Postup : 2013/2196(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0246/2014

Předložené texty :

A7-0246/2014

Rozpravy :

PV 02/04/2014 - 24
CRE 02/04/2014 - 24

Hlasování :

PV 03/04/2014 - 7.13
CRE 03/04/2014 - 7.13
PV 16/04/2014 - 7.33
CRE 16/04/2014 - 7.33
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0289
P7_TA(2014)0428

ZPRÁVA     
PDF 280kWORD 299k
24. 3. 2014
PE 521.588v03-00 A7-0246/2014

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl I – Evropský parlament

(COM(2013)0570 – C7‑0274/2013 – 2013/2196(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Cătălin Sorin Ivan

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl I – Evropský parlament

(COM(2013)0570 – C7‑0274/2013 – 2013/2196(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012(1),

–   s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012 (COM(2013)0570 – C7‑0274/2013)(2),

–   s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2012, oddíl I – Evropský parlament(3),

–   s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2012,

–   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2012, spolu s odpověďmi orgánů(4),

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací na rozpočtový rok 2012 předkládané Účetním dvorem podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(7), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(8),

–   s ohledem na čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, podle něhož musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o pokynech pro rozpočtový proces na rok 2012 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII, IX a X(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament(10),

–   s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0246/2014),

A. vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2012, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, ve všech orgánech uspokojivě;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 6. září 2013 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

C. vzhledem k tomu, že generální tajemník také potvrdil, že mu není známa žádná skutečnost, na níž nebylo upozorněno a která by mohla poškodit zájmy orgánu;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl I – Evropský parlament

(COM(2013)0570 – C7‑0274/2013 – 2013/2196(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012(11),

–   s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012 (COM(2013)0570 – C7‑0274/2013)(12),

–   s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2012, oddíl I – Evropský parlament(13),

–   s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2012,

–   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2012, spolu s odpověďmi orgánů(14),

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(15), které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2012 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(16), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(17), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(18),

–   s ohledem na čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, podle něhož musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o pokynech pro rozpočtový proces na rok 2012 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII, IX a X(19),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament(20),

–   s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0246/2014),

A. vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2012 dne 4. července 2013;

B.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

C. vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 6. září 2013 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že vytvořený kontrolní rámec skýtá dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

D. vzhledem k tomu, že generální tajemník také potvrdil, že mu není známa žádná skutečnost, na níž nebylo upozorněno a která by mohla poškodit zájmy orgánu;

E.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje v roce 2012, dozorčí a kontrolní systémy používané každou z institucí jsou v souladu s požadavky finančního nařízení a ze 151 operací, které Účetní dvůr kontroloval, byla jedna zatížena chybami, přičemž Účetní dvůr odhaduje nejpravděpodobnější míru chyb na 0 %;

F.  vzhledem k tomu, že podle obvyklého postupu byl správě Parlamentu zaslán dotazník a její odpovědi obdržel a projednal Výbor pro rozpočtovou kontrolu za přítomnosti generálního tajemníka a interního auditora;

G. vzhledem k přidané hodnotě, která se přikládá postupu udělování absolutoria Parlamentu, jež obnáší důkladný přezkum jeho účtů s cílem prokázat na jedné straně odpovědnost a naprostou transparentnost vůči občanům Unie tím, že jim bude umožněno podrobně se seznámit s finančním řízením orgánu, a na druhé straně představuje příležitost pro sebekritiku a zlepšení v oblastech, kde je stále možné zlepšit kvalitu, účinnost a účelnost správy veřejných financí, a tedy správy prostředků daňových poplatníků;

Rozpočtové a finanční řízení v Parlamentu v roce 2012

Přidaná hodnota parlamentního postupu udělování absolutoria

1.      zdůrazňuje přidanou hodnotu parlamentního postupu vedoucího ke každoročnímu udělení absolutoria Parlamentu;

2.      poukazuje na to, že prvořadým předmětem zájmu tohoto usnesení zůstává plnění rozpočtu a udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 a jeho hlavním cílem je zajistit, aby byly prostředky daňových poplatníků využívány co nejlépe, pročež upozorní na to, kde by mohla situace doznat zlepšení; vybízí odpovědné orgány Parlamentu, aby i nadále zlepšovaly na všech možných úrovních účelnost každodenní práce Parlamentu;

3.      opakuje svou výzvu předsednictvu, aby všem členům předkládalo více „bílých knih“ týkajících se politických záležitostí, což by umožnilo projednat jednotlivé položky v rámci politických skupin před konečným rozhodnutím;

4.      bere na vědomí, že celková částka prostředků na závazky v souhrnném rozpočtu Unie na rok 2012 činila 148 200 miliardy EUR, přičemž podíl rozpočtu Parlamentu na této částce činil 1 718 milionů EUR; dále poukazuje na to, že tato částka představuje pouze něco málo přes 1 % souhrnného rozpočtu Unie a činí 20 % částky ve výši 8 278 milionů EUR vyčleněné pro rok 2012 na správní výdaje všech institucí Unie; poznamenává, že to je v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení a pokrývá výdaje na budovy a infrastrukturu, platy zaměstnanců a důchody, informační technologie a bezpečnost;

5.      konstatuje, že čtyřmi hlavními kapitolami v rozpočtu Parlamentu byly kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci), které představovaly 70 % veškerých prostředků;

6.      konstatuje, že celková výše schválených prostředků v konečném rozpočtu Parlamentu na rok 2012 činila 1 717 868 121 EUR, což představuje 1,9% zvýšení oproti rozpočtu na rok 2011 (1 685 829 393 EUR), a že stejně jako v roce 2011 nebyl předložen žádný opravný rozpočet; je toho názoru, že Parlament prokázal svou rozpočtovou zodpovědnost a sebekázeň, když udržel zvýšení rozpočtu v roce 2012 pod úrovní míry inflace ve výši 2,6 %; očekává, že u rozpočtu na rok 2015 bude převažovat stejná sebekázeň, která udrží rozpočet pod 20 % kapitoly 5;

7.      poukazuje na to, že v roce 2012 bylo vynaloženo 99 % konečné výše běžných prostředků (v roce 2011 to bylo 93 %), míra zrušených prostředků činila 1 % (v roce 2001 činila 6 %) a že stejně jako v předchozích letech se podařilo dosáhnout vysoké míry čerpání rozpočtu, i když na tento výsledek měl vliv převod nevynaložených prostředků na konci roku na žádost pracovní skupiny předsednictva a Rozpočtového výboru, k němuž vydal Rozpočtový výbor souhlasné stanovisko;

Zpráva Parlamentu o rozpočtovém a finančním řízení

8.      konstatuje, že celkové příjmy zapsané v účetnictví Parlamentu k 31. prosinci v roce 2012 činily 175 541 860 EUR (v roce 2011 činily 173 293 432 EUR), z toho 22 274 843 EUR (oproti 23 815 077 EUR v roce 2011) činily účelově vázané příjmy;

9.      poznamenává, že se Parlament rozhodl provést „sběrný“ převod na konci roku, při kterém byly z různých rozpočtových položek shromážděny nevyčerpané prostředky v úhrnné výši 45 000 000 EUR se záměrem použít je na druhou splátku koupě budovy Trebel v Bruselu (konkrétně částku 35 000 000 EUR) a na stavbu nové budovy KAD v Lucemburku; vyrozumívá, že v důsledku toho se podaří ušetřit za celé období výstavby a umořování úvěru na poplatcích za financování odhadem 10,4 milionu EUR; vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že Parlament opakovaně požadoval, aby v zájmu jasnosti rozpočtu byly výdaje na budovy zapsány do rozpočtu, spíše než aby byly financovány prostřednictvím „sběrných“ převodů, jež byly požadovány v několika předcházejících usneseních o udělení absolutoria;

Účetní závěrka Parlamentu za rok 2012

10.    bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2012, jmenovitě:

(a) Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2012:

1 717 868 121

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2011:

21 700 000

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2011:

222 900 384

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2012:

22 274 843

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2011:

107 592 247

Celkem:

2 092 335 595

(b) Využití prostředků v rozpočtovém roce 2012 (v EUR)

závazky:

2 061 149 089

provedené platby:

1 623 172 878

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

412 253 714

prostředky přenesené neautomaticky:

0

zrušené prostředky:

55 790 384

(c) Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky přijaté v roce 2012:

175 541 860

(d) Celková rozvaha k 31. prosinci 2012 (v EUR)

1 539 591 147

11.    poukazuje na vysokou míru prostředků přenesených do roku 2012 (ve výši 244 600 384 EUR) a trvá na tom, aby se zlepšilo plánování výdajů;

12.    konstatuje, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účty jsou věrným a poctivým obrazem finanční situace Parlamentu ve všech významných aspektech; poukazuje dále na jeho prohlášení, že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

13.    připomíná rozhodnutí svého předsedy ze dne 4. července 2012 týkající se schválení účetní závěrky za rozpočtový rok 2012;

Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2012 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá

14.    vítá skutečnost, že Účetní dvůr při svém zvláštním posouzení správních a jiných výdajů jako celku zjistil, že testování správnosti operací ukazuje, že nejpravděpodobnější míra chyb v daném souboru je 0 % a systémy dohledu a kontroly u správních výdajů byly shledány účinnými; dále vítá skutečnost, že z auditu Účetního dvora vyplývá, že v roce 2012 nebyly platby u schválených výdajů zatíženy významnou mírou chyb; poznamenává, že se při auditu zkoumal vzorek 151 platebních operací – skládající se z 91 platebních operací z titulu platů, důchodů a souvisejících příspěvků a 60 plateb z titulu zakázek souvisejících s budovami a dalšími výdaji – oproti 56 platbám kontrolovaným v roce 2011;

15.    poznamenává, že správní a jiné výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje (platy, příspěvky a důchody), které představují 60 % celkových správních a jiných výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energii, komunikaci a informační technologie, a jsou považovány za málo rizikovou skupinu výdajů; upozorňuje na to, že podle Účetního dvora představují hlavní rizika pro správní a jiné výdaje nedodržování postupů při zadávání zakázek, plnění smluv, přijímání zaměstnanců a při výpočtech platů a příspěvků;

Najímání dočasných a smluvních zaměstnanců

16.    s uspokojením konstatuje, že při auditu 15 výběrových řízení na zaměstnance, která se konala v Parlamentu v roce 2012, nezjistil Účetní dvůr žádné chyby nebo nedostatky; vyzývá však generálního tajemníka, aby důsledně uplatňoval předpisy vztahující se na jmenování a povyšování zaměstnanců obecně a zejména zaměstnanců ve vedoucích pozicích;

Zadávání veřejných zakázek

17.    konstatuje, že Účetní dvůr při auditu ověřoval 18 zadávacích řízení; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky týkající se v jednom případě uplatnění kritérií pro udělení zakázky a ve druhém případě řízení a dokumentace zadávání zakázek;

18.    doporučuje, aby schvalující osoby zlepšily koncepci, koordinaci a efektivnost rámce a postupů zadávání zakázek v Parlamentu prostřednictvím náležitých kontrol a jasnějších pokynů; poznamenává, že uplatňování nového finančního nařízení a prováděcích pravidel k němu by mělo provázet vypracování nových vzorových smluv a výzev k podávání nabídek a vytvoření specifických školení, jak stanovovat a uplatňovat kritéria výběru a přidělení zakázky;

19.    podporuje odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem;

Přezkum Účetního dvora týkající se pokroku při realizaci doporučení vyjádřených ve výročních zprávách z předchozích let

Ověření ex ante týkající se postupů pro přijímání zaměstnanců

20.    připomíná zjištění Účetního dvora, že v souboru kontrolovaných postupů pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů nebyly v evidenci dokumenty, které by dokládaly provedené kontroly ex ante u dokumentace týkající se přijímání zaměstnanců; bere na vědomí skutečnost, že podle mínění Účetního dvora Parlament plně uskutečnil jeho doporučení a zajistil, že je nyní k přijatým rozhodnutím při najímání dočasných a smluvních zaměstnanců vyhotovena náležitá dokumentace a v souvislosti s těmito kontrolami je vedena podkladová dokumentace odůvodňující příslušná rozhodnutí; vítá skutečnost, že Parlament podle mínění Účetního dvora plně provedl jeho doporučení a zajistil, aby k nyní přijímaným rozhodnutím při najímání dočasných a smluvních zaměstnanců byla vyhotovena náležitá dokumentace a aby v souvislosti s těmito kontrolami byla vedena podkladová dokumentace odůvodňující příslušná rozhodnutí; vyzývá generálního tajemníka, aby informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu do září 2014 o účinnosti přijatých opatření, a to včetně těch, která vycházejí ze zjištění interního auditora, a rovněž s ohledem na přijímání mnoha nových akreditovaných parlamentních asistentů po volbách;

Zadávání veřejných zakázek

21.    vyjadřuje politování nad tím, že při prověrce vzorku veřejných zakázek Účetní dvůr zjistil, že v koncepci, koordinaci a provádění zadávacích řízení přetrvávají chyby, a že proto Účetní dvůr při zkoumání dosaženého pokroku seznal, že jeho dřívější doporučení se ve většině ohledů teprve naplňuje; opakuje proto svůj požadavek, aby byl bez dalšího prodlení zajištěn skutečný pokrok u všech kontrolních mechanismů pro zadávání veřejných zakázek tak, aby byly napraveny nedostatky zjištěné Účetním dvorem, a také aby byly zajištěny co nejkonkurenceschopnější ceny za získávané služby a zboží;

Výplata sociálních příspěvků a příplatků zaměstnancům

22.    připomíná konkrétní zjištění Účetního dvora týkající se informací o osobním a rodinném stavu zaměstnanců, které mají útvary Parlamentu k dispozici; je spokojen s tím, že audit Účetního dvora neodhalil žádný nový nedostatek, pouze ukázal, že riziko nesprávných nebo neoprávněných plateb přetrvává; dále konstatuje, že Parlament přijal v roce 2012 opatření, v jejichž důsledku se ještě zvýšil počet odpovědí při každoročním postupu elektronického ověření a aktualizace osobních údajů zaměstnanců a prohlášení zaměstnanců jsou v případě potřeby doplněna náležitými doklady;

Výroční zpráva interního auditora

23.    konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 21. ledna 2014 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 12. července 2013 a vysvětlil, že v roce 2012 provedl tyto auditní činnosti ve správních útvarech Parlamentu:

–  konzultace s útvarem interního auditu (IAS) týkající se procesu výběru telefonů ToIP(21);

–  průřezový následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu – fáze I 2012;

–  průřezový následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu – fáze II 2012;

– audit týkající se akreditovaných asistentů zaměstnaných jako ostatní zaměstnanci Unie;

– audit procesu akruálního účetnictví;

– následný audit týkající se politiky v oblasti nemovitostí: plánování, posuzování a řízení potřeb umístění osob v budovách;

24.    zdůrazňuje, že k významnějším závěrům výroční zprávy interního auditora patří tyto body:

–  u rozpočtového vyúčtování výdajů z některých stálých zálohových účtů (informační kanceláře a cestovní výdaje poslanců) i nadále dochází ke značným zpožděním;

–  bylo dosaženo pokroku v oblasti příspěvků politickým stranám a nadacím na evropské úrovni;

–  při konzultaci s útvarem IAS týkající se procesu výběru telefonů ToIP byly zjištěny nedostatky při formalizaci rozhodování ve věci projektu ToIP, k čemuž GŘ ITEC uvedlo, že již činí potřebné kroky, aby zmírnilo jakákoli z toho vyplývající rizika;

–  byly provedeny důležité kroky v oblasti IT řízení a vývoje IT aplikací, zvláště je třeba uvést metodické pokroky GŘ ITEC při vývoji aplikací;

–  první následný audit týkající se skupinových návštěv ukázal, že všechna opatření i nadále zůstávají nedokončena, jakkoli se podařilo částečně snížit zbytkové riziko;

–  pět neprovedených opatření, u kterých nemají příslušná generální ředitelství rozhodovací pravomoc pro potřebná opatření, bylo postoupeno k rozhodnutí na vyšší hierarchickou úroveň;

25.    bere na vědomí a podporuje názory, které vyjádřil interní auditor v souvislosti s následným auditem týkajícím se politiky v oblasti nemovitostí: plánování, posuzování a řízení potřeb umístění osob v budovách, pokud jde o:

- vymezení odpovídajícího plánování potřeb umístění osob v budovách ve střednědobém a dlouhodobém výhledu v návaznosti na odhad růstu počtu osob, pro které je třeba zajistit kancelářské prostory;

- přidělování kancelářských prostor na základě kritérií dohodnutých na interinstitucionální úrovni a existenci pravidel a postupů pro prosazení uplatňování těchto kritérií; a

- uplatňování účinného a účelného využívání kancelářských prostor;

26.    bere na vědomí a podporuje názory, které vyjádřil interní auditor v souvislosti s auditem týkajícím se akreditovaných parlamentních asistentů zaměstnaných jako ostatní zaměstnanci Unie, že kontrolní prostředí a kontrolní činnosti na GŘ pro personál a pro finance celkově skýtají přiměřenou jistotu, že akreditovaní parlamentní asistenti jsou přijímáni v souladu s ustanoveními pracovního řádu a jejich finanční nároky jsou hrazeny tak, jak tomu má být, z příspěvku poslanců na parlamentní asistenci; žádá obě GŘ, aby jakýmkoli nezbytným způsobem zajistila, že tyto záruky budou spolehlivé a jednoznačné;

27.    bere na vědomí skutečnost, že v roce 2012 bylo nezbytné převést 7,3 milionu EUR z podbodu pro místní asistenty (položka 4220-01) do podbodu 4220-02 (akreditovaní asistenti) a podbod 4220-01 byl snížen celkem o 14,1 milionu EUR (14,3 %), což bylo způsobeno špatným odhadem potřeb jak místních, tak akreditovaných asistentů, navzdory tomu, že počet akreditovaných asistentů se v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 zvýšil pouze nepatrně; je přesvědčen, že v budoucnosti bude nutné lépe odhadovat potřeby pro tyto podbody, aby byly dodrženy zásady správného finančního řízení a bylo možné reagovat na skutečné potřeby;

