ZPRÁVA o příležitostech v oblasti zeleného růstu pro MSP

28.4.2015 - (2014/2209(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Philippe De Backer

Postup : 2014/2209(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0135/2015

Předložené texty :

A8-0135/2015

Rozpravy :

PV 18/05/2015 - 22
CRE 18/05/2015 - 22

Hlasování :

PV 19/05/2015 - 5.14
CRE 19/05/2015 - 5.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0198

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Rozpočtového výboru
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o příležitostech v oblasti zeleného růstu pro MSP

(2014/2209(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 „Nová industrializace Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti“[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky[3],

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Ac“ pro Evropu“ (COM(2008)0394),

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‛ pro Evropu“ (COM(2011)0078),

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Účinné využívání zdrojů ve stavebnictví“ (COM(2014)0445),

– s ohledem na průzkum Eurobarometru na téma malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy (bleskový průzkum Eurobarometru 381) a na průzkum Eurobarometru na téma úlohy veřejné podpory při uvádění inovací na trh (bleskový průzkum Eurobarometru 394),

– s ohledem na stanovisko Výboru regionů k balíčku opatření v oblasti průmyslové politiky (přijaté na 109. plenárním zasedání ve dnech 3.–4. prosince 2014),

– s ohledem na sdělení Komise s názvem Zelený akční plán pro malé a střední podniky (COM(2014)0440),

– s ohledem na prohlášení a politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů z března 2014,

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu(COM(2014)0398),

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Inovace pro udržitelnou budoucnost – Akční plán pro ekologické inovace“ (COM(2011)0899),

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0135/2015),

A. vzhledem k tomu, že více než 98 % evropských podniků patří do kategorie malých a středních podniků (MSP), které zajišťují více než 67 % celkové zaměstnanosti v Unii a 58 % hrubé přidané hodnoty; vzhledem k tomu, že tvoří páteř hospodářství Evropské unie a jsou hlavními hybateli dlouhodobého hospodářského růstu v Evropě a udržitelné tvorby pracovních míst ve 28 členských státech; vzhledem k tomu, že bez ohledu na krizi se zaměstnanost v oblasti environmentálních produktů a služeb v letech 2007–2011 zvýšila o 20 % a dává malým a středním podnikům stále více příležitostí vytvářet hospodářskou činnost a pracovní místa, a to včetně oblastí zasažených vylidňováním a stárnutím obyvatelstva; vzhledem k tomu, že tedy hrají významnou úlohu v průmyslovém ekosystému spolu se středně velkými a s nadnárodními firmami; vzhledem k tomu, že devět z deseti malých a středních podniků jsou malými podniky s méně než 10 zaměstnanci a že tyto mikropodniky vytvářejí 53 % všech pracovních míst v Evropě;

B. vzhledem k tomu, že v současnosti se hodnota světového trhu s environmentálními produkty a službami odhaduje na 1 000 miliard EUR ročně a předpokládá se, že do roku 2020 se jeho objem zdvojnásobí, či dokonce ztrojnásobí, čímž vzniknou obrovské příležitosti pro evropské MSP a pro hospodářský růst v EU obecně; vzhledem k tomu, že Evropská unie má ve světě vedoucí postavení, pokud jde o dovoz i vývoz environmentálních produktů; vzhledem k tomu, že s těmito produkty jsou neoddělitelně spjaty služby, přesto však pro poskytovatele environmentálních služeb nadále existují necelní překážky;

C. vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala k opětovné industrializaci Evropy prostřednictvím investic do udržitelnosti, konkurenceschopnosti a inovací a prostřednictvím podpory jejich principů, za účelem dosažení podílu průmyslové výroby ve výši alespoň 20 % HDP členských států EU do roku 2020; vzhledem k tomu, že Evropská rada se zavázala snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů alespoň na 27 % a zvýšit energetickou účinnost nejméně o 27 % s cílem zvýšit tento cíl na 30 %; vzhledem k tomu, že MSP by měly nadále hrát důležitou úlohu při dosahování těchto cílů, protože 93 %[4] z nich již přijímají opatření na účinnější využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že podle Komise lepší ekodesign, předcházení vzniku odpadů, recyklace a opětovné použití by mohly podnikům v EU přinést čisté úspory odhadované na 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %;

