ZPRÁVA obsahující návrh nelegislativního usnesení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé

20.11.2014 - (09827/2014 – C8‑0129/2014 – 2014/0086(NLE) – 2014/2816(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Andrejs Mamikins

NÁVRH NELEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé

(09827/2014 – C8‑0129/2014 – 2014/0086(NLE) – 2014/2816(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09827/2014),

–       s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé („dohoda“) ze dne 27. června 2014 (17901/2013),

–       s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), odst. 7 a odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0129/2014),

–       s ohledem na dohodu o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU a kterou podepsaly Gruzie a Ruská federace, a na prováděcí dohodu ze dne 8. září 2008,

–       s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholných schůzkách Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, ve Varšavě dne 30. září 2011 a ve Vilniusu dne 29. listopadu 2013,

–       s ohledem na uzavření dohod o zjednodušení vízového styku mezi EU a Gruzií a o zpětném přebírání osob, které vstoupily v platnost dne 1. března 2011,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednáním o dohodě o přidružení Gruzie k EU[1],

–       s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise „Provádění evropské politiky sousedství v Gruzii – pokrok v roce 2013 a doporučené kroky“ (výroční zpráva o pokroku) ze dne 27. března 2014,

–       s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 11. prosince 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství[2];

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny[3],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti[4],

–       s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 5. září 2014 o fungování demokratických institucí v Gruzii,

–       s ohledem na činnost zvláštního poradce EU pro ústavní a právní reformu a lidská práva v Gruzii Thomase Hammarberga a na jeho zprávu a doporučení „Gruzie v procesu transformace. Zpráva o lidskoprávním rozměru: souvislosti, přijatá opatření a přetrvávající problémy“ ze září 2013 a na zprávu ze dne 10. července 2014 o návazné misi,

–       s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 16. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o obecných zásadách účasti Gruzie na programech Unie[5],

–       s ohledem na program přidružení („program“), který nahradí akční plán evropské politiky sousedství,

–       s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii,

–       s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne … 2014 o návrhu rozhodnutí[6],

–       s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0042/2014),

A.     vzhledem k tomu, že v Gruzii panuje napříč politickým spektrem široká celonárodní podpora integraci se Západem, a to i s EU a NATO; vzhledem k tomu, že podle nedávné studie Národního demokratického institutu pro mezinárodní věci 69 % obyvatel Gruzie souhlasí s podepsáním dohody o přidružení s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že takový konsensus by měl připravit cestu ke zmírnění současné polarizace politické scény a vytvořit nezbytné podmínky pro konstruktivní dialog mezi většinovými a menšinovými silami;

B.     vzhledem k tomu, že parlamentní volby v roce 2012 a prezidentské volby v roce 2013 v Gruzii proběhly bezproblémově a v souladu s evropskými standardy; vzhledem k tomu, že poprvé v soudobých dějinách Gruzie proběhlo předání moci po těchto volbách mírovým a demokratickým způsobem a mělo by sloužit jako příklad celému regionu;

C.     vzhledem k tomu, že Evropa by měla projevit solidaritu se zeměmi, které po rozpadu Sovětského svazu opět získaly nezávislost, a jejich nezávislosti vyjádřit podporu;

D.     vzhledem k tomu, že Rusko nadále okupuje gruzínské regiony Abcházii a Cchinvali / Jižní Osetii, což je v rozporu se základními normami a principy mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že v oblastech kontrolovaných okupačními silami probíhají etnické čistky a násilné demografické změny a že za porušování lidských práv, mimo jiné práva na svobodu pohybu, rozvoj mezilidských vztahů a vzdělávání v mateřském jazyce, v těchto regionech nesou zodpovědnost okupační jednotky;

E.     vzhledem k tomu, že od „růžové revoluce“ dosáhla Gruzie značného pokroku v oblasti reforem a posilování vztahů s EU; vzhledem k tomu, že díky pokroku v provádění reforem na podporu lidských práv a demokracie měla Gruzie možnost využít dodatečných finančních zdrojů, které jí byly přiděleny z programu integrace a spolupráce v rámci Východního partnerství; vzhledem k tomu, že podepsání dohody o přidružení je rovněž projevem velkého uznání dosaženého pokroku i ocenění úsilí Gruzie a jejího odhodlání vydat se evropskou cestou;

