Postup : 2014/2059(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0019/2014

Předložené texty :

A8-0019/2014

Rozpravy :

PV 21/10/2014 - 6
CRE 21/10/2014 - 6

Hlasování :

PV 22/10/2014 - 4.5
CRE 22/10/2014 - 4.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0038

ZPRÁVA     
PDF 337kWORD 358k
15.10.2014
PE 537.268v02-00 A8-0019/2014

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014

(2014/2059(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Philippe De Backer

Navrhovatelé stanovisek (*):

Nils Torvalds, Committee on Budgets;

Sergio Gutiérrez Prieto, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014

(2014/2059(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 této Smlouvy,

–       s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na článek 3 této smlouvy,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–       s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–       s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 o akčním plánu pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (COM(2012)0722),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o úloze a operacích „trojky“(7),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(8),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(9),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(10),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(11),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 (COM(2014) 0400),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2014(12),

–       s ohledem na rozpravu o provádění priorit evropského semestru na rok 2014 se zástupci vnitrostátních parlamentů,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006,

–       s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení (EU) č. 1301/2013, COM(2014)494, 30. 7. 2014,

–       s ohledem na svá usnesení ze 14. září 2011(13) a 16. ledna 2014(14) o strategii EU v oblasti bezdomovectví,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(15),

–       s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvanou „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013) 0785),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Evropský semestr 2014: doporučení pro jednotlivé země – Vytváření růstu“ (COM(2014) 0400),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0019/2014),

A.     vzhledem k tomu, že fiskální udržitelnost a inteligentní dodržování rámce rozpočtového a makroekonomického dohledu EU je zásadní pro řádné fungování hospodářské a měnové unie (HMU),

B.     vzhledem k tomu, že pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie je nezbytná posílená koordinace makroekonomických a rozpočtových politik členských států a komplexní politika pro eurozónu řízená Komisí;

C.     vzhledem k tomu, že evropský semestr sehrává při koordinaci hospodářských a rozpočtových politik v členských státech zásadní roli,

D.     vzhledem k tomu, že zásadním problémem, který ohrožuje hospodářskou a sociální stabilitu a konvergenci v EU, je i nadále rostoucí celková nezaměstnanost, a obzvláště nezaměstnanost mladých lidí,

E.     vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí je třeba řešit proaktivně, čímž se posílí a rozšíří stávající rámec spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými v této oblasti;

F.     vzhledem k tomu, že v důsledku dlouhodobě vysoké míry zadlužení a nezaměstnanosti a nízkého růstu nominálního HDP a inflace výrazně pod úrovní, která byla cílem, a velkého množství lidí ohrožených chudobou, jakož i výzev, jimiž jsou stárnutí populace a podpora vytváření pracovních míst, a to zejména pro mladé lidi, musí fiskální konsolidace pokračovat způsobem napomáhajícím růstu a diferencovaně;

G.     vzhledem k tomu, že koncepce evropského semestru obsahuje závazek hospodářské solidarity mezi členskými státy, a vzhledem k tomu, že jejich odpovědnost je úměrná míře jejich přispění k celkovému hospodářskému výkonu Unie;

H.     vzhledem k tomu, že Evropská rada stanovila v březnu priority letošního evropského semestru, jež byly opětovně potvrzeny v červnu; vzhledem k tomu, že důraz je zaměřen na politiky pro posílení konkurenceschopnosti, podporu tvorby pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti a na činnosti navazující na reformy v zájmu lepšího financování hospodářství a fungování trhů práce;

I.      vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 je jedním z prvků reakce EU na světovou hospodářskou krizi a na budoucí výzvy, a vzhledem k tomu, že Komise uznává, že většinu cílů strategie EU 2020 se nepodaří naplnit;

J.      vzhledem k tomu, že celosvětová finanční krize a bankovní a dluhová krize v EU vážným způsobem brání malým a středním podnikům v přístupu k finančním prostředkům,

K.     vzhledem k tomu, že Evropský parlament několikrát požadoval posílení správního rámce;

L.     vzhledem k tomu, že jednotný trh, zejména v oblasti služeb, není plně funkční;

M.    vzhledem k tomu, že po šesti letech hospodářské krize a záporné míry růstu se začíná prosazovat hospodářské oživení a očekává se, že se do roku 2015 rozšíří do všech členských států; vzhledem k tomu, že prognózy Komise ohledně oživení hospodářského růstu jsou stále kolísavé, musí reformy pokračovat, aby byly splněny požadavky občanů, pokud jde o zaměstnanost a sociální oblast, a aby byla obnovena produktivita a konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že Komise uznává, že v mnoha částech EU je sociální situace špatná, nezaměstnanost dosáhla historického maxima a že rozdíly mezi regiony a členskými státy se nadále prohlubují; vzhledem k tomu, že opatření pro řešení otázky nezaměstnanosti a sociální situace by zvýšily možnost obnovení konkurenceschopnosti a oživení růstu;

N.     vzhledem k tomu, že pomineme-li mírný pokles, je míra nezaměstnanosti v EU a míra nezaměstnanosti mladých lidí stále mimořádně kritická (25,005 milionu nezaměstnaných v EU-28 v červnu 2014 a 5,06 milionu nezaměstnaných mladých lidí v EU-28 v červenci 2014); vzhledem k tomu, že rozdíly mezi celkovou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti mladých lidí v členských státech (5% nezaměstnanost v Rakousku ve srovnání s 27,3% v Řecku; 9,3 % nezaměstnanost mladých lidí v Rakousku ve srovnání s 53,8% ve Španělsku) navíc ohrožují jak hospodářskou stabilitu EU, tak evropskou sociální soudržnost;

O.     vzhledem k tomu, že Komise zdůrazňuje úlohu inovací, výzkumu a vývoje při vytváření přidané hodnoty a skutečnost, že rostoucí nesoulad dovedností obzvlášť ovlivňuje odvětví založená na znalostech;

P.     vzhledem k tomu, že fragmentace trhu práce je v současnosti jednou ze zásadních příčin nerovností mezi členskými státy a mezi různými odvětvími; vzhledem k tomu, že se to projevuje rozdíly v přístupu k zaměstnání (včetně velkých vstupních překážek), v pracovních podmínkách, úrovních mezd, které v některých případech nejsou dostačující pro zaručení důstojné životní úrovně, a rostoucí polarizací mezi nízce a vysoce kvalifikovanou prací, jež může bránit pohybu na trhu práce; vzhledem k tomu, že pro odstranění této fragmentace jsou nutné další reformy;

Q.     vzhledem k tomu, že stanovení minimální mzdy je v kompetenci členských států;

R.     vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti pracovních podmínek, diskriminace a ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti zaručují pracovníkům ochranu před vykořisťováním a diskriminací a také usnadňují integraci skupin, jako jsou ženy a osoby se zdravotním postižením, do trhu práce; vzhledem k tomu, že podle odhadů tvoří náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání zhruba 2,6 %, až 3,8% HDP, přičemž se odhaduje, že za každé euro vynaložené na zavedení zdravotních a bezpečnostních norem se podnikům vrátí 2,2 eura;

S.     vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize poukázala na nestabilitu veřejných financí v některých členských státech;

T.     vzhledem k tomu, že některé členské státy ve snaze překonat krizi výrazně snížily své veřejné výdaje, a to v okamžiku, kdy z důvodu zvýšení nezaměstnanosti vzrostly požadavky na sociální ochranu; vzhledem k tomu, že příděly vnitrostátních rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení se dostaly pod ještě větší tlak v důsledku výrazného poklesu odvodů způsobeného velkým úbytkem pracovních míst nebo poklesem mezd, a evropský sociální model se tak ocitl v reálném ohrožení;

U.     vzhledem k tomu, že Komise uznala, že politika úsporných opatření prováděná v důsledku krize a situace v některých ekonomikách EU měla negativní dopad na hospodářský růst a sociální aspekty, jak Komise uvádí ve svém sdělení ze dne 2. června 2014 (COM(2014)0400): „Vliv krize a přijímaných opatření na hospodářskou a sociální situaci se projevuje na míře nerovnosti. Strukturální povaha některých forem nezaměstnanosti, omezení v přístupu ke vzdělání a zdravotní péči a některé reformy daňových výhod mohou mít nepoměrně větší dopad na zranitelnější části společnosti“;

V.     vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU uvádí, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“, a vzhledem k tomu, že je důležité, aby tato horizontální klauzule byla provedena dostatečně ve všech oblastech politiky tak, aby bylo dosaženo cílů obsažených v článku 3 SEU; vzhledem k tomu, že článek 174 SFEU stanoví, že: „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. […] zvláštní pozornost je věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony“;

W.    vzhledem k tomu, že pouze 7,5 milionu lidí, čili 3,1 % pracovní síly v EU, je v současnosti zaměstnáno v jiném členském státě, přičemž mladí lidé představují skupinu, u níž je pracovní mobilita nejpravděpodobnější;

X.     vzhledem k tomu, že v důsledku krize se malé a střední podniky a mikropodniky potýkají s extrémně vysokými náklady, aby měly přístup k financování, což negativně ovlivňuje jejich potenciál růstu a tvorby pracovních míst; vzhledem k tomu, že je tedy třeba, aby Komise a členské státy v souladu s cíli strategie Evropa 2020 podporovaly rozvoj malých a středních podniků s cílem prosazovat inteligentní, udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a kvalitní pracovní místa v EU;

1.      bere na vědomí analýzu, že hospodářské oživení v EU jevilo v předchozích dvou letech povzbudivé náznaky, a je znepokojen zpomalením, k němuž došlo od prvního čtvrtletí roku 2014 v situaci, kdy bylo dosaženo záporné úrokové míry a míra inflace se obecně drží na velice nízkých hodnotách; opakovaně však potvrzuje, že tento proces je velmi křehký a nerovnoměrně rozložený a musí být dále podporován, aby bylo možné posílit růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém horizontu;

2.      zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí ambiciózní iniciativa ke stimulaci investic v celé EU s cílem znovunastartovat a udržet hospodářské oživení; žádá Komisi, aby přispěla ke krátkodobému oživení evropského růstu tím, že bezodkladně spustí evropský investiční program s prostředky ve výši až 300 miliard EUR, jak navrhl Jean-Claude Juncker;

3.      poukazuje na to, že nejdůležitějšími cíli hospodářské politiky je obnovení konkurenceschopnosti členských států a snížení nezaměstnanosti;

4.      zdůrazňuje, že je třeba naléhavě čelit výzvám plynoucím ze současné hospodářské situace, kterou charakterizuje stagnující HDP, kdy během druhého čtvrtletí 2014 v eurozóně zůstal stabilní a v EU-28 vzrostl o 0,2 %, pozoruhodně nízká inflace, jež v srpnu 2014 klesla na 0,3 %, svou nejnižší hodnotu od listopadu 2009, a nepřijatelně vysoká nezaměstnanost, která v červenci 2014 činila 11,5 % v eurozóně a 10,2 % v EU-28;

5.      znovu naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila konkrétní doporučení členským státům a EU jako celku, včetně těch zemí, které se účastní ekonomických ozdravných programů, aby se nezabývaly pouze fiskální konsolidací, ale také strukturálními reformami, které povedou ke skutečnému, udržitelnému a sociálně vyváženému růstu, zaměstnanosti, posílené konkurenceschopnosti a rostoucí konvergenci;

6.      bere na vědomí dalekosáhlé strukturální reformy, jež provádějí členské státy na základě makroekonomických ozdravných programů; s politováním však zjišťuje, že některé ostatní členské státy eurozóny přistupují k modernizaci svých hospodářství s nedostatečnými ambicemi, což je jedním z důvodů pro vyhlídky nízkého udržitelného růstu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu;

7.      lituje, že eurozóně a EU hrozí prohloubení zaostávání za jinými regiony, pokud jde o hospodářské vyhlídky a příležitosti, v důsledku čehož by se snížila přitažlivost EU z hlediska investic pocházejících jak z vnitřních zdrojů, tak i ze zdrojů mimo EU;

8.      zdůrazňuje, že finanční a dluhovou krizi a krizi konkurenceschopnosti nelze vyřešit pouze uvolněnou měnovou politikou; zdůrazňuje proto důležitost, kterou má pro dosažení konkrétních výsledků v oblasti růstu a pracovních míst pokračování procesu zásadních, vyvážených a sociálně udržitelných strukturálních reforem; v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že EU nemůže konkurovat pouze snižováním nákladů, nýbrž musí také mnohem více investovat do výzkumu a vývoje, průmyslového rozvoje, vzdělávání a dovedností a nákladové efektivnosti, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni; připomíná, že nejvlastnějším cílem strukturálních reforem a snížení míry veřejného a soukromého zadlužení by měla být schopnost soustředit se na politiky podporující udržitelný růst a v konečném důsledku na zajištění pracovních míst a boj proti chudobě; vyzývá Komisi a členské státy, aby plněji využívaly potenciál podpůrných bank s cílem stimulovat ekonomiku v Evropské unii;

9.      připomíná, že priority a cíle EU 2020, jako je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zůstávají v platnosti a měly by být naplňovány;

10.    opakovaně poukazuje na to, že nadměrné zadlužení v několika členských státech v eurozóně není jen překážkou růstu, ale i značnou zátěží pro budoucí generace; je i nadále znepokojen nedostatečným tempem snižování nadměrné úrovně soukromého dluhu;

11.    opakovaně proto zdůrazňuje skutečnost, že by členské státy měly být při koncipování hospodářských politik a reforem věnovat zvláštní pozornost jejich dopadu na současnou generaci a na generace budoucí, včetně jejich potřeb, pokud jde o dobré životní podmínky a pracovní příležitosti; budoucnost našich podniků nesmí být ohrožena nerozhodností a politickými chybami v současnosti;

12.    vítá skutečnost, že Jean-Claude Juncker ve svém politickém programu pro příští Evropskou komisi vyslovil svůj příslib, že zvýší evropské investice o 300 miliard EUR;

13.    zdůrazňuje, že HMU není ještě ani zdaleka dokončena, a připomíná Komisi její povinnosti a závazky zohlednit makroekonomickou nerovnováhu uvnitř EU a zejména v eurozóně a zvýšit ekonomickou a rozpočtovou koordinaci a posilovat konkurenceschopnost v EU; v této souvislosti vítá závazek nastupujícího zvoleného předsedy Komise skutečně dosáhnout konkrétních výsledků plánu stanoveného ve zprávě ze dne 5. prosince 2012 s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“;

14.    vyzývá opět Komisi, aby předložila návrhy na bezodkladné dokončení procesu vytváření EMU v souladu se všemi pokyny uvedenými v jejím návrhu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie; konstatuje, že dokončení procesu vytváření HMU by mělo být založeno na metodě Společenství; znovu opakuje svůj požadavek, aby byl řádným legislativním postupem přijat právní akt týkající se „konvergenčních zásad“, který by na určené období stanovil velmi omezený počet cílů pro nejnaléhavější reformní opatření, a svou žádost, aby členské státy zajistily, že národní programy reforem budou z těchto výše uvedených konvergenčních zásad vycházet a budou ověřeny Komisí; vyzývá členské státy, aby se zavázaly, že své národní programy reforem plně provedou; navrhuje, že by členské státy na tomto základě mohly vstoupit do „konvergenčního partnerství“ s orgány a institucemi EU s možností podmíněného financování reformních činností; znovu konstatuje, že takováto silnější hospodářská spolupráce by měla jít ruku v ruce s finančním mechanismem založeným na pobídkách; domnívá se, že jakékoli další financování nebo nástroje, jako je mechanismus solidarity, musí být nedílnou součástí rozpočtu EU, avšak mimo dohodnuté krytí víceletého finančního rámce (VFR);

15.    vyzývá v této souvislosti budoucí Komisi, aby na základě článku 138 SFEU předložila návrh jednotného vnějšího zastupování eurozóny, a to s cílem mít účinnou eurozónu se společným postojem v různých otázkách v rámci škály kompetencí tohoto zastupování; připomíná, že nový předseda Komise se ve svém projevu těsně před svým zvolením Evropským parlamentem v úterý 15. července 2014 vyslovil pro to, aby „HMU a euro zastupoval v brettonwoodských institucích jeden předseda, jedno místo, jeden hlas“;

16.    vyzývá v této souvislosti budoucí Komisi, aby na základě článku 138 SFEU předložila mimo jiné návrh jednotného vnějšího zastupování eurozóny a také aby předložila zprávu přislíbenou v „druhém balíčku týkajícím se správy ekonomických záležitostí“ a v plánu „Směrem ke skutečné HMU“, pokud jde o možnosti, které nabízí stávající fiskální rámec Unie za účelem dosažení rovnováhy mezi potřebou veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně;