D. vzhledem k tomu, že jednou ze zásad iniciativy Small Business Act je umožnit MSP přeměnit environmentální výzvy na hospodářské příležitosti při zajištění udržitelnosti, nicméně vzhledem k tomu, že v této oblasti nedošlo k výraznějšímu pokroku a MSP se při zahájení své činnosti a při plnění environmentálních norem často potýkají s nejednotností politiky;

E. vzhledem k tomu, že jak trh, tak právní úprava podpoří dodržování environmentálních norem ze strany malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly minimalizovat administrativní zátěž spojenou s novými a stávajícími předpisy a měly by usilovat o to, aby nevytvářely další náklady pro podniky řídící se těmito předpisy; vzhledem k tomu, že byly navrženy nové iniciativy na snížení regulační zátěže pro malé a střední podniky a jiná odvětví a že tyto iniciativy by měly být provedeny Komisí a členskými státy;

F. vzhledem k tomu, že 90 % podniků EU jsou mikropodniky; vzhledem k tomu, že navzdory úsilí vyvíjenému v poslední době se MSP a mikropodniky nadále potýkají s obtížným přístupem k dovednostem, informacím a finančním prostředkům a k dostatečně diverzifikovanému výběru kapitálových a dluhových nástrojů potřebných pro růst společnosti, a vzhledem k tomu, že programům EU se stále nedaří významně přispět k inovacím; vzhledem k tomu, že postupy pro podávání žádostí o finanční prostředky EU určené pro malé a střední podniky jsou stále příliš byrokratické, a přesahují tudíž možnosti mnohých malých a středních podniků;

G. vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit potenciál rozpočtu EU jako proinvestičního rozpočtu k usnadnění přístupu evropských MSP k financování díky omezení byrokracie a prostřednictvím vyčleněných finančních nástrojů a navýšením financování LEO (místních podnikatelských kanceláří); zdůrazňuje, že je nutné posílit vývoj uživatelsky vstřícných postupů pro různé druhy podpory;

H. vzhledem k tomu, že malé firmy získávají proporčně více než velké subjekty z opatření zaměřených na účinnější využívání zdrojů a mělo by se jim dostávat více politické pozornosti; vzhledem k tomu, že potenciální hrubý zisk plynoucí z účinnějšího využívání zdrojů činí v závislosti na oboru činnosti 10–17 % obratu;

I. vzhledem k tomu, že digitální technologie jsou důležitým prostředkem pro malé a střední podniky, pokud jde o dosažení přínosů očekávaných z optimálního využívání zdrojů, a současně příhodným odvětvím pro vznik a rozvoj nových malých a středních podniků;

J. vzhledem k tomu, že důraz je kladen především na technicky vyspělé MSP, které přímo produkují zelené inovace, nicméně je třeba podporovat další firmy, aby dodržovaly předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, zaváděly inovativní ekologická opatření a zlepšovaly svou environmentální výkonnost; vzhledem k tomu, že ekoinovace mohou být nejen pohnutkou k založení nové firmy, ale také zlepšovacím opatřením ve firmách, které již v rámci zelené ekonomiky působí;

K. vzhledem k tomu, že ačkoli neexistuje žádná mezinárodně dohodnutá definice pojmu zelený růst, panuje shoda na tom, že se jedná o spojení hospodářského růstu a environmentální udržitelnosti; vzhledem k tomu, že zvyšování dovedností a odborná příprava jsou hlavním problémem pro malé a střední podniky, jemuž je třeba věnovat zvláštní pozornost, zejména pokud jde o inovace a účinné využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k rizikovému kapitálu, zejména v počátečních fázích, je nadále jednou z hlavních překážek pro vytváření a rozvoj podniků zaměřených na růst;