F.     vzhledem k tomu, že dne 27. června 2014 u příležitosti zasedání Evropské rady v Bruselu byly podepsány dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou; vzhledem k tomu, že ratifikací dohody o přidružení s Gruzií Evropským parlamentem se po ratifikaci dohod s Moldavskou republikou a Ukrajinou celý proces blíží k závěru a zahajuje se nová kapitola v souvislosti s úsilím a rozhodnutím těchto zemí přiblížit se Evropské unii;

G.     vzhledem k tomu, že v rámci evropské politiky sousedství tvoří Východní partnerství smysluplný politický rámec pro prohlubování vztahů, rychlejší sdružování k politickým účelům a další hospodářskou integraci mezi EU a Gruzií, které pojí silné zeměpisné, historické a kulturní vazby, na základě podpory politických, sociálních a hospodářských reforem a pomoci při sbližování na cestě do EU,

H.     vzhledem k tomu, že regionální rámce, včetně Parlamentního shromáždění Euronest a černomořské synergie EU, tvoří další fóra ke sdílení zkušeností, informací a osvědčených postupů souvisejících s prováděním programu přidružení;

I.      vzhledem k tomu, že EU zdůrazňuje právo Gruzie připojit se k jakékoli mezinárodní organizaci či alianci, přičemž je nutno dodržovat mezinárodní právo, a znovu poukazuje na své pevné přesvědčení, že musí platit zásada, že žádná třetí země nemá právo veta vůči svrchovanému rozhodnutí jiné země v těchto záležitostech;

J.      vzhledem k tomu, že Parlament plně podporuje uvolnění vízového režimu pro gruzínské občany jako okamžitý projev těsnějších vztahů mezi EU a Gruzií a přímou výhodu pro obyvatelstvo;

K.     vzhledem k tomu, že uzavření dohody není cílem samo o sobě, ale je součástí širšího procesu usilujícího o to, aby se tato země ocitla z hospodářského, politického i sociálního hlediska v evropském hlavním proudu, a v tomto směru je klíčové provádění dohody;

L.     vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení mezi EU a Gruzií – a zejména její oddíl týkající se obchodu, který byl vyjednána v rámci Východního partnerství v letech 2012 a 2013 – je mimo jiné jednou z nejambicióznějších dohod o volném obchodu, které kdy EU sjednala s třetími zeměmi;

M.    vzhledem k tomu, že vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) mezi EU a Gruzií je jedním z nejdůležitějších přínosů dohody pro oba partnery; vzhledem k tomu, že obchod má nesporný význam pro růst, prosperitu a stabilitu;

N.     vzhledem k tomu, že vytvořením DCFTA s EU se bude muset Gruzie za účelem rozšíření svého přístupu na trh EU zavázat k tomu, že přizpůsobí své právní předpisy a standardy tak, aby byly respektovány společné normy a hodnoty;

O.     vzhledem k tomu, že EU bude těžit z jednodušších obchodních toků a lepších podmínek pro investice v Gruzii;

P.     vzhledem k tomu, že DCFTA obsahuje několik ustanovení, jejichž účelem je reforma gruzínských právních předpisů v oblasti obchodu a politik souvisejících s obchodem, a to v souladu s acquis EU a na jeho základě, což povede k modernizaci ekonomiky země a vytvoření lepšího a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, a to i pro malé a střední podniky (MSP);

Q.     vzhledem k tomu, že poskytnutím preferencí GSP+ nabízí EU gruzínskému hospodářství značné výhody;

R.     vzhledem k tomu, že prozatímní provádění dohody o přidružení, které bylo zahájeno dne 1. září 2014, přispívá k rychlejšímu provádění programu přidružení;

S.     vzhledem k tomu, že aktivní zapojení Gruzie a závazek k dodržování společných hodnot a zásad, včetně svobody, rovnosti, demokracie, pluralismu, právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv, opírající se o společné přesvědčení o jedinečnosti každého člověka, má zásadní význam pro dosažení pokroku v tomto procesu, pro úspěšné uplatňování dohody a pro zajištění toho, aby měla trvalý dopad na rozvoj v této zemi;

