ZPRÁVA o poplatku za kopírování pro osobní potřebu

17. 2. 2014 - (2013/2114(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Françoise Castex

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o poplatku za kopírování pro osobní potřebu

(2013/2114(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti[1],

–   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (COM(2012)0372) a na doprovodné hodnocení dopadů,

–   s ohledem na články 4, 6, 114 a 118 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie, zejména ve věcech C-467/08, Padawan v. SGAE ze dne 21. října 2010 (Sb. rozh. 2010, I-10055), C-462/09, Stichting de Thuiskopie v. Opus Supplies GmbH a další ze dne 16. června 2011 (Sb. rozh. 2011, I-05331), C-277/10, Martin Luksan v. Petrus van der Let ze dne 9. února 2010 (dosud nezveřejněno ve Sb. rozh.), ve spojených věcech C-457/11–C-460/11, VG Wort v. Kyocera Mita a další ze dne 27. června 2013 (dosud nezveřejněno ve Sb. rozh.) a C-521/11, Austro Mechana v. Amazon ze dne 11. července 2013 (dosud nezveřejněno ve Sb. rozh.),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2011 nazvané Jednotný trh práv duševního vlastnictví – podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě (COM(2011)0287),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–   s ohledem na doporučení Antónia Vitorina ze dne 31. ledna 2013, která byla výsledkem zprostředkování ohledně poplatků za kopírování pro osobní potřebu a soukromou reprografii,

–   s ohledem na pracovní dokument Výboru pro právní záležitosti nazvaný Autorské právo u hudebních děl a v audiovizuálním odvětví, který byl přijat dne 29. června 2011,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0114/2014),

A. vzhledem k tomu, že kultura a umělecká tvorba představují základ evropské identity, a to v minulosti i dnes, a že budou hrát klíčovou úlohu v budoucím hospodářském a sociálním rozvoji Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že kulturní a umělecká tvorba je nedílnou součástí digitální ekonomiky; vzhledem k tomu, že vyjádření špičkového i každodenního kulturního obsahu spočívá na rovném přístupu k digitálnímu rozvoji v Evropě; vzhledem k tomu, že z konzultací vyplývá, že evropský digitální trh doposud nedostál slibům o efektivní distribuci, spravedlivých odměnách pro tvůrce a spravedlivém a účinném rozdělování příjmu v odvětví kultury obecně, a že je nezbytné přijmout opatření na úrovni EU, mají-li být nalezena řešení těchto problémů;

C. vzhledem k tomu, že přechod do digitálního prostředí má obrovské dopady na způsob, kterým je kulturní identita vyjadřována, šířena a rozvíjena; vzhledem k tomu, že zmenšení překážek pro účast a nové distribuční kanály, které se objevily, usnadňují přístup k dílům a ke kultuře, zdokonalují šíření, objevování a znovuobjevování kultury a umělecké tvorby na celém světě a vytváří příležitosti pro tvůrce a umělce; vzhledem k tomu, že v důsledku toho mimořádně vzrostly tržní možnosti, pokud jde o nové služby a podnikání;

D. vzhledem k tomu, že i v digitálním věku musí existovat nárok autora na ochranu jeho tvůrčího díla a jeho právo na spravedlivou odměnu za tuto práci;

E.  vzhledem k tomu, že kopírování pro osobní potřebu získalo v důsledku technologického pokroku a přesunu k internetu a k tzv. cloud computingu velký hospodářský význam a že stávající systém poplatků za kopírování pro osobní potřebu dostatečně nezohledňuje vývoj v digitálním věku; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje v této oblasti žádný alternativní přístup, který by nositeli práv zajistil odpovídající odměnu a zároveň by umožnil kopírování pro osobní potřebu; vzhledem k tomu, že je nicméně třeba pokračovat v diskusi s cílem aktualizovat tento systém kopírování pro osobní potřebu, učinit jej účinnějším a lépe zohledňovat technologický pokrok;