17.    vyzývá Komisi, aby posílila proces evropského semestru mimo jiné tím, že zajistí, aby bylo na vytváření doporučení a na ně navazující činnosti věnováno dostatečné množství času a zdrojů, čímž se zajistí co možná nejvyšší relevantnost těchto doporučení z hlediska tvorby hospodářské politiky na unijní a vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy způsobů, jak dosáhnout toho, aby doporučení evropského semestru byla závaznější; zdůrazňuje význam zapojení Evropského parlamentu v rané fázi a v co nejširším rozsahu, aby se vzhledem k rostoucímu významu a závazné úloze Parlamentu zabránilo vzniku nedostatečné legitimity v procesu vytváření politického mínění;

18.    je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní parlamenty přijaly doporučení pro jednotlivé země ve větší míře za svá; vyzývá Komisi, aby vytvořila prostor pro to, aby bylo možno představit doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech ještě před jejich přijetím v Radě;

19.    bere na vědomí balíček doporučení pro jednotlivé země vypracovaný Komisí na rok 2014; bere na vědomí zjištění Komise, že bylo dosaženo určitého pokroku ve snaze o pokračování fiskální konsolidace a strukturálních reforem, zejména v modernizaci trhů práce, důchodových systémů a systémů zdravotní péče;

20.    bere v této souvislosti na vědomí, že Evropská rada potvrdila doporučení pro jednotlivé země a doporučení Rady, zejména konkrétní doporučení týkající se eurozóny;

21.    upozorňuje, že nezbytným předpokladem pro úspěch programů finanční pomoci je kombinace solidarity a podmíněnosti, silné vlastnické odpovědnosti a vůle provádět reformy; připomíná Komisi, aby plně sladila právní povinnosti vyplývajících z balíčku dvou právních aktů (nařízení (EU) č. 472/2013) se stávajícími ozdravnými programy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby finanční pomoc a ad hoc systém trojky zahrnuly do zdokonalené právní struktury, jež bude v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a právem Společenství, a zaručily tak demokratickou odpovědnost; bere na vědomí dokument Komise navazující na zprávu EP týkající se trojky; vyzývá Komisi, aby vzala v potaz závěry zpráv Evropského parlamentu týkajících se trojky;

22.    podporuje cíl klást důraz na politiky, které posilují konkurenceschopnost, podporují investice a vytváření pracovních míst, bojují proti nezaměstnanosti a zlepšují fungování trhu práce zejména v odvětvích s vysokým růstovým potenciálem; je přesvědčen, že pokud jde o boj proti nezaměstnanosti mladých, mají členské státy cenné informace, o něž je záhodno se podělit; zdůrazňuje, že v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí se zvláště osvědčil vzdělávací model ve dvou rovinách;

23.    zdůrazňuje, že politika soudržnosti je prominentním investičním rámcem, v němž mohou proudit výdaje na podporu růstu včetně investic do inovací a výzkumu, digitální agendy, výdajů usnadňujících přístup MSP k financování, investic do udržitelného životního prostředí, zejména transevropských dopravních spojů, a také do vzdělávání a sociálního začleňování; zdůrazňuje, že všechny tyto nástroje (evropské strukturální a investiční fondy) jsou nyní podmíněny dodržováním postupů řádné správy ekonomických záležitostí;

24.    vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní mechanismus podporující výměnu osvědčených postupů mezi všemi vnitrostátními subjekty, které odpovídají za oblast nezaměstnanosti mladých lidí; znovu opakuje, že ačkoli nemůže být zavedeno jednotné řešení pro všechny, některé členské státy řeší nezaměstnanost mladých lidí účinněji než jiné;

25.    zdůrazňuje, že při provádění evropského semestru je nezbytné plně zohlednit strategii Evropa 2020; naléhavě žádá Komisi, aby za jednu z klíčových priorit označila také řízení jednotného trhu, jelikož podstatně přispívá k plnění cílů evropského semestru, zejména k udržitelnému hospodářskému růstu a zaměstnanosti;

26.    připomíná však, že výsledky provádění doporučení pro jednotlivé země dosažené členskými státy jsou velice chabé; je přesvědčen o tom, že nepanuje soulad mezi závazkem na evropské úrovni a vnitrostátním prováděním doporučení pro jednotlivé země ze strany členských států; zdůrazňuje význam „vnitrostátní odpovědnosti“ příslušných vlád za závazky přijaté na úrovni EU; poukazuje na to, že doporučení pro jednotlivé země by měla být formulována tak, aby poskytovala členským státům politický prostor na navrhování opatření a konkrétních reforem požadovaných k řešení těchto doporučení;

27.    vyzývá Komisi zejména k tomu, aby zkoumala vývoj obecných společných kritérií zaměřených na výsledek s cílem měřit a porovnávat strukturální reformy v rámci jakéhokoli nového návrhu zaměřeného na posílení koordinace hospodářské politiky v HMU;

28.    je znepokojen tím, že podle Komise bylo plně provedeno pouze 10 % doporučení pro jednotlivé země na rok 2013; dále bere na vědomí, že v případě 45 % doporučení pro jednotlivé země pokroku dosaženo nebylo nebo byl jen velmi malý;

29.    zdůrazňuje, že řádný demokraticky kontrolovaný systém pro evropský semestr a provádění doporučení pro jednotlivé země jsou důležitou podmínkou pro dosažení hospodářské konvergence v hospodářské a měnové unii, což je zcela zásadní pro její řádné fungování a umožňuje dosažení finanční a hospodářské stability a vysoké úrovně konkurenceschopnosti evropského hospodářství přispívající k růstu a tvorbě pracovních míst; očekává, že vlády členských států budou aktivně hájit a provádět na vnitrostátní úrovni rozhodnutí o doporučeních pro jednotlivé země, která byla přijata všemi členskými státy v Radě („vnitrostátní odpovědnost“);

30.    zdůrazňuje, že řada doporučení pro jednotlivé země vychází z právních aktů EU, a pokud se podle nich nepostupuje, může to vést až k soudním řízením; připomíná členským státům, aby naplnily své zákonné povinnosti stanovené právem EU; je přesvědčen, že Komise by ve své interpretaci srovnávacího přehledu měla brát dostatečně v potaz skutečnost, že eurozóna a do ní zahrnuté členské státy jsou vzájemně provázanými a otevřenými ekonomikami;

31.    vyzývá Komisi, aby jakožto strážkyně Smlouvy plně využila všech opatření stanovených právem EU k podpoře větší integrace hospodářských politik a provádění doporučení pro jednotlivé země tak, aby všechny členské státy přijaly v požadovaném časovém rámci hospodářskou a finanční politiku odpovídající jejich situaci;

32.    bere na vědomí rostoucí počet doporučení pro jednotlivé země, která jsou určena regionálním orgánům; zdůrazňuje, že je třeba plně využít programy v rámci strukturálních fondů a investičního fondu, zejména v případech, kdy by působila jako doprovodná opatření ke strukturálním reformám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily správné stanovení priorit, aby se zlepšila kvalita výdajů;

33.    Požaduje, aby Komise podávala příslušnému výboru Parlamentu čtvrtletně zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku; vybízí členské státy, aby v příslušném výboru Parlamentu zdůvodnily, proč se doporučeními pro jednotlivé země neřídily;

34.    vyzývá předsedu Euroskupiny, aby účinně monitoroval provádění doporučení pro jednotlivé země členskými státy eurozóny a aby podal zprávu o dosaženém pokroku v rámci hodnocení vypracovaného Euroskupinou k návrhům rozpočtových plánů na rok 2015, které mají dotčené členské státy předložit do poloviny října 2014;

35.    vyzývá Komisi, aby v národních programech reforem v rámci evropského semestru věnovaly pozornost otázkám genderové dimenze, například začleňování žen do pracovního procesu, odstranění rozdílu mezi ženami a muži v platech a důchodech, zlepšení služeb péče o děti a pružná pracovní doba;

36.    je přesvědčen o tom, že by se v souvislosti s nadcházejícím evropským semestrem mělo z důvodu zlepšení fiskální udržitelnosti postupovat v souladu s dlouhodobou a vyváženou strategií pro fiskální konsolidaci podporující růst a investice; zdůrazňuje však, že zvláštní důraz by měl být kladen na reformy a politiky podporující růst, zejména ze strany těch členských států, které mají dostatek daňových příjmů k tomu, aby investovaly do podpory růstu a opětovného nastolení rovnováhy v eurozóně; upozorňuje, že stávající právní rámec umožňuje v případě, že již byly zahájeny strukturální reformy, dát členským státům určitou míru flexibility, a naléhavě vyzývá k tomu, aby tato flexibilita byla využita;

37.    zdůrazňuje, že fiskální udržitelnost je předpokladem dlouhodobého růstu;

38.    domnívá se, že prioritou by pro členské státy měla být modernizace jejich hospodářství, systémů sociálního zabezpečení, důchodových systémů a zdravotnictví, aby příští generace nebyly vystaveny nadměrné zátěži; vyzývá členské státy, aby zvažovaly dopad svých reforem na evropskou ekonomiku jako celek;

39.    je přesvědčen o tom, že strukturální reformy by měly být zaměřeny konkrétně na zvyšování kapacity trhů práce ve vztahu k začleňování mladých lidí a dalších vyloučených skupin mezi pracovní síly a že by v jejich rámci mělo být možno nabídnout pracovní příležitosti starším pracovníkům; domnívá se, že zvláště účinný způsob pro dosažení tohoto cíle nabízí systém, který kombinuje vzdělávání s odbornou přípravou; rovněž je přesvědčen, že strukturální reforma by měla být zacílena na střednědobou a dlouhodobou udržitelnost a spravedlivost systémů sociálního a důchodového zabezpečení a zdravotnictví a na snížení energetické závislosti v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem, přičemž naprostou prioritou musí být vytváření pracovních míst;

40.    zdůrazňuje, že špatně fungující vnitřní trh práce a chybějící udržitelný přístup k přistěhovalectví brzdí růst EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o vytvoření společného a inkluzivního trhu práce a společné moderní a inkluzivní přistěhovalecké politiky; zdůrazňuje, že spravedlivé a rovné zacházení s pracovníky je klíčem k vybudování vnitřního trhu práce;

41.    je si vědom úzké vazby mezi energetickou politikou a hospodářským růstem; důrazně proto poukazuje na to, že provádění ambiciózní evropské energetické politiky, která bude spočívat ve větším zabezpečení dodávek energie a rozšíření inovací v energetickém odvětví, může přinést větší hospodářskou stabilitu a růst;

42.    konstatuje, že dosud nebyla vypracována žádná seriózní práce o tom, do jaké míry jsou demografické trendy odpovědné za pravidelný pokles růstu, který evropské země zažívají v posledních dvou desetiletích; zdůrazňuje, že špatně fungující vnitřní trh práce narušuje i růstový potenciál Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily skutečný společný pracovní trh a aby uvolnily veškeré prostředky Unie nutné k provedení společné přistěhovalecké politiky v duchu návrhů předložených novým předsedou Parlamentu;

43.    opětovně zdůrazňuje svou výzvu členským státům, aby zjednodušily své daňové systémy v zájmu obnovení příznivého podnikatelského prostředí ve všech členských státech bez výjimky, a opakuje svou výzvu, aby snížily zdanění práce; vyzývá Komisi, aby návaznosti na zkušenosti s prováděním akčního plánu z roku 2012 v této oblasti přijala neodkladné kroky a vypracovala komplexní strategii založenou na konkrétních legislativních opatřeních v zájmu boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům; připomíná Komisi návrhy, které Parlament předložil ohledně daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti ve své nedávné zprávy (zpráva Klevy Kekušové);

44.    opakuje, že strukturální reformy musí být provázeny a spojeny s dlouhodobými investicemi do vzdělávání, výzkumu, inovací, moderní infrastruktury a udržitelné energetiky, aby se podpořila digitální a ekologická transformace; podtrhuje, že investice do výzkumu, inovací, vzdělávání a infrastruktury jsou nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost, udržitelný růst a vytváření pracovních příležitostí; zdůrazňuje úlohu, kterou musí hrát v těchto základních oblastech společného zájmu rozpočet Unie;

45.    zdůrazňuje, že již nyní velmi vysoké míry veřejného dluhu neumožňují podstatné navýšení výdajů, nemá-li reformní a konsolidační úsilí vyjít naprázdno; doporučuje proto přechod od výdajů na neproduktivní oblasti k výdajům do produktivních oblastí orientovaných na budoucnost; zdůrazňuje, že v rámci Paktu o stabilitě a růstu je určitá flexibilita a měla by být využita, požaduje však v první řadě od členských států, aby přišly s důvěryhodnými reformami;

46.    bere na vědomí projev prezidenta ECB na výročním sympoziu centrálních bank v Jackson Hole dne 22. srpna 2014; vyzývá tvůrce politiky, aby z něj vyvodili správné závěry, pokud jde o měnovou a rozpočtovou politiku a politiku strukturálních reforem s cílem vytvářet růst a pracovní místa; připomíná mimo tyto velmi vyvážené výroky: „Ať už proběhne jakákoli akomodace fiskální či měnové politiky, nemůže kompenzovat strukturální reformy, které jsou v eurozóně nutné.“ „Součástí ucelené strategie ke snížení nezaměstnanosti musí být opatření týkající se jak poptávky, tak i nabídky, která musí existovat na úrovni eurozóny i na vnitrostátních úrovních. A tato strategie může být úspěšná pouze tehdy, je-li skutečně ucelená.“;

47.    je přesvědčen o tom, že jedno z největších omezení pro hospodářství EU spočívá v nízké míře celkových soukromých investic a v nedostatečném pákovém efektu stávající úrovně veřejných investic; vyzývá Komisi, aby prozkoumala důvody nízké úrovně soukromých investic v EU; zdůrazňuje, že k řešení dluhového převisu na okraji eurozóny je nezbytná reforma úpadkových řízení a postupů v případě platební neschopnosti;

48.    zdůrazňuje, že investice jsou důležité, neboť v hospodářství působí na straně nabídky i poptávky, vytvářejí pracovní místa a příjmy domácností, zvyšují daňové příjmy, napomáhají vládám při konsolidaci a v posílení růstu; opakuje, že je zapotřebí zvolit politiky vstřícné k investorům, omezit byrokracii a snížit administrativní zátěž; vyzývá příští Evropskou komisi, aby zvýšila evropské investice o 300 miliard EUR, jak ohlásil ve svém politickém programu Jean-Claude Juncker;

49.    vyzývá Komisi, aby konečně naplnila svůj závazek dokončit jednotný trh, zejména v oblasti služeb; naléhavě vybízí členské státy, aby naplnily své závazky v rámci strategie EU 2020, zejména pokud jde o výzkum a vývoj, účinné využívání zdrojů, inovace, zaměstnanost, vzdělávání, chudobu, obnovitelné zdroje energie a snižování emisí; vyzývá proto Komisi, aby rozhodným využíváním všech svých pravomocí posílila své úsilí o zajištění řádného provádění a prosazování právních předpisů EU v členských státech;

50.    je znepokojen protekcionistickými tendencemi některých členských států, zejména pokud jde o volný pohyb osob; poukazuje na to, že Smlouva zaručuje volný pohyb osob, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

51.    zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k finančním prostředkům, zejména ze strany malých a středních podniků, je významnou překážkou růstu v EU; vyzývá proto Komisi, aby mezi své priority zařadila práci na alternativních zdrojích financování pro malé a střední podniky s přihlédnutím k doporučením usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (2012/2134(INI)), zejména prostřednictvím strukturálních fondů, Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a veřejných rozvojových bank; zdůrazňuje, že je nezbytné ještě ve větší míře odstranit byrokratické překážky, které malé a střední podniky musí překonávat, a že je rovněž nutné uplatňovat při budoucí tvorbě právních předpisů EU důsledněji zásadu proporcionality;

52.    domnívá se, že ve všech státech, v nichž potíže se zakládáním podniků brzdí případný růst a vznik pracovních příležitostí, by měly být okamžitě naplánovány reformy;

53.    vyzývá Komisi, aby naléhavě přijala opatření k dokončení vnitřního trhu kapitálu v zájmu zlepšení alokace kapitálu ve vztahu k podnikům za účelem oživení reálné ekonomiky; je přesvědčen, že jak velké, tak i malé a střední podniky potřebují jiné než bankovní formy financování, zejména by se měly zlepšit podmínky pro financování prostřednictvím kapitálových trhů a dalších soukromých zdrojů, jako jsou fondy rizikového kapitálu, vzájemné fondy nebo kapitálové fondy ; žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována kapitálovým nákladům pro začínající a již působící podniky ve všech členských státech a odpovídající aktualizaci srovnávacího přehledu;

54.    podtrhuje zásadní význam vypracování právních předpisů, které by upravovaly dlouhodobé investice;

55.    zdůrazňuje důležitost urychlení a dokončení bankovní unie; poukazuje na to, že schválení tří pilířů bankovní unie a uplatňování nových pravidel týkajících se úvěrových společností a pojišťoven může napomoci k obnově důvěry v odolnost evropského finančního sektoru; je přesvědčen o tom, že dokončení bankovní unie musí být dosaženo prostřednictvím unie v oblasti pojištění a trhů; opakuje, že náklady spojené s neúspěchy bankovních institucí by měl nést samotný bankovní sektor;