T.     vzhledem k tomu, že díky pevnějším politickým a hospodářským vazbám se celý evropský kontinent bude moci těšit větší stabilitě, bezpečnosti a prosperitě; vzhledem k tomu, že užší vazby s EU by neměly narušit tradiční, historické, politické a hospodářské vztahy Gruzie s jinými zeměmi v regionu, ale naopak by měly vytvořit podmínky k tomu, aby tato země mohla plně využít celý svůj potenciál;

U.     vzhledem k tomu, že Gruzie je důležitou součástí dodavatelského řetězce v rámci společného trhu s energií, který přivádí energetické zdroje z oblasti Kaspického moře do EU;

1.      vřele vítá podpis dohody o přidružení coby významný krok vpřed ve vztazích mezi EU a Gruzií a ztělesnění závazku k cestě politického přidružení a hospodářské integrace; vítá finanční pomoc poskytnutou Gruzii v roce 2014 v souladu se zásadou „více zdrojů – více reforem"; zdůrazňuje, že ratifikace dohody nepředstavuje konečný cíl sama o sobě a že klíčové bude důsledné uplatňování dohody v co nejkratším časovém rámci;

2.      vítá rychlou, jednomyslnou ratifikaci dohody gruzínským parlamentem a vyzývá členské státy, aby s její ratifikací rovněž neotálely;

3.      konstatuje, že podle článku 49 SEU má Gruzie – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí fungování právního státu;

4.      zdůrazňuje, že dohoda se vztahuje na celé mezinárodně uznané území Gruzie, má sloužit všem jejím obyvatelům a představuje rámec pro udržitelný rozvoj a demokracii v Gruzii;

5.      vyzývá Gruzii, aby zajistila, že budou reformy zakotveny a pevně zakořeněny v institucionálním rámci s cílem vybudovat společnost vyznačující se pluralismem, nediskriminací, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů;

6.      v tomto ohledu zdůrazňuje, že pro přijetí základních reforem a plnění závazků vyplývajících z dohody o přidružení v duchu konsenzuální evropské volby je důležitý konstruktivní dialog napříč politickými stranami; vyzývá gruzínské politické síly, aby se vyhnuly přístupu „vítěz bere vše“, který byl příznačný pro předchozí vlády, a skoncovaly tak s dlouhotrvající polarizací gruzínské společnosti;

7.      vítá program přidružení, který vytváří praktický rámec pro dosažení prvořadých cílů dohody a měl by být vodítkem pro rozvoj vztahů mezi EU a Gruzií;

8.      zdůrazňuje, že do provádění programu by měly být zapojeny Gruzie i EU a že priority v něm stanovené by měly obdržet náležitou technickou a finanční podporu, aby Gruzie měla k dispozici prostředky nutné k tomu, aby mohla pokračovat ve svých demokratických a hospodářských reformách; vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování finanční pomoci Gruzii svou podporu koordinovaly a aby priority programu učinily obecnými zásadami;

9.      vyzývá strany, aby určily potřeby v oblasti odborné přípravy, jež jsou nezbytné k tomu, aby byla Gruzie schopna zajistit plnění svých povinností vyplývajících z dohody a programu;

10.    znovu opakuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie, a žádá, aby byly zajištěny použitelnost a výhody dohody na celém mezinárodně uznávaném území Gruzie; v této souvislosti vyzývá EU, aby se nadále aktivně zasazovala o vyřešení konfliktu, a to prostřednictvím zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, v rámci její funkce spolupředsedajícího ženevským rozhovorům a prostřednictvím pozorovatelské mise EU (EUMM); vybízí k rozhodnějšímu úsilí o změnu restriktivní zákonné úpravy týkající se okupovaných území v zájmu dosažení co největšího užitku dohody a DCFTA;