28.    poznamenává nicméně, že mají-li být důsledně a bezezbytku naplněny cíle vnitřní kontroly a zajištěno správné uplatňování nejen jednacího řádu Parlamentu a náležitých odvozených předpisů přijatých příslušnými parlamentními orgány, ale také finančního nařízení, je stále prostor pro další posílení některých řídících a kontrolních postupů, u nichž je pouze mírné zbytkové riziko a jež se týkají těchto oblastí:

–  včasného zajištění pravidelných informací pro akreditované parlamentní asistenty, pokud jde o jakékoli aktualizace nebo změny předpisů, které se na ně vztahují nebo se na ně vztahují obdobně, a předložení odůvodněné zprávy o těchto změnách nebo poskytnutí aktuálních informací jejich zástupcům s cílem zaručit transparentnost a zásady rovného zacházení a rovných příležitostí;

–  zajištění včasného a přiměřeného podávání zpráv poslancům a akreditovaným parlamentním asistentům ohledně pracovních práv a povinností souvisejících s koncem smluvního pracovního poměru akreditovaných parlamentních asistentů (dovolená, nezaměstnanost, důchodová práva atd.);

–  zdokonalení vnitřních kontrol s cílem sledovat, jak je využíván příspěvek na parlamentní asistenci;

–  zajištění bezproblémovějšího a efektivnějšího administrativního zpracování náboru nových akreditovaných asistentů po volbách v roce 2014 a poskytnutí nezbytných zdrojů, obzvláště lidských zdrojů, a zaručení nepřetržité asistence poslancům zvoleným pro nové volební období tím, že bude zajištěno, že smlouvy akreditovaných parlamentních asistentů pokračujících v poskytování asistence nebudou obsahovat žádné mezery;

29.    opětovně připomíná, že po pěti letech uplatňování nového statutu asistentů je nezbytné provést jeho úplné vyhodnocení včetně možných úprav pravidel uskutečněných co nejdříve;

Audit rámce vnitřní kontroly

30.    připomíná, že původní přezkoumání rámce vnitřní kontroly v letech 2003 a 2004 vyústilo ve 14 zpráv o auditu pokrývajících všechna oddělení a centrální útvary a obsahujících 452 odsouhlasených opatření s cílem zlepšit celkovou míru:

– dodržování minimálních standardů vnitřní kontroly orgánu,

– dosahování klíčových cílů kontrolní činnosti orgánu (dodržování příslušných právních a správních předpisů a politik; spolehlivost manažerských informací a záznamů a hospodárnost, účinnost a účelnost operací);

Zbývající „neprovedená opatření“

31.    konstatuje, že koncem roku 2012 po řadě po sobě jdoucích následných auditů zůstalo z původně dohodnutých 452 opatření týkajících se rámce vnitřní kontroly stále nedokončeno 15 opatření; bere na vědomí závěr interního auditora, že u dvou GŘ (pro finance a pro infrastrukturu a logistiku) bylo možno doložit zlepšení jejich procesů zadávání veřejných zakázek;

32.    bere na vědomí nový průřezový a monitorovací proces vnitřního auditu pro sledování dohodnutých opatření z jeho zpráv, v jehož rámci je každý jednotlivý úkol sledování průřezový, tj. současně se zabývá všemi ještě neprovedenými opatření, která mají být provedena; konstatuje dále, že tyto úkoly se nyní provádějí dvakrát za rok, a to v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 10. května 2011 o udělení absolutoria Parlamentu za rozpočtový rok 2009;

33.    konstatuje, že ke konci roku 2012 se interní auditor vyjádřil v tom smyslu, že ještě zbývá provést 73 opatření, z nichž dvě jsou velmi důležitá, 35 opatření skýtá výrazné riziko a 36 mírné riziko; s uspokojením konstatuje, že během roku 2012 bylo plně provedeno, a tudíž uzavřeno 80 opatření, z nichž dvě byla velmi důležitá; vybízí všechna dotčená generální ředitelství, aby pokračovala ve svém úsilí o zlepšení svých řídících a kontrolních postupů; vyzývá interního auditora, aby stanovil přísnější časové plány pro provedení těchto opatření; vyzývá interního auditora, aby průběžně informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech ještě neprovedených opatřeních z původního přezkumu rámce vnitřní kontroly; znovu vyzývá řídící pracovníky oddělení a celého sekretariátu, aby provedli všechna zbývající „neprovedená opatření“ ještě do konce tohoto volebního období;

34.    bere na vědomí závěry útvaru interního auditu, že proces sledování daných opatření v roce 2012 celkově ukázal jasné známky zlepšení, bylo potvrzeno uzavření 80 ze 153 neprovedených opatření a snížil se počet velmi důležitých opatření s vysokým rizikem (z osmi na tři); je však znepokojen poměrně vysokým počtem 73 opatření, která již měla být provedena a jejichž provedení bylo odloženo na rok 2013; uznává, že profil rizika u opatření, která Parlament do konce roku ještě neprovedl, vykazuje větší podíl opatření v kategorii mírného rizika než počátkem roku 2012, což naznačuje, že útvary učinily pokrok, a to i v oblastech, v nichž ještě opatření nebyla vůbec uzavřena;

Opatření přijatá generálním tajemníkem na základě usnesení o udělení absolutoria za rok 2011

35.    bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2011, které byly poskytnuty Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 25. října 2013, výbor je tedy obdržel před zahájením postupu udělování absolutoria za rok 2012; vítá následné vystoupení generálního tajemníka, který dne 25. listopadu 2013 prezentoval odpovědi a reakce správy Parlamentu na různé otázky a žádosti obsažené v usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2011, a výměnu názorů s poslanci po tomto vystoupení;

36.    vítá skutečnost, že od roku 2011 procházejí překladatelské a tlumočnické služby Parlamentu výraznými změnami; bere na vědomí, že v průběhu tohoto procesu by se mohla značně zvýšit efektivita a v důsledku toho by se mohly snížit finanční prostředky, přičemž by byla zachována kvalita a nabídka pro poslance; konstatuje, že v rámci politiky zdrojově efektivní plné mnohojazyčnosti umožnila skutečnost, že se doslovné záznamy z jednání a otázky k písemnému zodpovězení překládají pouze na požádání, snížit natrvalo výdaje na externí překlady o 11 milionů EUR;

37.    připomíná druhé rozhodnutí předsednictva ze dne 12. března 2012 o zdrojově efektivní plné mnohojazyčnosti, v němž bylo stanoveno, že delegacím žádajícím o výjimku, aby mohly cestovat v týdnech vyhrazených pro schůze výborů, budou zajištěny pouze omezené jazykové služby, konkrétně tlumočení v maximálně jednom jazyce; konstatuje, že díky tomuto opatření se počet cest konaných během týdnů vyhrazených pro externí parlamentní činnosti zvýšil oproti 36 % všech cest v roce 2011 na 46 % cest v roce 2012 a současně se počet dnů tlumočníka na služební cestě snížil meziročně 2011–2012 o 23 %;

38.    bere na vědomí následné rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 23. března 2013, na jehož základě byla úterní a středeční odpoledne v týdnech pro schůze výborů vyhrazena pouze pro schůze výborů a trialogy; vnímá pozitivně, že v důsledku těchto opatření se podíl nákladů na externě zajišťované tlumočení na celkovém rozpočtu Parlamentu snížil z 3,5 % v roce 2011 na 2,6 % v roce 2012; je přesvědčen, že zásadu řádného finančního řízení je třeba uplatňovat také na tlumočení a že v zájmu co nejlepšího zhodnocení peněz daňových poplatníků Unie by měla být průběžně prováděna kritická analýza, která by vyhodnocovala, kde a jak by bylo možno zvýšit efektivitu a držet pod kontrolou nebo omezovat náklady; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby byla každoroční zpráva o uplatňování pravidel pro mnohojazyčnost veřejně přístupná členům příslušného výboru;

39.    bere na vědomí odpověď generálního tajemníka, v níž se uvádí, že náklady na cenu LUX byly sníženy, jak to navrhl Výboru pro rozpočtovou kontrolu a jak bylo odhlasováno na plenárním zasedání při projednávání zprávy o udělení absolutoria za rok 2010; konstatuje, že byla přijata řada konkrétních opatření s cílem minimalizovat výdaje na cenu LUX, a to zejména snížení nákladů na propagační činnosti na mezinárodních festivalech a v prostorách Parlamentu; bere na vědomí, že výdaje na cenu LUX v roce 2012 činily 434 421 EUR, což představuje snížení o 24 % oproti roku 2011 (573 722 EUR); požaduje, aby byly nalezeny další způsoby zvyšování účinnosti;

40.    nepovažuje udělování cen za hlavní činnost Parlamentu a požaduje, aby před zahájením nových iniciativ týkajících se cen byla provedena analýza nákladů a přínosů;

