ZPRÁVA o změnách interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti
28. 3. 2014 - (2014/2010(ACI))
Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodaj: Roberto Gualtieri
- NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
- PŘÍLOHA: DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A EVROPSKOU KOMISÍ O REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI PRO ORGANIZACE A OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ, JEŽ SE PODÍLEJÍ NA TVORBĚ A PROVÁDĚNÍ POLITIKY EU
- VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
- JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ PRO KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
- VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o změnách interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti
Evropský parlament,
– s ohledem na schůzi svého předsednictva konanou dne 13. ledna 2014, na které předsednictvo schválilo doporučení přijatá dne 12. prosince 2013 interinstitucionální pracovní skupinou na vysoké úrovni pro revizi rejstříku transparentnosti,
– s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „pozměněná dohoda“),
– s ohledem na čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti[1],
– s ohledem na interinstitucionální dohodu uzavřenou dne 23. června 2011 mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „dohoda ze dne 23. června 2011“)[2],
– s ohledem na čl. 127 odst. 1 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti ((A7-0258/2014),
A. vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 2 SEU uvádí, že: „Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“;
B. vzhledem k tomu, že transparentnost tohoto dialogu vyžaduje dobré fungování společného rejstříku organizací a osob, které se snaží ovlivnit tvorbu a provádění politik EU;
C. vzhledem k tomu, že usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech[3] stanovilo zásady, na jejichž základě Evropský parlament zahájil jednání s Komisí ohledně společného rejstříku transparentnosti;
D. vzhledem k tomu, že výše zmíněné rozhodnutí ze dne 11. května 2011 odsouhlasilo pravidla a rámec rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU;
1. opětovně vyjadřuje politování nad tím, že návrh na změnu dohody ze dne 23. června 2011 nepovede ke zřízení povinného rejstříku transparentnosti; opakuje tudíž svou výzvu k povinné registraci související s prováděním lobbistické činnosti v orgánech EU, kterou již zmínil ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 8. května 2008 a ve svém výše uvedeném rozhodnutí ze dne 11. května 2011;
2. považuje navrhované změny dohody ze dne 23. června 2011 v současné fázi za částečný krok směrem vpřed;
3. vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila legislativní návrh na zřízení povinného rejstříku na základě článku 352 SFEU;
4. žádá Komisi, aby v souvislosti s jakýmkoli budoucím návrhem komplexní reformy Smluv podala návrh na změnu článku 298 SFEU nebo navrhla příslušný právní základ umožňující zřízení povinného rejstříku v souladu s řádným legislativním postupem;
5. domnívá se, že budoucí revize rejstříku transparentnosti by měly být co nejtransparentnější a měly by co nejvíce podporovat začlenění a plně zapojit příslušný výbor Evropského parlamentu a umožnit výraznou účast občanské společnosti;
6. trvá na tom, aby příští revize rejstříku transparentnosti byla doprovázena veřejnou konzultací;
7. má za to, že příští posouzení rejstříku transparentnosti by mělo být v každém případě dokončeno nejpozději do konce roku 2017;
8. uznává úlohu, kterou zastává Rada od chvíle, kdy byl zřízen rejstřík transparentnosti, a vítá skutečnost, že Rada byla jako pozorovatel zapojena do postupu provádění přezkumů dohody ze dne 23. června 2011; aby však byla ve všech fázích vytváření právních předpisů na úrovni Unie zajištěna transparentnost, opakuje svou výzvu Radě, aby se co nejdříve připojila k rejstříku transparentnosti;
9. vítá lepší upřesnění informací – které mají být poskytnuty podle pozměněné dohody –, jehož provedení by mělo spočívat v tom, že bude vyžadováno zveřejnění totožnosti všech klientů zastupovaných organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, a v jasném spojení všech činností spadajících do působnosti rejstříku s dotčenými klienty;
10. domnívá se, že při výkladu „nevhodného chování“ ve smyslu písmena b) kodexu chování připojeného k pozměněné dohodě tento výraz kromě obecně uznávaných zásad uvedených v tomto kodexu, zejména v jeho písmenech c), f) či g), zahrnuje:
– zasahování do soukromé sféry nebo osobního života osob přijímajících rozhodnutí, např. zasílání darů na adresu bydliště těchto osob nebo jejich kontaktování na adrese bydliště či prostřednictvím jejich příbuzných nebo přátel;
– výkon či jakoukoli aktivní podporu činností v oblasti komunikace s orgány EU a jejich členy či zaměstnanci, jež by mohly narušit fungování komunikačních systémů orgánů EU, zejména v případech, kdy jsou takové činnosti vykonávány anonymně;
– neoznámení zájmů nebo zastupovaných klientů při kontaktování poslance Evropského parlamentu nebo úředníka či jiného zaměstnance Evropského parlamentu ohledně legislativního postupu;
– využití „krycích skupin“, tj. organizací, které skrývají zájmy a strany, jimž slouží, přičemž tyto strany nejsou registrovány v rejstříku transparentnosti; využívání zástupců třetích zemí při přímém či nepřímém zapojení se do lobbistických činností;
– nabídku či poskytnutí podpory poslancům Evropského parlamentu nebo jejich asistentům, a to v podobě finanční, personální či materiální;
11. je přesvědčen, že kodex chování připojený k dohodě ze dne 23. června 2011 a kodex chování poslanců Evropského Parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů by měly být změněny s cílem zajistit, aby poslanci neuzavírali žádné dohody nebo nevstupovali do žádných smluvních vztahů s vnějšími subjekty za účelem financování či přímého zaměstnávání jednotlivců v rámci svého personálu;
12. vítá jasnější definice popisující výjimky z rozsahu působnosti rejstříku na činnosti právnických firem;
13. očekává, že tyto jasnější definice pomohou podnítit k dalším registracím a povedou k lepšímu porozumění smyslu činností právnických firem spadajících do působnosti rejstříku, aby tak mohly využívat pobídek rejstříku transparentnosti a podílet se transparentním způsobem na rozhodovacím procesu;
14. trvá na tom, aby registrované právní společnosti oznámily v rejstříku transparentnosti všechny klienty, jejichž jménem provádějí činnosti spadající do působnosti rejstříku;
15. vybízí Komisi, aby byla stejně ambiciózní, pokud jde o zavádění opatření motivujících k registraci, aby tak byla posílena účast v rejstříku transparentnosti; domnívá se, že mezi tyto podněty může patřit:
a) přislíbení záštity pouze registrovaným organizacím, pokud jde o pořádání akcí ze strany organizací spadajících do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti,
b) snížení počtu setkání s neregistrovanými organizacemi nebo zástupci zájmových skupin,
c) zvážení omezení účasti neregistrovaných organizací v poradních orgánech a odborných skupinách Komise,
d) výzva členům, úředníkům a jiným zaměstnanců Komise, aby odmítali pozvaní na akce pořádané neregistrovanými organizacemi,
e) omezení možnosti pořádat nebo spolupořádat akce v prostorách Komise na registrované organizace;
16. vítá nedávné rozhodnutí bruselské a pařížské advokátní komory, které uznává rozdíly mezi soudními činnostmi právníků a dalšími činnostmi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; vyzývá kromě toho Radu evropských advokátních komor a právnických spolků, aby povzbuzovala své členy k přijetí podobných opatření;
17. poukazuje na to, že v některých členských státech existují zákonná ustanovení upravující pravidla, jimiž se řídí výkon povolání, jež konkrétně objektivně brání právnickým společnostem v zápisu do rejstříku transparentnosti a ve sdělování informací o jejich zákaznících, které rejstřík vyžaduje; vnímá však také podstatné riziko vyplývající ze situace, kdy tato zákonná ustanovení mohou být rovněž zneužita s cílem zabránit zveřejnění informací požadovaných pro správný zápis do rejstříku; v této souvislosti vítá zřetelnou ochotu profesních organizací spolupracovat na zajištění toho, aby tato odmítnutí poskytnout informace byla v zájmu dané profese omezena výlučně na informace, u nichž právní předpisy takové odmítnutí objektivně dovolují; vyzývá Komisi a předsedu Evropského parlamentu, aby zabezpečili, že tato ochota bude mít praktické důsledky, a aby výsledek co nejdříve začlenili do pozměněné dohody;