56.    zdůrazňuje, že pro budoucí růst je zcela zásadní zdravý, stabilní, dostatečně diverzifikovaný a transparentní finanční systém;

57.    zdůrazňuje, že evropský semestr nesmí žádným způsobem ohrožovat výsady Evropského parlamentu nebo výsady vnitrostátních a regionálních parlamentů; zdůrazňuje, že by měla existovat jasná hranice mezi pravomocemi EU a členských států a že na unijní úrovni je Evropský parlament výspou demokratické zodpovědnosti, zatímco národní parlamenty jsou centrem odpovědnosti na úrovni členských států; zdůrazňuje, že je důležité do tohoto procesu formálně a řádně zapojit Evropský parlament již v raném stadiu a v co největší míře, aby byla zvýšena jeho demokratická legitimita;

58.    zdůrazňuje, že je třeba posílit demokratickou zodpovědnost vůči Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům ve vztahu k nejpodstatnějším prvkům fungování eurozóny, jako je evropský mechanismus stability (ESM), rozhodnutí Euroskupiny a monitorování a hodnocení programů finanční pomoci; žádá Komisi, aby provedla a zveřejnila následné interní hodnocení svých doporučení a účasti v trojce;

Oborové příspěvky k evropskému semestru pro rok 2014

59.    vítá, že Komise uznala, že fiskální konsolidace musí pokračovat prorůstovým a diferenciovaným způsobem, který umožní členským státům nejen investovat do růstu a tvorby pracovních míst, ale také řešit vysoký dluh, nezaměstnanost a problémy spojené se stárnutím společnosti;

60.    upozorňuje na potenciál ekologického hospodářství, pokud jde o tvorbu pracovních míst, které by za předpokladu, že budou uplatněny odvážné energetické politiky a politiky týkající se klimatu, mohlo dle odhadů Komise do roku 2020 vytvořit až 5 milionů pracovních míst, a to pouze v odvětvích obnovitelné energie a energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví a předvídaly, které dovednosti pracovníků budou v budoucnu třeba; vyzývá Komisi, aby využívání potenciálu ekologického hospodářství, pokud jde o tvorbu pracovních míst, začlenila do roční analýzy růstu pro rok 2015 jako klíčovou prioritu;

61.    vítá skutečnost, že Komise bere v úvahu rozdíly mezi členskými státy, které jsou patrné v národních programech reforem, ale vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost těm regionům, které jsou trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména při zvažování přídělů finančních prostředků;

62.    zdůrazňuje, že na sociální politiku a politiku zaměstnanosti by se nemělo nahlížet pouze z hlediska nákladů, ale zohlednit by se rovněž měly strukturální reformy trhu práce a perspektivy dlouhodobého přínosu s cílem udržet investice do společnosti a občanů v zájmu dosažení cílů strategie EU 2020 a zajištění budoucnosti a stability členských států a EU jako celku;

63.    zdůrazňuje, že ačkoli jsou mzdy důležitou proměnnou při řešení makroekonomické nerovnováhy eurozóny, nejsou pouze nástrojem hospodářské úpravy, ale především příjmem, z něhož musí pracovníci žít; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby doporučení týkající se mezd nezvyšovala chudobu pracujících osob nebo mzdovou nerovnost v rámci členských států, ani nepoškozovala nízkopříjmové skupiny;

64.    je hluboce znepokojen skutečností, že EU je velmi vzdálená dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů strategie Evropa 2020, a že zejména v dosažení cíle omezení chudoby velmi zaostává, jelikož počet osob žijících v chudobě se nesnižuje, ale od roku 2010 do roku 2012 se naopak zvýšil o 10 milionů; vyzývá novou Komisi, aby zaujala konsistentní postoj a okamžitě si od členských států vyžádala zprávy o jejich pokroku v rámci strategie Evropa 2020; vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem zavedly dobře vymezené vnitrostátní strategie s cílem pokročit ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o snižování chudoby;

65.    vítá skutečnost, že Komise využívá pro účely letošních doporučení pro jednotlivé země nový srovnávací přehled zaměstnanosti a sociální situace, zejména pak odkazy na míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti mladých a počet osob, které nejsou zařazeny do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy; bere na vědomí, že tyto ukazatele jsou čistě analytické; žádá, aby do srovnávacího přehledu byly začleněny další údaje, jako je kvalita pracovních míst, míra chudoby dětí, přístup k lékařské péči a bezdomovectví; žádá, aby tyto ukazatele byly reálně zohledněny v celém procesu evropského semestru;

66.    vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci evropského semestru pokračovaly ve vylepšování ukazatelů pro sledování společenského, environmentálního a inovačního rozměru strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby pokračovala v diskusi o počtu a vývoji sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti, jelikož hospodářské a sociální aspekty EU jsou dvě strany téže mince a obě hrají v rozvoji EU klíčovou úlohu;

67.    opakuje svou výzvu uspořádat před konáním eurosummitů dle potřeby setkání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci Euroskupiny, aby bylo zajištěno, že obavy týkající se zaměstnanosti a sociální oblasti budou v diskusích a při rozhodování orgánů eurozóny řešeny ucelenějším způsobem, což by se mělo promítnout při setkání hlav států a předsedů vlád eurozóny; je přesvědčen o důležitosti společných schůzí Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele a Rady pro hospodářské a finanční věci, při nichž bude možné přijmout soudržný postoj, kdykoli to bude nutné;

68.    vítá skutečnost, že Komise uznala, že opatření týkající se fiskální konsolidace přijatá s cílem zaručit nejen udržitelnost ekonomik některých členských států, ale také udržitelnost evropského hospodářství jako celku, měla na zaměstnanost a sociální situaci v EU závažný a dalekosáhlý dopad; vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto větší úsilí o splnění všech závazků v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí stanovených ve Smlouvách a v Listině základních práv EU; vyzývá Agenturu EU pro základní práva, aby důkladně posoudila dopady těchto opatření na základní práva a vydala doporučení v případě porušení Listiny;

69.    vítá záměr italského předsednictví, který je uveden v závěrech Evropské rady z jejího mimořádného zasedání konaného dne 30. srpna 2014, jímž je uspořádat konferenci na úrovni představitelů států a vlád na téma zaměstnanosti, a zejména pak zaměstnanosti mládeže;

70.    vítá výše zmíněné snížení míry nezaměstnanosti v některých členských státech; připomíná nicméně, že strategie Evropa 2020 správně uvádí, že je zapotřebí sledovat údaje o míře zaměstnanosti, a považuje za politováníhodné, že současné ukazatele míry zaměstnanosti neodrážejí přesně skutečný stav na všech trzích práce v EU;

71.    bere na vědomí, že Komise poukazuje na potřebu strukturálních reforem, jejichž cílem je zlepšení rámcových podmínek pro růst a vytváření pracovních míst, a to zejména v době vysoké nezaměstnanosti, a že mnoho příležitostí k tomu může být na vnitrostátní i evropské úrovni poskytnuto po vybudování jednotného trhu;

72.    vyzývá novou Komisi, aby vytváření pracovních míst učinila svou absolutní prioritou vypracováním ambiciózní a komplexní strategie pro nastartování růstu a vytvoření kvalitních pracovních míst, do níž by se měli zapojit všichni noví komisaři; zastává názor, že pro tyto účely by komisař pro zaměstnanost a sociální věci měl vypracovat plán pro kvalitní pracovní místa, který bude pokrývat veškeré oblasti politik a zahrnovat konkrétní opatření;

73.    domnívá se, že EU nemůže svou konkurenceschopnost obnovit pouze pomocí úsporných opatření, ale že je třeba tato opatření podpořit většími investicemi do výzkumu a vývoje, vzdělávání a získávání dovedností a do větší účinnosti zdrojů; požaduje, aby trh práce byl adaptivnější a dynamičtější, aby se dokázal přizpůsobit hospodářským výkyvům, aniž by docházelo k hromadnému propouštění a nadměrnému upravování mezd; připomíná, že se značně snížila kupní síla mnoha pracovníků EU, příjmy domácností i vnitřní poptávka; je přesvědčen, že pro nezbytné obnovení konkurenceschopnosti našeho hospodářství musí EU rovněž zvážit strategie zaměřené na ostatní výrobní náklady, vývoj cen a ziskové rozpětí a na meziodvětvové politiky zaměřené na podporu inovací, produktivity a špičkové kvality;

74.    je znepokojen stále se prohlubujícími nerovnostmi v majetku a příjmech, které oslabují kupní sílu, vnitřní poptávku a investice do reálné ekonomiky; vyzývá členské státy, aby mezi cíle svých národních programů reforem zařadily snížení těchto nerovností s cílem nastartovat růst a zvýšit zaměstnanost a sociální soudržnost;

75.    zdůrazňuje, že je třeba daňové zatížení práce nahradit jinými formami udržitelného zdanění, které podpoří růst a vytváření pracovních míst;

76.    vítá doporučení Komise pro jednotlivé země v oblasti ekologických daní a vyzývá členské státy, aby se těmito doporučeními řídily a zajistily, že zvláštní užitek z těchto opatření budou mít osoby s nízkými příjmy; poukazuje na to, že nahrazení daňového zatížení práce ekologickými daněmi a postupné rušení ekologicky škodlivých subvencí bude mít příznivý dopad na rozpočet, zaměstnanost, sociální situaci a životní prostředí; vyzývá Komisi, aby ekologické zdanění vnímala v nadcházející roční analýze růstu jako prioritu;

77.    je znepokojen tím, že finanční roztříštěnost eurozóny ohrožuje v některých případech růst malých a středních podniků a jejich udržitelnost; vyzývá k obnově úvěrové kapacity ekonomiky, která malým a středním podnikům umožňuje investovat a vytvářet pracovní místa, a k usnadnění možnosti podnikání malých a středních podniků a jejich přístupu k programům, jako je COSME či Horizont 2020;

78.    žádá členské státy, aby odstranily zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, které čelí samostatně výdělečně činné osoby, mikropodniky a malé a střední podniky, a aby usnadnily podmínky pro zakládání nových podniků;

79.    vyzývá Komisi, aby na základě článku 9 SFEU neprodleně konkretizovala přislíbený plán investic ve výši 300 miliard EUR, a vyzývá k tomu, aby bylo posouzeno, zda je výše těchto investic dostatečná pro obnovení plného potenciálu růstu a konkurenceschopnosti EU a vytvoření kvalitních pracovních míst;

80.    vítá výzvu Komise obsaženou v jejím souhrnném sdělení o doporučeních pro jednotlivé země v EU jako celku, aby se více investovalo do výzkumu a vývoje, inovací, vzdělávání, dovedností a aktivních politik trhu práce a také do energetiky, dopravy a digitální ekonomiky;

81.    vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily průmysl EU tím, že budou uplatňovat pružnější politiku hospodářské soutěže a plán přechodu k ekologickým a digitálním technologiím ve prospěch konkurenceschopnosti a zaměstnanosti; znovu opakuje svou výzvu, aby Komise po konzultaci se sociálními partnery vypracovala návrh právního aktu o poskytování informací pracovníkům a konzultacích s nimi a o předjímání a řízení restrukturalizace s cílem zajistit hospodářsky a sociálně odpovědnou adaptaci průmyslu EU na změny tak, aby práva pracovníků byla zachována, aniž by na společnosti, zejména na malé a střední podniky, byla kladena přílišná administrativní zátěž;

82.    je znepokojen tím, že v mnoha členských státech a odvětvích dochází kromě rušení pracovních míst ke snižování jejich kvality a zvyšují se překážky zaměstnávání a zhoršují se pracovní normy; zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí cíleně usilovat o zlepšení kvality pracovních míst a sladit nabízené kvalifikace s potřebami trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly cílené snahy o řešení dodatečných problémů způsobených nedobrovolnými částečnými úvazky a nedobrovolným zaměstnáváním na dobu určitou, nejistými smlouvami (jako jsou smlouvy s nulovým počtem pracovních hodin), falešnou samostatnou výdělečnou činností a nehlášenou prací; vítá proto iniciativu Komise týkající se evropské platformy nehlášené práce; opakuje svou výzvu členským státům, aby lidem s nejistým zaměstnáním, smlouvami na dobu určitou nebo na částečný úvazek a osobám samostatně výdělečně činným zajistily základní soubor práv a náležitou sociální ochranu;

83.    vyzývá Komisi k zajištění toho, aby ve svých strategických doporučeních prosazovala reformy trhu práce zaměřené mimo jiné na snížení segmentace, podporu přecházení mezi zaměstnáními, zlepšení začleňování ohrožených skupin do trhu práce, snižování chudoby pracujících, podporu rovnosti mezi muži a ženami, posílení práv zaměstnanců s neobvyklými smlouvami a poskytování větší sociální ochrany osobám samostatně výdělečně činným;

84.    konstatuje, že ve své výroční zprávě o zaměstnanosti a sociální situaci v EU za rok 2013 Komise zdůraznila význam výdajů na sociální ochranu jako záruky proti sociálním rizikům; připomíná význam automatických stabilizátorů při řešení asymetrických šoků, zamezení nadměrnému ochuzování sociálního státu členských zemí, a tudíž i při posilování udržitelnosti HMU jako celku; vyzývá Komisi, aby ve svých doporučeních pro jednotlivé země zdůraznila význam ochrany silných automatických stabilizátorů v členských státech s ohledem na jejich významnou úlohu pro zachování sociální soudržnosti a pro zvýšení vnitřní poptávky a hospodářského růstu; znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala zelenou knihu o automatických stabilizátorech v eurozóně;

85.    bere na vědomí záměr italského předsednictví Evropské rady, který nastínilo ve svém programu, zahájit diskusi o automatických stabilizátorech na úrovni EU se zvláštním zaměřením na možné zavedení systému podpory v nezaměstnanosti v eurozóně;

86.    zdůrazňuje, že v současné situaci jsou důležité aktivní a inkluzivní politiky na podporu trhu práce coby strategický nástroj na podporu zaměstnanosti; je hluboce znepokojen tím, že některé členské státy i přes zvyšující se míry nezaměstnanosti snížily rozpočtové prostředky vyčleněné na financování aktivních a inkluzivních politik na podporu trhu práce; vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery rozšířily působnost a účinnost aktivních politik na podporu trhu práce;

87.    vítá přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti; bere na vědomí návrh nařízení o portálu EURES (evropský portál pracovní mobility) z ledna 2014; vyzývá Parlament a Radu, aby reformu bezodkladně projednaly, a portál EURES by se tak mohl stát účinným nástrojem na podporu volného pohybu pracovníků v rámci EU v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1296/2013, a to i s ohledem na podporu rozmanitosti; připomíná, že mobilita musí být nadále dobrovolná a nesmí omezovat úsilí o vytváření kvalitních pracovních míst a míst odborné přípravy vyvíjené v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že spolehlivé a profesionální poskytování informací o pracovních a životních podmínkách v jiných členských státech jsou nezbytným předpokladem pro dobré fungování Evropského hospodářského prostoru;

88.    zdůrazňuje, že narůstá počet pracovníků, zejména mladých lidí, kteří opouštějí své země původu a v jiných členských státech hledají pracovní příležitosti; žádá Komisi, aby společně s členskými státy prosazovala mobilitu pracovníků v rámci EU s cílem zaručit svobodu pohybu a zároveň stvrdit zásadu rovného zacházení a zaručit mzdové a sociální standardy; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily sociální a pracovní podmínky, které jsou v souladu se strategií Evropa 2020;

89.    je znepokojen skutečností, že počet pracovníků se znalostmi v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) nebude v nadcházejících letech uspokojovat rostoucí poptávku ze strany podniků, což povede ke snížení schopnosti pracovní sily v EU přizpůsobit se a dále se rozvíjet; vyzývá členské státy, aby investovaly do modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního vzdělávání, a zejména do systémů duálního vzdělávání, a aby usnadnily přechod ze školního do pracovního prostředí;

90.    domnívá se, že je zapotřebí zlepšit řídící, manažerské a podnikatelské dovednosti mládeže, aby mohly nové a začínající podniky využívat nových trhů za účelem naplnění svého růstového potenciálu, a z mladých lidí se tak mohli stát zaměstnavatelé, nikoli jen zaměstnanci;

91.    konstatuje, že bankovní půjčky jsou v EU stále nejčastějším zdrojem financování; domnívá se však, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako je skupinové financování (crowdfunding), neformální investoři do malých a středních podniků (SME angels), systémy vzájemných půjček (peer to peer), mikroúvěry, snadno přístupné mikroúvěrové agentury a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou začínajícím podnikům a malým a středním podnikům poskytnout klíčové investice do růstu a vytváření pracovních míst;