41.    konstatuje, že vzhledem ke stále rostoucímu počtu zákazníků a k tomu, že orgán prošel velkým vývojem, přijalo předsednictvo na své schůzi dne 10. června 2013 komplexní strategii, která vytyčuje hlavní směry politiky služeb v oblasti stravování v Parlamentu do roku 2019; připomíná, že celkově se objem stravovacích služeb zvýšil mezi lety 2002–2011 zhruba o 150 %, v roce 2002 obsloužila stravovací zařízení 1,472 milionu zákazníků, v roce 2011 již 3,711 milionu zákazníků; konstatuje, že stravovací služby Parlamentu i nadále vykazují provozní schodek, který by neměl být vyrovnáván pouze zvýšením cen; poznamenává, že cenové politiky v Parlamentu by měly být i nadále stejné jako v ostatních orgánech a institucích a že Parlament má lepší předpoklady získat od dodavatelů výhodnější podmínky a dosáhnout při těchto transakcích úspor z rozsahu, a to se zřetelem k množství obsluhovaných zákazníků;

Absolutorium Parlamentu za rok 2012

42.    konstatuje, že rozsah postupu udělování absolutoria by měl zahrnovat nejen plnění rozpočtu a řídící činnosti generálního tajemníka a správy v rozpočtovém roce 2012, nýbrž také rozhodnutí řídících orgánů Parlamentu, tj. předsedy, předsednictva a Konference předsedů; zdůrazňuje, že Parlament při kritickém zkoumání finančního řízení instituce uděluje absolutorium nikoli generálnímu tajemníkovi, nýbrž předsedovi Parlamentu;

43.    v tomto ohledu je potěšen tím, jak hodnotná a fundovaná byla výměna názorů mezi generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu za přítomnosti interního auditora v souvislosti s absolutoriem Parlamentu za rok 2012, která se uskutečnila dne 21. ledna 2014; opakuje, že řídící orgány a správa Parlamentu jsou v průběhu tohoto procesu považovány za odpovědné a je proto zásadní, aby celý rozhodovací postup probíhal zcela transparentním způsobem, který má zajistit, aby si občané Unie mohli utvořit věrný a přesný obrázek o tom, jak Parlament přijímá rozhodnutí a používá zdroje, které má k dispozici; v tomto smyslu požaduje, aby pořady jednání schůzí i rozhodnutí přijatá rozhodovacími orgány Parlamentu byly bezodkladně a všeobecně sdělovány poslancům a zaměstnancům Parlamentu i široké veřejnosti;

44.    poukazuje na to, že pro posouzení toho, jak Parlament plnil svůj rozpočet, by hlavními směrodatnými náhledy, prostými jakýchkoli politických zájmů, měly být v první řadě stanovisko nezávislého externího auditora a pak též stanovisko interního auditora Parlamentu a jeho posouzení systému vnitřní kontroly Parlamentu; opakuje, že je spokojen s pozitivním výrokem Účetního dvora, pokud jde o spolehlivost účetní závěrky Parlamentu a legalitu a správnost operací, na kterých se zakládá;

45.    připomíná, že kodex chování poslanců Parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů přijatý v plénu dne 1. prosince 2011 ukládá poslancům v plném rozsahu zveřejnit jakékoli výdělečné činnosti mimo Parlament, odměnu, kterou pobírají, a jakoukoli jinou funkci, kterou vykonávají a která by mohla vést ke střetům zájmů, a že kodex výslovně zakazuje přijímat jakékoli peněžní částky nebo jiné dary výměnou za to, že ovlivní rozhodnutí Parlamentu; konstatuje, že kodex stanoví jasná pravidla pro přijímání darů a pro lobbování bývalých poslanců; požaduje, aby správa pravidelně a každoročně kontrolovala nejméně 15 % těchto prohlášení;

46.    bere na vědomí, že prováděcí opatření ke kodexu chování poslanců přijalo předsednictvo dne 15. dubna 2013; s uspokojením konstatuje, že prováděcí opatření k čl. 5 odst. 3, která mají zajistit transparentnost úhrady cestovních výdajů a výdajů na ubytování a pobyt poslanců třetími osobami a která jsou účinná od 1. července 2013, stanoví, že poslanci oznámí účast na akcích pořádaných třetími osobami v případě, že je úhrada jejich cestovních výdajů nebo výdajů na ubytování nebo pobyt nebo přímá platba takových výdajů zajištěna třetí osobou; dále poznamenává, že pokud nebyly hrazeny ani proplaceny žádné takové výdaje, nýbrž jen strava, vstupné nebo obdobné výdaje ve výši do 150 EUR, povinnost oznamovat účast neplatí;

47.    kritizuje skutečnost, že zprávu dozorčího výboru OLAF nepředal předseda Parlamentu Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, kterému byla určena, a že byla držena více než dva měsíce pod zámkem; kritizuje, že správa EP předala předvolání svědků ze strany belgického soudu třem dotčeným poslancům až po tříměsíčních průtazích; kritizuje, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu byl při výkonu své práce omezen z důvodu zamítnutí slyšení týkajícího se činnosti pracovní skupiny pro Řecko a slyšení na téma „Řízení ‒ Evropská komise jako institucionální kapacita“, která byla odkládána více než jeden rok;

48.    požaduje zveřejnění všech příloh k parlamentním otázkám k písemnému zodpovězení včetně otázek (článek 117 jednacího řádů) na domovských stránkách Evropského parlamentu; Návrh usnesení

Politické činnosti předsedy Evropského parlamentu

49.    požaduje podrobné informace týkající se toho, do jaké míry jsou činnosti spjaté s výkonem funkce politicky neutrálního předsedy Evropského parlamentu odděleny od jeho přípravných činností jakožto vedoucího člena kandidátní listiny sociálnědemokratické strany ve volbách do Evropského parlamentu, zejména co se týče zaměstnanců jeho kanceláře, informačních kanceláří Parlamentu v zahraničí a cestovních nákladů; zastává názor, že v mnohých z těchto činností se tato dvojí role překrývala; požaduje podle vzoru Komise jasné oddělení role veřejného činitele, aby daňoví poplatníci ze zemí Unie nebyli zatíženi náklady na volební kampaň vedoucích kandidátů pro volby do Evropského parlamentu;

Pracovní místa Parlamentu

50.    konstatuje, že protokol č. 6, připojený ke Smlouvám, o umístění sídel orgánů, na kterém se společně dohodly vlády členských států, stanoví, že Parlament má tři pracovní místa; upozorňuje na požadavek, který vyslovil ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2013 o udělení absolutoria za rok 2011, že „generální tajemník a předsednictvo poskytnou poslancům aktualizované údaje a informace ohledně dopadů skutečnosti, že Parlament má vícero sídel, na finance a životní prostředí“, které v tomto smyslu následovalo usnesení Parlamentu ze dne 6. února 2013 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2014 a zpráva o umístění sídel evropských orgánů přijatá dne 20. listopadu 2013;

51.    připomíná, že rozhodnutí o sídle Parlamentu bylo motivováno vážnými historickými důvody a že otázka stanovení sídla orgánu nebo instituce Unie je výlučně v pravomoci členských států; v tomto ohledu poznamenává, že jakékoli rozhodnutí o změně sídla Parlamentu by vyžadovalo změnu Smluv, o níž musí rozhodnout jednomyslně členské státy;

52.    konstatuje, že výdaje vyplývající z geografické rozptýlenosti Parlamentu jsou jednou z významných oblastí, v nichž byly zjištěny možné úspory; vítá zprávu generálního tajemníka(22) ze srpna 2013 týkající se finančních důsledků geografické rozptýlenosti Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že ve zprávě vycházely výpočty z těchto parametrů:

–  jako východisko byl zvolen návrh rozpočtu na rok 2014;

–  příslušné výpočty byly aktualizovány, jakmile byly k dispozici aktuálnější údaje (například statistické údaje o pracovních a služebních cestách);

–  způsob výpočtu nákladů na odpisy byl upraven tak, aby reflektoval návrh, že jediným pracovním místem by se stal Brusel, čímž se tyto náklady snížily;

–  výdaje v důsledku působení ve Štrasburku a Lucemburku byly uvedeny samostatně;

–  byly provedeny nové odhady, ve kterých se ukázaly veškeré dodatečné pravidelné výdaje, které by byly důsledkem jediného pracovního místa, a také jednorázové investice a náklady spojené se sloučením pracovních míst;

53.    upozorňuje, že zpráva vyčísluje teoretické čisté úspory sloučení tří pracovních míst do jednoho, a to v Bruselu, odhadem na 88,9 milionu EUR ročně, což představuje zhruba 5 % rozpočtu Parlamentu v roce 2014, 1,03 % celkové výše rozpočtu Unie na správní výdaje a 0,06 % celkového rozpočtu Unie; bere na vědomí, že v případě sloučení tří pracovních míst Parlamentu do jednoho činí odhadovaný čistý dopad na každého občana Unie za rok 0,18 EUR;

54.    poukazuje na to, že zpráva uvádí, že případný přesun z Lucemburku do Bruselu by vedl k dodatečným nákladům ve výši 14 milionů EUR ročně; zdůrazňuje, že se zpráva zmiňuje i o různé kvantitativní a kvalitativní míře podpory, kterou Parlamentu poskytují hostitelské státy; konstatuje, že tyto potenciální náklady nebyly do výpočtu možných úspor při hypotéze Bruselu jako jediného sídla promítnuty;

