ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

31. 1. 2014 - (COM(2013)0522 – C7–0231/2013 – 2013/0248(COD)) - ***I

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Rosa Estaràs Ferragut

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

(COM(2013)0522 – C7–0231/2013 – 2013/0248(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0522),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 175 třetí pododstavec a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0231/2013),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0078/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Přestože se fond omezuje hlavně na přírodní katastrofy, je nezbytné, aby Unie měla k dispozici spolehlivý a flexibilní nástroj, který jí umožní vyslat jednoznačný politický signál občanům postiženým závažnými mimořádnými situacemi.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1b) V Unii došlo od zřízení fondu k výraznému nárůstu počtu, závažnosti i intenzity přírodních katastrof v důsledku změny klimatu. Z tohoto důvodu a s ohledem na cíle Unie v oblasti ochrany životního prostředí a přizpůsobení se změně klimatu je třeba zlepšit jeho fungování mimo jiné i tím, že se zohlední cíle Unie v oblasti ochrany životního prostředí a přizpůsobení se změně klimatu.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) „Závažná přírodní katastrofa“ ve smyslu nařízení (ES) č. 2012/2002 by měla být definována jako katastrofa, která způsobila přímé škody nad prahovou hodnotu vyčíslenou finančně, a měla by být vyjádřena v cenách referenčního roku nebo jako procento hrubého národního důchodu (HND) dotčeného státu.	(8) „Závažná přírodní katastrofa“ by měla být definována jako katastrofa, která způsobí závažnou škodu a/nebo vede k závažné změně běžných životních podmínek v určité zeměpisné oblasti, ať už v důsledku přírodních jevů nebo náhodných katastrofických následků lidské činnosti, a jež vyžaduje zvláštní pozornost státních orgánů a dalších organizací v humanitární oblasti a v oblasti sociálních služeb.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Fond se aktivuje tehdy, když závažná katastrofa přírodního rázu způsobila přímé škody nad prahovou hodnotu vyčíslenou finančně a vyjádřenou v cenách referenčního roku nebo jako procento hrubého národního důchodu (HND) dotčeného státu.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Aby se lépe zohlednila zvláštní povaha katastrof, jež jsou významné, avšak nedosahují požadovaných prahových hodnot nutných pro čerpání příspěvků z fondu, měla by být kritéria pro regionální katastrofy určována na základě škod vypočítaných s pomocí regionálního hrubého domácího produktu (HDP). Tato kritéria by měla být stanovena jasným a jednoduchým způsobem, aby se tak snížila možnost, že budou podány žádosti, které nesplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002.	(9) Aby se lépe zohlednila zvláštní povaha katastrof, jež mají vážné následky pro hospodářský a sociální rozvoj dotčených regionů, avšak nedosahují požadovaných prahových hodnot nutných pro čerpání příspěvků z fondu, měla by být kritéria pro regionální katastrofy určována na základě škod vypočítaných s pomocí regionálního hrubého domácího produktu (HDP). Tato kritéria by měla být stanovena jasným a jednoduchým způsobem, aby se tak snížila možnost, že budou podány žádosti, které nesplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Fond by měl přispívat k obnově zničené infrastruktury, k vyčištění oblastí postižených katastrofou a k uhrazení nákladů na záchranné práce a dočasné ubytování pro postižené obyvatelstvo během celého prováděcího období. Je také nutné vymezit časové období, během něhož lze ubytování pro osoby, které v důsledku katastrofy ztratili domov, považovat za dočasné.	(11) Fond by měl přispívat k obnově zničené infrastruktury nebo k jejímu uvedení do stavu, kdy bude lépe odolávat přírodním katastrofám, včetně jejího přemístění, k vyčištění oblastí postižených katastrofou a k uhrazení nákladů na záchranné práce, dočasné ubytování pro postižené obyvatelstvo během celého prováděcího období, a případně na technickou pomoc. Je také nutné vymezit časové období, během něhož lze ubytování pro osoby, které v důsledku katastrofy ztratily domov, považovat za dočasné, a zohlednit přitom povahu a rozsah katastrofy a schopnost každého členského státu či regionu se z katastrofy zotavit.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Mělo by být také stanoveno, že způsobilá opatření by neměla zahrnovat výdaje na technickou pomoc.	(13) Mělo by být také stanoveno, že způsobilá opatření by také mohla zahrnovat výdaje na technickou pomoc.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Určité typy přírodních katastrof, jako jsou sucha, se vyvíjejí po delší dobu, než se projeví jejich katastrofické důsledky. Je třeba přijmout opatření, které by umožnilo fond využít i v těchto případech.	(15) Určité typy přírodních katastrof, které se vyvíjejí po delší dobu, než se jejich ničivé účinky stanou katastrofickými, by měly být také způsobilé pro poskytnutí pomoci z fondu. Ustanovení by měla umožnit dostatečnou flexibilitu v definování přírodních katastrof.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) Je důležité zajistit, aby způsobilé státy vynaložily nezbytné úsilí na prevenci vzniku katastrof a na zmírňování jejich dopadů, včetně plného uplatňování příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání a vynakládání dostupných finančních prostředků Unie na příslušné investice. Proto je třeba stanovit, že pokud členský stát nesplní své závazky plynoucí z příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání poté, co obdržel příspěvek z fondu na předešlou přírodní katastrofu, může v případě další žádosti týkající se katastrofy stejné povahy dojít k zamítnutí žádosti nebo ke snížení výše příspěvku.	(16) Je důležité zajistit, aby způsobilé státy vynaložily nezbytné úsilí na prevenci vzniku katastrof a na zmírňování jejich dopadů, včetně plného uplatňování příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání a vynakládání dostupných finančních prostředků Unie na příslušné investice. Proto je třeba stanovit, že pokud členský stát nesplní své závazky plynoucí z příslušných právních předpisů Unie týkajících se udržitelné prevence rizika katastrof a jejich zvládání poté, co obdržel příspěvek z fondu na předešlou přírodní katastrofu, může v případě další žádosti týkající se katastrofy stejné povahy dojít k zamítnutí žádosti nebo ke snížení výše příspěvku.