Postup : 2013/2182(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0249/2014

Předložené texty :

A7-0249/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/04/2014 - 17.17
CRE 15/04/2014 - 17.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2014)0395

ZPRÁVA     
PDF 194kWORD 119k
25. 3. 2014
PE 524.493v02-00 A7-0249/2014

o nových technologiích a otevřených zdrojích vzdělávání

(2013/2182(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Cătălin Sorin Ivan

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nových technologiích a otevřených zdrojích vzdělávání

(2013/2182(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

   s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2013 nazvané „Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“ (COM(2013)0654) a doprovodný pracovní dokument týkající se analýzy a mapování inovativní výuky a učení pro všechny prostřednictvím nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů (SWD(2013)0341),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. července 2013 nazvané „Evropské vysokoškolské vzdělávání v globálních souvislostech“ (COM(2013)0499),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 24. února 2014 o účinném a inovativním vzdělávání a odborné přípravě jako investici do dovedností – podpora evropského semestru 2014(2),

–   s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(3),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 14. února 2011 o úloze vzdělávání a odborné přípravy při provádění strategie Evropa 2020(4),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy(5),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o přehodnocení vzdělávání(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o vzdělávání, odborné přípravě a strategii Evropa 2020(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o modernizaci evropských systémů vysokoškolského vzdělávání(10),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o agendě pro nové dovednosti a pracovní místa(11),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy(12),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014(13),

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014(14),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0249/2014),

A. vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy zaměřily na dosažení rovných příležitostí v učení a na uspokojování rostoucí potřeby nepřetržitého obnovování znalostí a dovedností a stále více mezinárodní povahu trhu práce a aby zároveň usilovaly o větší účinnost a rovnost;

B.  vzhledem k tomu, že cílem strategie Evropa 2020 je zvýšit inovace, vytvořit nové pracovní příležitosti, zlepšit sociální soudržnost a vytvořit pevné základy pro udržitelný růst podporující začlenění v EU prostřednictvím vysoce kvalifikované pracovní síly, jež má rovný přístup ke vzdělávání;

C. vzhledem k tomu, že v době vysoké nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, včetně absolventů vysokých škol, zůstává v Evropě volný významný počet pracovních míst z důvodu výrazného nedostatku pracovních dovedností, který by bylo možné nejlépe překonat mimo jiné prostřednictvím modelů duálního odborné přípravy; vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosahoval podíl mladých lidí, kteří nejsou v zaměstnání ani ve vzdělávání nebo profesní přípravě (tzv. NEET), a kterým tudíž hrozí vyloučení z trhu práce v důsledku výraznějšího nesouladu nabídky a poptávky dovedností, 15,8 %;

D. vzhledem k tomu, že podle očekávání bude do roku 2020 90 % pracovních míst vyžadovat digitální dovednosti a že do roku 2015 bude v EU až 900 000 neobsazených pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT);

E.  vzhledem k tomu, že počet absolventů univerzit by měl být podle odhadů do roku 2030 čtyřnásobný;

F.  vzhledem k tomu, že 18–28 % studentů v Evropské unii má omezené možnosti přístupu a používání internetu ve škole i doma; vzhledem k tomu, že pouze 30 % studentů v EU lze považovat za digitálně kvalifikované; vzhledem k tomu, že pouze 20 % studentů v EU vyučují osoby, které se v těchto technologiích vyznají a podporují je; vzhledem k tomu, že 70 % učitelů sebe samé nepovažuje za osoby, které se vyznají v digitálním prostředí, a tito učitelé by si rádi prohloubili své dovednosti v oblasti IKT; vzhledem k tomu, že 40 % Evropanů ve věku 16-74 let má nízké či nulové dovednosti v oblasti IKT;

G. vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje mohou hrát klíčovou úlohu při usnadňování celoživotního učení pro všechny studenty a při zlepšování kvality obsahu a distribuce poskytovatelů formálního i informálního vzdělávání, a vzhledem k tomu, že z digitálního hlediska nedostatečný vzdělávací systém může klást překážky rozvoji znalostí a dovedností studentů;

H. vzhledem k tomu, že EU dosud plně nevyužila potenciálu IKT v oblasti kultury, vzdělávání a rozmanitosti, přístupu k informacím a výměny osvědčených postupů;

