Postup : 2014/2156(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0057/2015

Předložené texty :

A8-0057/2015

Rozpravy :

PV 30/04/2015 - 3
CRE 30/04/2015 - 3

Hlasování :

PV 30/04/2015 - 10.7
CRE 30/04/2015 - 10.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0183

ZPRÁVA     
PDF 230kWORD 190k
23.3.2015
PE 544.105v02-00 A8-0057/2015

o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2013

(2014/2156(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Ernest Urtasun

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2013

(2014/2156(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky za rok 2013,

–       s ohledem na výroční finanční zprávu Evropské investiční skupiny za rok 2013,

–       s ohledem na články 15, 126, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na její protokol č. 5 o statutu EIB,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2012 o inovačních finančních nástrojích v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem(1),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2011(2),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012(3),

–       s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ zveřejněnou dne 26. června 2012,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o atraktivnosti investování v Evropě(4),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství(5),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 s názvem „Dlouhodobé financování evropského hospodářství“ (COM(2014)0168),

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 28. a 29. června 2012, a zejména na to, že v těchto závěrech se navrhovalo, že by měl být kapitál EIB navýšen o 10 miliard EUR,

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 27. a 28. června 2013, v nichž se požaduje vytvoření nového investičního plánu na podporu malých a středních podniků a k podpoře financování hospodářství,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013, které stanovují cíl využít všechny politiky EU ve prospěch podpory hospodářské soutěže, zaměstnanosti a růstu,

–       s ohledem na sdělení Komise o inovativních finančních nástrojích: „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů“ (COM(2011)0662) a „Pilotní fáze iniciativy dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0660),

–       s ohledem na navýšení kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), zejména v souvislosti s otázkou vztahů mezi EIB a EBRD,

–       s ohledem na rozhodnutí o rozšíření oblasti působnosti EBRD do Středomoří(6),

–       s ohledem na nové memorandum o porozumění mezi EIB a EBRD podepsané dne 29. listopadu 2012,

–       s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013(7),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0057/2015),

A.     vzhledem k tomu, že všechny disponibilní zdroje členských států a EU, včetně EIB, je třeba účinně a neprodleně vynaložit za účelem podpory a navýšení veřejných a soukromých investic, posílení konkurenceschopnosti, obnovení udržitelného růstu podporujícího začlenění, podpory vytváření kvalitních pracovních míst a infrastruktury v souladu se strategií Evropa 2020, přičemž je zapotřebí zohlednit, že EIB je nástrojem, který má za cíl podporovat sociální soudržnost a může poskytovat cennou pomoc členským státům, které čelí obtížím v důsledku kritické sociální a hospodářské situace, které jsme nyní vystaveni;

B.     vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize spolu s politikami úsporných opatření vážně oslabila hospodářský růst v mnoha členských státech, v důsledku čehož se rychle zhoršovaly sociální podmínky, pokračuje prohlubování nerovností a nerovnováhy mezi evropskými regiony a nebylo dosaženo cíle sociální soudržnosti a skutečného sblížení, což destabilizuje evropskou integraci a demokracii;

C.     vzhledem k tomu, že EIB není komerční bankou a měla by i nadále hrát zásadní úlohu katalyzátoru při financování zdravých veřejných a soukromých dlouhodobých investic a zároveň by měla trvale uplatňovat osvědčené obezřetnostní bankovní postupy, aby si zachovala svou velmi silnou kapitálovou pozici, která má následný pozitivní vliv na úvěrové podmínky;

D.     vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí s cílem rozšířit společné zásahy (kombinující EIF nebo jiné záruční nástroje) i na financování malých a středních podniků a hmotných a nehmotných udržitelných infrastruktur, neboť jedním z důvodů poklesu investic a úvěrů je ztráta konkurenceschopnosti hospodářství členských států;

E.     vzhledem k tomu, že EIB by měla dále plnit svůj úkol spočívající ve financování projektů, které jsou součástí vnější činnosti EU, přičemž musí zároveň splňovat přísné sociální a environmentální normy;

F.     vzhledem k tomu, že by se o investicích EIB mělo rozhodovat nezávisle a na základě jejich životaschopnosti, přidané hodnoty a dopadu na hospodářské oživení;

G.     vzhledem k tomu, že EIB by v souvislosti s lepší makroekonomickou koordinací s členskými státy měla směřovat k modelu rozvojové banky;

H.     vzhledem k tomu, že EIB by měla být nejen finanční institucí, ale také bankou znalostí a osvědčených postupů;

I.      vzhledem k tomu, že se poměrně malý a velmi koncentrovaný sekuritizační trh Evropské unie, jenž zajišťuje omezenou sekuritizaci úvěrů malých a středních podniků, v důsledku krize ještě zmenšil;

Investice

1.      bere na vědomí výroční zprávu EIB za rok 2013 a nárůst finančních činností skupiny o 37 % na 75,1 miliardy EUR a navýšení kapitálu EIB, k němuž došlo v roce 2013; je znepokojen současnou situací hospodářské stagnace v EU, a zejména významným poklesem veřejných a soukromých investic – přibližně o 18 % oproti úrovni z roku 2007 –, a také neuvěřitelnou mírou 35% poklesu úvěrů malým a středním podnikům mezi léty 2008 a 2013; zdůrazňuje, že tento pokles představuje velkou překážku pro udržitelné hospodářské oživení a také pro dosažení skutečného pokroku při snaze o splnění cílů strategie Evropa 2020;

2.      zdůrazňuje v této souvislosti, že vnitrostátní prognózy ukazují, že téměř polovina všech členských států nedosáhne svých vnitrostátních cílů v oblasti vzdělávání a snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 a že trendy v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby jsou ještě horší;

3.      domnívá se proto, že posílení nástrojů EIB pro financování nenahrazuje vnitrostátní hospodářskou politiku a strukturální reformy zaměřené na udržitelný růst a vytváření pracovních míst;

4.      bere na vědomí sdělení Komise o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903), který se týká stávajících fondů a usiluje o aktivaci soukromého kapitálu v poměru 1:15; bere na vědomí záměr oživit hospodářství EU uvolněním částky 315 miliard EUR během příštích tří let prostřednictvím nového Evropského fondu pro strategické investice; upozorňuje na skutečnost, že provedení tohoto plánu bude v případě EIB vyžadovat další lidské zdroje, aby banka tento úkol splnila;

5.      bere v této souvislosti na vědomí zřízení pracovní skupiny pod vedením Komise a Evropské investiční banky a bere na vědomí návrhy právních aktů na zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které mají být přijaty řádným legislativním postupem; zdůrazňuje, že v příslušných legislativních návrzích je nezbytné konkrétně stanovit velmi kvalitní postup řízení a výběru a také demokraticky odpovědný rámec pro sledování a hodnocení, na němž bude fond založen, který by měl co nejtransparentněji stanovit kritéria, která bude používat k rozhodování o způsobilosti projektů k zařazení do tohoto programu;

6.      očekává, že Komise připraví investiční plán, který bude podporovat a usnadní financování v členských státech a regionech, v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti a v nichž HDP na obyvatele nedosahuje průměru EU; připomíná, že je velmi důležité, aby EIB spolupracovala s evropskými fondy zejména v těchto členských státech a regionech, aby mohly být realizovány produktivní veřejné investice a zásadní projekty budování infrastruktury;

7.      má za to, že by prioritu měly dostat projekty s evropskou přidanou hodnotou a kladným výsledkem analýzy nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že je zapotřebí realizovat projekty, které by mohly mít maximální dopad z hlediska vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na projekty s vyšším rizikem, které obtížně splňují podmínky pro získání financování od bank; varuje, že pracovní skupina by mohla čelit politickému tlaku, aby podporovala projekty, které upřednostňují jednotlivé zájmové skupiny, což by vedlo k chybnému přidělování finančních prostředků nerentabilním investicím, které nejsou ve veřejném zájmu;