55.    zdůrazňuje skutečnost, že by se podařilo ušetřit 10 703 tun emisí CO2, pokud bychom již dále jako pracovní místa nevyužívali Štrasburk (10 235) a Lucemburk (468); lituje, že tento dopad geografické rozptýlenosti Parlamentu na životní prostředí v podobě emisí oxidu uhličitého činí 11,16 % celkové uhlíkové stopy Parlamentu v roce 2011;

56.    očekává zveřejnění studie Účetního dvora, která má poskytnout důkladnou analýzu možných úspor z rozpočtu Unie, k nimž by došlo, pokud by měl Parlament pouze jedno pracovní místo, jak to požaduje ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(23), a žádá, aby součástí této analýzy bylo rozpočtové hledisko a dodatečné náklady, jako jsou úspory dosažené snížením ztrát pracovní doby a větší účinnost; požaduje prozkoumání nejen cestovních výdajů zaměstnanců Parlamentu (včetně prozatímních zaměstnanců, externích odborníků a dočasných zaměstnanců), ale také zvýšených cestovních výdajů zaměstnanců Komise a Rady v důsledku několika sídel;

Řízení správy Parlamentu: zvýšení provozní efektivnosti

57.    znovu potvrzuje, že toto usnesení se i nadále v první řadě zaměřuje na plnění rozpočtu a na absolutorium za rozpočtový rok 2012 a že jeho hlavním cílem je zajistit, aby veřejné peníze daňových poplatníků byly využívány nejlepším možným způsobem, přičemž zároveň upozorňuje, kde by bylo možno dosáhnout lepších výsledků ve snaze o efektivnost; vyzývá odpovědné orgány Parlamentu, aby i nadále zlepšovaly na všech možných úrovních efektivnost každodenního chodu Parlamentu s cílem neustále lépe a lépe sloužit občanům Unie; očekává, že se generální tajemník ve své příští výroční zprávě pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu více zaměří na účinnost a efektivnost výdajů;

58.    je toho názoru, že během volebního období 2009–2014, v obtížných ekonomických a finančních podmínkách, se podařilo dosáhnout úspor, které byly často náhodné a jen dočasné, nicméně značné; je přesvědčen, že správa Parlamentu by měla přijít na to, jaká by mohla být další opatření vedoucí k zefektivnění, která by přinášela systematické a trvalé úspory, jež by nejprve snížily rozpočet Parlamentu a poté umožnily přesunout zdroje do nových oblastí činnosti Parlamentu, zejména aby bylo možno posílit dimenzi kontroly toho, jak Komise provádí politiky Unie;

59.    vyzývá správu Parlamentu, aby zvážila větší využití dostupných technologií, jako jsou telekonference a práce z domova, s cílem snížit administrativní náklady a cestovní výdaje; požaduje, aby byl předložen konkrétní návrh na rozšířené využití obou těchto technologií; odhaduje, že tak lze dosáhnout významných dodatečných úspor, aniž by byla ohrožena kvalita opatření, a že kromě finančních zisků by využití videokonferencí a práce z domova mohlo přispět rovněž k účinnějšímu nakládání s časem a k Parlamentu šetrnějšímu k životnímu prostředí;

60.    žádá správu, aby nadále uplatňovala inteligentní úsporná opatření, která umožní dosáhnout úspor, aniž by ohrozila účinnost, účelnost nebo kvalitu parlamentních činností;

Generální ředitelství pro předsednictví

61.    bere na vědomí, že GŘ PRES prošlo reorganizací, která vedla k vytvoření nového GŘ EPRS (pro služby parlamentního výzkumu), a že došlo k internalizaci parlamentních služeb zajišťování bezpečnosti, což vedlo k vytvoření GŘ pro bezpečnost; vyjadřuje uspokojení nad tím, že internalizace zajišťování bezpečnosti má podle předpokladů přinést v období 2013–2016 úspory přes 11 milionů EUR; konstatuje však, že pět zaměstnanců kanceláře předsedy EP má obsadit ve správě Parlamentu místa generálních ředitelů a ředitelů; kriticky hodnotí tyto politické praktiky při obsazování vedoucích pozic a porušování ustanovení služebního řádu; připomíná, že Unie kritizuje v celosvětovém měřítku politickou protekci, a požaduje dodržování těchto kritérií také ze strany správy Parlamentu; přeje si, aby jej generální tajemník každoročně informoval o přesné výši ušetřené částky, což může být dobrým příkladem vedoucím k internalizaci dalších služeb, jež nyní poskytují třetí strany;

62.    konstatuje, že místo jednoho generálního ředitele bylo sice obsazeno, avšak zvolený pracovník tuto funkci nevykonává ani po šesti měsících od jeho jmenování; požaduje proto zrušení tohoto místa generálního ředitele;

Generální ředitelství pro vnější politiky

63.    pokud jde o meziparlamentní delegace, se znepokojením shledává, že kvůli obecným požadavkům na hospodárnost by mohla být snížena schopnost těchto delegací zajistit stejnou viditelnost Parlamentu v této oblasti, jakou mají ostatní orgány Unie, zejména Komise a Rada, a je oslaben přístup Parlamentu k vnější politice a konsolidaci parlamentní diplomacie jakožto doplňkového nástroje činností Komise a ESVČ; z těchto důvodů považuje za zásadní, aby se neztratily znalosti a zkušenosti, které Parlament získal při dohledu nad evropskými projekty a jejich viditelnost, a aby navrhovaná opatření nezhoršovala schopnost meziparlamentního dialogu mezi Parlamentem a ostatními zeměmi, zejména v případě politické nestability a ohrožení demokracie (Arabské jaro, konflikt na Blízkém východě, konflikt na Ukrajině, příprava kontroverzních voleb atd.), a jeho účinnost;

Generální ředitelství pro komunikaci

64.    konstatuje, že GŘ COMM má vysoký rozpočet v položce 3242 „Publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích“; zaznamenává stále více a více externího zajišťování činností, které znamená vícenáklady pro daňového poplatníka; žádá podrobný seznam opatření v oblasti externího zajišťování činností na GŘ COMM a jejich nákladů;

65.    je znepokojen možností nezjištěných střetů zájmů při udělování grantů financovaných z rozpočtu EP; upozorňuje na článek 58 finančního nařízení a na povinnost správy EP ověřovat prohlášení předkládaná příjemci grantů a smluvními dodavateli; požaduje informace o tom, jaké analýzy rizik provádí správa Parlamentu u těchto prohlášení, aby ověřila jejich pravdivost;

Informační kanceláře

66.    konstatuje, že v roce 2012 činily výdaje na služební cesty zaměstnanců informačních kanceláří 1,8 milionu EUR, přičemž služební cesty do Štrasburku stály jen těsně nad 1 milion EUR; trvá na tom, že prioritou by mělo být využívat videokonferencí a dosahovat tak jak strukturálních snížení nákladů z rozpočtu Parlamentu, tak zlepšení ve smyslu vlivu na životní prostředí, přičemž práce Parlamentu nedozná jakékoli újmy;

Skupinové návštěvy

67.    konstatuje, že od ledna 2012 vstoupil v platnost nový soubor předpisů upravující přijímání skupinových návštěv, včetně způsobu vyplácení příspěvků; konstatuje, že předsednictvo se rozhodlo zachovat vyplácení příspěvků skupinovým návštěvám v hotovosti; je znepokojen značným rizikem poškození pověsti a ohrožení bezpečnosti spojeným s platbami skupinovým návštěvám v hotovosti; žádá nové rozhodnutí předsednictva, kterým budou platby v hotovosti zrušeny, neboť touto praxí dochází k porušování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES(24); bere na vědomí, že z přibližně 2 000 skupinových návštěv ročně obdrželo jen 365 v roce 2012 více než 15 000 EUR, ale většina těchto skupinových návštěv si zvolila způsob výplaty v hotovosti, i když správa Parlamentu doporučuje spíše platbu bankovním převodem nebo dělenou výplatu oběma způsoby;

Dům evropských dějin

68.    bere na vědomí, že spolufinancování provozních nákladů Domu evropských dějin ze strany Komise bylo zabezpečeno tím, že byla do rozpočtu na rok 2014 zapsána částka 800 000 EUR v prostředcích na závazky a byla přidělena do okruhu 3 víceletého finančního rámce; konstatuje dále, že tato částka odpovídá 30 % celkových provozních nákladů naplánovaných v rozpočtu pro daný rok a je určena také k pokrytí výdajů, které umožní otevřít každý týden expozici i sedmý den;

69.    konstatuje, že dne 22. října 2012 předsednictvo zásadním způsobem podpořilo koncept stálé výstavy v Domě evropských dějin;