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Správní postupy vedoucí k vyplacení příspěvku by měly být co nejjednodušší a časově nejúspornější. Pro členské státy by proto podrobná ustanovení týkající se poskytování příspěvku z fondu měla být obsažena v prováděcích rozhodnutích o přidělení příspěvku. Pro přijímající státy, které dosud nejsou členy Evropské unie, by měly být ze zákonných důvodů zachovány samostatné prováděcí dohody.	(18) Správní postupy vedoucí k vyplacení příspěvku by měly být co nejjednodušší a časově nejúspornější. Pro členské státy by proto podrobná ustanovení týkající se poskytování příspěvku z fondu měla být obsažena v rozhodnutích o přidělení příspěvku. Pro přijímající státy, které dosud nejsou členy Evropské unie, by měly být ze zákonných důvodů zachovány samostatné prováděcí dohody.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Článek 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Na žádost členského státu nebo země jednající o přistoupení k Unii, může být pomoc z fondu uvolněna, pokud v důsledku závažné nebo regionální přírodní katastrofy, k níž došlo na území daného členského státu nebo sousedního členského státu či sousední země, se kterou se jedná o přistoupení k Unii (dále jen „způsobilý stát“), dojde k vážným následkům pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech daného státu nebo země. Přímé škody vzniklé v důsledku katastrofy způsobené člověkem, která je přímým následkem přírodní katastrofy, se považují za součást přímých škod způsobených danou přírodní katastrofou. 1. Na žádost členského státu nebo země jednající o přistoupení k Unii, může být pomoc z fondu uvolněna, pokud v důsledku závažné nebo regionální přírodní katastrofy, k níž došlo na území daného členského státu nebo sousedního členského státu či sousední země, se kterou se jedná o přistoupení k Unii (dále jen „způsobilý stát“), dojde k vážným následkům pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech daného státu nebo země. Přímé škody vzniklé v důsledku katastrofy způsobené člověkem, která je přímým následkem přírodní katastrofy, se považují za součást přímých škod způsobených danou přírodní katastrofou. 2. Pro účely tohoto nařízení se „závažnou přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU za následek přímé škody v odhadované výši přesahující 3 miliardy EUR v cenách roku 2011 nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND). 2. Pro účely tohoto nařízení se „závažnou přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU za následek přímé škody v odhadované výši přesahující 3 miliardy EUR v cenách roku 2011 nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND). 3. Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU na úrovni NUTS 2 za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů na úrovni NUTS 2, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů. 3. Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU v regionu na úrovni NUTS 2 nebo v několika sousedících regionech na úrovni NUTS 3, které společně tvoří území odpovídající minimálnímu kritériu pro úroveň NUTS 2, za následek přímé škody přesahující 1 % hrubého domácího produktu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů, které mohou požádat o pomoc z fondu, na úrovni NUTS 2 nebo NUTS 3, jež společně tvoří území odpovídající úrovni NUTS 2, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů.   Při posuzování škod podle tohoto odstavce se rovněž zohlední zvláštní situace vzdálených izolovaných regionů, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony, kde je přímý dopad na celé odvětví činnosti nebo kategorii infrastruktury. 4. Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoliv přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje závažnou přírodní katastrofu v sousedním členském státě nebo zemi jednající o přistoupení k Unii. 4. Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoliv přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje závažnou přírodní katastrofu nebo regionální přírodní katastrofu v sousedním členském státě nebo zemi jednající o přistoupení k Unii. 5. Pro účely tohoto článku se použijí harmonizované statistické údaje EROSTATU.“ 5. Pro účely tohoto článku se použijí nejaktuálnější harmonizované statistické údaje EUROSTATU.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 2 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Článek 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Pomoc se poskytuje ve formě příspěvku z fondu. Na každou přírodní katastrofu obdrží způsobilý stát jeden finanční příspěvek. 1. Pomoc se poskytuje ve formě příspěvku z fondu. Na každou přírodní katastrofu obdrží způsobilý stát jeden finanční příspěvek. 2. Cílem fondu je doplnit úsilí dotyčných států a uhradit část jejich veřejných výdajů, a to za účelem pomoci způsobilým státům při provádění těchto základních záchranných opatření a opatření na obnovu, podle typu katastrofy: 2. Cílem fondu je doplnit úsilí dotyčných států a uhradit část jejich veřejných výdajů, a to za účelem pomoci způsobilým státům při provádění těchto základních záchranných opatření a opatření na obnovu, podle typu katastrofy: a) obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání; a) obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod a odpadních vod, telekomunikací, dopravy a dopravních zařízení, zdravotnictví a vzdělávání; b) poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva; b) poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva; c) zajištění ochranných zařízení a opatření na ochranu kulturního dědictví; c) zajištění ochranných zařízení a opatření na ochranu kulturního dědictví; d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí. d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí při dodržení ekosystémového přístupu.   Pro účely písmene a) se „obnovou zničené infrastruktury“ rozumí uvedení do původního stavu, je-li to vhodné, nebo obnova ve formě, která může zlepšit schopnost odolávat budoucím přírodním katastrofám, včetně přemístění projektů infrastruktury, jež se zjevně nacházejí v místě, které by v budoucnu mohlo být opět ohroženo přírodní katastrofou. Pro účely ustanovení písmene b) se „dočasným ubytováním“ rozumí ubytování přetrvávající do doby, než se dotčené obyvatelstvo může vrátit do svých původních domovů, které byly opraveny nebo zrekonstruovány. Pro účely ustanovení písmene b) se „dočasným ubytováním“ rozumí ubytování přetrvávající do doby, než se dotčené obyvatelstvo může vrátit do svých původních domovů, které byly opraveny nebo zrekonstruovány. 