F.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu, kterou Parlament a Rada přijaly dne 4. února 2014, posiluje správu autorských práv tak, aby vyžadovala věnování zvláštní pozornosti transparentnosti toků plateb, které jsou vybírány, přerozdělovány a vypláceny nositelům práv organizacemi pro kolektivní správu, a to i v případě kopírování pro osobní potřebu;

G. vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES opravňuje členské státy k tomu, aby stanovily výjimku nebo omezení týkající se práva na rozmnožování v případě určitých druhů rozmnožování zvukových, obrazových nebo audiovizuálních materiálů pro osobní užití, pokud jsou tato výjimka nebo omezení doprovázeny spravedlivou odměnou, a umožňuje spotřebitelům v zemích, které toto omezení zavedly, aby – jedná-li se o osobní užití – svobodně a bez omezení kopírovali své hudební či audiovizuální materiály z jednoho multimediálního nosiče (či zařízení) na druhý, aniž by žádali o povolení nositelů práv; vzhledem k tomu, že případné poplatky musí být vypočítávány na základě potenciální škody, kterou z důvodu dotčeného kopírování pro osobní užití utrpěli nositelé práv;

H. vzhledem k tomu, že celkový součet poplatků za kopírování pro osobní potřebu, které se vyberou ve 23 z 28 členských států Evropské unie, se od vstupu směrnice 2001/29/ES v platnost více než ztrojnásobil a v současnosti představuje podle odhadů Evropské komise více než 600 milionů EUR; vzhledem dále k tomu, že toto číslo představuje pro dotčené umělce značnou částku;

I.   vzhledem k tomu, že pro výrobce a dovozce tradičních a digitálních nosičů a zařízení určených k nahrávání představují tyto poplatky jen omezenou část obratu, jehož souhrn je odhadován na více než 1 000 miliard EUR;

J.   vzhledem k tomu, že mnohé mobilní terminály teoreticky umožňují kopírování pro osobní potřebu, avšak ve skutečnosti nejsou k tomuto účely používány; vyzývá tedy k dlouhodobé diskusi s ohledem na rozvoj účinnějšího a aktuálnějšího přístupu, který se nemusí nutně opírat o paušální poplatek za zařízení;

K. vzhledem k tomu, že srovnání cen prodávaných zařízení mezi zeměmi, jež uplatňují poplatek, a zeměmi, jež poplatek neuplatňují, nevykazuje znatelný dopad poplatku za kopírování pro osobní potřebu na ceny produktů;

L.  vzhledem k četným soudním sporům na vnitrostátní i evropské úrovni, které vedou výrobci a dovozci tradičních a digitálních nosičů a zařízení určených k nahrávání od vstupu směrnice 2001/29/ES v platnost;

M. vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES a judikatura Soudního dvora Evropské unie členským státům neukládají, aby zajistily nositelům práv přímé vyplacení veškerých poplatků za kopírování pro osobní potřebu; vzhledem k tomu, že členské státy mají velký prostor pro uvážení, který jim umožňuje stanovit, že bude část této kompenzace poskytována nepřímým způsobem;

N. vzhledem k tomu, že poplatek za kopírování pro osobní potřebu hradí spotřebitel při nákupu nosiče nebo nahrávacích a ukládacích služeb, a že tedy spotřebitelé mají právo být informováni o jeho existenci a jeho výši; vzhledem k tomu, že výše poplatku za kopírování pro osobní potřebu by měla odrážet skutečné využívání příslušného zařízení či služby pro účely kopírování zvukových, obrazových nebo audiovizuálních materiálů pro osobní potřebu;

O. vzhledem k tomu, že ceny nosičů a zařízení se neliší v závislosti na rozdílné výši poplatků z kopírování pro osobní potřebu, jež jsou v Unii uplatňovány; a vzhledem k tomu, že případ Španělska z roku 2012 ukázal, že zrušení poplatků za kopírování pro osobní potřebu nemělo žádný dopad na ceny nosičů a zařízení;

