ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (přepracované znění)

28. 1. 2014 - (COM(2013)0311 – C7‑0147/2013 – 2013/0162(COD)) - ***I

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Marie-Christine Vergiat
(Přepracování – článek 87 jednacího řádu)

Pozměňovací návrhy

• 001-027 (PDF - 174 KB)
• 001-027 (DOC - 127 KB)
• 028-028 (PDF - 210 KB)
• 028-028 (DOC - 209 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (přepracované znění)

(COM(2013)0311 – C7‑0147/2013 – 2013/0162(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0311),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0147/2013),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2013[1],

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[2],

–   s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 5. listopadu 2013 pro Výbor pro kulturu a vzdělávání podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0058/2014),

A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   (1a) Článek 36 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje v rámci otevření vnitřních hranic Unie podniknout kroky na ochranu kulturních statků, které jsou určeny nebo označeny jako „národní kulturní poklad“. Uznává tedy nutnost zajistit kulturním statkům ve vztahu k pravidlům vnitřního trhu zvláštní ochranu. Tento článek tedy odkazuje na zvláštní povahu kulturních statků a na tzv. kulturní výjimku. Kromě toho článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie zdůrazňuje, že EU přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich různorodost, a odstavec 2 tohoto článku se zaměřuje na zachování a ochranu kulturního dědictví evropského významu, k němuž patří i národní kulturní poklady. Článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie rovněž podporuje spolupráci mezi členskými státy v oblasti kulturní činnosti Unie.
Odůvodnění
Cílem je připomenout, že kulturní otázky jsou dnes v evropských Smlouvách výslovně zmíněny.
Pozměňovací návrh   2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (2) Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smlouvy. Tato ustanovení nebrání zákazům nebo omezením odůvodněným ochranou národních kulturních pokladů umělecké, historické nebo archeologické hodnoty. (2) Ačkoli vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smlouvy, s národními kulturními poklady umělecké, historické nebo archeologické hodnoty nelze zacházet jako s jakýmkoli jiným zbožím, a to mimo jiné i kvůli závazkům, které EU a jejím členským státům ukládá Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.
Odůvodnění
Cílem je připomenout, že kulturní statky se těší zvláštní ochraně.
Pozměňovací návrh   3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Směrnice 93/7/EHS stanovila opatření, která mají umožnit členským státům navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad ve smyslu článku 36 Smlouvy, které náležejí do společných kategorií kulturních statků uvedených v její příloze, zpět na jejich území, pokud byly vyvezeny z jejich území v rozporu s výše uvedenými vnitrostátními opatřeními nebo s nařízením Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků23; a kulturních statků označených jako národní kulturní poklad tvořících nedílnou část veřejných sbírek nebo inventářů církevních zařízení, jež však nenáležejí do obecných kategorií kulturních statků;	(4) Směrnice 93/7/EHS stanovila opatření, která mají umožnit členským státům navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad ve smyslu článku 36 Smlouvy, které náležejí do společných kategorií kulturních statků uvedených v její příloze, zpět na jejich území, pokud byly vyvezeny z jejich území v rozporu s výše uvedenými vnitrostátními opatřeními nebo s nařízením Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 200823, kulturních statků označených jako národní kulturní poklad tvořících nedílnou část veřejných sbírek nebo inventářů církevních zařízení, jež však nenáležejí do obecných kategorií kulturních statků a kulturních statků, které pocházejí z neoprávněně prováděných vykopávek.
__________________	__________________
23 Úř. věst. L 39 ze dne 10.2.2009, s. 1.	23 Nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků (Úř. věst. L 39 ze dne 10.2.2009, s. 1).
Pozměňovací návrh   4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (8) Fungování směrnice 93/7/EHS poukázalo na omezení systému pro navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu, jež byly nalezeny v jiném členském státě. (8) Cílem směrnice 93/7/EHS bylo zajistit fyzické navracení kulturních statků označených nebo vymezených jako národní kulturní poklad do členského státu, z jehož území byly tyto předměty neoprávněně vyvezeny. Uplatňování směrnice poukázalo na omezení systému pro navracení kulturních statků označených jako národní kulturní poklad neoprávněně vyvezených z území členského státu, jež byly nalezeny v jiném členském státě. Vnitrostátní zprávy o používání této směrnice poukázaly na to, že je směrnice používána jen málo, zejména kvůli své omezené oblasti působnosti – což je důsledkem omezení, která ukládá příloha této směrnice, pokud se jedná o kategorie kulturních statků spadající do její působnosti, a kritéria stáří a finanční hodnoty, jež stanoví – a příliš krátkým lhůtám pro dokončení postupů a zahájení řízení.
Pozměňovací návrh   5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (9) Je žádoucí, aby členské státy měly k dispozici systém, který zaručí, že nezákonný vývoz kulturního statku označeného jako národní kulturní poklad do jiného členského státu nebude představovat stejné riziko jako jeho nezákonný vývoz mimo Unii. zrušuje se