8.      zdůrazňuje, že záruky, které Komise u fondu EFSI předpokládá, neodpovídají novým finančním prostředkům, ale přerozděleným zdrojům; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité stanovit náklady příležitosti takového přerozdělení zdrojů, a stanovit tedy konkrétně, do jaké míry má být celková návratnost předpokládaných dodatečných investic, jež mají být spolufinancovány z fondu EFSI, vyšší než případný přínos, který by býval plynul podle původního rozdělení zdrojů;

9.      upozorňuje, že postup výběru projektů by měl zamezit vytěsňování a přeskupování, a měl by být tudíž zaměřen na projekty s evropskou přidanou hodnotou a vysokým potenciálem založeným na inovacích, které splňují kritérium doplňkovosti; zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit potenciál zvolených projektů pro tvorbu pracovních míst v těch zemích EU, které se potýkají s masovou nezaměstnaností;

10.    žádá v této souvislosti Komisi, aby v připravovaném legislativním návrhu důkladně posoudila ty části rozpočtového rámce EU, které mají poskytnout záruky pro fond EFSI, s cílem minimalizovat náklady příležitosti spojené s přerozdělením těchto zdrojů; vyzývá také Radu, Komisi a Radu guvernérů EIB, aby řádně posoudily účinky přerozdělování, jež s sebou investiční plán nese, konkrétně případný nárůst zisků investorů na úkor zákazníků, jež musí za využívání nové infrastruktury platit, aby byla zajištěna přiměřená návratnost investic; vyzývá EIB a Komisi, aby podrobněji prozkoumaly investiční mezeru v EU, pokud jde o její složení a konkrétně, zda chybí soukromé či veřejné investice, a aby upřesnily, na které investice, zda soukromé či veřejné, se má podpora vztahovat, a také jaký má být rozsah předpokládaných produktivních účinků investic;

11.    vítá skutečnost, že ECB je připravena v souvislosti se zamýšleným navýšením své rozvahy nakoupit dluhopisy EIB/EFSI;

12.    zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt novou rovnováhu mezi lepším hodnocením a co nejlepšími investicemi a nasměrovat ekonomiku na cestu udržitelného růstu a ozdravení přinášejícího zvýšení počtu pracovních míst;

13.    připomíná význam strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že budoucí „balíček“ investic by měl lépe zohledňovat obecné cíle politiky soudržnosti, udržitelnosti a energetické účinnosti; vyzývá Komisi a Radu guvernérů EIB, aby za tímto účelem zpřísnily své ukazatele výkonnosti pro kvalitní investice;

14.    zdůrazňuje, že EIB se vyzývá k tomu, aby hrála významnou úlohu při financování investičního plánu pro Evropu a vyčlenila na zřízení nového Evropského fondu pro strategické investice 5 miliard EUR; vyzývá proto Radu, Komisi a Radu guvernérů EIB, aby řádně posoudily soulad mezi novými úkoly EIB v rámci takového plánu a zdroji EIB;

15.    je toho názoru, že náležité zapojení EIB do investičního plánu bude v tomto ohledu vyžadovat podstatné zvýšení stropů EIB v oblasti úvěrů a půjček během příštích pěti let s cílem výrazně zvýšit velikost bilanční sumy; domnívá se, že nepřiměřený pákový efekt ohrozí cíle investičního plánu;

16.    domnívá se, že podpora institucionálního rámce pro fungování jednotného kapitálového trhu pozitivně přispěje k rychlejšímu provedení investičního plánu;

17.    poukazuje nicméně na to, že současný operační plán EIB předpokládá krácení toků úvěrů na 67 miliard EUR v letech 2014 a 2015, zatímco střed cílového pásma pro rok 2016 se očekává ve výši 58,5 miliardy EUR;

18.    zdůrazňuje, že dodatečné úvěrové kapacity, jež vyplynuly z nedávného navýšení kapitálu EIB o 10 miliard, byly nedostatečně využity; naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby maximálně prosazovaly opatření k rozšíření úvěrů EIB;

19.    vyzývá Komisi, aby podporovala mnohostrannou spolupráci EIB a vnitrostátních bank poskytujících podporu, a to za účelem posílení součinnosti, sdílení rizik a nákladů a zajištění vhodných úvěrů pro projekty EU, které mají pozitivní dopad na produktivitu, vytváření pracovních míst, ochranu životního prostředí a kvalitu života;

20.    vyzývá Komisi a EIB, aby v rámci své působnosti podporovaly začlenění investic s jasným sociálním přínosem, včetně vyšší míry zaměstnanosti, aby prostřednictvím úvěrů podpořily činnosti, jejichž cílem je snížit nezaměstnanost, a zaměřily se především na vytváření pracovních příležitostí pro mladé lidi a podpořily produktivní investice a nezbytné projekty v oblasti infrastruktury, a to zejména v členských státech s vysokou mírou nezaměstnanosti a podprůměrným HDP;

21.    opětovně vyjadřuje svou opatrnou podporu rozvoji partnerství veřejného a soukromého sektoru, která v případě, že budou dobře koncipována, mohou hrát významnou úlohu v oblasti dlouhodobých investic, digitální ekonomiky, výzkumu a inovací, lidského kapitálu a evropských dopravních, energetických či telekomunikačních sítí; lituje, že se špatná partnerství veřejného a soukromého sektoru změnila v nákladný systém financování soukromého sektoru z veřejných zdrojů, což vede k veřejnému zadlužení; kromě toho poukazuje na to, že se takové operace navíc často potýkají s problémem neprůhlednosti a asymetrických informací v doložkách o plnění mezi veřejnými a soukromými subjekty, zpravidla ve prospěch soukromého sektoru;

22.    navrhuje, aby EIB posílila své kapacity v oblasti sektorové analýzy a také svou práci v oblasti makroekonomické analýzy;

Nástroje pro sdílení rizik a projektové dluhopisy

23.    poukazuje na to, že nástroje pro sdílení rizik, jež v konečném důsledku zahrnují poskytování veřejných dotací, by měly být stanoveny pouze v případech, kdy dochází k selhání trhu, jež vytváří vnější náklady, nebo pro plnění úkolů obecného zájmu, jako je poskytování veřejných statků a služeb obecného hospodářského zájmu, přičemž je třeba mít na paměti, že takový nástroj je vždy spjat s rizikem socializace ztrát a privatizace zisků; upozorňuje, že veřejný sektor bude muset v případě selhání ztráty uhradit;

24.    poukazuje na to, že jakékoli zapojení veřejných prostředků do nástrojů pro sdílení rizik, a konkrétněji do tranší pro krytí prvních ztrát investičních nástrojů, by mělo být buď výslovně spojeno se snížením měřitelných negativních vnějších nákladů, vytvářením měřitelných pozitivních externích nákladů, nebo plněním povinností spojených s poskytováním veřejných služeb a služeb obecného hospodářského zájmu; poukazuje na článek 14 SFEU, který stanoví právní základ pro zavedení takového propojení prostřednictvím řádného legislativního návrhu;

Malé a střední podniky

25.    zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a jako takové by měly být hlavním cílem investic; je znepokojen skutečností, že přístup k financování je i nadále jedním z nejnaléhavějších problémů, s nimiž se malé a střední podniky v Evropě potýkají; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinnější přidělování finančních prostředků pro malé a střední podniky, a to se širokým spektrem soukromých investorů, kteří budou takové finanční prostředky zajišťovat;

26.    naléhavě vyzývá EIB, aby náležitě analyzovala pokles ve financování malých a středních podniků a předložila ucelený plán, jak zajistit, aby byly malé a střední podniky v celé Evropě podněcovány k předkládání žádostí o financování pod záštitou EIB, kdykoli je to možné; vyzývá Komisi a EIB, aby posoudily dopad hospodářské krize na bankovní systém a konečné příjemce finančních prostředků od EIB, zejména pak z hlediska malých a středních podniků, odvětví sociální ekonomiky a státních podniků; žádá EIB, aby zhodnotila výsledky dopadu své podpory poskytované malým a středním podnikům v Evropě v letech 2010–2014 na reálnou ekonomiku a předložila k tomu podrobnou zprávu;