3. Platby z fondu jsou omezeny na financování opatření na zmírnění nepojistitelných škod a získají se zpět, jestliže náklady na nápravu škody jsou následně uhrazeny třetí osobou v souladu s čl. 8 odst. 3. 3. Platby z fondu jsou omezeny na financování opatření na zmírnění nepojistitelných škod a získají se zpět, jestliže náklady na nápravu škody jsou následně uhrazeny třetí osobou v souladu s čl. 8 odst. 3. 4. Daň z přidané hodnoty (DPH) nepředstavuje způsobilý výdaj opatření, pokud není podle vnitrostátních právních předpisů týkajících se DPH nevratná. 4. Daň z přidané hodnoty (DPH) nepředstavuje způsobilý výdaj opatření, pokud není podle vnitrostátních právních předpisů týkajících se DPH nevratná. 5. Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, není způsobilá pro příspěvek z fondu. 5. Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, může být způsobilá pro příspěvek z fondu za předpokladu, že je nezbytná pro provedení obnovy a nepřekročí 2 % celkové výše příspěvku. 6. Celkový příspěvek z fondu nesmí vést k vytváření příjmů přesahujících celkové náklady státu na záchranná opatření a opatření na obnovu. Přijímající stát v tomto smyslu do zprávy o provádění příspěvku z fondu zahrne příslušné prohlášení podle čl. 8 odst. 3. 6. Celkový příspěvek z fondu nesmí vést k vytváření příjmů přesahujících celkové náklady státu na záchranná opatření a opatření na obnovu. Přijímající stát v tomto smyslu do zprávy o provádění příspěvku z fondu zahrne příslušné prohlášení podle čl. 8 odst. 3. 7. K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. 7. K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 2 – písm. a Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   ca) obnova bezpečných podmínek pro letištní a přístavní zařízení, bezpečných přístavů a přístavišť a opatření na ochranu pobřežního dědictví a vytvoření bezpečných podmínek v pobřežních oblastech;
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 3 – písm. a, b a c Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 4 – odst. 1, 1 a a 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené přírodní katastrofou, předložit Komisi žádost o příspěvek z fondu, přičemž uvede veškeré dostupné informace týkající se alespoň: 1. Dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do 15 týdnů od vzniku první škody způsobené přírodní katastrofou, předložit Komisi žádost o příspěvek z fondu, přičemž uvede veškeré dostupné informace týkající se alespoň: a) celkové přímé škody způsobené katastrofou a jejím dopadem na dotyčné obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí; a) celkové přímé škody způsobené katastrofou a jejím dopadem na dotyčné obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí; b) odhadované výše nákladů na opatření uvedená v čl. 3 odst. 2; b) odhadované výše nákladů na opatření uvedená v čl. 3 odst. 2; c) jakýchkoliv jiných zdrojů finanční podpory Unie; c) jakýchkoliv jiných zdrojů finanční podpory Unie; d) jakýchkoliv jiných vnitrostátních nebo mezinárodních finančních zdrojů, včetně veřejného a soukromého pojistného plnění, jež by mohlo přispět k vyrovnání nákladů na nápravu škod; d) jakýchkoliv jiných vnitrostátních nebo mezinárodních finančních zdrojů, včetně veřejného a soukromého pojistného plnění, jež by mohlo přispět k vyrovnání nákladů na nápravu škod; e) provádění právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání v souvislosti s povahou katastrofy; e) stručného posouzení provádění právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání v souvislosti s povahou katastrofy; f) jakýchkoliv jiných informací o preventivních a zmírňujících opatřeních přijatých v souvislosti s povahou katastrofy. f) jakýchkoliv jiných informací o preventivních a zmírňujících opatřeních přijatých v souvislosti s povahou katastrofy. 1a. V případě postupně se rozvíjející přírodní katastrofy se desetitýdenní lhůta pro podávání žádostí uvedená v odstavci 1 počítá ode dne, kdy orgány veřejné moci způsobilého státu poprvé učinily oficiální kroky proti následkům katastrofy. 1a. V případě postupně se rozvíjející přírodní katastrofy se lhůta 15 týdnů pro podávání žádostí uvedená v odstavci 1 počítá ode dne, kdy orgány veřejné moci způsobilého státu poprvé učinily oficiální kroky proti následkům katastrofy. 2. Na základě informací uvedených v odstavci 1 a veškerých vysvětlení poskytnutých způsobilým státem Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a určí co nejdříve v rámci dostupných prostředků částku případného finančního příspěvku. 2. Na základě informací uvedených v odstavci 1 a veškerých vysvětlení poskytnutých způsobilým státem Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a co nejdříve, nejpozději však do 6 týdnů od obdržení žádosti (počítáno ode dne obdržení úplné žádosti a bez započítání času potřebného pro překlad), určí v rámci dostupných prostředků částku případného finančního příspěvku. Pokud Komise přidělila příspěvek z fondu na základě žádosti přijaté po [dd//mm/rrrr] na katastrofu dané povahy, další žádosti o příspěvek týkající se katastrofy stejné povahy může zamítnout, nebo snížit přidělenou částku v případě, že způsobilý členský stát je předmětem řízení pro neplnění povinností a bylo mu doručeno odůvodněné stanovisko z důvodu neprovedení právních předpisů Unie týkající se prevence rizika katastrof a jejich zvládání, jejichž předmět odpovídá povaze utrpěné katastrofy. Pokud Komise přidělila příspěvek z fondu na základě žádosti přijaté po [dd//mm/rrrr] na katastrofu dané povahy, další žádosti o příspěvek týkající se katastrofy stejné povahy může zamítnout, nebo snížit přidělenou částku v případě, že způsobilý členský stát je předmětem řízení pro neplnění povinností a bylo mu doručeno odůvodněné stanovisko z důvodu neprovedení právních předpisů Unie týkající se prevence rizika katastrof a jejich zvládání, jejichž předmět odpovídá povaze utrpěné katastrofy. Všechny žádosti o příspěvek z fondu Komise posoudí rovným způsobem. Všechny žádosti o příspěvek z fondu Komise posoudí rovným způsobem.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Článek 4 a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Členský stát může při předkládání žádosti o příspěvek z fondu určené Komisi požadovat vyplacení zálohy. 