Pozměňovací návrh   6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (10) Je třeba rozšířit působnost této směrnice na všechny kulturní statky označené jako národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy. V tomto smyslu je vhodné zrušit kritérium příslušnosti k jedné z kategorií uvedených v příloze směrnice 93/7/EHS, a tudíž i uvedenou přílohu, a kritérium, podle kterého kulturní statky musí tvořit nedílnou část veřejných sbírek zapsaných v inventářích muzeí, archivů nebo fondů knihoven či inventářů církevních zařízení. Článkem 36 Smlouvy se uznává respektování rozmanitosti vnitrostátních systémů ochrany kulturních statků. V této souvislosti je tedy nezbytná vzájemná důvěra, smysl pro spolupráci a vzájemné porozumění mezi členskými státy. (10) Je třeba rozšířit působnost této směrnice na všechny kulturní statky vymezené nebo označené některým členským státem jako národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy. Tato směrnice se tak bude týkat kulturních statků, jako jsou například předměty historického, paleontologického, etnografického či numismatického zájmu nebo vědecké hodnoty, bez ohledu na to, zda tvoří součást veřejné nebo jiné sbírky či se jedná o jednotlivé předměty, a za předpokladu, že jsou označeny nebo vymezeny jako národní kulturní poklad. Kulturní statky označené nebo vymezené jako národní kulturní poklad nebudou k tomu, aby je bylo možné podle této směrnice označit za statky, které mají být navráceny, navíc muset splňovat limity týkající se jejich stáří a/nebo finanční hodnoty. K předcházení nezákonnému vývozu kulturních statků v rámci Unie i mimo ni je třeba podporovat vzájemnou důvěru, smysl pro spolupráci a vzájemné porozumění mezi členskými státy. Členské státy by však měly samy vymezit působnost termínu „národní kulturní poklad“ uvedeného v článku 36 Smlouvy, který uznává rozmanitost vnitrostátních systémů ochrany kulturních statků.   V tomto duchu spolupráce a vzájemného porozumění a s cílem podpořit navracení kulturních statků mezi jednotlivými členskými státy, a to i mimo oblast působnosti této směrnice, by také měly být členské státy vybízeny k tomu, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu UNESCO z roku 1970 a Úmluvu UNIDROIT o odcizených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995.
Pozměňovací návrh   7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Je třeba posílit správní spolupráci mezi členskými státy, aby se podpořilo účinnější a jednotnější používání této směrnice. K tomuto účelu je třeba stanovit, aby ústřední orgány využívaly systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „IMI“) stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES24. Rovněž by bylo vhodné, aby tento systém v co největší míře využívaly i ostatní příslušné orgány členských států.	(11) Je třeba posílit správní spolupráci mezi členskými státy, aby se podpořilo účinnější a jednotnější používání této směrnice. K tomuto účelu je třeba stanovit, aby ústřední orgány využívaly systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „IMI“) stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/201224. Rovněž by bylo vhodné, aby tento systém v co největší míře využívaly i ostatní příslušné orgány členských států a aby si ústřední orgány členských států předávaly údaje o tom, které kulturní statky označily nebo vymezily jako národní kulturní poklad a které z nich byly odcizeny nebo nezákonně vyvezeny z jejich území, a to včetně nálezů z nezákonně prováděných vykopávek.
	Aby bylo zdokonaleno provádění této směrnice, měl by být zaveden specifický rámec v systému IMI, jehož cílem by bylo přizpůsobit se zvláštní povaze kulturních statků jakožto předmětů, které jsou zcela odlišné od ostatních statků spadajících do působnosti článku 36 Smlouvy.
_______________	_______________
24 Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1.	24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh   8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Členské státy se vybízejí, aby předložily definici „národního kulturního pokladu“.
Pozměňovací návrh   9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (12) V zájmu zajištění ochrany osobních údajů by správní spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány měly být v souladu s pravidly uvedenými ve směrnici  Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů25, a je-li využíván systém pro výměnu informací o vnitřním trhu, s pravidly uvedenými v nařízení (EU) č. 1024/2012. (12) V zájmu zajištění ochrany osobních údajů by správní spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány měly být v souladu s pravidly uvedenými ve směrnici  Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES25, s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/200125a, a je-li využíván systém pro výměnu informací o vnitřním trhu, s pravidly uvedenými v nařízení (EU) č. 1024/2012. Definice použité ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001 se použijí rovněž pro účely této směrnice, správní spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány. _______________ ______________ 25Úř. věst. L 281 ze dne 23.11.1995, s.31. 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).   25a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
Pozměňovací návrh   10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (14) Rovněž se jeví jako nezbytné prodloužit lhůtu pro uplatnění nároku na navrácení na tři roky ode dne, kdy se žádající členský stát dozvěděl o místě výskytu kulturního statku a o totožnosti jeho vlastníka nebo držitele. Z důvodu jasnosti je třeba upřesnit, že lhůta pro uplatnění nároku na navrácení začíná plynout ode dne, kdy byl uvědomen ústřední orgán žádajícího členského státu. (14) Rovněž se jeví jako nezbytné prodloužit lhůtu pro uplatnění nároku na navrácení na tři roky ode dne, kdy se žádající členský stát dozvěděl o místě výskytu kulturního statku a o totožnosti jeho vlastníka nebo držitele. Z důvodu jasnosti je třeba upřesnit, že lhůta pro uplatnění nároku na navrácení začíná plynout ode dne, kdy byl uvědomen ústřední orgán žádajícího členského státu. Směrnice 93/7/EHS stanoví, že lhůta pro uplatnění nároku na navrácení v každém případě uplyne nejpozději 30 let ode dne, kdy byl kulturní statek neoprávněně vyvezen z území žádajícího členského státu. Avšak v případě předmětů, které tvoří součást veřejných sbírek, a církevních statků v členských státech, ve kterých se na ně vztahují zvláštní ujednání na jejich ochranu podle vnitrostátních právních předpisů, je pro uplatnění nároku na navrácení za určitých okolností stanovena delší lhůta.   Členské státy mohou na základě příslušných vnitrostátních předpisů přijmout zvláštní ochranná ujednání, a odlišné lhůty pro uplatnění nároku na navrácení v případě veřejných sbírek a inventářů institucí by se tak měly uplatňovat i nadále.
