Postup : 2013/2176(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0101/2014

Předložené texty :

A7-0101/2014

Rozpravy :

PV 14/04/2014 - 21
CRE 14/04/2014 - 21

Hlasování :

PV 15/04/2014 - 17.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0394

ZPRÁVA     
PDF 283kWORD 272k
12. 2. 2014
PE 519.592v02-00 A7-0101/2014

o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst

(2013/2176(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodajka: Anthea McIntyre

Navrhovatelka (*): Josefa Andrés Barea, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

(*)       Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst

(2013/2176(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na Small Business Act (COM(2008)0394),

–   s ohledem na činnost skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže v rámci Komise,

–   s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ COM(2011)0803),

–    s ohledem na sdělení Komise o účelnosti právních předpisů EU (COM(2013)0685),

–   s ohledem na Akční plán podnikání 2020 vypracovaný Komisí,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(1),

–   s ohledem na směrnici o postupu proti opožděným platbám (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES),

–   s ohledem na průzkum, který provedla Rada evropských zaměstnavatelů kovoprůmyslu, strojírenského průmyslu a technologií (CEEMET) a jejž nazvala „Flexibilní pracovní smlouvy jako reakce na měnící se situaci na trhu a na potřeby zaměstnanců“(2),

–   s ohledem na nový program pro zaměstnanost a sociální inovace, který mimo jiné rozšíří podporu nabízenou v rámci stávajícího evropského nástroje mikrofinancování Progress poskytovatelům mikroúvěrů,

–   s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Globální charakter: potenciál tvorby pracovních míst v nových mezinárodních podnicích“ (Born global: The potential of job creation in new international businesses),

–   s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2013 nazvanou „Veřejná politika a podpora restrukturalizace malých a středních podniků“ (Public policy and support for restructuring in SMEs),

–   s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2010 nazvanou „Opatření pro tvorbu pracovních míst“ (Job creation measures),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0101/2014),

A. vzhledem k tomu, že doba potřebná k založení podniku se mezi členskými státy liší a pohybuje se mezi 4 a 40 dny, což může mít dopad na vytváření pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že v některých členských státech mají negativní dopad na vytváření pracovních míst nejrůznější činitele, včetně nepružnosti trhu práce, a kombinace pružnosti pracovních míst a jistoty zaměstnání může poskytnout příznivější rámec;

C. vzhledem k tomu, že jednotný trh a evropský potenciál lidských zdrojů mohou sehrát klíčovou roli při plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti;

D. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou základem hospodářství EU a mají velký potenciál pro vytváření pracovních míst, neboť již nyní mají zásluhu na 85 % nově vytvořených pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že 20,7 milionu malých a středních podniků tvoří více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru EU, přičemž mikropodniky tvoří 30 %;

F.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mohou mít v přepočtu na jednoho zaměstnance až desetkrát vyšší náklady na splnění zákonných povinností než velké podniky (COM(2011)0803);

G. vzhledem k tomu, že vlivem finanční krize a zamrznutí úvěrového trhu, k němuž v jejím důsledku došlo, se malé a střední podniky potýkají s problémem mimořádně vysokých nákladů na úvěry a jejich omezenou dostupností; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního finančního institutu (IIF) platí menší podniky v okrajových členských státech za bankovní půjčky o přinejmenším 4 až 6 procent více než odpovídající podniky v centrálních částech Evropy, což pro ně znamená značnou nevýhodu a pro daný region horší vyhlídky hospodářského oživení a čistého nárůstu pracovních míst;

H. vzhledem k tomu, že evropské trhy s dluhopisy podniků a akciové a sekuritizační trhy zůstávají ve srovnání s jinými ekonomikami poměrně nerozvinuté a nebankovní financování pro malé a střední podniky z velké části nedostupné, což oslabuje potenciál růstu a tvorby pracovních míst;

I.   vzhledem k tomu, že účinné poskytování služeb má zásadní význam pro budoucí růst, vytváření pracovních míst a inovace;

J.   vzhledem k tomu, že máme sice nejvzdělanější mladou generaci v celé evropské historii a členské státy investují obrovské sumy peněz do vzdělávání a odborné přípravy, je však odříznuta od trhu práce a dovednosti mladých lidí, bojujících o získání dočasných a špatně placených pracovních míst, zůstávají nevyužité;

K. vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond hraje důležitou úlohu, pokud jde o pomáhání členským státům při poskytování odborné přípravy pro nezaměstnané a při zajišťování dalších způsobů, jak jim umožnit návrat na trh práce;

L.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých Evropanů ve věku 15–24 let dosahuje neúnosných 23 % a v členských státech, které krize postihla nejhůře, přesahuje 50 %; vzhledem k tomu, že tato masivní nezaměstnanost mladých lidí vede k rozsáhlému odlivu mozků a významným způsobem oslabuje naši schopnost docílit v budoucnu udržitelného růstu;

M. vzhledem k tomu, že EU je ohrožena vyhlídkou „růstu bez pracovních míst“, který ještě více naruší sociální a hospodářskou strukturu našich společností, jakož i dlouhodobé vyhlídky EU, pokud jde o její schopnost účastnit se jako rovnocenný partner hospodářské soutěže v rámci globalizované znalostní ekonomiky;

Vytváření pracovních míst

1.  je znepokojen tím, jaké náklady, složité postupy a lhůty, jenž mohou mít negativní dopad na budoucí vytváření pracovních míst, jsou v některých částech Evropské unie spojeny se zakládáním podniku; je přesvědčen, že má-li EU znovu nabýt konkurenceschopnosti, musí členské státy usilovat o zjednodušení a urychlení tohoto procesu a rovněž o snížení s ním spojených nákladů;

2.  konstatuje, že jako slibný přínos pro hospodářství se jeví nové podniky, které se byly po svém založení schopny rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku a které dokážou samy vytvářet inovace a podporovat je i v jiných společnostech, působit v mezinárodních dodavatelských řetězcích a vytvářet trvalá a kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje nicméně, že tyto společnosti se v počáteční fázi svého podnikání potýkají se značnými obtížemi, které musí rychle zvládnout, a zároveň disponují malým množstvím kapitálu, a proto by jim pomohlo, kdyby postupy spojené se zahájením podnikání byly levné, jednoduché a rychlé;

3.  konstatuje, že celosvětové tendence vytváří pro podniky konkurenční tlak a rovněž příležitosti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy zavedly vhodné regulační a fiskální rámce, jež by podnítily vytváření pracovních míst a zároveň zajistily bezpečné pracovní prostředí;

4.  domnívá se, že v zájmu vytvoření příznivějšího prostředí pro vytváření pracovních míst musí členské státy za případné podpory Unie zavést reformy nezbytné pro řešení následujících činitelů: dovednosti, úrovně kvalifikace, podnikání, dopady demografické změny, přístup na trh, financování, pracovní trh, práva při práci, administrativní náklady a účinnější právní předpisy;

5.  zdůrazňuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) klade na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

6.  upozorňuje na potenciál ekologického hospodářství k tvorbě pracovních míst, díky němuž by za předpokladu, že budou uplatňovány odvážné energetické politiky a politiky týkající se klimatu, mohlo být podle odhadů Komise do roku 2020 vytvořeno až 5 milionů pracovních míst, a to pouze v odvětvích obnovitelné energie a energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví, aby předvídaly budoucí schopnosti pracovníků a aby zajistily kvalitu „zelených pracovních míst“;

7.  poukazuje na důležitou úlohu, kterou v souvislosti s vytvářením a udržováním potřebného množství investic a pracovních míst v členských státech EU plní dohody EU o volném obchodu;

8.  zdůrazňuje, že trvalý rozvoj a prohlubování vnitřního trhu EU vytvářejí značné množství nových a významných příležitostí pro podniky všech velikostí, přičemž je zřejmé, že je třeba vytvořit flexibilní rámec, který bude podporovat podnikání a samostatně výdělečnou činnost, jejich řádné fungování však zároveň předpokládá určité minimální regulační normy, zvláště pak v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti při práci, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí;

Dovednosti

9.  je přesvědčen, že EU se v některých regionech a odvětvích potýká s vážným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst a plnění cílů strategie EU 2020; konstatuje, že v EU je více než 1,85 milionu neobsazených pracovních míst; je znepokojen nejnovějšími výsledky průzkumu gramotnosti dospělých (PIAAC), který za podpory GŘ Komise pro vzdělávání a kulturu provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a který ukazuje, že 20 % obyvatel EU v produktivním věku má nízkou gramotnost a slabé početní schopnosti a že 25 % dospělých není schopno účinně využívat IKT;

10. bere na vědomí tendenci směřující k pracovním místům s vysokými požadavky na dovednosti, neboť se očekává, že do roku 2020 bude téměř 90 % vytvořených nebo uvolněných pracovních míst vyžadovat střední nebo vysokou kvalifikaci;

11. domnívá se, že aktivní politika podpory stáží a dalšího školení pracovníků, trvalého vzdělávání, partnerství škol a podniků a učňovské přípravy by mohla napomoci přizpůsobování dovedností požadovaných ze strany podniků;

12. s ohledem na nedostatek pracovníků s určitou kvalifikací uznává přínos, který může mít celoživotní učení a volný pohyb pracovníků v EU při uspokojování poptávky na trhu práce;

13. zdůrazňuje, že zatímco excelence, inovace a lidské zdroje jsou tím, co představuje komparativní výhodu Unie, klesající investice do výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy ve spojení zejména s vysokou mírou nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech a v eurozóně nutí mnohé Evropany hledat zaměstnání na jiných trzích práce; zdůrazňuje, že „odliv mozků“ je významnou překážkou růstu a větší konkurenceschopnosti Unie a brání opatřením na podporu podnikání;

14. je přesvědčen, že systémy vzdělávání a odborné přípravy by v některých členských státech měly být, co se týče dovedností, lépe přizpůsobeny a vycházet vstříc potřebám budoucích podniků; se znepokojením konstatuje, že podle odhadů míra nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU do roku 2015 vzroste na 384 až 700 tisíc a že v nejbližších letech nabídka dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) nepokryje rostoucí požadavky podniků, aniž by přitom byla věnována pozornost problému klesajícího podílu žen, které v těchto oblastech působí;   zastává názor, že členské státy by měly být motivovány k zavádění systémů duálního vzdělávání v oborech označovaných zkratkou STEM a podporovat rekvalifikaci a další školení pracovníků, zejména pracovníků s nedostatečnými nebo zastaralými dovednostmi;