27.    upozorňuje na vysoký podíl mikropodniků v evropské ekonomice a vítá kroky, které EIB podnikla na cestě k úvěrům pro účely mikrofinancování v Evropě; s ohledem na význam mikropodniků pro vytváření pracovních míst vyzývá k dalším investicím v této oblasti;

28.    zdůrazňuje zejména skutečné přínosy využívání mechanismu pro sdílení rizika v podpoře financování malých a středních podniků a inovací v Evropě;

29.    bere na vědomí narůst podpory pro malé a střední podniky v Evropské unii, která dosáhla výše 21,9 miliardy EUR, a poskytuje tak přístup k financování více než 230 000 malých a středních podniků;

30.    vyzývá EIB k dalšímu navýšení svých úvěrových kapacit pro malé a střední podniky a inovativní začínající podniky; zdůrazňuje, že je důležité posílit i další nástroje EIB, např. evropský nástroj mikrofinancování Progress;

31.    vítá skutečnost, že došlo k zavedení a rozvoji nových aktivit v oblasti financování obchodu v zemích zasažených hospodářskou krizí, k nimž patří zejména nástroj na podporu financování obchodu malých a středních podniků nebo na míru uzpůsobená finanční řešení, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, jehož cílem je finanční začlenění; vybízí EIB, aby rozšířila působnost těchto nových nástrojů na další příjemce na evropské úrovni;

32.    trvá na tom, aby hodnocení, jež provede Komise v prosinci 2014, bralo v úvahu jak negativní, tak pozitivní dopady projektů pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů (PBI); vyjadřuje politování nad tím, že EIB poskytla podporu některým projektům infrastruktury, které se ukázaly jako neživotaschopné a neudržitelné; má za to, že EIB by měla investovat do projektů, které přinášejí reálné hospodářské přínosy, jsou šetrné ke klimatu a naplňují potřeby a zájmy obyvatel, jimž mají sloužit;

33.    vyjadřuje politování nad úlohou EIB a Komise v rámci projektu Castor, který je financován v rámci iniciativy projektových dluhopisů a který zahrnuje posouzení rizik, jež nevzalo v úvahu riziko zvýšení seismické aktivity spojené se vstříknutím plynu, a to navzdory existenci studií, jež jasně varovaly před možným nebezpečím(8); naléhavě žádá Komisi a EIB, aby učinily kroky, které umožní občanům Španělska vyhnout se povinnosti uhradit 1 300 milionů EUR prostřednictvím zvýšení veřejného dluhu nebo zvýšení ceny energií jako kompenzace za katastrofálně posouzený projekt; žádá Komisi, aby se řídila doporučeními evropského veřejného ochránce práv a prošetřila, zda by rozhodnutí španělské vlády ve věci projektu Castor mohla být považována za zakázanou státní podporu;

34.    lituje, že EIB financovala dálniční obchvat „Passante di Mestre“ poté, co italské orgány veřejně oznámily zatčení výkonného ředitele hlavního subdodavatele kvůli daňovým podvodům; s ohledem na dosud probíhající vyšetřování korupčního skandálu spojeného s výstavbou a správou Passante di Mestre, které italské orgány provádějí, vyzývá EIB, aby tento projekt nefinancovala prostřednictvím iniciativy projektových dluhopisů ani jakéhokoli jiného finančního nástroje a aby zajistila, že v případě rozhodování o možném využití projektových dluhopisů bude uplatněna její politika nulové tolerance podvodů;

35.    vyzývá EIB, aby posílila svou kapacitu pro podstoupení rizika tím, že bude podporovat úvěry pro hospodářská odvětví, která mají potenciál vytvářet růst a pracovní místa, ale mají potíže při získávání finančních prostředků bez náležitých záruk;

36.    žádá proto, aby bylo zavedeno komplexní hodnocení pilotních projektů na základě inkluzivního a otevřeného konzultačního procesu se zapojením veřejných, vnitrostátních a místních subjektů; zdůrazňuje také, že je nezbytné hodnotit financované projekty z hlediska přidané hodnoty, životního prostředí, produktivity a pracovních míst; zdůrazňuje, že iniciativa projektových dluhopisů je stále v pilotní fázi; rovněž vyzývá Komisi, aby v rámci řádného legislativního postupu předložila legislativní návrh, který poskytne lepší rámec pro budoucí strategii projektových dluhopisů, včetně posílení rámce EIB pro ukazatele výkonnosti pro kvalitní investice, aby bylo možné v co největší šíři určit a měřit dopad financovaných projektů z hlediska vnějších nákladů a jejich sociální a environmentální návratnosti;

37.    je znepokojen možným zevšeobecněním iniciativy projektových dluhopisů (PBI) na prostředek ke snižování nákladů na soukromé investice buď nižšími úrokovými sazbami, nebo socializací ztrát, místo aby byl tento nástroj využíván jako omezenější rámec pro poskytování podpory pro investice veřejného zájmu v případech, kdy lze prokázat, že soukromé investice zajistí nepostradatelné odborné znalosti či know-how, které veřejný sektor nemá k dispozici;

Energetika a klima

38.    vyzývá EIB, aby zajistila řádné uplatňování svých nových úvěrových kritérií v oblasti energetiky a aby pravidelně předkládala a zveřejňovala zprávy o jejich provádění;

39.    vyzývá EIB, aby zintenzivnila své investiční úsilí s cílem výrazně snížit svou uhlíkovou stopu a vypracovala politické strategie, které by Unii pomohly dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu; vítá, že EIB provede a vyžádá zveřejnění posouzení z hlediska klimatu a přezkoumá všechny své činnosti v roce 2015, což může vést k obnovení politiky ochrany klimatu; doufá, že energetickou politiku EIB konkrétně podpoří její emisní norma, která se použije na veškeré projekty výroby energie z fosilních paliv za účelem vyloučení investic do projektů s plánovanými emisemi uhlíku přesahujícími určitou prahovou hodnotu; vyzývá EIB, aby prováděla přezkum emisní normy a uplatňovala přísnější závazky;

40.    vítá všechny kroky EIB směrem k přechodu na energii z obnovitelných zdrojů; vyzývá k odstranění regionálních rozdílů v oblasti úvěrů na obnovitelné zdroje energie, zejména pak za účelem podpory projektů v členských státech, které jsou závislé na neobnovitelných zdrojích energie, při zohlednění rozdílnosti hospodářství v jednotlivých členských státech, a k tomu, aby byla v budoucnosti věnována větší pozornost menším projektům v oblasti poskytování decentralizované mimosíťové energie z obnovitelných zdrojů, do nichž se zapojí občané a místní komunity; má za to, že tyto zdroje energie by snížily vysokou míru vnější energetické závislosti Evropy, zlepšily bezpečnost dodávek a podpořily vytváření zeleného růstu a zelených pracovních míst; zdůrazňuje význam financování energetické účinnosti, energetických sítí a souvisejícího výzkumu a vývoje;

41.    vyzývá EIB, aby zvýšila objem svých úvěrů na projekty energetické účinnosti ve všech odvětvích, zejména co se týče optimalizace procesů, malých a středních podniků, stavebnictví a životního prostředí ve městech; vyzývá EIB, aby se v souladu s politikou soudržnosti důrazněji zaměřila na znevýhodněné oblasti;

42.    naléhavě vyzývá EIB, aby předložila vyhodnocení možnosti postupného ukončování úvěrování projektů, které využívají neobnovitelné zdroje energie;