L. vzhledem k tomu, že mikropodniky vytvářejí tisíce pracovních míst a více než 53 % zaměstnanosti v celé Evropě a jejich fungování proto vyžaduje odlišný rámec, je naléhavě nutné konzistentně používat definici mikropodniků; vzhledem k tomu, že mikropodniky narážejí na několik hlavních těžkostí, jako jsou překážky obsažené v pravidlech pro zadávací řízení, nadměrná regulační zátěž a přístup k financím;

Obecné otázky

1. podporuje koncepci zeleného růstu a kruhového hospodářství a konstatuje, že příležitosti, které přináší, souvisejí s různými značně důležitými oblastmi, jako jsou obnovitelné zdroje energie a především hospodářsky životaschopné využití větrné, solární a geotermální energie, energetická účinnost, účinné využívání zdrojů, odpadové hospodářství snižování emisí, elektrifikace či princip „od kolébky ke kolébce“; upozorňuje na značný ekonomický potenciál a potenciál pro zaměstnanost, který tyto oblasti mají pro různé sektory; konstatuje, že zelený růst by měl být součástí širší strategie na podporu vytváření pracovních míst a hospodářského růstu mezi malými a středními podniky;

2. zdůrazňuje, že na zelený růst je třeba nahlížet z širší perspektivy a že by tato koncepce měla zahrnovat úsilí vynaložené v průběhu celého hodnotového řetězce a napříč celým podnikatelským ekosystémem, včetně úsilí průmyslových výrobních subjektů ke snížení ekologické stopy svých výrobků, výrobních procesů, obchodních postupů a služeb; připomíná doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů, která zdůraznila, že účinné využívání zdrojů vyžaduje dynamický regulační rámec, který vyšle náležité signály pro výrobce a spotřebitele, aby se zlepšila výkonnost produktů během celého životního cyklu; vyzývá Komisi, aby ustavila komplexní politický rámec, který zahrne konkrétní politické cíle a lépe začlení a zjednoduší stávající politické nástroje pro zajištění příležitostí pro MSP a jejich účasti na zeleném a oběhovém hospodářství;

3. poukazuje na to, že světové hospodářství bude muset uživit stále početnější populaci, která do roku 2050 dosáhne počtu 9 miliard osob, a že naše přírodní zdroje jsou omezené, a proto by měly být využívány udržitelně a velmi účinně; vyzdvihuje nová, inovativní, ekologická a udržitelná řešení těchto výzev, jako jsou nové produkty, výrobní procesy, obchodní postupy a služby, například začleněním inovativních digitálních technologií, a nový podpůrný právní rámec;

4. připomíná Komisi a členským státům, že MSP jsou v Evropě velmi různorodé, od velmi tradičních rodinných firem k rychle rostoucím podnikům, technologicky vyspělým firmám, mikropodnikům, sociálním podnikům a začínajícím podnikům, a že se stejnou různorodostí musí být přistupováno i k jejich podpoře;

5. domnívá se, že EU musí radikálně změnit svou podnikatelskou kulturu tak, aby přispívala k hospodářskému růstu díky většímu počtu lidí, kteří si založí vlastní firmu a hledají další podnikatelské příležitosti, zejména v oblasti zeleného růstu, a kteří přijmou riziko neúspěchů i krachu; zdůrazňuje, že tato otázka by měla být ústředním bodem tvorby politiky; vyzývá členské státy, aby ve svých příslušných právních rámcích podnikům zajistily „hladší přistání“, když zkrachují, tak, aby mohli lidé brzy po úpadku jedné firmy znovu začít podnikat, především v nových a inovativních odvětvích; vyzývá Komisi, aby zmírnila obavy z krachu prostřednictvím informačních kampaní a vzdělávání;

6. zdůrazňuje přidanou hodnotu rozpočtu EU v tom, jak pomáhá MSP, mikropodnikům, sociálním podnikům a družstvům získat přístup k financování a k mezinárodním trhům, zejména prostřednictvím programu COSME a v rámci programu Horizont 2020 a Evropského strukturálního a investičního fondu (ESIF); zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitrostátní regulační orgány interpretovaly předpisy jasně a v celé EU jednotně, a že je zapotřebí zavést transparentní pravidla pro zadávání veřejných zakázek,