18. vítá záměr svého předsednictva zavést značný počet motivačních opatření s cílem posílit účast v rejstříku transparentnosti;
19. s cílem plně provést tato opatření vyzývá své předsednictvo, aby zvážilo zahrnutí následujících konkrétních návrhů do svých příslušných rozhodnutí:
a) podněcovat úředníky Evropského parlamentu a jiné zaměstnance, aby v případě, že je kontaktuje zástupce organizace nebo jednotlivec podnikající činnost spadající do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, zkontrolovali, zda je dotčená organizace zaregistrována, a pokud ne, aby ji vybídli k registraci předtím, než se setkají s jejich zástupcem;
b) omezit přístup neregistrovaných organizací a jednotlivců do prostor Evropského parlamentu;
c) umožnit, aby akce byly spolupořádány s organizacemi nebo jednotlivci spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti pouze v případě, že jsou registrováni;
d) umožnit zástupcům organizací nebo jednotlivcům spadajícím do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti účastnit se diskusních skupin na slyšení výborů v roli řečníků pouze v případě, že jsou registrováni;
e) odmítnout záštitu Evropského parlamentu nad jakoukoli akcí pořádanou organizací spadající do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti v případě, že tato organizace není registrována;
f) zvýšit obezřetnost, aby nebyly udělovány parlamentní výsady krycím organizacím třetích zemí, jež nerespektují hodnoty Evropské unie;
20. žádá bývalé poslance Evropského parlamentu, aby při provádění činností spadajících do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti postupovali v souladu s příslušnými ustanoveními[4]; domnívá se, že při provádění těchto aktivit by bývalí poslanci neměli při vstupu do prostor Evropského parlamentu používat svůj poslanecký průkaz opravňující ke vstupu;
21. žádá společný sekretariát rejstříku transparentnosti, aby pravidelně předkládal zprávy o fungování systému pobídek s cílem zřídit nakonec povinný rejstřík;
22. zdůrazňuje, že neregistrované organizace a jednotlivci, a to i v případě, že nejsou registrováni pouze dočasně, nebudou mít přístup k novým pobídkám a výhodám spojeným s registrací;
23. vítá a podporuje úlohu neinstitucionálních subjektů dohledu při sledování transparentnosti orgánů EU;
24. domnívá se, že je třeba posílit strukturu a personál společného sekretariátu rejstříku transparentnosti s cílem provést nová ustanovení v pozměněné dohodě, řešit postupy při varování a při šetření a zpracovávání stížností a zlepšit postupy pro ověřování spolehlivosti údajů poskytnutých uchazeči;
25. očekává, že výroční zpráva o fungování společného rejstříku transparentnosti bude zahrnovat analýzu pokroku dosaženého v oblasti pokrytí a kvality zapsaných údajů;
26. vyzývá Komisi, aby při výkonu své funkce spočívající v koordinaci rejstříku transparentnosti bedlivě sledovala řádné provádění pozměněné dohody;
27. schvaluje níže uvedenou pozměněnou dohodu a činí rozhodnutí připojit ji ke svému jednacímu řádu;
28. pověřuje svého předsedu, aby tuto pozměněnou dohodu podepsal spolu s předsedou Evropské komise a zajistil její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí včetně jeho přílohy Radě, Komisi a parlamentům členských států.
PŘÍLOHA: DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A EVROPSKOU KOMISÍ O REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI PRO ORGANIZACE A OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ, JEŽ SE PODÍLEJÍ NA TVORBĚ A PROVÁDĚNÍ POLITIKY EU
Evropský parlament a Evropská komise („strany dohody“),
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy, Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména článek 295 této smlouvy, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“),
s ohledem na to, že tvůrci evropské politiky nejsou při své činnosti odtrženi od občanské společnosti, ale vedou otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností,
s ohledem to, že strany této smlouvy přehodnotily rejstřík transparentnosti (dále jen „rejstřík“) vytvořený na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 23. června 2011 o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU[1], a to podle článku 30 této dohody,
SE DOHODLY TAKTO:
I. Principy rejstříku
1. Zřízením a provozováním rejstříku nejsou dotčeny ani předjímány cíle Evropského parlamentu, které vyjádřil ve svém usnesení ze dne 8. května 2008 o vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech[2] a ve svém rozhodnutí ze dne 11. května 2011 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o společném rejstříku transparentnosti[3].
2. Provoz rejstříku musí respektovat obecné zásady právních předpisů Unie, včetně zásad proporcionality a zákazu diskriminace.
3. Provoz rejstříku musí respektovat práva poslanců Evropského parlamentu na výkon parlamentního mandátu bez jakéhokoli omezení.
4. Provoz rejstříku nezasáhne do pravomocí nebo výsad stran dohody, ani se nedotkne jejich vlastních organizačních pravomocí.
5. Strany dohody usilují o to, aby se ke všem subjektům, které se zabývají podobnými činnostmi, přistupovalo obdobně, a aby pro registraci organizací a osob samostatně výdělečně činných, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU, byly nastoleny rovné podmínky.
II. Struktura rejstříku
6. Rejstřík je uspořádán následovně:
a) ustanovení o oblasti působnosti rejstříku, činnostech spadajících do jeho působnosti, definice, pobídky a výjimky;
b) oddíly, v nichž se lze zaregistrovat (příloha 1);
c) informace požadované od registrujících se subjektů, včetně požadavků na poskytnutí finančních informací (příloha 2);
d) kodex chování (příloha 3);
e) mechanismy varování a vyřizování stížností a opatření uplatňovaná v případě nedodržování kodexu chování, včetně postupu při řešení případů varování a prošetřování stížností a jejich vyřizování (příloha 4);
f) prováděcí pokyny s praktickými informacemi pro subjekty zapsané v rejstříku.
III. Oblast působnosti rejstříku
Činnosti zahrnuté do rejstříku
7. Oblast působnosti rejstříku zahrnuje veškeré činnosti, kromě činností uvedených v bodech 10 až 12, vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU, bez ohledu na použitý komunikační kanál nebo nosič údajů, do nichž mohou být zahrnuty např. externí zajištění, sdělovací prostředky, smlouvy s profesionálními prostředníky, expertní skupiny typu „think tank“, „platformy“, diskuzní fóra, kampaně a iniciativy vycházející zdola.
Pro účely této dohody znamená „přímé ovlivňování“ možnost přímého kontaktu nebo komunikace s institucemi EU nebo jiná opatření přijatá v návaznosti na tuto činnost, zatímco „nepřímé ovlivňování“ znamená využívání zprostředkovaných způsobů ovlivňování, jako jsou sdělovací prostředky, veřejné mínění, konference nebo společenské akce zaměřené na orgány EU.
Mezi tyto činnosti patří:
– kontakty s poslanci a jejich asistenty, úředníky nebo dalšími zaměstnanci orgánů EU;
– příprava, rozšiřování a rozesílání dopisů, informačních materiálů nebo písemné argumentace a dokumentů k určitému stanovisku,
– pořádání akcí, schůzí, propagačních akcí, konferencí nebo společenských akcí, na které jsou jednotlivým poslancům Evropského parlamentu či členům Evropské komise a jejich asistentům, úředníkům nebo jiným zaměstnancům orgánů EU rozesílány pozvánky, a
– dobrovolné příspěvky a účast na formálních konzultacích nebo slyšeních o plánovaných legislativních návrzích EU nebo jiných právních aktech a jiné otevřené konzultace.
8. Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na svůj právní status zaregistrují veškeré organizace a osoby samostatně výdělečně činné, které se zabývají probíhajícími nebo připravovanými činnostmi spadajícími do jeho oblasti působnosti.