15. podtrhuje význam systému duálního vzdělávání, zejména v oborech označovaných zkratkou STEM, neboť umožňuje prakticky zaměřené vzdělávání na odborné škole spolu s učením se v rámci podniku a z hlediska přechodu ze školy na trh práce dosahuje prokazatelně nejlepších výsledků;

16. vítá sdělení Komise o otevření systémů vzdělávání, které si klade za cíl zajistit, aby mladí lidé byli vybaveni digitálními dovednostmi;

17. domnívá se, že je nezbytné do základních vzdělávacích systémů zařadit výuku podnikatelských dovedností a programy o fungování a interakci trhu, ekonomiky a finančního systému; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů zařadily finanční vzdělávání a poradenství v oblasti zakládání podniků a aby považovaly investice do výuky podnikání za určitý zdroj; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

18. zdůrazňuje, že je třeba uspíšit přechod ze školy do zaměstnání a umožnit tak mladým lidem co nejrychlejší vstup na trh práce, aby se předešlo riziku, že budou bez zaměstnání, ale i mimo proces vzdělávání či odborné přípravy (NEET);

19. zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční (ESI) fondy poskytují podporu úřadům a zúčastněným subjektům na místní, regionální a celostátní úrovni, mimo jiné za účelem podpory vzdělávání založeného na pracovní činnosti, výzkumu, vývoje a inovací a pro zlepšení konkurenceschopnosti mikropodniků (především individuálních podnikatelů) i malých a středních podniků, na základě spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi, čímž se napomůže řešení současných hospodářských a sociálních výzev, především vysoké míry nezaměstnanosti;

20. zdůrazňuje, že úsilí o podporu růstu, inovací a vytváření pracovních míst v udržitelném hospodářství by mělo zaručit bezpečnostní a zdravotní normy a zajistit rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními požadavky, a zároveň podporovat mj. inteligentní specializaci a respektovat ekosystém, a poskytnout tak dobře placená pracovní místa na úrovni ve všech regionech EU; v této souvislosti zdůrazňuje význam podniků a odvětví vzdělávání na základě přeshraničních projektů, spolupráce mezi univerzitami a jinými vysoce kvalitními vzdělávacími institucemi a také vytváření inovativních uskupení; vyzývá k usnadnění využívání místních a regionálních programů financování učňovského školství;

21. domnívá se, že dokončení jednotného digitálního trhu napomůže podpoře a rozvoji malých a středních podniků; považuje za nezbytné zajistit, aby byli k dispozici nezbytní kvalifikovaní pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby evropská veřejnost měla dovednosti potřebné k používání těchto technologií;

22. zdůrazňuje, že v zájmu řešení nynějšího nedostatku dovedností v Evropě je třeba naléhavě jednat a urychlit přístup žen k vědeckému a technickému vzdělávání a zaměstnání, zejména v odvětví nových informačních a komunikačních technologií;

23. vyzývá k iniciativám, které podpoří partnerství mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami a zajistí evropským občanům dovednosti nezbytné k získání zaměstnání v oblastech IKT, energetiky a výroby využívající špičkových technologií;

Podnikání

24. je znepokojen tím, že počet občanů EU, kteří by se chtěli stát samostatně výdělečně činnými, v uplynulých třech letech klesl ze 45 % na 37 % s tím, že téměř polovina se obává vyhlášení úpadku a více než 50 % tvrdí, že získat dostatečné informace o tom, jak začít podnikat, je obtížné; domnívá se, že růst malých a středních podniků je vázán na podnikatelské schopnosti; zdůrazňuje, že zakládání nových podniků a samostatná výdělečná činnost vytvářejí pracovní příležitosti a pomáhají budovat silná průmyslová odvětví a odvětví služeb, a proto zastává názor, že by členské státy měly podporovat podnikatelského ducha a dovednosti na různých úrovních vzdělávání a zavádět na univerzitách, vyšších odborných školách a obchodních akademiích poradenství zaměřené na problematiku zakládání podniků; se znepokojením konstatuje, že ženy představují pouhých 30 % všech podnikatelů v Evropě; zdůrazňuje, že podnikání žen je třeba podporovat usnadňováním přístupu k sítím technické, vědecké a obchodní podpory a rozvojem programů osobního poradenství a mentorství pro podnikající ženy;

25. vzhledem k tomu, že „riziko“ spojené se samostatně výdělečnou činností a nepříznivými důsledky nedávné hospodářské krize projevující se ve stávajících podmínkách úvěrů odrazuje od tohoto způsobu podnikatelských iniciativ; navrhuje proto, aby členské státy zvážily možnost přijetí opatření, která posílí systém sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, aniž by tím byla omezena flexibilita, kterou s sebou tento konkrétní způsob zaměstnání nese;

26. se znepokojením konstatuje, že finanční krize a následná recese tvrdě dopadly na velké množství evropských malých a středních podniků a že značnému počtu z těchto podniků se nepodařilo obnovit svou činnost a skončily v likvidaci; zdůrazňuje význam příznivého regulačního rámce pro podporu ozdravné restrukturalizace a tedy zachování pracovních míst; vítá Akční plán Komise pro podnikání, který podporuje úsilí členských států o to, aby zdravé podniky mohly jednodušeji přežít a aby poctiví podnikatelé získali druhou příležitost, neboť to bude mít pozitivní dopad na vytváření pracovních míst; naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby předložila přehled opatření, která byla přijata jednotlivými členskými státy za účelem zlepšování podnikatelského prostředí; důrazně poukazuje na odpovědnost členských států za maximální využívání podpory na zlepšení klimatu ve prospěch podnikatelů, kterou nabízí Evropská komise; vítá snahu Komise poskytovat občanům a podnikům informace o možnostech financování prostřednictvím publikací, jako jsou „Přehled finančních předpisů“ a „Možnosti financování v období 2007–2013“;

27. vítá program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a nástroj pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020; lituje však skutečnosti, že rozpočet programu COSME a malých a středních podniků v programu Horizont 2020 je v rámci víceletého finančního rámce omezený;

28. vítá zejména konkrétní opatření stanovená v rámci programu COSME, která byla vypracována s cílem zlepšit rámcové podmínky pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, usnadnit přístup k finančním prostředkům a k trhům a podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu; zdůrazňuje, že pro podporu rozvoje podnikání v Evropě je zásadní předvídatelné a jasné právní prostředí; očekává, že kroky a opatření na podporu podnikání na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni se budou vztahovat na všechny druhy podnikatelských modelů, včetně družstev, řemesel, podnikání, svobodných povolání a sociálních podniků; vítá zejména trvalou podporu kapitálového i úvěrového financování v rámci programu Horizont 2020 a programu COSME;

29. domnívá se, že mladí podnikatelé představují nezbytný předpoklad inovací a tvorby pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba vytvářet spojení mezi zkušenými mentory a ambiciózními mladými podnikateli a usnadňovat budování podpůrných struktur v oblasti inovativního zakládání podniků; vítá programy, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, jejichž cílem je pomoci začínajícím podnikatelům získat potřebné dovednosti pro řízení podniku, a věří, že tyto programy je nutné dále podporovat, a pomoci tak více podnikatelům rozvíjet a vytvářet pracovní místa; vyzývá členské státy, aby propagovaly praktické stránky podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v programech, jako jsou školní projekty řízení firmy a odborné stáže; vyzývá Komisi a členské státy, aby k tomu přihlížely při provádění programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME); vítá v této souvislosti posílení činnosti Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) s jasným cílem předat do roku 2020 podnikatelské a inovační dovednosti 10 000 studentům magisterského a 10 000 studentům doktorského studia;

30. vyzývá k podpoře programů mobility pro podnikatele v EU, jako je program Erasmus pro mladé podnikatele, a k zahrnutí vzdělávání v oblasti podnikání do školních osnov prostřednictvím výměny osvědčených postupů;

31. poukazuje na význam zřizování a podpory podnikatelských inkubátorů s cílem poskytnout mladým podnikatelům příležitost vyzkoušet si své nápady, seznámit se s obchodními sítěmi a pomoci jim navázat kontakty s možnými partnery, klienty a investory; domnívá se, že zásadní úlohu může sehrát financování z prostředků EU a zdůrazňuje úspěšnost projektů, které financuje EU, jako je birminghamská síť pro dovednosti v oblasti podnikání a zaměstnatelnosti (BSEEN) ve Spojeném království, a které podporují podnikání a podnikatelské dovednosti tím, že poskytují poradenství, intenzivní podporu začínajícím podnikům a podnikatelské inkubátory pro nové podniky, a mají tak klíčový význam pro tvorbu pracovních míst v budoucnosti;

32. upozorňuje na to, že pracovníci mnoha evropských podniků, kterým hrozí uzavření, mohou v těchto podnicích převzít vlastnický podíl formou družstevní společnosti; žádá, aby byly zváženy nové možnosti podpory podniků tohoto druhu, které působí v klíčových odvětvích vymezených strategií Evropa 2020, z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a Evropské investiční banky;

33. je znepokojen narůstajícím fenoménem nepravé samostatně výdělečné činnosti v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření, která tomuto fenoménu zabrání, jako je dostatečné množství pracovních příležitostí nebo provádění důkladnějších pracovních inspekcí;

34. vyzývá členské státy, aby za pomoci informací, prezentace osvědčených postupů a zajištěním platformy pro výměnu informací podporovaly kulturu internacionalizace; naléhavě je žádá, aby dbaly o rozvoj dovedností na poli podnikání s důrazem na mezinárodní činnost, podporovaly transparentnost, pokud jde o dostupné podpůrné nástroje pro začínající podniky, podporovaly vytváření kontaktů a výměnné programy, které propojí mladé podnikatele s potenciálními investory a obchodními partnery, aby poskytovaly provozní poradenství a podporu i po počáteční fázi, a tím aby pomáhaly začínajícím podnikům překlenout kritické první roky a poskytovaly pobídky pro tvorbu pracovních míst;