7. konstatuje, že mnoho evropských malých a středních podniků v současnosti soupeří na mezinárodní úrovni v oblasti řešení, která zahrnují jak produkty, tak takzvané zelené služby, jako jsou stavebnictví, montáž, opravy a řízení; konstatuje, že tyto služby jsou ústředním bodem pro rozvoj, prodej a vývoz zelených produktů; vyzývá Komisi, aby zahrnula zelené služby do probíhajících jednání o dohodě o environmentálních produktech a do dvoustranných obchodních dohod, jako je transatlantické obchodní a investiční partnerství, s cílem snížit překážky pro evropské malé a střední podniky a poskytovatele služeb, kteří chtějí působit na mezinárodní úrovni;

8. zdůrazňuje význam řádné správy věcí veřejných, nezávislého soudnictví, transparentnosti a právního státu v celé EU pro vytvoření prostředí příznivého pro podnikatelskou činnost a trhu s rovnými podmínkami pro malé a střední podniky;

Financování zelených iniciativ

9. poukazuje na to, že za současných okolností, kdy jednou z největších překážek pro zakládání a rozvoj firem orientovaných na růst je nadále nedostatečný přístup k vhodným zdrojům rizikového kapitálu, zejména v raných fázích, klade akční plán Komise pro zlepšení přístupu MSP k financování značný důraz na rizikový kapitál jako možný zdroj prostředků k růstu; podtrhuje však, že tento druh financování je vhodný pouze pro malou část MSP a důležitý zdroj finančních prostředků stále tvoří bankovní úvěry a že soukromý sektor by měl tyto možnosti rozvíjet; konstatuje v této souvislosti, že je důležité podporovat alternativní formy poskytování úvěrů malým a středním podnikům, jako jsou úvěrová družstva; poukazuje na potenciální příležitosti k získání financování, které by měly být prověřeny prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice;

10. vybízí členské státy, aby motivovaly zahraniční investory tím, že odstraní jazykové překážky; konstatuje, že přijímání žádostí a poskytování údajů nejen v úředním jazyce či jazycích daného členského státu, ale také v angličtině, je krokem tímto směrem;

11. zdůrazňuje, že neexistuje žádný univerzální způsob financování, a vyzývá Komisi, aby zohlednila zájmy malých a středních podniků ve všech stávajících a možných budoucích programech, nástrojích a iniciativách, zejména pro nové modely podnikání v zelené ekonomice, od kapitálových nástrojů (jako jsou business angels, crowd funding a mnohostranné obchodní systémy), přes kvazikapitálové nástroje (jako je mezaninové financování) a dluhové nástroje (jako jsou malé emise podnikových dluhopisů, záruční prostředky a platformy) až po partnerství mezi bankami a dalšími subjekty zapojenými do financování MSP (odborníky na účetnictví, sdruženími podniků nebo MSP či obchodními komorami), s cílem podpořit podniky v jejich počáteční fázi, ve fázi růstu a ve fázi převodu, a to při zohlednění jejich velikosti, obratu a finančních potřeb; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby zajistily odpovídající pobídky a pro tyto modely financování poskytly fiskální pobídky; zdůrazňuje, že je důležité provést přezkum stávajících nástrojů na podporu MSP, aby zahrnovaly další příležitosti v oblasti zeleného růstu;

12. poukazuje na to, že je třeba zajistit koordinaci a komplementaritu mezi finančními nástroji v rozpočtu Unie, zejména nástroji evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), evropského programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a programu LIFE;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly výsledky dosahované malými a středními podniky, které získaly přístup k financování zelených inovací, s cílem vyhodnotit jeho účinnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě, že výsledky nebudou uspokojivé, urychleně provedla změny požadované pro zvýšení efektivity tohoto financování;