1. Členský stát může při předkládání žádosti o příspěvek z fondu určené Komisi požadovat vyplacení zálohy. Komise provede předběžné posouzení, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, Komise může přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než bude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy by nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu. Komise provede předběžné posouzení, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, Komise může přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než bude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy by nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu. 2. Výše zálohy nesmí překročit 10 % předpokládané výše příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 30 milionů EUR. Jakmile byla stanovena konečná výše příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku příspěvku v úvahu částku představující zálohu. Komise zpětně získá neoprávněně vyplacené zálohy. 2. Výše zálohy nesmí překročit 15 % předpokládané výše příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 40 000 000 EUR. Jakmile byla stanovena konečná výše příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku příspěvku v úvahu částku představující zálohu. Komise zpětně získá neoprávněně vyplacené zálohy. 3. Aby se zajistila včasná dostupnost rozpočtových zdrojů, částky z fondu, z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti zpětně získané od členských států se do maximální výše 50 milionů EUR dají k dispozici fondu jako vnitřní účelově vázané příjmy. Částky, které byly vynaloženy na zálohy nebo přiděleny z rozpočtu, se nahradí, jakmile se od členských států zpětně získají nové vyplacené částky. 3. Aby se zajistila včasná dostupnost rozpočtových zdrojů, částky z fondu zpětně získané od členských států se do maximální výše 50 milionů EUR dají k dispozici fondu jako vnitřní účelově vázané příjmy. Částky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti, jež byly zpětně získány od členských států v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 a nařízením (EU) č. 1083/2006, lze rovněž dát k dispozici jako vnitřní účelově vázané příjmy, nejsou-li zpětně získané prostředky FSEU dostatečné. Částky, které byly vynaloženy na zálohy nebo přiděleny z rozpočtu, se nahradí, jakmile se od členských států zpětně získají nové vyplacené částky.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 7 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Článek 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Opatření financovaná fondem musí být slučitelná s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejím základě, s politikami a opatřeními Unie, zejména v oblastech finančního řízení a veřejných zakázek, a s nástroji předvstupní pomoci. Tyto operace by měly dle možností přispět k cílům politik Unie v oblasti ochrany životního prostředí, prevence rizika katastrof a jejich zvládání a přizpůsobení se klimatickým změnám. Opatření financovaná fondem musí být slučitelná s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejím základě, s politikami a opatřeními Unie, zejména v oblastech finančního řízení a veřejných zakázek, a s nástroji předvstupní pomoci. Tyto operace by měly případně přispět k cílům politik Unie v oblasti ochrany životního prostředí, prevence rizika katastrof a jejich zvládání a přizpůsobení se klimatickým změnám, včetně ekosystémových přístupů.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Článek 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Příspěvek z fondu musí být použit do jednoho roku ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi. 1. Příspěvek z fondu musí být použit do 18 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi. 2. Přijímající státy usilují o každou možnou náhradu od třetích osob. 2. Přijímající státy usilují o každou právně přípustnou náhradu od třetích osob. 3. Nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku uvedené v odstavci 1, předloží přijímající stát zprávu o provádění příspěvku z fondu s prohlášením odůvodňujícím výdaje, ve kterém jsou uvedeny ostatní zdroje finanční pomoci pro dotyčná opatření, včetně vyplaceného pojistného krytí a náhrad od třetích osob. 3. Nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty 18 měsíců uvedené v odstavci 1, předloží přijímající stát zprávu o provádění příspěvku z fondu s prohlášením odůvodňujícím výdaje, ve kterém jsou uvedeny ostatní zdroje finanční pomoci pro dotyčná opatření, včetně vyplaceného pojistného krytí a náhrad od třetích osob. Zpráva o provádění podrobně popíše preventivní opatření zavedená nebo navržená přijímajícím státem za účelem omezení rozsahu škod a co možná nejúčinnějšího zabránění opakování podobné katastrofy, včetně strukturálních a investičních fondů Unie použitých za tímto účelem a stavu provádění příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání. Podá také zprávu o zkušenostech získaných při katastrofě a přijatých nebo navrhovaných opatření týkajících se zajištění odolnosti, pokud jde o klimatické změny a katastrofy. Zpráva o provádění podrobně popíše preventivní opatření přijatá nebo navržená přijímajícím státem za účelem omezení rozsahu škod a co možná nejúčinnějšího zabránění opakování podobné katastrofy, včetně strukturálních a investičních fondů Unie použitých za tímto účelem a stavu provádění příslušných právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání. Podá také zprávu o zkušenostech získaných při katastrofě a přijatých nebo navrhovaných opatření týkajících se zajištění ochrany životního prostředí a odolnosti, pokud jde o klimatické změny a katastrofy. Ke zprávě o provádění musí být přiloženo stanovisko nezávislého auditorského subjektu vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, o tom, že prohlášení odůvodňující výdaje podává věrný a poctivý obraz, a že příspěvek z fondu je legální a řádný v souladu s čl. 59 odst. 5 a čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Ke zprávě o provádění musí být přiloženo stanovisko nezávislého auditorského subjektu vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, o tom, že prohlášení odůvodňující výdaje podává věrný a poctivý obraz, a že příspěvek z fondu je legální a řádný v souladu s čl. 59 odst. 5 a čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Na konci postupu uvedeného v prvním pododstavci Komise ukončí pomoc z fondu. Na konci postupu uvedeného v prvním pododstavci Komise ukončí pomoc z fondu. 4. Pokud jsou náklady na nápravu škod následně uhrazeny třetí osobou, Komise požaduje na přijímajícím státu náhradu odpovídající částky příspěvku z fondu. 4. Pokud jsou náklady na nápravu škod následně uhrazeny třetí osobou, Komise požaduje na přijímajícím státu náhradu odpovídající částky příspěvku z fondu.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