Každá činnost spadající do působnosti rejstříku, již v rámci smlouvy vykonává prostředník poskytováním právního a jiného profesního poradenství, vyžaduje, aby byl do rejstříku zapsán jak prostředník, tak jeho klient. Tito prostředníci nahlašují všechny klienty, s nimiž takové smlouvy uzavřeli, i příjem na jednoho klienta z činnosti spojené se zastupováním, jak je stanoveno v bodě II.C.2.B přílohy 2. Tento požadavek nezprošťuje klienta povinnosti zaregistrovat se a uvést náklady na činnost zadanou prostředníkovi do vlastního odhadu nákladů.
Činnosti nezahrnuté do rejstříku
9. Organizace se může zaregistrovat, pouze pokud provozuje činnost, na niž se rejstřík vztahuje a která vede k přímému nebo nepřímému kontaktu s orgány EU. Organizace, která se považuje za nezpůsobilou, může být z rejstříku vyňata.
10. Činnost týkající se poskytování právního nebo jiného odborného poradenství nespadá do působnosti rejstříku, pokud:
– ji tvoří poradenská činnost a kontakty s veřejnými orgány s cílem poskytovat klientům lepší informace o obecné právní situaci, jejich konkrétním právním postavení nebo o tom, zda je určitý právní či správní krok ve stávajícím právním a regulačním prostředí vhodný nebo přípustný;
– ji tvoří poradenství poskytované klientům s cílem pomoci jim zajistit, aby jejich činnost byla v souladu s příslušnými právními předpisy;
– ji tvoří analýzy a studie vypracovávané pro klienty o potenciálním dopadu jakýchkoli legislativních nebo regulačních změn s ohledem na jejich právní situaci nebo pole působnosti;
– ji tvoří zastupování v souvislosti s dohodovacím nebo smírčím řízením, jehož záměrem je předejít tomu, aby se spor dostal před soudní nebo správní orgán, nebo
– souvisí s uplatňováním základního práva klienta na spravedlivé soudní řízení, včetně práva na obhajobu ve správním řízení; jedná se např. o činnost vykonávanou právníky či jinými odborníky účastnícími se uvedených řízení.
Pokud je určitá společnost nebo její poradci stranou konkrétního právního nebo správního případu nebo řízení, jakákoli činnost přímo související s tímto případem, jež není zaměřena na změnu stávajícího právního rámce, nespadá do oblasti působnosti rejstříku. Tento odstavec platí pro všechna odvětví podnikání v Evropské unii.
Do působnosti rejstříku však spadají tyto činnosti týkající se poskytování právního a jiného odborného poradenství, pokud je jejich záměrem ovlivnit orgány EU, poslance EP a členy Komise a jejich asistenty nebo jiné úředníky či další zaměstnance:
– poskytování podpory prostřednictvím zastoupení nebo mediace a propagačního materiálu, včetně argumentace a přípravy, a
– poskytování taktického či strategického poradenství, včetně diskuze o otázkách, jejichž zaměření a doba sdělení mají za cíl ovlivnit orgány EU, poslance EP a členy Komise a jejich asistenty nebo jiné úředníky či další zaměstnance.
11. Činnosti sociálních partnerů jakožto účastníků sociálního dialogu (odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů apod.) nespadají do působnosti rejstříku, pokud jednají v rámci úlohy, kterou jim svěřují Smlouvy. To platí obdobně i v případě jakéhokoli subjektu, kterému je ve Smlouvách specificky přiřčena institucionální úloha.
12. Do působnosti rejstříku nespadají činnosti v reakci na přímou a individualizovanou žádost orgánu EU nebo poslance Evropského parlamentu, jako např. na účelovou nebo pravidelnou žádost o věcné informace, údaje či odbornou konzultaci.
Zvláštní ustanovení
13. Rejstřík se nevztahuje na církve a náboženské obce. Do rejstříku se však zapisují zastupitelské kanceláře nebo právní subjekty, kanceláře a sítě zřízené k jejich zastupování při jednání s orgány EU i jejich sdružení.
14. Rejstřík se nevztahuje na politické strany. Do rejstříku se však zapisují organizace zřízené nebo podporované politickými stranami, které se zapojují do činnosti spadající do působnosti rejstříku.
15. Vládní útvary členských států, vlády třetích zemí, mezinárodní mezivládní organizace a jejich diplomatická zastoupení se do rejstříku zapisovat nemusejí.
16. Regionální veřejné orgány a jejich zastupitelské kanceláře se do rejstříku zapisovat nemusejí, ale mohou, pokud si to přejí. Zapsat se však musejí sdružení nebo sítě vytvořené ke kolektivnímu zastupování regionů.
17. Do rejstříku se zapisují všechny veřejné orgány na nižší než celostátní úrovni, které nejsou uvedeny v bodě 16, jako např. místní a obecní orgány a města, jejich zastupitelské kanceláře, sdružení či sítě.
18. Do rejstříku se zapisují sítě, platformy nebo jiné druhy kolektivní činnosti bez právního statusu či právní subjektivity, které však jsou de facto zdrojem organizovaného vlivu a zapojují se do činností spadajících do působnosti rejstříku. Subjekty zapojené do takové kolektivní činnosti jmenují svého zástupce, který bude představovat jejich kontaktní osobu odpovědnou za vztahy se společným sekretariátem rejstříku transparentnosti.
19. Při posuzování toho, zda je potřeba se registrovat, se uvádějí činnosti zaměřené (přímo či nepřímo) na všechny orgány, agentury nebo instituce EU, členy Komise a poslance a jejich asistenty, úředníky i jiné zaměstnance. Tyto činnosti nezahrnují činnost zaměřenou na členské státy, a zejména činnost zaměřenou na jejich stálá zastoupení při Evropské unii.
20. Evropské sítě, federace, sdružení či platformy se vybízejí, aby pro své členy vytvořily společné transparentní pokyny, v nichž by byly jasně uvedeny činnosti spadající pod rejstřík. Očekává se, že tyto pokyny zveřejní.
IV. Pravidla platná pro subjekty zapsané v rejstříku
21. Zapsáním do rejstříku dotyčné organizace a fyzické osoby:
souhlasí s tím, že informace, které poskytnou za účelem zapsání do rejstříku, jsou veřejné,
souhlasí s tím, že budou jednat v souladu s kodexem chování uvedeném v příloze 3 a případně předloží text kteréhokoli profesního kodexu, jímž jsou vázány[4],
ručí za to, že veškeré informace poskytnuté za účelem zapsání do rejstříku jsou správné, a souhlasí s tím, že budou spolupracovat při vyřizování administrativních žádostí o doplňující informace a aktualizaci údajů,
jsou srozuměny s tím, že veškerá varování nebo stížnosti, které se jich týkají, budou řešeny na základě kodexu chování uvedeného v příloze 3,
souhlasí s tím, že podléhají veškerým opatřením uplatněným v případě porušení kodexu chování uvedeného v příloze 3, a uznávají, že v případě nedodržení tohoto kodexu proti nim mohou být uplatněna opatření uvedená v příloze 4,
berou na vědomí, že stranám dohody může na žádost a v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001[5] vzniknout povinnost zveřejnit korespondenci a další dokumenty týkající se činnosti subjektů zapsaných v rejstříku.
V. Uplatňování dohody
22. Za dohled nad systémem a za všechny klíčové provozní aspekty odpovídají generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří se společně dohodnou na přijetí opatření nezbytných k uplatňování této dohody.
23. Přestože je systém provozován společně, mohou strany dohody rejstřík volně a nezávisle používat pro vlastní konkrétní účely.