14. konstatuje, že vzhledem k vysoce technické povaze řady plánů zelených investic je zásadní zdůrazňovat význam standardizovaných modelů rizika a výnosů a vytváření nových modelů pro nové výzvy a nová odvětví;

15. připomíná, že lze předpokládat, že malé a střední podniky budou hrát důležitou úlohu v oběhovém hospodářství, v němž budou zajišťovat udržitelné služby s vysokým podílem lidské práce, jako jsou opravy, renovace a recyklace. domnívá se, že přesun daňového zatížení z oblasti práce do oblasti využívání přírodních zdrojů je nezbytným předpokladem dlouhodobého úspěchu malých a středních podniků. konstatuje, že Komise, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní měnový fond (MMF), Mezinárodní organizace práce (MOP), Parlament a Euroskupina široce podporují zásadu přesunu daňového zatížení z oblasti práce do oblasti využívání přírodních zdrojů a spotřeby; žádá, aby Komise posoudila dopad přesunu daňového zatížení z oblasti práce do oblasti využívání přírodních zdrojů;

16. zdůrazňuje, že podnikatelé, MSP, sdružení podniků a organizace zajišťující podporu by měli mít větší povědomí o možnostech financování výkonnějších technologií či smluvních služeb, jako jsou konzultační služby, koučink a vzdělávání v oblasti ekodesignu, řízení zdrojů a zeleného podnikání, a o dostupnosti zelených technologií, výrobků a služeb, které by mohly být přínosné pro jejich podnikání; vyzývá členské státy, aby posílily poskytování služeb pro malé a střední podniky v těchto oblastech, a rovněž zdůrazňuje potřebu jednoduchých a dostupných zdrojů informací a databází pro tyto produkty a služby, připomíná Komisi a členským státům, že tyto informace je třeba sdělovat způsobem, jenž nejlépe odpovídá logice a pracovním metodám MSP;

17. konstatuje, že programy EU dostatečně nepřispívají v ekologické inovaci a k oběhovému hospodářství, a vyzývá tudíž Komisi, aby finanční prostředky z programů COSME a Horizont 2020 více zaměřovala na rozvoj ekologicky inovativních řešení ze strany malých a středních podniků a pro tyto podniky a podporovala financování určené na zdokonalení designu výrobků a výkonnosti postupů, které bude vycházet z úspěšných zkušeností v minulém VFR; obzvláště se domnívá, že musí být plně proveden nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020;

18. vyzývá Komisi a EIB, aby zajistily, že při provádění „investičního plánu pro Evropu“ budou klíčovými příjemci podpory poskytované na základě tohoto návrhu malé a střední podniky, včetně zelených a inovativních MSP; trvá na tom, že k dosažení tohoto cíle je třeba vytvořit jasná kritéria, včetně evropské přidané hodnoty, a posílit poskytování poradenských služeb pro malé a střední podniky ohledně účinného využívání zdrojů a ekologických inovací; žádá EIB a Komisi, aby všechny kategorie uvedené v doporučení Komise týkajícím se vymezení mikropodniků a malých a středních podniků (C(2003)1422) měly z této podpory dostatečný prospěch; poukazuje na význam programů Horizont 2020 a COSME pro podporu MSP a na potřebu plného provedení nástroje pro MSP v rámci programu Horizont 2020;

19. domnívá se, že v zájmu zajištění komplementarity programů financování pro MSP je nezbytné koordinovat opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont 2020, a to jak celostátně, tak regionálně; zdůrazňuje, že je důležité přijímat taková legislativní opatření, která by MSP umožňovala udržet si konkurenceschopnost;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly rychlé a trvalé řešení mimořádného nahromadění nevyřízených plateb souvisejících s regionální politikou a řízením pomoci z evropských strukturálních a investičních fondů za minulé programové období, a zajistily tak, že MSP jako projektoví partneři nebudou z důvodu zpoždění v platbách odrazeni od účasti v programech a projektech podpory;

