Postup : 2013/2149(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0157/2014

Předložené texty :

A7-0157/2014

Rozpravy :

PV 10/03/2014 - 22
CRE 10/03/2014 - 22

Hlasování :

PV 12/03/2014 - 8.22
CRE 12/03/2014 - 8.22
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0229

ZPRÁVA     
PDF 191kWORD 154k
5. 3. 2014
PE 524.575v03-00 A7-0157/2014

o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti

(2013/2149(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Paweł Robert Kowal

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti

(2013/2149(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zahájení Východního partnerství v Praze dne 7. května 2009,

–   s ohledem na zahájení činnosti Parlamentního shromáždění Euronest, k němuž došlo dne 3. května 2011 během sedmého volebního období Evropského parlamentu,

–   s ohledem na vytvoření fóra občanské společnosti Východního partnerství a jeho dosavadní činnost, včetně doporučení a dalších dokumentů vypracovaných pěti pracovními skupinami nebo v průběhu výročních schůzí, které se konaly ve dnech 16.–17. listopadu 2009 v Bruselu (Belgie), ve dnech 18.–19. listopadu 2010 v Berlíně (Německo), ve dnech 28.–30. listopadu 2011 v Poznani (Polsko), ve dnech 28.–30. listopadu 2012 ve Stockholmu (Švédsko) a ve dnech 4.–5. listopadu 2013 v Chișinău (Moldavsko),

–   s ohledem na vytvoření Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) Výborem regionů, jejíž ustavující schůze se konala dne 8. září 2011 v polské Poznani, a s ohledem na dosavadní stanoviska vypracovaná konferencí CORLEAP,

–   s ohledem na závěry summitu konaného ve Varšavě ve dnech 29. až 30. října 2011,

–   s ohledem na závěry summitu konaného ve Vilniusu ve dnech 28. až 30. listopadu 2013,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2003 s názvem „Širší Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (COM(2003)0104), ze dne 12. května 2004 s názvem „Evropská politika sousedství – strategický dokument“ (COM(2004)0373), ze dne 4. prosince 2006 s názvem „Posílení evropské politiky sousedství“ (COM(2006)0726), ze dne 5. prosince 2007 s názvem „Intenzivní evropská politika sousedství“ (COM(2007)0774), ze dne 3. prosince 2008 s názvem „Východní partnerství“ (COM(2008)0823) a ze dne 12. května 2010 s názvem „Hodnocení evropské politiky sousedství“ (COM(2010)0207),

–   s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. března 2013 s názvem „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“ (JOIN(2013)0004) a ze dne 25. května 2011 s názvem „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303),

–   s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o evropské politice sousedství ze dne 26. července 2010 a 20. června 2011 a o Východním partnerství ze dne 18. a 19. listopadu 2013 a na závěry Rady pro zahraniční věci (obchod) ze dne 26. září 2011 a Evropské rady ze dne 7. února 2013,

–   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady o Východním partnerství ve dnech 19. a 20. prosince 2013,

–   s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2012 s názvem „Východní partnerství: plán do podzimního summitu v roce 2013“ (JOIN(2012)0013) a „Výsledky nové evropské politiky sousedství“ (JOIN(2012)0014) a průvodní společné pracovní dokumenty příslušných útvarů předložené dne 20. března 2013 („regionální zprávy“, SWD(2013)0085 a 0086),

–   s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 s názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství na období 2014–2020,

–   s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 28. května 2013 o energetické bezpečnosti v souvislosti s trhem s energií a harmonizací mezi zeměmi Východního partnerství a členskými státy EU (2013/C 338/03),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství: směrem k posílení partnerství: postoj EP ke zprávám o pokroku za rok 2012(1), ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství(2) a ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru(3),

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. prosince 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie(4),

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. prosince 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(6),

–   s ohledem na svá každoroční usnesení o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, zejména včetně nejnovějších usnesení k událostem v jižním a východním sousedství EU, a to: usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(7), usnesení ze dne 13. prosince 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2011 a politice Evropské unie v této oblasti(8) a usnesení ze dne 13. prosince 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2012 a politice Evropské unie v této oblasti(9),

–   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 29. března 2012 o způsobu a podmínkách možného založení Evropské nadace pro demokracii(10) a na založení Evropské nadace pro demokracii v roce 2012 a zahájení její plné činnosti v roce 2013,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2012 o přezkoumání strategie EU v oblasti lidských práv(11),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(12),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě(13),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0157/2014),

A. vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství, a zejména Východní partnerství, jsou založeny na hodnotách společenství a na společném závazku k dodržování mezinárodního práva a základních hodnot a na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, jako je právní stát, tržní ekonomika, udržitelný rozvoj a dobrá veřejná správa; vzhledem k tomu, že cílem Východního partnerství je rozšířit, předávat a propagovat hodnoty a zásady, na nichž je založena EU, zejména mír, přátelství, solidaritu a prosperitu, a jež přispějí k budování a upevňování zdravých demokracií, prosazování udržitelného hospodářského růstu a řízení přeshraničních vazeb s cílem urychlit politické přidružení partnerských zemí k EU a jejich hospodářskou integraci; vzhledem k tomu, že na summitu Východního partnerství ve Vilniusu všichni účastníci znovu potvrdili svůj závazek vůči těmto zásadám;

B.  vzhledem k tomu, že Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina a Bělorusko se díky postupnému rozšiřování EU přiblížily k EU a že jejich bezpečnost, stabilita a prosperita mají proto rostoucí vliv na bezpečnost, stabilitu a prosperitu EU a naopak;

C.  vzhledem k tomu, že hodnoty svobody, demokracie a lidských práv se mohou rozvíjet pouze ve vhodném prostředí, které se vyznačuje hospodářskou a sociální stabilitou, stejně jako v prostředí vnitrostátní a mezinárodní bezpečnosti, jak o tom svědčí vlastní historie EU;

D.  vzhledem k tomu, že zatímco základní zásady a cíle evropské politiky sousedství se vztahují na všechny partnery, vztah EU s každým z jejích partnerů je jedinečný a nástroje evropské politiky sousedství jsou navrženy tak, aby odpovídaly potřebám těchto vztahů;

E.  vzhledem k tomu, že summit Východního partnerství ve Vilniusu prokázal potřebu zamyslet se nad politikami EU vůči východním partnerům;

F.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství je určeno zemím východní Evropy ve smyslu článků 8 a 49 Smluv; vzhledem k tomu, že Východní partnerství by mělo podporovat demokratický přechod a reformní proces a je odpovědí na evropské ambice společností partnerských zemí;

G.  vzhledem k tomu, že země Východního partnerství mají pevně zakořeněné evropské ambice a nadále procházejí obtížným přechodem k demokratickému systému založenému na zásadách právního státu a dodržování lidských práv a občanských svobod poté, co po dlouhá desetiletí byly součástí SSSR; vzhledem k tomu, že v některých zemích Východního partnerství nepřevládá dostatečná shoda ohledně evropské budoucnosti;

H.  vzhledem k tomu, že ve světle současného spádu vývoje vztahů s východními partnery je třeba podpořit národy těchto zemí v jejich úsilí o další demokratické reformy; vzhledem k tomu, že proces přidružení k EU má právě tento cíl a v jeho uskutečňování by se mělo navzdory současným překážkám v některých zemích Východního partnerství pokračovat;

I.   vzhledem k tomu, že Východní partnerství by mělo podporovat politická, hospodářská, geopolitická, bezpečnostní, sociální a kulturní hlediska spolupráce;

J.   vzhledem k tomu, že evropský nástroj sousedství je hlavním nástrojem poskytování podpory a pomoci Unie zemím Východního partnerství; vzhledem k tomu, že tento nástroj usiluje o diferenciaci a přístup podle zásady „více za více“ a poskytuje značné finanční pobídky těm sousedním zemím, které provádějí demokratické reformy;

K.  vzhledem k tomu, že země Východního partnerství stále hledají politické alternativy svého rozvoje a že partnerství, které nabízí EU, sice vychází z jejich vlastní politické vůle, není však dostatečnou hnací silou změn a reforem, a to navzdory jasným evropským ambicím obyvatel zemí Východního partnerství; vzhledem k tomu, že poslední vývoj v zemích Východního partnerství a rovněž výsledek summitu z Vilniusu ukazují, že je třeba posílit strategickou povahu Východního partnerství a vynaložit větší úsilí na podporu a zvyšování povědomí o společných výhodách dohod o přidružení, a poukazují na to, že tyto země jsou při přijímání svrchovaných rozhodnutí i nadále vystaveny silnému tlaku a vydírání ze strany třetích stran; vzhledem k tomu, že země Východního partnerství musí mít právo rozhodovat o své budoucnosti svobodně a svrchovaně, aniž by byly vystaveny nepřípustnému vnějšímu tlaku, vyhrožování nebo zastrašování; vzhledem k tomu, že každá země má svrchované právo připojit se k mezinárodní organizaci či alianci a na rozhodování o vlastní budoucnosti bez vnějších vlivů;

L.  vzhledem k tomu, že nedávný vývoj prokázal, že politika EU v oblasti Východního partnerství je některými geopolitickými aktéry chybně pokládána za hru s nulovým součtem, a jejich negativní úloha by proto měla být brána v úvahu;