Pozměňovací návrh   11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (16) Je rovněž vhodné zajistit, aby všechny subjekty trhu s kulturními statky prokázaly při transakcích souvisejících s kulturními statky vynaložení péče. Následky spojené s nabytím kulturního statku nezákonného původu budou skutečně odrazující, pouze pokud bude povinnost navrácení doplňovat povinnost vlastníka kulturního statku, který k tomu, aby mohl být odškodněn, musí prokázat vynaložení nezbytné péče. V tomto smyslu je k dosažení cílů Unie v oblasti předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a boje proti němu nezbytné stanovit, že vlastník k tomu, aby mohl být odškodněn, musí prokázat vynaložení nezbytné péče při nabytí kulturního statku a že vlastník se nemůže odvolávat na dobrou víru, jestliže nevynaložil nezbytnou péči vyžadovanou okolnostmi daného případu. (16) Je rovněž vhodné zajistit, aby všechny subjekty trhu s kulturními statky prokázaly vynaložení veškeré péče nezbytné k předcházení či zamezení transakcím, které jsou podle práva daného členského státu nezákonné. Následky spojené s nabytím kulturního statku nezákonného původu budou skutečně odrazující, pouze pokud bude vyplacení odškodnění za vrácený statek vlastníkovi kulturního statku podmíněno povinností prokázat vynaložení nezbytné péče při nabytí statku. Tato péče by měla být vyžadována také v případech, kdy kulturní statky pravděpodobně pochází z nezákonných nebo nepovolených vykopávek.
Pozměňovací návrh   12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   (16a) S ohledem na to je také žádoucí, aby všechny osoby, zejména pak všechny subjekty působící na trhu s kulturními statky, měly snadný přístup k veřejným informacím o kulturních statcích, které členské státy vymezily či označily jako národní kulturní poklad. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, která k těmto veřejným informacím usnadní přístup. Tyto informace by měly být k dispozici on-line. Jako užitečný informační nástroj pro tyto účely může sloužit databáze UNESCO, která byla zřízena v roce 2005 a obsahuje soupis vnitrostátních právních předpisů týkajících se kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh   13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19a) V zájmu řádného provádění této směrnice je nezbytné, aby byl zřízen poradní výbor složený z vnitrostátních odborníků, který bude sloužit jako orgán podílející se na přizpůsobování systému IMI specifickým rysům kulturních statků, přispívající k výměně osvědčených postupů mezi jednotlivými členskými státy a poukazující na případné problémy, které v souvislosti s prováděním této směrnice vzniknou.
Pozměňovací návrh   14 Návrh směrnice Článek - 1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek -1
	Tato směrnice se týká navracení kulturních statků, které členský stát označil nebo vymezil jako „národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty“ ve smyslu článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správními postupy a jež byly z území tohoto členského státu neoprávněně vyvezeny, včetně případů, kdy pocházejí z nezákonně prováděných vykopávek. Tato směrnice se použije bez ohledu na to, zda byl dotčený statek členským státem označen nebo vymezen jako „národní kulturní poklad“ před jeho nezákonným vývozem z území tohoto členského státu, nebo po něm.
Pozměňovací návrh   15 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) „kulturním statkem“ předmět, který je před neoprávněným vyvezením z území členského státu nebo po něm označen jako „národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty“ podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy.	1) „kulturním statkem“ předmět, který je před neoprávněným vyvezením z území členského státu nebo po něm označen nebo vymezen jako jeden z „národních kulturních pokladů umělecké, historické nebo archeologické hodnoty“ podle vnitrostátních právních předpisů nebo správního řízení ve smyslu článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh   16 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 8) „Veřejnými sbírkami“: sbírky, které jsou ve vlastnictví členského státu, místního nebo regionálního orgánu uvnitř členského státu nebo subjektu nacházejícího se na území členského státu, který se podle právního řádu členského státu považuje za veřejný, přičemž členský stát nebo místní či regionální orgán je vlastníkem tohoto subjektu nebo ho z velké části financuje. 8) „Veřejnými sbírkami“ sbírky, které jsou ve vlastnictví členského státu, místního nebo regionálního orgánu uvnitř členského státu nebo subjektu nacházejícího se na území členského státu, který se podle právního řádu členského státu považuje za veřejný, přičemž členský stát nebo místní či regionální orgán je vlastníkem tohoto subjektu nebo ho z velké části financuje nebo jej uvedený členský stát uznal či schválil; „veřejnými sbírkami“ se rovněž rozumí sbírky soukromé, jsou-li uznány nebo schváleny ústředními orgány dotčeného členského státu nebo podléhají jejich dohledu.
Pozměňovací návrh   17 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 8 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	8b) „Systémem IMI“ určitá část systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, která je přizpůsobena specifickým požadavkům souvisejícím s kulturními statky.
