Postup : 2014/2212(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0018/2015

Předložené texty :

A8-0018/2015

Rozpravy :

PV 11/03/2015 - 7
CRE 11/03/2015 - 7

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.17
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0069

ZPRÁVA     
PDF 218kWORD 159k
2.2.2015
PE 541.454v02-00 A8-0018/2015

o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015

(2014/2212(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodajka: Ildikó Gáll-Pelczová

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015

(2014/2212(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2015“ (COM(2014)0902),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 s názvem „Roční analýza růstu 2014“ (COM(2013)0800) a na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2013 s názvem „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013)0785),

–    s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. listopadu 2012 s názvem „Stav integrace jednotného trhu 2013 – příspěvek k roční analýze růstu na rok 2013“ (COM(2012)0752),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 s názvem „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ COM(2014)0130),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Evropský semestr 2014: doporučení pro jednotlivé země – Vytváření růstu“ (COM(2014)0400),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM (2012)0573),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst““ (COM(2011)0206),

–    s ohledem na zprávu nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského hospodářství a společnosti“, kterou dne 9. května 2010 předložil na žádost předsedy Evropské komise Mario Monti,

–    s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu”, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–    s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Ukazatelé k měření výkonnosti jednotného trhu – rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–    s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Příspěvek vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů k růstu“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–    s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z července 2014,

–    s ohledem na závěry Evropské rady z 26.–27. června 2014,

–    s ohledem na závěry Evropské rady z 20.–21. března 2014,

–    s ohledem na rozpravu Rady pro konkurenceschopnost, jejíž zasedání se konalo ve dnech 25.–26. září 2014, o strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi ohledně správy jednotného trhu(1) a následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(2) a následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2014(3),

–    s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0018/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s přezkumem strategie Evropa 2020 v polovině období by měly být jednotný trh a jednotný digitální trh považovány za dva klíčové nástroje pro opětovné podnícení hospodářského růstu a vytváření kvalitních pracovních míst v EU a současně by měly doplňovat tradičnější hnací síly růstu, jako je posílení investic v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, odborné přípravy a vzdělávání, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám malých a středních podniků;

B.   vzhledem k tomu, že strategie jednotného trhu vyžaduje celostní přístup zohledňující obavy občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků a promítající priority jednotného trhu do všech oblastí politiky, aby bylo zajištěno dokončení životaschopného jednotného trhu, který by byl katalyzátorem hospodářské obnovy a udržitelného růstu;

C.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí posílit správu jednotného trhu v rámci evropského semestru jakožto horizontální prioritu jednotlivých politik Unie a zachovat přitom nezbytnou rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem a zlepšit kvalitu provádění, uplatňování a vymáhání pravidel, jimiž se jednotný trh řídí, aby uvedená pravidla prakticky i ekonomicky fungovala, a výrazně zkrátit délku řízení o nesplnění povinnosti;

D.  vzhledem k tomu, že správa jednotného trhu nastartovala v rámci evropského semestru a souvisejících doporučení pro jednotlivé země velmi pozitivní proces, jenž usiluje o Evropu, která bude více konkurenceschopná, bude vytvářet kvalitní pracovní místa a spravedlivý růst a bude lépe lákat investory;

E.   vzhledem k tomu, že jednotný trh nebyl ani po dvaceti letech od svého oficiálního vzniku kompletně dotvořen, a to především proto, že členské státy ve svém vnitrostátním právu zcela neprovedly nebo neuplatňují právní předpisy Unie;

F.   vzhledem k tomu, že ke strategii EU pro jednotný trh je nutné přistupovat jednotně a s rozhodností, že musí být koordinovaná a zakládat se na celostním přístupu a na pragmatické, komplexní a obsáhlé dohodě podporované všemi členskými státy a orgány EU; vzhledem k tomu, že k úplnému uplatňování a vymáhání pravidel týkajících se jednotného trhu a posílení důvěryhodnosti jednotného trhu a důvěry v něj a v jeho správu je nutně zapotřebí silné vedení, odhodlání a koordinace ze strany všech orgánů EU, především předsedů Komise a Rady, a jasné politické vlastnictví, spolupráce a solidarita členských států;

G.  vzhledem k tomu, že i když je v rámci evropského semestru k dispozici řada nástrojů pro měření hospodářské výkonnosti jednotného trhu, zejména specifických ukazatelů, v příslušné politice se zatím jejich dopad neprojevil;

H.  vzhledem k tomu, že by mělo být vynaloženo maximální úsilí nejen na zajištění jednoznačnosti, jednoduchosti, funkčnosti a vymahatelnosti právních předpisů, ale i na vytvoření předvídatelného a stabilního rámce pro posouzení, jak fungují právní předpisy v oblasti jednotného trhu v praxi;

I.    vzhledem k tomu, že dobře fungující a účinný jednotný trh založený na udržitelném a vysoce inovačním a konkurenčním sociálně tržním hospodářství je zapotřebí k podpoře udržitelného růstu, konkurenceschopnosti, přilákání investic, podpoře sociální soudržnosti a pro vytváření pracovních míst a návazné oživení evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že hlubší a spravedlivější jednotný trh s posílenou industriální základnou patří k předním prioritám pracovního programu Komise na rok 2015; vzhledem k tomu, že členské státy a EU by měly společně vypracovat evropskou průmyslovou politiku a stavět při tom na práci, která již byla v této oblasti odvedena v uplynulých letech, a zaměřovat se na strategické sektory, a to i v zájmu dosažení cílů stanovených v pracovním programu; vzhledem k tomu, že jednotný trh je rovněž zapotřebí k tomu, aby byly náležitě brány v potaz potřeby občanů, spotřebitelů a podniků a aby se zajistilo, že navrhované politiky budou pro evropské občany a další aktéry přínosem;

J.    vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby byl v rámci evropského semestru kladen větší důraz na jednotný trh, neboť tím se využije jeho potenciál pro vytváření růstu a pracovních míst, jeho posílení se stane klíčovou součástí evropské průmyslové strategie a zvýší se povědomí o jeho přínosech a bude též skutečným přínosem pro občany i podniky;

K.  vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 a do roku 2015 začlenit do vnitřního trhu s energií tzv. „energetické ostrovy“;

L.   vzhledem k tomu, že plně integrovaný vnitřní trh s energií je nezbytný pro celkové cíle Unie v oblasti energetické bezpečnosti a udržitelnosti a že má zásadní význam pro celosvětovou konkurenceschopnost Unie, její hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst v Unii, jak uznává Akt o jednotném trhu II a strategie Evropa 2020;

I. Rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru

1.   opakovaně vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu a aby v rámci pilíře jednotného trhu evropského semestru vypracovala analytický nástroj pro adekvátnější měření hospodářské a regulační výkonnosti jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že takový analytický nástroj by mohl poskytovat užitečné vstupní údaje v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, roční analýzou růstu, pokyny Evropské rady určenými členským státům a národními akčními plány, jejichž cílem je provádění obecných zásad jednotného trhu;

2.   zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, které měly zprávy o integraci jednotného trhu z předešlých let, neboť přispívají k vymezení obecných priorit stanovených v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k identifikaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; proto považuje za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 je zpráva o integraci jednotného trhu vynechána;

3.   kromě toho lituje vynechání zprávy o integraci jednotného trhu i proto, že k němu dochází v okamžiku, kdy Parlament a Komise zahajovaly práci na specifických ukazatelích k posuzování integrace jednotného trhu a všech potencionálních přínosů prohlubování cílené integrace v odvětvích, která jsou z hlediska  hospodářského růstu klíčová; vyzývá proto k vystupňování úsilí, aby se zajistilo lepší provádění a prosazování pravidel, která jsou již zavedena;

4.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila změnu struktury roční analýzy růstu na rok 2015 a vysvětila, proč nezveřejnila podpůrnou studii o aktuálním stavu integrace jednotného trhu, která by se zaměřila na oblasti s nejvyšším potenciálem hospodářského růstu; žádá Komisi, aby v zájmu doplnění letošní roční analýzy růstu zveřejnila alespoň shromážděné údaje o jednotném trhu;

5.   vyzývá Komisi, aby co nejdříve v roce 2015 předložila zprávu o stavu integrace jednotného trhu, aby tato zpráva mohla v rámci evropského semestru 2015 vymezit směřování rozvoje pilíře jednotného trhu; důrazně však připomíná, že napříště je zapotřebí načasování této zprávy přehodnotit; je přesvědčen, že aby tato zpráva měla co největší dopad, a rovněž s ohledem na doporučení pro jednotlivé země, by měla být zveřejněna společně s roční analýzou růstu;

6.   naléhavě žádá Komisi, aby každoročně předkládala povinnou zprávu, která se bude týkat sledování fungování jednotného trhu v rámci postupu evropského semestru a která bude obsahovat analýzu stavu integrace jednotného trhu v oblastech s největším potenciálem z hlediska hospodářského růstu; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s roční analýzou růstu vymezila priority politik, jež by mohly přispět k uvolnění celého potenciálu jednotného trhu ve prospěch hospodářského růstu a k odstranění zbývajících překážek pro jeho další integraci;

7.   bere na vědomí, že roční analýza růstu na rok 2015 podporuje integrovaný jednotný trh, který by nabízel spotřebitelům stejné výhody jako jejich domácí trhy, a zdůrazňuje, že rozsah spotřebitelských práv v rámci internetových transakcí by měl přinejmenším odpovídat právům, která jim poskytují jejich tradiční trhy;

8.   poukazuje na to, že roční analýza růstu na rok 2015 uznává, že v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti v Evropě je nutné zamezit neodůvodněně zatěžující regulaci, a to zejména ve vztahu k malým a středním podnikům, zlepšit přístup k financování a zajistit kvalitu investic v oblasti výzkumu a inovací;

9.   bere na vědomí možný přínos nastíněný v roční analýze růstu, který skýtá modernizace veřejné správy, a způsob, jak může taková modernizace přispět k odstraňování nadbytečné administrativní zátěže a regulačních překážek, což by napomohlo podnikům i občanům díky zvýšení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu v Evropě;

10. vyzývá ke komplexnímu přepracování rámce pro správu jednotného trhu a k posílení sledování a hodnocení kvality provádění a řádného, včasného a účinného uplatňování pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že je třeba využít jednotný trh jako třetí pilíř evropského semestru, aby zahrnoval jasně stanované priority související s reálnou ekonomikou a zároveň plně respektoval zásady subsidiarity a proporcionality v rámci EU;

11. vyzývá Komisi, aby při rozvoji jednotného trhu EU, který bude odpovídat potřebám 21. století, plně zohledňovala klíčové oblasti růstu a vytváření kvalitních pracovních míst, které Komise dříve vymezila a jež byly dále upřesněny ve studii ze září 2014 nazvané „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, a mezi které náleží služby, jednotný digitální trh, a zejména elektronický obchod, spotřebitelské acquis, veřejné zakázky a koncese a volný pohyb zboží; rovněž vyzývá Komisi, aby dokončila jednotný trh v oblasti dopravy a energetiky;

12. domnívá se, že je zapotřebí vymezit systém integrovaného měření, který by spojoval různé metodologie – jako jsou složené ukazatele, systematické soubory ukazatelů a odvětvové nástroje – pro měření výkonnosti jednotného trhu s cílem jeho zakotvení v evropském semestru; zdůrazňuje, že by se v zájmu měření a poskytnutí podnětu pro prohloubení jednotného trhu v klíčových prioritních oblastech mělo zvážit stanovení hlavního ukazatele pro integraci jednotného trhu a jeho cíle;

13. vyzývá Komisi, aby zavedla metodiku pro kvantitativní cíle v oblasti snižování administrativní zátěže na evropské úrovni; poukazuje na pozitivní zkušenosti některých členských států při stanovování cílů čistého snížení zátěže s cílem snížit náklady na dodržování předpisů; žádá, aby byla tato metodika projednána v rámci nové iniciativy Komise pro snížení administrativní zátěže;

14. konstatuje, že v souvislosti s posuzováním hospodářských dopadů na jednotný trh by v rámci evropského semestru mělo být zvýšeno úsilí o podporu poskytování relevantních informací o uplatněné metodologii a použitých údajích, aby se zajistila důvěryhodnost získaných výsledků a možnost jejich srovnávání, stanovily se příslušné vazby s hodnoceními ex-post a odhalily se případné mezery u údajů, jež jsou k takovému posouzení zapotřebí;

15. opakuje svou žádost, aby příslušné postupy zajišťovaly řádné zapojení Evropského parlamentu do cyklu správy ekonomických záležitostí a aby směřovaly k tomu, že Parlament a Rada přijmou další opatření nezbytná k posílení správy jednotného trhu, a to zejména opatření zabývající se oblastmi, v nichž byl zaveden regulační rámec Unie v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování EU;

16. vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nebyla dostatečně sladěna s cíli strategie Evropa 2020; vyzývá proto k důraznějšímu úsilí, jež by vedlo a koordinovalo vnitrostátní a unijní politiky, a k dalšímu přijímání specifických opatření nezbytných pro posílení jednotného trhu a využívání jeho potenciálu k podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

17. je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní parlamenty přijaly doporučení pro jednotlivé země ve větší míře za svá; vybízí členské státy, aby Komisi umožnily prezentovat doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech ještě před jejich přijetím v Radě; vyzývá dále členské státy, aby k provádění doporučení pro jednotlivé země přistupovaly s větším nasazením a důsledně převzaly cíle EU do svých cílů na vnitrostátní úrovni; domnívá se proto, že by členské státy měly každoročně podávat o provádění doporučení pro jednotlivé země v oblastech jednotného trhu podrobnou zprávu; dále opakuje svou žádost, aby Komise podávala v příslušném výboru Parlamentu zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku; vybízí členské státy, aby v příslušném výboru Parlamentu vysvětlily značnou proměnlivost v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země;

18. souhlasí s tím, že se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 v klíčových odvětvích, jako je maloobchod, elektronický obchod a služby pro podniky, důrazněji zaměřila na nezbytnost odstranění neodůvodněných omezení a překážek vstupu; naléhavě žádá dotčené členské státy, aby k těmto doporučením co nejvíce přihlížely a aby odstranění těchto překážek pro růst jednotného trhu považovaly za bezprostřední prioritu;

19. požaduje, aby budoucí doporučení pro jednotlivé země v cyklu evropského semestru odrážela zjištění zprávy o integraci jednotného trhu v mnohem větším měřítku a přísněji než v minulosti;

20. vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud neuvažovala o prosazení jednotného trhu jako priority v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby správu jednotného trhu učinila zásadní součástí všech dalších fází procesu evropského semestru, zejména pokud jde o opatření zaměřená na pracovní místa, růst a konkurenceschopnost; připomíná Komisi, že skutečně jednotný trh v těchto oblastech by významně podpořil hospodářský růst a vytváření pracovních míst v EU; vyzývá k tomu, aby byla příležitost, kterou tento nový rámec nabízí, využita a aby byly klíčové oblasti růstu a opatření uvedená v Aktu o jednotném trhu I a II rozvinuta v největším možném rozsahu, a upozorňuje, že je třeba zohledňovat obavy a očekávání občanů;

21. zdůrazňuje, že v zájmu posílení sociálně tržního hospodářství je zapotřebí, aby EU, členské státy, regiony, obce, sociální partneři a zúčastněné strany zaujímali integrovaný přístup k uplatňování a rozvoji politik; 

22. vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zajistily, že fondy EU z období 2007–2013 budou provedeny v plném rozsahu; konstatuje, že členské státy a regiony mají příležitost, aby v období 2014–2020 zaměřily své politiky a investice na odvětví, která vysokou měrou přispívají k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, jako je například oblast jednotného digitálního trhu, energetiky, služeb a zelené ekonomiky, a aby současně na opravdovém a kvalitativně orientovaném základě investovaly v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s cílem zajistit všem občanům přístup k infrastrukturním sítím;

II. Nevyužitý potenciál jednotného trhu v cílových oblastech rozvoje

23. připomíná, že jednotný trh je hlavní hnací silou růstu a tvorby pracovních míst a má zásadní roli při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; konstatuje však, že tento potenciál zůstává stále ještě v mnoha ohledech nevyužit;

24. připomíná tři priority vymezené strategií Evropa 2020:– rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích;

– podpora ekologičtějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství, které účinněji využívá zdroje.

– podpora hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti a vysokou úrovní sociální a územní soudržnosti;

25. vítá nový přístup Komise v roční analýze růstu na rok 2015, který koordinovaně podporuje investice v EU s cílem zvýšit domácí poptávku a podpořit posílení konkurenceschopnosti hospodářství; je rozhodně přesvědčen o tom, že v zájmu co možná nejvyšších ambicí je nutné, aby byly za prioritu považovány investice, které ve spolupráci s členskými státy podpoří digitální ekonomiku a vytváření konkurenceschopnějšího vnitřního trhu;

26. je velmi znepokojen poklesem soukromých investic v Evropě a nedostatečnou důvěrou soukromých investorů, jež vede k jejich neochotě investovat, zejména v důsledku nedostatečných strukturálních reforem, neexistence strategie EU na podporu růstu a přetrvávajících překážek na jednotném trhu v takových oblastech, jako je např. elektronický obchod; vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly investiční plán a přispívaly do Evropského fondu pro strategické investice, do nějž již plynou prostředky poskytované z rozpočtu EU a z EIB, a motivovaly a podnítily tak investice soukromého sektoru;

27. vyzývá Komisi, členské státy, regiony a všechny příslušné zúčastněné strany, aby se při formulování a vytváření investiční politiky, která přiláká investice ze strany soukromého sektoru, zaměřily na reálnou ekonomiku; dále vyzývá k investicím do odborné přípravy lidí i podniků na digitální věk, včetně přípravy týkající se nejmodernějších technologií v odvětví energetiky, neboť tyto investice generují pákový účinek, do zajištění celosvětové digitální sítě, do podpory vzdělávání a kvality v oblasti výzkumu a inovací a do hmatatelného pokroku při dotváření jednotného trhu v oblasti dopravy, což nám umožní soutěžit s hlavními světovými mocnostmi na rovném základě;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily regulační rámec pro malé a střední podniky, neboť má značný potenciál pro vytváření pracovních míst; vyzývá k maximálnímu využití příležitostí, které nabízí program COSME, a to nejen ve vztahu k podpoře podnikání v Evropě, ale i v oblasti zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování a jejich přístupu na trh EU a světové trhy;

29. zdůrazňuje, že je nezbytné spojit investice s inovacemi a podnikáním a co nejvíce využít příležitostí, které nabízí digitální ekonomika a společnost, a rozvíjet inteligentní evropskou průmyslovou politiku; konstatuje, že investice musí být přizpůsobeny zejména malým a středním podnikům, které čelí při získávání investic největším obtížím, a musí konkrétním způsobem podporovat začínající podnikatele a sociální podnikání a inovace, které budou do budoucna zdrojem pracovních míst pro mladé lidi;