P.  vzhledem k rozdílům mezi jednotlivými modely a výší poplatků za kopírování pro osobní potřebu, a to i pokud se jedná o jejich dopad na spotřebitele a jednotný trh; vzhledem k tomu, že je potřeba vytvořit evropský rámec, který zajistí vysokou úroveň transparentnosti ve prospěch nositelů práv, výrobců a dovozců zařízení, spotřebitelů a poskytovatelů služeb v celé Unii; vzhledem k tomu, že je žádoucí modernizovat mechanismy poplatků v řadě členských států, aby rovnováha systému přetrvala i v digitálním věku a v éře jednotného trhu, a vytvořit evropský rámec, který by nositelům práv, spotřebitelům, výrobcům a dovozcům zařízení a poskytovatelům služeb v celé Unii zaručoval obdobné podmínky;

Q. vzhledem k tomu, že mechanismy osvobození od poplatku a jeho zpětného proplacení v případě profesionálního použití, které byly zavedeny v členských státech, musí být účinné; vzhledem k tomu, že v některých členských státech jsou tyto mechanismy nezbytné a že soudní rozhodnutí v některých členských státech nebyla vždy uplatňována;

R.  vzhledem k tomu, že v rámci on-line prodeje děl i přístupu k dílům udělování licencí doplňuje systém poplatků za kopírování pro osobní potřebu;

S.  vzhledem k tomu, že zejména v digitální oblasti se klasické kopírování nahrazuje systémy datových toků, kdy na uživatelský terminál není umístěna žádná kopie díla chráněného autorským právem, a v tomto případě je tedy třeba upřednostnit systémy udělování licencí;

Přínosný systém, který je třeba modernizovat a harmonizovat

1.  připomíná, že kulturní odvětví v Unii představuje 5 milionů pracovních míst a 2,6 % jejího HDP, že je jedním z hlavních hnacích sil evropského růstu a zdrojem nových pracovních míst, která nelze přesunout do třetích zemí, a že podněcuje inovace a představuje účinný prostředek boje proti současné hospodářské recesi;

2.  připomíná, že zákon o autorském právu by měl vyvažovat mimo jiné zájmy tvůrců a spotřebitelů; v této souvislosti se domnívá, že by všichni evropští spotřebitelé měli mít právo kopírovat legálně získaný obsah pro osobní potřebu;

3.  vyzývá proto Komisi, aby předložila legislativní návrh na přezkum směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, včetně opatření směřujícího k plné harmonizaci výjimek a omezení, mimo jiné s ohledem na kopírování pro osobní potřebu;

4.  zdůrazňuje, že stávající roztříštěný systém autorského práva je nutné reformovat, aby se usnadnil přístup ke kulturnímu a tvůrčímu obsahu a zvýšil se jeho pohyb (na celém světě), a to takovým způsobem, aby umělci, tvůrci, spotřebitelé, podniky i publikum mohli využívat přínosů digitálního rozvoje, nových distribučních kanálů, nových obchodních modelů a dalších příležitostí, zejména v době rozpočtových úspor;

5.  konstatuje, že poplatky za kopírování pro osobní potřebu představují v současné době zdroj příjmu, který má pro různé kategorie nositelů práv různý význam, a že jeho význam se podstatně liší i mezi členskými státy;

6.  je přesvědčen, že systém kopírování pro osobní potřebu je přínosný a udržuje řádnou rovnováhu mezi výjimkou na kopírování pro osobní potřebu a právem na spravedlivou odměnu pro nositele práv, přičemž tuto rovnováhu je třeba zachovat zejména v případech, kdy nositelé práv nemohou přímo udělit licenci na právo na rozmnožování na více zařízeních; je přesvědčen, že k tomuto vyváženému systému neexistuje v krátkodobém horizontu alternativa; zdůrazňuje však, že v dlouhodobém horizontu je třeba pořádat diskuse s cílem setrvale vyhodnocovat systém kopírování pro osobní potřebu vzhledem k vývoji digitálního prostředí, trhů a chování spotřebitelů a pokud možno využívat případné alternativy, které by plnily cíl, jímž je zajistit rovnováhu mezi výjimkou pro kopírování pro osobní potřebu ze strany spotřebitelů a právem tvůrců na odměnu;

