ZPRÁVA o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí

10. 1. 2014 - (2013/2128(INI))

Výbor pro rozvoj
Zpravodajka: Elisabeth Schroedter
Navrhovatelka (*):
Marita Ulvskog, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

Postup : 2013/2128(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0019/2014

Předložené texty :

A7-0019/2014

Rozpravy :

PV 03/02/2014 - 20
CRE 03/02/2014 - 20

Hlasování :

PV 04/02/2014 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0065

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku(*)
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí

(2013/2128(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 174, 175, 176, 177, 178, 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 37 Listiny základních práv Evropské unie,

– s ohledem na protokol č. 26 k SFEU,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. Prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006[1],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. Prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1298/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o finanční příděl z Evropského sociálního fondu pro některé členské státy[4],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení[6],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES[7],

– s ohledem na pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (2008/C 82/01),

– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 734/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví podrobná prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES[8],

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí“[9],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 nazvané „Inteligentní sítě: od inovace k rozvoji“ (COM(2011)0202),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES[10],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES[11],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2012 nazvané „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ (COM(2012)0663),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2012 nazvané „Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií“ (COM(2012)0271),

– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. března 2013 nazvanou „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ (COM(2013)0169),

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o mikrogeneraci – malokapacitní výroba elektřiny a tepla[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o úloze politiky EU v oblasti soudržnosti a jejích představitelů v zavádění nové evropské energetické politiky[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti[14],

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. ledna 2013 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o jejich volném pohybu (obecné nařízení o ochraně údajů) (COM(2012)0011),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Regiony 2020: Posouzení budoucích výzev pro regiony EU“ (SEC(2008)2868),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 s názvem „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0553),

– s ohledem na konzultační dokument obsahující návrh nařízení Komise (EU) č. …/… ze dne XXX, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0019/2014),

A. vzhledem k tomu, že řada příkladů osvědčených postupů – např. region Burgenland, projekt „MaRes“ (Makaronéská výzkumná strategie), projekt „Green Islands“ (Zelené ostrovy), „Energy Valley“ v Nizozemsku, modelový region obnovy Harz v Německu, Hostětín v České republice, mikroprojekt „Orkney Micro Renewables“ (mikroprojekt v oblasti obnovitelných energií na skotském souostroví Orkneje) a pilotní projekty měst a společenství v rámci iniciativy Komise CONCERTO nebo iniciativy CO-POWER pro účinné využívání energie a decentralizovanou výrobu energie – ukazuje, že místní společenství a občané se mohou stát „prozumenty“, kteří vyrábějí energii pro své vlastní potřeby a současně prodávají energii do sítě nebo za své přebytky elektrické energie získávají slevu na vlastních výdajích a využívají čisté měření, provozují spolu s ostatními aktéry „virtuální elektrárny“, dosahují maximálních přínosů zapojením všech aktérů do plánování a provádění regionálních akcí, podporují aktivní účast a výměnu informací a rozvíjejí celostní přístup prostřednictvím začlenění dalších odvětví spojených s energií, jako jsou doprava a bydlení, využívají mechanismus inteligentní finanční podpory a vytvářejí nová pracovní místa;

B. vzhledem k tomu, že Parlament přijal zprávy o úloze politiky EU v oblasti soudržnosti a jejích představitelů při zavádění nové evropské energetické politiky a o provádění a účinku opatření pro energetickou účinnost v rámci politiky soudržnosti;

C. vzhledem k tomu, že osobní údaje shromažďované pro účely používání inteligentních energetických systémů jsou velmi citlivé povahy, neboť umožňují náhled na chování uživatelů, a tudíž je nutné zajistit zvláštní ochranu těchto údajů;

Nové příležitosti pro regionální ekonomiku

1. vítá zásadní změnu, pokud jde o způsob, jakým se energie v regionech vyrábí a spotřebovává, která s sebou nese přechod od nepružného tradičního modelu založeného na základním zatížení k různorodější, decentralizované a místní výrobě energie, na které se vysokou mírou podílejí malá zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů, jež pružně reagují na poptávku a skladování vyrobené energie; uznává, že v zájmu zachování udržitelného rozvoje a splnění požadavků budoucí poptávky by měly být podporovány nové modely výroby energie a spotřeby založené na decentralizované a místní výrobě energie; zdůrazňuje skutečnost, že inteligentní sítě jsou pro tuto zásadní změnu podstatné a že jejich realizace by měla být součástí meziodvětvového a komplexního přístupu k regionálnímu rozvoji, aby tak došlo k maximalizaci přínosů a příležitostí na trhu pro regiony a k dosažení udržitelnosti, růstu a inovací;

2. zdůrazňuje, že řada evropských regionů pracovala ve stávajícím rámci EU na projektech, které jednak posílily ve vybraných oblastech součinnost a jednak podpořily energetickou udržitelnost a obnovitelné zdroje a ve kterých partneři z veřejného a soukromého sektoru spojili úsilí o prozkoumání regionálních možností růstu v energetice, a to díky včasnému zapojení zdrojů z evropských strukturálních a investičních fondů, cíleným partnerstvím na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni a účinným, decentralizovaným prováděcím strategiím pro využívání místních zdrojů energie;

3. zdůrazňuje četné výhody inteligentních sítí pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelné energie a distribuované výroby energie, zabezpečení dodávek energie domácnostem, vytváření podmínek pro účinné využívání elektřiny v dopravě, poskytnutí možnosti spotřebitelům přizpůsobit svou spotřebu tak, aby mohli využívat nejnižší ceny a současně dosahovat úspor energie, zlepšování energetické účinnosti, nižší spotřebu elektrické energie, omezení nákladných investic do elektrických rozvodných sítí využíváním energie mimo dobu nejvyšší poptávky a posílení technologických inovací a rozvoje v EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí zapojit do každé fáze občany, a to i do zavádění infrastruktury vyspělých měřicích přístrojů, které zajistí oboustrannou výměnu informací, a do činností, které plánují provozovatelé distribučních soustav a poskytovatelé technologií inteligentních sítí; poukazuje na to, že rozvoj a využívání inteligentních sítí výrazně snižuje ztráty energie při přenosu a distribuci; upozorňuje na skutečnost, že k předcházení výpadkům nebo obnovení dodávky po výpadku je možné využívat automatické přenastavení sítě díky její schopnosti samostatné automatické opravy; konstatuje však, že vnitrostátní podpůrné systémy v řadě regionů neupřednostňují ty nejúčinnější způsoby používání obnovitelných technologií v domácnostech;