M. vzhledem k tomu, že Východní partnerství nemá v žádném případě za cíl poškozování dvoustranných vztahů s Ruskou federací nebo bránění těmto vztahům, nýbrž je naopak otevřené možnostem rozvoje součinnosti s Moskvou s cílem vytvořit co nejpříznivější podmínky pro udržitelný rozvoj našich společných sousedů;

1.  připomíná účel Východního partnerství, kterým je politická, hospodářská a kulturní integrace východních partnerů do Evropy založená na společných hodnotách, zájmech a závazku vůči mezinárodnímu právu, základním hodnotám, řádné správě a tržnímu hospodářství a opírající se o základy sdílené sounáležitosti a společné odpovědnosti; v tomto ohledu vítá zřízení zúčastněných stran Východního partnerství – Parlamentního shromáždění Euronest, Fóra občanské společnosti Východního partnerství a CORLEAP – a činnost, kterou vykonávají, ale i dalších iniciativ, jako je Kongres iniciativ východní Evropy; poukazuje nicméně na skutečnost, že poslední vývoj v některých zemích Východního partnerství svědčí o tom, že proces politické, hospodářské a sociální integrace není dostatečně stabilní; zdůrazňuje význam zapojení širší společnosti do procesu transformace; vybízí k častějšímu a účinnějšímu zapojení místních a regionálních orgánů i parlamentů, předních vedoucích pracovníků podniků a občanské společnosti, již by se podíleli na reformě způsobem, který by mohl ovlivnit vnitrostátní rozhodování;

2.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Východní partnerství bylo v poslední době jako celek závažným způsobem zpochybňováno třetími stranami, a vyzývá všechny účastníky, aby vytrvaly ve svých závazcích a účasti v projektu;

3.  zdůrazňuje, že evropská perspektiva, včetně práva požádat o členství podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii, by mohla představovat hnací motor reforem v těchto zemích, jakož i jejich závazku ke sdíleným hodnotám a zásadám, jako je demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a řádná správa, a že země Východního partnerství, které se nejvíce angažují v prohlubování vztahů s EU a jsou ochotny uskutečnit a provádět nezbytné reformy jak na politické, tak na hospodářské úrovni, by měly být řádně zohledněny a podporovány, čímž se vytvoří pobídka k další evropské integraci;

4.  uznává, že společnosti v zemích Východního partnerství, které jsou nakloněné integraci s Evropskou unií, dnes více než kdy dříve potřebují rozhodnou, aktivní a okamžitou podporu ze strany EU, která by měla být poskytována prostřednictvím různých kanálů a oblastí politiky od finanční pomoci k uvolnění vízového režimu;

5.  domnívá se, že projekt Východního partnerství vyžaduje důkladné posouzení účinnosti, včetně přesného vyhodnocení úspěchů a neúspěchů, a že potřebuje další zamyšlení, nový podnět a jasnou představu o dalším postupu, přičemž je třeba soustředit se na politickou spolupráci a partnerství se zeměmi Východního partnerství a na to, aby si tyto společnosti mohly zvolit, zda se vydají na cestu k evropské integraci; naléhavě tak EU vyzývá k tomu, aby se soustředila především na investování do bezprostředního pokroku pro občany, a v této souvislosti aby vytvořila bezvízové režimy, podporovala mladé lide a budoucí vůdce a více se soustředila na posílení občanské společnosti; zdůrazňuje význam odvětví energie, dopravy a výzkumu pro rozsah evropské integrace zemí Východního partnerství;

6.  domnívá se, že výsledek summitu ve Vilniusu upozorňuje na potřebu posílit strategický charakter Východního partnerství; doporučuje proto, aby bylo zajištěno pružné využití nástrojů, které má EU k dispozici, jako jsou např. makroekonomická pomoc, uvolnění obchodních režimů, projekty na posílení energetické bezpečnosti a hospodářské modernizace či rychlé uvolnění vízového režimu v souladu s evropskými hodnotami a zájmy;

7.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zelenou knihu o budoucnosti Východního partnerství po summitu ve Vilniusu;

8.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby zohlednily poznatky z nedávného vývoje v rámci Východního partnerství při stanovení dvoustranných a mnohostranných priorit Unie a financování v rámci evropského nástroje sousedství;

9.  považuje demokratické transformační procesy založené na zásadách právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod za klíčový předpoklad vytvoření silného a trvalého partnerství se zeměmi Východního partnerství;

10. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje občanská společnost v procesu přechodu a v reformním procesu a politický dialog v zemích Východního partnerství; vyzývá EU, aby posílila spolupráci s občanskou společností a poskytla jí podporu prostřednictvím řady různých nástrojů financování;