SOUVISLOSTI

Fond solidarity Evropské unie byl zřízen s cílem reagovat na přírodní katastrofy a vyjádřit evropskou solidaritu vůči postiženým regionům v Evropě. Fond byl vytvořen v důsledku četných povodní, ke kterým došlo ve střední Evropě v létě roku 2002. Finančně podporuje členské státy a kandidátské země postižené přírodní katastrofou.

Hlavní znaky tohoto nástroje byly doposud tyto:

•       v případě „přírodní katastrofy“ existuje pouze jediné kritérium způsobilosti: škoda, která přesahuje konkrétní prahovou hodnotu pro každou zemi;

•       Fond může uvolnit prostředky také v případě událostí menšího rozsahu, takzvaných „regionálních katastrof“, kdy byla postižena většina obyvatel určitého regionu a předpokládá se, že neštěstí vážně a trvale ovlivní hospodářskou stabilitu tohoto regionu a životní podmínky v tomto regionu;

•       financování má podobu jediné splátky. Neexistuje žádné plánování a není zapotřebí spolufinancování;

•       protože finanční pomoc pochází z dodatečných zdrojů stojících mimo rozpočet EU, Komise nemůže rozhodnout o jejím použití sama. Pokud se domnívá, že žádost splňuje požadavky na financování, navrhne rozpočtovému orgánu (Evropská rada a Evropský parlament), aby uvolnil prostředky.

Fond solidarity Evropské unie představuje doplněk k veřejným výdajům členských států určeným na financování základních naléhavých opatření prováděných orgány veřejné moci, jako je:

•       obnova základních infrastruktur, např. v oblasti energetiky, vod, dopravy, telekomunikací, zdravotnictví a vzdělávání;

•       dočasné ubytování a náklady na záchranné služby, které mají zajistit bezprostřední potřeby obyvatel;

•       zajištění ochranných zařízení, například přehrad a hrází;

•       opatření na ochranu kulturního dědictví;

•       čištění.

Soukromé škody, jako jsou škody na soukromém majetku, nebo ztráty příjmů včetně ztrát v oblasti zemědělství se považují za pojistitelné, a proto se na ně Fond nevztahuje.

Vnitrostátní orgány postižených zemí mohou předložit žádost Komisi do 10 týdnů od vzniku první škody. Komise poté žádost posoudí a rozhodne, zda je třeba uvolnit prostředky z Fondu, určí výši pomoci, kterou považuje za přiměřenou, a navrhne její uvolnění rozpočtovému orgánu. Pomoc se vyplatí v jediné splátce poté, co je s přijímajícím státem podepsána prováděcí dohoda.

Od roku 2002 uvolnil Fond prostředky na řešení 52 katastrof, které zahrnují řadu různých katastrofických událostí, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení, bouře a sucha. Do dnešní doby obdrželo 23 evropských zemí pomoc ve výši 3,2 miliardy EUR.

DŮVOD ZMĚNY SOUČASNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Od chvíle, kdy Fond vznikl, se jasně ukazuje, že je nezbytné provést změny, aby bylo možné splnit očekávání postižených zemí a regionů, které očekávají pomoc od EU. V obecné rovině nástroj plní své cíle, má se však za to, že nereaguje tak účinně, jak by měl, což se odráží například v tom, že určitá kritéria pro jeho aktivaci jsou příliš složitá a nejsou dostatečně jasná.

Postup přidělování pomoci je příliš dlouhý, protože k jejímu vyplacení obvykle dojde přibližně jeden rok po katastrofě.

Přestože je nástroj účinný v případě velkých přírodních katastrof, dvě třetiny přijatých žádostí se týkaly regionálních katastrof, u nichž škody nedosahovaly požadované prahové hranice. Velká většina těchto žádostí nesplňuje daná kritéria a musí být zamítnuta, což vede ke ztrátě času, zdrojů i očekávání.

Aby byl Fond solidarity viditelnější a mohl reagovat citlivěji, je třeba jej zdokonalit a zjednodušit jeho postupy zpracování žádostí, zavést přidělování záloh a vyjasnit určitá ustanovení, aby se tak pomoc mohla vyplácet rychleji než v současnosti.

NOVÝ LEGISLATIVNÍ NÁVRH EVROPSKÉ KOMISE

Zásadní změny navržené Evropskou komisí je možné shrnout takto:

-     upřesnění oblasti působnosti Fondu solidarity, jež se omezí na přírodní katastrofy a rozšíří o sucha;

-     přijetí jasnějších pravidel způsobilosti týkajících se regionálních katastrof, přičemž bude zaveden jednotný práh výše škod opravňující k obdržení pomoci, který bude odpovídat 1,5 % regionálního hrubého domácího produktu;

-     poprvé je zavedena možnost vyplácet zálohy: 10 % předpokládané výše příspěvku s maximálním limitem 30 milionů EUR;

-     kratší administrativní postupy související s vyplácením pomoci, které spojí dvě fáze, schvalování a provádění, do jedné dohody;

-     zavedení opatření, která podpoří strategie pro účinnější prevenci rizika katastrof: požadavky na podávání zpráv a možné podmínky pro poskytnutí pomoci.

Oblast působnosti bude nadále omezena na přírodní katastrofy v členských státech a v zemích jednajících o přistoupení k Unii. Země mají deset týdnů na podání žádosti počínaje prvním dnem katastrofy. Práh škody pro aktivaci Fondu zůstává stejný (0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR), stejně jako typ operací, na něž může být poskytnuta pomoc. Za uplatnění pomoci, včetně výběru projektů, auditu a kontroly, odpovídá příjemce. Změny se nedotýkají očekávané úrovně výdajů.