EuroparlTV

70.    konstatuje, že v rozpočtu na rok 2012, jak jej přijalo plénum Parlamentu, bylo na EuroparlTV v rozpočtové položce 3246 vyčleněno 8,5 milionu EUR; je si vědom toho, že i když byl rozpočet na EuroparlTV výrazně snížen z 9 milionů EUR v roce 2008 na 5 milionů EUR v roce 2014, výsledky této služby se zlepšily díky řadě nových služeb a projektů, mj. větším podílem bezprostředně použitelných audiovizuálních produktů s delší životností, a díky řadě exkluzivních koprodukcí s celostátními televizními stanicemi v několika členských státech, a v důsledku toho se zvýšila sledovanost; vítá stále rostoucí počet lidí, kteří Parlament sledují na sociálních médiích, zejména na Facebooku, na němž má momentálně přes 1,2 milionu „přátel“, pro které se vytvářejí exkluzivní pořady EuroparlTV; těší se, až obdrží nezávislou hodnotící studii věnovanou online multimediální produkci Parlamentu, která byla zadána na základě rozhodnutí předsednictva ze dne 3. prosince 2012;

71.    vyjadřuje znepokojení nad tím, že i přesto, že Parlament vynaložil prostředky na to, aby byl vybaven špičkovými studii s nejmodernější technikou, a zaměstnává rozsáhlý tým profesionálních pracovníků v oblasti komunikace, může od mediálního pokrytí činnosti Parlamentu odrazovat požadavek, aby vysílací společnosti používající parlamentní studia hradily satelitní poplatky; žádá generálního tajemníka, aby zjistil, zda by změna podmínek podnítila větší pokrytí parlamentních rozprav a diskusí za účasti poslanců, a následně o tom podal zprávu;

72.    nepovažuje EuroparlTV za hlavní činnost Parlamentu a požaduje, aby před zahájením jakýchkoli nových činností v rámci projektu EuroparlTV byla provedena analýza nákladů a přínosů;

Generální ředitelství pro personál

73.    upozorňuje na problémy s náborem úředníků nebo jiných zaměstnanců z určitých členských států, např. z Německa, ze Spojeného království, z Rakouska nebo z Nizozemska, jejichž zastoupení mezi zaměstnanci generálního sekretariátu je mnohem nižší než „demokratická váha“ dané země v Unii, a shledává, že poměrně vysoký počet zaměstnanců má státní příslušnost Belgie (13,6 %) nebo Lucemburska (2,2 %) kvůli umístění pracovních míst Parlamentu; žádá předsednictvo, aby přezkoumalo postupy a požadavky pro nábor pracovníků s cílem zjistit, jakou měrou se případně podílejí na problémech se získáváním pracovníků z těchto členských států;

74.    požaduje informace o tom, jaké jsou podmínky pracovní smlouvy místních pracovníků služby v budovách ve Štrasburku a pracovníků služby v budovách v Bruselu v týdnech, kdy probíhá zasedání ve Štrasburku; požaduje, aby správa EP předložila zprávu o tom, zda jsou v případě pracovníků služby v budovách ve Štrasburku dodržovány unijní pracovněprávní předpisy a předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a jaká jsou učiněna opatření, aby nedocházelo ke zdánlivé samostatné výdělečné činnosti těchto zaměstnanců; požaduje, aby bylo provedeno srovnání nákladů s cílem zjistit, jaký způsob zaměstnávání těchto pracovníků by byl z hlediska daňového poplatníka nejvýhodnější;

75.    bere náležitě na vědomí rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu ze dne 12. prosince 2013 ve věci F-129/12 a hluboce lituje skutečnosti, že Parlament byl odsouzen za to, že nebyl schopen poskytnout pomoc v případech obtěžování a neoprávněného propuštění; nařizuje proto příslušným útvarům, aby přijaly veškerá opatření nezbytná pro to, aby v budoucnosti k podobným situacím již nedošlo;

76.    žádá o předložení zprávy o zvýšení počtu pracovních míst ve třídách AD a AST ve správě Parlamentu od roku 2005 do letošního roku; žádá o rozčlenění těchto míst podle třídy a státní příslušnosti;

77.    žádá o předložení zprávy o zvýšení počtu míst ředitelů a generálních ředitelů ve správě Parlamentu od roku 2005; žádá o jejich rozčlenění podle státní příslušnosti;

78.    žádá o předložení zprávy o počtu zaměstnanců politických skupin, kteří od roku 2009 získali postavení úředníka a) na základě řádného výběrového řízení a b) na základě tzv. přechodových klauzulí (tzv. „passarelly“);

79.    poukazuje na to, že více než 1 500 zaměstnanců Parlamentu má své děti v Evropských školách; trvá na tom, že Parlament musí hrát vůdčí úlohu v rámci organizační struktury těchto škol;

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO)

Politika Parlamentu v oblasti budov

80.    upozorňuje na skutečnost, že Parlament se v průběhu let stal vlastníkem nemovitostí a s touto strategií jsou nerozlučně spjata určitá rizika a že náklady na provoz a údržbu technických zařízení se v příštích letech nutně zvýší, protože bude třeba se vyrovnat s tím, jak budovy stárnou; zejména zdůrazňuje, že jakákoli strategie týkající se nemovitostí a budov musí brát také v potaz tyto rostoucí náklady a nutnost renovace budov ve střednědobém horizontu; poukazuje na to, že taková strategie týkající se nemovitostí a budov musí zajistit udržitelnost rozpočtu Parlamentu a zachovat určitou míru flexibility kombinací nákupů, pronájmů nebo užívacích práv s cílem zajistit Parlamentu optimální hodnotu za vynaložené prostředky; zdůrazňuje, že koupě budovy nemusí být vždy nejlepším řešením;

81.    bere na vědomí, že během roku 2012 začala řada revizí uzavřených smluv případ od případu se zaměřením na finanční podmínky, zejména se zřetelem k trendům na trhu s pronájmy nemovitostí; je potěšen tím, že tyto nově sjednané smlouvy přinesou v příštích letech tyto strukturální úspory:

- smlouva na užívací právo budovy Wiertz přinesla snížení nákladů o 0,45 milionu EUR ročně na dani z nemovitosti a poplatcích;

- přestěhování do budovy Geos v roce 2014 přineslo snížení nákladů o 5 milionů EUR v průběhu 45 měsíců;

- revize smluvních podmínek pronájmu budovy Goldbell přinesla snížení nákladů o 2,5 milionu EUR do konce roku 2017;

- revize smluvních podmínek pronájmu informační kanceláře v Madridu přinesla snížení nákladů o 0,27 milionu EUR;

Budova Konrad Adenauer (KAD)

82.    připomíná, že se zprvu nepodařilo vybrat kandidáty v nabídkovém řízení na projekt budovy Konrad Adenauer, protože cenové nabídky předložené v tomto nabídkovém řízení byly výrazně vyšší než odhady; bere na vědomí následné rozhodnutí předsednictva v roce 2012 přeformulovat výzvy k podávání nabídek v souvislosti s budovou KAD, díky čemuž byly předloženy značně nižší nabídky, což umožnilo dodržet původně schválený rozpočet na tento stavební projekt; bere na vědomí, že stavební práce začaly v září 2013 s novým projektovým manažerem a za výhodnějších podmínek partnerství, jehož součástí je podpora lucemburské vlády; očekává, že původně schválený celkový rozpočet na stavební práce bude dodržen, a to i přes nevyhnutelné zpoždění projektu;

Jednací sál Parlamentu v Bruselu

83.    bere na vědomí, že oprava nosné konstrukce stropu v jednacím sále Parlamentu v Bruselu si vyžádá náklady těsně nad 2 miliony EUR, což je částka nižší než odhadované 3 miliony EUR, a vzhledem ke stáří budovy nebylo možno následně zahájit žádné právní řízení; je si vědom toho, že přístup neustálých pravidelných inspekcí a preventivní údržby budov Parlamentu zavedený v roce 2012 odhalil konstrukční závady u dřevěných stropních trámů, a tak se podařilo předejít velmi vážnému neštěstí, při němž mohlo dojít ke ztrátám na životech, a celá budova mohla být značně poškozena; bere na vědomí, že útvary, které takto přišly o své prostory, se podařilo přemístit do jiných budov Parlamentu, protože zóna A budovy Paul-Henri Spaak (PHS) byla dočasně uzavřena, a že jednací sál by mělo být znovu možné využívat počátkem dubna 2014;

Generální ředitelství pro tlumočení a generální ředitelství pro překlad

84.    s uspokojením konstatuje, že uplatňování rozhodnutí předsednictva o zdrojově efektivní mnohojazyčnosti přineslo v roce 2012 u tlumočnických a překladatelských služeb úspory ve výši 10,9 milionu EUR, resp. 10 milionů EUR, aniž by se to dotklo zásady mnohojazyčnosti nebo se zhoršila kvalita parlamentní práce; připomíná, že je nezbytná interinstitucionální spolupráce v oblasti výměny osvědčených postupů, které pomáhají zvyšovat efektivitu a umožňují dosahovat úspor;

Generální ředitelství pro finance

Dobrovolný důchodový fond

85.    konstatuje, že v roce 2010 hodnota aktiv dobrovolného důchodového fondu(25) vzrostla díky návratnosti investic ve výši 9,4 % ve spojitosti s tím, jak se investiční trhy nadále zotavovaly z celosvětové finanční krize;