I.   vzhledem k tomu, že modernizace vzdělávacích systémů v Evropě vyžaduje investice do vzdělávacích zařízení, dobře vybavených z hlediska informačních a komunikačních technologií;

J.   vzhledem k tomu, že je tudíž zásadní, aby se více rozšířil širokopásmový přístup, a to i ve venkovských, horských a odlehlých oblastech členských států;

K. vzhledem k tomu, že školy by měly rovněž vést děti a mladé lidi k praktickému a kritickému užívání digitálních technologií a internetu;

Příležitosti a úkoly

1.  vítá sdělení Komise, kterým se stanoví agenda Unie v oblasti otevřených vzdělávacích zdrojů a které se zaměřuje na možnosti těchto zdrojů pro rozšíření přístupu a rovnosti přístupu ke vzdělávání a pro jeho větší diverzifikaci a které uznává význam otevřených vzdělávacích zdrojů ve stále digitálnější společnosti; je přesvědčen, že nový evropský rámec pro rozvoj otevřených vzdělávacích zdrojů může umožnit zlepšení vzdělávacích systémů členských států;

2.  poukazuje na to, že v zájmu realizace přínosů otevřených vzdělávacích zdrojů by měla být podporována opatření vedoucí k všeobecnému digitálnímu vzdělávání, se zaměřením na osvědčené postupy a jejich podporu v různých prostředích;

3.  zdůrazňuje, že otevřené vzdělávací zdroje vytvářejí příležitosti vyučovat a učit se pomocí inovačních způsobů jak pro jednotlivce, jako jsou učitelé, žáci a studenti všech věkových kategorií, tak i vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy; vyzývá vzdělávací instituce, aby se dále zabývaly možnými přínosy otevřených vzdělávacích zdrojů pro jednotlivé vzdělávací systémy a možností vytvoření organizačního prostředí, kde budou takové inovace vítány, přijímány, uplatňovány a podporovány; vyzývá v této souvislosti členské státy a regiony, aby jako součást strategií inteligentní specializace založily inovační centra excelence a centra excelence pro začínající podniky, jež plně využijí potenciál IKT;

4.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ve sdělení Komise není, pokud jde o uplatňování nových technologií a digitálního obsahu pro účely učení a výuky, rozlišováno podle jednotlivých typů škol; zdůrazňuje, že studenti získávají různé dovednosti a schopnosti v závislosti na svém věku a že osnovy a metody výuky se v důsledku toho liší s ohledem na konkrétní typ školy;

5.  konstatuje, že zajištění kvality hraje klíčovou úlohu při zvyšování důvěry v otevřené vzdělávací zdroje a míry jejich využití; podporuje výzkum a šíření osvědčených postupů s cílem usnadnit účinné využívání otevřených vzdělávacích zdrojů a investování zejména do oblasti metodologického experimentování, metaznalostí (dovedností reflexivního, iniciativního a kritického myšlení) a tzv. měkkých dovedností; konstatuje, že by měl být také podpořen výzkum, pokud jde o metody hodnocení dovedností získaných na těchto kurzech, jež se nemohou omezovat na vzájemné hodnocení či automatizované systémy, jak k tomu dochází v komunitách odborníků;

6.  uznává skutečnost, že otevřené vzdělávací zdroje jsou obecně dostupné v omezeném počtu jazyků a poskytují je zejména – byť nikoli výlučně – vysokoškolské instituce (zejména pokud jde o hromadné otevřené on-line kurzy (MOOC)); podporuje vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy na všech úrovních napříč členskými státy, jakož i jiné relevantní zainteresované strany, aby vytvářely otevřené vzdělávací zdroje ve svých vlastních jazycích s cílem vytěžit v plné míře možnosti digitální technologie a mnohojazyčnosti; připomíná, že přístupnost, dostupnost a inovativnost materiálů hraje klíčovou úlohu při používání materiálů elektronického učení v oblasti vzdělávání;

7.  zdůrazňuje, že IKT a otevřené vzdělávací zdroje jsou v současné době využívány především v oblasti vysokoškolského vzdělávání; nabádá k jejich případnému využití v základním a středním vzdělávání i v rámci vzdělávání odborného a v jiných rámcích informálního učení, kde má učení, v jehož centru stojí student, v kombinaci s IKT rovněž obrovský potenciál;

