ZPRÁVA o Evropské investiční bance (EIB) – výroční zprávě za rok 2012

21. 2. 2014 - (2013/2131(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu

Postup : 2013/2131(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0137/2014
Předložené texty :
A7-0137/2014
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Evropské investiční bance (EIB) – výroční zprávě za rok 2012

(2013/2131(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012,

–   s ohledem na články 15, 126, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na její protokol č. 5 o statutu EIB,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2012 o inovačních finančních nástrojích v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem[1],

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj o nástrojích pro sdílení rizik určených pro členské státy, jež mají závažné potíže nebo jejichž finanční stabilita je ohrožena, na jeho stanovisko k této otázce ze dne 19. dubna 2012[2] a zejména na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2011[3],

–   s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, zveřejněnou dne 26. června 2012,

–   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 28. a 29. června 2012, a zejména na to, že podle těchto závěrů by měl být kapitál EIB navýšen o 10 miliard EUR,

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 27. a 28. června 2013, v nichž vyzývá k vytvoření nového investičního plánu na podporu malých a středních podniků a k podpoře financování hospodářství,

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013, které stanovují cíl využít všechny politiky EU ve prospěch podpory hospodářské soutěže, zaměstnanosti a růstu,

–   s ohledem na sdělení Komise o inovativních finančních nástrojích: „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů“ (COM(2011)0662) a „Pilotní fáze iniciativy dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0660),

–   s ohledem na navýšení kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), zejména v souvislosti s otázkou vztahů mezi EIB a EBRD,

–   s ohledem na rozhodnutí o rozšíření oblasti působnosti EBRD do Středomoří,

–   s ohledem na nové memorandum o porozumění mezi EIB a EBRD podepsané dne 29. listopadu 2012,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1080/2011/ES o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013[4],

–   s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0137/2014),

A. vzhledem k tomu, že EIB byla zřízena Římskou smlouvou a podle článku 309 SFEU je jejím posláním přispívat s využitím jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojů k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu s cílem pomáhat uskutečňovat priority Unie výběrem ekonomicky životaschopných projektů pro investice ze strany EU;

B.  vzhledem k tomu, že za současných mimořádně obtížných sociálních a hospodářských okolností poznamenaných omezováním veřejného rozpočtu je třeba zapojit všechny zdroje a politiky EU, včetně zdrojů a politik EIB, aby se podpořila hospodářská obnova a určily nové zdroje růstu;

C. vzhledem k tomu, že EIB tím, že nahrazuje nebo opravuje mezery na trhu, funguje také jako finanční nástroj pro další zdroje investic a jako jejich doplněk;

D. vzhledem k tomu, že EIB pomáhá EU udržet a posílit její konkurenční výhodu v celosvětovém měřítku;

E.  vzhledem k tomu, že EIB bude nadále základním kamenem a katalyzátorem rozvoje politik EU, který zajistí pokračující účast veřejného sektoru a poskytne investiční kapacity, přičemž zaručí nejlepší možné začlenění a uplatnění stěžejních iniciativ strategie EU 2020;

F.  vzhledem k tomu, že EIB se jako hlavní nástroj zajišťující stabilitu zaměří na proticyklické působení a bude sloužit jako spolehlivý partner pro dobré projekty po celé EU i mimo ni;

G. vzhledem k tomu, že EIB podporuje klíčové hnací faktory cílů pro růst a zaměstnanost strategie Evropa 2020, jako je infrastruktura podněcující růst, špičkové inovace a konkurenceschopnost;

H. vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné zajistit, aby si EIB udržela svůj úvěrový rating AAA a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších možných podmínek financování, což má následný pozitivní dopad na životnost projektu a na zúčastněné strany;

I.   vzhledem k tomu, že v červnu 2012 Evropská rada zahájila provádění Paktu pro růst a zaměstnanost, který tvoří široká škála politik, jejichž cílem je stimulovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, účinně využívající zdroje a vytvářející pracovní místa;

J.   vzhledem k tomu, že využití inovativních finančních nástrojů je považováno za jeden ze způsobů rozšíření působnosti stávajících nástrojů, například grantů, a zlepšení celkové účelnosti rozpočtu EU;

K. vzhledem k tomu, že je nezbytné obnovit poskytování běžného úvěrování hospodářství a usnadnit financování investic;

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní finanční nástroje poskytují nový prostor pro možnosti spolupráce mezi všemi institucionálními subjekty a nabízejí skutečné úspory z rozsahu;

M. vzhledem k tomu, že operace, které EIB provádí mimo EU, slouží k podpoře vnějších politik Unie a měly by být sladěny s cíli EU a prosazovány v souladu s články 208 a 209 SFEU;

N. vzhledem k tomu, že činnost EIB doplňují zvláštní nástroje zajišťované Evropským investičním fondem (EIF), který se zaměřuje na poskytování jak rizikového financování ku prospěchu malých a středních podniků a začínajících podniků, tak mikrofinancování;

O. vzhledem k tomu, že navýšení kapitálu posílilo rozvahu EIB, čímž umožnilo stanovit ambiciózní operativní úvěrové cíle;

P.  vzhledem k tomu, že bylo vyvinuto konkrétní úsilí k podniknutí více společných zásahů (kombinujících záruky EIF s úvěry EIB pro malé a střední podniky);

Politický rámec a hlavní zásady zásahů EIB

1.  vítá výroční zprávu EIB za rok 2012 a dosažení dohodnutého operačního plánu financovat okolo 400 projektů ve více než 60 zemích ve výši 52 miliard EUR;

2.  vítá, že Rada guvernérů EIB schválila navýšení kapitálu o 10 miliard EUR, které umožní poskytnout dodatečných 60 miliard EUR (představujících rozšíření úvěrových cílů o 49 %) na dlouhodobé úvěry na projekty v EU v období 2013–2015;

3.  žádá EIB, aby zachovala předpokládané cíle týkající se její dodatečné činnosti a uvolnila na výše zmíněné období 180 miliard EUR ve zvláštních investicích napříč EU;

4.  připomíná, že pokud jde o projekty v EU, obzvláště zajímavé vyhlídky existují v případě několika prioritních tematických oblastí v rámci strategie Evropa 2020: inovace a dovednosti, včetně nízkouhlíkové infrastruktury, investice do malých a středních podniků, soudržnost, balíčky týkající se účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti (včetně přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství); konstatuje, že těmto ústředním oblastem věnoval operační plán skupiny EIB na období 2013–2015 patřičnou pozornost, a vítá přidělení dodatečných 60 miliard EUR v podobě úvěrů na financování jejich provedení;