4. v této souvislosti zdůrazňuje příležitosti pro geografické (nebo územní) změny energetické sítě a podporu inteligentních sítí, jež se nabízejí znevýhodněným regionům, včetně nejvzdálenějších a okrajových regionů a ostrovů, které se ze spotřebitelů energie mohou stát jejími výrobci, což jim zaručí značné ekonomické a konkurenční zisky a zároveň zajistí stabilní dodávky energie a zavádění a provozování inteligentních sítí; konstatuje, že zejména zavádění a provozování inteligentních sítí skýtá pro tyto regiony příležitosti ke snížení jejich energetických nákladů;

5. poukazuje na to, že infrastruktura sítí, správa sítí a regulace trhu se v současné době řídí potřebami a možnostmi jaderných elektráren a elektráren na fosilní paliva, a pro nové technologie, jako jsou energie z obnovitelných zdrojů, tudíž vytváří konkurenční nevýhodu;

6. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby co nejdříve investovaly do místních inteligentních sítí, a to tak, že zváží zvýšení investic využívajících evropských strukturálních a investičních fondů, včetně finančních nástrojů, které by přilákaly soukromé investice, přičemž je třeba zohlednit environmentální, ekonomické, sociální a územní potřeby a specifické vlastnosti daného regionu, neboť neexistuje jediné řešení pro všechny regiony; vyzývá k tomu, aby byl na místní a regionální úrovni uplatňován pružný přístup s cílem omezit překážky, které brání kombinování opatření pro výrobu a skladování – i přeshraniční – energie a energetickou účinnost, a spolupracovat s dalšími odvětvími, jako jsou informační a komunikační technologie a doprava; zdůrazňuje v této souvislosti význam, který mají pro využívání energie z obnovitelných zdrojů přečerpávací vodní elektrárny;

7. zdůrazňuje, že zavádění inteligentních sítí vyžaduje stabilní, dlouhodobý politický rámec; vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní strategie, politiky a cíle pro rok 2030, pokud jde o energetickou účinnost a obnovitelné energie a emise skleníkových plynů, s cílem poskytnout investorům a propojeným odvětvím záruky do budoucna a usnadnit realizaci inteligentního energetického systému;

8. připomíná, že ve většině scénářů pracovního plánu v oblasti energetiky do roku 2050 je řádné začlenění distribuce obnovitelných zdrojů energie neproveditelné bez rozvoje místních a regionálních inteligentních sítí pro rozvod elektřiny, zejména z toho důvodu, že tyto sítě vytvářejí informační vazby a propojují dodávky elektřiny mezi místními sociálně-ekonomickými oblastmi rozvoje a umožňují pro tyto kolísavé zdroje energie pružné řízení a nezbytnou záložní kapacitu; vyzývá proto k tomu, aby byl distribučním sítím přikládán větší význam; zdůrazňuje nicméně, že rozvoj inteligentních sítí souvisí s účinným přenosem energie z místa výroby do místa konečného využití; dále zdůrazňuje, že přidaná hodnota inteligentních sítí se ještě zvýší, neboť tyto sítě komunikují v širším měřítku, např. na vnitrostátní, či dokonce na evropské úrovni, a řízení poptávky po elektrické energii v tomto rozsahu přináší díky rozšíření poptávky další příležitosti k eliminaci spotřeby (jejích zdrojů) v době, kdy je místní výroba příliš nízká (nebo příliš vysoká);

9. vyzývá k tomu, aby byl v nařízeních a směrnicích EU o vnitřním trhu uplatňován pružný přístup s cílem omezit překážky, které brání řešením pro daný region, pokud jde o opatření související s výrobou energie, jejím dodáváním, skladováním a účinností a kombinování těchto opatření, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru a přeshraničních projektů;

Inteligentní energetické systémy

10. zdůrazňuje, že k úspěšnému zavedení inteligentních sítí by měla být vytvořena strategie pro regiony a místní společenství zaměřená na „inteligentní energetické systémy“, v rámci které by se inteligentní sítě staly součástí regionálního energetického systému a velkou měrou by v nich byla zastoupena energie z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných výrobních kapacit v kombinaci s řízením poptávky, s opatřeními energetické účinnosti, se zvýšením úspor energie a inteligentními způsoby skladování, s odvětvím dopravy (e-dopravou) a zvýšením výměny se sousedními sítěmi;

11. poukazuje na úlohu, kterou mají inteligentní měřiče, neboť umožňují obousměrnou komunikaci, jež zajistí přesné účtování spotřebitelům a zvýší zapojení na straně poptávky, kdy spotřebitelé přizpůsobí své zvyklosti křivkám při výrobě energie; zdůrazňuje, že občané by měli mít plný prospěch z inteligentního energetického systému a že vlastnictví ze strany občanů zvýší účinnost chování, a umožní tak větší úsporu energie prostřednictvím otevřených protokolů; zdůrazňuje odpovědnost provozovatelů distribučních soustav jakožto dodavatelů pro místní, regionální či celostátní orgány za to, aby zaručili přístup k této službě obecného zájmu pro všechny tím, že zajistí bezpečnost a stabilitu sítě; zdůrazňuje, že k zajištění účinného a bezpečného fungování inteligentní sítě by měl mít každý občan přímý přístup k údajům o spotřebě a výrobě; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k tomu, aby elektrické spotřebiče (zejména automatické pračky, myčky, tepelná čerpadla, akumulační vytápění atd.) byly schopny automatického provozu v součinnosti s inteligentními měřiči způsobem, který by pro spotřebitele zajistil nejvýhodnější sazby;

12. vyzývá Komisi a pracovní skupinu Komise pro inteligentní sítě, aby rozšířily a aktualizovaly definici inteligentních sítí tak, aby zahrnovala inteligentní energetické systémy; vyzývá místní a regionální orgány, aby řídily spotřebu energie a nouzové odpojování neprioritních obvodů a vypracovaly a přijaly regionální strategie založené na inteligentních energetických systémech;

13. zdůrazňuje, že k zajištění ekonomické účinnosti inteligentních sítí pro regiony je nezbytné kombinovat přímé a nepřímé výhody, propojit odvětví energetiky s několika dalšími odvětvími, zejména s bydlením a dopravou, ale rovněž s odvětvím životního prostředí, územního plánování, sociálního začlenění, nakládání s odpadem a stavebnictví s cílem splnit cíle úspory energie a zároveň maximalizovat energetické přínosy a vyvážit v daném regionu dodávku energie a poptávku po ní;