30. zdůrazňuje, že je nezbytné pomocí praktických opatření znovu v Evropě nastartovat podnikatelského ducha, což znamená zajistit pro malé a střední podniky – zejména pak pro ty, které působí v klíčových odvětvích – snadný přístup k úvěrům; žádá rovněž o podporu dalších forem financování, které by představovaly alternativu k bankovnímu financování;

31. žádá členské státy, aby rozhodněji orientovaly svá hospodářství na inovace a růst, neboť to nás připraví na úkoly a požadavky budoucí digitální éry; konstatuje, že se tím rovněž zvýší inovativnost našich podniků a jejich schopnost reagovat na celosvětovém trhu, zejména úplnou integrací informačních a komunikačních technologií;

Jednotný digitální trh

32. je toho názoru, že podle roční analýzy růstu na rok 2015 je dosažení pokroku při vytváření jednotného digitálního trhu zásadní z hlediska podpory růstu, vytváření kvalitních pracovních míst, udržení celosvětové konkurenceschopnosti evropského hospodářství a zajištění přínosu pro podniky i spotřebitele; požaduje tudíž, aby Komise vypracovala ambiciózní evropský akční plán v oblasti elektronické veřejné správy pro období 2016–2020 a tak i nadále podporovala cíle strategie Evropa 2020;

33. poukazuje na význam investic, mimo jiné do širokopásmových sítí, pro uskutečnění prioritních cílů a úkolů v klíčové oblasti digitálního trhu; doporučuje věnovat podstatnou část budoucího investičního plánu ve výši 315 miliard EUR na cílené a strategické investice v digitálním odvětví; dále poukazuje na to, že vzájemné propojení prvků, jako jsou například široké internetové pokrytí a vysoká úroveň kompetencí občanů a podniků v oblasti informačních a telekomunikačních technologií, je klíčové pro dosažení skutečného jednotného digitálního trhu; vybízí EU a členské státy, aby upřednostňovaly investice do infrastruktury digitálních sítí a do vzdělávání podniků a občanů v oblasti digitálních technologií;

34. je přesvědčen, že hlavními problémy v této oblasti jsou roztříštěnost a nedostatečná právní jistota a že je třeba řešit rovněž problém nejednotného vymáhání platných pravidel EU v členských státech;

35. konstatuje, že dokončení jednotného digitálního trhu by podle údajů obsažených ve studii „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ mohlo přispět k růstu HDP ve výši 0,4 % v období do roku 2020 (což představuje 520 miliard EUR v cenách roku 2014) a k vytváření pracovních míst ve výši zhruba 0,1 % do roku 2020, což odpovídá vytvoření více než 223 000 nových pracovních míst; je přesvědčen o tom, že řešení překážek v elektronickém obchodování, investice do širokopásmové infrastruktury a zavádění nových technologií, jako je např. 4G či 5G, je zásadní pro rozvoj digitálních řešení, neboť ta se opírají o rychlá a účinná spojení; domnívá se, že pro dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015 je zásadní přijetí obecného rámce EU na ochranu údajů a směrnice o bezpečnosti sítí a informací; žádá, aby se investice zaměřovaly na nápravu nerovného přístupu k širokopásmovému připojení a sítím 4G v EU;

36. připomíná souvztažnost mezi rozšířením internetového prodeje a zvýšením HDP na obyvatele, a zdůrazňuje proto, že je třeba dosáhnout pokroku v zavádění skutečně přeshraničního elektronického obchodování a cloud computingu; považuje za nezbytné překonat fragmentaci na 28 digitálních trhů, zaručit všeobecnou dostupnost internetu a učinit bezpečnost sítí a důvěru spotřebitelů základními kameny jednotného digitálního trhu, neboť bez důvěry není on-line trh možný;

37. upozorňuje, že podle zprávy „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“ by pokrok v oblasti elektronické veřejné správy mohl přinést úspory ve výši 100 miliard EUR ročně; žádá, aby se úsilí členských států o modernizaci orgánů veřejné správy soustředilo a zintenzívnilo, aby mohli občané a podniky uskutečňovat elektronicky stále více kroků v souvislosti se svými právy na vnitřním trhu, zejména v přeshraniční oblasti;

38. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby pravidla jednotného trhu EU fungovala v podmínkách digitálního věku, a že z toho plyne potřeba provést pravidla jednotného trhu pro elektronické platby, vypracovat celoevropská elektronická řešení (např. používání elektronických faktur a digitálních podpisů), reformovat práva duševního vlastnictví a případně vyjasnit požadavky týkající se DPH, aby bylo možné budovat důvěru vůči elektronickému obchodu, zlepšit kvalitu informací poskytovaných evropským spotřebitelům o jejich právech a zajistit spotřebitelům stejnou úroveň ochrany on-line, na jakou jsou zvyklí na tradičních trzích;

39. zdůrazňuje, že přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí je skvělou příležitostí k naléhání na členské státy, aby zvýšily své úsilí o dosažení jednotného digitálního trhu, který znamená nejen vyšší růst a více pracovních míst, zejména v odvětví malých a středních podniků a pro mladé lidi, ale i moderní Evropskou unii orientovanou na budoucnost;

40. je přesvědčen o tom, že členské státy musí vystupňovat úsilí o modernizaci svých veřejných správ, jež rozšíří a zlepší přístupnost digitálních služeb určených občanům a podnikům, sníží náklady, zvýší efektivitu, usnadní přeshraniční spolupráci a povede k zavedení rámce interoperability veřejné správy;

41. zdůrazňuje význam elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru pro zvýšení objemu a kvality elektronického obchodu v zájmu růstu; žádá tudíž členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem začít nejpozději k 1. červenci 2016 uplatňovat nařízení o elektronických transakcích na vnitřním trhu;

42. považuje zdokonalení digitálních dovedností v Unii za naprosto prioritní otázku;

Volný pohyb zboží

43. domnívá se, že volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob stále nabízí občanům a podnikům nevyužitý potenciál, pokud jde o efektivitu, růst a vytváření pracovních míst;