Správa poznatků

21. zdůrazňuje význam aktivní spolupráce napříč jednotlivými obory, hodnotovými řetězci a zeměpisnými oblastmi, která má potenciál nastartovat inovace a nové příležitosti k růstu prostřednictvím vzájemné výměny nápadů a inovativních koncepcí; vítá akci v rámci programu Horizont 2020 „Projekty zprostředkované klastry pro nové průmyslové hodnotové řetězce“, jejímž cílem je ještě více uvolnit inovační potenciál MSP, včetně inovativních ekologických řešení a řešení pro účinné využívání zdrojů, které nabízejí;

22. vítá zřízení Evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, které bude poskytovat poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení své výkonnosti, pokud jde o účinné využívání zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba ustavit toto středisko jako pevnou síť partnerů ze všech regionů EU a vycházet z osvědčených zkušeností v členských státech; je přesvědčen, že by mělo nasměrovat malé a střední podniky k evropským, vnitrostátním a regionálním programům v této oblasti činnosti a poskytnout přístup k odborným znalostem, sítím a infrastruktuře;

23. zdůrazňuje význam přenosu znalostí a sdílení znalostí mezi více subjekty, včetně jejich přeshraničního přenosu a sdílení, prostřednictvím neformálních sítí, zejména MSP a mikropodniků, pro zvyšování povědomí o existujících a nových inovativních technikách, osvědčených postupech, způsobech získávání potřebného financování, možných programech státní podpory a příslušných legislativních rámcích, které představují nejméně zatěžující administrativu, a připomíná, že do podpory malých a středních podniků je třeba plně zapojit stávající vnitrostátní kontaktní místa pro programy financování ze strany EU a síť Enterprise Europe Network (EEN), která budou proaktivně informovat, vést a podporovat malé a střední podniky při zjišťování možností financování na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni; podporuje uspořádání evropské kampaně věnované účinnosti využívání zdrojů, která má informovat malé a střední podniky o přínosech a příležitostech, které jim nabízí účinné využívání zdrojů, i jak vytvářet průmyslové synergie v oblasti recyklování; vyzývá Komisi a síť EEN, aby v oblasti účinného využívání zdrojů spolupracovaly s průmyslovými sdruženími, odborovými svazy, malými a středními podniky, nevládními organizacemi a akademickou obcí, a rovněž s regionálními iniciativami; vítá v tomto směru zaměření Komise na symbiózy a klastry a vybízí Komisi, aby předložila konkrétní iniciativy, které usnadní meziodvětvovou spolupráci a řízení zdrojů;

24. naléhavě vyzývá odvětvové svazy, aby hrály výraznější úlohu při poskytování užitečných informací a doporučení o zelených technologiích, možnostech financování a příslušných postupech; vyzývá Komisi a členské státy, aby tam, kde tato podpora chybí, zajistily nápravu a ve spolupráci s odvětvovými svazy a společnostmi dále prozkoumaly, jaké existují příležitosti, urychlily udržitelná řešení a investovaly do technologií šetrných k životnímu prostředí, účinného využívání zdrojů a hospodářství založeného na recyklaci; konstatuje rostoucí mezeru mezi potřebami malých a středních podniků a dovednostmi zaměstnanců; konstatuje, že pro 26 % zaměstnavatelů v Evropě je obtížné nalézt zaměstnance s vhodnými dovednostmi;

Výzkum, vývoj, inovace a dovednosti

25. zdůrazňuje, že je třeba účinněji rozvíjet základní výzkum a vývoj, plně do tohoto procesu zapojit MSP a aktivně podporovat další přeměnu výsledků základního výzkumu a vývoje v technický pokrok; zdůrazňuje význam nové industrializace Evropy, neboť výrobní průmysl je důležitý pro výzkum, vývoj a inovace, a představuje tedy budoucí konkurenční výhodu EU; domnívá se, že netechnologickým, organizačním a systémovým inovacím a inovacím ve veřejném sektoru je třeba věnovat dostatečnou pozornost spolu s technologickými řešeními;

26. zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské firmy uváděly výsledky výzkumu a vývoje na trh a aby je zhodnocovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily stabilnější regulační rámec a vhodné programy financování s cílem podpořit hospodářskou iniciativu a podnikání a omezit dobu pro uvedení nových výrobků, služeb a obchodních postupů na trh, zejména v odvětví zelené ekonomiky;

27. zdůrazňuje potenciál, který představují nové evropské vesmírné infrastruktury pro inovace a zelený růst; vyzývá Komisi, aby podpořila využití údajů získaných z těchto infrastruktur malými a středními podniky v rámci podnikatelských inkubátorů; vyzývá Komisi, aby malým a středním podnikům zajistila příznivý režim, pokud jde o přístup k údajům získaným z těchto infrastruktur ve fázi výzkumu, vývoje a uvádění na trh;

28. podotýká, že v průzkumu Innobarometer , který proběhl v květnu 2014, pouze 9 % všech firem uvedlo, že od roku 2011 čerpaly veřejnou finanční podporu na svou činnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit uživatelsky vstřícné postupy pro různé druhy podpory;

29. bere na vědomí výhody, které přinesl evropský jednotný patent malým a středním podnikům, zejména v oblasti zelených technologií; vyzývá všechny členské státy, aby se připojily k evropskému jednotnému patentu; vyzývá členské státy, aby urychleně přistoupily k ratifikaci dohody o Jednotném patentovém soudu, která je nezbytná k uplatňování evropského jednotného patentu; vyzývá Komisi, aby navrhla zjednodušený postup pro malé a střední podniky sloužící k podání žaloby ohledně padělání u Jednotného patentového soudu;

30. požaduje lepší politický rámec pro oběhové hospodářství, jehož součástí bude přijetí a provedení inteligentních předpisů, norem a kodexů chování a který bude zaměřen na internalizaci externalit, řešení výrobků náročných na zdroje, vytvoření rovných podmínek pro všechny, ocenění předních subjektů a urychlení přechodu k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

31. vyzývá Komisi, aby do balíčku týkajícího se oběhového hospodářství zahrnula rozšíření nástroje ekodesignu o rozměr účinného využívání zdrojů; domnívá se, že ekodesign by se měl zabývat trvanlivostí, opravitelností a recyklovatelností výrobků, včetně norem pro zaručenou minimální životnost a demontáž;

32. vybízí k rozšíření režimů inovační podpory, například k zeleným inovačním poukázkám, které mohou přispět k tomu, aby byly zavedeny udržitelné technologie a řešení šetrná k životnímu prostředí a odolná proti změně klimatu; pokud jde o žádosti o podporu, domnívá se, že pravidla musí být jednoduchá a jasná a že by neměla představovat administrativní zátěž; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby nalezly inovační řešení v oblasti financování na podporu MSP a aby poskytly plně dostupné finanční nástroje; připomíná, že udržitelný růst a inovační kapacity evropských MSP jsou jednou z hlavních konkurenčních výhod, jimiž EU disponuje na globalizovaných trzích;

(De)regulace jako motor růstu

33. vyzývá členské státy, aby se vyvarovaly tvorby vnitrostátních právních předpisů přesahujících rámec požadavků EU (tzv. gold-plating), které mohou bránit fungování vnitřního trhu, aby přezkoumaly své současné regulační režimy a odstranily veškeré nadbytečné nebo neúčinné regulace, které vytvářejí překážky pro trh, a aby zajistily důsledné provádění evropských právních předpisů ve svém vnitrostátním právu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že test malých a středních podniků bude plně uplatněn při všech posouzeních dopadů; vyzývá Komisi, aby s větším úsilím vystupovala proti tomuto jevu rozšiřování požadavků nad rámec požadavků EU v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitrostátní regulační orgány interpretovaly předpisy jednoznačně a v celé EU jednotně, a že je zapotřebí zavést otevřená pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zelených veřejných zakázek a elektronického zadávání zakázek, neboť ve své současné podobě představují závažnou překážku pro MSP, které chtějí působit v mezinárodním měřítku, a současně skvělou příležitost pro časnou úpravu v členských státech, včetně produktů a řešení účinných z hlediska využití zdrojů a energie;