24. Za účelem zavedení systému provozují oddělení Evropského parlamentu a Evropské komise společný operační útvar nazvaný „společný sekretariát rejstříku transparentnosti“. Tento sekretariát tvoří na základě ujednání mezi příslušnými odděleními skupina úředníků Evropského parlamentu a Evropské komise. Činnost sekretariátu koordinuje vedoucí oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise. K jeho úkolům patří vypracování prováděcích pokynů v mezích stávající dohody, čímž se usnadní jednotný výklad předpisů subjekty zapsanými v rejstříku a sledování kvality obsahu rejstříku. Sekretariát použije tyto dostupné správní zdroje k provádění kontrol kvality obsahu rejstříku, avšak s tím, že za poskytnuté informace odpovídají v konečném důsledku subjekty zapsané v rejstříku.
25. Strany dohody pořádají pro své členy a zaměstnance příslušná školení a interní komunikační projekty za účelem zlepšení jejich informovanosti o rejstříku a postupech varování a podávání stížností.
26. Strany dohody přijmou náležitá externí opatření ke zvýšení informovanosti o rejstříku a k podpoře jeho používání.
27. Prostřednictvím uživatelsky vstřícného vyhledávače bude systém pravidelně zveřejňovat na internetových stránkách rejstříku transparentnosti Europa sérii základních statistických údajů získaných z databáze rejstříku. Veřejný obsah uvedené databáze bude k dispozici v elektronickém, strojově čitelném formátu.
28. Generální tajemníci Evropského parlamentu a Evropské komise předkládají každoroční zprávu o fungování rejstříku odpovědnému místopředsedovi Evropského parlamentu, resp. Evropské komise. Každoroční zpráva poskytuje věcné informace o rejstříku, jeho obsahu a vývoji a je zveřejňována každý rok za předchozí kalendářní rok.
VI. Opatření platná pro zaregistrované subjekty dodržující předpisy
29. Průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu budou vydávány pouze fyzickým osobám, které zastupují organizace spadající do působnosti rejstříku nebo pro ně pracují, pokud se tyto organizace nebo osoby zaregistrovaly. Z registrace však neplyne automatický nárok na uvedený průkaz. Vydávání a kontrola průkazů opravňujících k dlouhodobému vstupu do prostor Evropského parlamentu zůstává i nadále interním postupem Parlamentu v rámci vlastní odpovědnosti.
30. Strany dohody nabízejí v mezích svých správních pravomocí pobídky s cílem podpořit registraci v rámci této dohody.
Mezi pobídky nabízené Evropským parlamentem registrujícím se subjektům může patřit:
další usnadnění přístupu do jeho prostor, k jeho poslancům a jejich pomocníkům a k úředníkům a dalším zaměstnancům;
povolení pořádat nebo spolupořádat akce v jeho prostorách;
snazší předávání informací, včetně zvláštních seznamů pro rozesílání zpráv;
účast na slyšeních výborů v roli řečníků;
patronát Evropského parlamentu.
Mezi pobídky nabízené Evropskou komisí registrujícím se subjektům mohou patřit:
opatření týkající se předávání informací subjektům zapsaným v rejstříku při zahajování veřejných konzultací;
opatření týkající se odborných skupin a jiných poradních orgánů;
zvláštní seznamy pro rozesílání zpráv;
patronát Evropské komise.
Strany této dohody informují subjekty zapsané v rejstříku o konkrétních pobídkách, které jsou jim k dispozici.
VII. Opatření v případě porušení kodexu chování
31. Vydat upozornění nebo podat stížnost ohledně možného nedodržování kodexu chování uvedeného v příloze 3 může kterákoli osoba za použití standardního kontaktního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku. Upozornění a stížnosti se řeší v souladu s postupy stanovenými v příloze 4.
32. Mechanismus upozornění je doplňkovým nástrojem ke kontrolám kvality, které provádí společný sekretariát rejstříku transparentnosti v souladu s bodem 24. Vydat upozornění, pokud jde o věcné chyby týkající se informací poskytnutých subjekty zapsanými v rejstříku, může kterákoli osoba. Upozornění lze vydat také ohledně nepatřičných registrací.
33. V případě podezření na nedodržování kodexu chování ze strany zaregistrovaného subjektu, kromě případů věcných chyb, může podat formální stížnost kterákoli osoba. Stížnosti musejí být odůvodněny konkrétními skutečnostmi souvisejícími s předpokládaným nedodržováním kodexu chování.
Sekretariát vyšetřuje případy podezření na nedodržování kodexu chování s přihlédnutím k zásadě proporcionality a řádné správy. Úmyslné nedodržování kodexu chování ze strany subjektů zapsaných v rejstříku nebo jejich zástupců povede k uplatnění opatření stanovených v příloze 4.
34. V případě, že sekretariát v rámci postupů uvedených v bodech 31 až 33 opakovaně zjistí nedostatečnou spolupráci nebo opakující se nevhodné chování či závažné porušení kodexu chování, je dotyčný subjekt zapsaný v rejstříku z tohoto rejstříku na dobu jednoho roku nebo dvou let vyškrtnut a toto opatření se zveřejní v rejstříku, jak je stanoveno v příloze 4.
VIII. Zapojení dalších orgánů a institucí
35. Evropská rada a Rada ministrů se vyzývají, aby se k rejstříku připojily. Další orgány, instituce a agentury EU se vybízejí, aby rámec vytvořený na základě této dohody používaly jako referenční nástroj při své vlastní interakci s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, které jsou zapojeny do tvorby a provádění politik EU.
IX. Závěrečná ustanovení
36. Tato dohoda nahrazuje dohodu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 23. června 2011, jejíž účinnost končí dnem použitelnosti této dohody.
37. Rejstřík bude předmětem přezkumu v roce 2017.
38. Tato dohoda vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Bude platit od ...[6]*, nebo od 1. ledna 2015, podle toho, které z těchto dat nastane dříve.
Subjekty, které budou k datu použití této dohody v rejstříku již zapsány, musejí do tří měsíců od tohoto dne změnit svou registraci, tak aby byla v souladu s novými požadavky vyplývajícími z této dohody.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Evropskou komisi
předseda místopředseda
Martin SCHULZ Maroš Šefčovič
Příloha 1
„Rejstřík transparentnosti“
Organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU
|
Oddíly
|
Charakteristiky/poznámky
|
||
|
I – Odborné poradenské společnosti / právnické firmy / samostatně výdělečně činní poradci
|
|
||
|
pododdíl |
odborné poradenské společnosti |
Podniky provozující jménem klientů činnost v oblasti prosazování určitých řešení, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány.
|
|
|
pododdíl |
právnické firmy |
Právnické firmy provozující jménem klientů činnost v oblasti prosazování určitých řešení, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány.
|
|
|
pododdíl |
samostatně výdělečně činní poradci |
Samostatně výdělečně činní poradci či právníci provozující jménem klientů činnost v oblasti prosazování určitých řešení, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány. Tento pododdíl se týká registrace subjektů zahrnujících pouze jednu osobu.
|
|
|
II – „Interní“ lobbisté a obchodní/podniková/profesní sdružení
|
|
||
|
pododdíl |
podniky a skupiny |
Společnosti či skupiny společností (s právním statusem či bez něj), které jsou činné v oblasti „interního“ prosazování určitých řešení, lobbování, propagace, veřejných záležitostí a vztahů s veřejnými orgány
|
|
|
pododdíl |
obchodní a podniková sdružení
|
Organizace (buď samy ziskové, nebo neziskové) zastupující ziskové společnosti nebo smíšené skupiny a platformy.
|
|
|
pododdíl |
odborové organizace a profesní sdružení
|
Zájmové zastoupení pracujících, zaměstnanců, obchodníků nebo jednotlivých profesí. |
|
|
pododdíl |
jiné organizace včetně: - subjektů pořádajících akce (ziskových i neziskových) - zájmových sdělovacích prostředků nebo subjektů orientovaných na výzkum spojených se soukromými ziskovými zájmy - účelově vytvořených koalic a dočasných struktur (se ziskovým členstvím)
|
|
|
|
III - Nevládní organizace
|
|
||
|
pododdíl |
nevládní organizace, platformy, sítě, účelově vytvořené koalice, dočasné struktury a další podobné organizace |
Neziskové organizace (s právním statusem či bez něj), které jsou nezávislé na veřejných orgánech nebo komerčních organizacích. Sem spadají nadace, charitativní organizace atd. V oddílu II se musejí zaregistrovat veškeré subjekty, v jejichž členství jsou zahrnuty ziskové prvky. |
|
|
IV - Expertní skupiny typu „think tank“, výzkumné a akademické instituce
|
|
||
|
pododdíl |
expertní skupiny typu „think tank“ a výzkumné instituce |
Specializované expertní skupiny typu „think-tank“ a výzkumné instituce, které se zabývají činností a politikou Evropské unie.