92.    vítá snížení měr nezaměstnanosti mladých, poukazuje však na to, že jsou stále alarmující; 22 % v EU-28 a 23,1 % v eurozóně; zdůrazňuje, že rozdíly mezi členskými státy (7,8 % v Německu a 56,3 % v Řecku (v dubnu 2014)) jsou znepokojivé; zdůrazňuje, že se rovněž zvýšila nejistota práce a podzaměstnanost a že i když mladí lidé najdou zaměstnání, někteří z nich – v průměru 43 % v porovnání s 13 % dospělých pracovníků – často pracuje za nejistých podmínek nebo nedobrovolně na částečný úvazek; vyjadřuje rovněž znepokojení nad rostoucím počtem nezaměstnaných mladých lidí bez domova v mnoha členských státech;

93.    vítá skutečnost, že záruky pro mladé lidi jsou zmíněny ve většině doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby bedlivě monitorovala výzvy, které byly specifikovány v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2014, pokud jde o kvalitu nabídek, nedostatečně aktivní přístup k osobám, které nejsou zaměstnané, nevzdělávají se, ani se neúčastní odborné přípravy (NEET), administrativní kapacity veřejných služeb zaměstnanosti a chybějící účinnou spolupráci se všemi příslušnými partnery, a zároveň určovala osvědčené postupy, které by mohly sloužit jako ukazatel zlepšování programů; vyzývá k větší transparentnosti při monitorování provádění a k důraznějšímu přístupu při jednání s těmi členskými státy, které nevykazují pokrok, a k lepšímu využívání předfinancování; zdůrazňuje v této souvislosti, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla pro všechny členské státy představovat pobídku k využívání Evropského sociálního fondu k financování širších projektů souvisejících s mládeží, zejména projektů zabývajících se chudobou a sociálním začleňováním;

94.    vyzývá Komisi, aby navrhla evropský právní rámec, jehož prostřednictvím by se stanovily minimální normy zavedení záruk pro mladé, včetně kvality odborné přípravy, důstojných mezd pro mladé lidi a přístupu k službám zaměstnanosti a zaměstnaneckým právům, přičemž by měl zahrnovat mladé lidi od 25 do 30 let; vyzývá členské státy, aby využívaly efektivně dostupné rozpočtové prostředky a bez prodlení zavedly záruky pro mladé lidi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zařadily záruky pro mladé lidi mezi své priority, jelikož první dva roky budou výdaje z rozpočtu předfinancovány; vyzývá k tomu, aby v plánovaném přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období byly navýšeny dostupné rozpočtové prostředky, přičemž je třeba mít na paměti, že podle odhadů Mezinárodní organizace práce jsou pro vyřešení problému nezaměstnanosti mládeže v eurozóně nutné prostředky ve výši 21 miliard EUR; považuje toto navýšení za nezbytnou investici, vezmeme-li v úvahu ohromné každoroční ztráty v důsledku neřešení otázky nezaměstnaností mládeže, jež se rovnají 153 miliardám EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU (Eurofound, 2012)(16);

95.    zdůrazňuje, že je důležité, aby byl kladen důraz na praktické dovednosti a na duální systém odborné přípravy, díky němuž se zvyšují šance mladých lidí na získání zaměstnání;

96.    vyzývá členské státy, aby na všech úrovních zlepšily spolupráci mezi podniky a odvětvím vzdělávání;

97.    bere na vědomí doporučení Rady z března 2014 ohledně rámce pro kvalitu stáží, jehož cílem je předejít diskriminaci mladých lidí a jejich vykořisťování; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci evropského semestru zařadily tato doporučení do národních programů reforem a do doporučení pro jednotlivé země;

98.    se znepokojením bere na vědomí, že míra nezaměstnanosti žen je vyšší než celková míra nezaměstnanosti (11,7 % žen ve srovnání s celkovou mírou ve výši 11,5 % v EU 18 a 10,4 % ve srovnání s 10,2 % v EU 28); vyzývá proto k vypracování zvláštního plánu na vytváření kvalitních pracovních míst, který by zahrnoval opatření zaměřená na ženy; vyzývá k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do doporučení a zdůrazňuje, že zlepšení v oblasti rovnosti žen a mužů a účasti žen na trhu práce nesmí být ohroženo jinými doporučeními; vyzývá ke stanovení zvláštních doporučení s cílem snížit rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů, které nejen brzdí hospodářství a konkurenceschopnost, ale jsou i znakem sociální nespravedlnosti;

99.    vítá doporučení, která řeší nízkou účast žen na trhu práce; vyzývá Komisi, aby do příští roční analýzy růstu zahrnula širší hledisko rovnosti pohlaví, jež by nezahrnovalo pouze míru zaměstnanosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly segregací trhu práce a nerovným rozdělením pečovatelských povinností; požaduje cenově dostupné a kvalitní veřejné služby v oblasti péče o děti a jiné závislé osoby, které zejména ženám umožní návrat do zaměstnání a usnadní skloubení profesního a soukromého života;

100.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost vysoké míře nezaměstnanosti ve znevýhodněných skupinách a aby si jako prioritu vytyčily zajištění přístupu a začlenění na trhu práce a prosazování politik v oblasti přístupu a začleňování ve všech oblastech, neboť práce je klíčem k úspěšné integraci;

101.  je velmi znepokojen tím, že u dlouhodobě nezaměstnaných a starších lidí je míra nezaměstnanosti vyšší a že tyto skupiny čelí dodatečným těžkostem spojeným se zařazením na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby pro úspěšný návrat těchto pracovníků na trh práce plně využily Evropský sociální fond;

102.  se znepokojením konstatuje, že zaměstnancům starším 40 let se v mnoha případech v práci nedostává vhodné odborné přípravy a dalšího vzdělávání; vyzývá proto zaměstnavatele, sociální partnery a vlády členských států, aby na trzích práce co nejdříve přistoupily k provádění skutečných koncepcí celoživotního učení a hodnocení s cílem dosáhnout viditelných zlepšení v oblasti kvalifikace starších pracovníků;

103.  vítá doporučení pro jednotlivé země zaměřená na zlepšení přiměřenosti a pokrytí systémů minimálních příjmů, záchranných sítí a sociální podpory a řadu doporučení týkajících se politik začleňování na trh práce; zastává nicméně názor, že nerovnoměrný a kolísavý růst, který v letech 2014 a 2015 Komise očekává, sám o sobě nemůže vyrovnat dopady, které měla krize ve svém důsledku na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na dosažení cílů strategie Evropa 2020; požaduje, aby členské státy na tato doporučení důsledně navázaly, řídily se jimi a v rámci svých národních programů reforem navrhly konkrétní cílená opatření zaměřená na potírání chudoby, zejména bezdomovectví a chudoby dětí;

104.  vyzývá Komisi, aby ve větší míře propojila evropský semestr s cíli strategie Evropa 2020 v sociální oblasti; je toho názoru, že národní programy reforem by měly informovat o pokroku v dosahování národních cílů v oblasti boje proti chudobě a o tom, jak přispívají ke společně stanovenému hlavnímu cíli v rámci strategie Evropa 2020 týkajícímu se chudoby; vyzývá Komisi, aby v budoucnu vydávala doporučení pro všechny členské státy týkající se boje proti chudobě; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní antidiskriminační opatření a opatření pro sociální začleňování, jejichž cílem by bylo snižovat chudobu, a to zejména u skupin ohrožených sociálním vyloučením; vyzývá členské státy, aby zavedly komplexní aktivní strategii proti sociálnímu vyloučení, a to zajištěním minimálního příjmu a systému sociálního zabezpečení, v souladu s jejich vlastními vnitrostátními postupy, včetně ustanovení obsažených v kolektivních smlouvách nebo vnitrostátních právních předpisech;

105.  s ohledem na doporučení Rady z 9. a 10. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech vyzývá členské státy, aby prováděly dlouhodobá, cílená a sjednocená opatření k omezení sociální a hospodářské marginalizace romských komunit, zejména přijetím opatření na jejich začleňování na trh práce, a to i posílením vazby mezi sociální pomocí a aktivačními opatřeními, zvýšením míry školní docházky romských dětí a snižováním počtu případů předčasného ukončení školní docházky;

106.  vyzývá Komisi, aby okamžitě řešila alarmující nárůst dětské chudoby v celé EU zavedením záruky proti dětské chudobě; je přesvědčen, že tato záruka je nanejvýše důležitá pro ochranu dětí, které jsou postiženy dopady současné hospodářské a sociální krize;

107.  vyjadřuje politování nad skutečností, že doporučení Komise týkající se důchodů byla vypracována, aniž by bylo zohledněn o stanovisko Parlamentu k příslušné zelené a bílé knize; zdůrazňuje, že důchodové reformy vyžadují vnitrostátní politickou a sociální soudržnost, a aby byly úspěšné, musí být projednány se sociálními partnery, a že potřebné komplexní reformy systémů důchodového zabezpečení členských států by měly být navrženy, rozpracovány a přijaty v takové podobě, aby byla zajištěna jejich udržitelnost, a zároveň nebyla ohrožena přiměřená úroveň důchodů, a to zcela v souladu s hospodářskými a sociálními prioritami strategie Evropa 2020;

108.  považuje za politováníhodné, že pouze několik málo doporučení řešilo otázku chudoby nebo bezdomovectví pracujících osob; poukazuje na to, že se objevují nové formy chudoby, které postihují střední a pracující třídu, kdy problémy se splácením hypoték vedou ke zvyšování počtu nucených vystěhování a zabavení majetku; vyzývá Komisi, aby se ve své roční analýze růstu na rok 2015 výslovně zabývala chudobou pracujících a lidí s omezenou nebo neexistující vazbou na trh práce; doporučuje, aby Komise a členské státy zavedly jednotnou politiku upřednostňující sociální a dostupné bydlení, účinné preventivní politiky zaměřené na snížení počtu nucených vystěhování a politiky na řešení tzv. energetické chudoby, která rovněž stoupá;

109.  vítá skutečnost, že se některá doporučení pro jednotlivé země týkají boje s chudobou dětí a cenově dostupných služeb péče o dítě, požaduje však více politik zaměřených na rodiny s nízkými příjmy; požaduje více doporučení ke strategiím sociálního začlenění, včetně boje s extrémními formami chudoby, jako je bezdomovectví;

110.  bere na vědomí, že Komise podporuje strategie aktivního začleňování; je však přesvědčen, že tyto strategie musí zahrnovat opatření k začleňování lidí se zdravotním postižením a sníženou pracovní schopností na trh práce; vybízí členské státy, aby zvážily přínos pobídek pro zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnávali osoby, které jsou trhu práce nejvzdálenější, a to prostřednictvím vyvážené kombinace povinností a podpůrných sítí zahrnujících všechny příslušné zúčastněné strany do vytváření politik trhu práce členských států;

111.  s ohledem na vysokou míru chudoby požaduje, aby bylo vyhodnoceno, zda Fond evropské pomoci nejchudším osobám disponuje dostatečnými zdroji, a pokud ne, aby se během přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období zvážila možnost navýšení jeho prostředků;

112.  sdílí názor Komise, že členské státy musí řešit bezdomovectví prostřednictvím komplexních strategií založených na prevenci, přístupech zaměřených na získání bydlení a přezkumu předpisů a postupů v oblasti vystěhovávání a ukončení kriminalizace lidí bez domova; vyzývá ke zlepšení mezinárodní výměny osvědčených postupů a vzájemného učení a v této souvislosti uznává úlohu programu Progress;

113.  vítá doporučení investovat do vzdělávání, je však znepokojen tím, že více než 20 členských států snížilo v poměrných hodnotách (jako procentní podíl HDP) výdaje na vzdělávání, čímž ohrozilo svůj potenciál růstu, vytváření pracovních míst a svou konkurenceschopnost; poukazuje na to, že snížení těchto investic zvýší strukturální nedostatky EU vzhledem k nesouladu mezi narůstající potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků a skutečností, že vysoký podíl pracovní síly v mnoha členských státech má v současnosti nízkou kvalifikaci;

114.  bere na vědomí doporučení Komise reformovat systémy zdravotní péče tak, aby tyto byly schopny plnit svůj cíl, jímž je poskytování všeobecného přístupu veřejnosti ke kvalitní péči nákladově efektivním způsobem, a aby byla zajištěna jejich finanční udržitelnost;

115.  znovu opakuje svou výzvu, aby v zájmu zaručení legitimity a zvýšení účinnosti procesu evropského semestru byla ve větší míře a strukturovaně zapojena občanská společnost na úrovni jednotlivý ch členských států i EU; očekává v této souvislosti, že před přijetím roční analýzy růstu na rok 2015 budou podle plánu Komise v rámci výboru pro sociální dialog do procesu zapojeni sociální partneři;

116.  je znepokojen skutečností, že pouze některé členské státy zapojily do přípravy národních programů reforem jak vnitrostátní parlamenty, tak vnitrostátní sociální partnery a občanskou společnost; vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem zahrnuly podrobný přehled uvádějící, kteří aktéři byli zapojení a jakým způsobem; vyzývá Komisi, aby zhodnotila jednotlivé vnitrostátní postupy, pokud jde o zákonodárný proces, a zapojení zúčastněných stran do evropského semestru;

Rozpočtové politiky

117.  znovu zdůrazňuje významnou roli rozpočtu EU při stimulaci udržitelného růstu, podněcování tvorby pracovních míst a snižování makroekonomické nerovnováhy a sociálních nerovností v EU, což přispívá ke zmírňování sociálních nerovností; připomíná zejména, že i pokud se nepřihlíží k jeho roli katalyzátoru investic, přibližně 60 % rozpočtu EU je přímo věnováno dosažení cílů Evropy 2020; zdůrazňuje mimoto, že mnoho programů na období 2014–2020 obsahuje inovační finanční nástroje, které mají potenciál hrát v rámci podpory veřejných i soukromých investic v členských státech klíčovou úlohu, zejména s ohledem na dlouhodobé investice, jež jsou obecně uznávány jako hlavní politická priorita;

118.  připomíná, že na počátku nového víceletého finančního rámce je zapotřebí rychlého a účinného provádění nových programů jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, aby tyto programy mohly přispívat k procesu hospodářského oživení; vyzývá k obzvláště rychlému provádění programů umístěných do prvních let víceletého finančního rámce, jako jsou Horizont 2020, COSME, Erasmus+ a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje skutečnost, že tyto programy mají pákový efekt a hrají synergickou a katalytickou úlohu ve vztahu k vnitrostátním investičním politikám, růstu a tvorbě pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba rychle zahájit provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020 (pokud jde o již podepsané dohody o partnerství, schválené operační programy a uvolněné předběžné financování); opět upozorňuje na úlohu, kterou může politika soudržnosti hrát při podpoře růstu a tvorbě pracovních míst na celém území EU; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude financování z prostředků EU, kdykoliv to bude možné, směřovat na projekty určené na podporu tvorby pracovních míst, zejména pro mladé lidi, jakož i udržitelného růstu a konkurenceschopnosti; vyjadřuje velké znepokojení nad nebývale velkým objemem zbývajících závazků („RAL“), z nichž většina spadá do oblasti politiky soudržnosti, a nad velkým nebezpečím rušení závazků, jemuž čelí některé členské státy v souvislosti s financováním z předchozího programového období;

119.  podporuje systém záruk EU pro mladé lidi a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí jako klíčové prostředky pro boj s dramaticky vysokou nezaměstnaností mládeže; vítá nedávné kroky uskutečněné Komisí s cílem napomoci členským státům v rychlém plánování opatření financovaných z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné, efektivní, rychlé a včasné provádění těchto programů;

120.  zdůrazňuje skutečnost, že podpora pracovních míst v EU a růstu a konkurenceschopnosti Unie vyžaduje, aby bylo v EU posíleno utváření hodnotových řetězců a aby byly společnosti v Unii, včetně malých a středních podniků, do všech úrovní těchto řetězců pevněji začleněny; připomíná, že by se takovéto politiky měly vztahovat na podniky všech velikostí, vést k zachování výrobního řetězce v Evropě, podporovat odvětví s velkým potenciálem růstu se zvláštním zaměřením na inovace, dovednosti, udržitelnost, podnikání a kreativitu a umožňovat dostatečný růst a bohatství, aby mohlo dojít ke zvyšování počtu nových pracovních míst;

121.  zdůrazňuje skutečnost, že v době, kdy je mnoho členských států silně závislých na jediném energetickém dodavateli, včetně šesti z nich, jež zcela závisí na Rusku v dodávkách zemního plynu, vyžaduje podpora a ochrana pracovních míst rovněž zmírnění zranitelnosti EU vůči vnějším energetickým otřesům, jak dokládá pokračující krize na Ukrajině; v tomto ohledu vítá závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 26.–27. června 2014 a očekává, že budou nejpozději do října 2014 doplněny o ambiciózní střednědobá až dlouhodobá opatření s cílem posílit zabezpečení dodávek energie v EU;

