Postup : 2014/2008(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0131/2014

Předložené texty :

A7-0131/2014

Rozpravy :

PV 10/03/2014 - 17
CRE 10/03/2014 - 17

Hlasování :

PV 11/03/2014 - 9.26
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0204

ZPRÁVA     
PDF 219kWORD 185k
19. 2. 2014
PE 526.099v04-00 A7-0131/2014

o činnosti Petičního výboru v roce 2013

(2014/2008(INI))

Petiční výbor

Zpravodaj: Jarosław Leszek Wałęsa

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o činnosti Petičního výboru v roce 2013

(2014/2008(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na význam petičního práva a na to, že je důležité, aby byly parlamentní orgány bezprostředně informovány o konkrétních problémech a názorech občanů a obyvatel EU, jak je stanoveno v článcích 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie, a zejména na článek 44 o petičním právu k Evropskému parlamentu,

–       s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se řízení o nesplnění povinností, zejména na články 258 a 260 této Smlouvy,

–       s ohledem na článek 48 a čl. 202 odst. 8 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0131/2013),

A.     vzhledem k tomu, že v roce 2013, který byl „Evropským rokem občanů“, bylo předloženo celkem 2 885 petic, což představuje téměř 45% nárůst oproti roku 2012, přičemž za stávající volební období bylo dosud zaregistrováno bezmála 10 000 petic;

B.     vzhledem k tomu, že ačkoli v porovnání s celkovým počtem obyvatel Evropské unie zůstává toto číslo nízké, svědčí o výrazném zvýšení povědomí o petičním právu i o oprávněném očekávání, pokud jde o užitečnost petičního postupu coby prostředku, jak zajistit obavám jednotlivých občanů, místních společenství, nevládních organizací, dobrovolných sdružení a soukromých podniků pozornost orgánů EU a členských států;

C.     vzhledem k tomu, že evropští občané jsou přímo zastoupeni pouze jediným orgánem EU, který tito občané volí – Evropským parlamentem; vzhledem k tomu, že petiční právo nabízí evropským občanům možnost obracet se na své zástupce přímo;

D.     vzhledem k tomu, že petiční právo zvyšuje vnímavost Evropského parlamentu vůči občanům a obyvatelům Unie, přičemž tam, kde je to legitimní a oprávněné, poskytuje lidem otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, jak dosáhnout mimosoudní nápravy jejich stížností, zejména jde-li o problémy s uplatňováním evropských právních předpisů; vzhledem k tomu, že petice poskytují cennou zpětnou vazbu zákonodárným a výkonným orgánům na unijní i vnitrostátní úrovni;

E.     vzhledem k tomu, že se musí zabránit dalšímu nenávratnému úbytku biologické rozmanitosti, zejména v oblastech zahrnutých do sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly zajistit ochranu zvláštních oblastí ochrany na základě směrnice o stanovištích (92/43/EHS) a směrnice o ptácích (79/409/EHS); vzhledem k tomu, že ačkoliv Komise může plně ověřit dodržování právních předpisů EU teprve poté, co vnitrostátní orgány vydají konečné rozhodnutí, je důležité, a to zejména v otázkách týkajících se životního prostředí, již v rané fázi prověřit, zda místní, regionální a vnitrostátní orgány správně dodržují veškeré relevantní procesní požadavky stanovené právními předpisy EU, včetně provádění zásady předběžné opatrnosti;

F.     vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU s cílem posílit jeho legitimitu a odpovědnost; vzhledem k tomu, že petiční postup rovněž představuje prostředek, jak zjistit, jaký je skutečný stav věcí, pokud jde o napětí existující v evropských společenstvích, zejména v době hospodářské krize a sociálních nepokojů způsobených dopadem zhroucení světových finančních trhů a bankovních systémů na občany Evropy; vzhledem k tomu, že Petiční výbor uspořádal na toto téma v září 2013 veřejné slyšení za účasti předkladatelů petic; vzhledem k tomu, že řada petic upozorňovala výbor na nekalé finanční praktiky a porušování práv spotřebitelů v bankovním odvětví, a zejména na dramatické dopady vystěhovávání celých rodin v důsledku nekorektních smluvních podmínek v hypotečních smlouvách;

G.     vzhledem k tomu, že petice, které byly předloženy Petičnímu výboru, často poskytovaly užitečné informace i dalším výborům Evropského parlamentu odpovědným za vytváření právních předpisů, jejichž cílem je vytvořit základ pro budoucnost všech občanů a obyvatel EU, který bude ze sociálně ekonomického a environmentálního hlediska bezpečnější, spolehlivější a prosperující;

H.     vzhledem k tomu, že se zkoumá a vyhodnocuje opodstatnění každé petice, i když je předložena pouze jedním občanem nebo obyvatelem EU, a každý předkladatel má právo na odpověď ve svém jazyce nebo v jazyce, ve kterém byla petice předložena;

I.      vzhledem k tomu, že doba pro zpracování a zodpovězení přijaté petice se sice bude lišit v závislosti na její podstatě a složitosti, je však nutné vynaložit veškeré úsilí, aby předkladatelé dostali řádnou odpověď v přiměřené lhůtě a přiměřeným způsobem, a to nikoli pouze z hlediska procesního, ale také z hlediska věcného;

J.      vzhledem k tomu, že předkladatelé, jejichž petice je následně projednávána během pravidelných schůzí Petičního výboru, se mohou do jednání plně zapojit, mají právo doplnit petici o podrobnější informace a aktivně tak přispět k činnosti výboru tím, že členům výboru a Komise i zástupcům členských států, kteří mohou být přítomni, poskytnou bližší informace a informace „z první ruky“; a vzhledem k tomu, že v roce 2013 se jednání výboru zúčastnilo a aktivně se do nich zapojilo celkem 185 předkladatelů;

K.     vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru je založena výhradně na informacích a příspěvcích od předkladatelů a na výsledcích vlastního prověřování každého případu, které jsou případně doplněny dalšími odbornými posudky Evropské komise, členských států a dalších subjektů; a vzhledem k tomu, že organizace a priority jeho programu jsou stanoveny na základě demokraticky přijatých rozhodnutí jeho členů;

L.     vzhledem k tomu, že podle stanovených kritérií pro přípustnost petic v souladu s podmínkami Smlouvy a pravidly Evropského parlamentu se petice musí týkat záležitosti, která spadá do působnosti EU a má přímý dopad na předkladatele; a vzhledem k tomu, že v důsledku toho jsou některé petice prohlášeny za nepřípustné, protože těmto kritériím neodpovídají;

M.    vzhledem k tomu, že petiční právo je klíčovým nástrojem pro zapojení a demokratickou kontrolu ze strany občanů a že je nutné zajistit jeho řádné provádění v průběhu celého postupu; vzhledem k tomu, že toto právo musí být i nadále plně zaručeno, a to nezávisle na vládních zájmech; vzhledem k tomu, že tato zásada musí být na úrovni EU při vyřizování petic v Parlamentu a Komisi příkladně dodržována;

N.     vzhledem k tomu, že výše uvedená kritéria byla soudně prověřena a že rozsudky Evropského soudního dvora, například ve věci T-308/07, potvrdily kritéria vztahující se k petičnímu právu a skutečnost, že prohlášení o nepřípustnosti petic musí být řádně opodstatněna a výbor je v následné korespondenci s předkladatelem musí zdůvodnit, a například ve věci T-280/09 a T-160/10 týkající se petic, které mohou být považovány za obsahově příliš nepřesné;