5.  je však pevně přesvědčen, že v rámci těchto obecnějších priorit je třeba se více zaměřit na investice do dlouhodobého růstu a vytváření pracovních míst a vytváření trvalého a viditelného dopadu na reálnou ekonomiku, a vyzývá proto ke komplexnímu posouzení, které poskytne spolehlivé údaje o dlouhodobé zaměstnanosti vytvářené pomocí úvěrů EIB ve všech oblastech po finanční krizi a o následném dopadu těchto úvěrů na ekonomiku;

6.  vítá spuštění nástroje pro růst a zaměstnanost (GEF), který EIB umožní podrobněji monitorovat dopad projektů, jež financuje, na zaměstnanost a růst;

7.  vyzývá EIB, aby nadále podporovala dlouhodobé priority EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, růstu a zaměstnanosti, udržitelnosti z hlediska životního prostředí a klimatu a účinného využívání zdrojů prostřednictvím dalšího rozvoje nových finančních a jiných nástrojů navržených k řešení jak krátkodobých nedostatků na trhu, tak dlouhodobějších strukturálních rozdílů v hospodářství EU;

8.  vyzývá EIB, aby vyjednala a uzavřela memoranda o porozumění s regionálními rozvojovými bankami působícími v oblastech, v nichž operuje, v zájmu posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění dostatečného objemu úvěrů pro reálnou ekonomiku;

9.  považuje Pakt pro růst a zaměstnanost za důležitou, ale ne dostatečnou reakci na výzvy, kterým čelí EU, přičemž poukazuje na to, že navýšení kapitálu EIB a větší podpora společných nástrojů Komise a EIB pro sdílení rizika spolu se součinností mezi specializovanými činnostmi EIB a EIF jsou hlavními prvky jeho úspěchu;

10. žádá EIB, aby upřednostnila financování projektů, které výrazně přispějí k hospodářskému růstu;

11  připomíná, že Komise předložila společně s Evropskou investiční bankou zprávu o možnostech a cílených prioritách, které by měly být stanoveny v rámci provádění Paktu pro růst a zaměstnanost, a to především s ohledem na infrastrukturu, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, digitální ekonomiku, výzkum a inovace a malé a střední podniky; žádá, aby na základě této zprávy proběhla v Parlamentu politická debata za účasti předsedů Evropské rady, Komise a Evropské investiční banky;

12. je obzvláště znepokojen skutečností, že finanční prostředky v zemích zapojených do programu (Řecko, Irsko, Portugalsko, Kypr) zůstaly v roce 2012 na nízké úrovni a představovaly zhruba +/– 5 % celkových investic EIB; konstatuje, že cíle EIB v oblasti investic v zemích zapojených do programu na rok 2013 představují necelých 5 miliard EUR z celkového cíle EU ve výši 62 miliard EUR;

13. je znepokojen tím, že EIB při poskytování úvěrů zachovává politiku, která se poněkud vyhýbá riziku, čímž omezuje příležitost možných příjemců splnit její úvěrové podmínky a následně brání vytváření přidané hodnoty úvěrů;

14. požaduje, aby EIB zvýšila svou vlastní schopnost podstoupit riziko tím, že zajistí, že její systémy řízení rizik budou přizpůsobeny současnému prostředí;

15. uznává, že je zásadní, aby si EIB udržela svůj rating AAA a zachovala si tak svou finanční sílu a schopnost dodávat finanční prostředky do reálného hospodářství; naléhavě však EIB vyzývá, aby společně s EIF zvážila intenzivnější zapojování se do rizikovějších činností a zaručila tak přiměřený poměr nákladů a přínosů;

16. bere na vědomí zvýšení cílů v oblasti rizikovějších zvláštních činností EIB na 6 miliard EUR v roce 2013, nárůstu finančních prostředků pro iniciativy týkající se sdílení rizik a úvěrového posílení na 2,3 miliardy EUR, a nedávné zahájení iniciativy financování na podporu růstu (GFI), která usnadňuje přístup k financování pro inovativní středně velké podniky;

17. vyzývá EIB, aby zvýšila svou činnost v rámci mandátu k rizikovému kapitálu a mandátu k mezaninovému nástroji pro růst, které EIB poskytuje Evropskému investičnímu fondu;

18. vítá zvýšení mandátu EIF ke zdrojům rizikového kapitálu poskytovaným EIB o 1 miliardu EUR, které je zaměřeno zejména na rizikovější mezaninové financování, jež je součástí společných opatření EIB a EIF k řešení finančních omezení plánů pro nové inovace a růst evropských středních podniků;

19. vyzývá EIB, aby aktivněji poskytovala své technické poradenství ve všech hlavních oblastech činností s vysokým potenciálem růstu ve všech členských státech; připomíná, že technické a finanční poradenství je účinným prostředkem, jak pomoci uskutečnit projekty a urychlit uvolňování prostředků a reálné investice; domnívá se proto, že odborné znalosti a posudky EIB by měly být rozšiřovány a zpřístupňovány v raných fázích projektů spolufinancovaných ze strany EU a EIB a v předběžných posouzeních projektů velkého rozsahu, a to i prostřednictvím nástroje programu Společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS);

20. naléhavě vyzývá EIB, aby v současné situaci závažně nízké míry čerpání v mnoha členských státech zvýšila úsilí o podporu schopnosti členských států využívat finanční prostředky EU, a to včetně strukturálních fondů, tím, že dále rozvine dodatečné nástroje pro společné sdílení rizik a přizpůsobí stávající nástroje, které jsou již financovány z rozpočtu EU;

21. vyzývá členské státy, aby případně spolupracovaly s Komisí a využívaly část svých přídělů ze strukturálních fondů za účelem sdílení úvěrového rizika EIB a poskytování úvěrových záruk na znalosti a dovednosti, účinné využívání zdrojů a energetickou účinnost, strategickou infrastrukturu a přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky;

22. oceňuje, že nevyužité strukturální fondy je nyní možné využít jako zvláštní záruční fond pro úvěry EIB, zejména v Řecku;

23. konstatuje, že v roce 2012 banka podepsala úvěry v oblasti strukturálních programů v hodnotě 2,2 miliardy EUR, které umožňují podporu řady malých a středních systémů v souladu s prioritami politiky soudržnosti v různých odvětvích;

24. vyzývá EIB, aby s ohledem na odlišné hospodářské a finanční podmínky, které panují v EU, vytvořila v úzké spolupráci s členskými státy investiční plány zaměřené na výsledky, které budou náležitě přizpůsobeny vnitrostátním, regionálním a místním prioritám růstu, a řádně přitom zohlednila horizontální priority roční analýzy růstu vypracované Komisí a evropský semestr pro hospodářskou správu;