122.  zdůrazňuje skutečnost, že pro rozpočet EU zůstávají klíčovým problémem nízké stropy pro platby stanovené na období 2014–2020, jež mají negativní dopad na hospodářské oživení, neboť pozdní platby poškozují především přímé příjemce; připomíná, že je s ohledem na provádění programů nezbytné zajistit včasný a řádný postup plateb, a dostát tak jak platbám plynoucím z předchozích závazků, tak těm, které jsou důsledkem předběžného financování s cílem urychleně zahájit nové programy, a zabránit veškerému převádění neúměrně velkého objemu zbývajících závazků („RAL“) do rozpočtu na rok 2015; naléhavě v této souvislosti vyzývá Radu, aby v plném rozsahu přijala návrh opravného rozpočtu č. 3/2014 ve znění předloženém Komisí s cílem zajistit, že rozpočet EU bude mít maximální dopad, pokud jde o reálně uskutečněné investice; upozorňuje, že pokud budou návrhy opravných rozpočtů č. 2, 3 a 4 přijaty v nepozměněném znění, bude výsledkem celkový rozpočtový dopad ve výši pouhých 106 milionů EUR v dodatečných příspěvcích založených na hrubém národním důchodu (HND), jež budou muset poskytnout členské státy, aby se v roce 2014 zajistila taková úroveň prostředků na platby, která bude dostatečná k pokrytí stávajících právních závazků Unie; podtrhuje své odhodlání pokračovat v monitorování celkové situace, pokud jde o platby a zbývající závazky („RAL“), a plně využít všech prostředků flexibility zakotvených v nařízení o víceletém finančním rámci a v související interinstitucionální dohodě; zdůrazňuje skutečnost, že otázka týkající se opakující se platební krize rozpočtu EU bude muset být řešena udržitelným způsobem při příležitosti povolebního přezkumu víceletého finančního rámce na období 2014–2020, který má být co nejdříve zahájen příští Evropskou komisí, jež se svého úřadu ujme dne 1. listopadu 2014;

123.  připomíná svůj názor, že fiskální situaci členských států lze zlepšit pomocí nového systému vlastních zdrojů k financování rozpočtu Unie, jehož prostřednictvím dojde ke snížení příspěvků založených na HND, takže členské státy budou moci naplnit své konsolidační úsilí, aniž by ohrozily financování ze strany EU na podporu investic do hospodářského oživení a reformních opatření; připomíná skutečnost, že Komise předložila několik legislativních návrhů na reformu systému vlastních zdrojů, ale dosud nebyl bohužel žádný z nich Radou vážně projednán; zdůrazňuje proto význam, který přikládá činnosti nové skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jež by měla vést ke skutečné reformě financování EU;

124.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se v rámci své roční analýzy růstu na rok 2015, jež má být zveřejněna v listopadu 2014, plně zabývala úlohou rozpočtu EU v procesu evropského semestru a zdůraznila ji, a to poskytnutím věcných a konkrétních údajů týkajících se jeho spouštěcích, katalytických, synergických a komplementárních dopadů na celkové veřejné výdaje na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

125.  vyzývá dále Komisi, aby ve své příští roční analýze růstu poskytla plný a úplný obrázek výsledků, jichž bylo dosaženo v důsledku provádění Paktu pro růst a zaměstnanost přijatého na zasedání Evropské rady v červnu roku 2012 za účelem překonání hospodářské a fiskální krize, a aby předložila nové návrhy týkající se úlohy, kterou může rozpočet EU hrát při další tvorbě inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, účinně využívajícího zdroje a vytvářejícího pracovní místa;

126.  vítá závazek nově zvoleného předsedy Komise dosáhnout cílů uvedených v plánu Komise nazvaném „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ ze dne 5. prosince 2012; domnívá se, že jakékoli dodatečné financování nebo nástroje, jako je např. mechanismus solidarity, musí být nedílnou součástí rozpočtu EU, avšak nad rámec dohodnutých stropů víceletého finančního rámce.

Vnitřní trh

127.  naléhavě vyzývá k ustavení skutečného vnitřního trhu s energií, který zajistí spravedlivý tržní přístup, vysokou úroveň ochrany spotřebitele a trh přístupný především pro malé a střední podniky;

128.  je přesvědčen o tom, že členské státy musí dokončením reforem svých příslušných právních předpisů v oblasti veřejné správy vystupňovat úsilí o modernizaci svých veřejných správ, a to rozšířením a zlepšením dostupnosti digitálních služeb určených občanům a podnikům, snížením nákladů, zvýšením efektivity, usnadněním přeshraniční spolupráce a zavedením rámců  interoperability veřejné správy; připomíná skutečnost, že plné a rychlé provedení právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a koncesí by bylo znamenitou příležitostí k posílení inovací, zlepšení přístupu pro malé a střední podniky a k modernizaci veřejné správy na celostátní i místní úrovni, neboť zlepšuje kvalitu, účinnost a transparentnost veřejných výdajů a investic;

Životní prostředí

129.  zdůrazňuje, že uplatňování ekologického hlediska v ekonomikách EU přispívá k dlouhodobému růstu odolnému vůči krizi, zvyšuje konkurenceschopnost, vede ke vzniku pracovních míst a současně zlepšuje bezpečnost zásobování EU energií a její energetickou nezávislost a že na tzv. zelenou ekonomiku by se mělo nahlížet jako na důležitý podnět rozvoje hospodářství;

*

*       *

130.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, vládám členských států, Komisi, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0240.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.

(10)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(11)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(12)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0129.

(13)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 101.

(14)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0043.

(15)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.

(16)

Eurofound (2012), NEET: mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (30.9.2014)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014

(2014/2059(INI))

Navrhovatel (*): Nils Torvalds

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  znovu zdůrazňuje významnou roli rozpočtu EU při stimulaci udržitelného růstu, podněcování tvorby pracovních míst a snižování makroekonomické nerovnováhy a sociálních nerovností v EU, což přispívá ke zmírňování sociálních nerovností; připomíná zejména, že i pokud se nepřihlíží k jeho roli katalyzátoru investic, přibližně 60 % rozpočtu EU je přímo věnováno dosažení cílů Evropy 2020; zdůrazňuje mimoto, že mnoho programů na období 2014–2020 obsahuje inovační finanční nástroje, které mají potenciál hrát v rámci podpory veřejných i soukromých investic v členských státech klíčovou úlohu, zejména s ohledem na dlouhodobé investice, jež jsou obecně uznávány jako hlavní politická priorita;

2.  připomíná, že na počátku nového víceletého finančního rámce je zapotřebí rychlého a účinného provádění nových programů jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, aby tyto programy mohly přispívat k procesu hospodářského oživení; vyzývá k obzvláště rychlému provádění programů umístěných do prvních let víceletého finančního rámce, jako jsou Horizont 2020, COSME, Erasmus+ a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje skutečnost, že tyto programy mají pákový efekt a hrají synergickou a katalytickou úlohu ve vztahu k vnitrostátním investičním politikám, růstu a tvorbě pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba rychle zahájit provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020 (pokud jde o již podepsané dohody o partnerství, schválené operační programy a uvolněné předběžné financování); opět upozorňuje na úlohu, kterou může politika soudržnosti hrát při podpoře růstu a tvorbě pracovních míst na celém území EU; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude financování z prostředků EU, kdykoliv to bude možné, směřovat na projekty určené na podporu tvorby pracovních míst, zejména pro mladé lidi, jakož i udržitelného růstu a konkurenceschopnosti; vyjadřuje velké znepokojení nad nebývale velkým objemem zbývajících závazků („RAL“), z nichž většina spadá do oblasti politiky soudržnosti, a nad velkým nebezpečím rušení závazků, jemuž čelí některé členské státy v souvislosti s financováním z předchozího programového období;

3.  podporuje systém záruk EU pro mladé lidi a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí jako klíčové prostředky pro boj s dramaticky vysokou nezaměstnaností mládeže; vítá nedávné kroky uskutečněné Komisí s cílem napomoci členským státům v rychlém plánování opatření financovaných z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné, efektivní, rychlé a včasné provádění těchto programů;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že podpora pracovních míst v EU a růstu a konkurenceschopnosti Unie vyžaduje, aby bylo v EU posíleno utváření hodnotových řetězců a aby byly společnosti v Unii, včetně malých a středních podniků, do všech úrovní těchto řetězců pevněji začleněny; připomíná, že by se takovéto politiky měly vztahovat na podniky všech velikostí, vést k zachování výrobního řetězce v Evropě, podporovat odvětví s velkým potenciálem růstu se zvláštním zaměřením na inovace, dovednosti, udržitelnost, podnikání a kreativitu a umožňovat dostatečný růst a bohatství, aby mohlo dojít ke zvyšování počtu nových pracovních míst;

5.  zdůrazňuje skutečnost, že v době, kdy je mnoho členských států silně závislých na jediném energetickém dodavateli, včetně šesti z nich, jež zcela závisí na Rusku v dodávkách zemního plynu, vyžaduje podpora a ochrana pracovních míst rovněž zmírnění zranitelnosti EU vůči vnějším energetickým otřesům, jak dokládá pokračující krize na Ukrajině; v tomto ohledu vítá závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 26.–27. června 2014 a očekává, že budou nejpozději do října 2014 doplněny o ambiciózní střednědobá až dlouhodobá opatření s cílem posílit zabezpečení dodávek energie v EU;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že pro rozpočet EU zůstávají klíčovým problémem nízké stropy pro platby stanovené na období 2014–2020, jež mají negativní dopad na hospodářské oživení, neboť pozdní platby poškozují především přímé příjemce; připomíná, že je s ohledem na provádění programů nezbytné zajistit včasný a řádný postup plateb, a dostát tak jak platbám plynoucím z předchozích závazků, tak těm, které jsou důsledkem předběžného financování s cílem urychleně zahájit nové programy, a zabránit veškerému převádění neúměrně velkého objemu zbývajících závazků („RAL“) do rozpočtu na rok 2015; naléhavě v této souvislosti vyzývá Radu, aby v plném rozsahu přijala návrh opravného rozpočtu č. 3/2014 ve znění předloženém Komisí s cílem zajistit, že rozpočet EU bude mít maximální dopad, pokud jde o reálně uskutečněné investice; upozorňuje, že pokud budou návrhy opravných rozpočtů č. 2, 3 a 4 přijaty v nepozměněném znění, bude výsledkem celkový rozpočtový dopad ve výši pouhých 106 milionů EUR v dodatečných příspěvcích založených na hrubém národním důchodu (HND), jež budou muset poskytnout členské státy, aby se v roce 2014 zajistila taková úroveň prostředků na platby, která bude dostatečná k pokrytí stávajících právních závazků Unie; podtrhuje své odhodlání pokračovat v monitorování celkové situace, pokud jde o platby a zbývající závazky („RAL“), a plně využít všech prostředků flexibility zakotvených v nařízení o víceletém finančním rámci a v související interinstitucionální dohodě; zdůrazňuje skutečnost, že otázka týkající se opakující se platební krize rozpočtu EU bude muset být řešena udržitelným způsobem při příležitosti povolebního přezkumu víceletého finančního rámce na období 2014–2020, který má být co nejdříve zahájen příští Evropskou komisí, jež se svého úřadu ujme dne 1. listopadu 2014;

7.  pokládá za politováníhodné, že členské státy i nadále podceňují úlohu a přispění rozpočtu EU k posilování správy ekonomických záležitostí a rozpočtové koordinace v celé Unii, a proto je vyzývá, aby svůj příspěvek do rozpočtu EU nepovažovaly za proměnnou uzpůsobenou jejich konsolidačnímu úsilí a neusilovaly v rozporu s politickými závazky, které učinily na nejvyšší úrovni, o umělé snížení objemu výdajů podporujících růst v rámci rozpočtu EU; vyzývá opakovaně Komisi, aby při posuzování rozpočtových plánů členských států vzala tento opakující se a nebezpečný trend plně v úvahu a aby navrhla konkrétní opatření, jak jej zvrátit; domnívá se naopak, že financování na úrovni EU může do rozpočtů členských států přinést úspory;

8.  připomíná svůj názor, že fiskální situaci členských států lze zlepšit pomocí nového systému vlastních zdrojů k financování rozpočtu Unie, jehož prostřednictvím dojde ke snížení příspěvků založených na HND, takže členské státy budou moci naplnit své konsolidační úsilí, aniž by ohrozily financování ze strany EU na podporu investic do hospodářského oživení a reformních opatření; připomíná skutečnost, že Komise předložila několik legislativních návrhů na reformu systému vlastních zdrojů, ale dosud nebyl bohužel žádný z nich Radou vážně projednán; zdůrazňuje proto význam, který přikládá činnosti nové skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jež by měla vést ke skutečné reformě financování EU;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se v rámci své roční analýzy růstu na rok 2015, jež má být zveřejněna v listopadu 2014, plně zabývala úlohou rozpočtu EU v procesu evropského semestru a zdůraznila ji, a to poskytnutím věcných a konkrétních údajů týkajících se jeho spouštěcích, katalytických, synergických a komplementárních dopadů na celkové veřejné výdaje na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

10. vyzývá dále Komisi, aby ve své příští roční analýze růstu poskytla plný a úplný obrázek výsledků, jichž bylo dosaženo v důsledku provádění Paktu pro růst a zaměstnanost přijatého na zasedání Evropské rady v červnu roku 2012 za účelem překonání hospodářské a fiskální krize, a aby předložila nové návrhy týkající se úlohy, kterou může rozpočet EU hrát při další tvorbě inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, účinně využívajícího zdroje a vytvářejícího pracovní místa;

11. vítá závazek nově zvoleného předsedy Komise dosáhnout cílů uvedených v plánu Komise nazvaném „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ ze dne 5. prosince 2012; domnívá se, že jakékoli dodatečné financování nebo nástroje, jako je např. mechanismus solidarity, musí být nedílnou součástí rozpočtu EU, avšak nad rámec dohodnutých stropů víceletého finančního rámce.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

29.9.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, Valdis Dombrovskis, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Heidi Hautala, Monika Hohlmeier, Kaja Kallas, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleytherios Synadinos, Indrek Tarand, Marco Valli, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pablo Echenique, Anneli Jäätteenmäki, Zbigniew Kuźmiuk, Ivan Štefanec, Claudia Tapardel, Nils Torvalds, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Flavio Zanonato, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Edouard Martin


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (2.10. 2014)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014

(2014/2059(INI))

Navrhovatel: (*): Sergio Gutiérrez Prieto

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–    s ohledem na svá usnesení ze 14. září 2011(1) a 16. ledna 2014(2) o strategii EU v oblasti bezdomovectví,

A.  vzhledem k tomu, že po šesti letech hospodářské krize a záporné míry růstu se začíná prosazovat hospodářské oživení a očekává se, že se do roku 2015 rozšíří do všech členských států; vzhledem k tomu, že prognózy Komise ohledně oživení hospodářského růstu jsou stále kolísavé, musí reformy pokračovat, aby byly splněny požadavky občanů, pokud jde o zaměstnanost a sociální oblast, a aby byla obnovena produktivita a konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že Komise uznává, že v mnoha částech EU je sociální situace špatná, nezaměstnanost dosáhla historického maxima a že rozdíly mezi regiony a členskými státy se nadále prohlubují; vzhledem k tomu, že opatření pro řešení otázky nezaměstnanosti a sociální situace by zvýšily možnost obnovení konkurenceschopnosti a oživení růstu;

B.   vzhledem k tomu, že pomineme-li mírný pokles, je míra nezaměstnanosti v EU a míra nezaměstnanosti mladých lidí stále mimořádně kritická (25,005 milionu nezaměstnaných v EU-28 v červnu 2014 a 5,06 milionu nezaměstnaných mladých lidí v EU-28 v červenci 2014); vzhledem k tomu, že rozdíly mezi celkovou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti mladých lidí v členských státech (5% nezaměstnanost v Rakousku ve srovnání s 27,3% v Řecku; 9,3% nezaměstnanost mladých lidí v Rakousku ve srovnání s 53,8% ve Španělsku) navíc ohrožují jak hospodářskou stabilitu EU, tak evropskou sociální soudržnost;

C.  vzhledem k tomu, že Komise konstatovala, že mnohé členské státy již zahájily důležité reformy, včetně posilování a zlepšování efektivity aktivních politik na trhu práce a vytváření příznivého podnikatelského prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že Komise zdůrazňuje úlohu inovací, výzkumu a vývoje při vytváření přidané hodnoty a skutečnost, že rostoucí nesoulad dovedností obzvlášť ovlivňuje odvětví založená na znalostech;

E.   vzhledem k tomu, že fragmentace trhu práce je v současnosti jednou ze zásadních příčin nerovností mezi členskými státy a mezi různými odvětvími; vzhledem k tomu, že se to projevuje rozdíly v přístupu k zaměstnání (včetně velkých vstupních překážek), v pracovních podmínkách, úrovních mezd, které v některých případech nejsou dostačující pro zaručení důstojné životní úrovně, a rostoucí polarizací mezi nízce a vysoce kvalifikovanou prací, jež může bránit pohybu na trhu práce; vzhledem k tomu, že pro odstranění této fragmentace jsou nutné další reformy;