7.  zdůrazňuje, že velké rozdíly mezi vnitrostátními systémy výběru poplatků, především pokud jde o druh produktů, které jsou takto zpoplatněny, a výši poplatků, mohou mít za následek narušování hospodářské soutěže a umožňovat tzv. forum shopping (tj. spekulativní výběr jurisdikce) na vnitřním trhu;

8.  vybízí členské státy a Komisi, aby provedly studii základních prvků kopírování pro osobní potřebu, zejména pojmu „spravedlivá odměna“, který není v současné době výslovně upraven směrnicí 2001/29/ES, a pojmu „újma“, kterou utrpí autor v důsledku rozmnožování jeho díla pro osobní potřebu bez souhlasu nositele práv; vyzývá Komisi, aby usilovala o nalezení kompromisu týkajícího se volby produktů, které by měly podléhat poplatku, a stanovila společná kritéria pro vyjednání dohody ohledně výše poplatků účtovaných za kopírování pro osobní potřebu s cílem prosadit systém, který by byl pro spotřebitele a tvůrce transparentní, spravedlivý a jednotný;

Jednotný systém výběru, jednoznačnější informace pro spotřebitele a účinnější postupy proplácení

9.  zdůrazňuje, že poplatek za kopírování pro osobní potřebu by se měl uplatňovat na veškeré zařízení či nosič využívané pro nahrávání či skladování pro osobní potřebu, kdy dané kopírování pro osobní potřebu vytváří pro tvůrce újmu;

10. zdůrazňuje, že pojem kopírování pro osobní potřebu by měl být jasně definován pro všechna zařízení a že uživatel by měl mít možnost přístupu k obsahu chráněnému autorským právem na všech nosičích na základě jedné platby; vyzývá k tomu, aby byly dodržovány předpisy, které jsou již platné v členských státech, jako jsou výjimky a osvobození od poplatků, a aby bylo možné je paralelně uplatňovat na trhu;

11. domnívá se, že poplatky za kopírování pro osobní potřebu by měly být vybírány na úrovni výrobců nebo dovozců; dále uvádí, že přenesení tohoto výběru na úroveň maloobchodníků by pro MSP podnikající v distribuci a pro organizace kolektivní správy představovalo nepřiměřenou administrativní zátěž;

12. doporučuje, aby v případě přeshraničních transakcí byly tyto poplatky za kopírování pro osobní potřebu vybírány v členském státě, v němž pobývá konečný uživatel, který si produkt zakoupil, v souladu s výše uvedeným rozsudkem ve věci C-462/09 (Opus);

13. domnívá se proto, že aby se předešlo případům dvojí platby v případě přeshraničních transakcí, měla by mít organizace kolektivní správy členského státu možnost vybírat poplatky za kopírování pro osobní potřebu u téhož produktu pouze jednou a poplatky, které byly vybrány neoprávněně v jiném členském státě, než je stát konečného uživatele, by měly být zpětně proplaceny;

14. je toho názoru, že členské státy, v nichž se v současné době účtují nebo vybírají poplatky, by měly zjednodušit a harmonizovat jejich sazby;

15. žádá členské státy, aby v konzultaci se všemi zúčastněnými stranami zjednodušily postupy, jimiž se stanoví poplatky, a to při zajištění jejich spravedlivosti a objektivity;

16. zdůrazňuje, že je třeba více u spotřebitelů zviditelnit úlohu systému poplatků za kopírování pro osobní potřebu pro odměňování umělců a šíření kulturního obsahu; naléhavě vybízí členské státy a nositele práv, aby zavedli „pozitivní“ kampaně zdůrazňující výhody poplatku za kopírování pro osobní potřebu;

17. je přesvědčen, že spotřebitelé musí být informováni ohledně výše, účelu a dalšího využití poplatků, které hradí; naléhavě proto Komisi a členské státy vyzývá, aby zahájily jednání s výrobci, dovozci, maloobchodníky a sdruženími spotřebitelů s cílem dosáhnout toho, aby byly tyto informace snadno dostupné spotřebitelům;