Infrastruktura

43.    zdůrazňuje, že investice do udržitelných projektů budování infrastruktury mají zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti a obnovu růstu a vytváření pracovních míst v Evropě; vzhledem k tomu žádá, aby bylo financování EIB použito ve prospěch oblastí, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností; upozorňuje, že financování ze strany EIB by se mělo zaměřit především na země, které zaostávají z hlediska kvality a rozvoje infrastruktury;

44.    vybízí k tomu, aby se investiční aktivity EIB v městském prostředí ve větší míře zaměřovaly na sociální udržitelnost; bere na vědomí určitá zlepšení v oblasti financování EIB určeného na sociální bydlení, avšak zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet výzkum a další činnost ve věci sociální udržitelnosti v souvislosti s udržitelnou obnovou měst;

Výzkum a inovace

45.    vítá zahájení prvních operací iniciativy pro financování růstu a zdůrazňuje, že je zapotřebí v odpovídající míře financovat projekty z oblasti výzkumu, inovací a inovativních začínajících podniků;

Zaměstnanost a sociální věci

46.    bere na vědomí zahájení iniciativy „Dovednosti a pracovní místa – investice pro mládež“ a naléhavě vyzývá EIB, aby urychlila její provádění a zvážila možnosti jejího rozšíření;

Správa, transparentnost a odpovědnost

47.    vyzývá EIB, aby důkladněji sledovala provádění projektů ve spolupráci s členskými státy s cílem zajistit větší účinnost a řádnou správu přidělených zdrojů;

48.    upozorňuje, že geografické rozčlenění finančních prostředků poskytovaných EIB poukazuje na značné nesrovnalosti v úvěrech pro různé členské státy; vyzývá proto EIB, aby posoudila příčiny těchto nesrovnalostí a zajistila, aby finanční instituce ve všech členských státech byly v plné míře schopny řídit a provádět programy EIB; dále vyzývá, aby ve všech členských státech byly vedeny zvláštní informační kampaně, které zvýší povědomí o konkrétních programech EIB; rovněž požaduje, aby EIB a vnitrostátní orgány důsledněji spolupracovaly a odstranily překážky, které brání podpisu a provádění projektů EIB;

49.    opětovně připomíná, že Rada a Parlament se shodly na tom, že nastal čas posoudit racionalizaci systému evropských veřejných finančních institucí(9);

50.    naléhavě vyzývá EIB, aby zdokonalila nezávislost a účinnost svého mechanismu vyřizování stížností; vyzývá řídící výbor EIB, aby zohlednil doporučení tohoto mechanismu; vyzývá EIB, aby jednala v souladu se stanovisky evropského veřejného ochránce práv a aby přistoupila k větší spolupráci s tímto úřadem, aby se zabránilo situacím, jako bylo šetření stížnosti 178/2014/AN proti Evropské investiční bance(10);

51.    domnívá se, že stále existuje značný manévrovací prostor pro zvýšení transparentnosti a zlepšení posouzení hospodářských a sociálních dopadů půjček a účinnosti kontrol provádění; opakuje svůj požadavek, aby banka poskytla podrobnosti o svém přístupu s cílem urychlit přijetí opatření, jež tyto otázky vyřeší, a žádá EIB, aby společně s Komisí sestavila a zveřejnila seznam přísných kritérií výběru těchto finančních zprostředkovatelů;

52.    vítá probíhající přezkum politiky transparentnosti a další úsilí v této oblastí, které představují jedinečnou šanci plně překonat minulost kultury utajování v EIB, a naléhavě tuto banku vyzývá, aby své činnosti opírala o „domněnku možnosti zpřístupnění“ spíše než o „domněnku nutnosti zachování důvěrnosti“, neboť se tím podstatně zúží výčet výjimek ze zveřejňování informací; upozorňuje na skutečnost, že EIB je povinna zajistit, aby její politika v oblasti transparentnosti byla v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise; rovněž vyjadřuje politování nad tím, že index transparentnosti podpory za rok 2013(11) ukazuje, že EIB si vede velmi špatně, pokud jde o transparentnost a odpovědnost;

53.    vyzývá EIB, aby nespolupracovala s finančními prostředníky, kteří mají negativní výsledky, pokud jde o transparentnost, daňové úniky či agresivní praktiky daňového plánování nebo kteří využívají jiné nekalé praktiky, jako jsou např. „daňová rozhodnutí“ či nesprávné oceňování převodů, podvody, korupce, negativní environmentální a sociální dopady, nebo nemají významnější místní odpovědnost, a aby aktualizovala své politiky v oblasti boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit komplexní transparentnost globálních půjček v zájmu zajištění důsledné kontroly tohoto typu nepřímého poskytování úvěrů; vybízí EIB, aby jak přímé financování, tak financování prostřednictvím zprostředkovatelů podmínila zveřejňováním daňových informací podle jednotlivých zemí, a to v souladu s ustanovením směrnice CRD IV o úvěrových institucích a zveřejňováním informací o skutečném vlastnictví; vyzývá proto EIB, aby vypracovala novou politiku odpovědného zdaňování, přičemž výchozím bodem se stane přezkum její politiky vůči nespolupracujícím jurisdikcím v roce 2015;

54.    naléhavě vyzývá EIB, aby nespolupracovala se subjekty, které využívají jurisdikcí, které zachovávají bankovní tajemství, jež se „vyznačuje zejména minimálními daněmi nebo neexistencí daní, nedostatečně účinnou výměnou informací se zahraničními daňovými orgány a nedostačující transparentností legislativních, právních nebo správních opatření a které takto označila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Finanční akční výbor(12)“;

55.    naléhavě vyzývá EIB, aby se v otázce transparentnosti a odpovědnosti v oblasti daní ujala vůdčí a příkladné úlohy; vyzývá EIB zejména k tomu, aby shromažďovala přesné údaje o platbách daní plynoucích z investic a úvěrů, které poskytuje, především pak o zdanění zisků podniků, a to zejména v rozvojových zemích, a aby tyto údaje každoročně analyzovala a zveřejňovala;

56.    vítá vytvoření veřejného rejstříku dokumentů v roce 2014 v souladu s nařízením 1367/2006;

57.    vyjadřuje politování nad skutečností, že v souvislosti s nedávným případem Glencore EIB odmítá zveřejnit výsledky svých vnitřních šetření; s patřičnou pozorností bere na vědomí doporučení evropského veřejného ochránce práv uvedená ve stížnosti 349/2014/OV1(13), aby EIB přehodnotila své odepření přístupu k vyšetřovací zprávě týkající se údajných daňových úniků ve věci Glencore v souvislosti s financováním měděného dolu Mopani v Zambii; žádá EIB, aby se řídila doporučeními evropského veřejného ochránce práv;

58.    lituje toho, že složení řídícího výboru, Rady guvernérů a správní rady EIB, zejména z hlediska pohlaví, není dostatečně různorodé; vyzývá EIB, aby naplnila účel směrnice o kapitálových požadavcích, jež ve svém čl. 88 odst. 2 stanoví, že banka „rozhodne o cílovém zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle. Cíl, strategie a její uplatňování se zveřejní“;

59.    připomíná, že bylo dohodnuto, že guvernér EBRD za Unii zajistí, aby byla Evropskému parlamentu každoročně předkládána zpráva o využívání kapitálu, o opatřeních, která mají zajistit transparentnost způsobu, jakým EBRD přispívá k plnění cílů Unie, o přijímání rizik a o spolupráci EIB a EBRD mimo Unii; vyjadřuje politování nad tím, že guvernér a Komise nepostupují proaktivně při naplňování tohoto právního ustanovení(14);

60.    vítá skutečnost, že EIB podepsala Mezinárodní iniciativu na podporu transparentnosti rozvojové pomoci a v souladu s tímto rámcem začala zveřejňovat informace o svých úvěrech, které poskytuje mimo Evropskou unii;