8.  poukazuje na to, že náležité zasazení do kontextu je pro účinnost výukového softwaru rozhodujícím faktorem; zdůrazňuje, že tento proces musí být vhodně začleněn do výukových i studijních procesů a že musí zohledňovat pedagogické cíle a cíle, nástroje a individuální formy výuky v rámci školních osnov;

9.  zdůrazňuje potřebu usnadnit prostřednictvím hlubšího dialogu se zúčastněnými stranami uznávání znalostí a dovedností získaných prostřednictvím otevřených vzdělávacích zdrojů a vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních rámců kvalifikací začlenily příslušná opatření pro uznávání tohoto způsobu učení;

10. zdůrazňuje, že je zapotřebí usnadnit uznávání dovedností nabytých v zahraničí s cílem posílit a zjednodušit využívání otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC prostřednictvím omezení byrokratických struktur;

11. vyzdvihuje skutečnost, že dostupnost bezplatných, kvalitních a vhodných elektronických výukových materiálů a přístup k nim mají zásadní význam;

12. zdůrazňuje, že je zapotřebí harmonizovat stávající omezení a výjimky v oblasti autorského práva pro účely ukázek v rámci nekomerční výuky, aby se usnadnila práce s otevřenými vzdělávacími zdroji a přeshraniční distanční vzdělávání a aby se evropským platformám umožnilo soutěžit v celosvětovém měřítku prostřednictvím úspor z rozsahu;

13. naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh přezkumu směrnice 2001/29/ES s cílem vytvořit v EU harmonizovaný a flexibilní systém autorského práva a práv s autorským právem souvisejících, který bude připraven na digitální věk a jenž uzná veřejnou hodnotu přístupu ke vzdělání;

14. vybízí členské státy, aby prozkoumaly očekávaný potenciál otevřených vzdělávacích zdrojů pro snižování veřejných a soukromých nákladů na vzdělávání, zejména pokud jde o výukové materiály, aniž by byla zanedbána kvalita;

15. poukazuje na to, že je důležité zajistit udržitelné modely pro vytvoření otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC; vyzývá Komisi, aby v dialogu se zúčastněnými stranami podporovala další výzkum jejich utváření, využívání a přijímání;

16. uznává, že zavedení otevřených vzdělávacích zdrojů by mělo proběhnout způsobem, který posílí rozvoj metod výuky pro 21. století a vytvoří nové obchodní příležitosti pro malé a střední poskytovatele inovativních evropských výukových metod;

17. vyzývá členské státy, aby posílily informální vzdělávání v oblasti bezpečnosti na internetu a prostřednictvím náležité odborné přípravy učitelů zavedly ve školách politiky týkající se bezpečnosti na internetu;

18. vyzývá členské státy, aby ve školách zajistily koordinované a progresivní vzdělávání v oblasti bezpečného internetu; upozorňuje, že rodiče a zákonní zástupci by při zajišťování bezpečného internetu měli být považováni za partnery, a doporučuje, aby byly vytvořeny doplňkové strategie, které se na ně zaměří, čímž by se posílila úloha rodičovské mediace; zdůrazňuje, že toto úsilí by mělo být namířeno na posílení nezávislosti mladých lidí, aby mohli převzít odpovědnost za své jednání na internetu a rozvinout své internetové dovednosti; trvá na nutnosti zajištění ochrany tělesné a duševní integrity a soukromí učitelů a žáků využívajících otevřených vzdělávacích zdrojů;

19. vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v odvětví formálního a informálního vzdělávání, pokud jde o bezpečnost na internetu, vytváření relevantního vzdělávacího obsahu a budování partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zapojit mladé lidi, jejich rodiče a učitele, jakož i všechny další osoby, jež pracují s mladými lidmi, včetně nevládních organizací zapojených do sítě „Bezpečnější internet“;

Dovednosti pro učitele a žáky

20. připomíná, že nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje umožňují interaktivnější vzdělávání a jsou cennými nástroji při umisťování žáka do centra vzdělávacího procesu;

21. zdůrazňuje, že učitelé na všech úrovních vzdělávání hrají zásadní úlohu při usnadňování přístupu všech studentů k elektronickým výukovým materiálům a jejich používání a při pomáhání těmto studentům v získávání digitálních dovedností;

22. zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba, aby všichni studenti měli nejrychlejší a nejlepší možné technické vybavení, jakož i nezbytně nutný přístup k širokopásmovému internetu;

23. upozorňuje na zásadní význam kvalitního vzdělávání učitelů a školitelů, jež musí být doplněno povinnou odbornou přípravou v průběhu celé kariéry se zaměřením na inovativní metody výuky a didaktické dovednosti („získávání dovedností učit se“);

24. naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly učitele v jejich profesním rozvoji tím, že jim při jejich počátečním vzdělávání nabídnou moderní učební plány a poskytnou profesní přípravu na pracovišti zaměřenou na to, aby získali nezbytné kompetence pro uplatňování digitálně podporovaných výukových metod;

25. poukazuje zejména na osvědčené přednosti získávání zahraničních zkušeností pro pedagogické pracovníky, např. v rámci programu „Erasmus+“, a vyzývá k výraznému rozšíření tohoto a dalších souvisejících programů;

26. zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro účinný rozvoj digitálních dovedností a využívání vzdělávacího materiálu v elektronické podobě, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, jsou dovednosti související se základní gramotností a znalostí počtů, metaznalosti a sociální dovednosti, jakož i průřezové dovednosti, jako je kritické myšlení a získání schopnosti učit se; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila dopad digitálních anebo on-line vzdělávacích materiálů na studijní výsledky v závislosti na věku studentů a typu školy;

27. uznává důležitost tradičních způsobů výuky a učení a vyzývá Komisi, aby podpořila další výzkum v otázce, zda a jak mohou otevřené vzdělávací zdroje a on-line kurzy MOOC, které jsou doplňkem či nedílnou součástí tradičních výukových metod, zlepšit výsledky učení jednotlivců;

28. připomíná, že inovativní výukové metody, jež umožňují IKT a otevřené vzdělávací zdroje, přispívají k rozvoji měkkých a průřezových dovedností, jako je kritické myšlení, rozhodování, komunikační dovednosti a řešení problémů, jež jsou zásadní pro zaměstnatelnost a uplatnění na trhu práce;

29. zdůrazňuje, že politiky v oblasti vzdělávání by měly být v první řadě zaměřeny na podporu studentů při rozvoji základních kognitivních a sociálních dovedností; vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila dopad pedagogického uplatňování digitálních zařízení a obsahů na žáky, a to při zajištění jejich tělesné i duševní integrity;

30. zdůrazňuje, že by měly být rozvíjeny otevřené vzdělávací zdroje zaměřené na potřeby dospělých studentů s cílem zajistit více příležitostí v oblasti celoživotního učení pro evropské občany s nízkou kvalifikací, s ohledem na skutečnost, že řada studentů má nedostatečné dovednosti v oblasti IKT;

31. zdůrazňuje, že digitální dovednosti a znalosti jsou zásadní pro občany v informační společnosti, která usiluje o to stát se nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě;

32. poukazuje na to, že digitální gramotnost se prostřednictvím otevření nových komunikačních a vzdělávacích kanálů má pozitivní vliv na posílení sociální soudržnosti, osobního rozvoje, mezikulturního dialogu a aktivního občanství;

33. upozorňuje na skutečnost, že IKT a on-line vzdělávací materiály, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, mohou podpořit výuku a studium cizích jazyků na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že předpokladem pro studium cizího jazyka je sociální interakce;

34. naléhavě žádá členské státy, aby zlepšily a prohloubily digitální dovednosti, a to i prostřednictvím zahrnutí kódování a programování do učebních osnov, aby se tak posílila hospodářská konkurenceschopnost a aby studenti získali vhodné dovednosti pro budoucí trh práce;

35. opakuje, že nepřetržité obnovování znalostí a dovedností je zásadní pro úspěšné začlenění na pracovní trh, a poznamenává, že otevřené vzdělávací zdroje mohou přispět k usnadnění celoživotního učení, které je nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti na trhu práce; podporuje genderově vyváženější využívání IKT za účelem zajištění toho, aby ženy, které se po určitou dobu pohybují mimo trh práce (např. z důvodu mateřských či jiných rodinných pečovatelských povinností), rovněž mohly mít prospěch z tohoto typu odborné přípravy, s cílem aktualizovat své dovednosti a vzdělávat se, čímž zlepší své možnosti, pokud jde o budoucí opětovné uplatnění na trhu práce;