Fond solidarity Evropské unie je financován mimo rozpočet EU prostřednictvím opravného rozpočtu. Toto je stanoveno v dohodě mezi orgány. O každém grantu je rozhodnuto individuálně na návrh Komise a schvalují jej členské státy a Evropský parlament. Pro přijetí jakéhokoli opravného rozpočtu existuje minimální zákonné období, které je třeba dodržet (minimálně 8 až 10 týdnů).

ZÁVĚRY ZPRAVODAJKY

Fond solidarity Evropské unie je jasným vyjádřením solidarity, jejímž cílem je pomoci evropským regionům nebo zemím, které ji nejvíce potřebují. Návrh Evropské komise zahrnuje řadu návrhů obsažených ve zprávě Evropského parlamentu z prosince 2012 a zajistí, že Fond solidarity bude rychlejší, jasnější a jeho využití bude jednodušší. Povzbudí také země, aby zvýšily své úsilí v oblasti prevence a řízení katastrof.

Nový legislativní návrh zjednodušuje stávající pravidla tak, aby se pomoc vyplácela rychleji. Poprvé také zavádí možnost vyplácení záloh. Jasněji stanoví, kdo bude způsobilý a co bude způsobilé k financování, zejména co se týče regionálních katastrof. Kromě toho reforma vybízí členské státy, aby na svůj program zařadily vypracování strategií řízení rizik a prevence katastrof. Zásady Fondu zůstávají beze změny, stejně jako jeho způsob financování, které je prováděno mimo rozpočet EU.

Je vhodné připomenout, že tento evropský nástroj je jedním z těch, s nimiž jsou evropští občané nejvíce spokojeni, a že jeho existence nikdy nebyla zpochybněna, pouze se hovořilo jeho nedostatečné pohotovosti a zdlouhavé postupy, což jsou aspekty, které se návrh snaží zlepšit.

Je třeba rovněž uznat a přijmout skutečnost, že krize, jak se již ukázalo během jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, způsobila velké obtíže členským státům i Unii, pokud jde o zvyšování výdajů jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni. Proto je jasné, že za současné celkové situace bylo nemyslitelné zvýšit rozpočtové výdaje na Fond solidarity, a tím i rozšířit jeho oblast působnosti. Je však obtížné smířit se s jeho snížením na 50 % (došlo ke snížení z 1 miliardy EUR ročně v současném období 2007–2013 na 500 milionů ročně počínaje rokem 2014), když je bohužel zřejmé, že v posledních letech dochází ke zvyšování počtu a závažnosti přírodních katastrof, a v důsledku změny klimatu nelze očekávat, že se omezí, přestože se dbá na jejich prevenci.

Nová Smlouva o fungování Evropské unie poukazuje na odpovědnost Unie a jejích členských států, pokud jde o řešení následků přírodních katastrof nebo teroristických činů na území EU, a na to, že EU musí mít k dispozici dostatečné prostředky, aby mohla v případě jejich výskytu pomoci svým občanům.

EU musí být a chce být něčím více, než jen společným trhem, má společný cíl, což musí být schopna prokázat i v nejobtížnějších momentech. Fond solidarity nesmí být zredukován na uplatňování řady administrativních a byrokratických ustanovení, ale musí se přizpůsobit a stát se flexibilnějším, tak aby zviditelnil činnost Unie ve prospěch jejích občanů a zlepšil její schopnost reagovat, především pokud dojde ke katastrofě, jež má přímý dopad na občany. Unie je paradoxně viditelnější a má k dispozici větší rozpočet na řešení katastrof a humanitárních krizí ve třetích zemích než na svém území. Je největším světovým dárcem humanitární a rozvojové pomoci, a proto je pro její občany někdy velmi těžké pochopit, že není schopna reagovat na tragédie, které jsou sice menšího rozsahu než katastrofy ve třetích zemích, ale postihují přímo osoby na jejím vlastním území.

Přestože někteří lidé mohou být poněkud zklamáni omezeným rozsahem navržené reformy, nemůžeme podceňovat význam předložených změn, protože jejich cílem je zlepšit a zrychlit fungování současného nástroje, který se jistě stane účinnějším a účelnějším.

Nedávno schválený rozpočet EU na příštích sedm let postihlo, pokud jde o jeho reálnou výši, snížení celkových prostředků a nedomnívám se, že by někdo očekával, že reforma, kterou oznámila Komise ve svém sdělení z loňského roku, Fond solidarity EU zcela změní, ale je třeba upozornit na to, že v roce 2005 jsme si nechali významnou příležitost proměnit tento evropský nástroj v to, čím se snaží být: v nejviditelnější, nejjednoznačnější a nejdůležitější projev evropské solidarity vůči evropským občanům ve chvíli, kdy se ocitnou v obtížné situaci.

Všechna kritéria, která Komise ve svém návrhu reformy zohledňuje, zjednoduší a usnadní členským státům analýzu a přípravu žádosti o poskytnutí pomoci z Fondu a Komisi bezpochyby významně zjednoduší monitorování žádostí, protože výrazně sníží počet těch, které Komise dostává. Nejtěžší pro mě je ztotožnit se s přesvědčením Evropské komise týkajícím se toho, že spolu se snížením počtu žádostí o pomoc se sníží i míra zklamání a zklamaných žadatelů, protože jejich žádosti o pomoc nebudou odmítány. Stane se tak proto, že nebude příležitost předkládat je. Nebude podáváno tolik žádostí, a proto jich nebude tolik zamítnuto, ale také se nezvýší poskytovaná pomoc.