44. znovu zdůrazňuje, že podporuje komplexní dohody o obchodu a investicích, které by podporovaly vytváření kvalitních pracovních míst pro evropské pracovníky a byly s ním slučitelné, přinášely přímý užitek evropským spotřebitelům, otvíraly nové příležitosti pro podniky EU, zejména malé a střední, a dodržovaly sociální, environmentální a spotřebitelské normy EU jako klíč k vytváření příležitostí k dalšímu růstu; vyjadřuje názor, že Parlament musí být úzce zapojen do jednání o acquis týkajících se jednotného trhu a že jakákoli úprava stávajících právních předpisů nebo jakékoli zavedení nových právních předpisů musí plně respektovat úlohu Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů;

45. vyzývá členské státy, aby posilovaly hodnotový řetězec v přeshraniční výrobě jako klíčový prvek, který umožní zvýšit konkurenceschopnost a růst, vytvářet pracovní místa a odstranit stávající překážky obchodu v odvětvích, která jsou poměrně rozsáhlá, avšak nejsou dostatečně integrovaná, takže nemohou maximalizovat přínosy vyplývající z jednotného trhu;

46. vyzývá k intenzivnějšímu sledování překážek na jednotném trhu zboží;

Služby

47. zdůrazňuje, že do strategie Evropa 2020 by měla být zařazena konkrétní politická opatření, jež by řešila otázky překážek v odvětví služeb, na něž se vztahuje směrnice o službách, a např. v oblasti finančních služeb, a která by se výslovně více zaměřovala na prohlubování jednotného trhu;

48. zdůrazňuje, že z odhadů zprávy „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ jasně plyne, že v sektoru služeb existuje značný dosud nevyužitý potenciál růstu, přičemž podle této zprávy se celková výše tohoto potenciálního přínosu nachází mezi 337 a 637 miliardami EUR;

49. domnívá se, že odvětví služeb je jednou z oblastí s nejvyšším potenciálem růstu v EU, a že je proto třeba zintenzívnit opatření, která by zvyšovala konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to i v maloobchodě, a zjednodušit právní předpisy pro podniky, zejména malé a střední; zdůrazňuje, že je třeba zaručit všeobecnou dostupnost veřejných služeb pro všechny spotřebitele, rodiny a podniky;

50. domnívá se, že by se měla posílit ochrana spotřebitele, nabídka a hospodářská soutěž v oblasti finančních služeb, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat odlišným potřebám spotřebitelů, včetně těch nejzranitelnějších; je přesvědčen o tom, že by se měly zvýšit finanční znalosti spotřebitelů, neboť v oblasti finančních produktů mohou vzniknout značné nejasnosti, jež mohou vést k problémům pro jednotlivé spotřebitele i jednotný trh;

51. opakovaně upozorňuje, že je zapotřebí obnovit úsilí v oblasti boje proti podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a vyzývá proto, aby byl kladen větší důraz na dobrou daňovou správu v EU v soukromém i veřejném sektoru; zdůrazňuje, že zpráva „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“ uvádí, že opatření, jako jsou standardizace elektronických faktur a koordinace přeshraničních daňových systémů, by mohla přinést úspory ve výši 9 miliard EUR ročně; vítá oznámení předsedy Komise o automatické výměně informací o vnitrostátních rozhodnutích v daňové oblasti; zdůrazňuje, že je třeba posílit a zlepšit koordinaci daňových systémů, aby se zabránilo nekalé soutěži a narušení trhu a aby se na jednotném trhu zajistily rovné příležitosti;

52. vítá prohlášení Komise ve zprávě o roční analýze růstu na rok 2015 o tom, že „zabraňování daňovým podvodům a únikům je naprosto zásadní pro zajištění spravedlnosti a umožní členským státům získávat příjmy z daní, na které mají nárok“;

53. znovu potvrzuje své stanovisko, že by se měl zvýšit celkový objem a kvalita investic do výzkumu a vývoje, aby se podpořily inovace, a upozorňuje na odlišnou míru investic vynakládaných v členských státech; připomíná Komisi, že je zapotřebí vytvořit skutečný jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací a dokončit Evropský výzkumný prostor; zdůrazňuje, že v současnosti je 85 % finančních prostředků určených na inovace využíváno výlučně na vnitrostátní úrovni a bez přeshraniční spolupráce, která by umožňovala plně zužitkovat přidanou hodnotu na celoevropské úrovni;

Zadávání veřejných zakázek a koncese

54. vítá, že v roce 2014 byly přijaty směrnice o zadávání veřejných zakázek a o udělování koncesí, což modernizovalo zadávání veřejných zakázek v EU a podpořilo udržitelnost veřejných zakázek; vyzdvihuje přidanou hodnotu směrnice o udělování koncesí, zejména pokud jde o usnadnění postupů a zvýšení jejich transparentnosti a o poskytnutí více příležitostí malým a středním podnikům, což umožní překonat problémy spojené s těmito smlouvami, zajistí právní jistotu, flexibilitu a transparentnost a podpoří rozvoj ekonomické infrastruktury a kvalitních veřejných služeb;

55. poukazuje na to, že v zájmu zvýšení kvality, účinnosti a transparentnosti investic a veřejných výdajů je třeba uplatňovat právní předpisy EU o veřejných zakázkách a koncesích v plném rozsahu a urychleně;

56. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly právní předpisy o veřejných zakázkách a koncesích provedeny řádně a včas; zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek a hodnotu inovačních partnerství jako klíčové hnací síly inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to zejména pro malé a střední podniky, které je třeba podporovat prostřednictvím konkrétních opatření, jež posílí konkurenceschopnost a inovace;

Spotřebitelské acquis

57. vyjadřuje politování nad nesourodým prováděním právních předpisů EU na ochranu spotřebitele, které vede v členských státech k rozdílné ochraně spotřebitele a k rozdílům, pokud jde o přísnost donucovacích opatření a dobu nutnou k jejich přijetí; tuto skutečnost považuje za překážku konzistentního a soudržného uplatňování právních ustanovení ve stejných odvětvích či u různých způsobů prodeje;

58. vyzývá Komisi, aby zajistila urychlené provádění a vymáhání právních předpisů, jako jsou směrnice o právech spotřebitelů a ustanovení o alternativním řešení sporů a řešení sporů on-line, a současně zajistila snížení administrativní zátěže; žádá, aby zajistila náležitou ochranu spotřebitelů v přeshraničním prodeji, která by odpovídala ochraně na jejich tradičním trhu, a ochranu osobních údajů v digitálním věku, neboť tak přispěje ke zvýšení důvěry spotřebitelů při nákupech on-line; upozorňuje na význam důsledného prosazování práv spotřebitelů nakupujících on-line a zajištění dostupných a účinných prostředků nápravy v případě sporu;