25. vybízí banku, aby prozkoumala možnosti, jak rozšířit své zapojení aktivní účastí na dohodách o partnerství mezi Komisí a členskými státy;

26. poukazuje na klesající trend v počtu partnerství veřejného a soukromého sektoru v období krize a po krizi a současně připomíná obzvláště důležitou úlohu, kterou hrají v oblasti investic, zejména do dopravních sítí a výzkumu a inovací; konstatuje, že ačkoli trh EU týkající se těchto partnerství zvýšil svou hodnotu, zaznamenal výrazně méně transakcí;

27. domnívá se, že státní záruky jsou cenným nástrojem k řešení nedokonalostí trhu, což může podpořit realizaci programů a projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá ke zvýšení účasti EIB v oblasti úvěrových záruk poskytovaných partnerstvím veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím státních záruk a k využití odborných znalostí banky v tomto směru;

28. domnívá se navíc, že kapacity EIB v oblasti poradenství opírající se o odborné znalosti získané v rámci Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) by bylo možné využít k poskytnutí odborné a specializované pomoci na vládní úrovni, a případně také na úrovni regionů, za účelem usnadnění řádného posouzení přínosů plynoucích ze zapojení státních záruk do programu partnerství veřejného a soukromého sektoru;

29. připomíná, že v roce 2012 zahájila EIB a Komise za podpory členských států pilotní fázi iniciativy projektových dluhopisů, jejímž cílem je podnítit financování projektů hlavních infrastruktur pomocí přilákání institucionálních investorů;

30. vítá první pololetní zprávu o pilotní fázi projektových dluhopisů, která zmiňuje schválení devíti projektů v šesti zemích; vyzývá k jejich dalšímu a většímu využívání a k pravidelnému přezkumu jejich účinnosti s cílem podpořit rentabilní investice do dluhových nástrojů, které zaměří soukromý kapitál do potřebných infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, energetiky a IKT, a zejména do těch, které mají přeshraniční rozměr; je však přesvědčen, že by EIB měla lépe posuzovat, do kterých projektů si přeje investovat, a posuzovat bezpečnostní a rizikový profil těchto projektů; připomíná, že z rozpočtu EU je poskytováno 230 milionů EUR na podporu posílení úvěrové činnosti EIB v oblasti investic do infrastruktury v odvětvích dopravy, energetiky a komunikací;

31. žádá, aby byl Parlament o vybraných projektech informován vhodným způsobem a včas;

32. se znepokojením konstatuje, že hlavní výzvy (tj. převedení úroků na závazky, omezené zkušenosti zadavatelů s řešeními v podobě dluhopisů, váhání institucionálních investorů, zda se mají zapojit, obavy sponzorů ohledně nákladů) přetrvávají; vyzývá banku, aby za účelem opětovného ujištění investorů a sponzorů náležitě posoudila možnost společných investic do prvních dohod o dluhopisech; vyzývá EIB, aby zajistila, že iniciativa projektových dluhopisů bude v souladu s dlouhodobým cílem EU v oblasti klimatu, tj. že se zaměří na nízkouhlíkové infrastruktury;

33. je znepokojen nízkou výkonností projektu Castor; žádá, aby banka poskytla podrobnosti o řádnosti jeho náležité pečlivosti a předložila informace o tom, zda se provedené geologické studie zabývají možností seismického rizika, jeho příslušným procentuálním vyjádřením a způsobem řešení;

34. očekává závěrečné hodnocení týkající se pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů, jež má být předloženo v roce 2015;

35. vítá novou energetickou politiku EIB, která zavádí nová úvěrová kritéria v oblasti energetiky, jež odrážejí energetickou a klimatickou politiku EU a současné investiční trendy; požaduje, aby byly investice EIB do energetiky každoročně zveřejňovány a analyzovány tak, aby bylo zjevné, jaké zdroje energie EIB podporuje; rád by však zdůraznil, že by se investiční politika EIB měla ještě mnohem více zaměřovat na udržitelné projekty; nicméně připomíná, že je třeba předložit komplexní plán pro postupné ukončení úvěrů na neobnovitelné zdroje energie;

36. vítá skutečnost, že EIB zavedla novou emisní normu, která se použije na veškeré projekty týkající se fosilních paliv za účelem vyloučení investic do projektů s plánovanými emisemi uhlíku přesahujícími určitou prahovou hodnotu; vyzývá Radu guvernérů EIB, aby v budoucnosti prováděla přezkumy emisní normy a zvážila restriktivnější závazky;

37 naléhavě žádá banku, aby s ohledem na klimatický balíček pro období do roku 2030, včetně jeho priorit v oblasti dekarbonizace, zvážila další investice do nízkouhlíkových technologií a pracovala na politikách, které vedou k ambicióznějším cílům v oblasti klimatu; žádá EIB, aby provedla posouzení klimatu a revidovala všechny své činnosti v roce 2014, což by vedlo k obnovení politiky ochrany klimatu, např. prostřednictvím hodnocení projektů a integrovaného přístupu k promyšlenému kombinování odvětvových politik pro klíčová odvětví; vyzývá EIB, aby tuto revizi připojila ke své příští výroční zprávě;

38. připomíná důležitou úlohu, kterou EIB hraje ve financování investic veřejného a soukromého sektoru do energetické infrastruktury a v podpoře projektů, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti energetické politiky; připomíná své usnesení z roku 2007, které vyzývá k ukončení veřejného financování projektů fosilních paliv a přechodu k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie; domnívá se, že by EIB měla ve spolupráci s Komisí do konce roku 2015 v souladu s unijními i mezinárodními cíli v oblasti změny klimatu a osvědčenými mezinárodními standardy aktualizovat svou strategii týkající se změny klimatu ve vztahu k finančním operacím, které provádí;

39. vyzývá k posílení zdrojů a odborných znalostí EIB pro účely přizpůsobování se změně klimatu;

40. požaduje, aby EIB prosazovala osvědčené mezinárodní standardy v oblasti vodní energie, zejména hlavní zásady Světové komise pro přehrady a Protokol pro hodnocení dlouhodobé udržitelnosti vodní energie (HSAP), což znamená, že investuje pouze v případech, kdy země zavedly právní rámec pro mechanismus energetického plánování (zahrnující i oblasti, kde stavět nelze), a požaduje, aby bylo provedeno řádné posouzení negativních dopadů na ekosystémy a místní komunity, aby se jim předcházelo, byly zmírňovány a sledovány, což rovněž znamená, že projekty nesmí být umístěny v chráněných oblastech nebo na říčních úsecích s dobrým ekologickým statusem či v jejich blízkosti;

41. vyzývá EIB, aby do svých projektů pečlivě zahrnula vizi a cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál“.