O.     vzhledem k tomu, že kromě přijatých petic týkajících se dopadu krize na občany a obyvatele EU se další klíčové podněty předkladatelů týkají environmentálních právních předpisů (zejména problematiky nakládání s odpady a vodohospodářství), základních práv (zejména pokud jde o práva dítěte, práva zdravotně postižených a další otázky týkající se zdraví), práva na osobní a nemovitý majetek, problematiky volného pohybu osob, různých forem diskriminace – zejména z etnických, kulturních či jazykových důvodů –, víz, přistěhovalectví a zaměstnanosti nebo se jedná o petice týkající se výkonu spravedlnosti, podezření na korupci, průtahů v soudních sporech a mnoha dalších oblastí činnosti;

P.     vzhledem k tomu, že mnoho předkladatelů petic, zejména těch mladších, hojně využívá jako komunikační kanál sociální média, vytvořil Petiční výbor pod záštitou Evropského parlamentu svou vlastní síť a je pravidelně sledován rostoucím počtem osob na hlavních sociálních médiích, které jsou obzvlášť aktivně využívány a považovány za užitečné v době schůzí výboru; a vzhledem k tomu, že rovněž získal významný počet pravidelných odběratelů (v současné době 1 500) informačního bulletinu výboru – Péti Journal;

Q.     vzhledem k tomu, že v této souvislosti Petiční výbor ve spolupráci s příslušnými útvary Evropského parlamentu pracuje na přípravě nového vícejazyčného internetového portálu, který nahradí předchozí, omezenější, elektronickou podatelnu petic na internetových stránkách Europarl; vzhledem k tomu, že tento nový portál má zvýšit efektivitu administrativy a posílit transparentnost a interaktivitu petičního postupu ve prospěch předkladatelů, poslanců Evropského parlamentu i široké veřejnosti; a vzhledem k tomu, že jeho spuštění v tomto volebním období je jistě významným příspěvkem k posílení evropského občanství v souladu s institucionálními cíli roku 2013 jakožto „Evropského roku občanů“;

R.     vzhledem ke svému postoji, který se opírá o výroční zprávu za rok 2012, v níž vyjádřil své odhodlání zajistit, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestrannější a aby zachovával účastnická práva členů Petičního výboru, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl i na procesní úrovni vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

S.     vzhledem k tomu, že se Petiční výbor aktivně zajímá o způsob uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě (ECI) a je si vědom mnoha nedostatků a určité těžkopádnosti stávajícího právního rámce, který ne zcela odpovídá duchu příslušného ustanovení Smlouvy navzdory úsilí výborů AFCO a PETI při jeho vypracovávání; a vzhledem k tomu, že v souladu s podmínkami ustanovení o přezkumu má Parlament projednat revizi nařízení po uplynutí tří let jeho platnosti;

T.     vzhledem k tomu, že mají být v brzké době uplatněna ustanovení nařízení o evropské občanské iniciativě týkající se organizace veřejného slyšení k úspěšné iniciativě na půdě Evropského parlamentu za účasti příslušného výboru s legislativní pravomocí v dané věci a Petičního výboru, a to v souladu s jednacím řádem Evropského parlamentu a prováděcími pravidly přijatými předsednictvem;

U.     vzhledem k tomu, že zjišťovací mise týkající se prověřovaných petic, které Petiční výbor pravidelně uskutečňuje v souvislosti se záležitostmi, jimž přikládá zvláštní důležitost, hrají významnou roli a že je nutné, aby zprávy z takových návštěv byly co nejkvalitnější a nejdůvěryhodnější a byly připravovány v loajální spolupráci vedoucí k žádoucímu konsensu zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že v roce 2013 byly uskutečněny návštěvy Španělska (dvakrát), Polska, Dánska a Řecka; vzhledem k tomu, že větší flexibilita praktických aspektů těchto misí, zejména pokud jde o to, v jakých týdnech je lze uskutečnit, by přispěla k jejich ještě větší účelnosti, především z hlediska disponibility členů a snížení rizika zrušení účasti;

V.     vzhledem k tomu, že Petiční výbor má povinnosti ve vztahu k úřadu evropského veřejného ochránce práv, který je odpovědný za prověřování stížností občanů EU na možné nesprávné úřední postupy v rámci orgánů a institucí EU a že o těchto povinnostech vydává výroční zprávu vycházející z výroční zprávy evropského veřejného ochránce práv; a vzhledem k tomu, že v roce 2013 se výbor aktivně účastnil organizace volby nového evropského veřejného ochránce práv po odchodu dosavadního držitele této funkce Nikiforose Diamandourose;

W.    vzhledem k tomu, že ačkoli nová evropská veřejná ochránkyně práv, paní Emily O’ Reilly, byla poslanci Evropského parlamentu zvolena s nástupem do funkce ke dni 1. října 2013, musí se na začátku příštího volebního období konat nová volba, jak stanoví jednací řád (článek 204), a vzhledem k tomu, že by bylo žádoucí zajistit, aby byla v dostatečném předstihu zveřejněna jasná a transparentní pravidla tohoto postupu a aby tato pravidla upřesnila odpovědnost Petičního výboru v tomto postupu a zajistila odpovídající transparentnost volby zejména prostřednictvím vylepšených internetových stránek zaměřených výhradně na tuto záležitost;

X.     vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje některé petiční výbory vnitrostátních parlamentů, pokud existují, a vzhledem k tomu, že je zjevně důležité, aby spolupráce mezi petičními výbory byla nadále zdůrazňována a tam, kde je to praktické, i posilována, a aby Evropský parlament mohl hrát v tomto vývoji ústřední úlohu v zájmu občanů EU;

Y.     vzhledem k tomu, že Petiční výbor chce být užitečným a transparentním nástrojem ve službách občanů a obyvatel EU, který zajišťuje demokratickou kontrolu a dohled nad mnoha aspekty činnosti Evropské unie, zejména pokud jde o provádění právních předpisů EU vnitrostátními orgány; a vzhledem k tomu, že může na základě přijatých petic i nadále přispívat na jedné straně ke koherentnějšímu a koordinovanějšímu provádění právních předpisů EU a na druhé straně ke zlepšení budoucích právních předpisů tím, že bude upozorňovat na poučení, které je třeba si z obsahu předložených petic vzít;

Z.     vzhledem k tomu, že tato zpráva je poslední výroční zprávou výboru PETI v 7. volebním období Evropského parlamentu, a shrnuje proto kromě činnosti výboru v roce 2013 celé volební období a obsahuje hodnocení toho, do jaké míry se výboru PETI podařilo naplnit očekávání občanů poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva;

1.      bere na vědomí podstatnou a zásadní úlohu, kterou Petiční výbor hraje při ochraně a podpoře práv občanů a obyvatel EU tím, že zajišťuje, aby petiční postup umožnil lepší pochopení problémů předkladatelů petic, a je-li to možné, vyřešení jejich legitimních stížností v rozumné lhůtě;

2.      je odhodlán zajistit, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestrannější a aby zachovával účastnická práva členů Petičního výboru, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl i na procesní úrovni vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

3.      zdůrazňuje, že stejně jako některé další orgány a instituce, k nimž patří vyšetřovací výbory a evropský veřejný ochránce práv, má Petiční výbor nezávislou a jasně vymezenou úlohu kontaktního místa, na které se může obrátit kterýkoli občan; zdůrazňuje skutečnost, že tyto instituce, společně s evropskou občanskou iniciativou, jsou základními nástroji pro demokratickou EU a vytvoření evropského občanství, a že je tudíž nutné zajistit, aby byly dobře přístupné a spolehlivě fungovaly;