59. požaduje, aby byla přijata opatření na podporu udržitelné spotřeby, zejména ve vztahu k životnosti výrobků, a opatření, která by bojovala proti praktikám zaměřeným na záměrné zkracování této životnosti; v této souvislosti doufá, že Komise vypracuje ucelený akční plán;

60. zdůrazňuje, že směrnice o právech spotřebitelů představovala důležitý pokrok, pokud jde o zvýšení právní jistoty spotřebitelů a podniků v transakcích prováděných on-line, a dnes je hlavním nástrojem ochrany spotřebitelů v oblasti on-line služeb;

61. bere na vědomí, že dalšího přínosu lze dosáhnout zlepšením fungování jednotného trhu, např. zavedením on-line systému řešení spotřebitelských sporů, který by mohl přinést úspory ve výši přibližně 22 miliard EUR;

Energetika

62. vyzývá Komisi, aby zajistila fungující vnitřní trh s energií s nediskriminačním přístupem na trh, vysokou úrovní ochrany spotřebitelů a odpovídající propojovací kapacitou a přiměřeností soustav;

63. opakuje, že je třeba zvýšit energetickou bezpečnost Evropy diverzifikací energetických zdrojů a tras, a zdůrazňuje, že je třeba přednostně dokončit vnitřní trh s energií a ukončit izolovanost „energetických ostrovů“ v Unii;

64. domnívá se, že v zájmu podpory dokončení vnitřního trhu, integrace obnovitelných zdrojů energie a bezpečnosti dodávek energie je nezbytné, aby členské státy urychleně dosáhly minimálního cíle 10 % vzájemného propojení sítí a v ideálním případě aby dosáhly úrovně 30 %;

65. je toho názoru, že liberalizace trhů s plynem a elektřinou má zásadní význam pro posílení postavení spotřebitelů, a žádá Komisi, aby spotřebitele umístila do středu své politiky v oblasti vnitřního trhu s energií EU;

III. Prostředky pro hodnocení integrace jednotného trhu a nástroje řízení

66. uznává, že srovnávací přehled jednotného trhu lze považovat za osvědčený postup pro sledování a hodnocení plnění závazků vyplývajících z jednotného trhu členskými státy, neboť může vést ke zlepšení jednotlivých zemí a k nastartování procesů dohánění mezi nimi; zdůrazňuje však, že tento srovnávací přehled nezahrnuje nástroje pro hodnocení kvality; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kvalitu dialogu s členskými státy a mezi nimi navzájem, aby bylo možné odhalit a řešit problémy, se kterými se tyto státy při provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu setkávají; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby členským státům, pokud o to požádají, při provádění komplexních právních předpisů týkajících se jednotného trhu lépe pomáhala;

67. konstatuje, že v souvislosti s regulační výkonností jednotného trhu by mohl být vypracován složený ukazatel pro měření nedostatků jednotného trhu, tj. dodatečné zátěže, kterou musí nést občané a podniky při svých přeshraničních aktivitách v důsledku chybějících pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že takový ukazatel by měl usnadnit vypracovávání závěrů, jež by mohly vést k doporučením pro příslušná politická opatření orgánů EU a členských států;

68. bere na vědomí srovnávací přehled Digitální agendy jako důležitý nástroj pro hodnocení pokroku dosaženého členskými státy v této oblasti; domnívá se, že tento srovnávací přehled by měl být součástí složeného ukazatele pro měření nedostatků jednotného trhu;

69. vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění povinnosti provádět systematický přezkum provedení, souladu, účinnosti a účelnosti právních nástrojů, včetně metodiky a kritérií pro tento přezkum, do souboru svých návrhů právních nástrojů v oblasti jednotného trhu; domnívá se, že tato metodika a kritéria by měly umožňovat lepší posouzení toho, zda jsou právní nástroje řádně provedeny, uplatňovány a prosazovány, a rovněž zda a v jaké míře přispívají k dosažení jejich cílů a nakolik jsou účelné;

70. podporuje vytváření udržitelného jednotného trhu, který staví na rozvoji znalostní ekonomiky účinně využívající zdroje a podporující začlenění, včetně opatření usilujících o prosazování všech druhů inovací v oblasti udržitelných technologií, o vyvážení zájmů spotřebitelů a podniků a o zlepšení neformálních mechanismů pro řešení problémů na jednotném trhu, jako je např. SOLVIT, a zároveň o posílení povědomí veřejnosti o jednotných kontaktních místech, díky čemuž by mohla být veřejnost lépe informována o možnostech, které na jednotném trhu existují pro vytváření růstu a pracovních míst;

71. bere na vědomí soustavně rostoucí používání portálů Vaše Evropa a Vaše Evropa – Poradenství, které by měly poskytovat potřebné informace každému, kdo žije, pracuje, studuje nebo se pohybuje mezi členskými státy v EU;

72. je potěšen skutečností, že průměrný nedostatek provádění na straně členských států klesl pod 1% hranici schválenou Evropskou radou a činí 0,6 %, což je nejlepším zaznamenaným výsledkem od vytvoření přehledu jednotného trhu; zdůrazňuje, že zásada nulové tolerance při provádění právních předpisů EU musí být základním pravidlem pro členské státy i pro Unii;

73. konstatuje, že řádné provádění a prosazování právních předpisů EU má zásadní význam pro dokončení jednotného trhu; vyzývá proto Komisi, aby rozhodným způsobem využívala všechny své pravomoci k dosažení tohoto cíle, a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o prosazování právních předpisů týkajících se jednotného trhu a toto prosazování sledovaly, a to mj. pomocí pravidelných kontrolních akcí (tzv. „sweeps“), a aby se rovněž soustavně zabývaly problémy týkajícími se provádění a zajistily, aby byly právní předpisy účinnější a aby byla ve větším rozsahu a účelněji využívána hodnocení ex-post; vyzývá k zavedení posíleného dohledu nad účinností práv spotřebitele v digitálním prostředí, a to obzvláště s ohledem na rychlost, s níž se v něm mohou porušování právních předpisů na ochranu spotřebitelů šířit;

74. připomíná však, že řízení o nesplnění povinnosti odhalilo některá omezení, pokud jde o rychlé řešení a nápravu nedostatečného provádění a uplatňování ustanovení jednotného trhu; vyzývá členské státy, aby ve snaze o rychlejší řešení případů účinněji spolupracovaly s Komisí;

75. uznává, že nedostatečné provádění může být důsledkem komplexnosti původním návrhu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby primární i sekundární právo plně odpovídalo zásadám lepší tvorby právních předpisů a aby se při jeho tvorbě využívaly řádné konzultace, hodnocení dopadu a přezkumy fungování;

76. dále trvá na tom, že je třeba všemožně usilovat o zajištění účinnějšího používání řízení o nesplnění povinnosti v případech porušení právních předpisů Unie v oblasti jednotného trhu a že by členské státy a Evropská rada měly řízení o nesplnění povinnosti dále dotvářet v rámci budoucího přezkumu Smlouvy o fungování Evropské unie; domnívá se však, že řízení o nesplnění povinnosti by měla vždy být až posledním řešením a měla by se zahajovat až po několika pokusech o koordinaci a nápravu;

°

°       °

77. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0054.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.

