Postup : 2014/0218(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0001/2015

Předložené texty :

A8-0001/2015

Rozpravy :

PV 10/02/2015 - 7
CRE 10/02/2015 - 7

Hlasování :

PV 11/02/2015 - 9.15
CRE 11/02/2015 - 9.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0029

ZPRÁVA     ***I
PDF 602kWORD 264k
7.1.2015
PE 539.855v02-00 A8-0001/2015

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

(COM(2014)0476 – C8‑0113/2014 – 2014/0218(COD))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodajka: Inés Ayala Sender

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

(COM(2014)0476 – C8‑0113/2014 – 2014/0218(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM (2014)0476),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0113/2014),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014(1),

–       po konzultaci s Výborem regionů,

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0001/2015),

1.      přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.      vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Zpracování údajů o registraci vozidla obsahujících osobní údaje podléhá v rámci prümských rozhodnutí zvláštním ustanovením o ochraně údajů uvedeným v kapitole VI rozhodnutí Rady 2008/615/SVV. V této souvislosti by členské státy měly mít rovněž možnost uplatňovat tato specifická ustanovení na jiné osobní údaje, které se zpracovávají pro účely této směrnice, pokud zajistí, aby zpracování údajů v souvislosti s delikty uvedenými v článku 2 této směrnice bylo v souladu s vnitrostátními ustanoveními, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu, který přejímá znění Rady a návrh evropského inspektora ochrany údajů, je objasnit nový režim ochrany údajů, který se má uplatňovat u deliktů uvedených v této směrnici.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Dánské království, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska mohou odchylně od prvního pododstavce prodloužit lhůtu v něm uvedenou do dne ...*.

 

_____________

 

* Úř. věst.: Prosím vložte datum 1 rok po vstupu této směrnice v platnost.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh dává třem členským státům, které požádaly o výjimku z této směrnice, přiměřený čas k jejímu provedení ve vnitrostátním právu se zřetelem na případné prováděcí předpisy a na správní nebo technická opatření a přitom poskytuje Komisi dostatečný čas k tomu, aby do listopadu 2016 předložila stanovenou zprávu, čímž se zabrání potenciálním průtahům v případě dalších návrhů zaměřených na posílení přeshraničního vymáhání trestů za dopravní delikty a na zlepšení bezpečnosti na silnicích ve všech členských státech.

(1)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tento návrh přejímá znění směrnice 2011/82/EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech, kterou Parlament schválil v roce 2011 naprostou většinou a kterou také Rada jednomyslně schválila. Výjimku tvoří dvě kvalitativně významné změny, které byly provedeny. Na jedné straně se změnil právní základ, který se nyní týká dopravy, a v této souvislosti byly nutné technické změny, na druhé straně se rozšířila působnost směrnice o tři členské státy, které byly z předchozí směrnice vyloučeny.

Uvedené změny reagují na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. května 2014 ve věci C-43/12, podle kterého byla směrnice 2011/82/EU přijata na chybném právním základě, jímž byla policejní spolupráce v trestních věcech (čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie). Soudní dvůr ve svém rozsudku prohlásil, že odpovídajícím právním základem je bezpečnost silničního provozu: z přezkumu obsahu ustanovení směrnice jasně vyplynulo, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány členských států, z něhož směrnice vychází, představuje nástroj, nikoli cíl směrnice. Jejím jasným cílem je zvýšit bezpečnost silničního provozu. Evropský parlament od počátku podporoval právní základ týkající se dopravy, který považoval za vhodný.

Ačkoli Soudní dvůr prohlásil směrnici za neplatnou, uznal, že je potřebná, a prohlásil, že aby nenastalo právní vakuum, budou platit účinky zrušené směrnice po dobu 12 měsíců. Tím zákonodárci umožnil, aby opravil a přijal nové znění vycházející z právního základu, kterým je bezpečnost silničního provozu.

Proto Komise předložila nový návrh směrnice. Ačkoli byla Komise tím, kdo se na Soudní dvůr obrátil, měla hlavní zájem na tom, aby bylo nové znění předloženo Parlamentu co nejdříve a aby byla směrnice změněna pouze v bodech týkajících se právního základu a územní působnosti.