|
|
|
pododdíl |
akademické instituce |
Instituce, jejichž hlavním účelem je vzdělávání, které se však zabývají činností a politikou Evropské unie.
|
|
|
V - Organizace zastupující církve a náboženské obce
|
|
||
|
pododdíl |
organizace zastupující církve a náboženské obce |
Právnické osoby, kanceláře, sítě nebo sdružení zřízené pro účely zastupování.
|
|
|
VI - Organizace zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd.
|
|
||
|
pododdíl |
regionální struktury |
Samy regiony a jejich zastupitelské kanceláře se do rejstříku zapisovat nemusejí, ale mohou, pokud si to přejí. Do rejstříku se zapisují sdružení nebo sítě vytvořené ke kolektivnímu zastupování regionů.
|
|
|
pododdíl |
jiné orgány na nižší než celostátní úrovni |
Do rejstříku se zapisují všechny veřejné orgány na nižší než celostátní úrovni, jako např. města a místní a obecní orgány, jejich zastupitelské kanceláře, celostátní sdružení či sítě. |
|
|
pododdíl |
nadnárodní sdružení a sítě veřejných regionálních orgánů a orgánů na nižší než celostátní úrovni
|
|
|
|
pododdíl |
další veřejné či smíšené subjekty vytvořené na základě právních předpisů, jejichž účelem je jednat ve veřejném zájmu |
Sem spadají další veřejnoprávní či smíšené (veřejné/soukromé) organizace.
|
|
Příloha 2
Informace požadované od registrujících se subjektů
I. OBECNÉ A ZÁKLADNÍ INFORMACE
a) název (či názvy) organizace, adresa jejího sídla a případně adresa v Bruselu, Lucemburku nebo ve Štrasburku, telefonní číslo, elektronická adresa, webové stránky;
b) jméno osoby, která nese právní odpovědnost za organizaci, a jméno jejího ředitele či jednatele, případně hlavní kontaktní bod s ohledem na činnost spadající do působnosti rejstříku (tj. ředitel pro otázky EU); jména osob s oprávněním ke vstupu do prostor Evropského parlamentu[7];
c) počet osob (členů, zaměstnanců atd.), které jsou zapojeny do činnosti spadající do působnosti rejstříku, počet osob, které mají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu, a doba, kterou každá z těchto osob věnuje této činnosti podle následujících procentuálních podílů práce na plný úvazek: 25 %, 50 %, 75 % nebo 100 %;
d) cíle/kompetence – oblasti zájmu – činnost – země, kde je činnost vykonávána – přidružení v rámci sítí – obecné informace spadající do působnosti rejstříku,
e) členství a případně počet členů (jednotlivců nebo členských organizací).
II. KONKRÉTNÍ INFORMACE
A. ČINNOSTI SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU
Poskytují se konkrétní informace o hlavních legislativních návrzích nebo oblastech politiky, na něž se zaměřuje činnost subjektu zapsaného v rejstříku, která spadá do působnosti rejstříku. Lze uvést i další konkrétní činnost, jako jsou akce a publikační činnost.
B. PROPOJENÍ S ORGÁNY EU
a) členství ve skupinách na vysoké úrovni, poradních výborech, odborných skupinách, ostatních strukturách a platformách podporovaných EU aj.
b) členství nebo účast v meziskupinách Evropského parlamentu, odvětvových fórech apod.
C. FINANČNÍ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE ČINNOSTI SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI REJSTŘÍKU
1. Všechny subjekty zapsané do rejstříku poskytnou:
a) odhad ročních nákladů na činnost spadající do působnosti rejstříku. Poskytované finanční údaje by se měly vztahovat na úplný rok činnosti a odkazovat na poslední předcházející finanční rok, ukončený k datu registrace či aktualizace registračních údajů;
b) výši a zdroj financování obdrženého od orgánů EU za poslední uzavřený finanční rok od data registrace nebo od každoroční aktualizace informací podaných v rámci registrace. Tyto informace odpovídají informacím, které poskytl evropský systém pro finanční transparentnost[8].
2. Odborné poradenské společnosti / právnické kanceláře / samostatně výdělečně činní poradci (oddíl I přílohy 1) musejí navíc uvést:
a) obrat vznikající na základě činností, na něž se vztahuje rejstřík, podle následující tabulky:
|
Roční obrat dosažený v rámci činností spojených se zastupováním (v eurech)
|
|
|
0 – 99 999
|
|
|
100 000– 499 999
|
|
|
500 000 – 1 000 000
|
|
|
> 1 000 000
|
|
b) seznam všech klientů, jejichž jménem se vykonávají činnosti, na něž se vztahuje rejstřík. Příjem od klientů vznikající na základě zastupování se uvádí podle následující tabulky:
|
Rozpětí zastupování na klienta za rok (v eurech)
|
|
|
0 – 9 999 10 000 – 24 999 25 000 – 49 999 50 000 – 99 999 100 000 – 199 999 200 000 – 299 999 300 000 – 399 999 400 000 – 499 999 500 000 – 599 999 600 000 – 699 999 700 000 – 799 999 800 000 – 899 999 900 000 – 1 000 000 > 1 000 000 |
|
c) Klienti se registrují také. Finanční přiznání učiněné odbornými poradenskými firmami / právnickými kancelářemi / samostatně výdělečně činnými poradci týkající se jejich klientů (seznam a tabulka) nezbavuje tyto klienty povinnosti začlenit uvedené smluvní činnosti do svých vlastních přiznání, aby se zabránilo podhodnocení jejich přiznaných finančních nákladů.
3. Interní lobbisté, odborová/obchodní/profesní sdružení (oddíl II přílohy 1) by měli navíc uvést:
obrat, který je výsledkem činnosti, na niž se vztahuje rejstřík, včetně částek menších než 10 000 EUR.
4. Nevládní organizace, expertní skupiny typu „think tank“, výzkumné a akademické instituce – organizace zastupující církve a náboženské obce – sdružení zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd. (oddíly III až VI přílohy 1) uvedou navíc:
a) celkový rozpočet organizace
b) rozpis hlavních částek a zdrojů financování.
Příloha 3
Kodex chování
Strany této dohody se domnívají, že všechny subjekty sledující nejrůznější zájmy, s nimiž se dostanou do kontaktu, ať už jednorázově nebo častěji, ať už se jedná o zaregistrované subjekty, či nikoli, by se měly chovat v souladu s tímto kodexem chování.