Pozměňovací návrh   18 Návrh směrnice Čl. 4 – pododstavec 1 – bod -1 (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   -1) poskytnou veškeré informace o kulturních statcích, které byly odcizeny nebo neoprávněně vyvezeny z jejich území a jsou zaneseny v jejich registrech či obdobných záznamech;
Pozměňovací návrh   19 Návrh směrnice Čl. 4 – pododstavec 1 – bod 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3) umožní příslušným orgánům žádajícího členského státu, aby přezkoumaly, zda příslušný předmět představuje kulturní statek, za předpokladu, že toto přezkoumání se provede ve lhůtě 5 měsíců od vyrozumění podle odstavce 2. Neprovede-li se toto přezkoumání v průběhu stanovené lhůty, ustanovení odstavců 4 a 5 se dále nepoužijí; 3) umožní příslušným orgánům žádajícího členského státu, aby přezkoumaly, zda příslušný předmět představuje kulturní statek, za předpokladu, že toto přezkoumání se provede ve lhůtě 6 měsíců od vyrozumění podle odstavce 2. K tomu účelu musí dožádaný členský stát žádajícímu členskému státu odpovědět co nejdříve, aby mohl tento žádající stát ve výše uvedené lhůtě provést přezkoumání. Neprovede-li se toto přezkoumání v průběhu stanovené lhůty, ustanovení odstavců 4 a 5 se dále nepoužijí;
Pozměňovací návrh   20 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Výměna informací se uskutečňuje prostřednictvím systému IMI. Výměna informací, včetně informací uvedených v článku 4 a týkajících se neoprávněně vyvezených kulturních statků, se uskutečňuje především prostřednictvím systému IMI a v souladu s příslušnými právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů a soukromí. Tento pododstavec se však uplatní, aniž by byla dotčena možnost příslušných ústředních orgánů využít kromě systému IMI i jiných možností předávání informací, zejména vyžadují-li to konkrétní opatření, která jsou nezbytná v rámci řízení o navrácení.
Pozměňovací návrh   21 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Jedná-li se však o kulturní statky, které jsou součástí veřejných sbírek ve smyslu čl. 1 bodu 8 nebo jsou církevními statky v členských státech, ve kterých podléhají zvláštním úpravám na jejich ochranu podle vnitrostátních právních předpisů, uplyne lhůta pro uplatnění nároku na navrácení po 75 letech s výjimkou členských států, ve kterých je uplatnění nároku na navrácení nepromlčitelné, jakož i v případě dvoustranných smluv mezi členskými státy, v nichž je stanovena lhůta přesahující 75 let. Jedná-li se však o kulturní statky, které jsou součástí veřejných sbírek ve smyslu čl. 1 bodu 8 nebo jsou zapsány v inventářích církevních zařízení nebo jiných náboženských či světských institucí v členských státech, ve kterých podléhají zvláštním úpravám na jejich ochranu podle vnitrostátních právních předpisů, uplyne lhůta pro uplatnění nároku na navrácení po 75 letech s výjimkou členských států, ve kterých je uplatnění nároku na navrácení nepromlčitelné, jakož i v případě dvoustranných smluv mezi členskými státy, v nichž je stanovena lhůta přesahující 75 let.
Pozměňovací návrh   22 Návrh směrnice Čl. 9 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Vlastník se nemůže odvolávat na dobrou víru, jestliže nevynaložil nezbytnou péči vyžadovanou danými okolnostmi. Vlastník si nemůže činit nárok na odškodnění, jestliže nevynaložil nezbytnou péči vyžadovanou danými okolnostmi.
Pozměňovací návrh   23 Návrh směrnice Článek 14
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Každý členský stát může svůj závazek na navracení kulturních statků rozšířit i na jiné kulturní statky, než které jsou vymezené v čl. 1 bodě 1. 1. Každý členský stát může souhlasit s rozšířením závazku na navracení kulturních statků i na jiné kulturní statky, než ty, které jsou vymezeny v článku 1, včetně kulturních statků, které byly neoprávněně vyvezeny z území jiných členských států před 1. lednem 1993. 2. Každý členský stát může postupovat podle úpravy stanovené touto směrnicí u žádostí o navrácení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území jiných členských států před 1. lednem 1993.
Pozměňovací návrh   24 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Členské státy zašlou Komisi každých pět let, a to poprvé v […], zprávu o používání této směrnice. 1. Členské státy zašlou Komisi každých pět let, poprvé však nejpozději dne 1. prosince 2017, zprávu o používání této směrnice.
Pozměňovací návrh   25 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2. Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru každých pět let zprávu o posouzení používání této směrnice. K této zprávě jsou připojeny veškeré související návrhy. 2. Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru každých pět let, poprvé však nejpozději dne 1. července 2018, zprávu o posouzení používání této směrnice. K této zprávě jsou případně připojeny veškeré související návrhy na revizi této směrnice.
Pozměňovací návrh   26 Návrh směrnice Článek 16 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   Článek 16a   Zřizuje se poradní výbor složený z vnitrostátních odborníků, jehož úkolem je přezkoumat veškeré otázky spojené s prováděním této směrnice, zejména přizpůsobování systému IMI specifickým rysům kulturních statků, výměnu informací mezi jednotlivými členskými státy a osvědčené postupy, které členské státy zavedly.
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je obnovit článek vypuštěný Komisí. Účinnost směrnice 1993/7/ES je nedostatečná, a je tudíž nezbytné, aby se výbor i nadále pravidelně scházel, pravidelně sledoval provádění této směrnice členskými státy a svou činnost zaměřil především na otázky zmíněné v tomto článku.
Pozměňovací návrh   27 Návrh směrnice Čl. 18 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s těmito články: čl. 1 bod 1, čl. 4 první pododstavec bod 3, čl. 4 čtvrtý pododstavec, čl. 6 třetí pododstavec, článek 7, článek 9 a článek 16 této směrnice, a to nejpozději do dvanácti měsíců ode dne jejího přijetí. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí, a to nejpozději do dvanácti měsíců ode dne jejího přijetí.