4.      zdůrazňuje, že v průběhu celého stávajícího volebního období věnoval Petiční výbor veškeré úsilí tomu, aby naplnil očekávání občanů Evropské unie; poukazuje na význam přímého zapojení občanů do činnosti Parlamentu a na to, že je důležité, aby se jejich problémy, návrhy nebo stížnostmi konkrétně zabývali členové výboru; vyzdvihuje množství odvedené práce při řešení možných porušení práv občanů i v rámci spolupráce s vnitrostátními, regionálními a místními orgány na otázkách souvisejících s prováděním evropských právních předpisů;; a to při zachování klíčové úlohy při obnovování vztahů s evropskými občany a posilování demokratické legitimity a odpovědnosti rozhodovacího procesu EU;

5.      připomíná významnou úlohu Komise při asistenci s řešením případů vznesených v peticích; domnívá se, že prošetřování petic ze strany Komise by mělo jít více do hloubky a zkoumat podstatu případů z hlediska právních předpisů EU; zdůrazňuje význam transparentnosti těchto postupů a řádného přístupu veřejnosti k relevantním dokumentům a informacím souvisejícím s případy;

6.      zdůrazňuje význam proaktivního sledování a včasných preventivních zásahů Komise v případech, kdy existují řádně podložené důkazy o tom, že některé plánované a zveřejněné projekty mohou být v rozporu s právními předpisy EU;

7.      všímá si tematické rozmanitosti klíčových oblastí v peticích občanů, mezi něž patří například základní práva, vnitřní trh, environmentální právní předpisy, otázky veřejného zdraví, ochrana dětí, doprava a výstavba, španělský zákon o ochraně pobřeží, nové nařízení o řádné správě, osoby se zdravotním postižením, diskriminace na základě věku, přístup veřejnosti k dokumentům, Evropské školy, fiskální unie, ocelářský průmysl, práva zvířat a řada dalších;

8.      domnívá se, že petice, které lze zařadit do uvedených tematických oblastí, dokládají, že se stále objevují četné případy neuspokojivého provedení právních předpisů EU nebo nesprávného uplatňování právních předpisů;

9.      domnívá se, že je důležité rozšířit spolupráci s parlamenty a vládami členských států založenou na reciprocitě a v případě potřeby vybídnout orgány členských států, aby zcela transparentně provedly a uplatňovaly právní předpisy EU; poukazuje na význam spolupráce mezi Komisí a členskými státy a lituje nedbalosti některých členských států, pokud jde o plné provedení a uplatňování evropských právních předpisů, a to zejména v oblasti životního prostředí;

10.    připomíná, že Petiční výbor považuje přípustné petice, které se týkají zásad a obsahu Smlouvy o fungování Evropské unie a Listiny základních práv Evropské unie, za nedílnou součást své činnosti, a provádí šetření skutkové podstaty každého případu, a upozorňuje, že Evropská komise se často ocitá v situaci, kdy z důvodu existence článku 51 Listiny nemůže na žádost výboru řádně reagovat; zdůrazňuje, že očekávání občanů dalece přesahují to, co striktně právní ustanovení Listiny umožňují;

11.    blahopřeje výboru k jeho činnosti v souvislosti s předloženými peticemi zaměřenými na problematiku zdravotního postižení, jejichž počet v roce 2013 výrazně vzrostl; všímá si úsilí o zajištění úspěšného zahájení rámce EU na základě článku 33 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kdy Petiční výbor spolupracoval s Evropskou komisí, Agenturou pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených, a bere na vědomí ochotu výboru i nadále tuto činnost podporovat; vyjadřuje politování nad tím, že následně bylo zapojení Petičního výboru do rámce Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ukončeno a že byl nahrazen legislativními výbory, jež jsou pro tuto oblast rovněž příslušné, a domnívá se, že toto rozhodnutí bylo založeno na dezinterpretaci funkcí přidělených v uvedeném rámci;

12.    bere na vědomí míru pozornosti, která byla věnována některým významným peticím předloženým ve věci návrhu na vybudování nového letiště v Notre Dame-des-Landes nedaleko Nantes; potvrzuje, že byly předloženy významné příspěvky od překladatelů, kteří se proti projektu staví z důvodu jeho dopadů na životní prostředí, a že byla předložena významná petice i od zastánců tohoto projektu, což ve výboru vyvolalo živou diskusi, do níž se vedle hlavních předkladatelů zapojily také francouzské orgány a generální ředitel pro životní prostředí z Evropské komise; domnívá se, že takovéto seriózní diskuse nejenže zvyšují povědomí veřejnosti a umožňují aktivní a legitimní zapojení občanů, ale zároveň napomáhají objasnění určitých kontroverzních otázek spojených s tímto projektem, jež jsou údajně v rozporu s právními předpisy EU, a nalezení řešení, která jsou plně v souladu s evropskými právními předpisy, jež by za daných okolností měly být uplatněny;

13.    bere na vědomí, že v roce 2013 řada předkladatelů vyjádřila hluboké znepokojení nad zjevnými nespravedlnostmi, k nimž dochází v Dánsku v rámci správních a soudních řízení, jež se týkají odloučení a rozvodů rodičů a následného svěřování malých dětí do péče; v této souvislosti připomíná, že v případě párů s různou státní příslušností existují jasné případy diskriminace na základě státní příslušnosti toho z partnerů, který není státním příslušníkem členského státu, v němž probíhá řízení, ve prospěch občana tohoto státu, což má závažné a často velmi negativní a dramatické dopady na práva dítěte; v této souvislosti připomíná závažná porušení základních práv předkladatele petice i dítěte; připomíná, že Petiční výbor uskutečnil zjišťovací misi do Dánska, kde se situace jeví jako obzvláště naléhavá, aby tato tvrzení prošetřil přímo na místě; konstatuje však, že podobné případy byly zaznamenány i v dalších zemích, zejména v Německu (především případy týkající se činnosti úřadu Jugendamt), ve Francii a ve Spojeném království;

14.    připomíná šetření, které proběhlo na základě petic ohledně důsledků neprovedení rámcové směrnice o odpadech během celého volebního období, a přijetí zprávy na toto téma; připomíná doporučení týkající se absence řádného rozhodování o skládkách a jejich vlivu na místní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že situace není ani zdaleka vyřešena, neboť některé petice byly zohledněny až následně, zejména pokud jde o neustále se objevující toxické požáry způsobené těžce znečištěným průmyslovým odpadem v některých oblastech Kampánie a nedostatek transparentnosti ohledně plánů a institucionálního řízení v Laziu v posledních měsících po plánovaném uzavření skládky Malagrotta, jež je nyní předmětem soudního šetření na vysoké úrovni; připomíná intenzivní zjišťovací misi v Řecku na podzim 2013 ve stejné záležitosti, která upozornila na nedostatky v provádění příslušných směrnic o odpadech, na nedostatečný pokrok v oblasti nakládání s odpady, pokud jde o velmi významné plány a systémy týkající se odpadů, a také na dopady na zdraví obyvatel v některých oblastech Řecka; poukazuje na to, že v nedávné době bylo předloženo několik dalších petic týkajících se pochybení při nakládání s odpady v souvislosti s dalšími členskými státy, jedná se zejména o Valencii ve Španělsku a o Velkou Británii;