Rozšíření podpory pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací

42. připomíná, že malé a střední podniky jsou považovány za oporu hospodářství EU a hlavní hybnou sílu evropského růstu a zaměstnanosti, přičemž se podílejí na více než 80 % pracovních míst v soukromém sektoru;

43. vítá zvláštní pozornost (v souvislosti s rostoucí úvěrovou činností v EU) věnovanou pomoci se zlepšením přístupu malých a středních podniků k financování a následně vítá cíl skupiny EIB na rok 2013, kterým je připsat v rámci EU více než 19 miliard EUR na úvěry pro malé a střední podniky;

44. rovněž vyzývá Radu, aby se v této souvislosti urychleně dohodla na společných iniciativách Komise a EIB a spojila prostředky z rozpočtu EU určené pro malé a střední podniky, a rovněž aby jednala rozhodněji, pokud jde o uskutečňování spolupráce s EIB za účelem snížení omezení financování, která jsou uvalena na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že hlavním problémem v některých členských státech je, že roztříštěnost finančních trhů vede k nedostatku financování a vyšším nákladům na financování, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá k tomu, aby se úsilí EIB zaměřilo na odstranění této roztříštěnosti s cílem podpořit financování pro malé a střední podniky, podnikání, vývozy a inovace, které jsou pro hospodářskou obnovu klíčové;

45. vítá posílení bankovních úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům prostřednictvím revitalizace trhu sekuritizace pohledávek malých a středních podniků pomocí nové iniciativy skupiny EIB týkající se cenných papírů zajištěných aktivy; vyzývá EIB, aby předložila analýzu trhu, jejímž cílem bude lépe přizpůsobit svou nabídku potřebám zúčastněných stran; vítá posílení úvěrové kapacity Evropského investičního fondu prostřednictvím navýšení kapitálu a mandátu a vyzývá EIB a Komisi, aby tento proces dokončily do začátku příštího roku;

46. podporuje iniciativy skupiny EIB týkající se inovativního způsobu financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací prostřednictvím finančních nástrojů programů Horizont 2020 a COSME a nástrojů pro sdílení rizika, jejichž cílem je podnítit banky, aby poskytovaly finanční zdroje pomocí úvěrů a záruk, a zajistit poskytování dlouhodobého rizikového kapitálu;

47. podporuje společnou iniciativu Komise a EIB pro financování malých a středních podniků v rámci nového VFR, která kombinuje finanční prostředky EU z programů COSME a Horizont 2020 až s 8,5 miliardy EUR ze zdrojů vyhrazených pro evropské strukturální a investiční fondy s cílem generovat další úvěry pro malé a střední podniky;

48. vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily tím, že přispějí ke společným nástrojům z prostředků, jež jim byly přiděleny z evropských strukturálních a investičních fondů, a podpoří tak navýšení úvěrů pro malé a střední podniky na svém území, čímž zvýší celkový pákový efekt;

49. vyzývá EIB, aby rozšířila iniciativu financování obchodu; domnívá se, že tento mechanismus záruky pro malé a střední podniky má zásadní význam a je třeba jej rozšířit na úrovni EU tam, kde je to považováno za nejvíce potřebné; vyzývá EIB, aby vytvořila vlastní program pro usnadňování obchodu; žádá EIB, aby nejprve stanovila opatření, jimiž se zajistí poskytování záruk, které jsou pro podniky nezbytné, mají-li plně využít svůj exportní potenciál;

50. podporuje skutečnost, že se EIB soustředí na regionální a místní rozměr, a vyzývá členské státy, aby plně využívaly nástroje finančního inženýrství a sdíleného řízení, jako je program JEREMIE, regionální systémy financování mezi jednotlivými fondy a dluhové financování, jež poskytují kapitál místním malým a středním podnikům;

51. vítá ex post hodnocení poskytování úvěrů malým a středním podnikům prostřednictvím EIB v Evropské unii za období 2005–2011; konstatuje, že v této oblasti EIB v letech 2005–2012 podepsala úvěry ve výši 64 miliard EUR určené přibližně 370 finančním institucím v zemích EU 27; konstatuje, že na konci roku 2012 bylo těmto finančním institucím uvolněno 53 miliard EUR z této částky, z níž zase téměř 48 miliard EUR tyto instituce půjčily malým a středním podnikům prostřednictvím přibližně 300 000 dílčích půjček;

52. konstatuje, že podle hodnocení je zprostředkované poskytování úvěrů EIB malým a středním podnikům v souladu s cíli EU; vyzývá však k lepšímu posuzování doplňkovosti mezi produkty EIB a vnitrostátními soubory politik za účelem dalšího zlepšení relevantnosti operací; žádá EIB, aby předložila návrhy na zvýšení účinnosti produktu L4SME, tak aby mohl být využit k zaplnění konkrétních mezer namísto financování širokého spektra malých a středních podniků, což by optimalizovalo přínos EIB v oblasti růstu a zaměstnanosti;

53. se znepokojením konstatuje, že během zkoumaného období měly úvěry EIB „určitý“ dopad na růst a zaměstnanost, ale tento dopad se mezi jednotlivými zeměmi značně lišil (pouze jedna třetina malých a středních podniků přispěla k růstu obratu finančních prostředků poskytnutých ze strany EIB); je znepokojen skutečností, že existují pouze omezené důkazy o tom, že úvěry EIB pomohly udržet zaměstnanost; poukazuje na to, že poměrný dopad na růst a zaměstnanost se ukázal být vyšší v nových členských státech; uznává nicméně, že zkoumané období zahrnovalo finanční a hospodářskou krizi a že bylo dosaženo relativně nízké míry vytváření pracovních míst, a to navzdory situaci, kdy klesá úroveň zaměstnanosti;

54. je znepokojen tím, že jak se zdá, byly finanční prostředky EIB použity na podporu předních zástupců malých a středních podniků, nikoli k financování mezer; konstatuje však, že ve více než 80 % případů oslovených malých a středních podniků šlo o podniky s méně než 50 zaměstnanci, což dokazuje, že EIB oslovuje menší segment množiny malých a středních podniků;

55. žádá EIB, aby plně využívala kritéria způsobilosti, a určovala tak příjemce finančních prostředků účinnějším způsobem;

56. vyzývá EIB, aby určila a vybrala projekty s vyšší přidanou hodnotou a vyšším rizikem, zejména nově založené podniky, mikropodniky, družstva, uskupení podniků, malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, které provádějí projekty v oblasti výzkumu, rozvoje a inovací v prioritních technologických oblastech;

57. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úroveň povědomí o stávajících inovativních finančních nástrojích a jejich pochopení mezi možnými investory a příjemci; podporuje vypracování komunikační politiky na podporu viditelnosti různých opatření, které EU provádí pomocí těchto nových finančních nástrojů prostřednictvím EIB; dále zdůrazňuje, že je třeba zajistit rozšířený a systematický přístup k projektovým informacím a větší zapojení příjemců projektu i místní občanské společnosti, což by mohlo být zlepšeno prostřednictvím investic financovaných EIB;

58. vyzývá EIB, aby vytvořila akční plán pro zjednodušení přístupu malých a středních podniků k informacím a k financování, se zvláštním důrazem na byrokratické postupy spojené s přístupem k financím;

59. připomíná, že zprostředkované poskytování úvěrů představuje více než 20 % celkových úvěrů, které ročně poskytne EIB;

60. znovu s obavami připomíná, že v této oblasti zůstává nevyřešeno značné množství otázek, zejména nedostatek transparentnosti (především pokud jde o informace o finančních příjemcích), obtížné posuzování hospodářského a sociálního dopadu úvěrů (vedoucí ke špatně zacílenému přístupu) a závislost na finančních zprostředkovatelích daná využíváním externích služeb, pokud jde o provádění hloubkové kontroly; naléhavě vyzývá banku, aby poskytla podrobnosti o svém přístupu s cílem urychlit přijetí opatření, jež tyto otázky vyřeší; a žádá EIB, aby společně s Komisí sestavila a zveřejnila seznam přísných kritérií výběru těchto finančních zprostředkovatelů;

61. naléhavě vyzývá EIB, aby vytvořila aktuální a komplexní hodnocení ohledně toho, jak finanční krize ovlivnila konečné příjemce jejích finančních prostředků, a aby poskytla důkladné posouzení účinků a dopadů finanční krize na současný status finančních zprostředkovatelů, které banka využívá jak v rámci EU, tak mimo ni;

62. požaduje, aby EIB zajistila, že její cíl vytvořit jen za rok 2013 pracovní místa pro přibližně půl milionu lidí pomocí úvěrů poskytnutých na projekty v oblasti infrastruktury, účinného využívání zdrojů a znalostní ekonomiky bude splněn;

63. konstatuje, že kvůli složitému hospodářskému prostředí a přísnějším úvěrovým trhům brzdí finanční omezení podniků a veřejného sektoru nadále zaměstnanost mladých lidí a omezují prostor pro zlepšení odborné přípravy;

64. je přesvědčen, že program EIB na podporu zaměstnanosti mladých lidí (s objemem úvěrů 6 miliard EUR), který tvoří složky Pracovní místa pro mládež a Investice do dovedností, je nanejvýš důležitý pro řešení těchto otázek; vítá průběžnou zprávu o provádění, která ukazuje významné výsledky, jichž bylo v této oblasti dosaženo, například 4,9 miliardy EUR poskytnutých v podobě úvěrů prostřednictvím dílčího programu Investice do dovedností, které doplňují 2,7 miliardy EUR v rámci pilíře Pracovní místa pro mládež; uznává včasné splnění jeho cílů;

65. podporuje cíl banky dále maximalizovat úvěry zaměřené na malé a střední podniky s cílem stanovit jasné propojení mezi úvěry EIB a vytvářením nových pracovních míst pro mladé lidi;

66. vyzývá banku, aby rozšířila oblast své činnosti a využila dodatečných nástrojů za účelem poskytnutí životaschopných pobídek k vytváření pracovních míst pro mladé lidi, a to zejména v členských státech s nechvalně známou vysokou mírou jejich nezaměstnanosti;

Přínos EIB k vnějším politikám EU

67. žádá EIB, aby v souladu s přezkumem jejího mandátu k operacím mimo Evropskou unii podpořila cíle zahraniční politiky EU, které zformulovala Komise a Evropská služba pro vnější činnost;

68. vítá záruku EU za vnější úvěry, které jsou EIB poskytnuty z rozpočtu EU v objemu podobném objemu současnému, se stanoveným maximálním stropem 30 miliard EUR (rozděleným na obecný mandát ve výši 27 miliard a další 3 miliardy EUR podléhající přezkumu v polovině období) na příští finanční období prostřednictvím použití zpětných toků z nevyužitých operací FEMIP (Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství) z doby před rokem 2007;

69. žádá Evropský účetní dvůr (ECA), aby vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti EIB, pokud jde o poskytování úvěrů třetím zemím, a o jejich souladu s politikami EU před přezkumem mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období a porovnal jejich přidanou hodnotu, pokud jde o vlastní zdroje, které EIB používá; dále žádá Evropský účetní dvůr, aby ve své analýze rozlišoval mezi zárukami poskytnutými z rozpočtu EU, investičním nástrojem se zárukou z ERF, různými formami kombinování používanými ve svěřenském fondu EU-Afrika pro infrastrukturu, Karibským investičním fondem a investičním nástrojem pro Tichomoří a využitím zpětných toků těchto investic;

70. vítá ustanovení o zvýšené flexibilitě podle nového mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím; vyzývá EIB, aby maximalizovala svou podporu politik a cílů EU;

71. žádá EIB, aby ještě pružněji využívala záruční fond a více se zaměřila na poskytování úvěrů na vlastní riziko tím, že rozšíří svou oblast, do níž spadají financovatelné projekty; trvá na tom, aby EIB zajistila vysokou úroveň viditelnosti konečných příjemců projektů evropské finanční podpory, kterou poskytuje;

72. konstatuje, že země usilující o přistoupení k EU a země východního a jižního sousedství jsou na předním místě mezi prioritními oblastmi EIB; zdůrazňuje zejména, že je třeba zachovat podporu demokratické a hospodářské přeměny navazující na arabské jaro, přičemž hlavní důraz je třeba položit na podporu složek občanské společnosti, vytváření pracovních míst a hospodářskou obnovu v jižních zemích a v zemích Východního partnerství; považuje za uspokojivé zaměření se na malé a střední podniky a přístup k finančním prostředkům;

73. podporuje v souvislosti s vnějšími politikami EU postupné vytváření nových finančních produktů ve spolupráci s Komisí a členskými státy, přičemž se jedná o produkty kombinující využití grantů EU, úvěrů a nástrojů pro sdílení rizika, za účelem oslovení nových kategorií podniků; požaduje, aby byly stanoveny osvědčené postupy a správně vymezena kritéria způsobilosti pro využití těchto nástrojů, které budou doprovázet podmínky pro strukturované podávání zpráv, monitorování a kontrolu; vyzývá k finalizaci politiky přidělování prostředků;

