Postup : 2013/2099(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0044/2014

Předložené texty :

A7-0044/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 25/02/2014 - 5.22
CRE 25/02/2014 - 5.22
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0131

ZPRÁVA     
PDF 163kWORD 108k
24. 1. 2014
PE 506.031v02-00 A7-0044/2014

o šlechtění rostlin: možnosti zvyšování kvality a výnosů

(2013/2099(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodajka: Marit Paulsen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o šlechtění rostlin: možnosti zvyšování kvality a výnosů

(2012/2099(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2009 nazvanou „Jak nakrmit svět v roce 2050“ (How to feed the world in 2050),

   s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu nových odrůd rostlin (úmluva UPOV),

   s ohledem na Mezinárodní smlouvu o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství organizace FAO,

–   s ohledem na zprávu z dubna 2013 nazvanou „Ve hře je 9 miliard - může si Evropa dovolit nevyužít potenciálu geneticky modifikovaných plodin“ (Headed for 9 billion - Can Europe afford to miss the potential of GM crops), kterou předložil Ivar Virgin z Institutu pro životní prostředí ve Stockholmu v rámci skupiny Timbro,

–   s ohledem na zprávu organizace FAO z roku 1993 nazvanou „Sklizeň přírodní rozmanitosti“ (Harvesting nature’s diversity),

–   s ohledem na internetové stránky Špicberského globálního úložiště semen (Svalbard Global Seed Vault)(1),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2001 nazvané „Akční plán pro biologickou rozmanitost se zaměřením na ochranu přírodních zdrojů“ (COM(2001)0162,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(2),

   s ohledem na směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin(3) a 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh(4),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2002 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES(5),

   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství(6),

   s ohledem na sdělení generálního tajemníka OSN nazvané „Právo na potraviny - politika v oblasti osiv a právo na potraviny: posílení zemědělské biologické rozmanitosti a podpora inovací“ (A/64/170, 2009, Valné shromáždění Organizace spojených národů),

   s ohledem na závěry Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD), což je mezivládní proces podporovaný organizací FAO, Globálním fondem pro životní prostředí, Rozvojovým programem OSN, Programem OSN pro životní prostředí, Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Světovou bankou a Světovou zdravotnickou organizací (WHO),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0044/2014),

A. vzhledem k tomu, že Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova se touto zprávou snaží zahájit rozsáhlou diskusi a šetření na téma celkové situace v oblasti šlechtění rostlin v evropském i světovém zemědělství;

B.  vzhledem k tomu, že odvětví šlechtění rostlin má zásadní význam, pokud jde o produktivitu, rozmanitost, zdraví a kvalitu zemědělství, zahradnictví, produkci potravin a krmiv i životní prostředí;

C. vzhledem k tomu, že zejména podle zpráv organizací OSN FAO a WHO a rovněž Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu se očekává, že světová populace vzroste v letech 2040 až 2050 z dnešních 7 miliard na přibližně 9 miliard, přičemž by toto číslo mohlo vzrůst dokonce i na 10–11 miliard;

D. vzhledem k tomu, že tento nárůst populace bude klást obrovské nároky na zemědělství, zejména pokud jde o zvyšování produktivity, aby bylo možné vyhovět značnému nárůstu poptávky po potravinách, vzhledem k tomu, že organizace FAO odhaduje, že během příštích 30–40 let bude nutné zvýšit dodávky potravin o 70 %;

E.  vzhledem k tomu, že 30–50 % vyprodukovaných potravin v EU přijde vniveč, přičemž celosvětový průměr se pohybuje kolem 30 %, a tudíž velkou část zvýšené dodávky nezbytných potravin lze zčásti pokrýt prostřednictvím lepšího, podstatně účinnějšího a udržitelnějšího potravinářského průmyslu v bohaté části světa ve spojení se značně rozšířenými systémy skladování a distribuce v rozvojových zemích;

F.  vzhledem k tomu, že hlavním problémem stále zůstává otázka, jakým způsobem se obyvatelé různých částí světa budou schopni uživit, jelikož plocha obdělávatelné půdy se zmenšuje v důsledku nevhodného využívání půdy, k čemuž patří nedostatečné zemědělské postupy umocněné změnou klimatu, a možnosti rozšíření obdělávané půdy jsou velmi omezené, neboť v mnoha částech světa panuje názor, že je zcela nereálné využívat další zemědělskou půdu, mimo jiné z důvodu ochrany biologické rozmanitosti;

G. vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace FAO bude přibližně 10 % nárůstu zemědělské produkce možné získat obděláváním nové zemědělské půdy, což znamená, že asi 90 % bude nutné získat prostřednictvím vyšších výnosů stávající zemědělské půdy, přičemž produkty musí být nadále velmi kvalitní;

H. vzhledem k tomu, že nadměrné využívání zemědělské půdy by mohlo vyčerpat půdu a v nejhorším případě vést k její erozi a desertifikaci; vzhledem k tomu, že to samé platí pro lesní půdu, jelikož její přeměna na zemědělskou půdu by měla závažný dopad na klima, hospodaření s vodou a biologickou rozmanitost, což činí tuto možnost pro zvýšení produkce potravin nepřijatelnou;

I.   vzhledem k tomu, že se nejen zmenšuje plocha zemědělské půdy, ale i zemědělská produkce dosáhla svého maxima a lze dokonce pozorovat znepokojivý vývoj k poklesu produkce, což bude mít v budoucnu závažný nepříznivý dopad na zemědělství a požadavky obyvatelstva na potraviny;

J.   vzhledem k tomu, že produkce potravin závisí nejen na dostatečné rozloze půdy, ale rovněž na faktorech, jakými jsou podnebí, voda, energie a přístup k živinám; vzhledem k tomu, že v budoucnu budou tyto základní zdroje omezenější a tento nedostatek zdrojů může nepříznivě ovlivnit zvýšenou poptávku po využívání zemědělské půdy, produkci i životaschopnost;

K. vzhledem k tomu, že v budoucnu dojde pravděpodobně k zásadním změnám klimatu; vzhledem k tomu, že tato skutečnost bude pro Evropu znamenat podstatně sušší klima v jižních oblastech, kde se nacházejí oblasti významné pro produkci ovoce a zeleniny; vzhledem k tomu, že se ve středoevropských a severoevropských oblastech očekávají mírnější zimy, zatímco léta budou výrazně deštivější než v současnosti; vzhledem k tomu, že mezi důsledky bude velmi pravděpodobně patřit nárůst chorob zvířat a rostlin a potřeba nových zemědělských postupů;

L.  vzhledem k tomu, že evropské zemědělství nepochybně čelí obrovským výzvám a za extrémnějších povětrnostních podmínek, jako jsou sucha, záplavy a další přírodní katastrofy, se zemědělství musí přizpůsobit, aby byla zaručena produkce; vzhledem k tomu, že současná úroda nemůže v budoucnu zůstat na stejné úrovni, máme-li být schopni pokrýt větší poptávku po potravinách;

M. vzhledem k tomu, že délka ochrany odrůdových práv u rostlin, u nichž je doba vývoje před obchodním využitím delší, nestačí na to, aby podpořila obchodní investice do jejich výzkumu a vývoje;

1.  zdůrazňuje, že v zájmu reakce na nadcházející výzvy, jako je budoucí potřeba dodávek potravin a změna klimatu, je mimořádně důležité, abychom měli účinné a konkurenceschopné odvětví šlechtění rostlin;

2.  aniž by opomíjel prvořadý význam zdravé půdy a rozmanitosti, které zemědělskému ekosystému zaručují odolnost, zdůrazňuje, že je důležité šlechtit odrůdy, které mohou vyhovovat podmínkám, jež v budoucnu očekáváme, např. četnějším srážkám a předpokládanému zvýšenému výskytu rostlinných chorob; konstatuje, že je současně důležité zachovat a rozvíjet stávající rozmanitost v Evropě, což platí pro celý zemědělský ekosystém, ale i pro genetickou rozmanitost v rámci druhů a absolutní počet různých plemen a krajových odrůd, neboť to vše je nezbytné k zajištění naší schopnosti přizpůsobit se problémům spojeným se změnou klimatu;

3.  konstatuje, že je zapotřebí takových plodin, které například účinně pohlcují dusík a fosfor, jsou odolnější vůči suchu a četnějším srážkám, rezistentní vůči škůdcům a mohou odolávat teplotním výkyvům; zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné šlechtit trvalé, tj. víceleté plodiny; domnívá se, že půda osázená víceletými plodinami nemusí být obdělávána každý rok, díky čemuž bude zemědělství šetrnější k životnímu prostředí;

