Postup : 2015/2008(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0027/2015

Předložené texty :

A8-0027/2015

Rozpravy :

PV 10/03/2015 - 16
CRE 10/03/2015 - 16

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0061

ZPRÁVA     
PDF 176kWORD 94k
2.3.2015
PE 546.772v02-00 A8-0027/2015

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2016, oddíl III – Komise

(2015/2008(BUD))

Rozpočtový výbor

Zpravodaj: José Manuel Fernandes

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2016, oddíl III – Komise

(2015/2008(BUD))

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 312 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–       s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1),

–       s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k novému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015(4),

–       s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(5) a na šest s ním souvisejících společných prohlášení, na nichž se dohodly Parlament, Rada a Komise, a tři jednostranná prohlášení,

–       s ohledem na sdělení o investičním plánu pro Evropu, které Komise přijala dne 26. listopadu 2014 (COM(2014)0903), a návrh nařízení o Evropském fondu pro strategické investice, který Komise přijala dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0010),

–       s ohledem na hlavu II kapitolu 8 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0027/2015),

A.     vzhledem k tomu, že rozpočet EU je převážně investičním rozpočtem se silným pákovým efektem a je katalyzátorem růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v celé Unii; vzhledem k tomu, že usnadňuje provádění programů a projektů, které by jinak bylo složité nebo zcela nemožné, a zajišťuje strategické investice do opatření s přidanou evropskou hodnotou díky sdílení zdrojů a úsporám z rozsahu; vzhledem k tomu, že rozpočet EU má zřejmý pozitivní dopad na život občanů; vzhledem k tomu, že hraje zásadní úlohu při omezování nesrovnalostí mezi jednotlivými regiony Evropy a zajišťuje investice do oblastí, kde jsou nejvíce zapotřebí;

B.     vzhledem k tomu, že úroveň investic v EU v důsledku hospodářské a finanční krize značně klesla a zvětšil se rozdíl v úrovni rozvoje mezi různými regiony EU; vzhledem k tomu, že s ohledem na přetrvávající hospodářská a rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni hraje rozpočet EU klíčovou úlohu při posilování konkurenceschopnosti a zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie;

C.     vzhledem k tomu, že rozpočet EU nemůže splnit své cíle, pokud bude zpochybněna jeho spolehlivost, spravedlivost a důvěryhodnost; vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, aby veškeré závazky, které jsou součástí víceletého finančního rámce na období 2014–2020, byly řádně splněny a řada problémů, které se za poslední roky nahromadily, především bezpříkladný počet neuhrazených faktur na konci roku 2014, byla bez prodlení vyřešena; vzhledem k tomu, že množství nevyřízených neuhrazených faktur způsobuje zpoždění při provádění evropských programů a fondů, které přináší nevýhody především evropským občanům; vzhledem k tomu, že zpoždění strukturálních plateb vyvolává rovněž otázku zavedení úroků ze zpožděných plateb vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány se kvůli zpožděným příspěvkům EU musejí obracet na finanční trhy pro zálohy na financování; zdůrazňuje, že zrušení závazků není řešením platební krize; připomíná, že podle článku 310 SFEU musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů;

D.     vzhledem k tomu, že v roce 2016 začnou naplno fungovat nové programy EU v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a bude zahájen přezkum víceletého finančního rámce v polovině období;

Obnovení růstu – tři klíčové pojmy: zaměstnanost, podniky a podnikání pro inteligentní a udržitelný růst v Evropské unii, který podporuje začlenění

1.      zdůrazňuje potenciál a přidanou hodnotu rozpočtu EU pro vytváření pracovních míst a rozvoj podniků a podnikání pro inteligentní a udržitelný růst v rámci celé Unie, který podporuje začlenění; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že rozpočet EU přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a podporuje výzkum a vývoj, a dále poukazuje na potenciál energetické transformace a vzájemného propojování pro tvorbu růstu a vytváření nových pracovních míst; uznává, že celá řada programů EU, včetně programu Horizont 2020, COSME, Erasmus+ a Iniciativy na podporu nezaměstnanosti mladých lidí, přispívá přímo k dosažení těchto cílů; očekává, že Komise tyto programy a nástroje zaměřené na růst učiní v návrhu rozpočtu na rok 2016 svou prioritou, aby bylo zajištěno, že jim budou poskytnuty potřebné zdroje;