Ani nový návrh nařízení nepřináší možnost reagovat na situaci všech občanů, kteří se ocitnou v obtížné a tragické situaci a kteří, stanou-li se obětí katastrofy, očekávají v důsledku své příslušnosti k Unii projev solidarity. Ale není-li možné schválit nástroj, který by byl vylepšen z ekonomického hlediska, musíme schválit navržené změny, protože zrychlují fungování tohoto důležitého nástroje solidarity, čímž zlepšují jeho účinnost a účelnost.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (22. 1. 2014)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie
(COM(2013)0522 – C7‑0231/2013 – 2013/0248(COD))

Navrhovatel: Georgios Stavrakakis

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Cílem návrhu Komise je změnit platné nařízení (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „FSEU“) tak, aby se pomocí několika technických úprav zjednodušilo jeho fungování a aby se dosáhlo jeho většího zviditelnění u veřejnosti. Zásady nástroje, stejně tak jako způsoby jeho financování mimo víceletý finanční rámec a pravděpodobná úroveň výdajů, se nemění.

Návrh především jasně stanovuje působnost FSEU, která se omezuje na přírodní katastrofy. Dále zavádí nové a jednoduché jednotné kritérium pro výjimečné uvolnění prostředků z FSEU v případě tzv. mimořádných regionálních katastrof, které se zakládá na referenční mezní hodnotě stanovené podle HDP. Kromě toho umožňuje rychlé vyplácení záloh na žádost postiženého členského státu a zavádí zvláštní ustanovení pro pomalu postupující katastrofy, jako je sucho. Obsahuje i několik ustanovení, která podporují účinnější prevenci katastrof. Konečně spojil rozhodnutí o poskytnutí pomoci a prováděcí dohody do jediného aktu.

Z rozpočtového hlediska zůstává FSEU mimo VFR na období 2014–2020, tzn. že rozpočtové zdroje nezbytné k poskytnutí finanční pomoci se uvolňují nad stropy VFR rozhodnutím rozpočtového orgánu v rámci maximálního ročního přídělu 500 milionů EUR (v cenách roku 2011). Skutečné výdaje budou záviset na žádostech o pomoc předložených způsobilými státy po vypuknutí přírodní katastrofy a maximální výši ročního přídělu, který má fond k dispozici podle rozhodnutí IID.

Rozhodnutí vyjádřit maximální roční příděl fondu v cenách roku 2011 (a nikoli v současných cenách) se v návrhu odráží v použití stejného základu i pro částku 3 miliardy EUR, která je jedním ze dvou prahů výše škod pro účely definice „závažných katastrof“. Druhý práh, definovaný jako 0,6 % hrubého národního důchodu, tímto není dotčen.

Navrhovatel se domnívá, že obecné zásady a dosavadní financování FSEU by měly zůstat zachovány, avšak je přesvědčen o tom, že současná pravidla FSEU nejsou dostatečně vstřícná a obecně známá a že některá pravidla pro uvolnění prostředků jsou příliš složitá a nejasná. Rozhodně se proto ztotožňuje s hlavním cílem návrhu, tj. se zlepšením fungování tohoto nástroje zrychlením jeho reakcí, jeho zviditelněním mezi občany, zjednodušením jeho využívání a vyjasněním jeho ustanovení. Navrhovatel proto předkládá několik pozměňovacích návrhů, jež mají urychlit proces posuzování žádostí útvary Komise.

Rovněž podporuje, aby byla vyjasněna definice „přírodních katastrof“ a aby bylo zavedeno zvláštní ustanovení pro pomalu postupující katastrofy, jako je např. sucho, čímž se odstraní současné právní nejasnosti ohledně působnosti fondu, a zamezí se tak předkládání žádostí, jež nesplňují příslušné podmínky.

Navrhovatel souhlasí se zavedením nového a jednoduchého jednotného kritéria pro výjimečné uvolnění prostředků z FSEU v případě tzv. mimořádných regionálních katastrof, které by se zakládalo na referenční mezní hodnotě stanovené podle HDP. Mělo by se tak zjednodušit a výrazně zrychlit rozhodování a vyplácení příspěvků. Navrhuje však snížení prahu odpovídajícího 1,5% HDP na 1 % HDP, takže by stanoveným podmínkám vyhovovalo více žádostí a v případě mimořádných regionálních katastrof by se pomoc dostala k většímu počtu evropských občanů.

Podporuje rovněž zavedení možnosti rychlého vyplácení záloh na žádost postiženého členského státu, avšak domnívá se, že zálohy, jež nesmí překročit 10 % předpokládané výše finanční pomoci a v žádném případě 30 milionů EUR, nepostačují k pokrytí potřeb postižených zemí v období bezprostředně po katastrofě. Domnívá se tedy, že by bylo vhodnější stanovit stropy na 15 % a 40 milionů EUR.

Navrhovatel se rovněž domnívá, že by bylo vhodné, aby se příspěvek z fondu mohl poskytnout i na technickou pomoc s tím, že nesmí překročit 2 % celkové výše příspěvku.

Navrhovatel vítá, že Komise zohlednila doporučení Evropského účetního dvora uvedená ve zprávě o auditu výkonnosti týkající se finanční pomoci Itálii po zemětřesení v L'Aquile[1] a že do návrhu zapracovala jasnější definice termínů „dočasné ubytování“ a „okamžitá záchranná opatření“ a ustanovení týkající se vytváření příjmů.

Je přesvědčen o tom, že je zapotřebí určitá flexibilita k tomu, aby po vypuknutí závažné katastrofy bylo možné co nejrychleji poskytnout finanční pomoc, což by mimo jiné obnášelo možnost odchýlit se od určitých ustanovení finančního nařízení, zejména pokud jde o obvykle časově náročný proces určení prováděcích orgánů, včetně orgánů provádějících audit a kontrolu, a lhůty pro předkládání výročních zpráv. Tato flexibilita by však neměla být na úkor řádného finančního řízení příspěvků z fondu.