15.    bere na vědomí zprávu o zjišťovací misi v Polsku, v jejímž rámci bylo provedeno šetření v souvislosti s plánovaným povrchovým dolem v Dolním Slezsku; rovněž vítá intenzívní diskuse, které při této příležitosti proběhly s předkladateli a s vnitrostátními orgány ohledně možnosti průzkumu a těžby zásob břidlicového plynu, což je otázka, která byla tématem semináře pořádaného výborem již v roce 2012;

16.    vyzdvihuje vysoce konstruktivní práci celého výboru, pokud jde o petice předložené ve věci španělského zákona o ochraně pobřeží (Ley de Costas), a to jak z hlediska výsledků a závěrů zjišťovací mise, tak z hlediska spolupráce s předkladateli i příslušnými vnitrostátními orgány; připomíná, že výbor ustavil zvláštní pracovní skupinu ad hoc, aby se touto složitou problematikou zabývala podrobněji a spolupracovala s velkým počtem dotčených předkladatelů; uvědomuje si, že ačkoli došlo v nových právních předpisech přijatých španělským parlamentem k určitému pokroku, stále přetrvávají jisté problémy v oblasti vlastnických práv a ochrany životního prostředí, z nichž některé v současnosti řeší španělský ústavní soud; žádá Komisi, aby tuto záležitost i nadále aktivně sledovala;

17.    vítá skutečnost, že během zjišťovací mise v Galicii, která se uskutečnila v únoru 2013, proběhly rozsáhlé diskuse s předkladateli a regionálními orgány na téma nedostatku vhodných čističek odpadních vod v regionu, což má dopad na zdraví místních lidí a na hospodářskou činnost v určitých oblastech znečištěných kaly a odpady, které obsahují látky ohrožující veřejné zdraví, životní prostředí a potenciálně i pokračování produkce mořských plodů v některých oblastech; očekává, že se orgány definitivně zaváží, že budou při řešení těchto záležitostí jednat pečlivěji a že bude ve všech dotčených „rías“ zaveden integrovaný plán pro čištění odpadních vod a budou zprovozněna zařízení nezbytná pro tyto účely; vyjadřuje politování nad zdlouhavostí a neobvyklostí postupu vypracování závěrů z návštěvy; vyjadřuje politování nad skutečností, že ke zprávě samotné nebylo v příloze připojeno menšinové stanovisko dvou členů delegace;

18.    vyzdvihuje úlohu informační povinnosti výboru; upozorňuje na některá usnesení přijatá v roce 2013 v podobě zpráv, jako je například zvláštní zpráva evropského veřejného ochránce práv týkající se postupu Komise ve věci nedostatků posouzení vlivů na životní prostředí v rámci projektu rozšíření vídeňského letiště, vedle výroční zprávy o činnosti evropského veřejného ochránce práv jako takové; zdůrazňuje, že v průběhu let výbor díky svým odborným znalostem získaným při projednávání řady konkrétních případů prostřednictvím stanovisek významně přispěl k činnosti hlavních výborů a zejména k revizi směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí i ke stanovisku o umístění sídel orgánů Evropské unie; je přesvědčen, že díky takovým dokumentům může Petiční výbor předkládat témata, která jsou důležitá pro evropské občany, na plenárním zasedání;

19.    připomíná, že podle čl. 202 odst. 2 může Petiční výbor na plenárním zasedání předkládat nejen nelegislativní zprávy z vlastního podnětu týkající se záležitostí, které jsou předmětem více petic, ale v případě naléhavých záležitostí může k hlasování v plénu předkládat také stručné návrhy usnesení;

20.    je přesvědčen, že pořádání veřejných slyšení je velmi důležitým nástrojem pro projednávání problémů, na něž předkladatelé upozornili ve svých peticích; upozorňuje na veřejné slyšení na téma dopadu krize na evropské občany a posílení demokratické účasti na řízení Unie a rovněž na veřejné slyšení zabývající se tím, jak co nejlépe využít občanství EU, v jejichž rámci byly na základě obdržených petic analyzovány podněty týkající se obou záležitostí předložené občany EU; domnívá se, že informace obsažené v peticích dokládají osobní dopad úsporných opatření na práva předkladatelů i významnější úlohu a odhodlání občanské společnosti; uznává, že má-li být Evropa schopna čelit budoucím finančním výzvám, potřebuje důvěryhodnou, viditelnou a odpovědnou správu ekonomických záležitostí; zdůrazňuje, že je důležité odstranit zbývající překážky, které občanům EU brání v požívání jejich práv vyplývajících z právních předpisů EU a v účasti na dění v EU na politické úrovni;

21.    domnívá se, že je pro jeho práci na konkrétních tématech nezbytné využívat další formy činnosti, jako jsou parlamentní otázky k ústnímu zodpovězení projednávané na plenárních zasedáních; připomíná, že jsou jedním ze způsobů přímé parlamentní kontroly ostatních orgánů, institucí a subjektů EU; poukazuje na to, že v roce 2013 devětkrát využil svého práva pokládat otázky, například ve věci zdravotních postižení, dobrých životních podmínek zvířat, odpadového hospodářství a evropské občanské iniciativy; hluboce lituje toho, že některé z iniciativ navržených výborem zůstávají několik měsíců ve fázi příprav předtím, než se o nich diskutuje v plénu, což brání tomu, aby občané EU mohli vyjádřit své obavy a obdržet od Komise přímou odpověď;

22.    konstatuje trvalý příliv korespondence od občanů, kteří se na Parlament obracejí s žádostí o nápravu záležitostí, jež nespadají do oblasti pravomoci EU podle článku 227 Smlouvy a článku 51 Listiny základních práv; vyzývá k nalezení lepších způsobů nakládání s těmito podáními občanů s ohledem na povinnosti Parlamentu v rámci jeho korespondence s občany;

23.    uznává, že pro předkladatele petic zůstává prioritou problematika životního prostředí, a proto upozorňuje na to, že členské státy v této oblasti stále zaostávají; podotýká, že řada překladatelů se zabývá veřejným zdravím, například odpadovým hospodářstvím, bezpečností vody, jadernou energetikou a chráněnými živočichy; zdůrazňuje, že velký počet předkladatelů se zajímá o nové a připravované projekty, které zvyšují riziko dopadů na výše uvedené oblasti; připomíná, že ačkoli členské státy usilují o vyřešení těchto situací, je zřejmé, že nalezení udržitelného řešení je stále obtížné; zdůrazňuje případ ocelářského závodu ILVA v Tarantu, který vyvolává vážné obavy kvůli závažnému zhoršení environmentálních podmínek i zdravotní situace místních obyvatel; naléhavě žádá Komisi, aby využila dostupných mechanismů k zajištění toho, aby italské orgány začaly pokud možno okamžitě dodržovat právní předpisy EU v oblasti životního prostředí;

24.    vyzývá Petiční výbor, aby pokračoval v posuzování dopadů judikatury v otázce ERT na výklad článku 51 Listiny základních práv Evropské unie a jejích důsledků v souvislosti s peticemi a aby přezkoumal jakým konkrétním překážkám čelí občané EU, kteří se chtějí prostřednictvím žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných Soudnímu dvoru domoci spolehlivého výkladu klíčových otázek evropského práva ve věcech projednávaných u vnitrostátních soudů;