2.      opětovně připomíná, že malých a středních podniků je více než 20 milionů a představují 99 % všech podniků v EU; věří, že příznivé podnikatelské prostředí a rozvoj podnikatelské kultury, včetně důstojných pracovních míst, v EU by mohlo navrátit malým a středním podnikům jejich důležitou pozici při vytváření pracovních míst, která byla oslabena hospodářskou krizí; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí vzájemným propojováním podnikatelů a podporou nových projektů usnadňovat zřizování a provoz začínajících podniků v EU; zastává názor, že spolu se zjednodušením právních předpisů a omezením administrativní zátěže je nutné plně využít dostupné finanční nástroje v rámci programu COSME s cílem napomoci malým a středním podnikům v tomto směru a podpořit je, a to zejména usnadněním přístupu na trh a k úvěrům; zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice má značný potenciál pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací;

3.      zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy mají největší podíl na investičních výdajích z rozpočtu EU a slouží rovněž jako nástroj pro vytváření pracovních míst, pro oživení růstu a pro konkurenceschopnost a inovace; zdůrazňuje skutečnost, že politika soudržnosti EU pomáhá udržet veřejné investice do životně důležitých oblastí hospodářství a vede ke hmatatelným výsledkům v terénu, jež mohou posílit členské státy při překonávání stávající krize a dosahování cílů strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby v následujících měsících vynaložily veškeré úsilí o rychlé přijetí zbývajících operačních programů, aby bylo zajištěno jejich rychlé provádění v roce 2016;

4.      je znepokojen financováním Iniciativy na podporu nezaměstnanosti mladých lidí od roku 2016 vzhledem k plnému předfinancování celého programu v letech 2014 a 2015; vyzdvihuje skutečnost, že boj proti nezaměstnanosti mladých je nutné dále zintenzivnit a že by měly být zváženy veškeré možnosti financování pro tyto účely; v této souvislosti připomíná, že podle ustanovení nařízení o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 budou v roce 2016 v rámci rozpětí pro závazky poprvé k dispozici zdroje pro cíle politiky spojené s růstem a zaměstnaností, zejména se zaměstnaností mladých, nad horní hranice stanovené ve víceletém finančním rámci na období 2016–2020; žádá Evropskou komisi, aby zjistila příčiny prodlení při provádění tohoto programu a spolupracovala s členskými státy na plném využití tohoto fondu;

5.      zdůrazňuje význam přeshraniční mobility jakožto prostředku, který Evropě umožní využívat výhod rozmanitosti schopností jednotlivců a zároveň rozšířit možnosti odborné přípravy a pracovní příležitosti pro všechny generace; je toho názoru, že typické a úspěšné programy mobility, jako je Erasmus+, fungují ve prospěch jednotlivců i hospodářství jako celku, a proto by měly být plně využity; v této souvislosti připomíná, že se vždy musí přihlédnout ke společenským aspektům mobility, a mobilita je pouze jedním z možných nástrojů, jak bojovat s nezaměstnaností, a neměla by být poslední nadějí;

6.      opětovně zdůrazňuje, že daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem mají negativní dopad na hospodářství členských států a následně i na rozpočet EU; zejména připomíná, že veškeré podvody související s DPH, jako například kolotočový podvod, mají přímý dopad na příjmy EU; žádá Komisi, aby posílila programy EU, které doplňují úsilí členských států v této oblasti;

7.      vítá zavádění kritérií zeleného rozvoje do rozpočtu EU; je přesvědčen o tom, že politiky EU by měly účinně přispívat k naplnění sjednaných cílů v oblasti boje proti změně klimatu, podpory obnovitelné energie a energetické účinnosti a ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti; má za to, že výše uvedené oblasti představují ve střednědobém a dlouhodobém horizontu stěžejní celosvětová témata, která by neměla být opomíjena;