Navrhovatel klade důraz na prevenci katastrof a na připravenost, protože ve střednědobém a dlouhodobém výhledu je nákladově efektivnější přijmout preventivní opatření a připravit se na případnou katastrofu než na ni po jejím vypuknutí reagovat. V této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby FSEU při přípravě a reakci na přírodní katastrofy doplňoval další finanční nástroje, jako jsou strukturální fondy, a využíval možnost vytváření synergií s těmito mechanismy a přidruženými programy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh                 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Mělo by být také stanoveno, že způsobilá opatření by neměla zahrnovat výdaje na technickou pomoc.	vypouští se
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 2 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3. Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU na úrovni NUTS 2 za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů na úrovni NUTS 2, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů. 3. Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU na úrovni NUTS 2 za následek přímé škody přesahující 1 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů na úrovni NUTS 2, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů.   Za výjimečných okolností však může pomoc z Fondu čerpat i region, který nesplnil kvantitativní podmínky stanovené v prvním pododstavci, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodního rázu, která zasáhla většinu jeho obyvatelstva a měla závažné a trvalé důsledky pro životní podmínky a ekonomickou stabilitu regionu. Celková roční pomoc podle tohoto pododstavce je omezena do výše 7,5 % roční částky, kterou má Fond k dispozici. Zvláštní pozornost bude věnována vzdáleným nebo izolovaným regionům, jako jsou ostrovy a nejvzdálenější regiony podle článku 349 Smlouvy. Komise přezkoumá všechny žádosti předložené podle tohoto pododstavce s maximální pečlivostí.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 2 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   3a. Zvláštní pozornost se věnuje nejvzdálenějším regionům podle článku 349 Smlouvy, které jsou více ohroženy extrémními meteorologickými jevy.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 2 – odst. 5
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 5. Pro účely tohoto článku se použijí harmonizované statistické údaje EROSTATU. 5. Pro účely tohoto článku se použijí nejaktuálnější harmonizované statistické údaje EUROSTATU.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 3 – odst. 5
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 5. Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, není způsobilá pro příspěvek z fondu. 5. Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, je způsobilá pro příspěvek z fondu, ale nesmí překročit 2 % celkové výše příspěvku.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2. Na základě informací uvedených v odstavci 1 a veškerých vysvětlení poskytnutých způsobilým státem Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a určí co nejdříve v rámci dostupných prostředků částku případného finančního příspěvku. 2. Komise na základě informací uvedených v odstavci 1 a veškerých vysvětlení poskytnutých způsobilým státem posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu, a co nejdříve, nejpozději však do pěti týdnů od obdržení žádosti, určí v rámci dostupných prostředků částku případného finančního příspěvku.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 4 a – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise provede předběžné posouzení, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, Komise může přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než bude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy by nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu. Komise neprodleně provede předběžné posouzení, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, Komise může přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než bude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy by nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 4 a – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2. Výše zálohy nesmí překročit 10 % předpokládané výše příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 30 milionů EUR. Jakmile byla stanovena konečná výše příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku příspěvku v úvahu částku představující zálohu. Komise zpětně získá neoprávněně vyplacené zálohy. 2. Výše zálohy nesmí překročit 15 % předpokládané výše příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 40 milionů EUR. Jakmile byla stanovena konečná výše příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku příspěvku v úvahu částku představující zálohu. Komise zpětně získá neoprávněně vyplacené zálohy.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 4 a – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3. Aby se zajistila včasná dostupnost rozpočtových zdrojů, částky z fondu, z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti zpětně získané od členských států se do maximální výše 50 milionů EUR dají k dispozici fondu jako vnitřní účelově vázané příjmy. Částky, které byly vynaloženy na zálohy nebo přiděleny z rozpočtu, se nahradí, jakmile se od členských států zpětně získají nové vyplacené částky. 3. Aby se zajistila včasná dostupnost rozpočtových zdrojů, částky z fondu zpětně získané od členských států se do maximální výše 50 milionů EUR dají k dispozici fondu jako vnitřní účelově vázané příjmy. Částky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti, jež byly zpětně získány od členských států v souladu s nařízením 1303/2013 a nařízením 1083/2006, lze rovněž dát k dispozici jako vnitřní účelově vázané příjmy, nejsou-li zpětně získané prostředky FSEU dostatečné. Částky, které byly vynaloženy na zálohy nebo přiděleny z rozpočtu, se nahradí, jakmile se od členských států zpětně získají nové vyplacené částky.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 2012/2002 Čl. 8 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Příspěvek z fondu musí být použit do jednoho roku ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi. 1. Příspěvek z fondu musí být použit do 18 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi.

POSTUP

Název	Fond solidarity Evropské unie
Referenční údaje	COM(2013)0522 – C7-0231/2013 – 2013/0248(COD)
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	REGI 10.9.2013
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 10.9.2013
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Georgios Stavrakakis 5.9.2013
Datum přijetí	22.1.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Richard Ashworth, Zuzana Brzobohatá, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, José Manuel Fernandes, Věra Flasarová, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Ivars Godmanis, Lucas Hartong, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, George Lyon, Jan Mulder, Juan Andrés Naranjo Escobar, Andrej Plenković, Dominique Riquet, László Surján, Helga Trüpel, Oleg Valjalo, Derek Vaughan, Angelika Werthmann
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Maria Da Graça Carvalho, Peter Šťastný, Georgios Stavrakakis

• [1]  Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 24/2012. Reakce Fondu solidarity Evropské unie na zemětřesení v oblasti Abruzzo v roce 2009: relevance a náklady opatření.

POSTUP

Název	Fond solidarity Evropské unie
Referenční údaje	COM(2013)0522 – C7-0231/2013 – 2013/0248(COD)
Datum předložení EP	24.7.2013
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	REGI 10.9.2013
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 10.9.2013
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Rosa Estaràs Ferragut 24.9.2013
Datum přijetí	22.1.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 0 3
Členové přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Francesca Barracciu, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, Nikos Chrysogelos, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Iñaki Irazabalbeitia Fernández, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Markus Pieper, Ovidiu Ioan Silaghi, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Lambert van Nistelrooij, Justina Vitkauskaite Bernard, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Maurice Ponga, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter, Richard Seeber, Evžen Tošenovský, Derek Vaughan
Datum předložení	31.1.2014