25.    vítá zahájení evropské občanské iniciativy (ECI) 1. dubna 2012 a rovněž registraci první takové iniciativy zaměřené na politiku pro mladé Evropany – Fraternity 2020, jakož i nedávnou úspěšnou iniciativu zabývající se právem na vodu; je přesvědčen, že evropská občanská iniciativa představuje první nástroj nadnárodní participativní demokracie a umožní občanům aktivně se podílet na tvorbě evropských politik a právních předpisů; znovu vyjadřuje své odhodlání podílet se na pořádání veřejných slyšení ohledně úspěšných evropských občanských iniciativ za aktivní účasti všech dotčených parlamentních výborů; podtrhuje nutnost pravidelného přezkumu situace v oblasti evropských občanských iniciativ s cílem zlepšit postup a omezit administrativní a jiné překážky; je si vědom skutečnosti, že výsledek prvních parlamentních slyšení prvních úspěšných evropských občanských iniciativ, která proběhnou v roce 2014, bude zásadní pro nastavení vysokých procesních standardů a naplnění očekávání občanů v souvislosti s výkonem tohoto práva v budoucnu, a zavazuje se, že zajišťování účinnosti participativního postupu bude považovat za institucionální prioritu;

26.    oceňuje rozhodnutí Komise vyhlásit rok 2013 „Evropským rokem občanů“ s cílem poskytnout občanům EU cenné informace o jejich právech a demokratických nástrojích, které mají k prosazování svých práv k dispozici, a zprostředkovat jim vhled do této problematiky; domnívá se, že „Evropský rok občanů“ by měl být využit k všeobecnému šíření informací o nové „evropské občanské iniciativě“ s cílem poskytnout jasné a srozumitelné pokyny, které omezí vysokou míru nepřípustnosti, jež je srovnatelná s mírou, která dosud přetrvává v oblasti petic; je přesvědčen, že internetový portál pro petice je konkrétním a cenným příspěvkem Parlamentu k evropskému občanství;

27.    vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smlouvy, aby zajistila nápravu stávajícího nedostatečného provádění právních předpisů EU, o němž svědčí řada petic předložených Parlamentu, aby tak občané EU mohli plně využívat svých práv;

28.    vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy k řešení problémů, které se týkají vzájemného uznávání dokumentů osvědčujících občanský stav a jejich účinků členskými státy, a to při respektování sociální politiky jednotlivých členských států;

29.    vyjadřuje politování nad tím, že evropští občané při uplatňování práva na volný pohyb i nadále často čelí problémům způsobeným nesprávným prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů;

30.    lituje skutečnosti, že v poslední době nebyly zprávy o zjišťujících misích ani některé další dokumenty přeloženy do úředních jazyků EU, zejména do národních jazyků předkladatelů petic;

31.    uznává důležitou úlohu sítě SOLVIT, která pravidelně odhaluje a řeší problémy související s prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; naléhavě vyzývá k posílení tohoto nástroje; připomíná, že rok 2013 byl Evropským rokem občanů, a vyjadřuje uznání orgánům, institucím a subjektům Evropské unie i členských států, které v tomto roce více propagovaly své služby pro evropské občany a obyvatele v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách a skutečnostmi uvedenými v této zprávě;

Nové horizonty a vztahy s jinými orgány

32.    poukazuje na to, že je důležité zdůraznit činnost výboru v rámci Parlamentu a zviditelnit jeho kontrolní funkce; vyzývá nově zvolený Petiční výbor, aby nominoval své roční zpravodaje pro hlavní politiky, které jsou pro evropské předkladatele petic důležité, a aby posílil spolupráci s ostatními parlamentními výbory tím, že bude jejich členy soustavně zvát na diskuse v Petičním výboru, které se týkají oblastí jejich legislativních pravomocí; vyzývá ostatní parlamentní výbory, aby Petiční výbor častěji žádaly o předložení stanoviska ke zprávám o provádění a dalších nástrojích pro monitorování řádného provedení a uplatňování či případného přezkumu evropských právních předpisů v členských státech; zdůrazňuje, že i s ohledem na stále rostoucí počet předkládaných petic a související úkony je důležité, aby měl výbor v rámci portfolia parlamentních výborů postavení zbavené neutrality; vyzývá plénum Evropského parlamentu, aby věnovalo diskusím o peticích evropských občanů a činnosti Petičního výboru více času;

33.    upozorňuje na nutnost prohloubit spolupráci Petičního výboru s ostatními orgány, institucemi a subjekty EU a s vnitrostátními orgány členských států; pokládá za důležité zintenzivnit strukturovaný dialog a systematickou spolupráci s členskými státy, zejména s petičními výbory vnitrostátních parlamentů – například pořádáním pravidelných setkání s předsedy všech vnitrostátních petičních výborů; vytvoření takových partnerství umožní optimální výměnu zkušeností a postupů a systematičtější a účinnější praxi postupování peticí na příslušnou úroveň a příslušnému orgánu a v konečném důsledku přiblíží Evropský parlament zájmům evropských občanů; vítá ustavení Smíšeného výboru irského parlamentu Oireachtas pro vyšetřování, dohled a petice i užitečné vazby na Evropský parlament, které navázal v průběhu tohoto roku s cílem poskytnout občanům ještě lepší služby; bere na vědomí, že o vytvoření petičních výborů nebo podobných orgánů uvažují i parlamenty dalších členských států a že některé používají pro vyřizování petic jiné postupy;

34.    žádá Komisi, aby řádně uznala úlohu, kterou plní petice při dohledu nad prováděním právních předpisů Společenství, neboť petice bývají prvním ukazatelem toho, že členské státy zůstávají s prováděním právních opatření pozadu; vyzývá Evropský parlament, aby ve své interinstitucionální dohodě s Komisí doporučil omezení času pro zodpovězení žádostí výboru a rovněž průběžné informování Petičního výboru o vývoji řízení o nesplnění povinnosti, která přímo souvisejí s peticemi; obecně se domnívá, že by evropské orgány měly občanům EU poskytovat více informací a měly by být vůči nim transparentnější s cílem bojovat proti narůstajícímu pocitu demokratického deficitu;

35.    zdůrazňuje, že úzká spolupráce s členskými státy je pro práci Petičního výboru zásadní; vybízí členské státy, aby proaktivněji reagovaly na petice týkající se provádění a vymáhání evropského práva, a přikládá mimořádný význam účasti a aktivní spolupráci jejich představitelů na schůzích Petičního výboru; je odhodlán zachovat úzkou spolupráci a komunikaci mezi orgány EU a občany;

36.    podtrhuje význam prohloubení spolupráce s evropským veřejným ochráncem práv prostřednictvím sjednání nové interinstitucionální dohody; zdůrazňuje, že je třeba zapojit Evropský parlament do sítě veřejných ochránců práv členských států; váží si vynikajících vztahů mezi evropským veřejným ochráncem práv a tímto výborem v institucionálním rámci; oceňuje zejména pravidelné příspěvky veřejného ochránce práv k činnosti Petičního výboru v průběhu celého volebního období; připomíná, že ne všichni občané EU mají svého vnitrostátního veřejného ochránce práv, což znamená, že ne všichni občané EU mají rovný přístup k nápravě; zastává názor, že úřad vnitrostátního veřejného ochránce práv v každém členském státě v rámci evropské sítě veřejných ochránců práv by pro evropského veřejného ochránce práv znamenal výraznou podporu;

