ZPRÁVA o hodnocení soudnictví, pokud jde o oblast trestního soudnictví a právního státu

17. 2. 2014 - (2014/2006(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Kinga Göncz

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hodnocení soudnictví v oblasti trestního soudnictví a právního státu

(2014/2006(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

–       s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na článek 70, čl. 85 odst. 258 a články 259 a 260 této smlouvy,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví – nástroj podpory efektivního soudnictví a růstu “ (COM(2013)0160),

–       s ohledem na dopis ze dne 6. března 2013, který zaslali ministři zahraničí Německa, Dánska, Finska a Nizozemska předsedovi Komise Josému Barrosovi a v němž požadují, aby byl vytvořen mechanismus, jenž by podpořil dodržování základních hodnot v členských státech,

–       s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy,

–       s ohledem na návrh Komise o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534), který řeší potřebu vytvořit prostor trestního soudnictví v EU,

–       s ohledem na činnost, výroční zprávy a studie Agentury Evropské unie pro základní práva,

–       s ohledem na činnost a zprávy Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise), zejména na její Zprávu o právním státě (CDL-AD(2011)003rev), Zprávu o nezávislosti soudního systému – část I: Nezávislost soudců (CDL‑AD(2010)004) a Zprávu o evropských standardech nezávislosti soudního systému – část II: Státní zastupitelství (CDL-AD(2010)040),

–       s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií,

–       s ohledem na pozměněný statut Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2014“ (COM(2013)800),

–       s ohledem na činnost a zprávy Evropské komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ), zejména na její poslední hodnotící zprávu o evropských soudních systémech z roku 2012,

–       s ohledem na svá usnesení o stavu dodržování základních práv v Evropské unii a o normách a postupech v této oblasti a na všechna příslušná usnesení týkající se právního státu a spravedlnosti, včetně usnesení o korupci a o přezkumu evropského zatýkacího rozkazu[1],

–       s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0122/2014);

A.     vzhledem k tomu, že hodnocení v oblasti trestního soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, a vzhledem k tomu, že vzájemná důvěra je pro účinné provádění nástrojů vzájemného uznávání klíčová; vzhledem k tomu, že ve Stockholmském programu je hodnocení uvedeno jako jeden z hlavních nástrojů pro začlenění do prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

B.     vzhledem k tomu, že Smlouvy poskytují nezbytný základ pro hodnocení politik v prostoru svobody, bezpečnosti a práva i pro dodržování základních hodnot Unie, včetně právního státu; vzhledem k tomu, že kvalita, nezávislost a účinnost soudních systémů jsou prioritami stanovenými také v rámci evropského semestru, nového ročního cyklu EU pro koordinaci hospodářských politik;

C.     vzhledem k tomu, že srovnávacím přehledem v oblasti soudnictví se v současné době zabývá evropský hospodářský semestr, je tedy kladen nadměrný důraz na hospodářský význam soudnictví; vzhledem k tomu, že spravedlnost je hodnota sama o sobě a měla být přístupná všem bez ohledu na hospodářské zájmy;

D.     vzhledem k tomu, že je třeba zajistit spolupráci mezi vnitrostátními orgány a společné chápání právních předpisů EU v oblasti trestního práva;

E.     vzhledem k tomu, že srovnávací přehled v oblasti soudnictví za rok 2013 se zabývá výhradně občanským, obchodním a správním soudnictvím, ale měl by zahrnovat i trestní soudnictví, neboť fungování a integrita trestního soudnictví mají významný dopad na základní práva a jsou rovněž silně propojeny s dodržováním právního státu;

F.     vzhledem k tomu, že výroční zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva za rok 2012 vyjadřuje v kapitole o přístupu k účinnému a nezávislému soudnictví obavy ohledně dodržování právního státu, a zejména nezávislosti soudnictví, v některých členských státech a v této souvislosti i ohledně základního práva na přístup ke spravedlnosti, které závažně narušila finanční krize;

G.     vzhledem k tomu, že předním důvodem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva proti členským státům EU je stále nepřiměřená délka soudních řízení;

H.     vzhledem k tomu, že od svého zřízení v roce 2002 nabyla Evropská komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) bezprostřední zkušenosti s analýzou jednotlivých vnitrostátních soudních systémů a poskytuje bezprecedentní znalostní základnu, jež má skutečnou přidanou hodnotu a pomáhá členským státům zlepšovat hodnocení a fungování jejich soudních systémů; vzhledem k tomu, že systém hodnocení komise CEPEJ, jehož páté kolo právě probíhá, pokrývá všechny oblasti soudnictví a zahrnuje analýzu různých kategorií, jako jsou demografické a hospodářské údaje, spravedlivý soudní proces, přístup ke spravedlnosti i kariérní postup soudců, státních zástupců či právníků apod.;