V rámci svých vztahů s orgány EU a jejich členy/poslanci, úředníky a jinými zaměstnanci zástupci:
a) vždy oznámí své jméno, registrační číslo, příp. subjekt či subjekty, pro něž pracují nebo které zastupují; uvedou zájmy, cíle či účely, které propagují, a případně klienty nebo členy, které zastupují;
b) nezískávají ani se nesnaží získat informace či dosáhnout jakýchkoli rozhodnutí nečestným způsobem nebo využitím neoprávněného tlaku či nevhodného chování;
c) při jednání se třetími stranami si nenárokují žádný formální vztah s Evropskou unií ani s žádným z jejích orgánů a nezkreslují své postavení s ohledem na registraci, tak aby klamaly třetí strany nebo úředníky či jiné zaměstnance Evropské unie, ani nevyužívají loga orgánů EU, aniž by jim to bylo výslovně povoleno;
d) zajistí, aby byly informace, které poskytují při registraci a následně v rámci své činnosti, na niž se vztahuje rejstřík, podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí úplné, aktuální a nezavádějící; jsou srozuměny s tím, že veškeré poskytnuté informace podléhají kontrole, a souhlasí s tím, že budou spolupracovat, pokud jde o žádosti správních útvarů o doplňující informace a aktualizaci údajů;
e) neprodávají třetím stranám kopie dokumentů získaných od kteréhokoli orgánu EU;
f) v obecné rovině dodržují veškerá pravidla, kodexy a postupy řádné správy, které zavedly orgány Evropské unie, a nijak nebrání jejich provádění a uplatňování;
g) nenavádějí členy orgánů EU, poslance, úředníky nebo jiné zaměstnance EU nebo asistenty či stážisty poslanců k tomu, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují;
h) pokud zaměstnávají bývalé úředníky nebo jiné zaměstnance Evropské unie nebo poslanecké asistenty či stážisty, respektují povinnost uvedených zaměstnanců dodržovat pravidla a závazek mlčenlivosti, jimž podléhají;
i) získají předběžný souhlas dotyčného poslance nebo poslanců Evropského parlamentu, pokud jde o jakýkoli smluvní vztah nebo o zaměstnanecký poměr s jakoukoli osobou z vymezeného okruhu osob z okolí daného poslance;
j) dodržují veškerá pravidla upravující práva a povinnosti bývalých poslanců Evropského parlamentu a členů Evropské komise;
k) informují jakékoli osoby, jež zastupují, o svých povinnostech vůči orgánům EU.
Fyzické osoby, které se v Evropském parlamentu zaregistrovaly za účelem vystavení nepřenosného průkazu na jméno opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu:
l) se ujistí, že tento průkaz neustále a viditelně nosí ve všech prostorách Evropského parlamentu;
m) striktně dodržují příslušný jednací řád Evropského parlamentu;
n) jsou srozuměny s tím, že veškerá rozhodnutí o žádostech o vstup do prostor Evropského parlamentu jsou výsadním právem samotného Parlamentu a že registrace nedává automatický nárok na tento průkaz.
Příloha 4
Postupy při řešení upozornění a prošetřování stížností a jejich vyřizování
I. UPOZORNĚNÍ
Prostřednictvím standardního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku, může kdokoli zaslat na společný sekretariát rejstříku transparentnosti upozornění týkající se informací obsažených v rejstříku a nepatřičných registrací.
S upozorněním týkajícím se údajů zanesených do rejstříku se zachází jako s tvrzením o porušení ustanovení písmene d) kodexu chování stanoveného v příloze 3[9]. Příslušný zaregistrovaný subjekt bude požádán o to, aby tyto informace aktualizoval nebo aby společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti vysvětlil, proč je není nutné aktualizovat. Nebude-li zaregistrovaný subjekt spolupracovat, lze použít opatření uvedená v tabulce opatření níže (řádky 2 až 4).
II. STÍŽNOSTI
Krok 1: Podání stížnosti
1. Stížnost společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti může podat kdokoli tak, že vyplní standardní formulář, který je k dispozici na internetových stránkách rejstříku. Tento formulář obsahuje následující informace:
a) subjekt, který je předmětem stížnosti;
b) název a kontaktní informace stěžovatele;
c) podrobné informace o údajném porušení kodexu chování, včetně případných dokumentů a dalších dokladů na podporu stížnosti, informace o tom, zda byla stěžovateli způsobena nějaká škoda, a důvody domnělého úmyslného porušení tohoto kodexu.
Na anonymní stížnosti nebude brán zřetel.
2. Ve stížnosti se uvede, která ustanovení kodexu chování byla podle stěžovatele porušena. Společný sekretariát rejstříku transparentnosti může kteroukoli stížnost, ať už považuje porušení kodexu od samého počátku za neúmyslné, překvalifikovat jako „upozornění“.
3. Kodex chování se uplatňuje výhradně na vztahy mezi zástupci zájmových skupin a orgány EU a nelze jej využít pro účely regulace vztahů mezi třetími stranami nebo mezi subjekty zapsanými do rejstříku.
Krok 2: Přípustnost
4. Jakmile společný sekretariát rejstříku transparentnosti obdrží stížnost:
a) do pěti pracovních dnů potvrdí stěžovateli její obdržení;
b) zjistí, zda stížnost spadá do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, jak ji vymezuje kodex chování uvedený v příloze 3 a výše uvedený krok 1;
c) ověří důkazy předložené stěžovatelem na podporu stížnosti, ať již v podobě dokumentů, dalších materiálů či osobních výpovědí; případné průkazné skutečnosti by měly v zásadě pocházet od subjektu zapsaného v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo z dokumentu vydaného třetí stranou či z veřejně dostupných zdrojů; pouhá subjektivní hodnocení ze strany stěžovatele nelze považovat za důkaz;
d) na základě posouzení uvedeného v bodech b) a c) rozhodne o přípustnosti stížnosti.
5. Je-li stížnost považována za nepřípustnou, informuje o tom společný sekretariát stěžovatele písemně, přičemž uvede důvody tohoto rozhodnutí.
6. Je-li stížnost považována za přípustnou, informuje společný sekretariát o tomto rozhodnutí a o následném postupu (viz níže) jak stěžovatele, tak i příslušný subjekt zapsaný v rejstříku.
Krok 3: Vyřízení přípustné stížnosti – vyšetření stížnosti a dočasná opatření
7. Společný sekretariát informuje příslušný subjekt zapsaný v rejstříku o obsahu stížnosti a o ustanovení (či ustanoveních), které bylo údajně porušeno, a současně jej vyzve, aby do 20 pracovních dnů předložil v reakci na stížnost své stanovisko. Reprezentativní profesní organizace mají možnost předložit na podporu tohoto stanoviska ve stejné lhůtě memorandum, zvláště v případě regulovaných povolání či organizací, které podléhají profesnímu kodexu chování.
8. Nedodržení lhůty uvedené v bodě 7 povede k dočasnému pozastavení zápisu dotyčného subjektu do rejstříku, a to do doby, než dojde k obnovení spolupráce.
9. Společný sekretariát přezkoumá veškeré informace zjištěné při vyšetřování. Může rozhodnout o tom, že vyslechne subjekt zapsaný v rejstříku, vůči němuž stížnost směřuje, nebo stěžovatele, příp. oba dva.
10. Pokud prošetření poskytnutých materiálů prokáže, že je stížnost neodůvodněná, informuje společný sekretariát jak dotyčný zaregistrovaný subjekt, tak i stěžovatele o tomto rozhodnutí, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí.
11. Pokud se ke stížnosti přihlédne, bude registrace příslušného subjektu v rejstříku dočasně pozastavena, dokud nebudou přijata opatření na řešení daného problému (viz krok 4 dále), přičemž vůči danému subjektu může být přijata řada dalších opatření, včetně zrušení registrace v rejstříku, příp. odnětí průkazu opravňujícího ke vstupu do prostor Evropského parlamentu v souladu s interními postupy daného orgánu (viz krok 5 a řádky 2–4 v tabulce opatření níže), zejména v případech, kdy daný subjekt nespolupracuje.
Krok 4: Vyřízení přípustné stížnosti – řešení
12. Je-li stížnost označena za přípustnou a jsou vymezeny problematické prvky, přijme společný sekretariát ve spolupráci s dotyčným subjektem zapsaným do rejstříku veškerá nezbytná opatření s cílem daný problém vyřešit.
13. Pokud dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku spolupracuje, měl by společný sekretariát na vyřešení problému v individuálních případech vyčlenit dostatek času.
14. Pokud bylo nalezeno možné řešení problému a subjekt zapsaný do rejstříku spolupracuje na jeho uplatňování, jeho registrace se obnoví a stížnost se považuje za vyřízenou. Společný sekretariát informuje jak dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku, tak i stěžovatele o přijatém řešení a uvede důvody tohoto rozhodnutí.
