o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 525/2013, pokud jde o technické provedení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu

(COM(2013)0769 – C7‑0393/2013 – 2013/0377(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0769),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0393/2013),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014(1),

–       po konzultaci s Výborem regionů,

–       s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0171/2014),

1.      přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.      vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový)   Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   (5a) Pokud jde o akty v přenesené pravomoci, které budou přijaty v souladu s tímto nařízením, měla by Komise předjímat, stejně jako u postupů správy jednotek během prvního kontrolního období Kjótského protokolu, pravidelnou kontrolu čistých převodů povolenek, podle níž se převody jednotek přiděleného množství (AAU) provádí, aby odrážely čisté převody povolenek Unie, včetně převodu emisních povolenek se třetími zeměmi, které se účastní systému EU ETS a nejsou součástí dohody o společném plnění (například Norsko a Lichtenštejnsko). Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 b (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   (5b) Příslušná mezinárodní pravidla pro započítávání emisí a pokroku v plnění závazků by měla být přijata na příští konferenci o klimatu v Limě v prosinci 2014. Komise by proto měla spolupracovat s členskými státy a třetími zeměmi, aby bylo zajištěno formální přijetí pravidel Kjótského protokolu pro započítávání na konferenci o klimatu v Limě. Výsledná pravidla by měla být zohledněna v rámci provádění registru Unie a aktů v přenesené pravomoci předjímaných v tomto nařízení. Odůvodnění Zpravodaj mění/nahrazuje PN 5 (bod odůvodnění 5b). Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 c (nový) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   (5c) V důsledku značného omezení emisí skleníkových plynů v Unii díky politikám v oblasti klimatu i hospodářským okolnostem bude mít Unie a členské státy v druhém kontrolním období Kjótského protokolu výrazný přebytek jednotek AAU, CER (ověřené snížení emisí) a ERU. Podle rozhodnutí 1/CMP.8, které požaduje, aby strany do roku 2014 přezkoumaly své závazky na snižování pro druhé kontrolní období, by Unie a členské státy měly některé jednotky zrušit, aby jejich počet odpovídal předpokládaným skutečným emisím a přinejmenším byl v souladu s trajektorií pro vnitrostátní emise, která by byla nákladově efektivní a směřovala k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2050. Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6   Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh (6) S cílem stanovit jednotná pravidla k zabezpečení technického provádění Kjótského protokolu v Unii po roce 2012, umožnit účinné fungování společného plnění závazků Unie, jejích členských států a Islandu a zajistit soulad provádění protokolu s fungováním EU ETS a rozhodnutím o „sdílení úsilí“ by se na Komisi měla delegovat pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zabezpečit jejich soulad s mezinárodně dohodnutými požadavky na započítávání, podmínkami společného plnění závazků stanovených v rozhodnutí […] a příslušnými právními předpisy Unie, (6) S cílem stanovit jednotná pravidla k zabezpečení technického provádění Kjótského protokolu v Unii po roce 2012, umožnit účinné fungování společného plnění závazků Unie, jejích členských států a Islandu a zajistit soulad provádění protokolu s fungováním EU ETS a rozhodnutím o „sdílení úsilí“ by se na Komisi měla delegovat pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zabezpečit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě, a aby byly v souladu s mezinárodně dohodnutými požadavky na započítávání, s podmínkami společného plnění závazků stanovených v rozhodnutí Rady o ratifikaci změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá a s příslušnými právními předpisy Unie,

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Úvod

Na konferenci o změně klimatu, která proběhla v prosinci 2012 v Dohá, přijalo 192 smluvních stran Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu změnu tohoto protokolu.

Změna z Dohá zavádí druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu (KP CP2), které začíná 1. ledna 2013 a končí 31. prosince 2020, s právně závaznými závazky ke snížení emisí, podle nichž se Evropská unie, její členské státy a Island zavázaly omezit své průměrné roční emise skleníkových plynů v období let 2013–2020 na 80 % emisí v referenčním roce (zpravidla rok 1990).

Změna z Dohá zároveň vedla k následujícím úpravám Kjótského protokolu: v první řadě zařazení nového plynu (fluoridu dusitého); za druhé, ambiciózní mechanismus, který stanoví zjednodušený postup, jenž smluvním stranám umožňuje zvýšit své závazky během kontrolního období; a za třetí ustanovení, které automaticky upravuje cíle smluvních stran, aby se předešlo zvýšení jejích emisí v období 2013–2020 nad jejich průměrné emise v letech 2008–2010.

Konference o změně klimatu v Dohá rovněž přijala rozhodnutí 1/CMP.8 a 2/CMP.78 o technickém provádění závazků týkajících se započítávání a spravování kjótských jednotek během druhého kontrolního období a při přechodu z prvního na druhé kontrolní období.

Provádění Kjótského protokolu po roce 2012 tedy vyžaduje soubor technických prováděcích pravidel, která musí být vypracována pro Evropskou unii, její členské státy a Island.

Cíl

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady představuje základ pro přijímání nezbytných technických pravidel s cílem zajistit provádění Kjótského protokolu v Evropské unii po roce 2012, umožnit účinné fungování společného plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu a zajistit soulad provádění protokolu s fungováním EU ETS a rozhodnutím o „sdílení úsilí“. Tato pravidla by měla řešit řadu otázek, včetně:

–         postupů správy jednotek, jako jsou transakce kjótských jednotek (vydávání, převod, nabývání, rušení, odebrání, přenos, nahrazení nebo změna data skončení platnosti) v rámci národních registrů Evropské unie, členských států a Islandu, i mezi těmito registry;

–         postupů započítávání souvisejících s přechodem z prvního do druhého kontrolního období, včetně přenosu přebytkových jednotek AAU, CER a ERU z prvního do druhého kontrolního období;

–         vytvoření a udržování rezervy přebytku z předcházejícího období (PPSR) a rezervy pro kontrolní období (CPR) pro každého člena dohody o společném plnění;

–         započítávání odvodu „podílu na zisku“ v návaznosti na vydávání jednotek ERU a první mezinárodní převod jednotek AAU v druhém kontrolním období.