4.  zdůrazňuje, že vyšlechtění nové odrůdy, od fáze výzkumu po hotové semeno, trvá v průměru 10 let a zkoušky a propagace obchodního využití vyžadují další čas, a tedy i dnes je nutné podstatně podporovat investice do výzkumu, aby v budoucnu bylo možné pokrýt potřeby týkající se potravin a reagovat na změnu klimatu;

5.  zdůrazňuje, že možnosti využívat další půdu pro zemědělství jsou velmi omezené, a proto je velmi důležité usnadnit proces vývoje nových plodin, jež se vyznačují schopností přizpůsobit se podmínkám životního prostředí, vhodnými požadavky na omezené zdroje, podporou cílů udržitelnosti, dostatečnou produktivitou a vysokou kvalitou, a zdůrazňuje skutečnost, že je rovněž důležité šlechtit plodiny, které jsou již běžně používány, a zajistit tak flexibilitu v budoucím vědecko-technickém rozvoji odvětví plodin;

6.  podotýká, že stálé ubývání určitých přípravků na ochranu rostlin pro použití v menším rozsahu má značný dopad na kvalitu a výnosy ovoce a zeleniny a ohrožuje produkci některých speciálních plodin; zdůrazňuje, že je nutné nalézt krátkodobá i dlouhodobá řešení pěstování těchto plodin;

7.  konstatuje, že vyšlechtění nové odrůdy pšenice, řepky nebo kterékoli jiné plodiny trvá průměrně 10 let, a proto je třeba rozvíjet a využívat nové šlechtitelské postupy, které budou reagovat na požadavky společnosti a zemědělství, a být otevření dostupným technologiím s cílem uspokojovat dané potřeby a posílit konkurenceschopnost odvětví zemědělství a zahradnictví; vyjadřuje znepokojení nad zpožděním Komise při posuzování nových šlechtitelských postupů a vyzývá Komisi, aby bezodkladně objasnila právní status těchto postupů;

8.  vyzývá Komisi, aby využila rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 k financování aplikovaného výzkumu, který podporuje rozvoj nových a inovativních šlechtitelských postupů, jako je zrychlené šlechtění;

9.  konstatuje, že organizace FAO odhaduje, že rozmanitost pěstovaných plodin během 20. století poklesla o 75 % a že dnešní rozmanitost by z jedné třetiny mohla vymizet do roku 2050; zdůrazňuje, že s cílem dlouhodobě zajistit potraviny pro narůstající světovou populaci a odolnost systémů produkce potravin je zásadní, abychom chránili a zachovali v Evropě biologickou a genetickou rozmanitost; domnívá se, že je proto zásadní zachovat převážnou většinu místních a regionálních odrůd in situ a na farmách s cílem zachovat a zvýšit genetickou a kulturní rozmanitost zahrnující nejrůznější druhy a odrůdy, a to i v jejich absolutním počtu;

10. zdůrazňuje, že aby bylo možné vyvíjet nové odrůdy, je naprosto nezbytné, aby bylo k dispozici mnoho genetických variant; domnívá se proto, že uvedený prudký pokles je důvodem k vážným obavám;

11. vítá rozvoj partnerství mezi vládními, průmyslovými a výzkumnými organizacemi, např. v oblasti participativního chovu, jejichž cílem je podpora výzkumu předšlechtitelských a šlechtitelských postupů a určování charakteristiky genetických zdrojů a jejich zachovávání; zdůrazňuje přínosy utužování a rozšiřování takovýchto partnerství, jakož i nadnárodních iniciativ v této oblasti, a zdůrazňuje potřebu zajistit, aby systémy na podporu těchto partnerství měly takovou strukturu, která maximalizuje celkový dopad a soudržnost investic;

12. považuje za naprosto nezbytné, abychom s ohledem na budoucnost Evropy vážně usilovali o zachování našeho genetického bohatství, a domnívá se, že obzvlášť důležité je zachovat místní a regionální odrůdy a ochránit tak genetickou i kulturní rozmanitost;

13. konstatuje, že po celém světě jsou v různých genových bankách shromažďovány soubory semen a rostlinného materiálu s cílem ochránit a zachovat genetickou pestrost v zemědělství a šlechtění rostlin; konstatuje zejména, že na Špicberkách se nachází genová banka s genetickým materiálem pocházejícím z celého světa, a zdůrazňuje, že se jedná o velmi důležitý a ambiciózní projekt, jehož cílem je zaručit genetickou rozmanitost pro budoucnost;