86.    konstatuje však, že se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu vypočtený na základě aktiv fondu, a to na 207,9 milionu EUR na konci roku 2012; zdůrazňuje, že tyto odhadované budoucí závazky jsou rozloženy na několik desetiletí;

87.    poznamenává nicméně, že to vyvolává znepokojení, že se prostředky fondu mohou vyčerpat, a že Parlament ručí všem bývalým a některým současným poslancům za vyplácení důchodových nároků z tohoto fondu, pokud fond již nebude schopen plnit své závazky; připomíná, že tento dobrovolný důchodový fond byl koncipován jako přechodné řešení do doby, než nabyl účinku nový statut poslanců Evropského parlamentu dne 14. července 2009;

88.    bere na vědomí, že Soudní dvůr Evropské unie v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí, která přijalo předsednictvo v roce 2009, tj. zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Evropského parlamentu, jsou právně platná; připomíná, že dvě třetiny plateb do fondu odvedl přímo Parlament, a nikoli jednotliví poslanci;

Generální ředitelství pro inovaci a technickou podporu

89.    je hluboce znepokojen tím, že osobní a důvěrné e-mailové schránky vybraných poslanců, parlamentních asistentů a úředníků se ocitly v ohrožení poté, co se stal Parlament terčem útoku technikou „man in the middle“, kdy se hacker napojil na komunikaci mezi soukromými smartphony a veřejnou sítí wi-fi v Parlamentu; trvá na tom, aby nezávislá třetí strana provedla audit bezpečnosti IKT u všech parlamentních systémů IKT a telekomunikačních systémů v souladu s podmínkami stanovenými v příloze I s cílem dokončit jasný plán směřující ke spolehlivější politice bezpečnosti IKT v roce 2015;

90.    domnívá se, že uživatelé z řad návštěvníků by měli mít k síti wi-fi jen takové připojení, přes které se nemohou dostat na intranet nebo k interním IT službám Parlamentu, jako je webmail – měly by tedy být odděleny funkční vlastnosti soukromé sítě wi-fi a sítě wi-fi pro návštěvníky; je toho názoru, že by měl být proveden nezávislý audit bezpečnosti celé IT a telekomunikační infrastruktury Parlamentu, který poskytne ujištění, že Parlament pracuje v prostředí odpovídajícím nejvyšším dostupným standardům bezpečnosti proti aktivitám hackerů a snahám o zachycování komunikace přes telefony;

91.    domnívá se, že důležité pokroky musí být podpořeny odpovídajícími investicemi do podpory a údržby u těchto projektů a také patřičnou spoluprací s poslanci a zaměstnanci; poukazuje zejména na úspěšné zahájení systému AT4AM; lituje toho, že v Evropském parlamentu byla ukončena distribuce systému Linux, jenž nikdy nebyl nabízen poslancům či zaměstnancům, kteří by o něj měli zájem, ani na ně nebyl zacílen; konstatuje, že zavedení nových pracovních nástrojů pro poslance a zaměstnance předpokládá, že pilotní fáze testování těchto pracovních nástrojů proběhne pouze ve spolupráci s těmi poslanci a zaměstnanci, kteří jsou ochotni se uvolit k práci navíc, kterou testování v rámci pilotní fáze obnáší;

92.    ve stejném duchu trvá na tom, aby Parlament dále spolupracoval s Generálním ředitelstvím Komise pro informatiku s cílem nejen odhalit nové rušivé nástroje IKT pocházející od nezavedených prodejců, ale také určit vhodné náhrady za staré nástroje a infrastruktury IKT směřující k otevřeným a interoperabilním řešením, jež nejsou závislá na prodejcích a povedou k sociální, etické a hospodářské odpovědnosti;

93.    bere na vědomí proces internalizace zaměstnanců generálního ředitelství pro inovaci a technickou podporu a přislíbené snížení nákladů a zvýšení míry odbornosti a korporátní kultury mezi pracovníky v oblasti IT; opětovně připomíná, že vyšší míra odborných znalostí v oblasti trvalých inovací byla také uváděným důvodem k externalizaci tohoto odvětví před mnoha lety; zpochybňuje důvod snížených nákladů; je si vědom omezení a problémů v souvislosti s náborem nejlepších profesionálů na trhu; vyzývá generálního tajemníka, aby spolupracoval s Evropským úřadem pro výběr personálu s cílem nalézt způsoby, jak urychlit postup přijímání zaměstnanců a přilákat nejlepší odborníky v oblasti IT technologií a bezpečnosti;

94.    trvá na tom, že je nutné, aby ve všech záležitostech souvisejících s IKT měl konečné slovo sám Parlament;

95.    konstatuje, že stávající infrastruktura Parlamentu v oblasti IKT je jen částečně založena na otevřených zdrojích, a omezuje proto používání hardwarových a softwarových aplikací ze strany Parlamentu; vyzývá k postupnému přechodu k otevřené infrastruktuře IKT vedoucí k větší nákladové efektivnosti a interoperabilitě a současně nejvyššímu stupni bezpečnosti; vyzývá v tomto ohledu také k dostatečné technické a administrativní podpoře, která zajistí náležitou údržbu;

96.    navrhuje, aby v rámci překladatelských a tlumočnických služeb byly více využívány nové informační a komunikační technologie;

97.    naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby dodatečně zajistil, že na pracovištích budou poslancům a zaměstnancům k dispozici pomocní pracovníci v oblasti IKT, aby mezi těmito pomocnými pracovníky a zaměstnanci Parlamentu a poslanci mohlo docházet k bezpečné a pohodlné osobní interakci; připomíná generálnímu tajemníkovi, že podpora v oblasti IKT se vzdáleným přístupem může být nepříjemná a méně vhodná pro navázání vztahu důvěry mezi pracovníky údržby IT a těmi, kteří jejich služby potřebují; poukazuje také na to, že je nevhodné spoléhat se pouze na vzdálená řešení, dokud nebude náležitě proveden výše zmíněný audit bezpečnosti;

98.    Žádá, aby generální tajemník zajistil, aby do 1. prosince 2014 byly provedeny minimálně tyto auditní činnosti:

–  testování vniku do černé skříňky

–  testování vniku do bílé skříňky

–  přezkum kryptografických protokolů

–  přezkum aplikací

–  přezkum seznamu přístupových práv k aplikacím

–  přezkum seznamu přístupových práv k fyzické infrastruktuře

–  přezkum kompilačního řetězce pro aplikace

–  přezkum zdrojového kódu pro aplikace;

Očekává, že výsledky tohoto auditu budou předloženy Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Rozpočtovému výboru spolu s odhadem výdajů, lidských zdrojů a času potřebných k nápravě veškerých nedostatků v oblasti bezpečnosti zjištěných během auditu;

99.    je toho názoru, že přístup k údajům nesmí být omezen kvůli architektuře platformy nebo specifické architektuře systému a že datový formát musí být založen na široce používaných a volně přístupných standardech a musí být podporován a udržován organizacemi, které jsou nezávislé na výrobcích; zdůrazňuje, že úplná dokumentace formátu a veškerých rozšíření musí být volně k dispozici;

Cestovní kancelář

100.  vítá skutečnost, že nová smlouva s cestovní kanceláří platná od 1. ledna 2014 zahrnuje možnost provést finanční audit a audit výkonnosti, jak požadoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu; bere na vědomí, že jediný podnik, který předložil svou nabídku, je BCD Travel N.V., tedy stejná kancelář, která získala zakázku v předchozím období, a že současná smlouva se uzavírá na dobu dvou let;

101.  trvá na tom, aby v rámci letů po Evropě byly poslancům hrazeny z rozpočtu Parlamentu pouze letenky ekonomické třídy;

Výroční zpráva o udělených zakázkách

102.  připomíná, že finanční nařízení a prováděcí pravidla k němu, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 2013, stanoví, že rozpočtovému orgánu a veřejnosti musí být poskytnuty informace o zakázkách udělených orgánem nebo institucí; konstatuje, že nové finanční nařízení ukládá povinnost zveřejňovat udělené zakázky v hodnotě nad 15 000 EUR (dříve to bylo nad 25 000 EUR), tj. v hodnotě, která odpovídá nové prahové hodnotě, nad níž je nutno konat výběrové řízení s více nabídkami;

103.  konstatuje, že generální ředitelství Parlamentu udělilo v roce 2012 zakázky v hodnotě přes 25 000 EUR a úhrnná hodnota těchto zakázek činila 724 milionů EUR (oproti 603 milionům EUR v roce 2011); dále konstatuje, že centrální útvary vypracovaly na základě informací zadaných schvalujícími odděleními do rejstříku udělených zakázek výroční zprávu pro rozpočtový orgán o zakázkách udělených v roce 2012;

104.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2012 a 2011 podle typu zakázky:

Typ zakázky

(mezi 15 000 a 25 000 EUR)

2012

 

Počet

Hodnota (v EUR)

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

66

13

15

0

1 363 733

246 663

289 561

0

Celkem

94

1 899 957

Typ zakázky

(v hodnotě od 25 000 EUR)

2012

2011

 

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

167

39

21

3

73 %

17 %

9 %

1 %

168

43

29

5

68 %

18 %

12 %

2 %

Celkem

230

100 %

245

100 %

Typ zakázky

(v hodnotě od 25 000 EUR)