36. zdůrazňuje, že veřejné knihovny a vzdělávací centra mohou nabídnout bezplatný přístup k počítačům a internetu a školení v oblasti internetových zdrojů;

Rozšíření dosahu

37. zdůrazňuje, že přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a počítačovému vybavení musí mít všichni studenti všech věkových skupin, stejně jako osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí, mladí lidé, kteří v současnosti nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), osoby pocházející ze zeměpisně vzdálených oblastí a každý, kdo si chce zlepšit kvalifikaci;

38. znovu poukazuje na to, že ne každý má přístup k IKT za rovnocenných cenových podmínek a při stejné kvalitě služby a že městské oblasti jsou v tomto ohledu obecně lépe obslouženy než oblasti venkovské, což vede k digitální propasti, která ohrožuje pojetí rovných příležitostí pro všechny občany kdekoli v EU;

39. zdůrazňuje stále větší význam vzdělávání dospělých, zejména v souvislosti s celoživotním odborným vzděláváním, a vyzývá k celoevropskému uznání, posílení a podpoře všech organizací pro vzdělávání dospělých;

40. vyzdvihuje výhody mezigeneračního učení a poukazuje na velký vzdělávací potenciál digitálního učení a otevřených vzdělávacích zdrojů, a to i pokud jde o širší přístup ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny věkové skupiny;

41. uznává, že nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje (zejména on-line kurzy MOOC) umožňují vzdělávacím institucím a institucím odborné přípravy získávat tisíce žáků v Unii, včetně jejích nevzdálenějších oblastí, i ve světě; uznává, že vzdělávání a znalosti nyní snadno překračují hranice, což zvyšuje možnosti mezinárodní spolupráce a pomáhá v propagaci evropských vzdělávacích institucí jakožto center pro inovaci a vývoj nových technologií;

42. poukazuje na to, že je důležité udržovat spravedlivou rovnováhu mezi kvalitou a dostupností vzdělávání; zdůrazňuje, že nové technologie mohou být využity pro zajištění toho, aby dostupnější vzdělávání nevedlo k poklesu jeho kvality;

43. poznamenává, že EU hrozí, že bude zaostávat za ostatními oblastmi světa, jako jsou Spojené státy nebo Asie, které vkládají velké investice do výzkumu a vývoje, nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů; poznamenává, že Unie musí využít svých silných stránek v oblasti kulturní a jazykové rozmanitosti a přizpůsobit investice do materiálů elektronického učení, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, a do nových technologií, a to v zájmu co nejlepší podpory svých obyvatel;

44. připomíná, že nové technologie mohou přispět ke konkurenceschopnosti evropského vzdělávání na celosvětovém poli, nabídnout příležitosti pro internacionalizaci evropského vyššího vzdělávání a zvýšit tak atraktivitu Evropy jako destinace pro vzdělávání;

45. zdůrazňuje, že otevřené vzdělávací zdroje mohou přispět ke zlepšení kvality evropského vzdělávání; vybízí v této souvislosti ke spolupráci se vzdělávacími institucemi na celém světě, zejména ve Spojených státech;

46. znovu opakuje, že úspěšné strategie otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC mohou podpořit internacionalizační strategie tím, že zvýší kvalitu a viditelnost evropských vzdělávacích institucí (institucí vyššího vzdělávání) a přilákají studenty a výzkumné pracovníky v rámci stále globálnější soutěže o talenty;

47. vyzývá členské státy, aby podporovaly spolupráci a součinnost v oblasti celoživotního učení, zejména s cílem co nejvíce usnadnit přístup ke vzdělání a přizpůsobit a modernizovat učební osnovy vzdělávacích institucí tak, aby držely krok s rychle se vyvíjejícím potenciálem a možnostmi digitálního učení a otevřených vzdělávacích zdrojů, za účelem co nejúčinnějšího řešení nových výzev současného světa;