11. vítá prostředky přidělené v roce 2013 v rámci „programu integrace a spolupráce v rámci Východního partnerství“ (EaPIC), který je součástí nástroje evropské politiky sousedství, jež budou rozděleny mezi Moldavsko, Gruzii a Arménii jako dodatečné finanční prostředky zemím Východního partnerství, které dosáhly pokroku v reformách v oblasti prohlubování demokracie a lidských práv;

12. vítá návrh Komise, který umožní bezvízový styk při cestách do schengenského prostoru pro moldavské občany; zdůrazňuje, že liberalizace vízového režimu by měla být prioritou, a vyzývá, aby v této oblasti bylo vyvinuto větší úsilí; v této souvislosti konstatuje, že liberalizace vízového režimu je pouze jedním z řady procesů, které mají dotyčné společnosti vzájemně přiblížit, a že je v této oblasti třeba vyvinout větší úsilí, zejména s ohledem na hlubší spolupráci v oblasti vzdělávání, vědy, kultury a sportu; zdůrazňuje, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, výměnných pobytů žáků, placené a neplacené odborné přípravy, dobrovolné služby a činnosti au-pair je nástrojem, který bude mít velký dopad v oblasti vzdělávání a kultury; vyzývá k urychlenému přijetí této směrnice, která nabízí dlouhodobá víza a povolení k pobytu pro příslušníky třetích zemí za výše uvedenými účely;

13. zdůrazňuje, že je třeba investovat do projektů pro mladé lide a budoucí vůdce plným využitím možností stipendií dostupných v rámci programu „Erasmus +“ s cílem podpořit výměnu studentů a pedagogů mezi zeměmi Východního partnerství a členskými státy EU, pokračující finanční podporou činnosti Evropské univerzity humanitních věd v exilu a založením Univerzity Východního partnerství a Černomořské evropské akademie, které by poskytovaly příležitosti pro rozvoj vzdělávacích programů na různých úrovních a usilovaly o vzdělávání pro budoucí vůdce ze zemí Východního partnerství a členských států EU, stejně jako další podporou vědeckých a vzdělávacích projektů, které již prokázaly svou hodnotu v této oblasti, jako např. College of Europe;

14. naléhavě vyzývá k pořádání více školních výměn mezi členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství a domnívá se, že by na tento účel měly být vyčleněny zvláštní prostředky;

15. zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji rozvíjet spolupráci mládeže v rámci Mládežnického okna Východního partnerství spadajícího do programu „Mládež v akci“, a posílit tak aktivní občanství mladých lidí, rozvíjet solidaritu a podporovat toleranci mezi mladými lidmi; vítá v tomto ohledu summit mládeže Východního partnerství, který se konal v říjnu 2013 a jehož cílem bylo zprostředkování politického dialogu a vytváření sítí mezi těmi, kdo přijímají rozhodnutí, a mladými lidmi z EU a zemí Východního partnerství;

16. domnívá se, že potíže při podpoře a provádění Východního partnerství lze překonat prostřednictvím vyvážené a posílené účasti EU přesahující pouhý rámec politického dialogu, která bude zahrnovat a rozvíjet i oblast sociální, hospodářskou a kulturní; vyzývá EU, aby posílila svou přítomnost v partnerských zemích pomocí výraznějšího využívání interaktivních audiovizuálních prostředků a sociálních médií v příslušných místních jazycích a oslovila tak celou společnost; vyzývá Komisi, aby připravila jasnou komunikační strategii pro společnosti v zemích Východního partnerství s cílem vysvětlit jim přínosy dohod o přidružení, včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu (DCFTA) jakožto nástrojů modernizace jejich politických systémů a hospodářství;

17. zdůrazňuje, že EU a země Východního partnerství čelí společným politickým výzvám, pokud jde o zajištění spolehlivých a bezpečných dodávek energie; připomíná, že spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti je v rámci Východního partnerství a politiky sousedství jednoznačnou prioritou; připomíná, že Smlouva o Energetickém společenství stanovuje základ pro vytvoření zcela integrovaného regionálního trhu s energií, který podporuje hospodářský růst, investice a stabilní právní rámec; považuje další pokrok v začleňování plynárenských a elektrických sítí včetně zpětných toků v regionu za nezbytný předpoklad k dosažení cílů Energetického společenství; zdůrazňuje, že je důležité více se soustředit na konsolidaci, zdokonalení a účinnost odvětví energie, což je jednou z hlavních podmínek pro modernizaci hospodářství, posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti, stejně jako na vytvoření energetických strategií v souladu s povinnostmi Energetického společenství a cíli EU; vyzývá k pokračování reforem trhu s plynem a elektřinou a k dostatečnému podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s politikami a normami EU; uznává, že energetická závislost zemí Východního partnerství na třetích zemích a nedostatečná diverzifikace dodávek komplikují dynamiku evropské integrace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně přijaly projekty, které pomohou tento stav zmírnit; vyzývá Komisi a Radu, aby ze solidarity učinily základní zásadu Energetického společenství, jejíž plné respektování je očekáváno ze strany všech subjektů působících na trhu EU;