Vnější politiky

61.    připomíná, že vnější politika EIB, a zejména regionální operačně-technické pokyny, by měly být v souladu s cíli vnější činnosti EU, jak jsou stanoveny v článku 21 SEU; vyzývá k plnému dodržování právních předpisů ze strany přijímajících zemí;

62.    vítá vytvoření rámce měření výkonnosti (REM) pro činnosti mimo EU a zprávy o jeho provádění;

63.    vyzývá EIB, aby v rámci stávajícího mandátu posoudila možnost navýšení vnějšího financování ve prospěch východního sousedství a sousedství zemí jižního Středomoří;

64.    vítá skutečnost, že nový mandát pro poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020 požaduje, aby EIB zveřejňovala zprávy o dokončení projektu; ze strany EIB očekává, že tento požadavek bude splněn již v roce 2015;

65.    znovu žádá Evropský účetní dvůr, aby před přezkumem mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti EIB, pokud jde o poskytování úvěrů třetím zemím, a o souladu těchto aktivit EIB s politikami EU a aby porovnal jejich přidanou hodnotu, pokud jde o vlastní zdroje využívané EIB; dále žádá Evropský účetní dvůr, aby ve své analýze rozlišoval mezi zárukami poskytnutými z rozpočtu EU, investičním nástrojem se zárukou z ERF, různými formami kombinování využívanými svěřenským fondem EU-Afrika pro infrastrukturu, Karibským investičním fondem a investičním nástrojem pro Tichomoří a využitím zpětných toků těchto investic; žádá také Evropský účetní dvůr, aby do své analýzy zahrnul i správu finančních prostředků plynoucích z rozpočtu EU, kterou provádí EIB, a to v souvislosti s investiční facilitou financovanou z Evropského rozvojového fondu a prostřednictvím různých forem kombinování pomocí nástrojů EU pro kombinování zdrojů a také využívání zpětných toků těchto investic;

Další doporučení

66.    vyzývá EIB a Evropský parlament, aby vytvořily platformu pro dialog mezi EIB a příslušnými výbory Parlamentu; žádá tedy, aby zástupci EIB jednou za čtvrtletí navštívili Parlament a informovali a diskutovali o pokroku a činnostech EIB; navrhuje, aby byl zaveden pravidelný strukturovaný dialog mezi prezidentem EIB a Parlamentem, podobný čtvrtletnímu dialogu o měnové politice mezi ECB a Parlamentem, s cílem zajistit posílení parlamentního dohledu nad činností EIB a usnadnit rozšířenou spolupráci a koordinaci mezi oběma institucemi;

67.    konstatuje, že především malé podniky si i nadále stěžují na nedostatečný přístup k financování z prostředků EIB na externí půjčky i k financování za podpory EIF; žádá tudíž, aby byl vypracován výroční přehled ukazující, kolik malých a středních podniků, a obzvláště mikropodniků, využilo těchto nástrojů a která opatření EIB přijala v souvislosti se strategiemi zprostředkovatelů využívaných EIB s cílem usnadnit přístup malým a středním podnikům k finančním prostředkům;

68.    požaduje, aby bylo provedeno důkladné posouzení rizik a systémů kontroly spojených s nástrojem kombinovaného financování Evropské komise, a to s ohledem na dopad kombinovaného financování nejen pokud jde o dohled, ale i pokud jde o možnosti řízení, a aby byla o této věci předložena zpráva;

69.    vítá vysokou kvalitu aktiv EIB, jež vykazují míru znehodnocení úvěrů, která se blíží 0 % (0,2 %) celkového portfolia úvěrů; považuje za nezbytně nutné zajistit, aby si EIB udržela svůj úvěrový rating AAA, a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších možných podmínek financování, což má pak pozitivní dopad na životní cyklus projektů i na zúčastněné strany a obchodní model EIB;

70.    konstatuje, že třístranná dohoda, o níž se zmiňuje čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na metody kontroly činností EIB při správě prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora, má být v roce 2015 obnovena; vyzývá EIB, aby v této souvislosti aktualizovala oblast působnosti Evropského účetního dvora tak, že do ní začlení veškeré nové nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky EU nebo Evropského rozvojového fondu;

71.    vítá skutečnost, že Rada EIB schválila v roce 2013 aktualizovanou politiku boje proti podvodům, jež potvrzuje přístup nulové tolerance této banky;

72.    vyzývá k výraznější efektivitě, menší regulaci a větší flexibilitě při přidělování finančních prostředků EIB;

73.    vyzývá EIB, aby zahájila strukturovaný proces komunikace s parlamenty, vládami a sociálními partnery s cílem pravidelně zjišťovat, které iniciativy na podporu vytváření pracovních míst by mohly vést k udržitelnému nárůstu evropské konkurenceschopnosti;

74.    vítá podporu poskytovanou malým a středním podnikům v oblastech, v nichž míra nezaměstnanosti převyšuje 25 %;

75.    vítá zaměření na společnosti se střední tržní kapitalizací (společnosti s 250 až 3 000 zaměstnanci) prostřednictvím iniciativy Mid Cap a iniciativy financování na podporu růstu, které stimulují úvěry, a to zejména pro inovativní společnosti se střední tržní kapitalizací;

76.    vítá novou iniciativu EIB nazvanou „Dovednosti a pracovní místa – investice pro mládež“, která se zaměřuje na financování zařízení pracujících v oblasti odborného vzdělávání a mobility studentů/učňů s cílem poskytnout mladým lidem trvalé pracovní příležitosti, a vyzývá k ještě výraznějšímu zaměření na odborné vzdělávání a k větším investicím do tohoto úvěrového programu v příštích letech; je nicméně přesvědčen, že by se tento program neměl odklánět od stávajícího grantového systému, zejména programu Erasmus +; zdůrazňuje, že na mobilitu je třeba pohlížet jako na příležitost a že musí být vždy dobrovolná, neměla by se stát nástrojem, který by přispíval k vylidňování a marginalizaci oblastí postižených nezaměstnaností; požaduje, aby byla věnována pozornost těm projektům, které umožní vytvoření kvalitních pracovních míst, se zvláštním zaměřením na projekty související s vytvářením pracovních míst pro mladé lidi, přičemž je nutné zvýšit podíl žen na pracovním trhu, snížit dlouhodobou nezaměstnanost a zvýšit možnosti znevýhodněných skupin získat práci;

77.    vítá rozsáhlé zkušenosti EIB s financováním vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím operací studentských úvěrů, které se uskutečnily v Evropě, zejména s ohledem na úvěrové záruky pro mobilní studenty v rámci programu Erasmus Master, které skupina EIB zahájí v roce 2015; zdůrazňuje, že je důležité, aby pravidla splácení byla výhodná, aby byl plně zajištěn snadný přístup k úvěrům pro všechny studenty bez ohledu na jejich ekonomické zázemí;

78.    vyzývá EIB, aby při výběru svých projektů v rámci hodnotící metody založené na třech pilířích věnovala zvláštní pozornost kritériu prvního pilíře, kterým je přispění k růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mládeže; zdůrazňuje význam pracovních míst, odborného a učňovského vzdělávání pro mladé lidi, jako součásti snahy o udržitelný model vytváření pracovních míst;

79.    připomíná závazek místopředsedy Katainena navýšit potenciál EIB nejen v oblasti infrastruktury, ale i v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí, a vyzývá EIB, aby o pokroku dosaženém v této oblasti informovala ve své příští výroční zprávě; je přesvědčen, že již zahájená opatření v oblasti zaměstnanosti mládeže by měla být prováděna rychleji a postupně rozšiřována;

80.    domnívá se, že by EIB vedle opatření již zahájených v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí měla výrazně investovat do opatření, jež povedou k tvorbě udržitelných pracovních míst pro mladší generace;

81.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. C 72 E, 11.3.2014, s. 51.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0057.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0201.

(4)

Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 27.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.