Rozpočet EU a investiční plán

8.      vítá investiční plán představený Komisí jakožto první krok, který může vytvořit potenciál k mobilizaci investic do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu i do malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací ve výši 315 miliard EUR s cílem vyrovnat schodek veřejných a soukromých investic v důsledku hospodářské a finanční krize; konstatuje, že se očekává, že rozpočet EU bude páteří tohoto investičního plánu a že z něj bude poskytnut záruční fond ve výši 8 miliard EUR na závazky a platby pro zajištění Evropského fondu pro strategické investice; domnívá se, že příspěvek z rozpočtu EU by měl dosáhnout vysoké návratnosti díky vyššímu pákovému efektu; potvrzuje svou ochotu přezkoumat s nejvyšší pečlivostí, jak se finanční závazky EU vůči Evropské investiční bance na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice zavádí do rozpočtu EU;

9.      zdůrazňuje, že navrhovaný investiční plán a rozpočet EU se vzájemně doplňují a že cílem obou je nastartovat ekonomiku a posílit tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že rozpočet EU je sám o sobě zásadním investičním nástrojem, který má specifickou úlohu a poslání a který přináší hmatatelné výsledky s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou; je přesvědčen, že je třeba vyvinout maximální úsilí s cílem vytvářet součinnost nejen mezi investičním plánem a rozpočtem EU, ale také s vnitrostátními rozpočty, s cílem překonat problém nedostatečných investic, zajistit konvergenci a stabilitu v EU a maximalizovat dopady veřejného financování na reálnou ekonomiku; kromě toho zdůrazňuje význam odstranění stávajících překážek investování, zejména pokud jde o srozumitelnost a předvídatelnost regulačního rámce;

Vnitřní a vnější solidarita a bezpečná Evropa

10.    připomíná, že rozpočet EU je nástrojem solidarity uvnitř Unie, neboť podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost, napomáhá v boji s chudobou, podporuje sociální začleňování a pomáhá minimalizovat rozdíly v rozvoji mezi členskými státy, ale i mezi regiony v členských státech; zdůrazňuje dále, že je to také nástroj vnější solidarity, neboť poskytuje naléhavou pomoc v případech humanitárních krizí postihujících civilní obyvatelstvo prostřednictvím podpory určené potřebným zemím, jako např. Ukrajině, a napomáhá tomu, aby EU byla největším dárcem rozvojové pomoci, přičemž jeho cílem je naplnit závazky Unie v oblasti odstraňování chudoby, které byly potvrzeny v rámci Evropského konsenzu o rozvoji, a přispět ke globální rozvojové agendě po roce 2015;

11.    se znepokojením konstatuje, že navzdory tomu, že je jedním z nejbezpečnějších míst na světě, čelí Evropa novým druhům rizik ohrožujících jejich vnitřní bezpečnost, které si vyžadují užší spolupráci policejních a justičních orgánů a lepší koordinaci a rozvoj opatření pro lepší integraci a zvýšenou společenskou soudržnost a současně podporu stability a míru v oblastech konfliktu; zdůrazňuje, že společné úsilí o zvládnutí migračních toků představuje průsečík vnitřní a vnější solidarity; opětovně připomíná, že podporuje posílení prostředků EU a rozvoj zásady spravedlivého sdílení břemene mezi členskými státy v případě řešení otázek azylu a migrace s cílem zajistit bezpečné a chráněné vnější hranice za plného respektování základních hodnot EU, přičemž odkazuje zejména na opatření ve Středomoří a na jihovýchodní hranici EU; vybízí Komisi, aby navrhla cílená posílení relevantních programů a nástrojů, čímž konkretizuje závazek EU, že se s těmito otázkami úspěšně vyrovná;