74. očekává proto, že kontrolní zpráva o provádění platformy pro spolupráci s mezinárodními finančními nástroji, pokud jde o propojení, bude obsahovat podrobné a konzistentní informace v tomto ohledu a zajistí odpovídající roli EIB; vyzývá Komisi, aby poskytla plně kvalifikovanou zprávu o dopadu a výsledcích uplatňování finančních nástrojů v souvislosti s platformou pro spolupráci v oblasti propojení;

75. vítá podporu, kterou EIB poskytuje projektům v několika odvětvích energetiky zaměřeným na růst a zaměstnanost; připomíná, že je třeba zachovat soulad s novým vývojem politik EU v oblasti energetiky a klimatu; vyzývá EIB v souvislosti s její obnovenou energetickou politikou, aby v EU i mimo EU nadále podporovala projekty věnované energetické účinnosti a energii z udržitelných obnovitelných zdrojů a připravila tak cestu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství;

Spolupráce EIB s dalšími mezinárodními finančními institucemi

76. připomíná, že strukturovaná spolupráce mezi institucemi EU (Komise a EIB) a dalšími finančními institucemi je jediným účinným způsobem, jak zabránit překrývání jejich činností;

77. vítá aktualizované memorandum o porozumění podepsané mezi EIB a EBRD, které odráží ochotu EU zvýšit míru koordinace a spolupráce mezi těmito dvěma hlavními mezinárodními finančními institucemi; vyzývá EIB, aby také dojednala a uzavřela memoranda o porozumění s regionálními rozvojovými bankami působícími v oblastech, v nichž operuje, v zájmu posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění dostatečného objemu úvěrů pro reálnou ekonomiku;

78. vyzývá obě instituce, aby zahájily co nejlepší možnou provozní koordinaci, pokud jde o doplňkovost a rozdělení úkolů, s cílem systematicky vyhledávat nejlepší příležitosti a součinnost a nalézt optimální pákové mechanismy na podporu a provádění cílů politik EU při dodržení jejich poměrných výhod a specifik;

79. vyzývá EIB a EBRD, aby co nejdříve (ve fázi hodnocení ex ante nebo v identifikačních fázích opatření) posílily své odborné znalosti, svůj strategický a programovací přístup v různých oblastech intervence a zejména svou spolupráci ohledně nástrojů řízení rizik (finančních a provozních rizik a rizik týkajících se zemí), tak aby zlepšily dohled nad rizikem;

80. vítá nový společný akční plán dohodnutý v listopadu 2012 mezi EIB, EBRD a skupinou Světové banky, jehož cílem je podpořit hospodářskou obnovu a růst ve střední a východní Evropě, přičemž bere na vědomí, že akční plán stanovuje na období 2013–2014 více než 30 miliard EUR na společné závazky; vyzývá EIB, aby vyčlenila minimálně 20 miliard EUR, jak bylo dohodnuto;

81. znovu opakuje svůj návrh, aby se Evropská unie stala členem EIB;

Rámec EIB pro správu, dodržování souladu a kontrolu

82. vyzývá EIB a další přidružené partnery a zúčastněné strany, aby dále zlepšili své správní mechanismy, mj. vytvořením ucelených a spolehlivých systémů pro monitorování, podávání zpráv a kontrolu;

83. vítá skutečnost, že EIB posílila své závazky v oblasti transparentnosti tím, že se připojila k Mezinárodní iniciativě na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI);

84. požaduje, aby banka zajistila úplnou nezávislost a životaschopnost svého mechanismu pro podávání stížností;

85. vyzývá EIB, aby v souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy zřídila veřejný rejstřík dokumentů s cílem zaručit právo na přístup k dokumentům, které je zakotveno ve Smlouvách o EU; žádá banku, aby dodržela svůj závazek a rejstřík počínaje rokem 2014 zpřístupnila;

86. žádá, aby příští výroční zprávu doplňoval soubor průřezových ukazatelů výkonnosti týkajících se dopadu finančních operací pro hlavní oblasti intervencí EIB, případně očekávaného multiplikačního účinku a převodu finančních výhod ve financovaných programech;

87. znovu připomíná a zdůrazňuje odpovědnost banky za zvyšování úrovně transparentnosti, pokud jde o výběr finančních zprostředkovatelů a partnerů pro spolufinancované projekty a o konečné příjemce;

88. zdůrazňuje, že by EIB měla omezit byrokracii, aby mohla účinněji a rychleji přidělovat finanční prostředky;

89. vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost svých úvěrů poskytovaných prostřednictvím zprostředkovatelů předkládáním výročních zpráv o úvěrech pro malé a střední podniky, poskytováním souhrnných údajů o částkách vyplacených malým a středním podnikům, počtu malých a středních podniků, které úvěrů využily, průměrné výše úvěru a podporovaných odvětví, včetně hodnocení dosažitelnosti úvěrů pro malé a střední a podniky a jejich účinnosti.

90. vyzývá EIB, aby nespolupracovala s finančními zprostředkovateli, kteří měli v minulosti problémy v souvislosti s transparentností, podvody, korupcí a environmentálními a sociálními dopady; vybízí EIB, aby vytvářela partnerství s transparentními a odpovědnými finančními zprostředkovateli, kteří mají zavedené vazby k místnímu hospodářství v každé zemi, kde působí; v této souvislosti EIB vyzývá, aby zajistila větší transparentnost, zejména při zprostředkovaném poskytování úvěrů, a také aby vykonávala zesílenou hloubkovou kontrolu v zájmu předcházení využívání daňových rájů, převodních cen, daňových podvodů, daňových úniků a agresivního obcházení daňových povinností nebo jejich plánování; vyzývá k vytvoření veřejně dostupného seznamu striktních kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů; vyzývá EIB, aby posílila svou spolupráci s vnitrostátními veřejnými úvěrovými institucemi s cílem maximalizovat pozitivní dopad svých programů financování na malé a střední podniky;

91. vyzývá EIB, aby se okamžitě zapojila do procesu inkluzivní revize své politiky ohledně nespolupracujících jurisdikcí a náležitě přihlédla k nedávnému vývoji v této oblasti na úrovni EU i na mezinárodní úrovni; vyzývá proto EIB, aby zajistila, aby všechny společnosti a finanční instituce zapojené do jejích projektů zveřejňovaly informace o skutečném vlastnictví jakékoli právní struktury přímo nebo nepřímo související se společností, a to včetně svěřenských společností, nadací a bankovních účtů;