14. vyzývá k inovacím a zvýšením investic do odvětví informačních a telekomunikačních technologií s cílem překonat hlavní výzvy, kterým inteligentní technologie čelí a které zahrnují interoperabilitu těchto technologií se stávající sítí, a rovněž problémy související s legislativou; vyzývá Komisi a celostátní a regionální aktéry, aby vytvořili pozitivní regulační a investiční rámce s cílem umožnit rozvoj interoperabilních projektů informačních a telekomunikačních technologií;

Pozitivní dopady na místní zaměstnanost

15. vybízí všechny regiony a místní orgány, aby posoudily výhody inteligentních energetických systémů, které se mohou stát případným zdrojem udržitelných pracovních míst na místní úrovni, a investovaly do nich; zdůrazňuje, že stavební průmysl je jednou z hlavních oblastí, kde dojde k vytvoření pracovních míst, a to nejen prostřednictvím přímých investic do inteligentních energetických sítí, ale i prostřednictvím podpory rozvoje technologií, inovací a konkurenceschopnosti malých a středních podniků v EU, prostřednictvím investic do opatření týkajících se energetické účinnosti a renovací, např. v odvětví bydlení, a prostřednictvím přizpůsobení stavebního průmyslu novým technologickým řešením pro výstavbu energeticky účinných domů;

16. zdůrazňuje, že rozvoj inteligentních sítí rovněž skýtá příležitost k posílení konkurenceschopnosti poskytovatelů technologií z EU – např. v odvětví elektrotechniky a elektroniky, kde působí především malé a střední podniky – a k podpoře jejich vedoucího celosvětového postavení v oblasti technologií;

17. vyzývá všechny regiony, aby zvážily investice do činností souvisejících s kvalifikací a odbornou přípravou pro tato nová pracovní místa a zároveň zohlednily skutečnost, že značný počet nových pracovních míst na místní úrovni může být rovněž vytvořen ve službách informačních a komunikačních technologií, v odvětví dopravy a v odvětvích, která dodávají inteligentní vybavení a služby, např. pro nová zařízení, avšak také aby zabránily jakémukoli nedostatku specializované pracovní síly a umožnily přizpůsobení potřebám plynoucím z nástupu nových profesí v daných oblastech; žádá členské státy a regiony, aby podporovaly iniciativy v oblasti odborné přípravy týkající se obnovitelných energií na akademické i řemeslné úrovni, jako jsou environmentální technická studia a rozvoj nových druhů učebních oborů (např. techniků solárních energií); zdůrazňuje, že regiony, které úspěšně zavedou inteligentní energetický systém, mohou do regionu přilákat další pracovní místa ve formě specializované odborné přípravy, pokud založí technické univerzity a odborné školy specializované na tuto oblast; vyzývá regiony, aby spolupracovaly na inteligentní specializaci, a vítá systémy, v jejichž rámci jsou mezi regiony i přeshraničně sdíleny znalosti; upozorňuje na iniciativy Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) ve znalostním a inovačním společenství InnoEnergy zaměřené na výzkum a vývoj inteligentních sítí a školení odborníků v tomto odvětví; upozorňuje rovněž na nový rámec možností pro zřizování regionálních systémů inovací;

18. zdůrazňuje, že veřejné investice do inteligentních energetických systémů, a to i prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů, mohou podpořit místní udržitelné pracovní příležitosti, mohou mít synergické a multiplikační účinky na zaměstnanost a vytvářet dlouhodobé místní zisky pro regiony v hospodářské, sociální a environmentální oblasti a mohou rovněž sloužit jako nástroj k překonání hospodářských výzev, zejména v regionech zemí postižených krizí;

Úloha občanů

19. s ohledem na studie o osvědčených postupech a příkladech zdůrazňuje, že za úspěchem inteligentního energetického systému často stojí místní vlastnictví jednotlivých občanů, družstva nebo místního společenství nebo spoluvlastnictví těchto aktérů; uznává, že takové vlastnictví usnadňuje přijatelnost, pokud jde o investice do všech prvků inteligentních energetických systémů; zdůrazňuje, že občané musí dostávat lepší informace a pobídky, jako jsou např. mechanismy dynamického stanovování cen a vhodné nástroje informačních a komunikačních technologií, aby mohli být zapojeni do všech fází rozvoje inteligentní energetické infrastruktury, výroby a distribuce energie a plánování sítí;

20. zdůrazňuje, že vzhledem k technické povaze inteligentních sítí je důležité uživatele informovat a vzdělávat tak, aby se stali informovanými „prozumenty“, kteří znají možnosti, které tyto sítě nabízejí, a to zejména co se týče jejich připojení k inteligentním měřičům; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat povědomí především u mladých lidí, a to vzdělávacími programy pro studenty středních škol a institucí odborného vzdělávání;

21. vyzývá Komisi, aby ve stávajících právních předpisech EU, zejména v pravidlech pro státní podporu, odstranila překážky a regulační a právní problémy, které brání místnímu vlastnictví; vybízí členské státy, aby podporovaly možnosti výroby energie na místní úrovni a sdílení místní energie, a to nejen obousměrně mezi sítí a koncovým uživatelem, ale i sdílení přes hranice a mezi koncovými uživateli, a zároveň podporovaly místní vlastnictví, pokud jde o výrobu energie, a sdílení místně vyrobené energie;

22. zdůrazňuje, že zavádění inteligentních energetických systémů se výrazně dotkne soukromé i veřejné sféry, jelikož dodávky elektrické energie budou spojeny se sběrem údajů a jejich sdělováním v reálném čase; vyzývá proto k zavedení transparentních postupů na všech úrovních, které by zahrnovaly všechny aktéry včetně občanů, podniků, průmyslu, místních orgánů, provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů přenosových soustav, místních a regionálních inspektorů ochrany údajů nebo veřejných ochránců práv a poskytovatelů technologií inteligentních sítí;

Ochrana údajů a soukromí

23. zdůrazňuje, že provozování inteligentních energetických systémů bude zahrnovat velké množství osobních údajů a mnoho profilů a bude představovat vysoké riziko porušování ochrany údajů; zdůrazňuje potřebnost vyšších standardů pro inteligentní měřiče, pokud jde o ochranu údajů a soukromí, a pro rozhodování občanů ohledně údajů předávaných provozovatelům sítí – kromě údajů, které představují naprosté minimum nezbytné pro dodávku energie – a kontrolu těchto údajů; vyjadřuje znepokojení konkrétně v souvislosti s bezpečností systémů inteligentních sítí a výhodami inteligentních měřících přístrojů pro spotřebitele a vyzývá k důkladnějšímu hodnocení této oblasti a dalšímu výzkumu, pokud jde o ochranu údajů a soukromí v souvislosti s inteligentními měřiči; zdůrazňuje proto, že osobní údaje musí být bez výjimky chráněny a že musí zůstat chráněny a bezpečné; dále zdůrazňuje, že bezpečnost údajů musí být začleněna do strategií pro zavádění inteligentních sítí;