11.    vyzývá Rusko, aby plně respektovalo státní svrchovanost a územní celistvost Gruzie a nedotknutelnost jejích mezinárodně uznávaných hranic, odvolalo uznání oddělení Abcházie a regionu Cchinvali / Jižní Osetie a ukončilo okupaci těchto území, a žádá jej o reciproční dodržování závazku nepoužívat vůči Gruzii sílu; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím o uzavření dohody o „partnerství a integraci“ mezi okupovaným územím Abcházie a Ruskem;

12.    vítá nedávné reformy gruzínských orgánů zaměřené na další posílení stability, nezávislosti a efektivnosti institucí ručících za demokracii (zejména soudních orgánů), právní stát a řádnou správu věcí veřejných, jakož i konsolidaci systému ochrany lidských práv a základních svobod; znovu opakuje, že je důležité zajistit, aby všechny tři složky moci zůstaly oddělené; vyzývá k tomu, aby byl účinně využit systém kontrol a rovnovážných opatření spolu s mechanismy dohledu;

13.    poukazuje na úsilí gruzínských orgánů v oblasti demokratických reforem, včetně snahy o reformu soudnictví, a na nutnost řádně a důsledně vyšetřit všechna obvinění z porušování lidských práv; znovu opakuje, že reforma soudnictví v Gruzii je i nadále prioritou jak pro Gruzii, tak pro Evropskou unii; uznává základní zásadu rovnosti před zákonem a zajištění procesních práv; zdůrazňuje, že je třeba vést záznamy o výkonu trestních stíhání a rozsudků, na jejichž základě by se měřil dosažený pokrok; vyzývá ke sjednocení judikatury za účelem zajištění předvídatelného soudního systému a důvěry veřejnosti; připomíná, že by se mělo pokračovat v účinném provádění strategie reformy soudnictví;

14.    zdůrazňuje, že všechna stíhání musí být transparentní, přiměřená a prosta politické motivace a že by měla být vždy založena na řádném vyšetřování a probíhat řádným postupem a při jejich provádění by měly být plně dodržovány zásady spravedlivého soudního řízení, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech; je i nadále znepokojen nedostatky, pokud jde o odpovědnost státního zastupitelství, a nejasnými kritérii, podle nichž jsou jmenováni státní zástupci a vyšetřovatelé; znovu opakuje, že klíčovými kritérii při obsazování těchto pozic musí být bezúhonnost a profesionalita;

15.    zdůrazňuje, že je třeba, aby gruzínské orgány usilovaly o dosažení národního usmíření; vyjadřuje znepokojení nad tím, že řada představitelů bývalé vlády a někteří členové současné opozice byli obviněni z trestných činů a skončili ve vězení nebo ve vazbě; je rovněž znepokojen možným využíváním soudnictví v boji proti politickým oponentům, což by mohlo mařit úsilí gruzínských orgánů o provedení demokratických reforem; připomíná, že existence hodnotné politické opozice je zásadním předpokladem vytvoření vyváženého a vyspělého politického systému, o nějž Gruzie usiluje;

16.    uznává, že obvinění z případů tzv. selektivní spravedlnosti měla negativní dopad; vyzývá gruzínské orgány, aby se vyvarovaly zneužívání soudní moci jako nástroje politické odplaty; vyzývá všechny politické síly v Gruzii, aby se zasadily o to, aby v budoucnu k obviněním nedocházelo, přičemž je třeba důsledně bojovat za odstranění korupce a proti zneužívání veřejných funkcí;

17.    oceňuje práci zvláštního poradce EU Thomase Hammarberga i jeho zprávu „Gruzie v procesu transformace“ a zprávu ze dne 10. července 2014 o návazné návštěvě; vyzývá gruzínské orgány, aby doporučení obsažená v těchto zprávách plně provedly;

18.    zdůrazňuje, že volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) zhodnotila prezidentské volby v říjnu 2013 převážně kladně a jako nejlepší v historii Gruzie od vyhlášení nezávislosti, neboť navázaly na povzbudivé kroky učiněné během parlamentních voleb v roce 2012; poukazuje v tomto ohledu na účast volební pozorovatelské mise Parlamentu;