14. domnívá se, že je důležité zachovat naprostou většinu odrůd a rostlinných genetických zdrojů in situ a na farmách; upozorňuje na skutečnost, že v současné době veřejné instituce nevynakládají na dosažení tohoto cíle dostatek úsilí a podpory;

15. zdůrazňuje, že tento projekt, jakož i další podobné projekty, mají zásadní význam pro budoucnost šlechtění rostlin, zemědělskou produkci a dodávky potravin;

16. zdůrazňuje, že výzkum a praktické postupy v oblasti šlechtění rostlin mají rozhodující význam pro budoucnost zemědělské produkce, zejména práce na rozvoji stávajících odrůd a šlechtění odrůd nových, a to s cílem zaručit v budoucnu dodávky potravin;

17. uznává, že důležitým základem šlechtění rostlin je zaručení přístupu ke genetickým zdrojům; především prosazuje základní zásadu mezinárodního systému práv šlechtitelů rostlin zakotvených v úmluvě UPOV, a zdůrazňuje, že držitelé těchto práv nemohou bránit využití chráněné odrůdy k dalšímu šlechtění ani využití nově vyšlechtěné odrůdy; podotýká, že tato základní zásada je rovněž uznána v čl. 13 odst. 2 písm. d) bod ii) Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství organizace FAO;

18. chápe, že vývoj nových kvalitnějších odrůd je nejen nákladný, ale i časově náročný, zdůrazňuje však, že je nezbytný pro zachování konkurenceschopnosti Evropy v této oblasti; navrhuje, že takto vzniklé náklady by bylo možné po řádném posouzení dopadů kompenzovat prodloužením platnosti ochrany odrůdových práv;

19. vyjadřuje obavy ohledně toho, že za současné situace dominuje na světovém rostlino-šlechtitelském trhu pouze několik velkých nadnárodních společností, které provádějí investice pouze do omezeného počtu odrůd, zatímco evropský rostlino-šlechtitelský trh je v porovnání s globální situací i nadále velmi rozmanitý a ve velké míře se jej účastní malé a střední podniky; zdůrazňuje, že evropský rostlino-šlechtitelský trh musí být v zájmu zdravé hospodářské soutěže dále zlepšován;

20. domnívá se, že velké světové podniky působící v oblasti šlechtění rostlin získaly znepokojivě silný vliv na světové zemědělství a zemědělskou politiku; zdůrazňuje význam nezávislého vědeckého výzkumu financovaného z veřejných prostředků a působícího v dlouhodobém veřejném zájmu pro dlouhodobé zajištění potravin;

21. domnívá se, že směrnice EU o uvádění osiv na trh poskytly rámec pro zachování konkurenceschopnosti malých a středních podniků, zajištění rovných podmínek všem subjektům a motivaci k inovacím při šlechtění rostlin;

22. domnívá se dále, že větší podniky by měly lépe využívat a sdílet své šlechtitelské postupy, které by při správném využití mohly přispět k vyřešení problémů souvisejících s životním prostředím, klimatem a dodávkami potravin;

23. podotýká, že malé a střední podniky mají důležitou úlohu na trhu s osivem a v odvětví šlechtění rostlin v EU s ohledem na jejich významný přínos pro komerční šlechtění rostlin, a upozorňuje na to, že jsou schopny převést výzkum a znalosti do nových obchodních produktů, jelikož šlechtění rostlin je jako odvětví stále náročnější na výzkum a technologickou vyspělost, avšak podotýká, že náklady a nástroje nezbytné pro vývoj a konečné uvedení nové odrůdy na trh by se v budoucnu pro menší společnosti mohly stát překážkou; věří, že k vyrovnání podmínek by mohla významně přispět odpovídající délka ochrany jejich odrůdových práv a neomezený přístup k výsledkům výzkumu, a zdůrazňuje, že je zásadní zachovat investice do těchto společností v EU i v budoucnu;

24. zdůrazňuje, že pro Evropu je důležité, aby oživila evropský výzkum i praktické postupy v oblasti šlechtění rostlin a dále je rozvíjela;

25. zdůrazňuje význam rozmanitosti druhů v Evropě i evropského výzkumu v oblasti šlechtění rostlin zaměřeného na evropské potřeby, k nimž mimo jiné patří rostliny, obiloviny a ovoce vhodné pro místní a regionální podmínky; konstatuje, že jakýkoli vývoj v této oblasti pomůže evropským zemědělcům zlepšit kvantitu a kvalitu jejich produkce potravin a krmiv;