Východiska směrnice 2011/82/EU

Směrnice vychází ze studií, které Komise nechala provést v roce 2007. Analýzy údajů o dopravních deliktech v EU prokázaly, že podíl řidičů vozidel registrovaných v jiném členském státě na deliktech byl vyšší než podíl řidičů z příslušného členského státu, a to zejména, pokud jde o překročení rychlosti. Jedním z hlavních důvodů vyššího počtu deliktů řidičů vozidel registrovaných v zahraničí je skutečnost, že příslušné orgány neznají bydliště provozovatele vozidla, a nemohou jej proto o deliktu informovat, zejména je-li delikt zjištěn prostřednictvím automatických radarů. Ačkoli byla snaha vyřešit tento problém dvoustrannými smlouvami, zkušenosti prokázaly, že dochází ke sporům mezi dopravními orgány a situace není uspokojivá. Tato relativní beztrestnost řidičů z jiných členských států podkopávala cíle bezpečnosti silničního provozu a samotnou legitimitu těchto kontrol v očích evropských občanů, neboť řidič, který řídí auto s registrační značkou příslušného státu, je přesvědčen, že se všemi osobami, které se dopouštějí deliktů, by se mělo zacházet stejně. Konečným cílem návrhu je proto ukončit beztrestnost řidičů vozidel registrovaných v zahraničí na silnicích Evropské unie.

Návrh směrnice umožňoval vyplnit tuto mezeru a příslušné orgány členských států v oblasti dopravy a bezpečnosti silničního provozu podle něj mohly požádat o sdělení údajů o držiteli vozidla registrovaného v jiném státě, pokud se dopustil deliktu, který závažným způsobem ohrožuje bezpečnost silničního provozu, aby jej mohly v jazyce tohoto státu informovat o spáchání deliktu.

Při projednávání původního návrhu Komise z roku 2008 EP navrhl posílit tento systém tak, aby mohly být delikty nejen oznamovány, ale také stíhány, jako je tomu u deliktů, jichž se dopustí obyvatelné dotčeného státu. Parlament v prvním čtení podpořil nejen právní základ, kterým byla oblast dopravy, ale položil také důraz na prvky týkající se ochrany osobních údajů, na které upozornil evropský inspektor pro ochranu údajů, zlepšil ustanovení o informování občanů a zahrnul do návrhu nutnost vypracovat důkladnější normy pro automatické radary a možnost harmonizovat předpisy v oblasti dopravy.

Podporu Parlamentu tomuto návrhu zablokovala svým postojem Rada, což vedlo k neplodné diskusi o právním základu. Až o tři roky později, za belgického předsednictví v roce 2010, se návrh na žádost Parlamentu dostal z bezvýchodné situace, v níž se nalézal a která pouze zvyšovala potřebnost nástroje pro boj proti přeshraničním dopravním deliktům. Možnost odblokovat návrh změnou právního základu tak, aby jím byla policejní spolupráce, vedla ke dvěma významným změnám: na jedné straně se omezil postup výměny údajů o držitelích vozidel, na druhé straně byla zmenšena územní platnost vyloučením Spojeného království, Dánska a Irska na základě výsad, které Smlouvy uznávají.

Parlament, který vždy považoval v souladu s obsahem článku 11 za správný právní základ oblast dopravy, využil možnosti dosáhnout pokroku a rozhodl se pragmaticky využít možnost změnit právní základ a učinit tak první krok k vytvoření zárodku nástroje, který by umožnil řešit postihy za přeshraniční delikty. Výměnou získal možnost začlenit do znění doložku o revizi, podle které Komise musí předložit již v listopadu 2016 zprávu o uplatňování směrnice. Společně s touto zprávou má Komise případně předložit legislativní návrhy, které by umožnily stíhat řidiče bez ohledu na stát, v němž je vozidlo registrováno, a doplnily by tak schválený mechanismus výměny informací.

Vzhledem k technickému pokroku při odhalování některých deliktů, například řízení vozidla pod vlivem drog, se Parlament a Rada shodly ve druhém čtení, že do oblasti působnosti směrnice začlení čtyři nové případy, které byly dostatečně připraveny a představují rovněž delikty ohrožující bezpečnost řidiče a dalších účastníků silničního provozu (řízení vozidla pod vlivem drog, nepoužití přilby u řidičů motorek, používání mobilních telefonů při řízení a použití zakázaného pruhu).

Po tomto náročném legislativním postupu vstoupila konečně směrnice 2011/82/EU v platnost dne 11. listopadu 2013 a od prvního okamžiku se ukázala jako velmi účinná při snižování počtu deliktů zahraničních řidičů. Stala se důrazným odrazujícím prvkem pro zahraniční řidiče, kteří jsou si dnes vědomi toho, že díky tomuto novému mechanismu mohou být informováni o jakémkoli deliktu, jehož se dopustili v zahraničí. V posledním roce směrnice přispěla k dosažení cíle EU snížit počet obětí dopravních nehod do roku 2020 na polovinu a počet osob zraněných při těchto nehodách o 40 %.