• [1]  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
• [2]  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cílem přijetí směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu bylo zajistit ochranu kulturních statků, a především národních pokladů, poté, co byly dne 1. ledna 1993 zrušeny kontroly na vnitřních hranicích EU.

Členské státy se obávaly, že budou zaplaveny stížnostmi a žádostmi o navrácení, a proto přijaly striktně a přesně vymezené právní předpisy.

Navráceny mohou být pouze kulturní statky, které jsou označeny jako „národní poklad“ ve smyslu článku 36 Smlouvy, přičemž definice uvedená v článku 1 odkazuje na přílohu, jež poměrně striktně vymezuje kategorie kulturních statků označených jako národní poklad, na nějž lze vztáhnout opatření pro navrácení, a rovněž u většiny z nich vyžaduje dodržení limitů pro stáří a finanční hodnotu.

V květnu 2013 navrhla Evropská komise přepracování směrnice z roku 1993, a to na základě zpráv o posouzení směrnice, a především na základě čtvrté zprávy.

Posouzení dopadů přiložené k návrhu na přepracování uvádí, že od roku 1993 se objevilo pouze 15 žádostí o navrácení: 3 v letech 1999–2003, 6 v letech 2004–2007 a 6 v letech 2008–2011[1] ; pouze u 7 z nich skutečně došlo k navrácení. Lze tedy vyvodit, že účinek směrnice z roku 1993 je omezený, ačkoli jedno navrácení se může týkat vícero kulturních předmětů, jako tomu bylo v jednom případě navrácení, kdy bylo navráceno přibližně 30 tisíc archivních dokumentů.