24. zdůrazňuje, že je nutné lépe chránit osobní údaje a soukromí pomocí právních předpisů a praktických postupů při instalaci inteligentních měřicích systémů; zdůrazňuje, že pro fungování a rozvíjení inteligentních sítí je nezbytné zajistit ochranu údajů a soukromí všech jednotlivců a domácností napojených na síť; zdůrazňuje, že shromážděné údaje by měly být využívány pouze k zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie; vyzývá členské státy, aby posílily pravidla týkající se ochrany údajů a zároveň aby udržovaly a rozvíjely součinnost v telekomunikačních a energetických sítích a dohlížely na dodržování práv jednotlivců v této oblasti; zdůrazňuje, že pokud jde o shromažďování údajů pro inteligentní energetické systémy, je třeba vypracovat normy, které zajistí, aby byly předávány pouze údaje relevantní pro zaručení bezpečnosti dodávek elektrické energie, aby nebyly žádné údaje předávány třetím stranám, aby bylo dodržováno právo zákazníků na kontrolu a výmaz shromážděných údajů, které již nejsou potřeba pro účely, k nimž byly shromážděny nebo jinak zpracovány, a aby si občané zachovali ve vztahu ke svým údajům vlastnictví a měli kontrolu, pokud jde o strany, jimž k těmto údajům povolí přístup;

25. žádá Komisi, aby vydala další pokyny pro používání osobních a neosobních údajů z inteligentní sítě s ohledem na revidované právní předpisy EU v oblasti ochrany osobních údajů a na dohodnutá pravidla pro vlastnictví a správu těchto údajů ze strany provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů nebo jiných obchodních subjektů;

Rámec pro inteligentní energetické systémy

26. vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k rychlejšímu zavádění inteligentních sítí a zaměřila se na následující aspekty: povzbuzovat k investicím a k finančním pobídkám v této oblasti, připravit technické normy, zajistit spotřebitelům ochranu údajů, vytvořit regulační rámec, který zajistí pobídky pro zavádění inteligentních sítí, zaručit otevřený a konkurenční maloobchodní trh v zájmu spotřebitelů a poskytovat pokračující podporu inovacím v oblasti technologie a systémů;

27. zdůrazňuje, že s ohledem na nová nařízení týkající se evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 musí členské státy soustřeďovat prostředky těchto fondů na investice do inteligentní, udržitelné Evropy podporující začlenění; bere na vědomí, že bude stanoven minimální podíl ve výši 20 % prostředků z EFRR, který budou muset regiony v závislosti na úrovni svého hospodářského rozvoje soustředit na investice do transformace energetiky s velkým důrazem na inteligentní sítě, na výrobu a distribuci energie z obnovitelných zdrojů, na energetickou účinnost, úspory energie, kogeneraci tepla a energie, na nízkoenergetické strategie – se zvláštním důrazem na městské oblasti – a na energii získanou z inteligentních sítí na úrovni distribuce; zdůrazňuje, že veřejné finanční prostředky jsou i nadále klíčovým faktorem pro stimulaci soukromých investic do výzkumu a vývoje inteligentních sítí a do demonstračních projektů; zdůrazňuje, že Fond soudržnosti rovněž umožňuje investice v této oblasti; vyzývá členské státy k lepšímu využití této nové příležitosti; pokud jde o investice, na něž se nevztahuje povinné tematické zaměření, zdůrazňuje, že EFRR může být využit také na podporu rozvoje inteligentních systémů distribuce, skladování a přenosu energie a pro integraci decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů;

28. zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy slouží jako katalyzátor pro investice, a že jelikož postupy financování a rozhodování probíhají na několika územních úrovních, hraje důležitou roli v úspěšném provádění víceúrovňová správa; vítá dodatečné možnosti financování prostřednictvím programu Inteligentní energie – Evropa;

29. vítá silný důraz, který klade na projekty obecného zájmu v oblasti inteligentní energie nástroj pro propojení Evropy, ale současně s politováním konstatuje, že do nynějšího dvouletého programu byly zahrnuty pouze dva projekty inteligentních sítí; zdůrazňuje, že je nutné zohledňovat projekty inteligentních sítí na úrovni distribuční soustavy; zdůrazňuje, že projekty v oblasti infrastruktury musí splňovat kritéria pro udržitelnost a konkurenceschopnost a musí vycházet z integrovaného přístupu, který zajistí zapojení provozovatelů distribučních soustav; zdůrazňuje dále, že je důležité rozvíjet propojení energetických sítí sever-jih v oblasti Středozemního moře;

30. vyzývá Komisi, aby omezila – zejména prostřednictvím rozšíření osvobození od daně v rámci modernizace státní podpory – překážky bránící investování do inteligentních energetických systémů a umožnila tak poskytnutí státní podpory všem prvkům regionálních a místních inteligentních energetických systémů, včetně meziodvětvových investic a operací; naléhavě žádá, aby byly inteligentní energetické systémy zahrnuty do budoucího nařízení Komise, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) a upravují nařízení, která se týkají dalších blokových výjimek pro kategorie, které se podílejí na vývoji inteligentních energetických systémů;

31. zdůrazňuje, že interoperabilita je pro inteligentní infrastruktury klíčová, protože nejistota a odlišné normy zpomalují jejich rozšiřování; vyzývá proto k užší spolupráci mezi jednotlivými organizacemi pro evropské technické normy; zdůrazňuje, že pro podporu interoperability a pro urychlení vývoje a zavádění technologií jsou potřebné otevřené normy;

32. žádá Komisi, aby přijala opatření na odstranění klíčových bariér, k nimž patří nedostatek interoperability a norem (normy podle zásady „plug and play“ by snížily náklady a umožnily připojení i malých distribuovaných zdrojů energie nebo aplikací distribuovaných zdrojů), nejistota ohledně úkolů a odpovědností u nových aplikací, nejistota ohledně sdílení nákladů a přínosů, a tudíž ohledně nových obchodních modelů, nechuť spotřebitelů podílet se na zkouškách, rozsah regulačních opatření v Evropě, který může přinést značné problémy s replikovatelností výsledků projektů v jiných zemích;