I.      vzhledem k tomu, že Benátská komise ve své nedávné zprávě o právním státu uvedla šest prvků, na nichž existuje shoda a které představují základní pilíře právního státu: zákonnost, včetně transparentního, odpovědného a demokratického procesu přijímání právních předpisů, právní jistota, zákaz svévole, přístup ke spravedlnosti vykonávané nezávislými a nestrannými soudy včetně soudního přezkumu správních aktů, dodržování lidských práv a nediskriminace a rovnost před zákonem;

J.      vzhledem k tomu, že by činnost orgánů a institucí EU měla být založena na úzké spolupráci a interakci a měla by využívat osvědčené postupy a odborné znalosti dalších mezinárodních orgánů, k nimž patří specializované orgány Rady Evropy, aby nedocházelo k překrývání a zdvojování činností a bylo zajištěno účinné využívání zdrojů;

K.     vzhledem k tomu, že Rada Evropy a Evropská unie znovu potvrdily své odhodlání posílit vzájemnou spolupráci v oblastech společného zájmu, zejména při prosazování a ochraně pluralitní demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, plně využívat specializované orgány, jako je Benátská komise, a rozvíjet vhodné formy spolupráce v reakci na nové výzvy;

L.     vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzývá k posílení stávajících mechanismů, aby se zajistilo, že budou dodržovány, chráněny a prosazovány hodnoty Unie stanovené v článku 2 Smlouvy o EU a že krizové situace v Unii a v členských státech budou řešeny rychle a účinně; vzhledem k tomu, že v Parlamentu, Radě a Komisi probíhá diskuse o zřízení „nového mechanismu“;

M.    vzhledem k tomu, že nezávislost soudnictví, soudců a státních zástupců v členských státech musí být chráněna před jakýmikoli politickými zásahy;

N.     vzhledem k tomu, že každé rozhodnutí v této oblasti by mělo zaručovat, že bude v co nejkratší lhůtě řádně uplatňován článek 2 Smlouvy o EU a bude zajištěno, aby všechna přijatá rozhodnutí vycházela z objektivních kritérií a objektivních hodnocení, neboť je třeba reagovat na kritiku ohledně dvojích standardů, rozdílného zacházení a politické předpojatosti;

O.     vzhledem k tomu, že uplatňování nástrojů Unie v oblasti trestního soudnictví, včetně souvisejícího dodržování základních práv, a rozvoj prostoru trestního soudnictví závisejí na účinném fungování vnitrostátních systémů trestního soudnictví;

P.     vzhledem k tomu, že je třeba zajistit soudržný a komplexní výkon spravedlnosti, aby pachatelé trestné činnosti nemohli překračováním hranic zneužívat rozdíly mezi trestněprávními systémy členských států;

Vytvoření srovnávacího přehledu v oblasti trestního soudnictví

1.      vítá srovnávací přehled EU v oblasti soudnictví, který připravila Komise; lituje však, že se zaměřuje výlučně na civilní, obchodní a správní soudnictví;

2.      zdůrazňuje, že vytvoření srovnávacího přehledu v oblasti soudnictví v trestních věcech zásadně přispěje k dosažení společného chápání právních předpisů EU v oblasti trestního práva mezi soudci a státními zástupci, čímž posílí vzájemnou důvěru;

3.      vyzývá proto Komisi, aby postupně rozšířila rozsah srovnávacího přehledu tak, aby se stal samostatným a širokým srovnávacím přehledem, jenž bude hodnotit všechny oblasti soudnictví včetně trestního soudnictví a všechny horizontální otázky související se soudnictvím, jako je nezávislost, účinnost a integrita soudnictví, služební postup soudců a dodržování procesních práv; vyzývá Komisi, aby zapojila všechny relevantní subjekty a využívala jejich zkušenosti a poznatky, stejně jako výsledky práce orgánů Rady Evropy, pokud jde o hodnocení úrovně právního státu a systémů soudnictví, a Agentury Evropské unie pro základní práva;

Úloha vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu

4.      vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty byly v souladu se Smlouvami do tohoto procesu zapojeny a aby jim byly pravidelně předkládány výsledky hodnocení;

Zapojení členských států

5.      vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných údajů o vnitrostátních systémech soudnictví, a vyzývá proto členské státy, aby plně spolupracovaly s orgány EU a Rady Evropy a aby o svých systémech soudnictví pravidelně shromažďovaly a poskytovaly nestranné, spolehlivé, objektivní a srovnatelné údaje;