35. zdůrazňuje význam poskytování podnikatelského vzdělávání mladým Evropanům a podpory podnikatelského přístupu; v této souvislosti upozorňuje na význačnou úlohu, kterou má Evropský inovační a technologický institut (EIT) při podpoře podnikatelské kultury pomocí vzdělávání, odborné přípravy a praxe; upozorňuje na to, že všechna znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu aktivně podporují podnikání ve svých příslušných oborech tím, že vytvářejí osnovy, které propojují špičkovou vědu a inovace s podnikatelskými dovednostmi a zkušenostmi, čímž připravují budoucí podnikatele a vnášejí do stávajících podniků inovativní a podnikatelské myšlení;

36. zdůrazňuje nesmírný význam sociální soudržnosti EU při řešení vysoké míry nezaměstnanosti v EU, především mezi mladými lidmi a mezi dalšími ohroženými skupinami, prostřednictvím posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni a podnícením podnikatelského ducha; vyzývá proto členské státy, aby se při využívání evropských strukturálních a investičních fondů zaměřily na vytváření udržitelných pracovních míst a příležitostí k podnikání tím, že zajistí příznivé prostředí a správný regulační rámec pro mikropodniky, malé podniky a střední podniky, společnosti a začínající podniky;

37. klade důraz na to, že fondy ESI hrají důležitou úlohu při podpoře zaměstnanosti a konkrétních projektů zaměřených na posílení podnikatelských, podnikových a kreativních dovedností, a to i v případě mladých lidí; zdůrazňuje potřebu, aby všechny členské státy a regiony plně využily této příležitosti k řešení nezaměstnanosti mladých; zdůrazňuje, že místní i regionální orgány by měly prostřednictvím fondů ESI věnovat zvláštní pozornost propagaci podnikání na místní a regionální úrovni, včetně začínajících podniků mladých lidí;

38. vítá skutečnost, že v posledních letech došlo k rozvoji sociální ekonomiky, která představuje novou formu podnikání v Evropské unii, zejména pro mladé lidi; vyzývá členské státy k rozvoji strategií a programů na podporu sociální ekonomiky;

Demografie

39. je přesvědčen, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je třeba členské státy podněcovat k tomu, aby mimo jiné v souvislosti s mezigenerační solidaritou prostřednictvím oceňování zkušeností podporovaly setrvávání starších pracovníků (mužů i žen) na pracovním trhu; zdůrazňuje, že pracovní síla ve vyšším věku a delší pracovní život mohou pozitivně přispět k obnově a budoucímu růstu; vyzdvihuje proto význam celoživotního učení, zejména pro starší pracovníky; a zdůrazňuje konečně také to, že starší osoby jsou nepostradatelné i s ohledem na předávání znalostí a zkušeností mladším generacím;

40. je přesvědčen o významu podpory podnikání seniorů jako prostředku k zapojení seniorské populace se značnými podnikatelskými zkušenostmi do procesu inovace, čímž se prodlužuje pracovní život a zachovávají se dovednosti, které jsou na pracovním trhu nezbytné;

41. vyzývá členské státy, aby účinným způsobem provedly právní předpisy EU zakazující diskriminaci na pracovišti na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo náboženského vyznání či přesvědčení;

42. uznává, že je důležité zohledňovat situaci osob, které musí sladit pracovní a rodinný život;

Přístup na trh

43. zdůrazňuje, že možnosti přímo nabízené jednotným trhem EU je nutné využít k oživení evropských hospodářství, a to otevřením hranic, odstraněním existujících překážek, které brání pracovní mobilitě, a vytvořením nových obchodních a pracovních příležitostí;

44. žádá, aby byly odstraněny přetrvávající překážky, které brání přeshraničnímu poskytování služeb, s cílem vytvářet v rámci těchto služeb více pracovních míst;

45. zdůrazňuje význam velikosti malých a středních podniků a skutečnost, že větší rozsah umožňuje těmto podnikům snadněji překonávat cyklické změny hospodářství, budovat si hlubší odbornou základnu, nacházet nové zákazníky a cesty na nové trhy, včleňovat se do globálních dodavatelských řetězců, získat jednodušší přístup k financování prostřednictvím bankovních úvěrů, rozšiřovat zdroje svých prostředků a vytvářet tak větší množství pracovních míst; domnívá se, že Komise a členské státy by měly motivovat majitele malých a středních podniků, kteří chtějí rozšiřovat svou obchodní činnost, ke vzdělávání v oblasti řízení a podnikové strategie; podtrhuje důležitost podpory poskytované malým a středním podnikům za účelem navazování a rozvíjení styků s dosud opomíjenými zahraničními trhy prostřednictvím změny orientace stávajících veřejných agentur na takto zaměřenou spolupráci s bankami a sdruženími malých a středních podniků;

46. zdůrazňuje, že zavedení příznivých a flexibilních rámcových opatření v oblasti jednotného trhu na podporu malých a středních podniků, které jsou hospodářskou páteří Unie, nesmí za žádných okolností vést ke zhoršení minimálních evropských pracovněprávních norem a základních pracovních práv;

47. konstatuje, že zcela zásadní význam má podpora malých a středních podniků, jejichž cílem je prosadit se v mezinárodním měřítku, poskytovaná formou střednědobých a dlouhodobých půjček či kapitálových investic a vzdělávání malých a středních podniků ohledně možností získání přístupu k prostředkům financování obchodu;

48. poukazuje na význam, který má pro tvorbu pracovních míst digitální ekonomika, zvláště v oblastech, v nichž má Evropa tradičně silné postavení, jako jsou tvůrčí odvětví, kulturní dědictví a cestovní ruch;

49. zdůrazňuje, že zásadní význam pro podporu růstu a inovací, a tím i pro zvýšení zaměstnanosti v Unii, má volná a spravedlivá hospodářská soutěž na jednotném trhu podporovaná společnými sociálními normami;

Financování

50. konstatuje, že bankovní půjčky jsou v Evropě stále nejčastějším zdrojem financování; domnívá se však, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako je skupinové financování, neformální investoři do malých a středních podniků (SME angels), systémy vzájemných půjček (peer to peer), mikroúvěry, snadno přístupné mikroúvěrové agentury a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou začínajícím podnikům a malým a středním podnikům poskytnout klíčové investice do růstu a vytváření pracovních míst; je přesvědčen, že nové formy financování mohou být přínosem pro mladé, dynamické podniky, které mají kvůli své „novosti“ potíže se získáním přístupu k tradičním zdrojům financování; zdůrazňuje, že tyto nové formy financování by se neměly omezovat na počáteční fázi a fázi růstu a že v zájmu dosažení pozitivních výsledků jak pro společnosti, tak pro zaměstnance, například v případech restrukturalizace, by byla přínosná rovněž podpora alternativních kapitálových trhů;

51. považuje za krajně důležité, aby členské státy provedly směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, podle níž, pokud jde o transakce mezi podniky a orgány veřejné moci, nesmí smluvní doba splatnosti překročit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 3, není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak a je-li to objektivně odůvodněné s ohledem na zvláštní povahu nebo rysy smlouvy, a lhůty v žádném případě nepřesahují 60 kalendářních dnů;

52. zdůrazňuje, že neinovativní a zavedené malé a střední podniky, které se snaží expandovat na nové trhy nebo převést své vlastnictví, rovněž často potřebují podporu orgánů státní správy za účelem zajištění nezbytného financování;

53. zdůrazňuje, že politika soudržnosti na období 2014–2020 je důležitým a účinným nástrojem k vytvoření inteligentního udržitelného růstu podporujícího začlenění, k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a k podpoře a rozvoji nově založených malých a středních podniků, včetně mikropodniků, neboť jsou hnací silou ve vytváření pracovních míst v EU, a to prostřednictvím široké škály opatření a inovativních finančních nástrojů;

54. vítá iniciativy, jejichž cílem je usnadnit občanům, organizacím a podnikům, zejména malým a středním podnikům, přístup k podpoře EU skrze jednotný vícejazyčný portál s informacemi o strukturálních fondech, včetně Evropského sociálního fondu, programu Horizont 2020 a programu COSME; rovněž vítá úsilí, které v této oblasti vyvíjí síť Enterprise Europe Network; domnívá se, že i přesto je třeba učinit více pro to, aby mezi stávajícími a potenciálními podnikateli byly prostřednictvím jednotných kontaktních míst v každém regionu šířeny srozumitelné a komplexní informace o možnostech financování a aby finanční zprostředkovatelé byli motivováni k většímu využívání dostupných nástrojů financování;

55. žádá, aby byla zajištěna lepší koordinace evropských mechanismů financování včetně strukturálních fondů, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), programu Horizont 2020 a investic Evropské investiční banky (EIB), zvláště pokud jde o financování inovativních malých a středních podniků, a žádá, aby byly posouzeny stávající překážky plynoucí ze skutečnosti, že v některých členských státech banky nejsou schopny převádět prostředky a úvěrové záruky ve prospěch malých a středních podniků a reálné ekonomiky;

56. podtrhuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) kladou na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

57. vítá vytvoření nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, který těmto podnikům umožňuje přístup k finanční i nefinanční podpoře za účelem zavádění inovativních myšlenek; vyzývá Komisi, aby do roku 2014 zavedla tento nástroj tak, aby fungoval způsobem, který je co nejvstřícnější k malým a středním podnikům, např. prostřednictvím jediné příslušné agentury, a aby umožňoval skutečný přístup „zdola nahoru“ při předkládání projektů a podporu všech druhů inovací, včetně netechnologických inovací a sociálních inovací;

58. poukazuje na to, že podniky však často čelí problémům se získáváním peněz na financování svého výzkumu, na vývoj nových produktů nebo na přístup na nové trhy;

59. podporuje iniciativy EU, které pomáhají malým a středním podnikům snáze získat více finančních prostředků tím, že usnadňují a urychlují přístup mladých a inovativních společností k financování, povzbuzují členské státy k přijetí mechanismů na podporu inovací (např. mechanismů zápočtu daně na financování výzkumu a inovací) a odstraňují nerovnosti mezi členskými státy; podporuje iniciativy, jejichž cílem je povzbudit zkrachovalé podnikatele, nabídnout jim tak druhou šanci a neodrazovat je od podstupování rizika;

60. vítá zjednodušení způsobů úhrady, které tvoří součást návrhu nařízení o společných ustanoveních týkajících se strukturálních fondů předloženého Komisí, a to vzhledem k významné úloze, kterou tyto nástroje mají pro mnohé regiony, pokud jde o podporu podnikání a dovedností; žádá Komisi, aby sledovala přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům Společenství a následně v této věci informovala Parlament;