18. žádá, aby součástí každé dohody se zemí Východního partnerství byla doložka o energetické bezpečnosti, která zajistí náležité dodržování právních předpisů EU týkajících se vnitřního trhu s energií, jakož i mechanismus včasného varování, který zaručí včasné posouzení případných rizik a problémů týkajících se dodávek energie a jejich přepravy ze třetích zemí, a rovněž vytvoření společného rámce pro vzájemnou pomoc, solidaritu a řešení sporů;

19. vyzývá k tomu, aby byl přístup k jednotlivým partnerským zemím lépe přizpůsoben jejich potřebám, a to i tak, že bude lépe zohledňována jejich specifická geopolitická zranitelnost, a aby byla uplatňována zásada diferenciace a zásada „více za více“, přičemž je zároveň nutná celková koordinace; je pevně přesvědčen, že hloubka a rozsah vztahů s každou partnerskou zemí by měly odrážet evropské ambice této země, odhodlání ke sdíleným hodnotám a pokrok ve sbližování s právními předpisy EU, což bude posuzováno na základě jasných měřítek a podle vlastních zásluh; zastává názor, že architektura Východního partnerství musí být z institucionálního i koncepčního hlediska progresivní a flexibilní a musí poskytovat dlouhodobé pobídky pro všechny partnery, včetně těch nejvyspělejších, aby dále prohlubovali své vztahy s EU; dále se domnívá, že Východní partnerství by se nemělo zaměřovat jen na normativní cíle, ale rovněž přistupovat k občanům na základě přístupu „zdola nahoru“ a posílit tak povědomí o výhodách budoucího přidružení ve veřejném mínění; připomíná, že pokrok partnerství bude záviset na pokroku a intenzitě úsilí v oblasti dodržování lidských práv, reforem soudnictví, reforem veřejné správy, boje proti korupci a většího zapojení občanů do veřejného rozhodování;

20. vyzývá Komisi, aby hlouběji prověřila možnosti uvolňování překážek v obchodu, a to případně i před podpisem a realizací prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, aby tak společnosti a podniky v jednotlivých zemích Východního partnerství získaly z užší spolupráce s EU okamžité ekonomické výhody;

21. uznává význam podpory začleňování spočívající v zajištění toho, aby Partnerství pokračovalo se všemi šesti členy; zdůrazňuje tudíž nutnost dalšího posílení mnohostranného rozměru a vybízí k pořádání pravidelných setkání na ministerské úrovni napříč politickým spektrem;

22. v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité, aby Rada – jako v případě Ukrajiny – přijala okamžitá opatření zahrnující vyšší diplomatický tlak a zavedení individuálních cílených opatření, zákazu cestování a zmrazení aktiv a majetku úředníků, zákonodárců a jejich sponzorů z řad podniků, kteří jsou odpovědní za porušování lidských práv, a aby posílila úsilí o zastavení praní špinavých peněz a daňových úniků společností a podnikatelů dotčené země prostřednictvím evropských bank;

23. vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že podstata spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství není chápána oběma stranami stejně; se znepokojením konstatuje, že EU je často vnímána jako dárce a partnerské země jako příjemci, ačkoli by všichni měli vykonávat obojí; varuje, že tento druh vnímání může mezi společnostmi východních partnerů vyvolat nerealistická očekávání;

24. považuje za politováníhodné, že členské státy mají často odlišné názory a nezaujímají společný postoj k problematice rozvíjení vztahů se zeměmi Východního partnerství a jejich rozvoji; se znepokojením poukazuje na to, že se členské státy nedostatečně shodují na strategickém významu spolupráce a že k některým otázkám neexistuje společný postoj; požaduje, aby byl proveden komplexní přezkum evropské politiky sousedství, zvláště ve vztahu k východním sousedům, a to ve světle nedávných událostí i s ohledem na konkrétní a hmatatelná opatření, zejména ve vztahu k občanům zemí Východního partnerství;

25. doporučuje, aby byla dále posílena mnohostranná linie Východního partnerství a tak rozvíjena atmosféra spolupráce, přátelství a dobrých sousedských vztahů, které budou podporovat cíle politického přidružení a zejména hospodářské integrace, a aby byly podporovány vícestranné iniciativy spolupráce a společné projekty a aby bylo dosaženo dalšího pokroku v přeshraniční a regionální spolupráci, zejména v oblasti dopravy, mezilidských kontaktů, životního prostředí, bezpečnosti hranic a energetické bezpečnosti, a připomíná velký význam, který EU v této souvislosti přikládá parlamentnímu shromáždění Euronest; je přesvědčen, že spolupráce by přesto měla i nadále pokračovat, pokud je to možné, na dvoustranném základě mezi EU na jedné straně a partnerskými zeměmi na straně druhé;