V souvislosti s uvedenými číselnými údaji je nutno zmínit, že ve 46[2] případech došlo k navrácení smírnou cestou, avšak že případů odcizení či přeshraničního obchodování s kulturními statky je rovněž celá řada. V letech 2008–2011 bylo více než 10 tisíc kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu nalezeno v Itálii a Rumunsku a 365 v Řecku[3]. Stejně tak bylo v letech 2007–2010 průměrně zaznamenáno 8 tisíc trestných činů[4] proti kulturnímu dědictví ročně, přičemž tato činnost se soustředí především v několika členských státech – Francii[5], Německu, Polsku a Itálii (v níž se vyskytlo 79 % trestných činů zaznamenaných v těchto čtyřech zemích celkem v roce 2007), a dále v České republice, u níž je tento jev opačný a která je hlavní obětí tohoto druhu trestné činnosti.

Podle Komise míra obchodování s kulturními statky, především s národními poklady, v uplynulých letech výrazně narostla. Tento druh obchodu je na třetím místě z hlediska příjmů z organizované trestné činnosti.

Příčiny omezené účinnosti

Komise vysvětluje neúčinnost směrnice třemi důvody – podmínkami, jež musí kulturní statky označené jako „národní poklad“ splňovat, aby mohly být předmětem navrácení (kategorie, limity pro finanční hodnotu a stáří), krátkými lhůtami pro uplatnění nároku na navrácení a pro promlčení a náklady spojenými s odškodněním.

Cíle přepracování

Cílem přepracování je zvýšit počet navrácených kulturních statků označených jako „národní poklad“. K tomu účelu Komise navrhuje vypustit přílohu směrnice z roku 1993 a prodloužit lhůty pro řízení o navrácení a rovněž promlčecí lhůty.

Dalším cílem přepracování je sblížit právní předpisy členských států týkající se podmínek pro odškodnění vlastníka kulturního statku, který má být navrácen, a to přenesením důkazního břemene na tohoto vlastníka, a tudíž tato záležitost již nebude předmětem právních předpisů členských států. Vlastník bude tedy muset prokázat, že při nabytí kulturního statku vykonal nezbytnou péči, tedy že učinil dostatečné kroky ke zjištění zákonného původu kulturního statku. Vlastníkem je obvykle subjekt trhu s uměním, a tudíž je přirozené od něj požadovat, aby učinil vše k zajištění zákonnosti kulturních statků, a teprve pak jej odškodnit.

Komise rovněž usiluje o zlepšení spolupráce příslušných vnitrostátních orgánů při navracení kulturních statků, aby se v co největší míře zabránilo soudním řízením. K tomu účelu navrhuje, aby tyto orgány využívaly nový nástroj správní spolupráce v EU – systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). Jedná se o elektronický nástroj, který má zlepšit komunikaci a spolupráci mezi správními orgány členských států při uplatňování právních předpisů pro vnitřní trh. Zpravodajka zvažovala, zda je vhodné tento nástroj využívat v souvislosti s kulturními statky. Mezi stávajícími nástroji EU je systém IMI pravděpodobně nejlépe přizpůsoben potřebám provádění směrnice, mimo jiné díky informacím o kulturních statcích určených či označených jako národní kulturní poklad a o odcizených kulturních statcích a rovněž díky zabezpečenému připojení k internetu a zastoupení všech jazyků EU. Mimo to k němu mají přístup správní orgány všech třiceti zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Kulturní statky – národní poklady

Je třeba připomenout, že členské státy nepoužívají společnou definici pojmu národního pokladu umělecké, historické nebo archeologické hodnoty. Tento pojem vychází z článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, který členským státům umožňuje ochranu některých svých kulturních statků.

Některé členské státy nepovažovaly za nutné tento pojem sebemenším způsobem definovat, zatímco v jiných členských státech má tato definice nejrůznější podobu, což je především důsledkem rozmanitého kulturního dědictví členských států EU.

Cílem směrnice z roku 1993 nebylo definovat národní poklad, avšak vymezit kategorie národních pokladů, které mohou být předmětem žádosti o navrácení, přičemž se rozumí, že veřejné sbírky zapsané v inventářích muzeí, archivů nebo fondů knihoven či kulturní statky zapsané v inventářích církevních zařízení[6] byly do oblasti působnosti směrnice z povahy věci začleněny, aniž by byly součástí přílohy.

Další zmatky způsobila skutečnost, že příloha směrnice je téměř totožná s přílohou nařízení (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků, která se však týká veškerých kulturních statků, nikoli pouze národních pokladů.