61. je toho názoru, že zásadní význam mají státní podpora a veřejné investice poskytované pro účely zakládání podniků a jejich trvalého fungování; domnívá se, že členské státy by od společností zakládaných v jednotlivých členských státech a přijímajících veřejnou podporu měly požadovat záruky a jistoty; a to s cílem zachovat pracovní místa;

62. je přesvědčen, že nekalá daňová soutěž mezi členskými státy negativně ovlivňuje rozvoj podniků, že daňové systémy často znevýhodňují malé a střední podniky oproti velkým společnostem, a potlačují tudíž jejich růstový potenciál a investiční možnosti; podporuje lepší koordinaci v oblasti zdaňování podniků v EU prostřednictvím zavedení harmonizovaného základu daně společně s opatřeními zaměřenými na boj proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

Trh práce

63. je pevně přesvědčen o tom, že by podniky mohly vytvářet více pracovních míst, budou-li k tomu vhodné podmínky, k nimž patří dostupnost kvalifikované pracovní síly s vysokou úrovní dovedností, soulad mezi pracovním a soukromým životem, přiměřené náklady a daně a minimální administrativní a regulační zátěž;

64. poukazuje na důležitost flexikurity na pracovišti – na jedné straně je zaměstnancům poskytována přiměřená jistota a na druhé straně je hospodářským podnikům umožněno pružně reagovat na vývoj trhu;

65. za důležitý krok považuje zřizování funkce tzv. kouče pro mladé lidi v personálních agenturách, které by mělo vést k tomu, že v době přechodu bude ze školy i z trhu práce odcházet co nejméně mladých lidí;

66. domnívá se, že členské státy musí lépe reagovat na potřeby trhu práce, především tím, že zajistí pevné vazby mezi světem vzdělávání a světem práce, že zajistí, aby mladí lidé měli patřičné informace a mohli využívat poradenství a doporučení, jež jim umožní správnou volbu povolání, a že budou podporovat učňovskou přípravu založenou na pracovní činnosti, rekvalifikaci zaměstnanců a nabízení možností celoživotního vzdělávání;

67. je toho názoru, že existuje velký prostor pro posilování účasti sociálních partnerů a dotčených orgánů na vytváření dlouhodobé strategie pro malé a střední podniky, což je jediný způsob, jak lze odhalovat špatně fungující prvky systému, připravovat inteligentní a flexibilní právní předpisy, bránit roztříštěnosti trhu práce a podporovat vytváření a rozvoj udržitelných a kvalitních pracovních míst;

68. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systémy pro přechod z vyššího či učňovského vzdělávání na trh práce, zvláště pak pro začínající mladé odborníky;

69. vyzývá členské státy, aby nadále přijímaly politická opatření společně s hospodářskými a regulačními pobídkovými mechanismy, které formují kulturní a vzdělávací systémy, a to prostřednictvím vytváření partnerství a výměnných sítí mezi různými stupni vzdělávání a společnostmi s cílem překlenout stávající mezery mezi akademickou obcí a trhem a usnadnit výzkumným pracovníkům pohyb mezi univerzitami a společnostmi, a tím podporovat inovace;

70. vybízí k zavedení evropské definice „osoby samostatně výdělečně činné“, která by se vztahovala na činnosti související s evropskou digitální ekonomikou;

Malé a střední podniky a mikropodniky

71. domnívá se, že malé a střední podniky jsou hnací silou inovací a hospodářského růstu v EU a hrají zásadní úlohu při nalézání práce pro osoby všech věkových kategorií, jak pro ženy, tak pro muže; lituje skutečnosti, že jsou v mnoha členských státech vyloučeny ze státní politiky výzkumu, inovací a vývoje;

72. zdůrazňuje význam malých a středních podniků nejen pro vytváření, ale i pro zachovávání pracovních míst;

73. poukazuje na to, že 20 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % podniků a že malé a střední podniky jsou hnací silou hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociálního začlenění;

74. domnívá se, že opatření veřejné politiky hrají důležitou úlohu, pokud jde o podporu a stimulaci zakládání a rozvoje malých a středních podniků (těmito opatřeními jsou např. dostupné půjčky, poradenské služby v oblasti veřejných iniciativ a tvorby právních předpisů, inkubátory a akcelerátory, klastry, střediska předávání technologií, školicí a poradenské programy atd.); v tomto ohledu považuje za důležité získávání kontaktů („networking“) a výměnu osvědčených postupů; domnívá se, že nehmotné a nefinanční formy podpory, jako je přístup ke znalostem a informacím, vzdělávání v oblasti financí a obchodní kontakty, jsou důležité pro to, aby noví podnikatelé a malé a střední podniky mohli rozvíjet své podnikání; domnívá se, že za účelem podpory vnitřního trhu a obchodu mezi malými podniky je mimořádně důležité zajistit vzájemné uznávání profesních kvalifikací a interoperabilitu různých obchodních regulačních systémů;

75. je přesvědčen, že inovace v malých a středních podnicích jsou významnou cestou k vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že mají-li se malé a střední podniky úspěšně účastnit v inovačním systému, je důležité, aby samy řídily své inovační činnosti a aby podpora byla lépe přizpůsobena jejich skutečným potřebám;

76. zdůrazňuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“; uznává přínos přeshraničního elektronického obchodu, pokud jde o zajišťování nových příležitostí pro malé a střední podniky v oblasti přístupu na jednotný trh, vytváření pracovních příležitostí, snižování nákladů a konkurence v celosvětovém měřítku;

77. podtrhuje možnosti, které představují informační a komunikační technologie (IKT), pokud jde o zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit potenciál jednotného digitálního trhu, a poukazuje na to, že náklady na vytvoření inovativního podniku působícího v oblasti informačních a komunikačních technologií se za posledních deset let snížily o faktor 100, hlavně v důsledku technologií, jako je ultrarychlé a všudypřítomné širokopásmové pokrytí, cloud computing, software z otevřeného zdroje, volně přístupná data a zpřístupnění informací veřejného sektoru;

78. vyzdvihuje skutečnost, že elektronická veřejná správa je přínosná zejména pro podnikatele (především pro malé a střední podniky, které se často potýkají s nepřekonatelnými překážkami při přeshraničním působení v rámci EU), neboť snižuje administrativní zátěž a náklady, zvyšuje produktivitu, účinnost, konkurenceschopnost, transparentnost a otevřenost, posiluje účinnost politických opatření a zajišťuje lepší přístup k postupům a jejich zefektivnění;

79. domnívá se, že nedostatečná ochrana malých a středních podniků může tyto podniky v mnoha případech poškozovat a brzdit hospodářský růst a může rovněž podnikatele odrazovat od využívání příležitostí, které se jim naskýtají, což bude mít dopad na jejich schopnost růst a vytvářet pracovní místa;

80. konstatuje, že k hlavním překážkám, na něž naráží začínající podniky a které brzdí rozvoj rychle rostoucích malých a středních podniků, patří přístup k finančním prostředkům, náklady na financování, zatěžující regulace, nedostatečná znalost právních předpisů, nepřímé náklady, omezený přístup k vývozním trhům, průměrné platební lhůty a nedostatek pracovníků s určitou kvalifikací;

81. vítá zavedení testu malých a středních podniků a závazek Komise, že předloží návrh na vytvoření méně zatěžujících režimů regulace malých a středních podniků, včetně jednotlivě uplatňovaných výjimek pro mikropodniky, aniž by tím došlo k uvolnění zdravotních, bezpečnostních a pracovních norem; domnívá se, že v celé řadě legislativních návrhů je nutné zavést zmírňující opatření, jako např. prodloužení doby provádění, účelné a účinné kontroly nebo pokyny pro zjednodušení podnikové administrativy, aniž by však současně vznikl dvoustupňový trh práce;

82. vítá iniciativy, jako je projekt CREATE, který se zaměřuje na překážky stojící v cestě růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti malých a středních podniků ve venkovských oblastech;

83. domnívá se, že členské státy je nutné podněcovat – například prostřednictvím evropské sítě zmocněnců pro malé a střední podniky – ke sdílení osvědčených postupů v uplatňování inovativních opatření zaměřených na vytváření pracovních míst pomocí omezování byrokracie a administrativní zátěže, a to především u malých a středních podniků a mikropodniků;

84. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pomohly místním orgánům a sdružením malých a středních podniků podporovat místní výrobu a kvalitu výrobků, například prostřednictvím vytvoření obchodních klastrů pro společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje;

85. domnívá se, že ke sdílení přeshraničních osvědčených postupů týkajících se inovativních způsobů omezování byrokracie a administrativní zátěže by měly být rovněž podněcovány organizace zastupující malé a střední podniky;

86. vyjadřuje politování nad tím, že úpravy pracovněprávních podmínek, k nimž došlo v řadě členských států, vedly k tomu, že velký počet pracujících, a to zejména v malých a středních podnicích, není již nadále chráněn kolektivními smlouvami; je toho názoru, že jakékoli zvyšování flexibility pracovní síly by mělo být doprovázeno zajištěním odpovídající ochrany pracovníků;

87. domnívá se, že by měl být zdokonalen rámec pro účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek;

88. poznamenává, že v mnoha členských státech chybí dostatečná podpora a/nebo dostatečný regulační rámec pro zajištění náležitých podmínek pro mladé a inovativní společnosti a začínající podniky, a zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat různé evropské, celostátní, regionální a místní politiky a nástroje týkající se malých a středních podniků;

89. zdůrazňuje potřebu zpřísnit předpisy EU týkající se vysledovatelnosti výrobků, a bojovat tak proti padělání, a vytvořit účinný prostředek na podporu rozvoje malých a středních podniků;

Lepší regulace

90. zdůrazňuje, že je nezbytná účinnější regulace a jasněji formulované právní předpisy, které lze jednoduše provádět, jež mohou všem aktérům, včetně podnikatelů a podnikatelek, pomoci vykonávat činnost v mezích právního státu a díky nimž budou podnikatelé i zaměstnanci moci využívat příležitostí a ochrany, již nabízí právní předpisy v oblasti zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti;

91. zdůrazňuje nutnost větší míry začlenění politik Unie ve prospěch malých a středních podniků, pokud jde o inovaci, růst, konkurenceschopnost, internacionalizaci, podnikatelskou činnost, produktivitu zdrojů, omezení byrokracie, kvalitu lidských zdrojů, odpovědnost za životní prostředí a sociální odpovědnost;