15. Pokud bylo nalezeno možné řešení problému a subjekt zapsaný do rejstříku nespolupracuje na jeho uplatňování, jeho registrace se zruší (viz řádky 2–3 níže uvedené tabulky opatření). Společný sekretariát informuje jak dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku, tak i stěžovatele o přijatém řešení a uvede důvody tohoto rozhodnutí.
16. Pokud možné vyřešení problému vyžaduje rozhodnutí třetí strany, a to i rozhodnutí orgánu členského státu, je konečné rozhodnutí společného sekretariátu do přijetí tohoto rozhodnutí pozastaveno.
17. Pokud subjekt zapsaný do rejstříku nezačne do 40 pracovních dní od oznámení stížnosti podle bodu 7 spolupracovat, uplatní se opatření v případě nespolupráce (viz body 19 až 22 v rámci kroku 5 a řádky 2 až 4 tabulky opatření uvedené níže).
Krok 5: Vyřízení přípustné stížnosti – opatření, která se uplatní v případě porušení kodexu chování
18. Pokud dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku neprodleně zjedná nápravu, jak stěžovatel, tak i tento subjekt obdrží od společného sekretariátu písemné vyrozumění o příslušných skutečnostech a jejich nápravě (viz řádek 1 níže uvedené tabulky opatření).
19. Jestliže dotyčný subjekt zapsaný do rejstříku nezareaguje ve lhůtě 40 dní stanovené v bodě 17, povede to ke zrušení registrace v rejstříku (viz řádek 2 níže uvedené tabulky opatření) a ke ztrátě přístupu k veškerým pobídkám spjatým s registrací.
20. Pokud bylo zjištěno, že ze strany dotyčného subjektu zapsaného do rejstříku došlo k nevhodnému chování, tento subjekt se z rejstříku vyškrtne (viz řádek 3 níže uvedené tabulky opatření) a ztratí přístup k veškerým pobídkám spjatým s registrací.
21. V případech uvedených v bodech 19 a 20 se může dotyčný subjekt, pokud pominuly důvody vedoucí ke zrušení registrace, znovu zaregistrovat.
22. Jestliže se společný sekretariát domnívá, že k nespolupráci nebo k nevhodnému chování došlo opakovaně či úmyslně, nebo pokud bylo zjištěno závažné porušení kodexu chování (viz řádek 4 níže uvedené tabulky opatření), přijme rozhodnutí zakazující novou registraci na dobu buď jednoho, nebo dvou let (podle závažnosti daného případu).
23. Veškerá opatření přijatá podle bodů 18–22 či řádků 1–4 níže uvedené tabulky opatření oznámí společný sekretariát dotyčnému subjektu zapsanému do rejstříku a stěžovateli.
24. V případě, že opatření přijaté společným sekretariátem povede k dlouhodobému vyškrtnutí z rejstříku (viz řádek 4 níže uvedené tabulky opatření), může dotyčný subjekt zapsaný v rejstříku ve lhůtě 20 pracovních dnů od oznámení daného opatření předložit generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu, resp. Evropské komise odůvodněnou žádost o přezkoumání tohoto opatření.
25. Po uplynutí 20denní lhůty nebo poté, co generální tajemníci přijali konečné rozhodnutí, budou o tom informováni příslušní místopředsedové Evropského parlamentu a Evropské komise a dané opatření se zveřejní v rejstříku.
26. Pokud rozhodnutí o zákazu opětovné registrace po určitou dobu zahrnuje i odebrání možnosti žádat o povolení ke vstupu do prostor Parlamentu jako osoba zastupující zájmové skupiny, předloží generální tajemník Evropského parlamentu návrh kolegiu kvestorů, které bude vyzváno, aby na příslušnou dobu schválilo odnětí příslušného povolení ke vstupu vydaného dotyčné jednotlivé osobě nebo osobám.
27. Při rozhodování o opatřeních, která se uplatní v rámci této přílohy, společný sekretariát řádně dodržuje zásady proporcionality a řádné správy. Společný sekretariát rejstříku transparentnosti je koordinován vedoucím oddělení z generálního sekretariátu Evropské komise a podléhá dohledu generálních tajemníků Evropského parlamentu a Evropské komise, kteří jsou také řádně a průběžně informováni.
Tabulka opatření, která je možné uplatnit v případě porušení kodexu chování
|
|
druh porušení kodexu (čísla odkazují na výše uvedené body) |
opatření |
zveřejnění opatření v rejstříku
|
formální rozhodnutí o zrušení přístupu do prostor Evropského parlamentu
|
|
|
1 |
okamžitě napravené porušení (18) |
písemné upozornění obsahující příslušné skutečnosti a způsob jejich nápravy
|
ne |
ne |
|
|
2 |
nespolupráce se společným sekretariátem (19 a 21) |
zrušení registrace v rejstříku, zrušení povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu nebo zrušení dalších pobídek
|
ne |
ne |
|
|
3 |
nevhodné chování (20 a 21)
|
zrušení registrace v rejstříku, zrušení povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu nebo zrušení dalších pobídek
|
ne |
ne |
|
|
4 |
opakovaná či úmyslná nespolupráce nebo opakované či úmyslné nevhodné chování (22), příp. závažné porušení kodexu chování |
a) vyškrtnutí z rejstříku na jeden rok a formální odnětí povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu (jako akreditovaný zástupce zájmové skupiny) b) vyškrtnutí z rejstříku na dva roky a formální odnětí povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu (jako akreditovaný zástupce zájmové skupiny) |
ano, na základě rozhodnutí generálních tajemníků Evropského parlamentu a Evropské komise |
ano, na základě rozhodnutí kolegia kvestorů |
|
- [1] Úř. věst. L 191, 22.7.2011, s. 29.
- [2] Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 48.
- [3] Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 176.
- [4] Profesionální kodex chování, jímž je subjekt zaregistrovaný v rejstříku vázán, může ukládat přísnější povinnosti, než jsou povinnosti stanovené v kodexu chování uvedeném v příloze 3.
- [5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
- [6] * Pro Úř. věst.: prosím vložte datum: tři měsíce po vstupu této dohody v platnost.
- [7] Subjekty zapsané do rejstříku mohou požádat o přístup do prostor Evropského parlamentu na konci registračního procesu. Do rejstříku se zapíší jména osob, které získají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu. Z registrace neplyne automatický nárok na uvedený průkaz.
- [8] http://ec.europa.eu/comm/eti/index_en.htm
- [9] Podle písmene d) je nutné, aby zástupci nejrůznějších zájmových skupin ve svém vztahu k orgánům EU a jejich členům/poslancům, zaměstnancům a dalším pracovníkům „zajistili, aby byly informace, které poskytují při registraci a následně v rámci svých činností, na něž se vztahuje rejstřík, podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí úplné, aktuální a nezavádějící“ a aby „souhlasili s tím, že se budou poskytnuté informace kontrolovat a že budou spolupracovat při vyřizování administrativních žádostí o doplňující informace a aktualizaci údajů.“
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Dopis místopředsedy Rainera WIELANDA předsedovi Martinu SCHULZOVI ze dne 19. 12. 2013
Vážený pane předsedo,
interinstitucionální pracovní skupina na vysoké úrovni spolupracující s Komisí na revizi rejstříku transparentnosti ukončila dne 12. prosince 2013 konzultace v souladu s mandátem, kterým ji pověřilo předsednictvo dne 10. června 2013.
Jsem rád, že mohu coby předseda této pracovní skupiny poskytnout předsednictvu zpětnou vazbu a předložit návrhy závěrů a změn týkajících se interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti (IIA), na nichž se členové pracovní skupiny celkově jednomyslně shodli. Hlasování se zdržel pan Ehrenhauser, který jako nezařazený poslanec v pracovní skupině působil coby pozorovatel.