92. žádá rovněž, aby byl společně s Komisí sestaven veřejný seznam vyloučených zprostředkovatelů zahrnující finanční zprostředkovatele s negativním záznamem, pokud jde o transparentnost, podvody, propojení na extrateritoriální jurisdikce a sociální a environmentální dopady;

93 považuje za zásadní, aby si EIB udržela svůj rating AAA, díky němuž si v roce 2012 mohla na mezinárodních kapitálových trzích vypůjčit 71 miliard EUR s výhodnými úrokovými sazbami; vyzývá nicméně EIB, aby posílila svou schopnost upřednostňovat projekty s vyšší přidanou hodnotou a s vyšším rizikem;

94. stejně jako v předchozích letech připomíná a zdůrazňuje, že je nezbytné vykonávat obezřetnostní bankovní dohled nad EIB, a žádá, aby byla vypracována právní studie, která umožní nalézt možné řešení této záležitosti;

95. navrhuje, aby tento regulační dohled:

i)   prováděla ECB na základě čl. 127 odst. 6 SFEU, nebo

ii)  byl vykonáván v rámci budoucí bankovní unie, jejíž zřízení předpokládá sdělení Evropské komise ze dne 12. září 2012 nebo

iii) nebude-li to možné a pokud na to EIB dobrovolně přistoupí, aby byl vykonáván Evropským orgánem pro bankovnictví, a to samostatně nebo za účasti jednoho či více vnitrostátních orgánů dohledu, nebo nezávislým auditorem;

vyjadřuje politování nad tím, že Komise v tomto smyslu nic nenavrhla, a to navzdory žádostem Parlamentu, z nichž první byla podána v roce 2007;

96. vítá nový interní vývoj v EIB související s celkovým souladem s osvědčenými bankovními postupy; žádá, aby bankovní partneři EIB také dodržovali při jejích operacích uvnitř EU i mimo ni osvědčené bankovní postupy, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie o finančních službách a se stabilitou finančního trhu; požaduje, aby EIB do svého ročního pracovního plánu zahrnula audit jedné oblasti činnosti, a poskytla tak jistotu, že osvědčené bankovní postupy jsou součástí jejích interních písemných postupů;

97. vyzývá EIB, aby prostřednictvím lepšího přístupu k informacím dále zvyšovala transparentnost a přístupnost svých činností, hodnocení a výsledků, jednak interně ve vztahu ke svým zaměstnancům, a to prostřednictvím jejich účasti na příslušných vnitřních jednáních EIB, a jednak externě, například na svých internetových stránkách;

98. vítá skutečnost, že EIB přijala opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a posílila své zdroje k dodržování souladu jmenováním nového vedoucího pracovníka skupiny pověřeného kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (GCCO); požaduje, aby byl Parlament pravidelně informován o výsledcích předkládaných ve zprávě vedoucího pracovníka skupiny pověřeného kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy;

99. vyzývá EIB, aby v zájmu boje proti financování nezákonných činností pokračovala v podávání zpráv o jednotlivých zemích; domnívá se, že všichni příjemci, bez ohledu na to, zda jde o podnik, nebo finanční zprostředkovatele, kteří jsou registrováni v různých jurisdikcích, musí mít – pokud chtějí získat přístup k financování ze strany EIB – povinnost ve svých auditovaných výročních zprávách zveřejňovat informace o svých prodejích, aktivech, zaměstnancích, ziscích a úhradách daní v každé zemi, v níž působí; dále se domnívá, že příjemci musí zveřejňovat smlouvy s hostitelskými vládami, zejména musí informovat o daňovém režimu v každé zemi, v níž působí;

100. požaduje, aby bylo kontrolní prostředí přizpůsobeno tak, aby odpovídalo budoucímu zvýšení objemu žádostí o finanční prostředky, ke kterému dojde v důsledku navýšení kapitálu EIB a v rámci dalších finančních partnerství, zejména co se týče úlohy řízení rizik;

Opatření EIB navazující na usnesení Parlamentu

101. vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním stavu a pokroku, jehož dosáhla v souvislosti s předchozími doporučeními, která Parlament vydal v každé výroční zprávě, zejména pokud jde o dopad její úvěrové činnosti v různých oblastech, v nichž operuje, na růst a tvorbu pracovních míst v EU i v daných oblastech, a na hospodářskou integraci mezi EU a kandidátskými a sousedními zeměmi;

°

°   °

102. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (18. 12. 2013)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k Evropské investiční bance (EIB) – výroční zprávě za rok 2012
(2013/2131(INI))

Navrhovatel: Thijs Berman

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá úlohu Evropské investiční banky (EIB) stanovenou v rámci Paktu pro růst a zaměstnanost a rovněž nárůst úvěrů EIB v oblasti infrastruktury, účinnosti zdrojů a znalostní ekonomiky; v této souvislosti doufá, že plný potenciál nedávného navýšení kapitálu o 10 miliard EUR lépe umožní poskytování nových úvěrů na podporu růstu a zaměstnanosti v udržitelných odvětvích, zejména v malých a středních podnicích; připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 7. února 2013 o výroční zprávě Evropské investiční banky zdůrazňuje, že „další navýšení [...] kapitálu by [...] významně prospělo...“;

2.  vyjadřuje však politování nad tím, že míra schválených úvěrů je i nadále menší, než by bylo možné; rovněž lituje skutečnosti, že v řadě zemí neexistuje dostatek udržitelných a životaschopných projektů způsobilých pro financování EIB; vyzývá EIB, aby v této souvislosti přehodnotila svou politiku využívání vlastních finančních prostředků při operacích a aby iniciativněji vyhledávala příležitosti pro projekty a podporovala jejich rozvoj s cílem propagovat udržitelné projekty ve všech členských státech, aby mohla posílit své úvěrové činnosti – zejména v zemích, s nimiž byl sjednán program pomoci – jakožto anticyklicky působící poskytovatel kapitálu, který má katalyzační účinky na reálnou ekonomiku; vyzývá EIB, aby vytvořila vlastní program pro usnadňování obchodu; žádá EIB, aby nejprve stanovila opatření, jimiž se zajistí poskytování záruk, které jsou pro podniky nezbytné, mají-li plně využít svůj exportní potenciál;

3.  oceňuje, že nevyužité strukturální fondy je nyní možné využít jako zvláštní záruční fond pro úvěry EIB, zejména v Řecku; dále upozorňuje na úspěch pilotních projektových dluhopisů EIB; vyzývá k tomu, aby byly tyto dluhopisy nadále a ve vyšší míře využívány a jejich účinnost pravidelně přezkoumávána, což má podpořit rentabilní investice do dluhových nástrojů, které nasměrují soukromý kapitál do potřebných infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, energetiky a IKT, a zejména do těch, které mají přeshraniční rozměr; je však přesvědčen, že by EIB měla lépe posuzovat, do kterých projektů si přeje investovat, a posuzovat bezpečnostní a rizikový profil těchto projektů;