Použití tohoto pojmu kulturních statků lze vysvětlit především odkazem na Úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a na Úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995. Z toho důvodu se zpravodajka domnívá, že objasnění situace by rovněž přinesla změna názvu směrnice tak, aby jasně hovořil o národním pokladu.

Přístup z pohledu „vnitřního trhu“

Právním základem přezkumu, jejž Komise navrhuje, jsou ustanovení o sbližování vnitrostátních právních předpisů (článek 114 Smlouvy o fungování EU) a opatření k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s článkem 26 Smlouvy o fungování EU, na nějž se článek 114 odkazuje.

Zpravodajka rozumí tomuto přístupu i jeho historickým důvodům, které jsou uvedeny výše, současně je však nutné zmínit, že se zde nejedná pouze o volný pohyb zboží, avšak rovněž o ochranu kulturního dědictví. Mimo to by odkaz na článek 167 Smlouvy o fungování EU, který se týká činnosti EU v oblasti kultury, především na jeho odstavec 2, jehož cílem je zachovat a chránit kulturní dědictví evropského významu, k němuž patří národní poklady, umožnil zaujmout přístup, který by více odpovídal úsilí EU v oblasti kultury.

Postup přepracování

Vzhledem k výše uvedenému zpravodajka jednoznačně souhlasí s tím, že je nutné směrnici přezkoumat, za politováníhodnou však považuje skutečnost, že Komise použila postup přepracování, v jehož rámci jsou pravomoci Evropského parlamentu omezené tím, že může provádět změny pouze v těch částech směrnice, v nichž mu to Komise povolí.

Zpravodajka bez ohledu na tuto skutečnost a na zmíněné obtíže navrhuje změny, které považuje za nezbytné k posílení cílů návrhu přepracování.

Zpravodajka navrhuje změnit článek 1 návrhu směrnice a nevypouštět celou přílohu, pouze limity pro finanční hodnotu či stáří, a přílohu stanovit jako orientační.

Zpravodajka rovněž navrhuje změnu rozvitého větného členu „kulturní statek, který je před neoprávněným vyvezením z území členského státu nebo po něm označen“, neboť dle jejího názoru vytváří právní nejistotu. Domnívá se, že je nutné zmínit rovněž kulturní statky pocházející z nedovolených vykopávek, které byly uvedeny na trh.

Zpravodajka dále navrhuje změnit pododstavec článku 9 o dobré víře tak, aby byly odstraněny určité právní nejasnosti a aby byla jasně stanovena spojitost mezi právem na odškodnění a nezbytnou péčí ze strany vlastníka kulturního statku, který je předmětem navrácení.

Vzhledem k nízké účinnosti směrnice z roku 1993 zpravodajka navrhuje zachování výboru pro sledování provádění této směrnice.

Zpravodajka rovněž navrhuje, aby členské státy podaly zprávu o provádění nové směrnice do tří let po přijetí tohoto revidovaného znění; tuto změnu považuje za nezbytnou k tomu, aby členské státy a Komise společně s Evropským parlamentem mohly jednat o tom, jak dále zlepšovat plnění cílů tohoto revidovaného znění.

Zpravodajka dále navrhuje změny v systému IMI, které spočívají ve vložení jednoznačného odkazu na právní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů.

Cílem ostatních navržených změn je obnovit určitou míru soudržnosti mezi ustanoveními této směrnice a usnadnit její provádění – to se týká pozměňovacích návrhů v pododstavcích 2 a 3 článku 4. Tyto změny především obnovují povinnost členských států předávat si mezi sebou informace o navracení.

Zpravodajka také navrhuje změny v bodech odůvodnění, které souvisí se změnami navrženými v jednotlivých článcích.

V neposlední řadě je navrženo, aby členské státy a EU podepsaly a ratifikovaly úmluvy UNESCO a UNIDROIT o kulturních statcích.

• [1]  Viz strana 11 posouzení dopadů; Komise zde bohužel, na rozdíl od navrácení dosažených smírnou cestou, neupřesňuje, kterých členských států se to týká.
• [2]  Viz strana 11 posouzení dopadů.
• [3]  Viz strany 9 a 12 posouzení dopadů.
• [4]  Viz strana 9 posouzení dopadů.
• [5]  Počet trestných činů v letech 2007–2009 klesl ve Francii téměř o 50 %, v menší míře v Německu.
• [6]  Článek 1 směrnice z roku 1993.

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

	EVROPSKÝ PARLAMENT	2009 - 2014

Výbor pro právní záležitosti

Doris Pack

Předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání

ASP 10E102

Předmět:     Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (přepracované znění) 2013/0162(COD) COM(2013)139

Vážená paní předsedkyně,

Výbor pro právní záležitosti přezkoumal výše uvedený návrh podle článku 87 o přepracování, jenž byl začleněn do jednacího řádu Parlamentu.