19.    vybízí Evropskou unii, aby v zájmu posílení demokratického procesu v Gruzii zajistila synergii možných podpůrných opatření, jež poskytují Evropská nadace pro demokracii, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, nástroj stability a nástroj sousedství pro občanskou společnost;

20.    žádá gruzínské orgány, aby pokračovaly v boji proti organizované trestné činnosti, korupci, podvodům a praní peněz na všech úrovních a ve všech oblastech života a aby vybudovaly zcela funkční nezávislé soudnictví s patřičným personálním obsazením, mimo jiné s cílem zvýšit důvěru veřejnosti v soudní moc a hájit zájmy legálního hospodářství; dále zdůrazňuje význam depolitizace pro zvýšení efektivity veřejné správy a její vymanění se z politického vlivu;

21.    oceňuje odhodlání Gruzie a výsledky, jichž bylo dosaženo při budování svobodné společnosti založené na zásadách právního státu, demokracie a pluralitní společnosti; poukazuje na to, že gruzínská společnost tento proces výrazně podporuje; zdůrazňuje význam antidiskriminačních právních předpisů pro zajištění rovných práv a ochrany všech menšin, zejména etnických a náboženských menšin a lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů; vítá schválení antidiskriminačního zákona gruzínským parlamentem a žádá jeho důsledné dodržování a uplatňování v souladu s literou a duchem předpisů EU a Listiny základních práv Evropské unie; konstatuje, že jde o důležitý krok v procesu uvolňování vízového režimu; vybízí gruzínské orgány, aby v této věci uspořádaly informační kampaně;

22.    v této souvislosti odsuzuje násilné projevy islámofobie a homofobie, k nimž v zemi došlo, a selhání složek státního zastupitelství a soudnictví, jež nedokázaly účinně stíhat pachatele těchto činů;

23.    oceňuje práci, kterou Gruzie odvedla při provádění dohod o zjednodušení vízového styku a zpětném přebírání osob; vítá rovněž významný posun dialogu o vízech; podporuje včasné zavedení bezvízového styku s Gruzií, jakmile budou splněny všechny příslušné podmínky, jako hmatatelný pozitivní krok ve prospěch gruzínských občanů;

24.    vyzývá gruzínskou vládu, aby vytvořila příznivé prostředí pro svobodu sdělovacích prostředků, jež podpoří svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků, a aby sdělovacím prostředkům umožnila podávat nezávislé a objektivní informace bez politického či ekonomického nátlaku; v této souvislosti vyzývá k úplnému uplatňování zákona o transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků;

25.    vybízí vládu, aby v zájmu zlepšení přístupu ke spravedlnosti pro všechny děti pokračovala v posilování právního státu a rozšiřování přístupu ke spravedlnosti a přijala nový zákoník o soudním systému pro mladistvé, jenž bude v souladu s mezinárodními standardy; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí reformovat systém sociální ochrany v zájmu snížení narůstající sociální nerovnosti, jež se projevuje zejména rostoucím podílem dětí, které žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby (27 % v roce 2013 oproti 25 % v roce 2011) a které žijí v extrémní chudobě (6 % oproti 3,9 % z celkového počtu obyvatel), neboť mají k dispozici méně než 1,25 USD na den;

26.    vnímá pozitivně schválení nového zákoníku práce a zdůrazňuje, že je nutné jej uplatňovat v praxi a nadále zlepšovat pracovní normy a sociální dialog v zájmu dosažení souladu s pracovními právy a normami Mezinárodní organizace práce;

27.    oceňuje odhodlání Gruzie usilovat o užší hospodářské vazby s EU tím, že provede rozsáhlé a obtížné hospodářské reformy;

28.    blahopřeje Gruzii k tomu, že se jí podařilo překonat vnější tlaky, mimo jiné i ze strany Ruska, a přesměrovat svůj vývoz na nové trhy, a vyzývá Gruzii, aby v tomto směru pokračovala i v budoucnu; odsuzuje politiku hospodářského nátlaku uplatňovanou Ruskem vůči Gruzii před podepsáním DCFTA v červnu 2014 i poté;