33. připomíná pověření pro normalizaci z roku 2011, které mělo podpořit zavedení evropské inteligentní sítě, jež mělo být dokončeno v roce 2012; vítá pokrok, kterého bylo v rámci tohoto pověření dosaženo, zdůrazňuje však, že je nutné v práci pokračovat; žádá Komisi, aby normalizačním orgánům pomohla k urychlenému dokončení jejich práce a aby vydala nové pověření, uzná-li to za nezbytné;

34. žádá členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci a v rámci fóra Rady evropských energetických regulátorů (CEER) si předávaly osvědčené postupy v oblasti regulace vnitrostátních provozovatelů distribučních soustav; je si vědom rozmanitosti uspořádání provozovatelů distribučních soustav, kdy je v některých členských státech pouze jeden provozovatel a v jiných jejich počet přesahuje 800; vybízí členské státy k užší spolupráci; vyzývá členské státy a Komisi, aby se shodly na jednotném systému klasifikace, díky němuž bude možné určit, zda má být daná organizace považována za provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo za provozovatele kombinované soustavy;

35. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda není nutné v souladu s třetím balíčkem předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií předložit návrhy na rozvoj a podporu inteligentních sítí – které je nutné i nadále zaručit účinnými opatřeními za strany Komise –, neboť tyto návrhy by mohly umožnit v rostoucí míře zapojit více tržních subjektů a podpořit potenciální výstavbu, rozvoj a synergie při údržbě telekomunikačních a energetických sítí; zdůrazňuje však, že tyto návrhy by měly být nedílnou součástí zracionalizovaného regulačního rámce v souladu se zásadami stanovenými Komisí;

36. vyzývá ke spolupráci při vývoji inteligentních sítí na evropské, státní a regionální úrovni; je přesvědčen o tom, že inteligentní sítě nabízejí jedinečnou možnost k posílení inovací, výzkumu a vývoje, tvorbě pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu na místní a regionální úrovni, zvláště s ohledem na malé a střední podniky;

37. vyzývá regiony k propojení a sdílení přínosů, znalostí a osvědčených postupů a ke spolupráci, pokud jde o analýzy nákladů a přínosů inteligentních energetických systémů v rámci cíle územní spolupráce evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi ke zřízení nadnárodní sítě pro regiony s inteligentními energetickými systémy; vyzývá přeshraniční regiony, aby využívaly právního nástroje evropského seskupení pro územní spolupráci ke společnému vytváření a spravování služeb obecného hospodářského významu v oblasti obnovitelných energií a úspor energie a infrastruktury inteligentních sítí v rámci tohoto propojení;

38. zdůrazňuje význam iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů, jenž je širokým evropským hnutím zapojujícím místní a regionální orgány do boje proti změně klimatu a jenž je založen na dobrovolném závazku signatářů splnit a překročit cíl EU snížit emise CO₂ o 20 % prostřednictvím zvýšení energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie, které podporují úsilí vynakládané místními orgány při uplatňování udržitelných energetických politik; zdůrazňuje, že zásadní úlohu při snižování dopadu změny klimatu hrají orgány místní samosprávy, zejména když si uvědomíme, že 80 % spotřeby energie a emisí CO₂ je spojeno s městskou aktivitou;

29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výboru regionů.

[1] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
[2] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
[3] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
[4] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 256.
[5] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
[6] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
[7] Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.
[8] Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 15.
[9] Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1.
[10] Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
[11] Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
[12] Přijaté texty, P7_TA(2013)0374.
[13] Přijaté texty, P7_TA(2013)0017.
[14] Přijaté texty, P7_TA(2013)0345.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V době rostoucích cen energií, změny klimatu a společenských i hospodářských problémů budou muset všechny regiony EU nalézt způsob, jak zajistit stabilní a spolehlivé dodávky energie cenově dostupné pro všechny občany a současně dodržovat kritéria týkající se životního prostředí a udržitelnosti.

Podíváme-li se na různé inteligentní energetické systémy a iniciativy týkající se inteligentních sítí, povšimneme si, že v praxi již existuje mnoho řešení. Z některých regionů, jež dříve energii nakupovaly, se stali dodavatelé energie, kteří kladou silný důraz na obnovitelné energie a nabízejí tak udržitelný model výroby energie, který umožňuje stabilizovat její ceny a současně vytvářet zisky.

Takovým příkladem je region Burgenland v Rakousku. Güssing v Burgenlandu, který byl dříve chudým okresem ležícím na okraji země, se změnil v model udržitelnosti, který pokrývá veškeré své potřeby v oblasti energie z obnovitelných zdrojů energie. Ostrovy, jako Madeira v Portugalsku, El Hierro ve Španělsku, Samsø v Dánsku, Ikaria v Řecku, které dříve k pokrytí svých potřeb v oblasti energie ve velké míře využívaly pevná paliva, využívají v současnosti k pokrytí svých potřeb energii z obnovitelných zdrojů spolu s inteligentní infrastrukturou a inteligentním způsobem skladování.

Modelový region obnovy Harz je znevýhodněná oblast v Německu, která zahrnuje všechny výše zmíněné prvky: výrobu a distribuci energie založenou zejména na obnovitelných zdrojích, výzkum a vývoj, skladování energie, úspory spotřeby a energetické úspory (včetně inteligentních měřicích přístrojů, utváření časů špičky, izolace, elektronické dopravy). Je to další konkrétní příklad modelového regionu s osvědčenými postupy.

Dalším příkladem obcí a regionů, které dosáhly zabezpečení energie a omezení závislosti na dovozu, je Hostětín v České republice, mikroprojekt v oblasti obnovitelných energií na skotském souostroví Orkneje, jakož i pilotní projekty měst a společenství v rámci programu Komise CONCERTO, který podpořil 58 pilotních projektů ve 23 zemích. Další iniciativy zahrnují CO-POWER umožňující občanům napříč Evropou vytvářet místní projekty v oblasti obnovitelných energií.