Nejpodstatnější část schváleného souboru, jehož formální součástí je tento dopis a obsah navrženého usnesení, tvoří v zásadě tři body:
· uznání dosavadního úspěchu rejstříku;
· potvrzení závazku Evropského parlamentu zřídit v budoucnosti povinný rejstřík;
· řada konkrétních návrhů na zlepšení stávajícího systému, které vyplynuly z diskusí s Komisí vedených v rámci pracovní skupiny.
Členové pracovní skupiny při kontrole fungování rejstříku transparentnosti uvítali pokrok, jehož bylo v posledních dvou letech dosaženo, pokud jde o zahrnutí zástupců příslušných zájmových skupin do rejstříku, v němž je podle odhadů v současné době zaneseno 75 % všech dotčených subjektů spjatých s podnikáním a přibližně 60 % nevládních organizací působících v Bruselu. Vzali ovšem na vědomí, že je zapotřebí fungování a kvalitu rejstříku dva roky po jeho zřízení dále zlepšit, zejména je nutné zdokonalit požadavky na registraci a její sledování.
Pokud jde o zřízení budoucího povinného rejstříku transparentnosti, na základě právních stanovisek právních služeb obou orgánů bylo zjištěno, že stávající právo Evropské unie neposkytuje pevný právní základ pro povinnou registraci lobbistů.
Bylo jasně řečeno, že čl. 298 odst. 2 SFEU se vztahuje pouze na správu EU a netýká se tedy ani poslanců či členů jiných orgánů, ani legislativní činnosti Unie. Článek 352 SFEU na druhé straně sice poskytuje právní základ, ale legislativní postup, který je třeba dodržet, vyžaduje jednomyslný souhlas Rady a pouze schválení Parlamentem.
V kontextu této složité situace se poslanci EP zapojení do pracovní skupiny domnívají, že Evropský parlament, který zkoumá návrh na revizi rejstříku transparentnosti, by svým postojem neměl pouze potvrdit a obnovit svá předchozí rozhodnutí požadující zavedení povinného rejstříku. Měl by rovněž vyjádřit očekávání, že Komise podpoří politické kroky, jejichž cílem bude vznik nového právního základu, který bude pro zavedení povinného rejstříku vhodnější než článek 352 SFEU.
Pokud se Komisi nepodaří dosáhnout tohoto cíle, měla by být prostřednictvím usnesení EP vyzvána, aby do konce roku 2016 předložila návrh na zřízení povinného rejstříku opírajícího se o stávající právní základ. Příští posouzení rejstříku transparentnosti by se mělo v každém případě uskutečnit nejpozději do konce roku 2017.
Pracovní skupina navrhuje, aby do té doby bylo zavedeno několik důležitých motivačních opatření s cílem podpořit přijímání rejstříku transparentnosti a dále motivovat velký počet subjektů k registraci.
V případě Komise by tyto pobídky mohly zahrnovat:
· opatření týkající se předávání informací subjektům zapsaným v rejstříku při zahajování veřejných konzultací;
· opatření týkající se odborných skupin a jiných poradních orgánů;
· zvláštní seznamy pro rozesílání zpráv nebo převzetí záštity tímto orgánem.
Pracovní skupina přivítala prohlášení Komise, podle něhož bude za účelem cílených konzultací zvažovat pouze registrované organizace.
V případě Parlamentu by tato motivační opatření mohla mimo jiné zahrnovat spojení registrace s:
· dalším usnadněním přístupu do prostor EP, k jeho poslancům a zaměstnancům;
· povolením pořádat nebo spolupořádat akce v jeho prostorách;
· snazším předáváním informací, včetně zvláštních seznamů pro rozesílání zpráv;
· účastí na slyšení výborů v roli řečníků;
· převzetím záštity tímto orgánem.
Z tohoto hlediska by kontakty s organizacemi, jež jsou způsobilé k registraci, ale nejsou zaregistrovány, mohly být omezeny na míru, jež je nezbytná k dodržování Smluv a zásad právního státu, a správní útvary by mohly dostat pokyn jednat dle tohoto principu.
Rád bych zdůraznil, že přijetím těchto motivačních opatření se členové předsednictva zavazují k následnému provedení náležitých změn ve svých stávajících rozhodnutích[1]. Je možné, že bude rovněž zapotřebí přezkoumat i další správní předpisy.
Poslanci EP zapojení do pracovní skupiny také navrhují předsednictvu, aby vyzvalo Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) k vypracování návrhu zprávy o revizi rejstříku transparentnosti na základě článku 127 jednacího řádu o interinstitucionálních dohodách a na základě pozměňovacích návrhů k dotčené interinstitucionální dohodě, které schválil. Tato zpráva by měla být předložena v plénu před koncem současného volebního období, aby tak bylo zajištěno, že v novém volebním období vejde v platnost.
Kromě toho, že by se ve zprávě měly odrazit pozměňovací návrhy k interinstitucionální dohodě, s ohledem na zřizování a přípravu budoucího povinného rejstříku by v ní měla být zvláštní pozornost věnována mimo jiné hledání použitelné a obecně přijatelné definice dosud nedefinovaných právních termínů, jako jsou termíny „zástupci zájmových skupin“ a „nevhodné chování“. Navíc ze stejného hlediska je třeba řešit případné nesoulady s vnitrostátními právními předpisy stanovujícími pravidla pro zachování důvěrnosti, která se týkají určitých regulovaných profesí (např. právníků), a zohlednit při tom fakt, že pracovní skupina zatím uvítala přechodné řešení navržené předsedou, které je třeba přezkoumat.
Závěrem tedy shrnuji, že v souladu se svým mandátem předkládá pracovní skupina předsednictvu podrobný návrh změn ve znění interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti, který tvoří přílohu k tomuto dopisu. Předsednictvo se nyní vyzývá, aby učinilo kroky nutné k co nejrychlejšímu ukončení procesu revize interinstitucionální dohody, jehož cílem je zlepšení funkčnosti rejstříku a dlouhodobé posílení jeho úlohy.
- [1] Mezi rozhodnutí předsednictva, jež budou případně podléhat změnám, patří:
– pravidla pro převzetí záštity EP (rozhodnutí předsednictva ze dne 9. 6. 1997 v pozměněném znění ze dne 15. 4. 2013)
– průvodce povinnostmi úředníků a zaměstnanců EP (rozhodnutí předsednictva ze dne 7. 7. 2008)
– bezpečnostní předpisy (úplné znění vytvořené předsednictvem dne 3. 5. 2004)
– předpisy o veřejných slyšeních (rozhodnutí předsednictva ze dne 18. 6. 2003, naposledy pozměněné dne 19. 11. 2012)
– předpisy pro využívání prostor Evropského parlamentu externími uživateli (rozhodnutí předsednictva ze dne 14. 3. 2000)
JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ PRO KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
|
Poslanci, kteří hlasovali pro: 25 |
ALDE : Andrew Duff, Stanimir Ilchev, Anneli Jäätteenmäki
ECR : Ashley Fox, Daniel Hannan
EFD : Morten Messerschmidt
GUE/NGL : Helmut Scholz
PPE : Zdravka Bušić, Carlo Casini, Marietta Giannakou, Constance Le Grip, Andrej Plenković, Tadeusz Ross, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, Rainer Wieland
S&D : Marino Baldini, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, David Martin, Sandra Petrović Jakovina, Luis Yáñez-Barnuevo García
NI : Andrew Henry William Brons
Verts/ALE : Gerald Häfner, Indrek Tarand |
|
|
Poslanci, kteří hlasovali proti: 0 |
|
|
|
Poslanci, kteří se zdrželi hlasování: 0 |
|
|
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
18.3.2014 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 0 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Andrew Henry William Brons, Zdravka Bušić, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Gerald Häfner, Daniel Hannan, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, David Martin, Morten Messerschmidt, Sandra Petrović Jakovina, Tadeusz Ross, Algirdas Saudargas, Indrek Tarand, Luis Yáñez-Barnuevo García |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Marino Baldini, Marietta Giannakou, Anneli Jäätteenmäki, Andrej Plenković, Helmut Scholz, György Schöpflin, Rainer Wieland |
||||