F.   vzhledem k tomu, že stanovení minimální mzdy je v kompetenci členských států;

G.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti pracovních podmínek, diskriminace a ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti zaručují pracovníkům ochranu před vykořisťováním a diskriminací a také usnadňují integraci skupin, jako jsou ženy a osoby se zdravotním postižením, do trhu práce; vzhledem k tomu, že podle odhadů tvoří náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání zhruba 2,6 %, až 3,8% HDP, přičemž se odhaduje, že za každé euro vynaložené na zavedení zdravotních a bezpečnostních norem se podnikům vrátí 2,2 eura;

H.  vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize poukázala na nestabilitu veřejných financí v některých členských státech;

I.    vzhledem k tomu, že některé členské státy ve snaze překonat krizi výrazně snížily své veřejné výdaje, a to v okamžiku, kdy z důvodu zvýšení nezaměstnanosti vzrostly požadavky na sociální ochranu; vzhledem k tomu, že příděly vnitrostátních rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení se dostaly pod ještě větší tlak v důsledku výrazného poklesu odvodů způsobeného velkým úbytkem pracovních míst nebo poklesem mezd, a evropský sociální model se tak ocitl v reálném ohrožení;

J.    vzhledem k tomu, že Komise uznala, že politika úsporných opatření prováděná v důsledku krize a situace v některých ekonomikách EU měla negativní dopad na hospodářský růst a sociální aspekty, jak Komise uvádí ve svém sdělení ze dne 2. června 2014 (COM(2014)0400): „Vliv krize a přijímaných opatření na hospodářskou a sociální situaci se projevuje na míře nerovnosti. Strukturální povaha některých forem nezaměstnanosti, omezení v přístupu ke vzdělání a zdravotní péči a některé reformy daňových výhod mohou mít nepoměrně větší dopad na zranitelnější části společnosti.“;

K.  vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU uvádí, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“, a vzhledem k tomu, že je důležité, aby tato horizontální klauzule byla provedena dostatečně ve všech oblastech politiky tak, aby bylo dosaženo cílů obsažených v článku 3 SEU; vzhledem k tomu, že článek 174 SFEU stanoví, že: „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. […] zvláštní pozornost je věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony“;

L.   vzhledem k tomu, že pouze 7,5 milionu lidí, čili 3,1 % pracovní síly v EU, je v současnosti zaměstnáno v jiném členském státě, přičemž mladí lidé představují skupinu, u níž je pracovní mobilita nejpravděpodobnější;

M.  vzhledem k tomu, že v důsledku krize se malé a střední podniky a mikropodniky potýkají s extrémně vysokými náklady, aby měly přístup k financování, což negativně ovlivňuje jejich potenciál růstu a tvorby pracovních míst; vzhledem k tomu, že je tedy třeba, aby Komise a členské státy v souladu s cíli strategie Evropa 2020 podporovaly rozvoj malých a středních podniků s cílem prosazovat inteligentní, udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a kvalitní pracovní místa v EU;

1.   vítá skutečnost, že doporučení pro jednotlivé země z roku 2014 nejsou zaměřena již pouze na posílení fiskální konsolidace, ale rovněž na zlepšení podmínek pro udržitelný růst a zaměstnanost; připomíná, že i v rámci současného Paktu o stabilitě a růstu existují stále rezervy, které jsou určeny na podporu hospodářského růstu v EU, a že je třeba brát v potaz rozdíly v hospodářské a sociální situaci v členských státech;

2.   vítá, že Komise uznala, že fiskální konsolidace musí pokračovat prorůstovým a diferenciovaným způsobem, který umožní členským státům nejen investovat do růstu a tvorby pracovních míst, ale také řešit vysoký dluh, nezaměstnanost a problémy spojené se stárnutím společnosti;

3.   upozorňuje na potenciál ekologického hospodářství, pokud jde o tvorbu pracovních míst, které by za předpokladu, že budou uplatněny odvážné energetické politiky a politiky týkající se klimatu, mohlo dle odhadů Komise do roku 2020 vytvořit až 5 milionů pracovních míst, a to pouze v odvětvích obnovitelné energie a energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň investic do těchto odvětví a předvídaly, které dovednosti pracovníků budou v budoucnu třeba; vyzývá Komisi, aby využívání potenciálu ekologického hospodářství, pokud jde o tvorbu pracovních míst, začlenila do roční analýzy růstu pro rok 2015 jako klíčovou prioritu;

4.   vítá skutečnost, že Komise bere v úvahu rozdíly mezi členskými státy, které jsou patrné v národních programech reforem, ale vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost těm regionům, které jsou trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména při zvažování přídělů finančních prostředků;

5.   připomíná, že Komise uznala, že „vysoká míra nezaměstnanosti a sociálního napětí podkopává lidský a sociální kapitál Evropy a vyžaduje v dlouhodobém horizontu rozhodné kroky“ (COM(2014)0400); vyzývá novou Komisi, aby přijala rozpočtové kompromisy v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a uvedla je do souladu s cíli balíčku opatření v oblasti sociálních investic;

6.   zdůrazňuje, že na sociální politiku a politiku zaměstnanosti by se nemělo nahlížet pouze z hlediska nákladů, ale zohlednit by se rovněž měly strukturální reformy trhu práce a perspektivy dlouhodobého přínosu s cílem udržet investice do společnosti a občanů v zájmu dosažení cílů strategie EU 2020 a zajištění budoucnosti a stability členských států a EU jako celku;

7.   zdůrazňuje, že ačkoli jsou mzdy důležitou proměnnou při řešení makroekonomické nerovnováhy eurozóny, nejsou pouze nástrojem hospodářské úpravy, ale především příjmem, z něhož musí pracovníci žít; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby doporučení týkající se mezd nezvyšovala chudobu pracujících osob nebo mzdovou nerovnost v rámci členských států, ani nepoškozovala nízkopříjmové skupiny;

8.   je hluboce znepokojen skutečností, že EU je velmi vzdálená dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů strategie Evropa 2020, a že zejména v dosažení cíle omezení chudoby velmi zaostává, jelikož počet osob žijících v chudobě se nesnižuje, ale od roku 2010 do roku 2012 se naopak zvýšil o 10 milionů; vyzývá novou Komisi, aby zaujala konsistentní postoj a okamžitě si od členských států vyžádala zprávy o jejich pokroku v rámci strategie Evropa 2020; vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem zavedly dobře vymezené vnitrostátní strategie s cílem pokročit ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o snižování chudoby;

9.   žádá, aby byly předem koordinovány fiskální, hospodářské a sociální politiky doporučené v rámci evropského semestru, a zejména v roční analýze růstu a doporučeních pro jednotlivé země;

10. uznává práci Komise na „sociálním pilíři“ hospodářské a měnové unie v rámci procesu integrace sociálního rozměru do stávající struktury mechanismů správy ekonomických záležitostí; vyzývá ji, aby v ní pokračovala s větším odhodláním s cílem snížit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení a překonat sociální dumping; vyzývá Komisi a členské státy, aby hospodářská opatření prováděná v rámci evropského semestru uvedly do souladu se sociálními cíli strategie Evropa 2020 a sociálními zásadami stanovenými ve Smlouvách;

11. vítá skutečnost, že Komise využívá pro účely letošních doporučení pro jednotlivé země nový srovnávací přehled zaměstnanosti a sociální situace, zejména pak odkazy na míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti mladých a počet osob, které nejsou zařazeny do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy; bere na vědomí, že tyto ukazatele jsou čistě analytické; žádá, aby do srovnávacího přehledu byly začleněny další údaje, jako je kvalita pracovních míst, míra chudoby dětí, přístup k lékařské péči a bezdomovectví; žádá, aby tyto ukazatele byly reálně zohledněny v celém procesu evropského semestru;

12. vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci evropského semestru pokračovaly ve vylepšování ukazatelů pro sledování společenského, environmentálního a inovačního rozměru strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby pokračovala v diskusi o počtu a vývoji sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti, jelikož hospodářské a sociální aspekty EU jsou dvě strany téže mince a obě hrají v rozvoji EU klíčovou úlohu;

13. opakuje svou výzvu uspořádat před konáním eurosummitů dle potřeby setkání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci Euroskupiny, aby bylo zajištěno, že obavy týkající se zaměstnanosti a sociální oblasti budou v diskusích a při rozhodování orgánů eurozóny řešeny ucelenějším způsobem, což by se mělo promítnout při setkání hlav států a předsedů vlád eurozóny; je přesvědčen o důležitosti společných schůzí Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele a Rady pro hospodářské a finanční věci, při nichž bude možné přijmout soudržný postoj, kdykoli to bude nutné;

14. vítá skutečnost, že Komise uznala, že opatření týkající se fiskální konsolidace přijatá s cílem zaručit nejen udržitelnost ekonomik některých členských států, ale také udržitelnost evropského hospodářství jako celku, měla na zaměstnanost a sociální situaci v EU závažný a dalekosáhlý dopad; vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto větší úsilí o splnění všech závazků v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí stanovených ve Smlouvách a v Listině základních práv EU; vyzývá Agenturu EU pro základní práva, aby důkladně posoudila dopady těchto opatření na základní práva a vydala doporučení v případě porušení Listiny;

Zaměstnanost

15. vítá záměr italského předsednictví, který je uveden v závěrech Evropské rady z jejího mimořádného zasedání konaného dne 30. srpna 2014, jímž je uspořádat konferenci na úrovni představitelů států a vlád na téma zaměstnanosti, a zejména pak zaměstnanosti mládeže;

16. vítá výše zmíněné snížení míry nezaměstnanosti v některých členských státech; připomíná nicméně, že strategie Evropa 2020 správně uvádí, že je zapotřebí sledovat údaje o míře zaměstnanosti, a považuje za politováníhodné, že současné ukazatele míry zaměstnanosti neodrážejí přesně skutečný stav na všech trzích práce v EU;

17. bere na vědomí, že Komise poukazuje na potřebu strukturálních reforem, jejichž cílem je zlepšení rámcových podmínek pro růst a vytváření pracovních míst, a to zejména v době vysoké nezaměstnanosti, a že mnoho příležitostí k tomu může být na vnitrostátní i evropské úrovni poskytnuto po vybudování jednotného trhu;

18. vyzývá novou Komisi, aby vytváření pracovních míst učinila svou absolutní prioritou vypracováním ambiciózní a komplexní strategie pro nastartování růstu a vytvoření kvalitních pracovních míst, do níž by se měli zapojit všichni noví komisaři; zastává názor, že pro tyto účely by komisař pro zaměstnanost a sociální věci měl vypracovat plán pro kvalitní pracovní místa, který bude pokrývat veškeré oblasti politik a zahrnovat konkrétní opatření;

19. domnívá se, že EU nemůže svou konkurenceschopnost obnovit pouze pomocí úsporných opatření, ale že je třeba tato opatření podpořit většími investicemi do výzkumu a vývoje, vzdělávání a získávání dovedností a do větší účinnosti zdrojů; požaduje, aby trh práce byl adaptivnější a dynamičtější, aby se dokázal přizpůsobit hospodářským výkyvům, aniž by docházelo k hromadnému propouštění a nadměrnému upravování mezd; připomíná, že se značně snížila kupní síla mnoha pracovníků EU, příjmy domácností i vnitřní poptávka; je přesvědčen, že pro nezbytné obnovení konkurenceschopnosti našeho hospodářství musí EU rovněž zvážit strategie zaměřené na ostatní výrobní náklady, vývoj cen a ziskové rozpětí a na meziodvětvové politiky zaměřené na podporu inovací, produktivity a špičkové kvality;

20. je znepokojen stále se prohlubujícími nerovnostmi v majetku a příjmech, které oslabují kupní sílu, vnitřní poptávku a investice do reálné ekonomiky; vyzývá členské státy, aby mezi cíle svých národních programů reforem zařadily snížení těchto nerovností s cílem nastartovat růst a zvýšit zaměstnanost a sociální soudržnost;

21. zdůrazňuje, že je třeba daňové zatížení práce nahradit jinými formami udržitelného zdanění, které podpoří růst a vytváření pracovních míst;

22. vítá doporučení Komise pro jednotlivé země v oblasti ekologických daní a vyzývá členské státy, aby se těmito doporučeními řídily a zajistily, že zvláštní užitek z těchto opatření budou mít osoby s nízkými příjmy; poukazuje na to, že nahrazení daňového zatížení práce ekologickými daněmi a postupné rušení ekologicky škodlivých subvencí bude mít příznivý dopad na rozpočet, zaměstnanost, sociální situaci a životní prostředí; vyzývá Komisi, aby ekologické zdanění vnímala v nadcházející roční analýze růstu jako prioritu;

23. je znepokojen tím, že finanční roztříštěnost eurozóny ohrožuje v některých případech růst malých a středních podniků a jejich udržitelnost; vyzývá k obnově úvěrové kapacity ekonomiky, která malým a středním podnikům umožňuje investovat a vytvářet pracovní místa, a k usnadnění možnosti podnikání malých a středních podniků a jejich přístupu k programům, jako je COSME či Horizont 2020;

24. žádá členské státy, aby odstranily zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, které čelí samostatně výdělečně činné osoby, mikropodniky a malé a střední podniky, a aby usnadnily podmínky pro zakládání nových podniků;

25. vyzývá Komisi, aby na základě článku 9 SFEU neprodleně konkretizovala přislíbený plán investic ve výši 300 miliard EUR, a vyzývá k tomu, aby bylo posouzeno, zda je výše těchto investic dostatečná pro obnovení plného potenciálu růstu a konkurenceschopnosti EU a vytvoření kvalitních pracovních míst;

26. vítá výzvu Komise obsaženou v jejím souhrnném sdělení o doporučeních pro jednotlivé země v EU jako celku, aby se více investovalo do výzkumu a vývoje, inovací, vzdělávání, dovedností a aktivních politik trhu práce a také do energetiky, dopravy a digitální ekonomiky;

27. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily průmysl EU tím, že budou uplatňovat pružnější politiku hospodářské soutěže a plán přechodu k ekologickým a digitálním technologiím ve prospěch konkurenceschopnosti a zaměstnanosti; znovu opakuje svou výzvu, aby Komise po konzultaci se sociálními partnery vypracovala návrh právního aktu o poskytování informací pracovníkům a konzultacích s nimi a o předjímání a řízení restrukturalizace s cílem zajistit hospodářsky a sociálně odpovědnou adaptaci průmyslu EU na změny tak, aby práva pracovníků byla zachována, aniž by na společnosti, zejména na malé a střední podniky, byla kladena přílišná administrativní zátěž;

28. je znepokojen tím, že v mnoha členských státech a odvětvích dochází kromě rušení pracovních míst ke snižování jejich kvality a zvyšují se překážky zaměstnávání a zhoršují se pracovní normy; zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí cíleně usilovat o zlepšení kvality pracovních míst a sladit nabízené kvalifikace s potřebami trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly cílené snahy o řešení dodatečných problémů způsobených nedobrovolnými částečnými úvazky a nedobrovolným zaměstnáváním na dobu určitou, nejistými smlouvami (jako jsou smlouvy s nulovým počtem pracovních hodin), falešnou samostatnou výdělečnou činností a nehlášenou prací; vítá proto iniciativu Komise týkající se evropské platformy nehlášené práce; opakuje svou výzvu členským státům, aby lidem s nejistým zaměstnáním, smlouvami na dobu určitou nebo na částečný úvazek a osobám samostatně výdělečně činným zajistily základní soubor práv a náležitou sociální ochranu;

29. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby ve svých strategických doporučeních prosazovala reformy trhu práce zaměřené mimo jiné na snížení segmentace, podporu přecházení mezi zaměstnáními, zlepšení začleňování ohrožených skupin do trhu práce, snižování chudoby pracujících, podporu rovnosti mezi muži a ženami, posílení práv zaměstnanců s neobvyklými smlouvami a poskytování větší sociální ochrany osobám samostatně výdělečně činným;

30. konstatuje, že ve své výroční zprávě o zaměstnanosti a sociální situaci v EU za rok 2013 Komise zdůraznila význam výdajů na sociální ochranu jako záruky proti sociálním rizikům; připomíná význam automatických stabilizátorů při řešení asymetrických šoků, zamezení nadměrnému ochuzování sociálního státu členských zemí, a tudíž i při posilování udržitelnosti HMU jako celku; vyzývá Komisi, aby ve svých doporučeních pro jednotlivé země zdůraznila význam ochrany silných automatických stabilizátorů v členských státech s ohledem na jejich významnou úlohu pro zachování sociální soudržnosti a pro zvýšení vnitřní poptávky a hospodářského růstu; znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala zelenou knihu o automatických stabilizátorech v eurozóně;