Pracovní postupy

37.    vyzývá poslance EP, kteří jsou členy Petičního výboru, aby přijali konečné znění svých vnitřních předpisů s cílem zajistit co nejvyšší efektivitu a otevřenost činnosti výboru a aby předložili návrhy příslušných změn jednacího řádu Evropského parlamentu a stvrdili tak své trvalé úsilí o zkvalitnění pracovních postupů v průběhu celého sedmého volebního období; vyzývá Petiční výbor, aby stanovil konkrétní lhůty v rámci petičního postupu a uspíšil tak vyřizování petic v Evropském parlamentu a zvýšil transparentnost a demokratičnost celého procesu; zdůrazňuje, že by takto mohl být definován celý cyklus vyřizování petic od jejich registrace až po jejich uzavření v Evropském parlamentu, obdobně jako existují lhůty pro jednotlivé kroky při zpracovávání legislativních a nelegislativních dokumentů; domnívá se, že tyto lhůty by měly vytvořit mechanismus varování, který automaticky upozorní členy výboru na petice, u nichž po značnou dobu nebyla vykázána žádná činnost ani korespondence, aby se zabránilo situacím, kdy starší petice zůstanou bez náležitého důvodu neřešeny po řadu let; připomíná, že zjišťovací mise jsou jedním z klíčových nástrojů šetření Petičního výboru, a proto je naléhavě nutná revize příslušných pravidel, aby mohli nově zvolení členové uskutečňovat účelné návštěvy a o svých zjištěních a doporučeních neprodleně podávat zprávy překladatelům petic a výboru;

38.    vítá přítomnost veřejných orgánů dotčeného členského státu i dalších zúčastněných stran na schůzích Petičního výboru; zdůrazňuje, že Petiční výbor je jediným výborem, který systematicky poskytuje občanům platformu, kde mohou sdělit své připomínky přímo poslancům Evropského parlamentu a která umožňuje vícestranný dialog mezi orgány EU, vnitrostátními orgány a předkladateli petic; doporučuje, aby v zájmu zjednodušení organizace schůzí a snížení cestovních výloh Petiční výbor a správa Parlamentu do budoucna vyzkoušely možnost účasti předkladatelů petic nebo veřejných orgánů prostřednictvím videokonferencí nebo podobnými prostředky;

39.    všímá si rostoucího počtu petic v průběhu volebního období a je i nadále hluboce znepokojen tím, že ve fázi registrace a ověření přípustnosti v rámci petičního postupu jsou prodlevy a doby vyřízení stále příliš dlouhé; žádá, aby byli sekretariátu Petičního výboru poskytnuti další právní odborníci a administrativní pracovníci, kteří by vydávali doporučení ohledně otázky, zda konkrétní petice spadá do oblasti působnosti evropského práva; domnívá se, že v zájmu urychlení původních rozhodnutí o přípustnosti by tato doporučení společně se shrnutím obsahu petic měla být členům poskytována nejprve pouze v angličtině a teprve později, když jsou zveřejňována, přeložena do všech úředních jazyků; očekává, že spuštění nového internetového portálu věnovaného peticím sníží počet sporných podání, která jsou občas zaregistrována jako petice;

40.    pověřuje svoji předsedkyni, aby předala toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv a vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo podobným příslušným orgánům.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V prosinci 2009 byla v sedmém volebním období přijata Lisabonská smlouva, která téměř zdvojnásobila legislativní pravomoci Evropského parlamentu a posílila jeho relativní postavení vůči ostatním orgánům EU. Petičního výboru se týká zejména konsolidace Listiny základních práv v rámci Smlouvy a konečné přijetí nového participativního mechanismu pro obyvatele Evropy – evropské občanské iniciativy.

Petiční výbor se intenzivně zapojil do legislativního postupu, který vedl k přijetí nařízení o evropské občanské iniciativě v prosinci 2010, tím, že byl podle článku 50 jednacího řádu přidružen k Výboru pro ústavní záležitosti. Dále bylo v Parlamentu stanoveno, že v případě pořádání slyšení organizátorů úspěšné evropské občanské iniciativy, jež se bude konat v Parlamentu podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení 211/2011, bude Petiční výbor automaticky přidružován k příslušnému legislativnímu výboru. To považuje Petiční výbor za úspěch a za uznání jeho dlouhodobých a hlubokých znalostí v oblasti vztahů s občany.

Jak vyplývá z této zprávy, ukázalo se, že provádění Listiny základních práv není příliš jasné, a pro mnoho občanů představuje do určité míry zklamání. Článek 51 předpokládá, že se Listina vztahuje na oblast působnosti EU, a Komise uplatňuje striktní výklad tohoto článku, na což je třeba se zaměřit.

Tato důvěra byla v očích mnoha evropských občanů během tohoto volebního období oslabena také v důsledku dopadů finanční a hospodářské krize, která v globálním měřítku velmi narušila důvěru v Euro a v bankovní systém obecně. Není překvapivé, že tyto šokující události, které ovlivnily životy naprosté většiny evropských občanů, vedly také k předložení mnoha petic.

Výbor od roku 2009 zaregistroval přibližně 10 000 petic; přibližně 60 % z nich bylo prohlášeno za přípustné, protože spadají do oblasti působnosti Evropské unie. V roce 2013 se počet registrovaných petic přiblížil třem tisícům, což představuje více než 45% nárůst oproti roku 2012 a dvojnásobek oproti roku 2011. Abychom byli přesnější: v roce 2013 obdržel Petiční výbor celkem 2885 petic. Petiční výbor se zabýval přibližně 989 peticemi, z nichž 654 bylo přípustných, 335 nepřípustných, 538 jich bylo uzavřeno. 199 bylo uznáno za přípustné, bylo projednáno a uzavřeno.

Vysoký počet nepřípustných petic zpravodaje znepokojuje. Domnívá se, že by měl být znovu zaveden první filtr při registraci Generálním ředitelstvím pro předsednictví, jak tomu bývalo v roce 2012. Dále je třeba připomenout, že se očekává, že vývoj internetového portálu PETI bude fungovat jako významný filtr nepřípustných petic.

V roce 2013 bylo zaznamenáno obrovské zpoždění při vyřizování petic, z nichž bylo v době přijetí této zprávy posouzeno jen 30 %. Taková zpoždění jsou politováníhodná a vyžadují důkladné posouzení a vyhodnocení, zejména s cílem nalézt řešení, která zabrání opakování této situace v budoucnu. Uvedené zpoždění má několik důvodů. Počet obdržených petic se výrazně zvýšil – od roku 2012 se téměř zdvojnásobil. Petiční výbor byl roce 2013 odpovědný za uspořádání volby nového veřejného ochránce práv a oproti minulosti provedl vyšší počet zjišťovacích misí a připravil více stanovisek. Kombinace těchto okolností spolu s faktem, že tradiční způsob zpracovávání petic již není dostatečný, přivádějí k závěru, že bude třeba revidovat celý proces zpracování petic. Koordinátoři proto přijali pracovní metody a lhůty pro sekretariát výboru PETI s cílem zabránit dalším nepřijatelným zpožděním, jaká byla zaznamenána v roce 2013. Přesto však všichni členové Petičního výboru během tohoto volebního období velmi usilovali o to, aby pracovali ve prospěch všech předkladatelů a zabývali se každou peticí na základě její závažnosti.

Zpravodaj se domnívá, že velká většina z 35 členů výboru naléhavě vyzývá k nezbytné konsolidaci administrativní kapacity a k prosazení jasných lhůt pro zpracování petic v Evropském parlamentu. Vzhledem k politováníhodným zpožděním při zpracovávání petic v roce 2013 a vzhledem k tomu, že koordinátoři politických skupin a předsedkyně výboru PETI po celé volební období navrhovali způsoby, jak tuto situaci napravit, se zpravodaj rozhodl věnovat dvě podkapitoly pracovním metodám sekretariátu PETI a novým výhledům a interinstitucionálním vztahům výboru PETI v příštím volebním období.