29.    je pevně přesvědčen, že DCFTA bude mít dlouhodobý pozitivní vliv na gruzínské hospodářství a přispěje tak ke zvýšení kvality života občanů Gruzie;

30.    s uspokojením bere na vědomí, že gruzínský parlament dohodu ratifikoval dne 18. července, čímž bylo zahájeno prozatímní provádění DCFTA od 1. září 2014;

31.    vyzývá parlamenty členských států, aby co nejdříve ratifikovaly dohodu o přidružení včetně DCFTA, aby ustanovení dohody týkající se hospodářství a obchodu mohla bezodkladně vstoupit v platnost;

32.    zdůrazňuje, že úspěch DCFTA bude záviset na řádném dodržování závazků stanovených v dohodě oběma stranami; v této souvislosti vyzývá EU, aby Gruzii poskytla veškerou potřebnou pomoc, rovněž za účelem zmírnění krátkodobých nákladů pro Gruzii; vyzývá členské státy, aby Gruzii poskytly své know-how v oblasti hospodářských reforem a sbližování předpisů;

33.    je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro demokratickou podporu politik EU je parlamentní kontrola; vyzývá proto Komisi, aby Evropskému parlamentu usnadnila pravidelné a podrobné sledování uplatňování DCFTA prováděné v patřičný čas;

34.    vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění DCFTA s cílem zamezit sociálnímu a environmentálnímu dumpingu, zejména v přechodném období u některých odvětví;

35.    vyzývá Komisi, aby rozšířila poskytování pomoci a odborného poradenství organizacím občanské společnosti v Gruzii a umožnila jim tak zajistit interní sledování provádění reforem a závazků vlády, zejména těch, které vycházející z dohody a programu, a větší odpovědnost za tyto reformy a závazky;

36.    vyzývá gruzínskou vládu, aby prostřednictvím soustavného dialogu spolupracovala s organizacemi občanské společnosti a s nevládními organizacemi;

37.    vítá aktivní účast Gruzie v operacích pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby Gruzii přizvala k účasti na příslušných akcích a cvičeních;

38.    zdůrazňuje zásadní podíl zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii a EUMM na bezpečnosti a stabilitě v oblastech sousedících s regiony Abcházie a Jižní Osetie a žádá prodloužení mandátu mise na období po roce 2016; rovněž vyzývá EU, aby na plnění úkolů této mise vyčlenila dostatečné rozpočtové prostředky;

39.    v této souvislosti považuje za politováníhodné, že ženevské rozhovory nedosáhly podstatného pokroku, přestože se gruzínské orgány snažily o konstruktivní účast na řešení všech bezpečnostních a humanitárních problémů v oblastech konfliktu; vyzývá EU, aby se účinněji zapojila do tohoto procesu; odsuzuje budování bariér na administrativní hranici s Abcházií a regionem Cchinvali / Jižní Osetie, které vedlo k rozšíření okupovaných území na úkor Gruzie a které má devastující humanitární následky pro místní obyvatelstvo a je překážkou budování důvěry;

40.    podporuje pozitivní kroky gruzínské vlády ve snaze zlepšit vztahy s Ruskem; vyzývá Rusko jako významného hráče v tomto regionu, aby se konstruktivně zapojilo do nalezení mírového řešení konfliktů, a zejména do ženevských jednání, jejichž účelem je sledovat provádění dohody o příměří uzavřené mezi Ruskem a Gruzií dne 12. srpna 2008; je přesvědčen, že všechna ustanovení dohody o příměří musí být plně dodržována oběma stranami, zejména závazek Ruska ke stažení všech ruských vojenských jednotek a ustanovení, podle nějž musí Rusko zaručit EUMM plný, neomezený přístup na separatistická území Abcházie a regionu Cchinvali / Jižní Osetie; zdůrazňuje, že je nutný bezpečný a důstojný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do místa jejich trvalého bydliště;

41.    zdůrazňuje, že je důležité rozšířit v konfliktních oblastech mezilidské kontakty na všech úrovních a vytvořit tak nezbytné podmínky pro udržitelný dialog a dále prosazovat budování důvěry s cílem pokročit v mírovém procesu a dosáhnout usmíření mezi stranami;