26. zdůrazňuje, že více úsilí by se mělo věnovat sdílení zkušeností s demokratickými reformami a mělo by se využít bohatých zkušeností, které mají evropské země s procesem vytváření a ochrany demokratických režimů založených na dodržování základních hodnot a zásad právního státu, což se týká především členských států, které by mohly těžit jak z vlastní zkušenosti s integrací v EU, tak z úzkých vztahů se zeměmi Východního partnerství, přičemž by měla být uznávána specifika každé země, vyzdviženy očekávané oboustranné výhody a dosaženo rovnováhy mezi podmíněností a solidaritou, a to i v zájmu dalšího vývoje samotné EU; navrhuje prozkoumat možnosti vzájemného vzdělávání na politické i technické úrovni, jež by zvýšilo povědomí a znalosti o budování demokracie a právního státu;

27. domnívá se, že by EU měla aktivněji vybízet partnerské země k boji proti porušování lidských práv; vyzývá členské státy, aby provedly obecné zásady EU o zastáncích lidských práv, a připomíná, že v případě závažného porušování lidských práv a základních svobod může sama EU zvážit v souladu se Smlouvami zavedení restriktivních opatření či sankcí v rámci SZBP, jež zahrnují embargo na vývoz zbraní, zákaz vývozu vybavení pro vnitřní represe a omezení vydávání víz či zákazy cestování pro osoby, jež jsou přímo či nepřímo odpovědné za závažné porušování lidských práv či potlačování občanské společnosti a demokratické opozice nebo jejichž činnosti jinak závažné ohrožují demokracii nebo právní stát, jakož i zmrazení aktiv a finančních prostředků; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby sankce byly selektivní a cílené, a to v zájmu zabránění dopadu na život obyčejných lidí;

28. vítá parafování dohod o přidružení včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu s Moldavskou republikou a s Gruzií jako pozitivní závěr summitu ve Vilniusu, nicméně lituje, že výsledek summitu z Vilniusu nenaplnit všechna očekávání, a naléhavě vyzývá k urychlenému podpisu dohod o přidružení s partnerskými zeměmi a k jejich případnému úplnému, rychlému a účinnému provádění s cílem podpořit modernizaci a reformní proces těchto zemí, zejména v oblastech souvisejících s upevněním řádné správy, právním státem, ochranou lidských práv a bojem proti korupci, a podpořit budování a modernizaci hospodářství partnerských zemí a právní předpisy vstřícné k podnikatelům; vyzývá ESVČ a Komisi, aby stanovily oblasti spolupráce v rámci programu přidružení, kde by mohlo provádění začít v krátkém a střednědobém výhledu;

29. odsuzuje trvalý tlak, který vůči zemím Východního partnerství vyvíjí prostřednictvím hospodářských, politických a vojenských nástrojů Rusko, jež na posilování vztahů mezi EU a zeměmi Východního partnerství nahlíží jako na činnost zaměřenou proti jeho vlastním zájmům; zdůrazňuje, že je zapotřebí řešit tuto problematiku v rámci dialogu s Ruskem, přičemž je třeba zahájit vážnou diskusi mezi členskými státy EU o nových způsobech konstruktivního zapojení Ruska do iniciativ, které odrážejí společné zájmy bezpečného, stabilního a prosperujícího evropského sousedství, a překonat tak zastaralý a nebezpečný model myšlení v rovině sfér vlivu; vyzývá EU, aby přijala konkrétní opatření, včetně hospodářské pomoci, uvolnění obchodních režimů, projektů na posílení energetické bezpečnosti a hospodářské modernizace s cílem podpořit země Východního partnerství v jejich evropských ambicích, a aby přijala společnou strategii vůči Rusku; vyzývá dále k navázání upřímného a otevřeného dialogu se třetími zeměmi s cílem zvýšit co nejvíce úsilí o rozvoj součinnosti, jejímž cílem bude prospěch zemí Východního partnerství;

30. připomíná, že cílem spolupráce se zeměmi Východního partnerství by mělo být vytvoření užšího strategického partnerství, posílení mezilidských kontaktů mezi zeměmi EU a zeměmi Východního partnerství, vytvoření sítí sociálních vazeb za účelem další integrace a podpora modernizace a proevropského směřování, které jde nad rámec pouhé stabilizace;

31. zdůrazňuje, že v zemích Východního partnerství je třeba zvýšit povědomí o Evropské unii; zdůrazňuje, že delegace EU v zemích Východního partnerství by měly hrát klíčovou úlohu při podpoře kampaní ke zviditelnění EU;