Právní hlediska

Podle článku 290 SFEU doplňuje akt v přenesené pravomoci základní pravidla tím, že specifikuje jejich podstatu a reguluje další podrobnosti. Liší se od prováděcího aktu, který stanoví jednotné podmínky provádění právních předpisů Unie v členských státech.

Základem požadavků na započítávání v rámci Kjótského protokolu, které mají být prováděny po roce 2012, jsou do značné míry mezinárodně dohodnutá pravidla. Tato pravidla nejsou prováděna pouze členskými státy, ale vztahují se rovněž na Evropskou unii jako takovou, ukládají tedy povinnosti orgánům EU.

Jak stanoví článek 290 SFEU, akty v přenesené pravomoci předjímané v tomto nařízení by neharmonizovaly provádění žádných stávajících základních pravidel, ale spíše stanovily další specifické technické podrobnosti provádění Kjótského protokolu po roce 2012.

V zájmu vytvoření efektivního systému registrů, ve kterém by bylo možné provádět nové požadavky na započítávání a správu jednotek ve druhém kontrolním období v rámci Kjótského protokolu, je nezbytné zmocnit Komisi k přijetí nezbytných aktů v přenesené pravomoci.

Postoj zpravodaje

Zpravodaj návrh Komise vítá. Domnívá se, že poskytuje nezbytný právní základ pro přijetí technických pravidel s cílem zajistit účinné provádění Kjótského protokolu v Evropské unii po roce 2012.

Zpravodaj by rád zdůraznil následující aspekty, které by v návrhu Komise měly být zohledněny:

Řešení nejasností a úprav

Úrovně emisí/množství přidělené každému členskému státu (a Islandu) jsou založeny na rozhodnutí o „sdíleném úsilí“ (rozhodnutí č. 406/2009) a pokrývají všechny zdroje a propady na území tohoto členského státu, s výjimkou zdrojů zařazených do EU ETS.

Úroveň emisí/přidělené množství pokrývá emise v členských státech a na Islandu ze zdrojů zařazených do EU ETS, které rovněž spadají do působnosti Kjótského protokolu.

Množství přidělená členským státům jsou stanovena v návrhu rozhodnutí Rady o ratifikaci změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá a jakékoli nejasnosti a úpravy v definici společného přiděleného množství se budou týkat pouze množství, které bylo přiděleno Unii. Použití jakéhokoli přebytku nebo vyrovnání jakéhokoli nedostatku v rámci množství přiděleného Unii, ke kterému může dojít, například v důsledku procesu odborného přezkumu OSN, by bylo nutné řešit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Mezinárodní pravidla, která doposud nebyla formálně přijata

Příslušná mezinárodní pravidla pro započítávání emisí a pokroku, pokud jde o plnění závazků během druhého kontrolního období Kjótského protokolu, byla věcně dohodnuta, přestože nebyla formálně přijata, ve Varšavě v listopadu 2013. Po vyřešení dvou sporných ustanovení by tato pravidla měla být přijata na příští konferenci o klimatu v Limě v prosinci 2014. Jelikož věcně dohodnutá část těchto pravidel byla všemi smluvními stranami, které mají závazek v druhém kontrolním období Kjótského protokolu, prohlášena za uzavřenou, neměla by skutečnost, že tato pravidla nebyla formálně přijata, bránit Evropské unii, jejím členským státům a Islandu, aby je začaly provádět ve svých vnitrostátních právních předpisech. Nicméně Komise bude spolupracovat s členskými státy a třetími zeměmi, aby bylo zajištěno formální přijetí pravidel Kjótského protokolu pro započítávání na konferenci o klimatu v Limě. Jakákoli důležitá změna pravidel by měla být zohledněna v aktech přenesené pravomoci předjímaných v tomto nařízení.

Kontrola čistých převodů povolenek

Stejně jako u postupů správy jednotek během prvního kontrolního období Kjótského protokolu by i pro druhé kontrolní období měla být stanovena pravidelná kontrola čistých převodů povolenek, podle níž se převody jednotek přiděleného množství (AAU) provádí, aby odrážely čisté převody povolenek Unie, včetně převodu emisních povolenek se třetími zeměmi, které se účastní systému EU ETS a nejsou součástí dohody o společném plnění (například Norsko a Lichtenštejnsko). Tímto by se měly zabývat akty v přenesené pravomoci, které budou přijaty v souladu s tímto nařízením.

Závěry

Zpravodaj se domnívá, že působnost navržené změny nařízení (EU) č. 525/2013 o mechanismu pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů v EU plně odráží nutnost vypracovat a přijmout specifická a jednotná pravidla s cílem zajistit technické provádění Kjótského protokolu v Unii po roce 2012, umožnit účinné fungování společného plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu a zajistit soulad provádění protokolu s fungováním EU ETS a rozhodnutím „o sdíleném úsilí“.

Zpravodaj považuje formální vstoupení v platnost změny dohodnuté v Dohá za jeden z prioritních cílů Evropské unie, neboť Kjótský protokol zásadně přispívá k celosvětovému úsilí o řešení změny klimatu.

Vzhledem k výše uvedeným úvahám zpravodaj navrhuje, aby příslušný výbor a Evropský parlament bez zbytečného prodlení návrh Komise přijaly, a to nejpozději do konce tohoto volebního období.