92. uznává opatření, jež Komise přijala v reakci na výsledky přezkumu „prvních deseti“ nejvíce zatěžujících právních předpisů týkajících se malých a středních podniků a která pomohou podnikům vytvářet více pracovních příležitostí; domnívá se, že Komise by měla zařadit zdokonalování těchto předpisů mezi své priority, a to způsobem, který bude řešit výhrady malých a středních podniků; domnívá se, že je nutné zajistit, aby EU a členské státy v procesu tvorby politik zohledňovaly specifické potřeby podniků, především malých a středních podniků a mikropodniků, a zvážily možnosti přijetí opatření na jejich podporu;

93. poukazuje na to, že mladé podniky, které se po počáteční fázi dokázaly rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku jsou užitečným přispěním pro hospodářství, neboť vytvářejí inovace, podporují inovace v jiných společnostech, zapojují se do mezinárodních dodavatelských řetězců a vytvářejí udržitelná a kvalitní pracovní místa; konstatuje však, že jelikož se tyto společnosti v počáteční fázi potýkají se značnými obtížemi v důsledku nízké kapitálové úrovně, byly by pro ně prospěšné levné, jednoduché a rychlé postupy zahájení podnikání;

94. zdůrazňuje, že předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ochraně pracovníků nesmějí být považovány za zatěžující; žádá Komisi, aby zjednodušila nadměrnou administrativní zátěž a zároveň aby byla stále zajištěna bezpečnost a zdraví při práci a bylo zaručeno, že malé a střední podniky disponují dostatečnými znalostmi a zdroji, které jim umožní správné řízení pracovních podmínek zaměstnanců;

95. konstatuje, že dohody se sociálními partnery se vztahují na celou řadu podniků a zaměstnanců; považuje za nešťastné, že jednání nedokázala držet krok s programem EU v oblasti zlepšování právní úpravy; domnívá se, že všechny dohody se sociálními partnery by měly projít nezávislým posouzením dopadů;

96. bere na vědomí novou strategii v oblasti zdraví a bezpečnosti; doufá, že se tato strategie zaměří na prevenci, využitelnost, vyjasnění, zjednodušení a lepší provádění stávajících právních předpisů s cílem zajistit zdraví a bezpečnost pracovníků;

97. vítá snížení registračních poplatků souvisejících s REACH pro malé a střední podniky, přestože poplatky představují zlomek celkových nákladů na dodržování předpisů; má však velké obavy, že počáteční odhady nákladů, pokud jde o REACH, byly podceněny, neboť tento rozdíl již dosahuje více než 1 miliardy EUR a bude se dále zvyšovat;

98. zdůrazňuje nutnost zlepšit celkovou efektivitu podnikání pomocí projektů a nástrojů, které umožní čelit výzvě využití energie s cílem podporovat snížené náklady na energie;

99. zdůrazňuje, že ustanovení obsažená v nařízeních pro novou etapu politiky soudržnosti na období 2014–2020 jsou cílená na snížení administrativní zátěže pro mikropodniky i malé a střední podniky, zejména v případě, že zaměstnají nezaměstnané osoby, a přispějí tak k lepším podmínkám pro vytváření pracovních míst; vyzývá členské státy, aby odstranily překážky, jež brání lepšímu uplatňování fondů ESI ve prospěch mikropodniků i malých a středních podniků;

Doporučení

100. vyzývá Komisi a členské státy, aby rychle a rázně usilovaly o snížení regulační zátěže malých a středních podniků a současně zajistily, že veškerá navrhovaná řešení budou fakticky podložená a budou v souladu se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví a článkem 9 SFEU;

101. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly potenciál tvorby pracovních míst v zelené ekonomice a rozvíjely za tímto účelem strategii obnovy průmyslu pro udržitelnou Evropu (RISE), která usiluje o technologické, obchodní a sociální inovace směřující ke třetí průmyslové revoluci, jejíž součástí je nízkouhlíková modernizační ofenziva; zastává názor, že strategie RISE dá vzniknout novým trhům, obchodním modelům a novým pracovním místům, poskytne důstojnou práci, vytvoří prostor pro tvůrčí podnikatele a přinese obnovu průmyslu spolu s hospodářskou dynamikou, důvěrou a konkurenceschopností; je přesvědčen, že hlavními pilíři této strategie jsou energetická účinnost a účinné využívání zdrojů;

102. domnívá se, že vhodným přístupem by mohl být návrh Komise vyloučit mikropodniky z působnosti budoucích navrhovaných právních předpisů, dokud nebude nutné, aby se na mikropodniky rovněž vztahovaly;

103. vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní organizace malých a středních podniků budou součástí nově vzniklé sítě vnitrostátních zmocněnců pro malé a střední podniky a setkání malých a středních podniků a budou dostávat náležité informace o iniciativách a návrzích politik EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že stejně významnou úlohu mají i evropská informační střediska, která ovšem nebyla doposud schopna poskytovat služby, jež by odpovídaly očekáváním a potřebám evropských podniků;

104. vyzývá členské státy, aby u zaměstnanců malých a středních podniků a mikropodniků podporovaly v rámci celoživotního učení (odborného vzdělávání) jazykové vzdělávání, neboť se jedná o prostředek, jak zlepšit přístup těchto podniků na jednotný trh a jejich působení na tomto trhu;

105. žádá Komisi, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup ke strukturálním fondům, konkrétně tím, že zmírní požadavky pro předběžně financované projekty, omezí požadavky pro spolufinancování, více se zaměří na jednotlivé typy malých a středních podniků, vyřeší finanční rozdíly mezi cykly výzev a podpoří tvorbu možností pro financování malých a středních podniků;

106. je přesvědčen, že všechna opatření na podporu malých a středních podniků by se měla vztahovat i na osoby samostatně výdělečně činné, zejména pokud jde o různé formy systémů sociálního zabezpečení, poskytovaných dávek v rámci těchto systémů a prevenci pracovních rizik;

107. doporučuje poslancům EP, aby ke kontrole nákladů, přínosů a jiných důsledků předložených návrhů právních předpisů, které se týkají malých a středních podniků, tedy především vytváření pracovních míst, v plné míře využívali činnosti Ředitelství pro posuzování dopadů a evropskou přidanou hodnotu;

108. vyzývá Komisi a členské státy, aby přísněji posuzovaly dopad budoucích i stávajících právních předpisů na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost obecně;

109. připomíná členským státům závazek přijatý v rámci Small Business Act, že vytvoří podmínky, které umožní zahájit podnikání nejvýše do 48 hodin; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby na dosažení tohoto cíle vynaložily veškeré úsilí za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti;

110. vyzývá Komisi, aby se zabývala jakýmikoli zjištěnými negativními dopady právních předpisů EU na podniky a jejich schopnost vytvářet pracovní místa, především z hlediska nedostatku znalostí těchto právních předpisů, jejich celkového vnímání a chybějící podpory potřebné k jejich uplatňování v praxi; vyzývá Komisi, aby zlepšila úroveň poskytování informací malým a středním podnikům;

111. vyzývá Komisi, aby v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) prověřila, že veškeré právní předpisy plní svůj účel, a aby určila, ve kterých oblastech se vyskytují nesrovnalosti nebo neúčinná opatření týkající se pracovních příležitostí;

112. vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly samostatnou výdělečnou činnost, případně v přeshraničním měřítku a obzvláště mezi ženami a mladými lidmi, vytvořením prostředí a systému vzdělávání a sociální ochrany, který by podněcoval podnikatele k zakládání a rozvíjení podniků a vytváření nových pracovních míst, např. propagací podnikání v rámci vzdělávání a zaměstnání;

113. vyzývá sociální partnery, aby začali využívat nástrojů inteligentní regulace, aby při svých jednáních ve větší míře uplatňovali posuzování dopadů a aby dohody obsahující návrh legislativních opatření postupovali Výboru pro posouzení dopadů;

114. zdůrazňuje, že nařízení o ochraně údajů by mělo vycházet z vyváženého přístupu, který umožní zajistit ochranu osobních údajů a zároveň stimulovat digitální ekonomiku, tvorbu pracovních míst a růst;

115. vyzývá EU, aby ve spolupráci s členskými státy, vysokými školami, výzkumnými ústavy a podniky umožnila koordinovaným a maximálním možným způsobem využívat zdroje financování EU, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, program COSME, program Horizont 2020 a program Erasmus+, a to s cílem podporovat podnikatelskou kulturu, zejména mezi ženami a mladými lidmi, rozvíjet a zvyšovat kvalifikace a dovednosti, které jsou potřebné na trhu práce, a podporovat zakládání nových podniků;

116. vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly na začleňování podnikatelských dovedností do školních osnov na všech stupních vzdělávání;

117. vyzývá EU, aby spolupracovala s členskými státy, školami a univerzitami na zavádění vzdělávání založeného na otevřených technologiích;

118. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(2)

http://www.ceemet.org/en/News/News/CEEMET-Survey-Flexible-employment-contracts-responding-to-changing-market-circumstances-and-meeting-employee-needs.htm


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V současnosti je největší sociální výzvou Evropy nezaměstnanost. V červenci 2013 byla míra nezaměstnanosti v EU 11 % a v řadě členských států přesáhla 20 %. Strategie Evropa 2020 si stanovila cíl dosáhnout do roku 2020 75% aktivní zaměstnanosti, a chceme-li mít reálnou šanci na splnění tohoto cíle, musíme se zaměřit na to, jak může Evropa zajistit vhodné prostředí pro vytváření nových pracovních míst.

Mimo to musíme mít na paměti základní zásadu, že pracovní místa tvoří podniky, zejména ty malé a střední a mikropodniky, podnikatelé a inovátoři, nikoli plány EU pro růst. Malé a střední podniky a mikropodniky v současné době zajišťují v soukromém sektoru EU 90 milionů pracovních míst. Mají obrovský potenciál pro vytváření pracovních míst, růst a inovace. Celkem 85 % veškerých nových pracovních míst za uplynulých deset let bylo vytvořeno malými a středními podniky, a tudíž je nutné zajistit, aby potřeby malých a středních podniků byly ústředním bodem tvorby politik.

EU a zejména její členské státy hrají klíčovou úlohu v podpoře podniků, kterou mohou zajistit zlepšením přístupu k finančním prostředkům, vybízením k podnikání a především hledáním nových způsobů vytváření vhodného regulačního prostředí.