32. nabádá k prohloubení vztahů mezi partnerskými zeměmi a k podpoře stability a k mnohostrannému budování důvěry; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet v rámci Východního partnerství skutečný vícestranný rozměr s cílem zlepšit dobré sousedské vztahy, posílit regionální spolupráci a překonat dvoustranné spory;

33. znovu opakuje svůj názor, že nevyřešené konflikty brání plnému rozvoji Východního partnerství a posilují nenávist, nevraživost a napětí mezi obyvateli několika zemí Východního partnerství; poukazuje na význam dosažení spravedlivého řešení a dlouhodobého míru založeného na zásadách mezinárodního práva; za tímto účelem vyzývá všechny zúčastněné strany, aby vytvořily příznivé podmínky tím, že upustí od nenávistné a štvavé rétoriky a provedou opatření posilující důvěru s cílem řešit humanitární, hospodářské a další otázky, a to na obou stranách sporů; zdůrazňuje význam regionální spolupráce a iniciativ na budování důvěry mezi zúčastněnými stranami; připomíná význam posílení zásady dobrých sousedských vztahů jakožto rozhodujícího prvku řešení konfliktů; vyjadřuje obavy, že úsilí a zdroje, které EU vynaložila, nebyly dostatečné k tomu, aby mohlo být dosaženo hmatatelných výsledků; naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila programy budování důvěry v konfliktních oblastech, aby došlo k obnovení dialogu a usnadnění mezilidských výměn; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby vyvinuly inovativní opatření a přístupy, včetně strategií pro komunikaci s veřejností a posouzení pragmatických iniciativ a neformálních kontaktů a konzultací, s cílem podpořit občanskou kulturu a mezikomunitní dialog;

34. je toho názoru, že účast a zapojení občanské společnosti z EU a z partnerských zemí má zásadní význam pro rozvoj politiky Východního partnerství; zdůrazňuje, že účast a aktivní zapojení do činnosti fóra občanské společnosti Východního partnerství na všech úrovních této mnohostranné platformy jsou velice vítány a měly by být dále posíleny;

35. zastává názor, že spolupráce mezi organizacemi občanské společnosti představuje dobrý základ pro mezilidské kontakty, které by neměly být omezeny státními hranicemi; doporučuje užší spolupráci a koordinaci mezi fórem občanské společnosti Východního partnerství a fórem občanské společnosti EU-Rusko;

36. domnívá se, že nástroje spolupráce by měly být jasně definovány, měly by zohledňovat dostupné nástroje a programy a soustředit se především na vzdělání a akademické výměny; vyzývá k tomu, aby na provádění Východního partnerství a na podporu reforem, stěžejních iniciativ a projektů byly poskytnuty dodatečné finanční zdroje; vyzývá všech šest zemí Východního partnerství, aby se plně zapojily do programů Unie;

37. zdůrazňuje, že respektování právního státu, včetně vytvoření nezávislého a účinného soudnictví, a odrazování od korupce v soukromém i veřejném sektoru je zásadní pro ochranu demokratických hodnot;

38. zdůrazňuje, že v zemích Východního partnerství je korupce stále ještě rozšířená a představuje závažný problém, který je třeba řešit;

39. uznává dopady hospodářské krize na hospodářský rozvoj zemí Východního partnerství; zdůrazňuje význam rozvíjení hospodářské spolupráce, která přispěje k tomu, aby projekt Východního partnerství dosáhl pokroku, mimo jiné prostřednictvím zvyšování povědomí o nejrůznějších hospodářských problémech, prosazováním dobré správy ve finančním sektoru a spoluprací s mezinárodními finančními institucemi, přijetím odvětvového přístupu a nabádáním k přijetí takových právních předpisů, které přispějí k rozvoji odvětví malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je zapotřebí uzavřít a prozatímně uplatňovat prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu jakožto hlavní nástroj modernizace hospodářství zemí Východního partnerství umožňující zotavit se z hospodářské krize;

40. vyzývá k vynaložení většího úsilí na posílení obchodního rozměru Východního partnerství, a to i prostřednictvím zlepšení podnikatelského prostředí v partnerských zemích ve prospěch místních, regionálních a evropských malých a středních podniků a podpory obchodních partnerství mezi EU a zeměmi Východního partnerství;

41. dále se domnívá, že podpora společných činností s dalšími strategickými partnery a spolupráce v mezinárodních a evropských organizacích by přinesla výhody všem dotyčným stranám;

42. zdůrazňuje potřebu podpory sociálních a kulturních vazeb, čímž se motto „jednotná v rozmanitosti“ uvede do praxe;