42.    znovu vyjadřuje své přesvědčení, že proces přidružování neohrožuje politické a hospodářské zájmy Ruska, a považuje za politováníhodné, že vedení Ruska jej za takovou hrozbu považuje; poukazuje na to, že každá země má plné právo činit své politické volby, ale že angažovanost EU vůči východním partnerům má za cíl šířit prosperitu a zvýšit politickou a sociální stabilitu, z čehož by měly v konečném důsledku prospěch všechny země v tomto regionu;

43.    upozorňuje na to, že vstup dohody o přidružení EU-Gruzie v platnost a pravděpodobné zahrnutí Arménie do celní unie a skutečnost, že Ázerbájdžán zůstává mimo hlavní ekonomická uskupení, včetně WTO, by mohly narušit tradiční hospodářské vztahy v tomto regionu; plně podporuje progresivní odstupňování podle rámce Východního partnerství – odpovídá-li různým úrovním ambicí a možností partnerů –, nicméně je však přesvědčen o tom, že regionální přístup je základem pro to, aby EU účinně přispívala ke stabilitě a hospodářskému rozvoji jižního Kavkazu; vyzývá proto Komisi, aby poskytla zemím v tomto regionu pomoc při řešení případných problémů, jež by tato situace mohla vyvolat, a aby podpořila Gruzii v obnoveném úsilí o prosazení nových forem spolupráce v oblasti jižního Kavkazu;

44.    připomíná Gruzii štědrý solidární přístup Evropské unie v okamžiku, kdy Rusko uvalilo obchodní a hospodářské sankce vůči Tbilisi, a proto očekává, že Gruzie nebude těžit ze stávajících sankcí Ruska vůči EU;

45.    upozorňuje na klíčovou polohu Gruzie ve vztahu k budování jižního koridoru a přepravě ropy a plynu, jež by mohly mít strategický význam pro evropskou energetickou bezpečnost; v této souvislosti žádá, aby se při budování energetické infrastruktury plně dodržovaly normy EU v oblasti životního prostředí; dále zdůrazňuje, že je nezbytné, aby došlo k diverzifikaci zdrojů energie, zejména pokud jde o obnovitelné zdroje, a postupovalo se v souladu s politikami a cíli EU v oblasti změny klimatu;

46.    vyzývá Komisi, aby úzce napomáhala gruzínským orgánům a sledovala je při provádění jejich investičních programů, jež se týkají výstavby, obnovy a rekonstrukce vodních elektráren, a vyžadovala od nich, aby byly tyto projekty plně v souladu se standardy a normami EU a aby zejména velké projekty splňovaly požadavky posuzování vlivů na životní prostředí;

47.    vyzdvihuje význam své spolupráce s gruzínským parlamentem coby prostředku pro sledování provádění dohody a programu; domnívá se, že vstup dohody v platnost a vytvoření nového institucionálního rámce pro spolupráci, mimo jiné Rady přidružení, vyžaduje podobnou aktualizaci stavu na parlamentní úrovni; proto je přesvědčen, že je s ohledem na různý rozsah vztahů s Arménií a Ázerbájdžánem nutné vytvořit zvláštní parlamentní výbor pro přidružení Gruzie k EU;

48.    vyzývá Gruzii, aby ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii a s EUMM poskytla gruzínské společnosti včetně území Abcházie a Jižní Osetie komplexní informace o Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé;

49.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Gruzie.

• [1]  Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 137.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0567.
• [3]  Přijaté texty, P7­_TA(2014)0457.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0229.
• [5]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0404.
• [6]  Přijaté texty, P8_TA(0000)0000.