Dodržování závazků

12.    je přesvědčen, že rozpočet EU nemůže zcela naplnit svůj potenciál, aniž by se definitivně a jednoznačně vyřešil určitý počet problémů, které se za posledních několik let nahromadily a bohužel také ovládly rozpočtová jednání z minulého roku, zejména opakovaný problém s nezaplacenými fakturami na konci roku a otázka začlenění zvláštních nástrojů z víceletého finančního rámce do rozpočtu a zpoždění v provádění nových operačních programů v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že rok 2015 by měl být nejzazším termínem pro zavedení praktických a udržitelných řešení těchto stále aktuálních otázek;

13.    vyzývá k plnému uplatnění společných prohlášení o prostředcích na platby a o plánu plateb, na nichž se dohodly Parlament, Rada a Komise na konci rozpočtového procesu pro rok 2015, a domnívá se, že tento krok by naznačil, že všechny tři orgány se vší vážností pracují na řešení problému neuhrazených faktur; připomíná závazek uspořádat v průběhu tohoto roku nejméně tři interinstitucionální schůzky ohledně plateb s cílem vyhodnotit situaci ohledně stavu provádění plateb a získat informace o revidovaných prognózách; očekává, že první z těchto schůzek, která se má konat v březnu 2015, poskytne první přehled o stavu neuhrazených faktur na konci roku 2014 u hlavních politických oblastí; s politováním konstatuje, že podle očekávání dosáhla tato úroveň na konci roku 2014 bezprecedentní výše 24,7 miliardy EUR u samotných programů soudržnosti v období 2007–2013; s politováním konstatuje, že tento dluh oslabuje důvěryhodnost EU a je v rozporu s cíli stanovenými na nejvyšší politické úrovni pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že platby jsou přímým a logickým důsledkem minulých závazků;

14.    přikládá zásadní význam zavedení a provádění řádného plánu pro platby s cílem snížit objem neuhrazených faktur na konci roku na jeho strukturální úroveň pro stávající víceletý finanční rámec, jak uvedly Rada, Parlament a Komise ve společném prohlášení, na němž se dohodly v rámci rozpočtového procesu pro rok 2015; připomíná, že na tomto plánu se trojice orgánů dohodne v řádném termínu a před předložením návrhu rozpočtu na rok 2016; má za to, že interinstitucionální setkání v březnu 2015 by mělo být příležitostí pro všechny tři instituce, aby se na tomto plánu dohodly;

15.    opět poukazuje na svůj dlouhodobý postoj, podle nějž se platby určené na zvláštní nástroje (nástroje pružnosti, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na pomoc při mimořádných událostech) musí započítávat nad úrovní platebních stropů víceletého finančního rámce, jako je tomu v případě závazků; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli způsobu, jímž Rada chybně vykládá příslušné ustanovení víceletého finančního rámce, nebylo možné dosáhnout dohody v průběhu rozpočtového procesu v minulém roce; zdůrazňuje, že stanovisko Rady v této věci s sebou může nést další omezení víceletého finančního rámce ve srovnání s obdobím 2007–2013; očekává, že tato otázka bude vyřešena v roce 2015 tak, že Komise provede technické přizpůsobení celkového rozpětí u plateb;

16.    opětovně zdůrazňuje, že agentury EU hrají důležitou úlohu při rozvoji a provádění politik EU a naplňování cílů v oblasti konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti; připomíná Komisi a Radě, že agentury EU vykonávají úkoly, které jim svěřil legislativní orgán, a musí být tedy respektovány jako důležité součásti správních orgánů EU; zdůrazňuje, že agentury potřebují dostatečné finanční a lidské zdroje, které jim umožní plné a účinné plnění jejich zákonných pověření; zdůrazňuje, že již jedna agentura EU oznámila, že musí odložit a zrušit právě probíhající projekty v důsledku tvrdých personálních a rozpočtových škrtů, o nichž bylo rozhodnuto při sestavování rozpočtu na rok 2015; připomíná, že Parlament je proti fondu pro přesuny, a žádá Komisi, aby v návrhu rozpočtu na rok 2016 zvrátila jeho účinky;

