Dále je třeba zajistit větší flexibilitu v oblasti nevyužitých finančních prostředků, jakož i dostatečnou úlohu Parlamentu při přípravě opatření výjimečné pomoci, pomoci pro předcházení konfliktů, krizových situací a řešení globálních a transregionálních hrozeb.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh legislativního usnesení Bod 1a (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pouze orientačním údajem pro legislativní orgán a lze je přesně stanovit, teprve až bude dosaženo dohody o návrhu nařízení o víceletém finančním rámci na období 2014–2020; |
Pozměňovací návrh 2 Návrh legislativního usnesení Bod 1 b (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1b. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“1; znovu opakuje, že je v příštím víceletém finančním rámci třeba dostatečných dodatečných zdrojů s cílem umožnit Unii uskutečňovat své stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě, jakož i reagovat na nepředvídané události; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit. |
|
|
_______________ |
|
|
1 Přijaté texty, P7_TA(2011)0266. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Zatímco finanční potřeby vnější pomoci Unie jsou stále vyšší, hospodářská a rozpočtová situace Unie prostředky na tuto pomoc omezují. Komise proto musí usilovat o co nejúčinnější využívání dostupných zdrojů, a to zejména požíváním finančních nástrojů s pákovým účinkem. Tento pákový účinek se zvyšuje s možností jednorázově a opakovaně využívat prostředky, které finanční nástroje investovaly a získaly. |
(10) Zatímco finanční potřeby vnější pomoci Unie jsou stále vyšší, hospodářská a rozpočtová situace Unie prostředky na tuto pomoc omezují. Komise proto musí usilovat o co nejúčinnější využívání dostupných zdrojů, a to zejména požíváním finančních nástrojů s pákovým účinkem, aniž by bylo ohroženo spravedlivé a poctivé využívání zdrojů Unie. Tento pákový účinek se zvyšuje s možností jednorázově a opakovaně využívat prostředky, které finanční nástroje investovaly a získaly podle příslušných ustanovení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1. |
|
|
_________ |
|
|
1 Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13a) Má-li vytvořený nástroj dosáhnout zamýšlených cílů, mělo by se především zlepšit plnění a kvalita čerpání prostředků a současně zajistit optimální využívání finančních zdrojů. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13b) Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto nástroje a jeho provádění co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a zároveň zajistit právní jistotu a přístupnost tohoto nástroje pro všechny účastníky. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13c) Pomoc Unie v rámci tohoto nařízení by měla být konsistentní a koherentní při uplatňování dalších nástrojů vnější politiky a měla by být koordinována s bilaterální pomocí poskytovanou členskými státy, regionálními a místními subjekty a mezinárodními organizacemi. Komise by měla zajistit, aby nedocházelo k překrývání pomoci a aby financování bylo transparentní jak mezi činnostmi, tak mezi nástroji. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Technickou a finanční pomoc Unie k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) lze poskytnout v reakci na naléhavou situaci, krizi nebo vznikající krizi, dále na situaci, která představuje ohrožení demokracie, veřejného pořádku, ochrany lidských práv a základních svobod nebo ochrany a bezpečnosti osob, nebo na situaci, u které hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo by mohla vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země. Tato opatření mohou rovněž řešit situace, kdy se Unie odvolala na základní ustanovení mezinárodních dohod, aby částečně či úplně pozastavila spolupráci se třetími zeměmi. |
1. Technickou a finanční pomoc Unie k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) lze poskytnout v reakci na naléhavou situaci, krizi nebo vznikající krizi, dále na situaci, která představuje ohrožení demokracie, veřejného pořádku, ochrany lidských práv a základních svobod nebo ochrany a bezpečnosti osob, nebo na situaci, u které hrozí, že by mohla vyústit v ozbrojený konflikt nebo by mohla vážně destabilizovat dotyčnou třetí zemi nebo země. Tato opatření mohou rovněž řešit situace, kdy se Unie odvolala na základní ustanovení mezinárodních dohod, aby částečně či úplně pozastavila spolupráci se třetími zeměmi. Evropský parlament a Rada jsou urychleně a pravidelně informovány o mimořádných opatřeních pomoci včetně předpokládaných finančních částek před přijetím rozhodnutí o těchto opatřeních. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Unie poskytuje technickou a finanční pomoc při sledování specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. b) v oblasti předcházení konfliktům, připravenosti na krizi a budování míru. |