(6)

Úř. věst. L 177, 7.7.2012, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s.1.

(8)

Viz: Observatori de l’Ebre (CSIC, URLL). Evaluación de Impacto Ambiental (SGEA/SHG; Ref.: GAD/13/05) -‘Almacenamiento subterráneo de gas natural Amposta (Permiso Castor) Tarragona); IAM 2109-07 - Estudio elaborado por la Dirección General de Política Ambiental y Sostenibilidad del Departamento de Medio Ambienta y Vivienda de la Generalitat de Catalunya sobre el estudio de impacto ambiental del Proyecto de almacén subterráneo de gas natural Castor’; and Simone Cesca, Francesco Grigoli, Sebastian Heimann, Álvaro González, Elisa Buforn, Samira Maghsoudi, Estefania Blanch y Torsten Dahm (2014): ‘‘The 2013 September–October seismic sequence offshore Spain: a case of seismicity triggered by gas injection?’, Geophysical Journal International, 198, 941–953.

(9)

Osmý bod odůvodnění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií v důsledku rozhodnutí o navýšení tohoto kapitálu (Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 1).

(10)

Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv, kterým se uzavírá šetření ve věci stížnosti 178/2014/AN proti Evropské investiční bance — http://www.ombudsman.europa.eu/cases/decision.faces/en/58171/html.bookmark

(11)

http://newati.publishwhatyoufund.org/2013/index-2013/results/

(12)

Třináctý bod odůvodnění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011 o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií v důsledku rozhodnutí o navýšení tohoto kapitálu (Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 1).

(13)

http://www.ombudsman.europa.eu/cases/draftrecommendation.faces/en/58471/html.bookmark

(14)

Článek 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií v důsledku rozhodnutí o navýšení tohoto kapitálu (Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (5.12.2014)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2013

(2014/2156(INI))

Navrhovatel: Ryszard Czarnecki

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že úsilí o podporu hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, jakož i adekvátnost aktivit Evropské investiční banky (EIB) a střednědobé až dlouhodobé klíčové priority EU – jako je vytváření pracovních míst, růst a konkurenceschopnost, výzkum a vývoj, podpora malých a středních podniků, společností se střední tržní kapitalizací a podnikání, strategická infrastruktura a účinné využívání zdrojů – představují přetrvávající cíle, o něž je třeba se důsledně zasazovat a dále je posilovat;

2.  podporuje úlohu EIB jakožto katalyzátoru vzniku nových a energických zdrojů růstu; žádá EIB, aby dále vymezila strategickou analýzu dlouhodobého financování investic s cílem zajistit vytvoření udržitelné a inteligentnější investiční strategie na evropské úrovni a aby předložila společné plány investic sdružující na příslušných úrovních (regionální, státní a evropské) soukromé a veřejné zúčastněné strany;

3.  vybízí k tomu, aby se investiční aktivity EIB v městském prostředí ve větší míře zaměřovaly na sociální udržitelnost; bere na vědomí určitá zlepšení v oblasti financování EIB určeného na sociální bydlení, avšak zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet výzkum a další činnost ve věci sociální udržitelnosti v souvislosti s udržitelnou obnovou měst;

4.  uznává zásadní proticyklickou a stabilizační úlohu akcí EIB určených k podpoře solidních projektů v celé EU i mimo ni – jež disponují úvěrovou kapacitou zvýšenou na 75 miliard EUR, což představuje nárůst o 37 % oproti roku 2012 – a vybízí EIB, aby v zájmu podnícení hospodářského oživení a růstu určila, získala a uplatnila další zdroje financování;

5.  připomíná, že klíčovým vůdčím principem úvěrových aktivit EIB musí zůstat prioritní postavení projektů s jasnými výstupy a dopadem na hospodářský růst, oživení a zaměstnanost, spolu s předjímáním pokrizových výzev v podobě zvyšování podpory projektům opětovné industrializace Evropy;

6.  v tomto ohledu požaduje více informací o konkrétní podobě jednotlivých projektů přímo a nepřímo financovaných prostřednictvím úvěrů EIB, a to především pokud jde o jejich přidanou hodnotu a dopad na hospodářský růst, oživení a zaměstnanost;

7.  vítá rozhodnutí zvýšit kapitál Evropského investičního fondu (EIF) o 1,5 miliardy EUR, což by mělo umožnit krátkodobě posílit činnost fondu, a to zejména otevření a podporu přístupu k financování pro malé a střední podniky, ale žádá rovněž, aby fond v důsledku toho uzpůsobil svůj systém řízení rizik a využil při tom systém mapování rizik skupiny EIB rozčleněný podle intervenčních politik; vyzdvihuje význam EIB při usnadňování partnerství pro účely financování činností malých a středních podniků;

8.  vedle zvýšení úvěrové kapacity vítá, že došlo k zavedení a rozvoji nových aktivit v oblasti financování obchodu v zemích zasažených hospodářskou krizí, k nimž patří zejména nástroj na podporu financování obchodu malých a středních podniků nebo na míru uzpůsobená finanční řešení, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, jehož cílem je finanční začlenění; vybízí EIB, aby rozšířila působnost těchto nových nástrojů na další příjemce na evropské úrovni;

9.  konstatuje, že především malé podniky si i nadále stěžují na nedostatečný přístup k financování z prostředků EIB na externí půjčky i k financování za podpory EIF; žádá tudíž, aby byl vypracován výroční přehled ukazující, kolik malých a středních podniků, a obzvláště mikropodniků využilo těchto nástrojů a která opatření EIB přijala v souvislosti se strategiemi zprostředkovatelů využívaných EIB s cílem usnadnit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům;

10. vítá všechny pobídky EIB na podporu rozvoje klimatu vstřícného pro inovace a finanční prostředky vynakládané prostřednictvím první iniciativy financování na podporu růstu nebo řízení sdílení rizik malých a středních podniků a začínajících podniků;

11. vítá skutečnost, že počáteční částka 6 miliard EUR vyčleněná pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byla vysoce překročena a dosáhla 9,1 miliardy EUR, a naléhavě vyzývá EIB, aby urychlila provádění této iniciativy a zvážila její rozšíření;

12. zdůrazňuje význam, jaký má úloha EIB při vytváření vzdělávací infrastruktury jakožto prostředku ke zlepšování dovedností a boji proti problému nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě; vítá posílení činnosti EIB v oblasti rozvoje vzdělávacích zařízení napomáhajících při řešení problému nedostatku pracovních míst pro mladé lidi;

13. bere na vědomí iniciativu pro projektové dluhopisy v souvislosti s infrastrukturou v oblasti dopravy, energetiky a zdrojů;

14. vítá skutečnost, že vstoupily v platnost nové úvěrové podmínky pro odvětví energetiky, a vítá investice ve výši 19 miliard EUR do projektů v oblasti klimatu; opakuje, že je zásadně důležité splnit cíle EU v oblasti energetiky;

15. požaduje, aby bylo provedeno důkladné posouzení rizik a systémů kontroly spojených s nástrojem kombinovaného financování Evropské komise, a to s ohledem na dopad kombinovaného financování nejen pokud jde o dohled, ale i pokud jde o možnosti řízení, a aby byla o této věci předložena zpráva;

16. znovu žádá Evropský účetní dvůr, aby před přezkumem mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti EIB, pokud jde o poskytování úvěrů třetím zemím, a o souladu těchto aktivit EIB s politikami EU a aby porovnal jejich přidanou hodnotu, pokud jde o vlastní zdroje využívané EIB; dále žádá Evropský účetní dvůr, aby ve své analýze rozlišoval mezi zárukami poskytnutými z rozpočtu EU, investičním nástrojem se zárukou z ERF, různými formami kombinování využívanými svěřenským fondem EU-Afrika pro infrastrukturu, Karibským investičním fondem a investičním nástrojem pro Tichomoří a využitím zpětných toků těchto investic;