(3)

Přijaté texty, P8_TA-PROV(2014)0038.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Jádrem konkurenceschopnosti Evropy a jejím nejsilnějším prvkem je jednotný trh. Tento trh opírající se o 500 milionů osob poskytuje Evropské unii (EU) příležitost, aby byla světovou hospodářskou velmocí. Přináší podnikům na celém evropském kontinentu „domácí“ trh, na kterém mohou nabízet své zboží a služby, přitahovat investice proudící z celého světa, a je rovněž odrazovým můstkem pro obchodování Evropy s dalekými trhy.

Krize ukázala na nutnost přijetí relevantních opatření, chce-li EU zlepšit svůj hospodářský model a obnovit konkurenceschopnost. To vyžaduje kombinaci zdravých veřejných financí, strukturálních reforem a cílených investic. EU 2020 je strategií EU k posílení udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, v čemž musí jednotný trh sehrát klíčovou roli.

Jednotný trh však v současnosti svůj potenciál nenaplňuje. EU musí členské státy podporovat v tom, aby podstatně rozšířily přeshraniční obchod se službami, a musí přijmout naléhavá opatření, chce-li udržet krok s rychlým rozvojem digitálních technologií. Evropa potřebuje jednotný trh, jenž bude připraven na 21. století, neboť jedině tak se evropské podniky udrží v čele hospodářské soutěže a spotřebitelé budou mít možnost, aby si pořizovali vysoce kvalitní výrobky a služby z celé EU. Opětovné nastartování jednotného trhu má znovu zažehnout evropský motor růstu a tvorby pracovních míst a v konečném důsledku rozšířit příležitosti občanů. První výzvou je tedy umožnit občanům, aby se plně zapojili do jednotného trhu.

K využití přínosů jednotného trhu je zapotřebí řádné provedení a prosazování jeho pravidel. I když se Komise ve spolupráci se členskými státy snaží o dosažení tohoto cíle, aktuální stav svědčí o tom, že je velký prostor pro další zlepšení. Průměrné zpoždění v provádění se mírně zkrátilo (v průměru na osm měsíců) a členské státy si dávají na čas, aby provedly směrnice po uplynutí lhůty k jejich provedení. Délka řízení o nesplnění povinnosti v průměru ještě dále vzrostla. I tehdy, jsou-li pravidla formálně správně provedena, dochází často k tomu, že při jejich provádění v praxi není dosaženo kýženého účinku. Podniky a občané často svým právům nerozumí a při jejich uplatňování se setkávají s řadou těžkostí.

Evropská rada v březnu 2012 vzala na vědomí potřebu posílit správu jednotného trhu a zlepšit jeho provádění a prosazování. K obdobným krokům vyzval i Evropský parlament.

Toto je třetí zpráva Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o správě jednotného trhu, jež je součástí balíčku tří zpráv Evropského parlamentu věnovaných evropskému semestru 2015. Zaměřuje se zejména na zprávu Komise s názvem „Jednotný trh pro růst a pracovní místa“, jež doprovází roční analýzu růstu a zabývá se stavem integrace jednotného trhu.

Rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru

Posílení správy jednotného trhu je spojeno s konkrétní možností vytvořit zvláštní pilíř evropského semestru. Zpravodajka se domnívá, že koordinace politiky v oblasti ekonomiky a zaměstnanosti by měla být dokončena základní částí, která by zahrnovala všechny možné nástroje pro podporu reálné ekonomiky, které by jinak zůstaly mimo celkovou koordinaci evropského semestru. Tento pilíř jednotného trhu by měl pokrývat jasně vymezený soubor priorit, jež souvisí s reálnou ekonomikou a klíčovými oblastmi rozvoje.

Z tohoto důvodu zpravodajka podporuje cílenou organizaci práce Rady pro konkurenceschopnost takovým způsobem, aby se explicitně věnovala začlenění priorit důležitých pro reálnou ekonomiku do evropského semestru. Dosažení těchto priorit je nutné pro povzbuzení růstu a překlenutí současného nedostatečného plnění cílů strategie Evropa 2020, a současně pro využití plného potenciálu jednotného trhu k zajištění hospodářského sbližování členských států uvnitř i vně eurozóny a v hlavních a okrajových oblastech EU. Podnět italského předsednictví, jež se týká nového „Přístupu k vnitřnímu trhu“ v souvislosti s přezkumem strategie Evropa 2020 v polovině období, představuje krok správným směrem.

Zpravodajka se zaměřila zejména na klíčové oblasti rozvoje, jež jsou významné z hlediska hospodářského oživení a konvergence, s cílem dalšího dotvoření a prohloubení jednotného trhu souběžně s posílením ochrany práv občanů. K dosažení těchto cílů nestačí čistě kvantitativní statistické údaje o provádění právních předpisů upravujících jednotný trh. Je nutno se zaměřit na to, jak kvalitně jsou právní předpisy v členských státech prováděny, přičemž je třeba vycházet ze specifických klíčových ukazatelů odvětví jednotného trhu vypracovaných na unijní úrovni.

Zpravodajka je přesvědčena o nutnosti zlepšit správu jednotného trhu, má-li tento trh nejen naplnit úlohu motoru EU, jenž podpoří a usnadní růst a vytváření pracovních míst, ale sloužit i pro srovnání přístupu členských států ke strukturálním reformám. Znamená to obnovit politický dohled na té nejvyšší úrovni, překonat umělé rozdíly mezi tím, co probíhá na úrovni EU a na úrovni členských států, a vytvořit účinnější nástroje, které zajistí, aby jednotný trh byl pro občany a podniky přínosem.