31. bere na vědomí záměr italského předsednictví Evropské rady, který nastínilo ve svém programu, zahájit diskusi o automatických stabilizátorech na úrovni EU se zvláštním zaměřením na možné zavedení systému podpory v nezaměstnanosti v eurozóně;

32. zdůrazňuje, že v současné situaci jsou důležité aktivní a inkluzivní politiky na podporu trhu práce coby strategický nástroj na podporu zaměstnanosti; je hluboce znepokojen tím, že některé členské státy i přes zvyšující se míry nezaměstnanosti snížily rozpočtové prostředky vyčleněné na financování aktivních a inkluzivních politik na podporu trhu práce; vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery rozšířily působnost a účinnost aktivních politik na podporu trhu práce;

33. vítá přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti; bere na vědomí návrh nařízení o portálu EURES (evropský portál pracovní mobility) z ledna 2014; vyzývá Parlament a Radu, aby reformu bezodkladně projednaly, a portál EURES by se tak mohl stát účinným nástrojem na podporu volného pohybu pracovníků v rámci EU v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1296/2013, a to i s ohledem na podporu rozmanitosti; připomíná, že mobilita musí být nadále dobrovolná a nesmí omezovat úsilí o vytváření kvalitních pracovních míst a míst odborné přípravy vyvíjené v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že spolehlivé a profesionální poskytování informací o pracovních a životních podmínkách v jiných členských státech jsou nezbytným předpokladem pro dobré fungování Evropského hospodářského prostoru;

34. zdůrazňuje, že narůstá počet pracovníků, zejména mladých lidí, kteří opouštějí své země původu a v jiných členských státech hledají pracovní příležitosti; žádá Komisi, aby společně s členskými státy prosazovala mobilitu pracovníků v rámci EU s cílem zaručit svobodu pohybu a zároveň stvrdit zásadu rovného zacházení a zaručit mzdové a sociální standardy; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily sociální a pracovní podmínky, které jsou v souladu se strategií Evropa 2020;

35. je znepokojen skutečností, že počet pracovníků se znalostmi v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) nebude v nadcházejících letech uspokojovat rostoucí poptávku ze strany podniků, což povede ke snížení schopnosti pracovní sily v EU přizpůsobit se a dále se rozvíjet; vyzývá členské státy, aby investovaly do modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního vzdělávání, a zejména do systémů duálního vzdělávání, a aby usnadnily přechod ze školního do pracovního prostředí;

36. domnívá se, že je zapotřebí zlepšit řídící, manažerské a podnikatelské dovednosti mládeže, aby mohly nové a začínající podniky využívat nových trhů za účelem naplnění svého růstového potenciálu, a z mladých lidí se tak mohli stát zaměstnavatelé, nikoli jen zaměstnanci;

37. konstatuje, že bankovní půjčky jsou v EU stále nejčastějším zdrojem financování; domnívá se však, že nové formy financování prostřednictvím inovativních programů a nebankovních způsobů financování, jako je skupinové financování (crowfunding), neformální investoři do malých a středních podniků (SME angels), systémy vzájemných půjček (peer to peer), mikroúvěry, snadno přístupné mikroúvěrové agentury a další nástroje, jsou skutečným přínosem a mohou začínajícím podnikům a malým a středním podnikům poskytnout klíčové investice do růstu a vytváření pracovních míst;

38. vítá snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí, zdůrazňuje však, že tato míra (22 % v EU 28 a 23,1 % v eurozóně) je i nadále alarmující; zdůrazňuje, že rozdíly mezi členskými státy (7,8 % v Německu a 56,3 % v Řecku (v dubnu 2014)) jsou znepokojivé; zdůrazňuje, že se rovněž zvýšila nejistota práce a podzaměstnanost a že i když mladí lidé najdou zaměstnání, někteří z nich – v průměru 43 % v porovnání s 13 % dospělých pracovníků – často pracuje za nejistých podmínek nebo nedobrovolně na částečný úvazek; vyjadřuje rovněž znepokojení nad rostoucím počtem nezaměstnaných mladých lidí bez domova v mnoha členských státech;

39. vítá skutečnost, že záruky pro mladé lidi jsou zmíněny ve většině doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby bedlivě monitorovala výzvy, které byly specifikovány v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2014, pokud jde o kvalitu nabídek, nedostatečně aktivní přístup k osobám, které nejsou zaměstnané, nevzdělávají se, ani se neúčastní odborné přípravy (NEET), administrativní kapacity veřejných služeb zaměstnanosti a chybějící účinnou spolupráci se všemi příslušnými partnery, a zároveň určovala osvědčené postupy, které by mohly sloužit jako ukazatel zlepšování programů; vyzývá k větší transparentnosti při monitorování provádění a k důraznějšímu přístupu při jednání s těmi členskými státy, které nevykazují pokrok, a k lepšímu využívání předfinancování; zdůrazňuje v této souvislosti, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla pro všechny členské státy představovat pobídku k využívání Evropského sociálního fondu k financování širších projektů souvisejících s mládeží, zejména projektů zabývajících se chudobou a sociálním začleňováním;

40. vyzývá Komisi, aby navrhla evropský právní rámec, jehož prostřednictvím by se stanovily minimální normy zavedení záruk pro mladé, včetně kvality odborné přípravy, důstojných mezd pro mladé lidi a přístupu k službám zaměstnanosti a zaměstnaneckým právům, přičemž by měl zahrnovat mladé lidi od 25 do 30 let; vyzývá členské státy, aby využívaly efektivně dostupné rozpočtové prostředky a bez prodlení zavedly záruky pro mladé lidi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zařadily záruky pro mladé lidi mezi své priority, jelikož první dva roky budou výdaje z rozpočtu předfinancovány; vyzývá k tomu, aby v plánovaném přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období byly navýšeny dostupné rozpočtové prostředky, přičemž je třeba mít na paměti, že podle odhadů Mezinárodní organizace práce jsou pro vyřešení problému nezaměstnanosti mládeže v eurozóně nutné prostředky ve výši 21 miliard EUR; považuje toto navýšení za nezbytnou investici, vezmeme-li v úvahu ohromné každoroční ztráty v důsledku neřešení otázky nezaměstnaností mládeže, jež se rovnají 153 miliardám EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU (Eurofound, 2012)(3);

41. zdůrazňuje, že je důležité, aby byl kladen důraz na praktické dovednosti a na duální systém odborné přípravy, díky němuž se zvyšují šance mladých lidí na získání zaměstnání;

42. vyzývá členské státy, aby na všech úrovních zlepšily spolupráci mezi podniky a odvětvím vzdělávání;

43. bere na vědomí doporučení Rady z března 2014 ohledně rámce pro kvalitu stáží, jehož cílem je předejít diskriminaci mladých lidí a jejich vykořisťování; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci evropského semestru zařadily tato doporučení do národních programů reforem a do doporučení pro jednotlivé země;

44. se znepokojením bere na vědomí, že míra nezaměstnanosti žen je vyšší než celková míra nezaměstnanosti (11,7 % žen ve srovnání s celkovou mírou ve výši 11,5 % v EU 18 a 10,4 % ve srovnání s 10,2 % v EU 28); vyzývá proto k vypracování zvláštního plánu na vytváření kvalitních pracovních míst, který by zahrnoval opatření zaměřená na ženy; vyzývá k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do doporučení a zdůrazňuje, že zlepšení v oblasti rovnosti žen a mužů a účasti žen na trhu práce nesmí být ohroženo jinými doporučeními; vyzývá ke stanovení zvláštních doporučení s cílem snížit rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů, které nejen brzdí hospodářství a konkurenceschopnost, ale jsou i znakem sociální nespravedlnosti;

45. vítá doporučení, která řeší nízkou účast žen na trhu práce; vyzývá Komisi, aby do příští roční analýzy růstu zahrnula širší hledisko rovnosti pohlaví, jež by nezahrnovalo pouze míru zaměstnanosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly segregací trhu práce a nerovným rozdělením pečovatelských povinností; požaduje cenově dostupné a kvalitní veřejné služby v oblasti péče o děti a jiné závislé osoby, které zejména ženám umožní návrat do zaměstnání a usnadní skloubení profesního a soukromého života;

46. vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost vysoké míře nezaměstnanosti ve znevýhodněných skupinách a aby si jako prioritu vytyčily zajištění přístupu a začlenění na trhu práce a prosazování politik v oblasti přístupu a začleňování ve všech oblastech, neboť práce je klíčem k úspěšné integraci;

47. je velmi znepokojen tím, že u dlouhodobě nezaměstnaných a starších lidí je míra nezaměstnanosti vyšší a že tyto skupiny čelí dodatečným těžkostem spojeným se zařazením na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby pro úspěšný návrat těchto pracovníků na trh práce plně využily Evropský sociální fond;

48. se znepokojením konstatuje, že zaměstnancům starším 40 let se v mnoha případech v práci nedostává vhodné odborné přípravy a dalšího vzdělávání; vyzývá proto zaměstnavatele, sociální partnery a vlády členských států, aby na trzích práce co nejdříve přistoupily k provádění skutečných koncepcí celoživotního učení a hodnocení s cílem dosáhnout viditelných zlepšení v oblasti kvalifikace starších pracovníků;

Chudoba a sociální vyloučení

49. vítá doporučení pro jednotlivé země zaměřená na zlepšení přiměřenosti a pokrytí systémů minimálních příjmů, záchranných sítí a sociální podpory a řadu doporučení týkajících se politik začleňování na trh práce; zastává nicméně názor, že nerovnoměrný a kolísavý růst, který v letech 2014 a 2015 Komise očekává, sám o sobě nemůže vyrovnat dopady, které měla krize ve svém důsledku na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na dosažení cílů strategie Evropa 2020; požaduje, aby členské státy na tato doporučení důsledně navázaly, řídily se jimi a v rámci svých národních programů reforem navrhly konkrétní cílená opatření zaměřená na potírání chudoby, zejména bezdomovectví a chudoby dětí;

50. vyzývá Komisi, aby ve větší míře propojila evropský semestr s cíli strategie Evropa 2020 v sociální oblasti; je toho názoru, že národní programy reforem by měly informovat o pokroku v dosahování národních cílů v oblasti boje proti chudobě a o tom, jak přispívají ke společně stanovenému hlavnímu cíli v rámci strategie Evropa 2020 týkajícímu se chudoby; vyzývá Komisi, aby v budoucnu vydávala doporučení pro všechny členské státy týkající se boje proti chudobě; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní antidiskriminační opatření a opatření pro sociální začleňování, jejichž cílem by bylo snižovat chudobu, a to zejména u skupin ohrožených sociálním vyloučením; vyzývá členské státy, aby zavedly komplexní aktivní strategii proti sociálnímu vyloučení, a to zajištěním minimálního příjmu a systému sociálního zabezpečení, v souladu s jejich vlastními vnitrostátními postupy, včetně ustanovení obsažených v kolektivních smlouvách nebo vnitrostátních právních předpisech;

51. s ohledem na doporučení Rady z 9. a 10. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech vyzývá členské státy, aby prováděly dlouhodobá, cílená a sjednocená opatření k omezení sociální a hospodářské marginalizace romských komunit, zejména přijetím opatření na jejich začleňování na trh práce, a to i posílením vazby mezi sociální pomocí a aktivačními opatřeními, zvýšením míry školní docházky romských dětí a snižováním počtu případů předčasného ukončení školní docházky;

52. vyzývá Komisi, aby okamžitě řešila alarmující nárůst dětské chudoby v celé EU zavedením záruky proti dětské chudobě; je přesvědčen, že tato záruka je nanejvýše důležitá pro ochranu dětí, které jsou postiženy dopady současné hospodářské a sociální krize;

53. vyjadřuje politování nad skutečností, že doporučení Komise týkající se důchodů byla vypracována, aniž by bylo zohledněno stanovisko Parlamentu k příslušné zelené a bílé knize; zdůrazňuje, že důchodové reformy vyžadují vnitrostátní politickou a sociální soudržnost, a aby byly úspěšné, musí být projednány se sociálními partnery, a že potřebné komplexní reformy systémů důchodového zabezpečení členských států by měly být navrženy, rozpracovány a přijaty v takové podobě, aby byla zajištěna jejich udržitelnost, a zároveň nebyla ohrožena přiměřená úroveň důchodů, a to zcela v souladu s hospodářskými a sociálními prioritami strategie Evropa 2020;

54. považuje za politováníhodné, že pouze několik málo doporučení řešilo otázku chudoby nebo bezdomovectví pracujících osob; poukazuje na to, že se objevují nové formy chudoby, které postihují střední a pracující třídu, kdy problémy se splácením hypoték vedou ke zvyšování počtu nucených vystěhování a zabavení majetku; vyzývá Komisi, aby se ve své roční analýze růstu na rok 2015 výslovně zabývala chudobou pracujících a lidí s omezenou nebo neexistující vazbou na trh práce; doporučuje, aby Komise a členské státy zavedly jednotnou politiku upřednostňující sociální a dostupné bydlení, účinné preventivní politiky zaměřené na snížení počtu nucených vystěhování a politiky na řešení tzv. energetické chudoby, která rovněž stoupá;

55. vítá skutečnost, že se některá doporučení pro jednotlivé země týkají boje s chudobou dětí a cenově dostupných služeb péče o dítě, požaduje však více politik zaměřených na rodiny s nízkými příjmy; požaduje více doporučení ke strategiím sociálního začlenění, včetně boje s extrémními formami chudoby, jako je bezdomovectví;

56. bere na vědomí, že Komise podporuje strategie aktivního začleňování; je však přesvědčen, že tyto strategie musí zahrnovat opatření k začleňování lidí se zdravotním postižením a sníženou pracovní schopností na trh práce; vybízí členské státy, aby zvážily přínos pobídek pro zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnávali osoby, které jsou trhu práce nejvzdálenější, a to prostřednictvím vyvážené kombinace povinností a podpůrných sítí zahrnujících všechny příslušné zúčastněné strany do vytváření politik trhu práce členských států;

57. vyzývá Komisi, aby podporovala účinné a účelné využívání zdrojů EU ke snížení chudoby prostřednictvím partnerství se zapojením občanské společnosti; vyzývá členské státy, zejména státy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a chudoby, aby zvážily využití 25 % svých prostředků z oblasti Fondu soudržnosti na programy spojené s Evropským sociálním fondem; požaduje rovněž s ohledem na vysokou míru chudoby, aby bylo zhodnoceno, zda Fond evropské pomoci nejchudším osobám disponuje dostatečnými zdroji, a pokud ne, aby se během přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období zvážila možnost navýšení jeho prostředků;

58. sdílí názor Komise, že členské státy musí řešit bezdomovectví prostřednictvím komplexních strategií založených na prevenci, přístupech zaměřených na získání bydlení a přezkumu předpisů a postupů v oblasti vystěhovávání a ukončení kriminalizace lidí bez domova; vyzývá ke zlepšení mezinárodní výměny osvědčených postupů a vzájemného učení a v této souvislosti uznává úlohu programu Progress;

59. vítá doporučení investovat do vzdělávání, je však znepokojen tím, že více než 20 členských států snížilo v poměrných hodnotách (jako procentní podíl HDP) výdaje na vzdělávání, čímž ohrozilo svůj potenciál růstu, vytváření pracovních míst a svou konkurenceschopnost; poukazuje na to, že snížení těchto investic zvýší strukturální nedostatky EU vzhledem k nesouladu mezi narůstající potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků a skutečností, že vysoký podíl pracovní síly v mnoha členských státech má v současnosti nízkou kvalifikaci;

60. bere na vědomí doporučení Komise reformovat systémy zdravotní péče tak, aby tyto byly schopny plnit svůj cíl, jímž je poskytování všeobecného přístupu veřejnosti ke kvalitní péči nákladově efektivním způsobem, a aby byla zajištěna jejich finanční udržitelnost;

Demokratická legitimita

61. znovu opakuje svou výzvu, aby v zájmu zaručení legitimity a zvýšení účinnosti procesu evropského semestru byla ve větší míře a strukturovaně zapojena občanská společnost na úrovni jednotlivých členských států i EU; očekává v této souvislosti, že před přijetím roční analýzy růstu na rok 2015 budou podle plánu Komise v rámci výboru pro sociální dialog do procesu zapojeni sociální partneři;

62. je znepokojen skutečností, že pouze některé členské státy zapojily do přípravy národních programů reforem jak vnitrostátní parlamenty, tak vnitrostátní sociální partnery a občanskou společnost; vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem zahrnuly podrobný přehled uvádějící, kteří aktéři byli zapojení a jakým způsobem; vyzývá Komisi, aby zhodnotila jednotlivé vnitrostátní postupy, pokud jde o zákonodárný proces, a zapojení zúčastněných stran do evropského semestru;

63. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že v souvislosti s cíli strategie Evropa 2020 nebyla učiněna žádná doporučení těm členským státům, které využívají program finanční pomoci; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad hospodářsky ozdravného programu na pokrok při plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020 a aby navrhla změny, které by umožnily sladění tohoto programu s cíli této strategie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

30.9.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

5

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Beatriz Becerra Basterrechea, Tiziana Beghin, Vilija Blinkevičiūtė, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Georges Bach, Heinz K. Becker, Deirdre Clune, Tania González Peñas, Sergio Gutiérrez Prieto, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Evelyn Regner, Helga Stevens, Ivo Vajgl, Gabriele Zimmer

(1)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 101.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0043.