Příklad vedoucích regionů a obcí ukazuje, že úspěch je často výsledkem otevřenosti a transparentnosti mezi místními úřady, podniky, průmyslem a místním společenstvím a občany. Společné úsilí při plánování a provádění v rámci postupu, na kterém se podílí všichni aktéři, vytváří synergické účinky a znamená lepší dlouhodobé přínosy pro regiony, a to nejen pokud jde o zabezpečení a dostupnost výroby energie a jejich dodávek, ale také pokud jde o hospodářské, sociální a environmentální přínosy. Nejlepší výsledky jsou proto dosaženy, pokud se uplatňuje ucelený přístup, v rámci kterého se inteligentní infrastruktura zaměřuje na inteligentní energetický systém, jenž je součástí inteligentnějšího celkového regionálního plánu zahrnujícího všechna přidružená odvětví, jako doprava, bydlení a územní plánování. Elektrobusy mohou fungovat jako systémy skladování energie pro místně vyrobenou energii tehdy, je-li poptávka po energii nízká, např. pokud v noci vane silný vítr, čímž je energie skladována a využívána na místě. Podněcování občanů, místních podniků a velkých průmyslových podniků k úsporám energie, např. prostřednictvím lepší izolace, by přineslo celkové úspory. Společně se snahou o snížení spotřeby energie ve špičce, např. tím, že by se domácí spotřebiče pouštěly v noci, lze energetickou špičku posunout, což by umožnilo překonat koncept síťové infrastruktury založené na sále vyšší poptávce. Inteligentní sítě, včetně inteligentních měřících zařízení a inteligentních způsobů skladování, mohou usnadnit tento vývoj, jelikož umožňují nový, inteligentnější typ energetického systému, kdy je energie využívána blízko místa, kde se vyrábí, namísto toho, aby byla rozváděna na dlouhé vzdálenosti, a kdy je možné obousměrné spojení mezi výrobcem a spotřebitelem.

Inteligentní sítě kromě toho, že zajišťují bezpečnost dodávek energie a omezují závislost na pevných palivech, představují pro místní společenství další přínosy, zejména pokud jde o zaměstnanost a zelená pracovní místa. Odvětví obnovitelné energie přestálo současnou ekonomickou krizi a může dále vytvářet pracovní místa v regionech, kde je to nejvíce potřeba, jako jsou pobřežní a venkovské oblasti. Komise v roce 2009 spočítala, že splnění jejích cílů v oblasti udržitelné energie do roku 2020 by umožnilo vytvořit okolo 2,8 milionu pracovních míst, což by vedlo ke zvýšení celkové přidané hodnoty do roku 2030 o přibližně 1,1 % HDP. Evropská rada pro obnovitelnou energii ve své zprávě nazvané „Vize 100% obnovitelné energie pro Evropskou unii“ odhadla, že pokud by v roce 2030 45 % energie pocházelo z obnovitelných zdrojů, vytvořilo by se 4,4 milionu pracovních míst, a že pokud by evropská energie do roku 2050 pocházela v 100% míře z obnovitelných zdrojů, zaměstnávalo by toto odvětví 6,1 milionu lidí. Navíc místa by byla vytvořena nebo zachována na místní úrovni, např. ve stavebním průmyslu, v souvislosti s případnými úsporami energie v odvětví bydlení.

Lepší začlenění inteligentních sítí do regionálních energetických plánů rovněž umožní občanům, aby se aktivně a odpovědně podíleli na energetickém plánování a plánování sítí v regionech a těžili z finančních a sociálních přínosů těchto rozhodnutí. Občané se tak stávají „prozumenty“, kteří vyrábějí, využívají a prodávají vlastní energii v rámci inteligentních sítí.

Toto vše ukazuje, že inteligentní sítě mohou být základním kamenem udržitelné energetické vize včetně vyšší výroby obnovitelné energie, úspor energie a lepšího a zejména místního využívání místně vyrobené energie. Musíme proto na inteligentní energetické systémy nahlížet jako na celkovou koncepci, která znamená značné přínosy pro evropské regiony.

Mají-li však být energetické systémy v evropských regionech inteligentnější, je třeba překonat určité překážky. Pokud mají občané více důvěřovat inteligentnímu energetickému systému založenému na obousměrné výměně údajů, tedy založenému na údajích koncového uživatele, je třeba neustále zajišťovat a posilovat ochranu údajů a soukromí. Na obecnější úrovni je třeba vyřešit regulační a právní problémy, včetně státní podpory. To platí zejména pro meziodvětvové přístupy, které propojují např. odvětví IKT a energetiky. Iniciativy v příhraničních regionech podél státních hranic se rovněž potýkají s mnoha regulačními a právními výzvami. Hranice mezi sektory a zeměmi je třeba otevřít, neboť jedině širší ucelený přístup umožní plně využít přínosy uplatňování inteligentních energetických systémů. V tomto ohledu je pro všechny druhy investic a dlouhodobou spolupráci spojenou s inteligentními energetickými systémy zásadní stabilní a pozitivní regulační a právní rámec.

Je možné dosáhnout toho, aby v Evropě bylo více udržitelných regionů a společenství. Společným úsilím můžeme přispět k tomu, že se průkopnické modelové regiony, ostrovy a společenství uvedené v tomto prohlášení stanou běžným jevem ve více prosperující, udržitelné a po energetické stránce nezávislé Evropě.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku(*) (2. 12. 2013)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí
(2013/2128(INI))

Navrhovatelka: Marita Ulvskog

(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že inteligentní sítě jsou důsledkem rostoucího významu odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) pro správu sítí v odvětví energetiky a že je třeba podpořit další spolupráci mezi těmito odvětvími, například s ohledem na účinné využívání radiového spektra v Evropě a na inteligentní energetické funkce v budoucím „internetu věcí“; žádá Komisi, aby podnikla nezbytná opatření na zajištění soudržného a účinného zavádění a provozování inteligentních sítí; konstatuje, že tyto synergické účinky vyvolávají závažné otázky týkající se ochrany údajů a soukromí, přinášejí navýšení sazeb a mohou vést k tomu, že se provozovatelé energetických sítí ocitnou v situaci, kdy budou nuceni kupovat údaje od telekomunikačních společností, aby mohli plnit svou základní povinnost, tedy provozovat, udržovat a rozvíjet účinnou distribuční soustavu elektřiny;

2. zdůrazňuje, že v Evropě narůstá podíl dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů, a že je tudíž nutné rozšířit stávající sítě a informační infrastrukturu, což vyžaduje navýšení investic do výzkumu a vývoje a urychlenou normalizaci na evropské úrovni;