Zvyšující se počet petic obdržených v roce 2013 je skutečností. Ta může vyplývat z posílených legislativních pravomocí Evropského parlamentu v sedmém volebním období. Může být také důsledkem pocitu selhání a nedostatku důvěry ve veřejné orgány, který byl zdůrazněn vážnou hospodářskou a finanční krizí, jíž Evropané od roku 2008 procházejí. Z obsahu mnoha přípustných petic a významné části těch nepřípustných jasně vyplývá, že mnoho lidí má pocit, že jim jejich vnitrostátní parlamenty a orgány nenaslouchají.

Dále je třeba připomenout větší zviditelnění Evropského parlamentu a jeho Petičního výboru. Jak Parlament, tak jeho výbor soudržně a vědomě posílily své způsoby komunikace a interaktivní přítomnost Petičního výboru na sociálních médiích se dlouhodobě rozšiřuje.

Ze všech těchto důvodů je zpravodaj přesvědčen, že v budoucnu bude petice Evropskému parlamentu adresovat stále více Evropanů. Aby bylo tedy možné naplnit jejich očekávání, vyzývá Evropský parlament, aby přijal naléhavá opatření k zajištění účinného a transparentního zpracovávání petic. Internetový portál PETI, který se nachází v pilotní fázi, by mohl být velmi citlivou online platformou umožňující lépe informovat občany o jejich právu předložit petici. Z tohoto důvodu by počet petic mohl ještě výrazně stoupnout, a proto by oficiální spuštění tohoto portálu mělo být doprovázeno přiměřeně zvýšenou administrativní kapacitou. Internetový portál rozhodně zvýší kvalitu registrovaných petic díky krátkému dotazníku, který musí předkladatel vyplnit. Jinými slovy se dá očekávat, že registrované dokumenty budou skutečně peticemi v souladu s ustanoveními Smlouvy, a nikoli pouze zjednodušenými připomínkami nebo žádostmi o informace, jež nespadají do definice petic. Portál občanům také pomůže nalézt alternativní zdroje pomoci v případě, že Petiční výbor nebude schopen na jejich obavy reagovat, protože nespadají do jeho zákonné působnosti.

V roce 2013 se některé z jedenácti schůzí Petičního výboru zúčastnilo více než 200 předkladatelů i řada zástupců orgánů členských států, což umožnilo vyjasnit předkládaná tvrzení. Stovky dalších mohly průběh schůzí sledovat prostřednictvím internetového přenosu. Zpravodaj rozhodně doporučuje využívání nových informačních a přenosových nástrojů na budoucích schůzích výboru PETI, které povedou k dalším úsporám při organizaci slyšení.

Základní práva

Výbor po mnoho let dostával petice, které se týkaly především Německa a úřadu Jugendamt a v nedávné době také záležitostí v Dánsku, práv dětí a konkrétně dětí odloučených nebo rozvedených rodičů. Výbor jasně uvedl, že takovéto petice nemůže řešit jednotlivě, případně je může pouze postoupit orgánům příslušných členských států a to z různých důvodů – výbor například z důvodu příslušnosti a rozdělení pravomocí nemůže zvrátit rozhodnutí přijatá místními soudy. Většina petic, jež byly v roce 2013 podány v Dánsku, se týkala zvláštních zvýhodnění, které sociální služby, soudy nebo policie údajně udělovaly dánským manželům oproti jejich bývalým partnerům z jiných zemí, kteří byli v některých případech uvězněni nebo zadržováni, bylo jim uneseno dítě nebo byli obviněni z různých forem zneužívání. Během zjišťovací mise v Kodani se členům nepodařilo získat přístup k žádným souhrnným statistickým údajům, z důvodu nedostatečné spolupráce dánských orgánů a jasného odmítnutí vládních ministrů se s členy Petičního výboru setkat. Členové dospěli k závěru, že se dánská vláda systematicky odmítá k tomuto problému postavit čelem a že skutečnost, že Dánsko požádalo o výjimku umožňující neuplatňovat řadu ustanovení Smlouvy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí umocňuje podezření, že tam dochází k závažným pochybením.

Výbor také znovu apeloval na Evropskou komisi a členské státy, aby stanovily společné standardy v odvětví zdravotnictví ve prospěch těhotných žen a novorozenců a aby nabídly účinné preventivní iniciativy v těhotenství a během porodu s cílem chránit jejich životy.

Další problémy předkladatelů petic jsou velmi odlišné povahy, také však spadají do kategorie základních práv – jedná se o právo na legitimně nabyté nemovitosti. Již v předchozích volebních obdobích vyšetřoval výbor dopad drahé urbanizace ve Španělsku na vlastnická práva lidí i dopad těchto případů na životní prostředí. V tomto volebním období věnoval výbor svou pozornost posuzování velkého počtu petic týkajících se Ley de Costas. Po zřízení zvláštní pracovní skupiny pro Ley de Costas složené z členů výboru PETI se na začátku roku 2013 uskutečnila zjišťovací mise do Madridu. Poté, co se členové sešli s vysokými španělskými vládními úředníky a řadou předkladatelů petic a zástupců nevládních organizací, kteří ke zjištěním výboru přispěli, podali o svých zjištěních zprávu.

Životní prostředí

Více než jakoukoli jinou oblastí činnosti se výbor zabýval projednávání otázek v souvislosti s životním prostředím. Nejvíce projednávanou legislativní oblastí je nakládání s odpady a environmentální dopad rozsáhlých infrastrukturních projektů.

Předkladatelé petic vyjádřili znepokojení ohledně velmi závažných problémů týkajících se nakládání s odpady v Itálii, zejména v regionech Lazio a Kampánie (které byly cílem zjišťovací mise v roce 2012), a v Řecku, kam byla zjišťovací mise vyslána v květnu 2013. Dále byly projednávány důležité petice ohledně skládky v Houghton-le Spring ve Velké Británii a na několika místech ve Francii a Španělsku. Po uskutečnění těchto zjišťovacích misí přijali členové své zprávy a odhlasovali doporučení. Zjistili výrazné zpoždění v provedení a uplatňování klíčových evropských právních předpisů v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví, jako je rámcová směrnice o vodě. Pokud jde o Komisi, členové by si přáli, aby byly poskytnuté informace lépe využívány k zajištění řádného uplatňování právních předpisů EU v této oblasti.

Výbor strávil v roce 2013 mnoho času posuzováním petic, které obdržel od předkladatelů z Francie ohledně nového letiště v Notre Dame des Landes nedaleko Nantes. Dvě z petic předložila místní environmentální sdružení. Tyto petice byly podloženy významnou expertízou, která posuzovala projekty nového letiště podporované francouzskou vládou ve světle zákonných povinností vyplývajících z environmentálních předpisů EU. Třetí petici předložilo mnoho místních lidí, kteří projekt plně podporovali a svou podporu podložili nesmírně podrobnou dokumentací. Výboru PETI nebylo povoleno vyslat zjišťovací misi, uspořádal tedy diskusi mezi předkladateli petic a vysokými úředníky francouzského ministerstva dopravy a generálním ředitelem GŘ pro životní prostředí v EK. Vyšlo najevo, že ve stavebních plánech letiště existuje množství nesrovnalostí, které je třeba napravit, pokud mají být v souladu s právní předpisy EU. Komise také uvedla, že je proti Francii stále vedeno řízení o nesplnění povinnosti z důvodu neuplatňování environmentálních právních předpisů v oblasti posuzování dopadů.

Výbor také informoval o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv týkající se stížností na skutečnost, že během procesu rozšiřování vídeňského letiště nebylo provedeno posouzení dopadů na životní prostředí.