17. uznává, že mají-li prostřednictvím socioekonomických iniciativ a investic soukromého sektoru vzniknout vzkvétající a udržitelné sousedící regiony, je třeba, aby se na tomto procesu podílela občanská společnost; připomíná, že je třeba – v souladu s cíli zahraniční politiky Evropské unie, jež stanovila Komise a Evropská služba pro vnější činnost – soustavně podporovat složky občanské společnosti zapojené do demokratického a ekonomického přechodu v partnerských zemích jižního Středomoří a v zemích východního partnerství;

18. vybízí EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby i nadále pracovaly na co nejlepší provozní spolupráci při provádění projektů, neboť užší mezibankovní spolupráce je nezbytná pro optimalizaci nákladů, posílení součinnosti a účinnější využívání zdrojů;

19. vítá skutečnost, že se EIB v říjnu 2013 připojila k iniciativě na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI) a žádá EIB, aby normy IATI uplatňovala u všech úvěrových činností v partnerských zemích mimo EU; podporuje úsilí, které EIB vynakládá, aby zajistila soudržnost uplatňování politiky transparentnosti u svých útvarů – zvláště formou soustavného zvyšování povědomí a zřizování kontaktních míst – i vůči externím zúčastněným stranám a občanům EU;

20. připomíná, že transparentnost při provádění politik EU vede nejen k posílení celkové podnikové odpovědnosti EIB a k jasnému přehledu o typech finančních prostředníků a konečných příjemců, ale přispívá i ke zvýšení účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů pomoci;

21. se znepokojením konstatuje, že navzdory závazkům přijatým v rámci iniciativy IATI EIB zvažuje, že změní svá pravidla upravující přístup k dokumentům pro zúčastněné strany a občany a že tato pravidla zpřísní; vyzývá EIB, aby v souvislosti s přístupem k dokumentům týkajícím se jejích správních úkolů zaručila plné uplatňování stávajících předpisů EU, a zejména nařízení (ES) č. 1049/2001, a současně při plnění všech svých úkolů dodržovala obecnou zásadu stanovenou v čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, tj. jednala „co nejotevřeněji“;

22. navrhuje, aby byl zaveden pravidelný strukturovaný dialog mezi prezidentem EIB a Parlamentem, podobný čtvrtletnímu dialogu o měnové politice mezi ECB a Parlamentem, s cílem zajistit posílení parlamentního dohledu nad činností EIB a usnadnit rozšířenou spolupráci a koordinaci mezi oběma institucemi;

23. vítá vysokou kvalitu aktiv EIB, jež vykazují míru znehodnocení úvěrů, která se blíží 0 % (0,2 %) celkového portfolia úvěrů; považuje za nezbytně nutné zajistit, aby si EIB udržela svůj úvěrový rating AAA, a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších možných podmínek financování, což má pak pozitivní dopad na životnost projektů i na zúčastněné strany a obchodní model EIB;

24. opakuje svůj požadavek, aby byl vytvořen a do výroční zprávy EIB začleněn soubor průřezových výkonnostních ukazatelů dopadu hlavních intervencí EIB, jenž by pokud možno ukazoval především multiplikační a pákový efekt;

25. navrhuje, aby regulační externí dohled:

     i)     prováděla ECB na základě čl. 127 odst. 6 SFEU, nebo

     ii)     byl vykonáván v rámci budoucí bankovní unie, jejíž zřízení předpokládá sdělení Komise ze dne 12. září 2012(1), nebo

     iii)    nebude-li to možné a pokud na to EIB dobrovolně přistoupí, aby byl vykonáván Evropským orgánem pro bankovnictví, a to samostatně, nebo za účasti jednoho či více vnitrostátních orgánů dohledu, nebo nezávislým auditorem;

     vyjadřuje politování nad tím, že Komise nenavrhla v tomto ohledu žádné kroky, a to navzdory skutečnosti, že Parlament tento požadavek vznesl již roku 2007;

26. konstatuje, že třístranná dohoda, o níž se zmiňuje čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na metody kontroly činností EIB při správě prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora, má být v roce 2015 obnovena; vyzývá EIB, aby v této souvislosti aktualizovala oblast působnosti Evropského účetního dvora tak, že do ní začlení veškeré nové nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky EU nebo Evropského rozvojového fondu;

27. připomíná, že EIB musí pravidelně posuzovat a přezkoumávat svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí, v souladu s ratingy zemí zveřejněnými v listopadu 2013 Globálním fórem pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely při OECD, a současně aktualizovat svou politiku proti praní špinavých peněz a politiku boje proti financování terorismu;

28. vítá, že Rada EIB schválila v roce 2013 aktualizovanou politiku boje proti podvodům, jež potvrzuje přístup nulové tolerance EIB.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

2.12.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Rina Ronja Kari, Verónica Lope Fontagné, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici, Benedek Jávor, Louis-Joseph Manscour, Julia Pitera

(1)

COM(2012)0510.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (22.1.2015)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropské investiční bance − Výroční zpráva za rok 2013

(2014/2156(INI))

Navrhovatel: David Casa

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že Evropská investiční banka (EIB) vynaložila v roce 2013 na podporu vzdělávání v oblasti dovedností a pracovních příležitostí pro mladé lidi 9,1 miliardy EUR a konstatuje, že jde o 50% zvýšení oproti původnímu cíli, vyjadřuje však pochybnost, zda je tato částka dostatečná, vzhledem k tomu, že bez práce je mnoho milionů mladých lidí;

2.  vítá navýšení kapitálu o 10 miliard EUR v roce 2013; souhlasí s tím, že tento nástroj usnadňuje proticyklické investice; konstatuje, že může být nutné další navýšení kapitálu;

3.  domnívá se, že by projekty vybírané EIB měly poskytovat nejenom příležitost k obnovení pracovních míst a růstu, ale také k řešení výzev 21. století, jako je změna klimatu, energetická nezávislost, celosvětová hospodářská soutěž a narůstající nerovnost;

4.  domnívá se, že by financování EIB mohlo mít rozhodující přínos pro vytváření pracovních míst a růst, pokud by byly vytvořeny lepší nástroje financování vybízející k soukromým investicím v mnohem větší míře než doposud;

5.  vyzývá k výraznější efektivitě, menší regulaci a větší flexibilitě při přidělování finančních prostředků EIB;

6.  vyzývá EIB, aby zahájila strukturovaný proces komunikace s parlamenty, vládami a sociálními partnery s cílem pravidelně zjišťovat, které iniciativy na podporu tvorby pracovních míst by mohly vést k udržitelnému nárůstu evropské konkurenceschopnosti;

7.  připomíná, že malé a střední podniky tvoří páteř našeho hospodářství a mají obrovský potenciál, pokud jde o zvyšování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mládeže, a podporu duálního systému odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy; zdůrazňuje proto, že více než 85 % všech nových pracovních míst v Evropě vzniká prostřednictvím MSP; zdůrazňuje však, že duální systémy odborného vzdělávání některých zemí nelze přejímat beze změny a že by je každý členský stát měl přizpůsobit svým podmínkám;

8.  vítá podporu poskytovanou malým a středním podnikům v oblastech, v nichž míra nezaměstnanosti převyšuje 25 %;

9.  v této souvislosti vítá skutečnost, že ve financování ze strany EIB určeném malým a středním podnikům došlo ve srovnání s rokem 2012 k 50% nárůstu, který vedl k udržení 2,8 milionu pracovních míst v EU; současně vyzývá EIB, aby malé a střední podniky ušetřila zbytečné byrokracie ve svých správních postupech a postupech předkládání žádostí; s obavami poukazuje na roztříštěnost finančního sektoru, která mezi členskými státy přetrvávala v letech 2013 a 2014, a připomíná, že se jedná o velkou překážku pro růst a udržitelnost malých a středních podniků a jejich možnosti investovat a vytvářet pracovní místa; požaduje další informace o financování malých a středních podniků ze strany EIB v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 a o jeho dopadu na míru zaměstnanosti v EU;