4.  vyzývá EIB, aby pokračovala v provádění osvědčených obezřetnostních bankovních postupů; v této souvislosti EIB vyzývá, aby zajistila, že při jejích operacích uvnitř EU i mimo ni budou její partneři dodržovat bankovní postupy slučitelné s právními předpisy Unie o finančních službách a se stabilitou finančního trhu;

5.  vyzývá EIB, aby nespolupracovala s finančními zprostředkovateli, kteří měli v minulosti problémy v souvislosti s transparentností, podvody, korupcí a environmentálními a sociálními dopady; vybízí EIB, aby vytvářela partnerství s transparentními a odpovědnými finančními zprostředkovateli, kteří mají zavedené vazby k místnímu hospodářství v každé zemi, kde působí; v této souvislosti EIB vyzývá, aby zajistila větší transparentnost, zejména při zprostředkovaném poskytování úvěrů, a také aby vykonávala zesílenou hloubkovou kontrolu v zájmu předcházení využívání daňových rájů, převodních cen, daňových podvodů, daňových úniků a agresivního obcházení daňových povinností nebo jejich plánování; vyzývá k vytvoření veřejně dostupného seznamu striktních kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů; vyzývá EIB, aby posílila svou spolupráci s vnitrostátními veřejnými úvěrovými institucemi s cílem maximalizovat pozitivní dopad svých programů financování na malé a střední podniky;

6.  vyzývá EIB, aby prostřednictvím lepšího přístupu k informacím dále zvyšovala transparentnost a přístupnost svých činností, hodnocení a výsledků, jednak interně ve vztahu ke svým zaměstnancům, a to prostřednictvím jejich účasti na příslušných vnitřních jednáních EIB, a jednak externě, například na svých internetových stránkách; vyzývá EIB zvláště k tomu, aby ve své výroční zprávě o činnosti zveřejnila úspěchy Ředitelství pro otázky souladu;

7.  zdůrazňuje, že by EIB měla omezit byrokracii, aby mohla účinněji a rychleji přidělovat finanční prostředky;

8.  vítá skutečnost, že se věnuje více pozornosti podpoře malých a středních podniků; poznamenává však, že by se měla zvýšit transparentnost a odpovědnost, pokud jde o skutečný dopad těchto operací EIB, například lepším využíváním ukazatelů výkonnosti; rovněž vyzývá Radu, aby se v této souvislosti urychleně dohodla na společných iniciativách Komise a EIB a spojila prostředky z rozpočtu EU určené pro malé a střední podniky a rovněž aby jednala rozhodněji, pokud jde o uskutečňování spolupráce s EIB za účelem snížení omezení financování, která jsou uvalena na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že hlavním problémem v některých členských státech je, že roztříštěnost finančních trhů vede k nedostatku financování a vyšším nákladům na financování, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá k tomu, aby se úsilí EIB zaměřilo na odstranění této roztříštěnosti s cílem podpořit financování pro malé a střední podniky, podnikání, vývozy a inovace, které jsou pro hospodářskou obnovu klíčové; vítá další investice do dovedností a nových pracovních míst, zejména program „pracovní místa pro mladé lidi – investice do dovedností“, který propojí financování EIB se zaměstnáváním mladých lidí v malých a středních podnicích a poskytne investice na vzdělávací a výzkumná zařízení, odborné vzdělávání, studentské půjčky a programy mobility;

9.  vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost svých úvěrů poskytovaných prostřednictvím zprostředkovatelů předkládáním výročních zpráv o úvěrech pro malé a střední podniky, poskytováním souhrnných údajů o částkách vyplacených malým a středním podnikům, počtu malých a středních podniků, které úvěrů využily, průměrné výše úvěru a podporovaných odvětví, včetně hodnocení dosažitelnosti úvěrů pro malé a střední a podniky a jejich účinnosti;

10. vyzývá EIB, aby v úzké spolupráci s příslušnými finančními zprostředkovateli zavedla posílené a vhodné informační a marketingové nástroje, jejichž cílem bude informovat malé a střední podniky o možnostech financování dostupných prostřednictvím EIB, a optimalizovat tak využívání půjček ze strany malých a středních podniků; dále zdůrazňuje, že je třeba zajistit rozšířený a systematický přístup k projektovým informacím a větší zapojení příjemců projektu i místní občanské společnosti, což by mohlo být zlepšeno prostřednictvím investic financovaných EIB;

11. vítá skutečnost, že EIB jako jeden z největších poskytovatelů úvěrů v oblasti energetiky na světě přijala v červenci 2013 nové pokyny pro zvýšení podpory investic do obnovitelné energie, energetické účinnosti a energetických sítí; je spokojen s tím, že projekty spočívající ve využívání energie z uhlí již nejsou nadále podporovány; rád by však zdůraznil, že by se investiční politika EIB měla ještě mnohem více zaměřovat na udržitelné projekty; nicméně připomíná, že je třeba předložit komplexní plán pro postupné ukončení úvěrů na neobnovitelné zdroje energie;

12. vyzývá EIB, aby vyjednala a uzavřela memoranda o porozumění s regionálními rozvojovými bankami působícími v oblastech, v nichž operuje, v zájmu posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění dostatečných úvěrů pro reálnou ekonomiku;

13. vyzývá k posílení zdrojů a odborných znalostí EIB pro účely přizpůsobování se změně klimatu;

14. požaduje, aby EIB soustavně podávala zprávy o pokroku, kterého dosáhla v souvislosti s předchozími doporučeními Parlamentu, zejména pokud jde o dopad její úvěrové činnosti v různých oblastech, v nichž operuje, na růst a tvorbu pracovních míst v EU i v daných oblastech, a na hospodářskou integraci mezi EU a kandidátskými nebo sousedními zeměmi.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.12.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marino Baldini, Burkhard Balz, Elena Băsescu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Ivana Maletić, Arlene McCarthy, Marlene Mizzi, Ivari Padar, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Fabrizio Bertot, Zdravka Bušić, Herbert Dorfmann, Bas Eickhout, Vicky Ford

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Wim van de Camp

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.2.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Rina Ronja Kari, Bogusław Liberadzki, Jan Mulder, Monika Panayotova, Crescenzio Rivellini, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Theodoros Skylakakis, Georgios Stavrakakis, Michael Theurer

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Philip Bradbourn, Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Olle Schmidt

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Peter Jahr, Iosif Matula, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Theodor Dumitru Stolojan