Zpravodajka zdůrazňuje, že příliš mnoho problémů, s nimiž se podniky a občané na jednotném trhu setkávají, zůstává buď nevyřešeno, nebo je vyřešeno při vynaložení spousty času a nákladů. Aby jednotný trh v praxi fungoval, musí podniky a občané znát svá práva a příležitosti a dokázat jich efektivně využívat.

Aby bylo možné prosazování právních předpisů v oblasti jednotného trhu zefektivnit, je naléhavě zapotřebí nadále rozvíjet a posilovat stávající mechanismy a docílit mezi nimi větší synergie. Je třeba přijmout opatření, která zajistí efektivní řešení problémů na vnitrostátní úrovni, a je-li to možné, neformálním způsobem. Tím se rozšíří příležitosti pro spotřebitele, zavedou standardy jakosti a podpoří se konkurenceschopnější ceny. Podpora konkurenceschopnosti a vytváření nových příležitostí v rámci digitálního jednotného trhu představují klíčové oblasti pro ozdravení tohoto společného hospodářského prostoru.

Zpráva Komise o stavu integrace jednotného trhu, jež doprovází roční analýzu růstu, již na některé problémy a nedostatky poukazuje, avšak měla by se rovněž zabývat i jasně vymezenými prioritami souvisejícími s reálnou ekonomikou a vymezit podněty pro zvyšování účinnosti, jež podpoří růst a konkurenceschopnost.

Zpravodajka je rovněž přesvědčena, že koordinace priorit jednotného trhu v rámci evropského semestru by měla být ukotvena v hlubším demokratickém procesu s plným zapojením vnitrostátních parlamentů, s respektováním výsad Evropského parlamentu a s přiměřeným prostorem pro sociální partnery a všechny další zúčastněné strany.

Nevyužitý potenciál jednotného trhu v klíčových oblastech rozvoje

Ve sdělení o lepší správě na jednotném trhu a ve studii ze září 2014 nazvané „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, kterou si vyžádal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, byly vymezeny klíčové oblasti rozvoje, jež mají zlepšit fungování jednotného trhu a tento prohloubit, a to prostřednictvím metodologie, jež by měla být pravidelně vyhodnocována a přezkoumávána. Mezi tyto oblasti náleží: volný pohyb zboží, služby, veřejné zakázky a koncese, jednotný digitální trh, spotřebitelské právo (spotřebitelské acquis), energetika a doprava.

Zpravodajka je přesvědčena, že se stále jedná o prioritní oblasti a že by mělo být obnoveno úsilí o koordinaci. Rovněž se domnívá, že by tyto oblasti měly být obohaceny a spojeny s jinými aspekty, jež jsou úzce provázány s politikou jednotného trhu, pro niž by měly být předloženy další opatření a návrhy.

Tato zpráva poskytuje příležitost zhodnotit současný stav většiny důležitých návrhů a posoudit významnou úlohu pro fungování jednotného trhu, jež jim je přisuzována.

Prostředky pro hodnocení integrace jednotného trhu a nástroje řízení

Vzhledem k rozsáhlému acquis předpisů upravujících jednotný trh je stále důležitější zajistit řádné provádění a prosazování příslušných pravidel, aby jednotný trh mohl účinně přispět k hospodářskému oživení. Avšak statistické údaje o deficitu v provedení pravidel jednotného trhu v členských státech a nárůst počtu řízení o nesplnění povinnosti vyvolávají vážné obavy a jasně svědčí o tom, že dosud nedochází k plnému využití potenciálních přínosů dokončeného jednotného trhu.

Ačkoliv provádění práva EU do vnitrostátního práva lze považovat za čistě právní metodu členských států, také v této fázi se nabízí značná možnost zlepšit správu jednotného trhu.

Provedou-li členské státy všechna opatření týkající se legislativního aktu Unie společně a zároveň, bude jeho provedení transparentnější a soudržnější, neboť se do něj promítne dohoda, jíž bylo dosaženo na úrovni Unie. Kromě toho, i když již jsou k dispozici nástroje, jež umožňují srovnávat ustanovení směrnic přijatých na úrovni Unie s odpovídajícími ustanoveními na národní úrovni, jejich přidaná hodnota z hlediska transparentnosti byla dosud posuzována jen málo.

Závěr

Vzhledem k tomu, že existuje velké množství ustanovení týkajících se jednotného trhu, je zřejmé, že ne všechna jsou stejně významná a ne všechna mají stejný dopad na občany a podniky. Zatímco v ideálním případě by všechna ustanovení byla provedena a sledována stejnou měrou, má-li být na jednotném trhu dosaženo viditelného zlepšení, je třeba vybrat pro příslušná opatření klíčové oblasti rozvoje. Za tímto účelem zpravodajka navrhuje zaměřit se na ekonomický význam a růstový potenciál konkrétních oblastí a nástrojů. Jelikož počet klíčových oblastí a nástrojů je třeba dále omezit, roční přezkum těchto priorit by umožnil zohlednit současný význam těchto oblastí a reagovat na nejnovější vývoj a jejich dopad na jednotný trh.

Na základě těchto úvah se zpravodajka domnívá, že má-li být dosaženo viditelného zlepšení, je zapotřebí jasnější a přísnější správa jednotného trhu. Za tímto účelem je vhodné stanovit transparentní a předvídatelný rámec, jenž bude dostatečně a pravidelně odrážet možné negativní a pozitivní výsledky členských států v provedení a uplatňování. Jak již bylo dříve požadováno ve zprávách výboru IMCO, tato přísnější správa jednotného trhu by měla být uskutečňována v rámci ročního cyklu správy jednotného trhu a měla by být posuzována s ohledem na evropský semestr. Vzhledem k hospodářskému významu jednotného trhu by pravidelné posouzení jeho stavu přineslo těmto hodnocením přidanou hodnotu a doplnilo by celkový přehled.

Zpravodajka se domnívá, že díky všem těmto navrhovaným opatřením, posílenému intenzivnějšímu vedení ze strany všech evropských orgánů a jasné odpovědnosti členských států přispěje posílená správa jednotného trhu k odstranění zbývajících omezení a umožní všem aktérům plně využít výhody čtyř svobod.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Eduard-Raul Hellvig, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Jiří Maštálka, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Pascal Arimont, Othmar Karas, Emma McClarkin, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Igor Šoltes, Ivan Štefanec

Právní upozornění - Ochrana soukromí