Podniky mohou vytvářet pracovní místa a více zaměstnávat, pouze pokud jim to umožní trh, pokud mohou spoléhat na kvalifikovanou pracovní sílu, pokud se trhy práce vyznačují dostatečnou flexibilitou, pokud mzdové náklady neohrožují produktivitu, pokud je práce atraktivní díky systémům sociálního zabezpečení a pokud je právní úprava přiměřená a vychází z ověřených skutečností.

Je nutné se zabývat některými závažnými problémy a tato zpráva bere na vědomí široké spektrum politických názorů na toto téma a současně se snaží řešit řadu otázek, včetně toho, jak EU a členské státy mohou zlepšit přístup k financování, podpořit podnikání a zajistit lepší právní úpravu.

Byla zdůrazněna řada klíčových bodů, v první řadě nutnost zajistit, aby podniky, a zejména ty malé a střední a mikropodniky, měly znalosti a know-how v oblasti přístupu k podpoře EU, například prostřednictvím jednotných kontaktních míst a webových portálů.

Za druhé, vzhledem k tomu, že počet občanů EU, kteří by se chtěli stát samostatně výdělečně činnými, v uplynulých třech letech klesl ze 45 % na 37 %, je důležité od útlého věku až po vysokou školu podporovat podnikatelského ducha a vynakládat veškeré úsilí na to, aby zdravé podniky mohly jednodušeji přežít a aby poctiví podnikatelé získali druhou příležitost.

Zpráva zejména vítá inovační iniciativy na pomoc podnikatelům, mimo jiné program CREATE, Erasmus pro mladé podnikatele a podnikatelskou strategii 2020.

Zpráva za třetí zdůrazňuje, že kvůli rostoucí mezinárodní konkurenci se stále kvalifikovanější pracovní silou se EU potýká s vážným nedostatkem pracovníků s určitou kvalifikací a s nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, což brzdí hospodářský růst. Lze pozorovat jednoznačný trend směřující k pracovním místům s vysokými požadavky na dovednosti. Očekává se, že do roku 2020 bude naprostá většina vytvořených nebo uvolněných pracovních míst vyžadovat střední nebo vysokou kvalifikaci.

Navíc podle odhadů dosáhne do roku 2015 míra nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU 384 až 700 tisíc. Nabídka dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky nepokryje rostoucí požadavky společností.

Klíčové je vytvořit vhodné regulační prostředí odstraněním zbytečných překážek, kvůli nimž podnikům vznikají neúměrné náklady a které snižují jejich schopnost růst, vytvářet pracovní místa a čelit celosvětové konkurenci.

Zpráva upozorňuje na řadu iniciativ, například na zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, test malých a středních podniků, program REFIT, „prvních deset“ nejvíce zatěžujících právních předpisů určených Komisí (v jejichž rámci byly směrnice o pracovní době a o pracovnících na dobu určitou najímaných prostřednictvím agentur označeny za příliš složité nebo kladoucí nepřiměřené požadavky na malé a střední podniky), které všechny pomáhají zajistit, aby právní předpisy plnily svůj účel.

Je povinností zákonodárců zajistit, aby veškeré předkládané právní předpisy nebo jejich návrhy podporovaly vytváření pracovních míst a nekladly na podniky nepřiměřenou nebo neuváženou zátěž.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (4. 12. 2013)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k tématu „Jak může Evropská unie přispět k vytváření prostředí příznivého k tomu, aby podniky, společnosti a začínající podniky vytvářely pracovní místa?“

(2013/2176(INI))

Navrhovatelka(*): Josefa Andrés Barea

(*)Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje nutnost větší míry začlenění politik Unie ve prospěch malých a středních podniků, pokud jde o inovaci, růst, konkurenceschopnost, internacionalizaci, podnikatelskou činnost, produktivitu zdrojů, omezení byrokracie, kvalitu lidských zdrojů a odpovědnost za životní prostředí a sociální odpovědnost;

2.  konstatuje, že míra nezaměstnanosti mladých Evropanů (15–24 let) dosáhla neudržitelných 23 % a v členských státech, které krize postihla nejhůře, přesahuje 50 %; poukazuje na skutečnost, že tato extrémně vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí vede k rozsáhlému odlivu mozků a významným způsobem oslabuje naši schopnost docílit v budoucnu udržitelného růstu;

3.  zdůrazňuje, že zásadní význam pro podporu růstu a inovací, a tím i pro zvýšení zaměstnanosti v Unii, má volná a spravedlivá hospodářská soutěž na jednotném trhu podporovaná společnými sociálními normami;

4.  poukazuje na to, že 20 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % podniků a že tyto podniky jsou hnací silou hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociálního začlenění;

5.  vítá skutečnost, že v posledních letech došlo k rozvoji sociální ekonomiky, která představuje novou formu podnikání v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby prohloubily programy podporující její vytváření a rozvoj;

6.  poukazuje na to, že podniky však často čelí problémům se sháněním peněz na financování svého výzkumu, na vývoj nových produktů nebo na přístup na nové trhy;

7.  poznamenává, že založení podniku v Evropě trvá 4 dny (Belgie) až 40 dní (Malta) (1);

8.  vítá Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a nástroj pro malé a střední podniky v rámci Horizontu 2020; lituje však skutečnosti, že je rozpočet programu COSME a malých a středních podniků v programu Horizont 2020 v rámci víceletého finančního rámce omezený;

9.  vítá zejména konkrétní opatření stanovená v rámci programu COSME, která byla vypracována s cílem zlepšit rámcové podmínky pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, usnadnit přístup k finančním prostředkům a k trhům a podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu; zdůrazňuje potřebu podporovat podnikatelské dovednosti, zejména mezi mladými lidmi od raného věku a mezi ženami; zdůrazňuje, že pro podporu rozvoje podnikání v Evropě je zásadní předvídatelné a jasné právní prostředí; očekává, že kroky a opatření na podporu podnikání na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni se budou vztahovat na všechny druhy podnikatelských modelů, včetně družstev, řemesel, podnikání, svobodných povolání a sociálních podniků; vítá zejména trvalou podporu kapitálového i úvěrového financování v rámci programu Horizont 2020 a programu COSME;

10. vyzývá Komisi, aby malým a středním podnikům zajistila lepší přístup ke strukturálním fondům, zejména tím, že zjednoduší požadavky pro dříve financované projekty, omezí požadavky na spolufinancování, zlepší poradenství pro různé typy malých a středních podniků a vytvoří kapacitu na podporu financování malých a středních podniků;

11. zdůrazňuje význam výzkumu a inovací pro zvyšování potenciálu evropských malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelnosti a tvorby pracovních míst a bere na vědomí zvláštní důraz, který program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut (EIT) klade na zakládání a podporu inovativních malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu;

12. vítá iniciativu v rámci programu Komise REFIT, jejímž cílem je zrušení některých právních předpisů EU, které prokazatelně představují nepřiměřenou zátěž pro evropské podniky, zejména pro malé a střední podniky;

13. domnívá se, že program Erasmus pro mladé podnikatele podpoří podnikání a tvorbu pracovních míst;

14. zdůrazňuje význam malých a středních podniků nejen pro vytváření, ale i pro zachovávání pracovních míst;

15. žádá, aby byla zajištěna lepší koordinace mechanismů EU pro financování, včetně strukturálních fondů, EFRR, programu Horizont 2020 a investic EIB, zvláště pokud jde o financování inovativních malých a středních podniků, a žádá, aby byly posouzeny překážky, jejichž stávajícím důsledkem je skutečnost, že banky v některých členských státech nemohou poskytovat finanční prostředky a úvěrové záruky ve prospěch malých a středních podniků a reálné ekonomiky;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby přísněji posuzovaly dopad budoucích i stávajících právních předpisů na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost obecně;

17. vyzývá k podpoře programů mobility pro podnikatele v EU, jako je program Erasmus pro mladé podnikatele, a k zahrnutí vzdělávání v oblasti podnikání do školních osnov prostřednictvím výměny osvědčených postupů;

18. domnívá se, že opatření veřejné politiky hrají důležitou úlohu, pokud jde o podporu a stimulaci zakládání a rozvoje malých a středních podniků (těmito opatřeními jsou např. dostupné půjčky, poradenské služby v oblasti veřejných iniciativ a tvorby právních předpisů, inkubátory a akcelerátory, klastry, střediska předávání technologií, školicí a poradenské programy atd.); v tomto ohledu považuje za důležité získávání kontaktů („networking“) a výměnu osvědčených postupů; domnívá se, že nehmotná a nefinanční podpora, jako je přístup ke znalostem a informacím, vzdělávání v oblasti financí a obchodní kontakty, je důležitá pro to, aby noví podnikatelé a malé a střední podniky mohli rozvíjet své podnikání; domnívá se, že na podporu vnitřního trhu a obchodu mezi malými podniky je mimořádně důležité zajistit vzájemné uznávání profesních kvalifikací a interoperabilitu různých obchodních regulačních systémů;

19. poukazuje na to, že mladé podniky, které se po počáteční fázi dokázaly rychle a důrazně prosadit v mezinárodním měřítku jsou užitečným přispěním pro hospodářství, neboť vytvářejí inovace, podporují inovace v jiných společnostech, zapojují se do mezinárodních dodavatelských řetězců a vytvářejí udržitelná a kvalitní pracovní místa; konstatuje však, že jelikož se tyto společnosti v počáteční fázi potýkají se značnými obtížemi v důsledku nízké kapitálové úrovně, byly by pro ně prospěšné levné, jednoduché a rychlé postupy zahájení podnikání;

20. zdůrazňuje, že vytváření a poskytování „ucelené“ podpory mladým podnikatelům prostřednictvím podnikatelských inkubátorů je pro ně významnou příležitostí, jak si vyzkoušet své nápady, seznámit se s podnikatelským prostředím a navázat kontakty s potenciálními partnery, zákazníky a investory; zdůrazňuje, že poradenství je důležité nejen v počáteční fázi, ale i v rozhodujících letech následujících po počáteční fázi;

21. domnívá se, že malé a střední podniky mají v evropském hospodářství velký inovační potenciál a hrají rozhodující úlohu při nalézání práce; s politováním konstatuje, že v mnoha členských státech jsou vyloučeny ze státní politiky výzkumu, inovací a vývoje, a vyzývá k radikální změně tohoto trendu;