Právní stát a základní práva

6.      vyzývá Komisi, aby reagovala na opakovanou žádost Parlamentu a navrhla:

–  účinný mechanismus pro pravidelné hodnocení toho, jak členské státy dodržují základní hodnoty EU stanovené v článku 2 Smlouvy o EU, jenž poskytne základ pro nástroj včasného varování, a

–  účinný mechanismus pro krizové situace s vhodnými formami zásahů, účinnějším řízením o porušení Smlouvy a možností sankcí v případě, že by docházelo k systematickému porušování zásad demokracie a právního státu a že by v některém členském státě nefungovaly příslušné kontrolní mechanismy a vyvažovací prvky;

7.      znovu opakuje, že jakýkoli takový mechanismus se musí uplatňovat na všechny členské státy na transparentním, jednotném a rovnocenném základě a že musí usilovat o doplňkovost s činností dalších mezinárodních institucí, jako je Rada Evropy, a zejména její Benátská komise; vyzývá k tomu, aby při hodnocení hrála úlohu i Agentura Evropské unie pro základní práva;

8.      vyzývá ke zvýšené institucionalizované spolupráci mezi Evropským parlamentem a Benátskou komisí; vybízí Parlament a Radu Evropy, aby vytvořily vhodný mechanismus pro předkládání žádostí o stanovisko Benátské komise k předmětům působícím zvláštní znepokojení a aby zajistily účast Parlamentu na práci Benátské komise v roli pozorovatele;

9.      považuje za nutné v souladu s článkem 199 jednacího řádu dále posílit spolupráci mezi příslušnými výbory Parlamentu a Parlamentním shromážděním Rady Evropy, zejména v podobě pravidelných schůzí a schůzí ad hoc, a určit kontaktní místa na obou stranách; prodlužuje platnost pozvání zástupců Rady Evropy (příslušných výborů Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Benátské komise, komise CEPEJ, komisaře pro lidská práva) k účasti na příslušných schůzích výborů Parlamentu;

10.    žádá, aby byla aktualizována dohoda z roku 2007 o spolupráci mezi Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Evropským parlamentem tak, aby byla řádně zohledněna nová situace po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; žádá Konferenci předsedů, aby na základě článku 199 jednacího řádu pozvali Parlamentní shromáždění Rady Evropy k otevřeným diskusím s cílem začlenit do tohoto všeobecného rámce opatření pro praktickou spolupráci mezi příslušnými orgány;

11.    konstatuje, že musí být rovněž pravidelně hodnoceno memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií;

12.    vyzývá Radu a členské státy, aby plně dostály svým povinnostem v oblasti základních práv zakotvených v Listině a v příslušných článcích Smluv, zejména v článcích 2, 6 a 7 Smlouvy o EU; domnívá se, že se jedná o nutný předpoklad toho, aby mohla EU účinně řešit situace, kdy členské státy omezují uplatňování zásad demokracie, právního státu a základních práv;

13.    zdůrazňuje, že Komise je oprávněna podat na členský stát, který nesplní povinnosti vyplývající ze Smluv, žalobu u Soudního dvora Evropské unie;

14.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0500, P7_TA(2013)0315, P7_TA(2011)0388 a P7_TA(2013)0444; A7-0051/2014 a A7-0039/2014.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (11. 2. 2014)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

o hodnocení soudnictví ve vztahu k trestnímu soudnictví a právnímu státu
(2014/2006(INI))

Navrhovatel: Tadeusz Zwiefka

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na článek 70 a články 82 až 84 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2013 nazvané „Srovnávací přehled EU o soudnictví – nástroj podpory efektivního soudnictví a růstu “ (COM(2013)0160),

–   s ohledem na činnosti, výroční zprávy a studie Agentury Evropské unie pro základní práva,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o srovnávacím přehledu EU o soudnictví – civilním a správním soudnictví v členských státech[1],

A. vzhledem k tomu, že se Srovnávací přehled o soudnictví za rok 2013 zaměřuje výlučně na civilní, obchodní a správní soudnictví, které má význam pro evropský semestr, pokud jde o posílení konkurenceschopnosti a růstu, a nezahrnuje trestní soudnictví, které je spíše záležitostí jednotlivých států;

B.  vzhledem k tomu, že je srovnávací přehled v oblasti soudnictví v současné době řešen v rámci evropského semestru; vzhledem k tomu, že spravedlnost je hodnotou sama o sobě a měla by být přístupná všem;