43. zdůrazňuje význam informací a kulturní výměny mezi zeměmi Východního partnerství a EU za účelem budování moderní, dobře informované společnosti a prosazování evropských hodnot;

44. zdůrazňuje skutečnost, že důležitou úlohu v zemích Východního partnerství sehrává Evropská nadace pro demokracii tím, že rychle, účinně a pružně posiluje občanskou společnost a prosazuje zásady právního státu a respektování lidských práv a podporuje nebo zakládá prodemokratická hnutí v zemích, kde přechod k demokracii dosud neproběhl nebo kde právě probíhá; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podpořily činnost Evropské nadace pro demokracii a plně přitom využily potenciálu ke spolupráci a součinnosti; v této souvislosti naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že pro činnosti Evropské nadace pro demokracii bude k dispozici dostatečné a stálé financování;

45. domnívá se, že v zájmu zlepšení spolupráce mezi východními partnery by EU měla přestat trvat na používání jednoho jazyka při společných projektech a měla by naopak podporovat vícejazyčnost, zejména pak v místních vládách a v občanských a vzdělávacích iniciativách;

46. zdůrazňuje, že je třeba podporovat a prosazovat společné úsilí v oblasti výzkumu a inovací, včetně výměnných programů pro studenty, při uskutečňování virtuálních vícejazyčných projektů a dialogu mezi kulturami prostřednictvím společné filmové produkce a společných zdrojů pro literární překlady, v oblasti společného výzkumu týkajícího se nacistického a komunistického dědictví a totalitních režimů a společné evropské historie, mimo jiné prostřednictvím programu „Evropa pro občany“ a podporou spolupráce s Platformou evropské paměti a svědomí;

47. vybízí k postupnému vytváření společného prostoru znalostí a inovací s cílem sloučit několik stávajících proudů spolupráce v oblasti výzkumu a inovací;

48. vybízí, aby byly prostřednictvím stávajících programů a nástrojů EU dále sbližovány právní předpisy ve všech oblastech dopravy a aby byly v celé dopravní síti zemí Východního partnerství prováděny projekty dopravní infrastruktury, a to ve snaze o větší zapojení evropských a mezinárodních finančních institucí a přiznání priority projektům, jež zlepšují návaznost na hlavní síť TEN-T;

49. vyzývá k pochopení toho, že Východní partnerství je ambiciózním programem, jehož výsledky mohou být patrnější až v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že ačkoli je Východní partnerství z mnoha stran kritizováno, je úspěch této iniciativy závislý jak na zapojení a politické vůli EU, tak jejích východních sousedů; dále poukazuje na to, že je zásadní, aby jakákoli kritika Východního partnerství měla konstruktivní povahu a měla za cíl dosáhnout zlepšení, nikoli diskreditace;

50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Výboru regionů, vládám a parlamentům zemí Východního partnerství, OBSE a Radě Evropy.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0446.

(2)

Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 26.

(3)

Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 105.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0565.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0570.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0334.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0503.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0575.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0113.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0504.

(12)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.

(13)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0274.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dokument obsahující návrhy do budoucna je předkládán ve zvláštní chvíli: v průběhu hospodářské krize v Evropě, po konání summitu Východního partnerství ve Vilniusu a na konci období EU zahrnujícího léta 2009–2014, kdy jeho úloha stoupá. EP by měl proto předložit ambiciózní návrh, který prokáže naši otevřenost a závazek k rozvoji evropského projektu. V tomto ohledu by nás krize neměla omezovat, ale měla by nás spíše inspirovat k tomu, abychom hleděli nad rámec politického závazku a soustředili se na občany zemí Východního partnerství a na vytvoření takových politik, které přinesou hmatatelné výsledky, jako je například bezvízový režim. EU by se měla rovněž zaměřit na mladé lidi a mladé vůdce a pomoci jim zakotvit svou budoucnost v EU. V neposlední řadě by se EU měla soustředit na energetickou bezpečnost a v této oblasti rovněž spolupracovat se zeměmi Východního partnerství. Tento dokument by nás měl inspirovat k odvážnému politickému přístupu k rozvoji Východního partnerství a měl by připravit cestu pro naše nápady.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.3.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Bastiaan Belder, Elmar Brok, Mário David, Susy De Martini, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Anna Ibrisagic, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Eduard Kukan, Krzysztof Lisek, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Werner Schulz, Davor Ivo Stier, Charles Tannock, Nikola Vuljanić, Sir Graham Watson, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Emine Bozkurt, Andrew Duff, Kinga Gál, Elisabeth Jeggle, Emilio Menéndez del Valle, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Zdravka Bušić, Carmen Fraga Estévez, Czesław Adam Siekierski, Wim van de Camp

Právní upozornění - Ochrana soukromí