26. zdůrazňuje, že Evropa potřebuje v odvětví šlechtění rostlin nejrůznější subjekty a že možnost provádět výzkumné projekty a působit v tomto odvětví by mělo mít více podniků a výzkumných středisek;

27. domnívá se, že výzkum v oblasti šlechtění rostlin vyžaduje v zájmu dalšího pokračování dlouhodobou finanční podporu a že je neudržitelné poskytovat projektům tohoto výzkumu finanční podporu pouze na poměrně krátké období, neboť vývoj nové odrůdy trvá průměrně 10 let;

28. zdůrazňuje, že EU, která provádí svou společnou zemědělskou politiku, je povinna nést svůj díl odpovědnosti za vyřešení budoucích výzev v zemědělství a šlechtění rostlin v Evropě; považuje za důležité, aby EU hrála vedoucí úlohu ve vývoji udržitelných šlechtitelských postupů a v podpoře výzkumu a praktických postupů v oblasti zemědělství a šlechtění rostlin;

29. zdůrazňuje, že základní výzkum v oblasti šlechtění rostlin v EU by měla financovat EU a její členské státy; domnívá se, že pro malé a střední podniky, které v EU působí v oblasti šlechtění rostlin, není možné, aby samy do výzkumu investovaly mnoho prostředků a současně zůstaly konkurenceschopné;

30. vyzývá Komisi, aby přidělila finanční zdroje a v rámci výzkumných programů a jiných vhodných politických nástrojů vytvořila jednotnou strukturu pro výzkum a praktické postupy v oblasti šlechtění rostlin, aby bylo možné zachovat a rozvíjet evropskou rozmanitost; považuje za důležité, aby bylo zejména na výzkumné projekty vyčleněno dostatečné množství času a finančních prostředků, aby mohly dosáhnout výsledků; klade důraz na to, že je rovněž velmi důležité, aby podniky působící v oblasti šlechtění rostlin měly neomezený přístup k výsledkům výzkumu a aby existovala řada různých výzkumných projektů, což zajistí, že případný neúspěch nebude mít tak velký dopad;

31. zdůrazňuje skutečnost, že k uspokojení budoucí poptávky v oblasti výzkumu šlechtění rostlin budou stále potřební vysoce kvalifikovaní pracovníci a že botanika a šlechtění rostlin by měly být více prosazovány ve školách a na univerzitách i mezi širokou veřejností; především poukazuje na úspěch „Dne fascinace rostlinami“, který proběhl dne 18. května;

32. zdůrazňuje, že konečným cílem právních předpisů o šlechtění rostlin by mělo být snadnější používání šlechtitelských postupů a snadnější výzkum v zemědělství i šlechtění rostlin; domnívá se, že výsledkem by měly být produkty, které jsou lépe přizpůsobeny místnímu klimatu a geografickým podmínkám, což následně přinese velké výnosy bezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí;

33. domnívá se, že z důvodu dnešních právních předpisů o šlechtění rostlin založených na technických postupech je složité určit postup použitý v době šlechtění, což potvrzuje problematickou stránku právních předpisů tohoto typu;

34. vyzývá Komisi, aby s ohledem na výše popsané výzvy a současný stav evropského a světového odvětví šlechtění rostlin důsledně přezkoumala a analyzovala celou situaci a navrhla účinná a praktická opatření, na jejichž základě se tyto mimořádné výzvy, před nimiž evropští šlechtitelé a zemědělci stojí, vyřeší;

35. vyzývá Komisi, aby vypracovala celkovou strategii pro zemědělské vstupy, především ve vztahu ke šlechtění rostlin; naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila politický rámec, který podpoří odvětví zemědělských vstupů jako jednu z klíčových oblastí pro rozvoj produktivity a udržitelnosti zemědělství;

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

http://www.regjeringen.no/en/dep/lmd/campain/svalbard-global-seed-vault.html?id=462220.

(2)

Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

(6)

Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.1.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Eric Andrieu, Liam Aylward, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Michel Dantin, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Hynek Fajmon, Iratxe García Pérez, Julie Girling, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Elisabeth Köstinger, George Lyon, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, James Nicholson, Marit Paulsen, Britta Reimers, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Alyn Smith, Ewald Stadler, Janusz Wojciechowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Luís Paulo Alves, Pilar Ayuso, Esther de Lange, Christa Klaß, Anthea McIntyre, Petri Sarvamaa

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Adam Gierek

Právní upozornění - Ochrana soukromí