C. vzhledem k tomu, že jakékoli hodnocení trestního soudnictví by mělo vzít v potaz výsady členských států a vnitrostátní právo v této oblasti a zůstat v mezích kompetence Unie, jež spočívá pouze v koordinaci; vzhledem k tomu, že je třeba se zdržet jakéhokoli hodnocení, co se týče vnitrostátních systémů trestního soudnictví;

D. vzhledem k tomu, že je třeba respektovat nezávislost soudnictví a soudního systému, a legislativní i výkonné složky státní moci by proto měly postupovat s maximální obezřetností při posuzování jejich výkonnosti v oblasti civilního, obchodního, správního, ale také trestního soudnictví;

E.  vzhledem k tomu, že článek 84 SFEU vylučuje v oblasti předcházení trestné činnosti harmonizaci právních předpisů členských států; vzhledem k tomu, že dále vyzývá EU, aby prosazovala a podporovala opatření členských států v této oblasti;

F.  vzhledem k tomu, že právní stát by neměl být redukován na otázku účinnosti soudů v oblasti trestního práva;

1.  vyzývá Komisi a Evropský parlament, aby plně respektovaly omezení kompetencí EU v oblasti trestního soudnictví;

2.  zdůrazňuje, že jakékoli budoucí rozšíření rozsahu srovnávacího přehledu o soudnictví by se mělo provádět v souladu se Smlouvami a za konzultací s členskými státy;

3.  klade důraz na to, že vlastním cílem srovnávacího přehledu o soudnictví je shromažďovat a porovnávat statistické údaje s cílem napomoci členským státům rozvíjet jejich vnitrostátní systémy soudnictví; zdůrazňuje proto, že porovnání údajů v oblasti trestního soudnictví je komplexním úkolem, a to s ohledem na podstatné rozdíly mezi systémy soudnictví jednotlivých členských států a na skutečnost, že trestní soudnictví nelze vždy hodnotit za použití statisticky vyčíslitelných parametrů;

4.  upozorňuje na úlohu Rady Evropy při porovnávání údajů a propagaci osvědčených postupů s ohledem na trestní soudnictví a právní stát, a je toho názoru, že je nutné se vyvarovat zdvojení činnosti; v tomto ohledu rovněž poukazuje na práci Agentury EU pro základní práva v této oblasti;

5.  zdůrazňuje, že hlavním orgánem na evropské úrovni zodpovědným za rozhodování o základních právech a právním státu, včetně oblasti trestního soudnictví, je Evropský soud pro lidská práva, který poskytuje rámec zaručující ochranu práv jednotlivců;

6.  domnívá se, že právní stát je široký pojem, jenž vyžaduje, aby činnost veřejných orgánů byla v souladu s právním rámcem stanoveným ústavami jednotlivých států a právními předpisy, které se od nich odvíjejí, a neměl by být omezen na problematiku trestního práva; je toho názoru, že hodnocení systémů trestního soudnictví samo o sobě neumožňuje činit obecné závěry ohledně toho, zda je splňována zásada právního státu; zdůrazňuje proto, že jakékoli hodnocení trestního soudnictví by nemělo být spojováno s případným novým mechanismem právního státu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.2.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	16 6 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, József Szájer, Axel Voss
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Sylvie Guillaume, Jan Mulder, Jaroslav Paška

• [1]  Přijaté texty, P7‑TA(XXXX)XXXX

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	12.2.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 16 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Roberta Angelilli, Rita Borsellino, Arkadiusz Tomasz Bratkowski, Philip Claeys, Carlos Coelho, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Ioan Enciu, Frank Engel, Monika Flašíková Beňová, Kinga Gál, Kinga Göncz, Sylvie Guillaume, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Monica Luisa Macovei, Svetoslav Hristov Malinov, Véronique Mathieu Houillon, Anthea McIntyre, Nuno Melo, Louis Michel, Claude Moraes, Antigoni Papadopoulou, Georgios Papanikolaou, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Rui Tavares, Axel Voss, Tatjana Ždanoka, Auke Zijlstra
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Alexander Alvaro, Anna Maria Corazza Bildt, Monika Hohlmeier, Stanimir Ilchev, Iliana Malinova Iotova, Jean Lambert, Marian-Jean Marinescu, Jan Mulder, Siiri Oviir, Salvador Sedó i Alabart
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Richard Ashworth, Phil Bennion, Françoise Castex, Jürgen Creutzmann, Knut Fleckenstein, Anne E. Jensen, Evelyn Regner, Gabriele Zimmer