2012

2011

 

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

478 867 118

20 050 555

48 097 311

177 282 082

66 %

3 %

7 %

24 %

372 679 542

181 515 814

33 142 238

15 881 213

61 %

30 %

6 %

3 %

Celkem

724 297 066

100 %

603 218 807

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2012, s. 6)

105.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2012 a 2011 podle typu použitého řízení:

Typ řízení

(mezi 15 000 a 25 000 EUR)

2012

 

Počet

Hodnota (v EUR)

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Soutěž

Výjimka

0

0

94

-

-

0

0

1 899 958

-

-

Celkem

94

1 899 958

Typ řízení

(v hodnotě od 25 000 EUR)

2012

2011

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Soutěž

Výjimka

93

4

133

-

-

40 %

2 %

58 %

-

-

90

12

138

2

3

37 %

5 %

56 %

1 %

1 %

Celkem

230

100 %

245

100 %

Typ řízení

(v hodnotě od 25 000 EUR)

2012

2011

 

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Soutěž

Výjimka

268 775 678

245 111 639

210 409 749

-

-

37 %

34 %

29 %

-

-

436 253 061

126 420 563

31 283 089

4 668 600

4 593 494

72 %

21 %

5 %

1 %

1 %

Celkem

724 297 066

100 %

603 218 807

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2012, s. 8)

106.  bere na vědomí, že z 230 zakázek udělených v roce 2012 bylo 97 zakázek v celkové hodnotě 514 milionů EUR zadáno v otevřených nebo omezených řízeních a 133 zakázek v celkové hodnotě 210 milionů EUR v řízeních vyjednávacích; bere na vědomí, že výrazné zvýšení použití vyjednávacích řízení mezi lety 2011 a 2012, pokud jde o hodnoty zakázek, spočívá ve třech řízeních na zakázky týkající se budov v úhrnné hodnotě 177,28 milionu EUR, která značně zvýšila celkovou částku;

107.  lituje skutečnosti, že v důsledku snížení administrativní zátěže u zakázek nízké hodnoty, které mělo za cíl zvýšit účast MSP v nabídkových řízeních na tyto zakázky, nemá správa k dispozici počet MSP, které získaly zakázku nízké hodnoty; generální sekretariát proto nemůže prokázat, zda snížení administrativní zátěže skutečně vedlo ke zvýšení účasti MSP a tím i účinnosti přijatých opatření; žádá, aby byl sledován počet MSP, které získaly zakázky nízké hodnoty;

108.  domnívá se, že u zakázek v hodnotě nižší než 60 000 EUR by měla být zadávací kritéria plně transparentní a měla by být zajištěna kontrola střetu zájmů;

Výjimečná vyjednávací řízení

109.  upozorňuje, že využívání výjimečných vyjednávacích řízení zaznamenalo v roce 2012 pokles, pokud jde o jejich počet (z 59 v roce 2011 na 43 v roce 2012), což je snížení o 27 % v rámci celého orgánu, přičemž pět generálních ředitelství tento typ řízení v roce 2012 vůbec nepoužilo, jedno generální ředitelství udělilo touto formou řízení stejný počet zakázek jako v roce 2011 a dvě jich udělila více; dále poukazuje na to, že od roku 2012 musí příslušná schvalující osoba systematicky v příloze k výročním zprávám o činnosti uvádět důvody pro použití výjimečného vyjednávacího řízení;

Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)

110.  je toho názoru, že politické skupiny jsou pro Parlament a Unii jako celek klíčovými činiteli, protože jejich nadnárodní charakter představuje světově jedinečný model a jejich role při zajišťování důsledné demokratické odpovědnosti všech institucí Unie je zcela zásadní;

111.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 byly v roce 2012 využity následovně:

Skupina

2012

2011

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období (2011)

PPE

21 128

2 024

18 974

89,81 %

4 178

20 336

1 918

20 442

100,42 %

1 832

S&D

14 908

6 313

14 520

97,40 %

6 702

14 302

5 499

13 696

95,76 %

6 105

ALDE

6 673

2 281

6 855

102,72 %

2 100

6 477

2 416

6 676

103,07 %

2 217

Zelení/ SEA

4 319

1 460

4 002

92,65 %

1 778

4 025

1 242

3 820

94,91 %

1 447

ESL/SZL

2 563

1 094

2 602

101,52 %

1 055

2 535

1 088

2 553

100,71 %

1 070

EKR

3 765

1 219

3 407

90,51 %

1 577

3 831

720

3 375

88,09 %

1 176

ESD

2 538

881

2 494

98,29 %

925

2 088

835

2 046

98,03 %

876

nezařazení poslanci

1 362

413

963

70,73 %

367

1 270

409

924

72,72 %

413

Celkem

57 255

15 687

53 817

94,00 %

18 680

54 866

14 126

53 514

97,53 %

15 137

*          všechny částky v tisících EUR

 

 

Evropské politické strany a evropské politické nadace

112.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2012 využity následovně(26):

Zkratka

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

1 471

6 483

8 863

85 %

242

Strana evropských socialistů

PSE

977

4 323

5 514

85 %

91

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

ALDE

440

1 950

2 784

85 %

60

Evropská strana zelených

EGP

397

1 333

1 908

84 %

127

Aliance Evropských konzervativců a reformistů

AECR

216

1 139

1 701

85 %

13

Strana evropské levice

EL

269

835

1 263

79 %

47

Evropská demokratická strana

EDP/PDE

79

363

630

84 %

0

Evropská svobodná aliance

EFA

91

382

530

85 %

23

EU Demokraté

EUD

29

195

271

85 %

-6

Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM)

ECPM

44

242

285

85 %

0,6

Evropská aliance pro svobodu

EAF

65

357

428

85 %

2

Evropská aliance národních hnutí

AEMN

44

186

333

85 %

-2

Hnutí pro Evropu svobod a demokracie

MELD

81

458

702

85 %

0

Celkem

 

4 203

18 247

25 214

84 %

598

(*)          všechny částky v tisících EUR

113.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2012 využity následovně(27):

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Středisko evropských studií

CES

PPE

786

3 719

4 505

83 %

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PSE

517

2 795

3 312

85 %

Evropské liberální fórum

ELF

ALDE

183

996

1 179

85 %

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

156

865

1 020

85 %

Transform Europe

TE

EL

120

550

671

83 %

Institut evropských demokratů

IED

PDE

48

238

286

85 %

Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci

OEIC

EUD

20

132

152

85 %

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

36

200

235

85 %

Nový směr

ND

AECR

141

679

820

85 %

Evropská křesťanská politická nadace

ECPF

ECPM

30

167

197

82 %

Evropská nadace pro svobodu

ERF

EAF

44

234

279

84 %

Nadace pro Evropu svobod a demokracie

FELD

MELD

56

194

250

78 %

Celkem

 

 

2 136

10 768

12 905

84 %

(*)          všechny částky v tisících EUR

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.3.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zuzana Brzobohatá, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Rina Ronja Kari, Monica Luisa Macovei, Jan Mulder, Eva Ortiz Vilella, Monika Panayotova, Crescenzio Rivellini, Bogusław Sonik, Bart Staes, Georgios Stavrakakis, Michael Theurer, Derek Vaughan

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Amelia Andersdotter, Philip Bradbourn, Esther de Lange, Vojtěch Mynář, Jan Olbrycht, Markus Pieper

(1)

Úř. věst. L 56, 29.2.2012.

(2)

Úř. věst. C 334 15.11.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 188 29.6.2013, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 331 14.11.2013, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 334, 15.11.2013, s. 122.

(6)

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(8)

PE 349.540/BUR/ANN/DEF.

(9)

      Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 90.

(10)

    Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 226.

(11)

Úř. věst. L 56, 29.2.2012.

(12)

Úř. věst. C 334 15.11.2013, s. 1.

(13)

Úř. věst. C 188 29.6.2013, s. 1.

(14)

Úř. věst. C 331 14.11.2013, s. 1.

(15)

Úř. věst. C 334 15.11.2013, s. 122.

(16)

Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(17)

Úř. věst. L 298 26.10.2012, s. 1.

(18)

PE 349.540/BUR/ANN/DEF.

(19)

    Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 90.

(20)

    Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 226.

(21)

Telephone over Internet Protocol (Telefonování prostřednictvím internetu).

(22)

   „Tři pracovní místa Evropského parlamentu – finanční, environmentální a regionální dopady geografické roztříštěnosti činnosti EP“, sdělení generálního tajemníka EP ze dne 30. srpna 2013.

(23)

   Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.

(24)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(25)

Dobrovolný důchodový fond byl zřízen jako neziskové sdružení (association sans but lucrative, ASBL) podle lucemburského práva dne 14. července 1993.

(26)

   Zdroj: PV BUR. 09.09.2013 (PE 512.496/BUR) bod 14 a PV BUR. 07.10.2013 (PE 516.110/BUR) bod 12

(27)

   Zdroj: PV BUR. 09.09.2013 (PE 512.496/BUR) bod 14, sdělení generálního tajemníka předsednictvu D(2013)33164

Právní upozornění - Ochrana soukromí