(3)

Eurofound (2012), NEET: mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (24.9.2014)

pro Hospodářský a měnový výbor

k tématu: evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014

(2014/2059(INI))

Navrhovatel: Gerben-Jan Gerbrandy

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že uplatňování ekologického hlediska v ekonomikách EU přispívá k dlouhodobému růstu odolnému vůči krizi, zvyšuje konkurenceschopnost, vede ke vzniku pracovních míst a současně zlepšuje bezpečnost zásobování EU energií a její energetickou nezávislost a že na tzv. zelenou ekonomiku by se mělo nahlížet jako na důležitý podnět rozvoje hospodářství;

2.  vyzývá Komisi, aby v zájmu podpory přechodu ekonomik EU na nízkouhlíkové ekonomiky, které účinně využívají zdroje, zařadila ekologizaci těchto ekonomik mezi plnohodnotné priority uplatňované v rámci roční analýzy růstu na rok 2015, evropského semestru a přezkumu strategie Evropa 2020;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že zlepšování účinnosti zdrojů a energetické účinnosti napomůže evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům, při získávání úspor, pronikání na rostoucí trhy a při snižování nároků na suroviny;

4.  opakuje, že je nutné, aby do roku 2020 byly zrušeny dotace se škodlivým dopadem na životní prostředí a daňová zátěž přesunuta ze zdaňování práce na zdaňování podporující růst, například na daně zohledňující životní prostředí;

5.  zdůrazňuje zásadní význam zvyšování účinnosti zdrojů, které zlepšuje konkurenceschopnost, neboť vede k úsporám a k omezení závislosti na surovinách a na energii; opakovaně proto vyzývá k začlenění programu účinného využívání zdrojů do evropského semestru;

6.  je toho názoru, že evropský semestr by měl brát v potaz dostupné údaje o obnovitelné energii a energetické účinnosti; s politováním konstatuje, že poslední odhady Komise ukazují, že EU je v současné době schopna plnit 20% cíl týkající se energetické účinnosti pouze z poloviny a že stávající plány členských států ohrožují splnění komplexního 20% cíle energetické účinnosti, který je stanoven ve strategii Evropa 2020; vyzývá členské státy, aby v rámci svých národních programů reforem usilovněji pracovaly na plnění vnitrostátních cílů spjatých s energetickou účinností;

7.  domnívá se, že v evropském semestru a v přezkumu strategie Evropa 2020 by měly být uvedeny metody měření a porovnávání účinného využívání zdrojů a zmíněn by měl být i hlavní ukazatel a cíl;

8.  je toho názoru, že součástí evropského semestru by mělo být i podávání zpráv o obnovitelné energii a energetické účinnosti na základě právně závazných cílů stanovených právními předpisy Unie;

9.  opakovaně vyzývá k podpoře ekologických inovací prostřednictvím konkrétních doporučení v rámci evropského semestru, neboť vytvářejí jasné možnosti vzniku nových podniků a oživení tradičních odvětví s ekologičtějšími pracovními místy;

10. bere na vědomí, že rozdíly mezi členskými státy, na něž poukazuje roční analýza růstu na rok 2014, omezují možnosti růstu zelené ekonomiky; z toho důvodu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné plně uplatňovat acquis EU v oblasti nakládání s odpady prostřednictvím vnitrostátních strategií pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi, včetně plnění minimálních cílů, a dodržovat požadavky EU na využívání účinnosti zdrojů.

11. konstatuje, že EU stále ještě ročně produkuje průměrně pět tun odpadu na osobu a jen něco málo přes jednu třetinu tohoto odpadu se účinně recykluje; zdůrazňuje, že Evropa by měla dosáhnout většího pokroku, pokud jde o přeměnu odpadu na zdroje a o podporu udržitelných způsobů nakládání s odpady, jakými je např. recyklace; vyzývá členské státy, aby na národní úrovni plně provedly evropské právní předpisy upravující problematiku odpadů, a odstranily tak stávající rozdíly a přešly k cykličtějšímu hospodářství;

12. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se do procesu evropského semestru na úrovni Rady intenzivněji zapojili ministři pro životní prostředí zemí EU;

13. zdůrazňuje, že účinné a udržitelné systémy zdravotní péče jsou důležité z hlediska pacientů a rovněž obecněji jako dlouhodobá investice z hlediska hospodářského a sociálního růstu; podtrhuje skutečnost, že podle roční analýzy růstu na rok 2014 se předpokládá, že systémy zdravotní péče v Evropě, které pokrývají 8 % celkové evropské pracovní síly a představují 10 % HDP EU, budou významným zdrojem pracovních příležitostí; vyzývá proto Komisi, aby ve svém balíčku doporučení pro jednotlivé země více zdůraznila reformy, jež jsou zapotřebí v zájmu podpory udržitelnosti, inovací, účinnosti a kvality národních systémů zdravotnictví a požaduje, aby do procesu evropského semestru byla začleněna konkrétní znalost politiky v oblasti zdravotnictví;

14. bere na vědomí doporučení týkající se nákladově efektivnější zdravotní péče; zdůrazňuje, že i když je zvyšování účinnosti a finanční udržitelnosti kvality zdravotnictví důležité, musí být provázeno konkrétními závazky k zajištění přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči, který rovněž přispěje k sociální soudržnosti a k boji proti vyloučení ze společnosti;

15. vyzývá Komisi, aby v zájmu snížení rozdílů a nerovností v oblasti péče o zdraví uvnitř členských států a mezi nimi vypracovala spolehlivější metody posuzování přístupu ke kvalitní zdravotní péči a výkonnosti systémů zdravotnictví.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.9.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

15

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Ashley Fox, Francesc Gambús, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Teresa Rodriguez-Rubio, Annie Schreijer-Pierik, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Nils Torvalds, Jadwiga Wiśniewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Nicola Caputo, Herbert Dorfmann, Jo Leinen, James Nicholson, Marijana Petir, Christel Schaldemose, Michaela Šojdrová, Bart Staes, Theodor Dumitru Stolojan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Elisabeth Köstinger, Barbara Spinelli


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (26.9.2014)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014

(2014/2059(INI))

Navrhovatel: Sergio Gaetano Cofferati

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(1)

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvanou „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013) 0785),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Evropský semestr 2014: doporučení pro jednotlivé země – Vytváření růstu“ (COM(2014) 0400),

1.  bere na vědomí, že je stále zapotřebí dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, a je s ohledem na vyžadovanou aktualizaci přesvědčen o tom, že by se k překonání stávajících nedostatků měla zavést důraznější opatření;

2.  vyzývá Komisi, aby využila příležitost, kterou skýtá přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období a revize integrovaných hlavních směrů, k posílení úlohy, kterou má hrát jednotný trh, včetně narůstajícího významu digitální agendy, ve vztahu k růstu, inovacím a pracovním místům, a ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v oblastech pro růst klíčových, mezi něž patří odvětví služeb, energetiky, dopravy a jednotný digitální trh;

3.  opakuje svou výzvu Komisi, aby v rámci přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období předložila návrhy označující jednotný trh jako specifický pilíř evropského semestru, včetně konkrétních pokynů a doporučení pro jednotlivé státy v této oblasti;

4.  vítá posun v tom smyslu, že se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 důsledněji zaměřují na posílení růstu a zaměstnanosti; v této souvislosti vítá činnost Komise, která usiluje o to vymezit doporučení pro jednotlivé země ve vztahu k jednotnému trhu, avšak zároveň vyzývá k důraznějšímu úsilí, jež by při zachování směru strukturálních reforem vedlo a koordinovalo vnitrostátní a unijní politiky s cílem posílit jednotný trh a vyřešit překážky, jež oslabují jeho výkonnost, což umožní využít jeho potenciálu k podnícení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zaměstnanosti, a to zejména pro mladé lidi; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu zachovat dynamiku v oblasti politických priorit jednotného trhu definovaných v oblasti služeb, sítí a digitální ekonomiky; zdůrazňuje, že hodnocení, jež se týká provádění doporučení pro jednotlivé země, by rovněž mělo prověřit přínos jednotného trhu pro zúčastněné strany;

5.  požaduje větší úsilí na podporu nástrojů jednotného trhu, které mají k dispozici podniky a občané, včetně jednotných kontaktních míst, aby se upevnilo povědomí o možnostech, jež jsou k dispozici pro vytváření růstu a pracovních míst na jednotném trhu;

6.  zdůrazňuje potenciál výrobního odvětví v rámci jednotného trhu; v této souvislosti zdůrazňuje význam snižování překážek, jež v uvedeném odvětví brání výrobě, distribuci a zadávání zakázek na průmyslové výrobky;

7.  podporuje práci Komise na regulovaných povoláních, ale považuje za potřebné učinit více kroků proti omezením uloženým na vnitrostátní úrovni, především pokud jde o ta, která mají vliv na přístup k regulovaným povoláním, s cílem podpořit pracovní místa, růst a mobilitu kvalifikovaných profesionálů v rámci jednotného trhu; rovněž žádá o intenzívnější sledování překážek pro zboží na jednotném trhu;

8.  je přesvědčen o nutnosti zapojit do procesu evropského semestru širokou škálu subjektů, neboť jen tak mohou být politické priority projednávány i mimo vládní kruhy, což přispěje k hlubší internalizaci tohoto procesu na národní úrovni a k účinnému uskutečňování správy ekonomických záležitostí a správy jednotného trhu; konstatuje, že dialog s vnitrostátními parlamenty a občanskou společností hraje významnou úlohu při obnovování důvěry v jednotný trh; v této souvislosti žádá, aby Komise byla nápomocna členským státům při uplatňování komplexní legislativy upravující jednotný trh;

9.  domnívá se, že v rámci procesu evropského semestru je třeba otevřenější a efektivnější koordinace politik, především prostřednictvím většího zapojení vnitrostátních parlamentů, intenzívnějšího a včasnějšího zapojení sociálních partnerů a posílení výsad Evropského parlamentu;

10. uznává, že jednotný trh je jednou z nejdůležitějších součástí evropského projektu vytvářející výhody pro občany i podniky; opakuje, že jednotný trh je i nadále značně roztříštěn a jeho obrovský potenciál pro růst, inovace a pracovní místa zůstává do značné míry nevyužit; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svým závazkům a zachovaly znovuoživení jednotného trhu mezi nejvyššími prioritami Unie;

11. zdůrazňuje, že evropské ekonomiky by měly fungovat za plného využití své vzájemné provázanosti na jednotném trhu a současně zohlednit různá stadia vývoje a priority členských států; je přesvědčen, že je třeba se konkrétně zaměřit na průmysl i služby s cílem posílit náležitou konvergenci mezi výrobními systémy a s tím související pozitivní dopad na jednotný trh;

12. je toho názoru, že k podnícení růstu reálné ekonomiky a k podnícení hospodářského oživení ve všech členských je i v zájmu ekonomiky účinně využívající zdroje zapotřebí vhodně přidělovat a efektivně využívat veřejné a soukromé prostředky; proto vítá investiční program zahrnující 300 miliard EUR, který navrhuje předseda Komise Jean-Claude Juncker; podporuje doporučení Komise učinit prioritou veřejné investice do oblastí infrastruktury, výzkumu, inovací a lidského kapitálu; zdůrazňuje, že je zapotřebí podpořit přístup k financování, a upozorňuje, že velké rozdíly v přístupu k úvěrům dále prohlubují zvyšující se interní divergenční trendy; dále se domnívá, že tyto investice by měly sloužit k zahájení konzistentní a integrované průmyslové politiky, což by měla provázet pozornost zacílená na pracovní místa, a to především pro mladé lidi;

13. naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila dodatečná opatření ke zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky, včetně nově zakládaných podniků v digitálním prostředí, a rovněž zajistila zlepšené prostředí pro podnikání, zjednodušila postupy a snížila administrativní zátěž pro podnikání na jednotném trhu;

14. považuje snadnější přístup k financování pro malé a střední podniky za prioritu a vyzývá k plnému uplatňování Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)(2014–2020);

15. považuje za nutnou reindustrializaci Evropy na základě strategických odvětví; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly společnou a rychlou strategii k posílení evropského průmyslu s cílem zintenzívnit spravedlivou hospodářskou soutěž a vytvořit kvalitní pracovní místa;

16. sdílí obavy Komise ohledně rostoucího počtu nadnárodních společností, jež využívají strategií korporátních daní, aby využitím nesouladu mezi daňovými systémy snížily svou daňovou zátěž či daním unikly úplně, a zdůrazňuje, že pro zajištění rovných podmínek a zamezení nekalé soutěži a škodlivým pokřivením na jednotném trhu je zapotřebí dokonalejší a důraznější koordinace v daňové oblasti;

17. domnívá se, že z výsledků zevrubné analýzy vyplývá, že je třeba vytvořit unijní informační systém pro daně, jenž by se neměl zaměřit na sjednocení různých vnitrostátních daňových struktur, nýbrž na jejich progresivní a transparentní koordinaci vedením záznamů o snižování a zvyšování sazeb v rámci jednotlivých členských států; konstatuje, že pro fungování takového systému by byl dobrým základem rámec evropského semestru, protože by spolu s určitými dalšími makroekonomickými opatřeními umožňoval řádně sledovat různé daňové politiky jednotlivých členských států a plně by zohledňoval obecné hospodářské prognózy, obecné zásady a vyhlídky dotčených členských států a společné evropské cíle; vzhledem k tomu vybízí Komisi a členské státy, aby do evropského semestru zahrnuly strategii zaměřenou na snížení daňového deficitu;

18. domnívá se, že jednotný trh je zásadní pákou růstu a že klíčová odvětví, jež definovala Komise – služby, finanční služby, doprava, energetika a digitální trh – jsou pro jeho plnou integraci zásadní;

19. poukazuje na to, že hospodářská krize značně zhoršila životní podmínky mnoha občanů Evropy a v jejím důsledku strmě vzrostla míra nerovnosti a chudoby; zdůrazňuje, že přístup občanů a podniků k využití kvalitních, dostupných a efektivních veřejných služeb je z hlediska podpory hospodářského růstu klíčový, neboť zajišťuje i sociální soudržnost, přispívá k odstraňování chudoby a zlepšuje odolnost hospodářství a společnosti;

20. naléhavě vyzývá k ustavení skutečného vnitřního trhu s energií, který zajistí spravedlivý tržní přístup, vysokou úroveň ochrany spotřebitele a trh přístupný především pro malé a střední podniky;

21. zdůrazňuje, že evropský semestr je obrovskou příležitostí k naléhání na členské státy, aby zvýšily své úsilí při vytváření jednotného digitálního trhu, což znamená nejen vyšší růst a více pracovních míst, především pokud jde o odvětví malých a středních podniků a mladé lidi, ale rovněž na budoucnost orientovanou moderní EU;

22. je přesvědčen o tom, že členské státy musí dokončením reforem svých příslušných právních předpisů v oblasti veřejné správy vystupňovat úsilí o modernizaci svých veřejných správ, a to rozšířením a zlepšením dostupnosti digitálních služeb určených občanům a podnikům, snížením nákladů, zvýšením efektivity, usnadněním přeshraniční spolupráce a zavedením rámců  interoperability veřejné správy; připomíná skutečnost, že plné a rychlé provedení právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a koncesí by bylo znamenitou příležitostí k posílení inovací, zlepšení přístupu pro malé a střední podniky a k modernizaci veřejné správy na celostátní i místní úrovni, neboť zlepšuje kvalitu, účinnost a transparentnost veřejných výdajů a investic;

23. považuje za zásadní napravit stávající fragmentaci vnitrostátních pravidel upravujících digitální služby a vytvořit inovativnější a transparentní jednotný digitální trh založený na řádné hospodářské soutěži, jenž přinese vysokou úroveň přístupnosti a ochrany spotřebitele.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.9.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

2

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Nicola Danti, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Maria Grapini, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Marlene Mizzi, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Tiziana Beghin, Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Andrzej Duda, Jussi Halla-aho, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella, Ulla Tørnæs, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal, Theodoros Zagorakis, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Gabriel Mato, Igor Šoltes

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

13.10.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

18

15

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Notis Marias, Marisa Matias, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Patrick O’Flynn, Stanisław Ożóg, Dariusz Rosati, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Ernest Urtasun, Marco Valli, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Steven Woolfe, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Eva Joly, Eva Kaili, Syed Kamall, Jeppe Kofod, Thomas Mann, Siegfried Mureşan, Eva Paunova, Michel Reimon, Maria João Rodrigues, Andreas Schwab, Tibor Szanyi, Nils Torvalds

Právní upozornění - Ochrana soukromí