Postoj zpravodajky

Zpravodajka by v první řadě ráda poděkovala Komisi za rychlost, s níž předložila nový návrh, kterým se původní směrnice uvádí do souladu s rozsudkem a provádějí se nezbytné změny; stanovuje se bezpečnost silničního provozu jako právní základ, působnost se rozšiřuje na Dánsko, Spojené království a Irsko a v souladu s novým právním základem se provádějí některé úpravy týkající se prováděcích předpisů v oblasti ochrany údajů.

Rada dosáhla při analýze návrhu pokroku a členské státy se shodují na tom, že nová směrnice je nezbytná a měla by být přijata co nejdříve. K dnešnímu dni provedlo směrnici do vnitrostátních právních předpisů 20 z 25 členských států, na které se vztahuje, a první ukazatele nám umožňují konstatovat, že vytvořený systém přináší své první plody. Dánsko, Spojené království a Irsko, které se kdysi rozhodly systém nezavádět, jej nyní bez výhrad přijímají, již nyní hodlají přispět ke zlepšení systému při jeho budoucí revizi a požadují pouze přechodné období, kterého využily ostatní státy.

Parlament musí tedy přijmout novou směrnici do 6. května 2015, aby se zabránilo právnímu vakuu v téměř všech členských státech, které začlenily ustanovení zrušené směrnice do svých právních předpisů. Jako zákonodárný sbor máme tedy povinnost, citlivý a naléhavý úkol, který je třeba splnit v oblasti, kterou Parlament vždy považoval za politickou prioritu: zajistit co nejvyšší bezpečnost silničního provozu.

Rovněž sdružení obětí dopravních nehod, dopravní orgány, kontroloři v oblasti bezpečnosti silničního provozu a obecně sdružení, která působí v této oblasti a která kdysi přivítala přijetí této směrnice, by se pozastavovali nad tím, kdyby Parlament neučinil vše potřebné, aby se zabránilo právnímu vakuu. Občané, kteří jsou neradi informováni o tom, že se dopustili dopravního deliktu, také uvítají, bude-li se všemi evropskými občany zacházeno stejně bez ohledu na to, kde je jejich vozidlo zaregistrováno.

Tato směrnice navíc přichází v kritickém okamžiku. Ačkoli EU usiluje o další snížení počtu obětí dopravních nehod o 50 % do roku 2020, konstatujeme vzestup počtu obětí, a to z různých důvodů: zastaralý vozový park, výrazné škrty v oblasti údržby infrastruktury v důsledku hospodářské krize, nedostatečné financování infrastruktury a inovací, které by zvyšovaly bezpečnost silničního provozu atd. Proto si zpravodajka přeje, aby byla směrnice přijata dříve, než uplyne lhůta stanovená Soudním dvorem, aby se zabránilo právnímu vakuu, které by přispívalo k této znepokojující tendenci. Zpravodajka se domnívá, že směrnice o přeshraničních postizích za dopravní delikty umožnila zavést odrazující a nediskriminační nástroj pro potírání beztrestnosti na silnicích EU a že by bylo chybou, kdybychom o tento nástroj přišli.

Zpravodajka hodlá rovněž obdržet záruky, že změny zavedené v souvislosti se směrnicí 95/46/ES neohrozí vysokou úroveň ochrany osobních údajů, která byla v Parlamentu od roku 2008 vyjednána. Proto zpravodajka stejně jako kdysi u původního návrhu Komise důsledně zohledňovala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů. Právní služby všech tří orgánů se stejně jako inspektor ochrany údajů domnívají, že technické změny provedené v návrhu Komise jsou přiměřené, proto zpravodajka nemá v úmyslu provést žádné zásadní změny.

Hodlá pouze vyjasnit znění tohoto návrhu zprávy, aby bylo možné zahájit jednání s Radou. Proto navrhuje přijmout nový bod odůvodnění, který by přejímal upřesnění Rady a návrh, který předložil evropský inspektor ochrany údajů.


POSTUP

Název

Přeshraniční výměna informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

Referenční údaje

COM(2014)0476 – C8-0113/2014 – 2014/0218(COD)

Datum předložení EP

18.7.2014

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

TRAN

15.9.2014

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

15.9.2014

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

LIBE

6.10.2014

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Inés Ayala Sender

3.9.2014

 

 

 

Projednání ve výboru

3.11.2014

1.12.2014

 

 

Datum přijetí

2.12.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

5

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Jens Nilsson, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Tapardel, István Ujhelyi, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Matthijs van Miltenburg, Elissavet Vozemberg, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Francisco Assis, Ivo Belet, Markus Ferber, Theresa Griffin, Massimo Paolucci

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georgios Katrougkalos

Datum předložení

7.1.2015

Právní upozornění - Ochrana soukromí