48. podporuje posílenou spolupráci mezi evropskými vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a mezinárodními organizacemi a zúčastněnými stranami pro lepší porozumění novým výukovým a učebním metodám a dopadu IKT na vzdělávání; podporuje rozvoj společných platforem pro tuto spolupráci;

49. zdůrazňuje, že využívání nových technologií v oblasti vzdělávání by mělo být dobře zacíleno, aby reagovalo na potřeby trhu práce a odstranilo stávající nedostatky v dovednostech; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit komunikaci a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a odvětvím podnikání;

50. poukazuje na to, že nové technologie a elektronické učení mají přidanou hodnotu v tom, že umožňují získat mezinárodní zkušenosti v oblasti učení těm, kteří se nezúčastní programů mobility;

51. zdůrazňuje, že digitální technologie nejsou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Unii plně využívány; obává se, že tato situace může vést k další roztříštěnosti přístupů k výuce a učení; vyzývá členské státy, aby na nové trhy uplatnily zásady rovnosti, neboť otevřené vzdělávací zdroje by měly zůstat nástrojem, který rozšíří přístup ke vzdělávání, a nestát se výlučně ekonomickým nástrojem;

52. zdůrazňuje, že digitální technologie je důležitým nástrojem pro posilování občanství, neboť usnadňuje účast řady občanů žijících v okrajových oblastech a zvláště mladých lidí, kteří tak mohou plně využít své svobody projevu a on-line komunikace;

Příspěvek programů EU

53. vítá spuštění evropského portálu otevřeného vzdělávání „Open Education Europa“ dostupného ve všech jazycích EU a poskytujícího jednoduchý přístup k evropským otevřeným vzdělávacím zdrojům a vyzývá k výraznému rozvoji a podpoře tohoto portálu v členských státech;

54. konstatuje, že odpovídající digitální infrastruktura založená na obecně používaných oblíbených technologiích je nezbytným předpokladem pro dosažení co možná nejvyššího počtu studentů využívajících otevřené vzdělávací zdroje;

55. vyzývá Komisi, aby uspořádala každoroční evropskou konferenci o územním plánování s cílem zajistit, aby všichni občané, ať už se nacházejí kdekoliv v EU, měli přístup ke službám IKT;

56. zdůrazňuje, že místní a regionální orgány musí hrát klíčovou úlohu při rozvoji infrastruktur, šíření a propagaci různých opatření mezi širší veřejností, při zapojení dalších místních zúčastněných stran, a při šíření a provádění příslušných evropských iniciativ na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

57. vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby využívaly dostupné finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů pro překonání územní digitální propasti prostřednictvím zlepšení infrastruktury a sítí a podpory odborné přípravy v oblasti IKT a jejich účinného využívání, s ohledem na potřeby vzdělávacích institucí, zejména ve venkovských a vzdálených oblastech; poukazuje na to, že inteligentní a komplexní využívání finančních prostředků EU vyžaduje součinnost různých programů a nástrojů, včetně programů Erasmus+ a Horizont 2020 a strukturálních a investičních fondů;

58. vyzývá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi vzdělávacími institucemi, která bude vycházet ze stávajících projektů a zkušeností;

59. vítá iniciativu Komise týkající se rozvoje ukazatelů pro důkladné monitorování integrace IKT ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy a podpory kvantitativních průzkumů napříč celou Unií;

60. vyzývá Komisi, aby podporovala a rozšířila Evropskou síť škol (European Schoolnet) a její činnosti;

61. oceňuje, že všechny vzdělávací materiály vyhotovené za pomoci programu Erasmus+ budou dostupné veřejnosti na základě otevřených licencí; podporuje podobné postupy pro ostatní unijní programy, včetně širokého zavedení otevřeného přístupu v rámci programu Horizont 2020;

62. vyzdvihuje skutečnost, že programy Erasmus+ a Horizont 2020 mohou hrát důležitou úlohu při vytváření otevřených vzdělávacích zdrojů prostřednictvím komunit odborníků, jako jsou komunity pedagogů využívající platformu eTwinning; podporuje rozšíření těchto platforem do ostatních oblastí vzdělávání;

°

°         °

63. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(2)

Úř. věst. C 62, 4.3.2014, s. 4.

(3)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 70, 4.3.2011, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.

(6)

Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0433.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0377.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0323.