Odstavec 3 tohoto článku zní:

„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom příslušný výbor.

V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 156 a 157, jsou v příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.

Pokud má však v souladu s bodem 8 interinstitucionální dohody příslušný výbor v úmyslu také předložit pozměňovací návrhy ke kodifikovaným částem návrhu Komise, ihned sdělí svůj úmysl Radě a Komisi, přičemž podle článku 54 by Komise měla výboru před hlasováním sdělit svůj postoj k pozměňovacím návrhům a dále, zda má či nemá v úmyslu přepracovaný návrh vzít zpět.”

V souladu s názorem právní služby, jejíž zástupci se zúčastnili schůzí poradní skupiny, která přezkoumávala návrh na přepracování, a s doporučeními navrhovatele se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm nebo ve stanovisku poradní skupiny byly jako takové označeny, a že, pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

Závěrem Výbor pro právní záležitosti, poté co danou záležitost přezkoumal na své schůzi dne 5. listopadu 2013, jednomyslně (21 hlasy pro) doporučuje, aby Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor přezkoumal výše uvedený návrh v souladu s článkem 87.

S úctou

Příloha

PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

	PORADNÍ SKUPINAPRÁVNÍCH SLUŽEB

V Bruselu dne 1. října 2013

STANOVISKO

                                                    PRO EVROPSKÝ PARLAMENT

                                                              RADU

                                                              KOMISI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady xxx (přepracované znění)

COM(2013)0311 z dne 31. května 2013 – 2013/0162(COD)

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména s ohledem na bod 9 této dohody, se dne 4. července 2013 sešla poradní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby prozkoumala mimo jiné výše uvedený předložený Komisí.

Při posuzování návrhu[1] směrnice Evropského parlamentu a Rady na přepracování směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu dospěla skupina společnou dohodou k následujícím závěrům.

1) Pokud jde o odůvodnění, bylo by za účelem jeho vypracování v plné shodě s platnými ustanoveními interinstitucionální dohody třeba, aby byla přesně vyznačena ustanovení předchozího aktu, jež zůstávají nezměněna, jak se uvádí v bodu 6a podbodu iii) této dohody.

2) V návrhu přepracovaného znění musely být následující části textu označeny šedou barvou pozadí, používanou obvykle pro vyznačení podstatných změn:

– v bodě odůvodnění 4 vypuštění druhé, třetí a čtvrté věty třetího bodu odůvodnění směrnice 93/7/EHS (znějící „že provádění těchto opatření by mělo být co nejjednodušší a nejúčinnější; že v zájmu usnadnění spolupráce při navracení kulturních statků by měla být oblast působnosti těchto opatření omezena na předměty, které náležejí do společných kategorií kulturních statků; že účelem přílohy této směrnice není určit předměty, které jsou považovány za národní kulturní poklad ve smyslu článku 36, ale pouze kategorie předmětů, které je vhodné zařadit jakožto kulturní statky a které tak mohou být předmětem řízení o navrácení ve smyslu této směrnice“;

– v čl. 7 odst. 1 vložení slov „ústřední orgán“;

– v článku 9 ve francouzském znění vypuštění slov „qu'il soit convaincu“ (netýká se českého znění) a doplnění slov „prokáže, že“.

Na základě projednání návrhu došla poradní skupina společnou dohodou k závěru, že daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové označeny v návrhu nebo v připojeném stanovisku. Poradní skupina rovněž konstatovala, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu

C. PENNERA                                  H. LEGAL                            L. ROMERO REQUENAVedoucí právní služby

    Vedoucí právní služby  Generální ředitel

• [1]        Poradní skupina měla k dispozici anglické, francouzské a německé znění návrhu a pracovala na základě francouzského znění, které je původním zněním projednávaného textu.

POSTUP

Název	Navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (přepracované znění)
Referenční údaje	COM(2013)0311 – C7-0147/2013 – 2013/0162(COD)
Datum předložení EP	28.5.2013
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	CULT 10.6.2013
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	JURI 10.6.2013	JURI 10.6.2013
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Marie-Christine Vergiat 25.6.2013
Projednání ve výboru	17.9.2013	27.11.2013
Datum přijetí	21.1.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Mary Honeyball, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Emilio Menéndez del Valle, Martina Michels, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Chrysoula Paliadeli, Monika Panayotova, Marietje Schaake, Marco Scurria, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Marie-Christine Vergiat, Sabine Verheyen, Milan Zver
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Ivo Belet, Nadja Hirsch, Seán Kelly, Georgios Papanikolaou, Joanna Katarzyna Skrzydlewska
Datum předložení	28.1.2014