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (7.11.2014)

pro Výbor pro zahraniční věci

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé
(2014/2816(INI))

Navrhovatel: Olli Rehn

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení mezi EU a Gruzií – a zejména její část týkající se obchodu, která byla vyjednána pod záštitou Východního partnerství v letech 2012 a 2013 – je mezi jinými jednou z nejambicióznějších dohod o volném obchodu mezi EU a třetí zemí;

B.   vzhledem k tomu, že vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) mezi EU a Gruzií je jedním z nejdůležitějších přínosů dohody pro oba partnery, a vzhledem k tomu, že obchod má pro růst, vytváření pracovních míst, prosperitu a stabilitu nesporný význam;

C.  vzhledem k tomu, že vytvořením DCFTA s EU se Gruzie za účelem rozšíření svého přístupu na trh EU bude muset zavázat k tomu, že přizpůsobí své právní předpisy a standardy tak, aby byly respektovány společné normy a hodnoty;

D.  vzhledem k tomu, že EU bude těžit z jednodušších obchodních toků a lepších podmínek pro investice v Gruzii;

E.   vzhledem k tomu, že tato DCFTA obsahuje několik ustanovení, jejichž účelem je reforma gruzínských právních předpisů v oblasti obchodu a politik souvisejících s obchodem, a to v souladu s acquis EU a na jeho základě, což povede k modernizaci ekonomiky země a vytvoření lepšího a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, a to i pro malé a střední podniky;

F.   vzhledem k tomu, že poskytnutím preferencí GSP+ nabízí EU gruzínskému hospodářství značné výhody;

1.   oceňuje odhodlání Gruzie usilovat o užší hospodářské vazby s EU tím, že provede rozsáhlé a obtížné hospodářské reformy;

2.   blahopřeje Gruzii k tomu, že se jí podařilo překonat vnější tlaky, mimo jiné i ze strany Ruska, a přesměrovat svůj vývoz na nové trhy, a vyzývá Gruzii, aby v tomto směru pokračovala i v budoucnu; odsuzuje politiku hospodářského nátlaku uplatňovanou Ruskem vůči Gruzii před podepsáním DCFTA v červnu 2014 i po něm;

3.   je pevně přesvědčen, že DCFTA bude mít dlouhodobý pozitivní vliv na gruzínské hospodářství, a přispěje tak ke zvýšení kvality života občanů Gruzie;

4.   s uspokojením bere na vědomí, že gruzínský parlament dohodu ratifikoval dne 18. července, čímž bylo zahájeno prozatímní provádění DCFTA od 1. září 2014;

5.   vyzývá Parlament a členské státy, aby co nejdříve ratifikovaly dohodu o přidružení včetně DCFTA, aby ustanovení dohody týkající se hospodářství a obchodu mohla být bez prodlení plně uplatňována;

6.   zdůrazňuje, že úspěch DCFTA bude záviset na důkladném dodržování závazků stanovených v dohodě oběma stranami; v této souvislosti vyzývá EU, aby Gruzii poskytla veškerou potřebnou pomoc rovněž za účelem zmírnění výdajů, které Gruzii z krátkodobého hlediska čekají; vyzývá členské státy, aby Gruzii poskytly své know-how v oblasti hospodářských reforem a sbližování předpisů;

7.   je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro demokratickou podporu politik EU je parlamentní kontrola; vyzývá proto Komisi, aby Evropskému parlamentu usnadnila pravidelné a podrobné sledování včasného uplatňování DCFTA.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	6.11.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	29 8 1
Členové přítomní při konečném hlasování	William (The Earl of) Dartmouth, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Gabrielius Landsbergis, Bernd Lange, Jörg Leichtfried, Marine Le Pen, David Martin, Anne-Marie Mineur, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Franck Proust, Viviane Reding, Olli Rehn, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Matteo Salvini, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Bendt Bendtsen, Klaus Buchner, Nicola Danti, Agnes Jongerius, Sajjad Karim, Seán Kelly, Sander Loones, Fernando Ruas, Lola Sánchez Caldentey, Jarosław Wałęsa
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Andi Cristea, Helga Stevens

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	17.11.2014
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 3 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, Aymeric Chauprade, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Eleni Theocharous, László Tőkés, Johannes Cornelis van Baalen
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Bodil Ceballos, Angel Dzhambazki, Mariya Gabriel, Ana Gomes, Marek Jurek, Othmar Karas, Gabrielius Landsbergis, Javi López, Gilles Pargneaux, Miroslav Poche, Helmut Scholz, György Schöpflin
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, David Coburn, Julia Pitera, Maurice Ponga, Jarosław Wałęsa