(10)

Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 55.

(11)

Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 87.

(12)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 77.

(13)

Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(14)

Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 25. září 2013 předložila Komise své sdělení nazvané „Otevření systémů vzdělávání“: Nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“. Dokument stanoví úkoly ve třech oblastech:

o 1) inovace ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy;

o 2) využívání otevřených vzdělávacích zdrojů;

o 3) dostupnost infrastruktur a zařízení informačních a komunikačních technologií (IKT).

Návrhy Komise určené členským státům a vzdělávacím institucím a institucím odborné přípravy zahrnují:

o 1) zlepšení uznávání dovedností získaných na internetu a podporu nabývání digitálních kompetencí učitelů;

o 2) podporu otevřeného přístupu ke vzdělávacím materiálům financovaným z veřejných prostředků;

o 3) zlepšení širokopásmové připojitelnosti a vybavení IKT v učebnách.

Zpravodaj se domnívá, že v souvislosti se současnou hospodářskou krizí a v kontextu vysoké nezaměstnanosti mladých lidí je poskytování kvalitního vzdělání mladým lidem jedním ze stále důležitějších úkolů, před nimiž členské státy stojí.

Nerovná dostupnost digitální infrastruktury napříč Evropskou unií představuje druhou výzvu. Zpravodaj se domnívá, že řešení tohoto problému spočívá ve využívání evropských programů a ve spolupráci mezi členskými státy a regiony.

Zpravodaj se navíc obává, že Evropská unie by mohla dále zaostat za Spojenými státy a Asií, co se týká digitální kompetence její pracovní síly. Evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy stále nejsou schopny začlenit informační a komunikační technologie do svých běžných postupů. Existuje velký rozdíl mezi každodenním využíváním digitálních technologií a jejich používáním ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy. Pro usnadnění rozvoje otevřených evropských zdrojů by měla být podporována spolupráce mezi evropskými vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy.

Dochází k průlomovým posunům v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Jsme svědky masivního nárůstu vzdělávacích kurzů a dalších zdrojů dostupných prostřednictvím internetu, ať již bezplatných, jako jsou otevřené vzdělávací zdroje, nebo placených zdrojů – znalosti se rostoucí měrou a často bezplatně stávají dostupné pro všechny.

Mimoto naše životy stále více dostávají digitální rozměr. Tato skutečnost představuje pro oblast vzdělávání jak příležitosti, tak úkoly – přínosy nových technologií musí být přijímány bez opomíjení hodnoty tradičních metod.

Větší využívání digitálních technologií vytváří příležitosti inovativních způsobů výuky a učení pro vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, učitele, studenty a žáky. Vzdělávací instituce budou mít možnost vybrat si jednotlivé zdroje a měnit je podle svých konkrétních potřeb, čímž se vytvoří větší rozmanitost výukových prostředí. Otevřené vzdělávací zdroje mohou pomoci zlepšit způsoby spolupráce a přizpůsobit učební proces osobním potřebám.

Jelikož rychle vzniká „digitální generace“, musí být dnešní pedagogové důkladně odborně připravováni, aby začlenili informační a komunikační technologie do svých pedagogických postupů. Z tohoto důvodu se zpravodaj domnívá, že Evropská unie by měla podporovat vzdělávání a profesní rozvoj učitelů v oblasti informačních a komunikačních technologií a podporovat využívání otevřených vzdělávacích zdrojů.

Mnoho institucí používá materiály otevřených vzdělávacích zdrojů. Zatímco otevřené licence umožňují bezplatnou výměnu digitálních vzdělávacích zdrojů, stále čelíme úkolům spojeným s duševním vlastnictvím výukových a učebních materiálů. Je důležité tyto otázky řádně monitorovat a analyzovat.

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy je důležité pokračovat ve zlepšování stávajících výukových a učebních metod a podporovat inovativní metody. Otevřené vzdělávací zdroje mohou výrazně přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a k tomu, aby se celoživotní vzdělávání stalo skutečností.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.3.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Zoltán Bagó, Piotr Borys, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Lorenzo Fontana, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Emilio Menéndez del Valle, Marek Henryk Migalski, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Monika Panayotova, Gianni Pittella, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Iosif Matula, Isabelle Thomas

Právní upozornění - Ochrana soukromí