18. naléhavě vybízí členské státy, aby přijaly transparentní pravidla v oblasti vynětí profesionálního použití, a zajistily tak, že bude i v praxi osvobozeno od poplatků za kopírování pro osobní potřebu v souladu s judikaturou Soudního dvora;

19. žádá členské státy, aby zajistily, že poplatky za kopii pro osobní potřebu nemusí být nikdy placeny v případech, kdy využívání těchto nosičů spadá pod profesionální použití, a že různé systémy proplácení zaplacených poplatků pro profesionální uživatele budou nahrazeny systémy, jež v prvé řadě zaručí, aby tito uživatelé neměli povinnost je platit;

Transparentnost při rozdělování příjmu

20. vítá směrnici o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících, kterou nedávno přijal Parlament a Rada a která vyzývá k posílení transparentnosti toků odměn, které jsou vybírány, přerozdělovány a vypláceny nositelům práv organizacemi pro kolektivní správu, například prostřednictvím výročního zveřejňování zprávy o transparentnosti obsahující zvláštní oddíl o využití části vybraných poplatků na sociální a kulturní účely;

21. vybízí členské státy, aby zaručily větší transparentnost, pokud jde o přerozdělování výnosů z poplatků za kopírování pro osobní potřebu;

22. žádá členské státy, aby stanovily, že nejméně 25 % celkové částky vybraných poplatků za kopírování pro osobní potřebu bude využito na podporu tvorby a scénických umění a jejich produkce;

23. vybízí členské státy, aby zveřejňovaly zprávy popisující toto přerozdělování, a to v otevřeném formátu a s údaji, které lze snadno vykládat;

24. vybízí organizátory kulturních akcí a akcí věnovaných scénickým uměním, kteří těží z poplatků za kopírování pro soukromou potřebu, aby tyto dotace u svého cílového publika více propagovali;

Technická ochranná opatření

25. připomíná, že výjimka pro kopírování pro soukromou potřebu dává občanům právo, aby – jedná-li se o osobní užití – svobodně kopírovali své hudební či audiovizuální materiály z jednoho multimediálního nosiče či zařízení na druhý, aniž by žádali o povolení nositelů práv;

26. zdůrazňuje, že zejména v digitálním věku je třeba povolit používání technických ochranných opatření, aby byla obnovena rovnováha mezi svobodným pořizováním kopií pro osobní potřebu a výlučnými právy na kopírování;

27. zdůrazňuje, že technická ochranná opatření nesmí bránit spotřebitelům v kopírování ani nositelům práv v obdržení spravedlivé náhrady z titulu kopírování pro soukromou potřebu;

Licence

28. konstatuje, že navzdory rozvoji přístupu k dílům on-line (streamingu), i nadále pokračují praktiky stahování, skladování a kopírování pro osobní potřebu; domnívá se proto, že poplatek za kopírování pro osobní potřebu je doposud relevantní i v on-line prostředí; zdůrazňuje však, že je vždy třeba upřednostňovat systémy licencí, které jsou ve prospěch všech nositelů práv, pokud není umožněno kopírování díla chráněného autorským právem na nosiče či zařízení;

29. zdůrazňuje tedy, že výjimka pro kopírování pro osobní potřebu by měla být uplatňována na některé on-line služby, včetně některých služeb cloud computingu;

Nové modely podnikání v digitálním prostředí

30. žádá Komisi, aby vyhodnotila dopady digitálních služeb tzv. cloud computingu umožňujícího nahrávat a uchovávat chráněná díla na režim kopírování pro osobní potřebu s cílem vymezit, zda by tyto kopie chráněných děl pro osobní potřebu měly být zohledněny v rámci mechanismů kompenzace kopírování pro osobní potřebu, a pokud ano, jak by to mělo být učiněno;

o

o o

31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.2.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	15 5 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, József Szájer, Axel Voss
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Sylvie Guillaume, Jan Mulder, Jaroslav Paška