10. upozorňuje, že malé a střední podniky mohou vytvářet výrazný růst a pracovní místa za příznivých politických a finančních podmínek; upozorňuje na to, že malé a střední podniky budou při posilování růstu a vytváření pracovních míst úspěšnější, budou-li k dispozici příznivé možnosti financování i pro investice s vyšším rizikovým profilem; v této souvislosti považuje za problematické, že EIB příliš často jednala, jako kdyby byla soukromou bankou, a uplatňovala na projekty stejná výběrová kritéria, čímž zavrhla projekty, které jsou ve veřejném zájmu, ale nejsou považovány za dostatečně ekonomicky výhodné; vyzývá EIB, aby v rámci plánu Komise investovat do nového druhu prosperity poskytla malým a středním podnikům, mikropodnikům a organizacím sociální ekonomiky zjednodušený a snadný přístup k financování pro udržitelné projekty zaměřené na tvorbu pracovních míst, včetně malých projektů;

11. vítá skutečnost, že EIB řeší finanční potřeby členských států případ od případu, a zdůrazňuje, že zohlednění specifických potřeb členských států na základě jejich rozdílného vývoje je nezbytným předpokladem pro soudržný rozvoj EU;

12. vítá zaměření na společnosti se střední tržní kapitalizací (společnosti s 250 až 3000 zaměstnanci) prostřednictvím iniciativy Mid Cap a iniciativy financování na podporu růstu, které stimulují úvěry, a to zejména pro inovativní společnosti se střední tržní kapitalizací;

13. zdůrazňuje, že malé a střední podniky mohou posilovat růst a vytvářet pracovní místa pouze, pokud jim k tomu bude poskytnuto příznivé a stabilní hospodářské prostředí;

14. upozorňuje na skutečnost, že EIB je povinna zajistit, aby její politika v oblasti transparentnosti byla v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise;

15. vítá novou iniciativu EIB nazvanou „Dovednosti a pracovní místa – investice pro mládež“, která se zaměřuje na financování zařízení pracujících v oblasti odborného vzdělávání a mobility studentů/učňů s cílem poskytnout mladým lidem trvalé pracovní příležitosti, a vyzývá k ještě výraznějšímu zaměření na odborné vzdělávání a k větším investicím do tohoto úvěrového programu v příštích letech; je nicméně přesvědčen, že by se tento program neměl odklánět od stávajícího grantového systému, zejména programu Erasmus +; zdůrazňuje, že na mobilitu je třeba pohlížet jako na příležitost a že musí být vždy dobrovolná, neměla by se stát nástrojem, který by přispíval k vylidňování a marginalizaci oblastí postižených nezaměstnaností; požaduje, aby byla věnována pozornost těm projektům, které umožní vytvoření kvalitních pracovních míst, se zvláštním zaměřením na projekty související s vytvářením pracovních míst pro mladé lidi, přičemž je nutné zvýšit podíl žen na pracovním trhu, snížit dlouhodobou nezaměstnanost a zvýšit možnosti znevýhodněných skupin získat práci;

16. vítá rozsáhlé zkušenosti EIB s financováním vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím operací studentských úvěrů, které se uskutečnily v Evropě, zejména s ohledem na úvěrové záruky pro mobilní studenty v rámci programu Erasmus Master, které skupina EIB zahájí v roce 2015; zdůrazňuje, že je důležité, aby pravidla splácení byla výhodná, aby byl plně zajištěn snadný přístup k úvěrům pro všechny studenty bez ohledu na jejich ekonomické zázemí;

17. zdůrazňuje význam evropského nástroje mikrofinancování Progress v boji proti sociálnímu vyloučení a v oblasti podpory zranitelných skupin, zejména v oblasti sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba, aby evropské orgány zvýšily úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, kterým v současnosti čelí o 10 milionů osob více než v roce 2010, a zdůrazňuje, že cíle strategie Evropa 2020 v této oblasti zdaleka nebylo dosaženo; konstatuje, že sociální a finanční vyloučení se netýká pouze chudých zemí – dochází k němu ve většině členských států bez ohledu na úroveň jejich hospodářského rozvoje;

18. vyzývá EIB, aby při výběru svých projektů v rámci hodnotící metody založené na třech pilířích věnovala zvláštní pozornost kritériu prvního pilíře, kterým je přispění k růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mládeže; zdůrazňuje význam pracovních míst, odborného a učňovského vzdělávání pro mladé lidi, jako součásti snahy o udržitelný model vytváření pracovních míst;

19. obecněji vyzývá EIB, aby dodržovala pokyny, na nichž se demokraticky dohodli zvolení zástupci evropských občanů, a zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí větší transparentnosti a pravidelného dialogu mezi EIB a Parlamentem;

20. vítá skutečnost, že EIB přijala individualizovaný přístup, v jehož rámci přizpůsobuje svá finanční řešení specifickým potřebám členských států;

21. připomíná klíčový příspěvek EIB k provádění ambiciózního investičního balíčku ve výši 300 milionů EUR, jež přislíbil nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, a žádá EIB, aby co nejdříve oznámila druh, cíl a způsob financování projektů, které jsou v rámci tohoto balíčku spravovány;

22. domnívá se, že investice zvolené EIB a v rámci nového investičního balíčku by měly přinést jasné kladné výsledky pro společnost jako celek, a nikoli jen pro některá specifická odvětví; je přesvědčen, že investice by měly vést nejen ke zvyšování počtu kvalitních pracovních míst a hospodářskému růstu, ale také k rozvoji naší společnosti;

23. vyzývá EIB, aby upřednostňovala investice do transformace energetiky, změny klimatu, digitálního hospodářství a lidského kapitálu s cílem zvládnout budoucí výzvy a přetvořit evropský průmysl;

24. připomíná závazek místopředsedy Katainena navýšit potenciál EIB nejen v oblasti infrastruktury, ale i v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí, a vyzývá EIB, aby o pokroku dosaženém v této oblasti informovala ve své příští výroční zprávě; je přesvědčen, že již zahájená opatření v oblasti zaměstnanosti mládeže by měla být prováděna rychleji a postupně rozšiřována;

25. domnívá se, že by EIB vedle opatření již zahájených v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí měla výrazně investovat do opatření, jež povedou k tvorbě udržitelných pracovních míst pro mladší generace;

26. vítá záměr EIB podporovat inovace, odborné vzdělávání a investice s cílem stimulovat hospodářský růst a vytvářet pracovní místa;

27. požaduje zlepšení transparentnosti procesů EIB, zejména pokud jde o hodnocení ze strany Evropského parlamentu, aby poslanci měli možnost obeznámit se plně s činností a projekty řízenými EIB;

28. vyzývá EIB, aby převzala vůdčí úlohu při financování plánu na investování do nového druhu prosperity, který by zahájila Komise; v této souvislosti očekává, že banka uvolní finanční prostředky pro malé a střední podniky a mikropodniky a zajistí, aby investice měly přínos pro celou společnost;

29. vyzývá EIB, aby plně využila své úlohy jakožto hybné síly hospodářské obnovy založené na udržitelném a ekologickém růstu;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jérôme Lavrilleux, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Georges Bach, Lynn Boylan, Elmar Brok, Karima Delli, Helga Stevens, Tom Vandenkendelaere

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

9.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

3

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Patrick O’Flynn, Stanisław Ożóg, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Peter Simon, Renato Soru, Sampo Terho, Michael Theurer, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Frank Engel, Ramón Jáuregui Atondo, Eva Joly, Jan Keller, Thomas Mann, Siegfried Mureșan, Tibor Szanyi, Roberts Zīle

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Maria Heubuch, Miguel Urbán Crespo, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Právní upozornění - Ochrana soukromí