Velká část činnosti výboru týkající se vyšetřování petic v oblasti životního prostředí se zúročila při přípravě stanoviska pro Výbor pro životní prostředí o revidované směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí, kdy příslušný výbor nakonec schválil řadu pozměňovacích návrhů Petičního výboru, které vyplývaly ze zkušeností tohoto výboru i z konkrétních příkladů, a začlenil je do jednání s Radou. Mezi nimi byly také návrhy na přeshraniční posuzování dopadů, které vyplývaly z šetření, jež výbor uskutečnil v souvislosti s projektem větrných elektráren na česko-německé hranici.

Další otázka vyžadující důkladnou analýzu se týkala petic obdržených z Galicie, které se zaměřovaly na rozsah, v jakém některé „rías“ trpí nedostatkem čistíren odpadních vod, kdy nevyčištěné odpadní vody tečou do chráněných vod a v některých oblastech ohrožují produkci měkkýšů. Zjišťovací mise tuto situaci zkoumala na začátku roku 2013 a vedla podrobné diskuse s různými skupinami předkladatelů petic, s galicijskou vládou a místními starosty. Vzhledem k významným neshodám, které vyvstaly mezi členy delegace, byla doporučení schválena až v prosinci, ale s rozdílným menšinovým stanoviskem.

Výbor také uspořádal zjišťovací misi do Polska s cílem řešit obavy předkladatelů petic a místních společenství v Dolním Slezsku v souvislosti s plány otevřít v této oblasti povrchový hnědouhelný důl. Členové také měli možnost projednat s předkladateli petic a s příslušnými orgány vládní politiky týkající se rozvoje zásob břidlicového plynu, což je v Parlamentu velmi kontroverzní otázka.

Dále byla projednána celá řada dalších petic týkajících se životního prostředí, je však také třeba nastínit případ vyzývající k naléhavějším opatřením ze strany EU k zamezení dramatickému úbytku včelstev v důsledku používání neonikotinoidových pesticidů. Na základě diskusí ve výboru PETI se Evropská komise rozhodla navrhnout zákaz používání těchto látek. Členové také vedli důležité diskuse o dopadu geneticky modifikovaných organismů na zemědělství a jejich důsledcích pro lidské zdraví a biologickou rozmanitost.

Občanství, volební právo a svoboda pohybu

Mnoho činností a úsilí ze strany Petičního výboru v oblasti občanských práv je popsáno ve skvělé zprávě mého kolegy Nikose Salavrakose. Některé významné otázky však vyžadují další osvětlení v této zprávě.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu si připomínáme, jak je důležité, aby registrační postupy pro občany EU byly co nejjednodušší, aby se na volební seznamy dostalo co možná nejvíce lidí. Veřejné slyšení o občanství uspořádané spolu s Evropskou komisí v únoru 2013 se zaměřilo na příslušné otázky, např. že je občanům odpíráno volební právo, když žijí v zahraničí, a to jak ve vnitrostátních volbách v zemi původu, tak v zemi jejich nového bydliště.

Významnou část petic předložili lidé, kteří využili svobody pohybu a usazování a poté, co se vrátili do své země původu, zjistili, že jejich příspěvky na důchod nebo sociální zabezpečení nebyly vnitrostátními orgány při výpočtu jejich nároků řádně zohledněny. V mnoha případech se zdá, že jsou penalizováni za to, že strávili část svého pracovního života v jiné zemi EU, což má nejenom negativní dopad na jejich konkrétní situaci, ale také odrazuje ostatní, kteří přemýšlejí o tom, že by bydleli a pracovali v zahraničí. Výbor se domnívá, že je třeba více usilovat o koordinaci a harmonizaci vnitrostátních vnitřních předpisů v této oblasti.

Reakce na krizi

Mnoho petic týkajících se dopadu hospodářské krize na život občanů bylo postoupeno Hospodářskému a měnovému výboru, který tyto závažné obavy zohlednil ve své zákonodárné činnosti. Některými z těchto petic se zabývalo veřejné slyšení o dopadu hospodářské krize, jež uspořádal výbor PETI v září 2013. Kritika často směřovala k bankám kvůli jejich neochotě poskytovat investiční financování malým podnikům, zatímco nadále vyplácejí neoprávněné bonusy a vysoké platy svému vedení nebo v některých případech bývalému vedení.

Práva zdravotně postižených osob

Během roku 2013 výbor nadále zaměřoval svou pozornost na petice týkající se zdravotně postižených osob a dokonce je považoval za prioritu. Výbor byl rozhodnutím Rady jmenován, aby se spolu s Komisí, Agenturou pro základní práva a Evropským rozvojovým fondem zapojil do Rámce EU – kontrolního orgánu zřízeného na základě článku 33 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. V průběhu roku se aktivně zúčastnil čtyř souvisejících schůzí. Konference předsedů se však rozhodla svěřit tuto úlohu Výboru EP pro zaměstnanost a sociální věci ve spolupráci s ostatními výbory, včetně výboru PETI.

V této souvislosti proběhla řada slyšení, kdy předkladatelé zastupovali práva nevidomých, kteří bojovali za právo na přístup k materiálům ke čtení v souladu s Úmluvou OSN o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, jež byla v roce 2013 projednávána a na základě tlaku Evropského parlamentu na Komisi a členské státy následně také uzavřena a podepsána.

Výbor diskutoval o věčné otázce sídla evropských orgánů (tato otázka byla předmětem petic podepsaných téměř 1,5 milionem osob), a zejména Evropského parlamentu, a odhlasoval v této souvislosti stanovisko pro Výbor pro ústavní záležitosti, v němž se většinově vyjádřil ve prospěch jediného sídla v Bruselu, zároveň však uznal, že k jakékoli změně je nezbytná jednomyslnost všech členských států.

Interinstitucionální vztahy

Výbor má dobré vztahy s mnoha vnitrostátními parlamenty a v řadě případů jsou kontakty poměrně časté, stejně jako s evropským veřejným ochráncem práv a ostatními členy Evropské sítě veřejných ochránců práv vytvořené z podnětu Nikiforose Diamandourose. V tomto roce se výbor aktivně zapojil do organizace volby jeho následovníka, v níž byla zvolena paní Emily O´Reilly, aby dokončila zbytek stávajícího mandátu.

Zpravodaj vyzývá k zahájení každoročního dialogu mezi členy výboru PETI a poslanci z petičních výborů vnitrostátních parlamentů. Taková iniciativa může vést k pevnému partnerství, v jehož rámci si evropští a vnitrostátní zákonodárci mohou vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy při zpracovávání petic.

Zpravodaj je rozhodně přesvědčen, že se ke každému předkladateli petice přistupuje s náležitým respektem a že je jeho petici věnována úcta, kterou si zaslouží. Vyzývá ke zvýšení povědomí občanů a obyvatel EU o jejich základním právu předložit petici Evropskému parlamentu, a to s důvěrou, že jejich obavy budou vyslyšeny.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.2.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Heinz K. Becker, Victor Boştinaru, Philippe Boulland, Nikolaos Chountis, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ágnes Hankiss, Iñaki Irazabalbeitia Fernández, Carlos José Iturgaiz Angulo, Peter Jahr, Erminia Mazzoni, Chrysoula Paliadeli, Nikolaos Salavrakos, Jarosław Leszek Wałęsa, Angelika Werthmann, Rainer Wieland, Zbigniew Zaleski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Marino Baldini, Sandrine Bélier, Vicente Miguel Garcés Ramón, Axel Voss

Právní upozornění - Ochrana soukromí