Další postup

17.    naléhavě vybízí Komisi, aby při vypracovávání svého návrhu rozpočtu na rok 2016 řádně zohlednila výše uvedené politické priority tak, aby byly na příslušné programy a činnosti EU vyčleněny finanční prostředky, které jsou nezbytné pro splnění takových cílů; v této souvislosti od Komise očekává kladnou odpověď na další požadavky a stanoviska vyjádřené v tomto usnesení, čímž se vyřeší opakující se problémy a usnadní se rozpočtový proces v tomto roce; očekává také, že Komise ve svém návrhu rozpočtu navrhne odpovídající výši prostředků na platby vycházející ze skutečných prognóz a potřeb, aby dala Evropské unii zdroje odpovídající jejím ambicím;

18.    připomíná, že podle Smlouvy mají Evropský parlament, Rada a Komise zajistit, aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám; trvá na tom, aby byly použity veškeré prostředky dostupné podle nařízení o víceletém finančním rámci, aby byly splněny všechny právní závazky Unie a nebyly ohroženy nebo opožděny platby zúčastněným stranám, jako jsou výzkumní pracovníci, univerzity atd.;

19.    vyzývá Radu, aby při projednávání rozpočtu na příští rok přestala používat dvojí standardy a naplnila očekávání, která vznikla na základě jejích vlastních prohlášení a rozhodnutí, ať už jde o problém s platbami, víceletý finanční rámec, strategii Evropa 2020 nebo opětovné nastartování investic; je přesvědčen, že takovéto politické závazky a prohlášení jsou prázdné, pokud je nedoprovázejí dostatečné rozpočtové zdroje umožňující jejich praktické naplňování;

20.    zavazuje se, že v rámci stropů víceletého finančního rámce a s řádným přihlédnutím k akutnímu nedostatku zdrojů na platby bude odhodlaně a odpovědně hrát svou úlohu jedné ze složek rozpočtového orgánu prosazováním dobře cílených zvýšení v těch z rozpočtových oblastí s vysokou absorpční kapacitou, které odpovídají jeho politickým prioritám a zaručují úspěšné dosažení stanovených cílů; v této souvislosti hodlá za podpory svých specializovaných výborů přezkoumat konkrétní programy a rozpočtové položky, které jsou schopny lépe dosáhnout tohoto cíle;

21.    zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 bude klíčový, neboť nejenže půjde o první rok provádění nového ustanovení víceletého finančního rámce o celkovém rozpětí pro závazky, ale i vzhledem k tomu, že by měl rovněž sloužit jako referenční kritérium pro posouzení povolebního přezkumu/revize víceletého finančního rámce, který má být zahájen před koncem roku 2016; zdůrazňuje, že je třeba vymezit politické priority a včas určit oblasti s prokázanou přidanou hodnotou financování ze strany EU, v nichž budou dodatečné investice v druhé polovině víceletého finančního rámce 2014–2020 považovány za nezbytné; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité úzce sledovat provádění a účinnost klíčových programů EU již v průběhu stávajícího rozpočtového procesu;

22.    znovu potvrzuje svůj postoj ve prospěch zásadní reformy systému vlastních zdrojů EU, jehož nedostatky vážně blokují jednání o rozpočtu; přikládá proto ten nejvyšší politický význam práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje pod vedením Maria Montiho; vítá první hodnotící zprávu této skupiny na vysoké úrovni, podle níž má být otázka vlastních zdrojů rozpočtu EU posouzena ze všech možných hledisek, a se zájmem očekává výsledky její činnosti a závěrečné návrhy, které mají být představeny na interinstitucionální konferenci za účasti vnitrostátních parlamentů během roku 2016 a vzaty v úvahu v souvislosti s povolebním přezkumem a revizí víceletého finančního rámce;

23.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(2)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 298, 26.10.12, s. 1.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0100.

(5)

Úř. věst. L 00, 0.0.2015.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Carlos Iturgaiz, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Clare Moody, Victor Negrescu, Liadh Ní Riada, Urmas Paet, Pina Picierno, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Marco Valli, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Janusz Lewandowski, Andrey Novakov, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Paulo Rangel

Právní upozornění - Ochrana soukromí