3 zdůrazňuje četné výhody inteligentních sítí pro snížení emisí skleníkových plynů, zvyšování podílů obnovitelných energií a distribuované výroby energie, zabezpečení dodávek energie domácnostem, vytváření podmínek pro účinné využívání elektřiny v dopravě, poskytnutí možnosti spotřebitelům přizpůsobit svoji spotřebu tak, aby mohli využívat nejnižší ceny a současně dosahovat úspor energie, zlepšování energetické účinnosti, snižování spotřeby elektřiny, omezování nákladných investic do rozvodných elektrických sítí za pomoci většího využívání elektřiny mimo dobu nejvyšší poptávky, podporu EU rozmachu technologických inovací a technologickému rozvoji a pro motivaci spotřebitelů k tomu, aby se stali tzv. „prozumenty“, tedy aby vyráběli vlastní energii a přebytek prodávali zpět na trh nebo za něj získávali slevu na vlastních výdajích za elektřinu a využívali přitom čisté měření; poukazuje na to, že rozvoj a využívání inteligentních sítí výrazně snižuje ztráty energie při přenosu a distribuci; upozorňuje na skutečnost, že automatické přenastavení sítě je možné využívat s cílem předcházet výpadkům nebo obnovit dodávky po výpadku (schopnost samostatné automatické opravy); zdůrazňuje, že je důležité zohlednit skutečnost, že sítě se nacházejí na pomezí politik v oblasti energie a životního prostředí, a to tím, že se provede obecný přezkum a racionalizace právních předpisů a stávajících cílů;

4. zdůrazňuje, že rozvoj inteligentních sítí rovněž skýtá příležitost k posílení konkurenceschopnosti poskytovatelů technologií z EU, např. v odvětví elektrotechniky a elektroniky, kde působí především malé a střední podniky, a k podpoře jejich vedoucího celosvětového postavení v oblasti technologií;

5. poukazuje na to, že infrastruktura sítí, správa sítí a regulace trhu se v současné době řídí potřebami a možnostmi jaderných elektráren a elektráren na fosilní paliva, a tudíž vytváří konkurenční nevýhodu pro nové technologie, jako jsou energie z obnovitelných zdrojů;

6. vyzývá Komisi, aby přijala opatření, jimiž odstraní hlavní překážky, jako jsou: nedostatek interoperability a norem (standardizované normy podle zásady „plug and play“ by snížily náklady a umožnily připojení i malých distribuovaných zdrojů energie nebo jejich využití); nejistota ohledně úlohy a úkolů nových způsobů využívání inteligentních sítí; nejistota ohledně nákladů na sdílení a jeho přínosů, a tedy ohledně nových obchodních modelů; nechuť spotřebitelů podílet se na zkouškách; rozsah regulačních opatření v Evropě, který může přinést značné problémy s replikovatelností výsledků projektů v jiných zemích;

7. zdůrazňuje naléhavou potřebu nové, modernizované, inteligentní a pružné energetické infrastruktury na všech úrovních sítí, zejména inteligentních sítí, jež umožní pružnější zálohování a vyvažování kapacit výkonu včetně individuálních systémů mikrogenerace a uchovávání energie, nové využívání elektřiny (jako jsou elektrická vozidla) a programy reagující na poptávku; zdůrazňuje, že je nutné zajistit užší spolupráci ze strany provozovatelů přenosových soustav a odhodlané, transparentní, koordinované a včasné zapojení všech zúčastněných stran do rozšiřování a modernizace energetické infrastruktury; vítá silný důraz kladený na projekty obecného zájmu v oblasti inteligentní energie v nástroji pro propojení Evropy a současně s politováním konstatuje, že do nynějšího dvouletého programu byly zahrnuty pouze dva projekty inteligentních sítí; zdůrazňuje, že je nutné zohlednit projekty inteligentních sítí na úrovni distribuční soustavy; zdůrazňuje, že projekty v oblasti infrastruktury musí splňovat kritéria pro udržitelnost a konkurenceschopnost a musí vycházet z integrovaného přístupu, který zajistí zapojení provozovatelů distribučních soustav; zdůrazňuje dále, že je důležité rozvíjet propojení energetických sítí sever-jih v oblasti Středozemního moře;

8. podotýká, že přetrvávající nejistota ohledně obchodního modelu využití inteligentních sítí a ohledně sdílení nákladů a přínosů mezi zúčastněnými stranami omezuje soukromé investice;

9. zdůrazňuje, že finanční prostředky jsou i nadále klíčovým faktorem pro stimulaci soukromých investic do výzkumu a vývoje inteligentních sítí a do demonstračních projektů;

10. připomíná, že ve většině scénářů pracovního plánu v oblasti energetiky do roku 2050 je řádné začlenění distribuce obnovitelných zdrojů energie neproveditelné bez rozvoje místních a regionálních inteligentních sítí pro rozvod elektřiny, zejména z toho důvodu, že tyto sítě vytváří informační vazby a propojují dodávky elektřiny mezi místními socio-ekonomickými oblastmi rozvoje, čímž umožňují pružné řízení a nezbytnou záložnou kapacitu pro tyto kolísavé zdroje energie; vyzývá proto k tomu, aby byl distribučním sítí přikládán větší význam; zdůrazňuje nicméně, že v rozvoji inteligentních sítí se jedná o účinný přenos energie z místa výroby do místa konečného využití; dodává však, že přidaná hodnota inteligentních sítí je ještě vyšší, pokud komunikují v širším měřítku, na vnitrostátní nebo dokonce i na evropské úrovni, a řízení poptávky po elektrické energii v tomto rozsahu přináší díky rozšíření poptávky více příležitostí k eliminaci spotřeby (jejích zdrojů) v době, kdy je místní výroba příliš nízká (nebo příliš vysoká);

11. vyzývá ke spolupráci při vývoji inteligentních sítí na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni; je přesvědčen, že inteligentní sítě nabízejí jedinečnou možnost k posílení inovací, výzkumu a vývoje, tvorbě pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu na místní a regionální úrovni, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky;

12. žádá členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci a v rámci fóra Rady evropských energetických regulátorů si předávaly osvědčené postupy o regulaci vnitrostátních provozovatelů distribučních soustav; ačkoli si je vědom rozmanitosti uspořádání těchto provozovatelů distribučních soustav, kdy v některých členských státech je jen jeden provozovatel a v jiných jejich počet přesahuje 800, vybízí členské státy k užší spolupráci; vyzývá členské státy a Komisi, aby se dohodly na jednotné klasifikaci, díky níž bude možné určit, zda je daný provozovatel provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem kombinované soustavy;

13. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda není nutné v souladu s třetím balíčkem předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií předložit návrhy na rozvoj a podporu inteligentních sítí, které je nutné zajistit i nadále, a to účinnými opatřeními přijatými Komisí, která by umožnila v rostoucí míře zapojit více tržních subjektů a podpořit potenciální výstavbu, rozvoj a synergie při údržbě telekomunikačních a energetických sítí; zdůrazňuje však, že tyto návrhy by měly být nedílnou součástí zracionalizovaného regulačního rámce v souladu se zásadami stanovenými Komisí;

14. vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k rychlejšímu zavedení inteligentních sítí a zaměřila se na následující aspekty: povzbuzovat k investicím a k finančním pobídkám v této oblasti; zavádět technické normy; zajistit spotřebitelům ochranu údajů; vytvořit regulační rámec, který zajistí pobídky pro zavádění inteligentních sítí; zaručit otevřený a konkurenční maloobchodní trh ve prospěch spotřebitelů; poskytovat trvalou podporu inovacím v oblasti technologie a systémů;

15. připomíná, že inteligentní sítě by neměly představovat finanční zátěž pro spotřebitele ani regulační zátěž pro podniky, ale měly by jim přinášet prospěch tím, že jim dodají přesné, transparentní, uživatelsky přístupné a snadno dostupné informace, které jim umožní účinně řídit svou spotřebu a výrobu energie, a zdůrazňuje, že se úspory energie musí odrazit v jejich výsledné výši faktur; podotýká, že rozhodnutí uživatelů se řídí tarify, které jsou v dané síti stanoveny, a tudíž by bylo možné pomocí signálů v podobě upravených cen urychlit a koordinovat transformaci energetiky;

16. zdůrazňuje úlohu inteligentních sítí při umožnění dvoustranné komunikace mezi výrobci elektřiny a spotřebiteli; zdůrazňuje, že je proto zásadní zavést důslednou ochranu osobních údajů, včetně ochrany soukromí a osobních svobod, a zároveň spotřebitelům poskytovat snadno dostupné informace; podotýká, že inteligentní měřiče jsou často zaměňovány s inteligentními sítěmi a že inteligentní sítě, kromě zajištění bezpečnosti dodávek, umožňují inteligentnější trh s energií, a tudíž rovněž systémovou změnu způsobu výroby a spotřeby energie; vyzývá k důkladnějšímu hodnocení této oblasti a dalšímu výzkumu, pokud jde o ochranu údajů a soukromí v této oblasti;

17. zdůrazňuje nutnost pomocí právních předpisů a praktických postupů při instalaci inteligentních měřicích systémů lépe chránit osobní údaje a soukromí; zdůrazňuje, že záruka ochrany údajů a soukromí jednotlivců a domácností, kteří se připojí k síti, je pro fungování a zavádění inteligentních sítí nezbytná; zdůrazňuje, že shromážděné údaje mohou být použity pouze pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny; vyzývá členské státy, aby prosazovaly pravidla týkající se ochrany údajů a dohlížely na dodržování práv jednotlivců v této oblasti;

18. žádá Komisi, aby vydala další pokyny pro používání osobních a neosobních údajů z inteligentní sítě s ohledem na revidované právní předpisy EU v oblasti ochrany osobních údajů a na dohodnutá pravidla pro vlastnictví a správu těchto údajů ze strany provozovatelů distribučních soustav, poskytovatelů nebo jiných obchodních subjektů;

19. naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zavedly finanční pobídky pro investice do projektů IKT, jako jsou inteligentní sítě, a začleňovaly do nich takové pobídky s cílem vytvořit v této oblasti prosperující trh;

20. zdůrazňuje, že vzhledem k technické povaze inteligentních sítí je důležité uživatele informovat a vzdělávat tak, aby se stali informovanými „prozumenty“, kteří znají příležitosti těchto sítí, a to zejména co se týče jejich připojení k inteligentním měřičům; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat povědomí především u mladých lidí, a to vzdělávacími programy pro studenty středních škol a institucí odborného vzdělávání;

21. upozorňuje na iniciativy Evropského inovačního a technologického institutu ve znalostním a inovačním společenství, které působí v oblasti udržitelné energie (InnoEnergy KIC), a to na poli výzkumu a vývoje v souvislosti s inteligentními sítěmi a školením odborníků v tomto odvětví; dále v této souvislosti upozorňuje na nový rámec možností pro ustavení regionálních systémů inovací (RIS) na období 2014–2020 pod záštitou Evropského inovačního a technologického institutu;

22. připomíná, že v některých členských státech trpí venkovské oblasti výpadky elektrické energie a dalšími problémy, jejichž příčinou jsou nedostatečně udržované sítě nebo příliš nízké investice; žádá Komisi, aby zvážila přijetí zvláštních opatření, jimiž zajistí zavedení inteligentních sítí do venkovských oblastí; konstatuje však, že údržba a modernizace základní energetické infrastruktury by měla pokračovat i v oblastech, v nichž inteligentní síť s největší pravděpodobností nebude přednostně zaváděna;

23. připomíná pověření pro normalizaci z roku 2011, které mělo podpořit zavedení evropské inteligentní sítě, jež mělo být dokončeno v roce 2012; vítá pokrok, jehož bylo v rámci tohoto pověření dosaženo, zdůrazňuje však, že je nutné v práci pokračovat; žádá Komisi, aby normalizačním orgánům pomohla k urychlenému dokončení jejich činnosti a aby vydala nové pověření, uzná-li to za nezbytné;

24. vyzdvihuje význam tematického zaměření na „nízkouhlíkové hospodářství“, jež lze pozorovat u evropských strukturálních a investičních fondů a díky němuž bude 20 % těchto prostředků investováno do transformace energetiky s velkým důrazem na inteligentní sítě.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	28.11.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	51 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Jan Březina, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Rachida Dati, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Gunnar Hökmark, Ivailo Kalfin, Seán Kelly, Holger Krahmer, Werner Langen, Zofija Mazej Kukovič, Alajos Mészáros, Markus Pieper, Vladimír Remek, Silvia-Adriana Ţicău
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Carl Schlyter

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	18.12.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 4 3
Členové přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, María Irigoyen Pérez, Mojca Kleva Kekuš, Constanze Angela Krehl, Iosif Matula, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Markus Pieper, Ovidiu Ioan Silaghi, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jan Březina, Catherine Grèze, Juozas Imbrasas, Karin Kadenbach, James Nicholson, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter, Richard Seeber, Czesław Adam Siekierski, Michael Theurer, Giommaria Uggias, Derek Vaughan
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Carl Schlyter

Právní upozornění - Ochrana soukromí