22. poznamenává, že v mnoha členských státech chybí dostatečná podpora a/nebo dostatečný regulační rámec pro zajištění náležitých podmínek pro mladé a inovativní společnosti a začínající podniky, a zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat různé evropské, celostátní, regionální a místní politiky a nástroje týkající se malých a středních podniků;

23. konstatuje, že dlouhodobá strategie zaměřená na zlepšení konkurenceschopnosti podniků a na ochranu zaměstnanosti by mohla vyžadovat restrukturalizaci; opětovně připomíná, že je důležité poskytovat informace a konzultovat se zaměstnanci při předpokládané restrukturalizaci a pomoci s jejím zvládnutím; vyzývá Komisi, aby na základě článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie a po konzultacích se sociálními partnery co nejdříve předložila návrh právního aktu v souladu s podrobnými doporučeními, která jsou uvedena v usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2013;

24. vítá zavedení „testu malých a středních podniků“; vyjadřuje však politování nad tím, že jen některé členské státy učinily tento test součástí svého vnitrostátního rozhodovacího procesu;

25. je přesvědčen, že nekalá daňová soutěž mezi členskými státy negativně ovlivňuje rozvoj podniků, že daňové systémy často znevýhodňují malé a střední podniky oproti velkým společnostem, a potlačují tudíž jejich růstový potenciál a investiční možnosti; podporuje lepší koordinaci v oblasti zdaňování podniků v EU prostřednictvím zavedení harmonizovaného základu daně společně s opatřeními zaměřenými na boj proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

26. vyzývá členské státy, aby nadále přijímaly politická opatření společně s hospodářskými a regulačními pobídkovými mechanismy, které formují kulturní a vzdělávací systémy, a to prostřednictvím vytváření partnerství a výměnných sítí mezi různými stupni vzdělávání a společnostmi s cílem překlenout stávající mezery mezi akademickou obcí a trhem a usnadnit výzkumným pracovníkům pohyb mezi univerzitami a společnostmi, a tím podporovat inovace; je přesvědčen, že členské státy musí lépe reagovat na potřeby trhu práce, především tím, že budou podporovat učení a učňovskou přípravu založené na pracovní činnosti, zajišťovat rekvalifikace zaměstnanců a nabízet možnosti celoživotního vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily funkční systémy pro přechod z vyššího či učňovského vzdělávání na trh práce, zvláště pak pro mladé odborníky, kteří na trh práce vstupují poprvé; požaduje, aby do vzdělávacích systémů byly od středoškolské úrovně zavedeny kurzy podnikání a aby podnikání figurovalo jako klíčová dovednost ve vzdělávacích programech a programech odborné přípravy;

27. zdůrazňuje, že v zájmu řešení nynějšího nedostatku dovedností v Evropě je třeba naléhavě jednat a urychlit přístup žen k vědeckému a technickému vzdělávání a zaměstnání, zejména v odvětví nových informačních a komunikačních technologií;

28. vyzývá členské státy, aby za pomoci informací, prezentace osvědčených postupů a zajištěním platformy pro výměnu informací podporovaly kulturu internacionalizace; naléhavě je žádá, aby dbaly o rozvoj dovedností na poli podnikání s důrazem na mezinárodní činnost, podporovaly transparentnost, pokud jde o dostupné podpůrné nástroje pro začínající podniky, podporovaly vytváření kontaktů a výměnné programy, které propojí mladé podnikatele s potenciálními investory a obchodními partnery, aby poskytovaly provozní poradenství a podporu i po počáteční fázi, a tím aby pomáhaly začínajícím podnikům překlenout kritické první roky a poskytovaly pobídky pro tvorbu pracovních míst;

29. zdůrazňuje, že v EU je potřeba podporovat vzdělávání a dovednosti v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) jako nezbytné prostředky pro splnění zvyšující se poptávky podniků v následujících letech a pro rozvoj inovačních pracovníků a podnikatelů zítřka; zdůrazňuje potřebu zabývat se stále nižším podílem žen v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky a potřebu dalšího rozšiřování zdrojů talentu v EU;

30. konstatuje, že systémy odborného vzdělávání, které kombinují teoretickou přípravu s praktickými zkušenostmi, mají pozitivní dopad na zaměstnanost; v této souvislosti zdůrazňuje význam úzké spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem a zapojení sociálních partnerů;

31. zdůrazňuje význam poskytování podnikatelského vzdělávání mladým Evropanům a podpory podnikatelského přístupu; v této souvislosti upozorňuje na význačnou úlohu, kterou má Evropský inovační a technologický institut (EIT) při podpoře podnikatelské kultury pomocí vzdělávání, odborné přípravy a praxe; upozorňuje na to, že všechna znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu aktivně podporují podnikání ve svých příslušných oborech tím, že vytvářejí osnovy, které propojují špičkovou vědu a inovace s podnikatelskými dovednostmi a zkušenostmi, čímž připravují budoucí podnikatele a vnášejí do stávajících podniků inovativní a podnikatelské myšlení;

32. je přesvědčen o významu podpory podnikání seniorů jako prostředku k zapojení seniorské populace se značnými podnikatelskými zkušenostmi do procesu inovace, čímž se prodlužuje pracovní život a zachovávají se dovednosti nezbytné na pracovním trhu;

33. podporuje iniciativy EU, které pomáhají malým a středním podnikům snáze získat více finančních prostředků tím, že usnadňují a urychlují přístup mladých a inovativních společností k financování, povzbuzují členské státy k přijetí mechanismů na podporu inovací (např. mechanismů zápočtu daně na financování výzkumu a inovací) a odstraňují nerovnosti mezi členskými státy; podporuje iniciativy, jejichž cílem je povzbudit zkrachovalé podnikatele, nabídnout jim tak druhou šanci a neodrazovat je od podstupování rizika;

34. domnívá se, že evropské malé a střední podniky jsou velmi závislé na financování ze strany bank, což zvyšuje jejich zranitelnost; poznamenává, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako jsou systémy vzájemných půjček, skupinové financování, družstevní obchodní modely, mikroúvěry a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou malým a středním podnikům poskytnout životně důležité investice pro vytváření pracovních míst; domnívá se, že nové formy financování mohou být přínosem pro mladé, dynamické podniky, které mají potíže se získáváním přístupu k tradičním zdrojům financování, protože se jedná o nové podniky; vítá skutečnost, že Komise uznává potenciál alternativních zdrojů financování pro zakládání nebo přebírání malých a středních podniků a že prověřuje příležitost pro vytvoření rámce a podporu pro tento přístup; vyzývá Komisi, aby prověřila, jak by tyto zdroje financování mohly být dále využity na pomoc mikropodnikům a malým a středním podnikům a na řešení potřeby regulace, vzdělávání a výzkumu v této oblasti; vyzývá členské státy, které jednají ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami na regionální a místní úrovni, aby určily strategická odvětví vhodná pro projekty s alternativním financováním, zejména v oblastech, kde tradiční hospodářství nemůže dostatečně naplnit specifické hospodářské a sociální potřeby;

35. považuje za krajně důležité, aby členské státy provedly směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, podle níž, pokud jde o transakce mezi podniky a orgány veřejné moci, nesmí smluvní doba splatnosti překročit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 3, není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak a je-li to objektivně odůvodněné s ohledem na zvláštní povahu nebo rysy smlouvy, a lhůty v žádném případě nepřesahují 60 kalendářních dnů;

36. zdůrazňuje potřebu zjednodušit a harmonizovat předpisy a poskytnout finanční a daňové pobídky s cílem umožnit neformálním investorům a investorům počátečního a rizikového kapitálu podílet se na přeshraničním financování inovativních podniků a podniků zahajujících činnost a s cílem vytvořit evropský prostor rizikového kapitálu; zdůrazňuje, že je důležité snížit daně z kapitálových výnosů z investic do inovativních malých a středních podniků zaměřených na výzkum;

37. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pomohly místním orgánům a sdružením malých a středních podniků podporovat místní výrobu a kvalitu výrobků, například prostřednictvím vytvoření obchodních klastrů pro společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje;

38. je přesvědčen, že inovace v malých a středních podnicích jsou významnou cestou k vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že k úspěšné účasti v inovačním systému je důležité, aby malé a střední podniky samy řídily své inovační činnosti a aby podpora byla lépe přizpůsobena jejich skutečným potřebám;

39. vyzývá Komisi, aby při přípravě právních předpisů transparentním a řádným způsobem prováděla testy malých a středních podniků a aby v rámci celé řady legislativních návrhů co nejrychleji navrhla zjednodušené režimy a výjimky s cílem výrazně snížit náklady malých a středních podniků;

40. zdůrazňuje, že neinovativní a zavedené malé a střední podniky, které se snaží expandovat na nové trhy nebo převést své vlastnictví, rovněž často potřebují podporu orgánů státní správy za účelem zajištění nezbytného financování;

41. vítá vytvoření nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, který těmto podnikům umožňuje přístup k finanční i nefinanční podpoře zavádění inovativních myšlenek; vyzývá Komisi, aby do roku 2014 zavedla tento nástroj tak, aby fungoval způsobem, který je co nejvstřícnější k malým a středním podnikům, prostřednictvím jediné příslušné agentury a aby umožňoval skutečný přístup „zdola nahoru“ při předkládání projektů a podporu všech druhů inovací, včetně netechnologických inovací a sociálních inovací;

42. zdůrazňuje, že veškerá opatření na podporu malých a středních podniků by měla být použitelná pro osoby samostatně výdělečně činné, zejména co se týče různých druhů systémů sociálního zabezpečení, jejich očekávaných přínosů a předcházení rizika při práci;

43. je přesvědčen, že je třeba podniknout kroky, které zjednoduší a zmenší zátěž, kterou přináší každé z deseti nejtíživějších nařízení pro malé a střední podniky;

44. vítá snížení poplatků souvisejících s REACH pro malé a střední podniky, přestože poplatky představují zlomek celkových nákladů na dodržování požadavků; má však velké obavy, že počáteční odhady nákladů, pokud jde o REACH, byly podceněny, neboť tento rozdíl již dosahuje více než 1 miliardy EUR a bude se dále zvyšovat;