1. Unie poskytuje technickou a finanční pomoc při sledování specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. b) v oblasti předcházení konfliktům, připravenosti na krizi a budování míru. Evropský parlament a Rada jsou pravidelně informovány o navrhovaných opatřeních včetně předpokládaných finančních částek. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 5 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Unie poskytuje technickou a finanční pomoc při sledování specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. c) v oblastech podrobně popsaných v příloze III. Ukazatelem výkonnosti pomoci je míra sladění s příslušnou politikou EU v oblasti vnější bezpečnosti, včetně vnějšího rozměru vnitřní bezpečnosti. |
Unie poskytuje technickou a finanční pomoc při sledování specifických cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. c) v oblastech podrobně popsaných v příloze III. Ukazatelem výkonnosti pomoci je míra sladění s příslušnou politikou EU v oblasti vnější bezpečnosti, včetně vnějšího rozměru vnitřní bezpečnosti. Evropský parlament a Rada jsou urychleně a pravidelně informovány o navrhovaných opatřeních včetně předpokládaných finančních částek. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5. Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci, jež vyžadují náklady až do výše 30 000 000 EUR, informuje Komise Radu o jejich povaze, cílech a předpokládaných finančních částkách. Komise rovněž informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Evropské unie vezme na vědomí přístup přijatý Radou v rámci příslušné politiky, a to jak při programování, tak při následném provádění těchto opatření. |
5. Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci, jež vyžadují náklady až do výše 30.000.000 EUR, informuje Komise Evropský parlament a Radu o jejich povaze, cílech a předpokládaných finančních částkách. Komise rovněž informuje Evropský parlament a Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Evropské unie vezme na vědomí přístup přijatý Radou v rámci příslušné politiky, a to jak při programování, tak při následném provádění těchto opatření. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6. V případech mimořádné naléhavosti podle čl. 3 odst. 1 může Komise přijmout mimořádná opatření pomoci dosahující částky 3 000 000 EUR, aniž by předtím Radu informovala. |
6. V případech mimořádné naléhavosti podle čl. 3 odst. 1 může Komise přijmout mimořádná opatření pomoci dosahující částky 3 000 000 EUR a informuje o tom předtím Parlament a Radu písemným postupem. |
POSTUP
|
Název |
Zřízení nástroje stability |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0845 – C7-0497/2011 – 2011/0413(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
AFET 17.1.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 17.1.2012 |
||||
|
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
María Muñiz De Urquiza 6.2.2012 |
||||
|
Projednání ve výboru |
21.3.2012 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
20.6.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
33 2 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Richard Ashworth, Francesca Balzani, Reimer Böge, Zuzana Brzobohatá, Andrea Cozzolino, James Elles, Eider Gardiazábal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Estelle Grelier, Lucas Hartong, Jutta Haug, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Sergej Kozlík, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Claudio Morganti, Juan Andrés Naranjo Escobar, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Alda Sousa, László Surján, Helga Trüpel, Angelika Werthmann |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Alexander Alvaro, Franziska Katharina Brantner, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jürgen Klute, Jan Mulder, María Muñiz De Urquiza, Georgios Papastamkos, Paul Rübig, Peter Šťastný, Theodor Dumitru Stolojan |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz |
||||
POSTUP
|
Název |
Zřízení nástroje stability |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2011)0845 – C7-0497/2011 – 2011/0413(COD) |
||||
|
Datum předložení EP |
7.12.2011 |
|
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
AFET 17.1.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
DEVE 17.1.2012 |
INTA 17.1.2012 |
BUDG 17.1.2012 |
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Reinhard Bütikofer 5.10.2011 |
|
|
|
|
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
Franziska Katharina Brantner |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
10.7.2012 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
5.12.2013 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
47 2 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Elmar Brok, Jerzy Buzek, Mark Demesmaeker, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Anna Ibrisagic, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Marusya Lyubcheva, Willy Meyer, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Libor Rouček, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, György Schöpflin, Werner Schulz, Marek Siwiec, Charles Tannock, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Nikola Vuljanić, Sir Graham Watson, Boris Zala |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Marije Cornelissen, Kinga Gál, Barbara Lochbihler, Antonio López-Istúriz White, Doris Pack, Ivo Vajgl, Paweł Zalewski |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Hiltrud Breyer |
||||
|
Datum předložení |
6.12.2013 |
||||