45. zdůrazňuje skutečnost, že vedle úlohy internetu coby platformy pro sociální komunikaci je jeho úloha platformy, jejímž prostřednictvím mohou všichni občané spustit službu nebo inovativní produkt zaměřený na kteréhokoli jiného občana, stejně jako pomoci získat nezbytné finanční prostředky, základní zásadou jednotného digitálního trhu, a požaduje co nejrychlejší odstranění překážek přeshraničního obchodu; poukazuje na význam, který má digitální ekonomika pro vytváření pracovních míst a malých a středních podniků, zvláště v odvětvích, v nichž má Evropa tradičně silné postavení, jako jsou tvůrčí odvětví, kulturní dědictví a cestovní ruch; domnívá se, že dokončení jednotného digitálního trhu napomůže podpoře a rozvoji malých a středních podniků; považuje za nezbytné zajistit, aby byli k dispozici nezbytní kvalifikovaní pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby evropská veřejnost měla dovednosti potřebné k používání těchto technologií; zdůrazňuje, že by měla být vždy zaručena osobní integrita a ochrana obchodních údajů;

46. zdůrazňuje možnosti, které představují informační a komunikační technologie tím, že zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je třeba uvolnit potenciál jednotného digitálního trhu, a poukazuje na to, že náklady na vytvoření inovativního podniku působícího v oblasti informačních a komunikačních technologií se za posledních deset let snížily o faktor 100, hlavně v důsledku technologií, jako je ultrarychlé a všudypřítomné širokopásmové pokrytí, cloud computing, software z otevřeného zdroje, volně přístupná data a zpřístupnění informací veřejného sektoru;

47. zdůrazňuje nutnost zabránit nepřiměřenému regulačnímu zatížení malých a středních podniků; je přesvědčen, že se Komise musí více snažit, aby splnila svůj závazek z roku 2011, v jehož rámci chce navrhnout zjednodušené režimy regulace pro malé a střední podniky;

48. domnívá se, že dokončení jednotného digitálního trhu napomůže podpoře a rozvoji malých a středních podniků; považuje za nezbytné zajistit, aby byli k dispozici nezbytní kvalifikovaní pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby evropská veřejnost měla dovednosti potřebné k používání těchto technologií;

49. zdůrazňuje nutnost zlepšit celkovou efektivitu podnikání pomocí projektů a nástrojů, které umožní čelit výzvě využití energie s cílem podporovat snížené náklady na energie;

50. je přesvědčen, že mikropodniky by měly využívat automatické výjimky a měly by se na ně vztahovat pouze takové předpisy, které jsou pro ně přínosem;

51. je přesvědčen, že Komise a členské státy by měly podporovat režimy, které by umožnily snadnější přístup na trh práce odborníkům, kteří na něj vstupují poprvé, a to zejména tak, že omezí složitost a nákladnost zahájení samostatně výdělečné činnosti, včetně snížení nepřímých mzdových nákladů; v tomto smyslu také vybízí k zavedení definice „osoby samostatně výdělečně činné“, která by se vztahovala na činnosti související s evropskou digitální ekonomikou;

52. zdůrazňuje potřebu zpřísnit předpisy EU týkající se vysledovatelnosti výrobků, a bojovat tak proti padělání, a vytvořit účinný prostředek na podporu rozvoje malých a středních podniků;

53. zdůrazňuje, že základní práva pracovníků a zdraví a bezpečnost při práci by neměly být ohroženy omezením povinností týkajících se vedení dokumentace a předkládání zpráv;

54. vyzdvihuje skutečnost, že elektronická veřejná správa je přínosná zejména pro podnikatele (především pro malé a střední podniky, které se často potýkají s nepřekonatelnými překážkami při přeshraničním působení v rámci EU), neboť snižuje administrativní zátěž a náklady, zvyšuje produktivitu, účinnost, konkurenceschopnost, transparentnost a otevřenost, posiluje účinnost politických opatření a zajišťuje lepší přístup k postupům a jejich zefektivnění;

55. je přesvědčen, že nedávné sdělení Komise o účelnosti a účinnosti právních předpisů (REFIT) by se mělo stát počátkem ambiciózní snahy o vybudování konkurenceschopnější EU tím, že se sníží náklady na regulaci u podniků pomocí zjednodušení iniciativ, kontrol účelnosti a rušení právních předpisů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.11.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Jan Březina, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Rachida Dati, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Seán Kelly, Holger Krahmer, Werner Langen, Zofija Mazej Kukovič, Alajos Mészáros, Vladimír Remek, Silvia-Adriana Ţicău

(1)

http://data.worldbank.org/indicator/IC.REG.DURS


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (28. 11. 2013)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a nově založené podniky v zájmu vytvoření pracovních místEvropský parlament,

Navrhovatelka: Karin Kadenbach

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti na období 2014–2020 je důležitým a účinným nástrojem k vytvoření inteligentního udržitelného růstu podporujícího začlenění, k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a k podpoře a rozvoji nově založených malých a středních podniků, včetně mikropodniků, jelikož jsou jedním z hlavních tvůrců pracovních míst v EU, a to prostřednictvím široké škály opatření a inovativních finančních nástrojů;

2.  žádá členské státy a regiony, aby vytvořily účinné informační systémy a systémy podpory, které by mikropodnikům i malým a středním podnikům umožnily využívat finanční prostředky EU, a rovněž aby přijaly v kontextu společného mechanismu sdílení rizik ambiciózní opatření na základě spojení rozpočtových zdrojů EU, tj. z programu COSME, Horizont 2020 a prostředků z evropských strukturálních investičních fondů (ESI); dále konstatuje, že je v důsledku hospodářské a finanční krize obtížnější pro mikropodniky i malé a střední podniky získat půjčku od banky, a zdůrazňuje proto úlohu finančních nástrojů jako nového prostředku na podporu malých a středních podniků v období plánování programů 2014–2020;

3.  zdůrazňuje možnosti mikropodniků a malých a středních podniků získat přístup k financím prostřednictvím inovativních finančních nástrojů a systémů poskytovaných evropskými strukturálními investičními fondy a upozorňuje na to, že je nutné rozšířit působnost a zaručit právní jistotu těchto nástrojů, včetně flexibilních nástrojů mikrofinancování, jakož i sdílet osvědčené postupy, jelikož obtíže při přístupu k finančním prostředkům jsou jednou z hlavních překážek růstu mikropodniků a malých a středních podniků; poukazuje na to, že úloha finančních nástrojů by mohla být posílena s cílem zajistit revolvingové fondy, podporovat partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a dosáhnout s ohledem na rozpočet EU multiplikačního účinku; vítá v této souvislosti, že se používání finančních nástrojů rozšiřuje v novém období plánování programů 2014–2020 na všechny tematické cíle a všechny fondy ESI;

4.  zdůrazňuje nesmírný význam sociální soudržnosti při řešení vysoké míry nezaměstnanosti v EU, především mezi mladými lidmi a mezi dalšími ohroženými skupinami, prostřednictvím posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni a podnícením podnikatelského ducha; vyzývá proto členské státy, aby se při využívání evropských strukturálních a investičních fondů zaměřily na vytváření udržitelných pracovních míst a příležitostí k podnikání tím, že zajistí příznivé prostředí a správný regulační rámec pro mikropodniky, malé podniky a střední podniky, společnosti a začínající podniky;

5.  zdůrazňuje, že fondy ESI poskytují podporu úřadům a zúčastněným subjektům na místní, regionální a celostátní úrovni, mimo jiné za účelem podpory vzdělávání založeného na pracovní činnosti, výzkumu, vývoje a inovací a pro zlepšení konkurenceschopnosti mikropodniků (především individuálních podnikatelů) i malých a středních podniků, na základě spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi, čímž se napomůže řešení současných hospodářských a sociálních výzev, především vysoké míry nezaměstnanosti;

6.  zdůrazňuje, že úsilí o podporu růstu, inovací a vytváření pracovních míst v udržitelném hospodářství by mělo zaručit bezpečnostní a zdravotní normy a zajistit rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními požadavky, a zároveň podporovat mj. inteligentní specializaci a respektovat ekosystém, a poskytnout tak dobře placená pracovní místa na úrovni ve všech regionech EU; v této souvislosti zdůrazňuje význam podniků a odvětví vzdělávání na základě přeshraničních projektů, spolupráce mezi univerzitami a jinými vysoce kvalitními vzdělávacími institucemi a také vytváření inovativních uskupení; vyzývá k usnadnění využívání místních a regionálních programů financování učňovského školství;

7.  klade důraz na to, že fondy ESI hrají důležitou úlohu při podpoře zaměstnanosti a konkrétních projektů zaměřených na posílení podnikatelských, podnikových a kreativních dovedností, a to i v případě mladých lidí; zdůrazňuje potřebu, aby všechny členské státy a regiony plně využily této příležitosti k řešení nezaměstnanosti mladých; zdůrazňuje, že místní i regionální orgány by měly prostřednictvím fondů ESI věnovat zvláštní pozornost propagaci podnikání na místní a regionální úrovni, včetně začínajících podniků mladých lidí;

8.  zdůrazňuje, že ustanovení obsažená v nařízeních pro novou etapu politiky soudržnosti na období 2014–2020 jsou cílená na snížení administrativní zátěže pro mikropodniky i malé a střední podniky, zejména v případě, že zaměstnají nezaměstnané osoby, a přispějí tak k lepším podmínkám pro vytváření pracovních míst; vyzývá členské státy, aby odstranily překážky, jež brání lepšímu uplatňování fondů ESI ve prospěch mikropodniků i malých a středních podniků.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.11.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Luís Paulo Alves, Victor Boştinaru, Nikos Chrysogelos, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Vincenzo Iovine, Seán Kelly, Mojca Kleva Kekuš, Jacek Olgierd Kurski, Petru Constantin Luhan, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Hermann Winkler, Joachim Zeller

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Karin Kadenbach, James Nicholson, Elisabeth Schroedter

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jill Evans, Carmen Romero López


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.2.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Phil Bennion, Pervenche Berès, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Sari Essayah, Thomas Händel, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Ádám Kósa, Jean Lambert, Verónica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Elisabeth Schroedter, Nicole Sinclaire, Jutta Steinruck, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Claudette Abela Baldacchino, Edite Estrela, Sergio Gutiérrez Prieto, Jan Kozłowski, Anthea McIntyre, Evelyn Regner

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Salvatore Caronna, Emilio Menéndez del Valle

Právní upozornění - Ochrana soukromí