34. vítá rozhodnutí Komise stáhnout zastaralé nebo nadměrně zatěžující legislativní návrhy; očekává, že Komise předloží ambicióznější návrh právního předpisu o odpadech, jak oznámil její místopředseda Timmermans na plenárním zasedání Parlamentu v prosinci 2014; vyzývá Komisi, aby se zdržela předkládání legislativních návrhů, které by vedly ke zbytečné administrativní zátěži pro firmy a MSP, a aby průběžně přezkoumávala existující právní předpisy s cílem snížit stávající administrativní zátěž, zlepšit kvalitu a efektivitu právních předpisů a přizpůsobit je novým obchodním modelům; zdůrazňuje však, že je třeba přijmout ambiciózní opatření, náležitě a včasně provést již existující právní předpisy a včas zapojit zúčastněné strany z příslušných odvětví a MSP, včetně hodnocení dopadů, s cílem dosáhnout environmentálních cílů EU;

35. připomíná, že právní úprava by měla být technologicky neutrální a podporovat inovace, aby mohly být testovány a zhodnoceny na trhu různé nové technologie; vítá rozvoj systému ověřování environmentálních technologií coby nového nástroje, který pomůže inovativním environmentálním technologiím proniknout na trh; vyzývá členské státy, aby ve svých programech veřejné podpory náležitě využily tržní nástroje a aby se zdržely poskytování dotací, které mají negativní vliv na životní prostředí a narušují trh; připomíná, že veřejné zásah by měly být použity k nápravě nedostatků trhu, jako je nezapočítání externalit do ceny; vyzývá Komisi, aby vypracovala společné pokyny pro vnitrostátní programy veřejné podpory projektů zelených investic s cílem vytvořit jednotnější soubor opatření;

36. podotýká, že průlomové obory a technologie často ukazují na nedostatky stávající právní úpravy; zdůrazňuje, že je nutné soustavně monitorovat a aktualizovat stávající právní předpisy i jejich provádění, aby udržitelné a ekologicky inovativní technologie a nový technologický rozvoj nenarážely na překážky;

Různá opatření podpory

37. domnívá se, že součástí základních i vyšších vzdělávacích systémů a dále pak i mimopracovních aktivit a celoživotního učení by měly být rozvoj podnikatelských dovedností, programy, v nichž se žáci naučí, jak fungují trh, hospodářství a finanční systém a jak jsou vzájemně propojeny, spolu s environmentální výchovou; i jak nové technologie mohou podnítit efektivní, inovativní a ekologické příležitosti; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů neprodleně zařadily vzdělávání týkající se podnikání, financí, hospodářství a životního prostředí; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

38. zdůrazňuje, že pomoc a odborné vedení při přechodu k udržitelnému zelenému růstu by měly být poskytovány také mikropodnikům a začínajícím podnikům; vyzývá Komisi, aby zajistila, že na tyto podniky se budou v dostatečné míře vztahovat nové iniciativy zaměřené na příležitosti k zelenému růstu pro malé a střední podniky;

39. konstatuje, že program Erasmus+ umožňuje studentům a mladým lidem rozvíjet podnikatelské dovednosti mimo jiné tím, že poskytuje finanční prostředky na stáže a domnívá se, že hlavní prioritou tohoto programu v nadcházejících letech musí zůstat podpora mladých a ambiciózních podnikatelů; podporuje program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

40. podotýká, že je důležité zabývat se neudržitelnými spotřebními návyky a prosazovat změnu chování spotřebitelů; poukazuje na nutnost vhodného vzdělávání spotřebitelů a na to, že je třeba podporovat pobídky k udržitelnější spotřebě; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření na straně poptávky, jako je využití zadávání veřejných zakázek, za účelem většího zavádění výrobků a řešení, které efektivně využívají zdroje a jsou energeticky účinné; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout využití zdrojů do informací o výrobku a ekoznaček a posílit tak postavení spotřebitelů;

41. zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat zakládání nových podniků a osamostatňování podniků prostřednictvím spolupráce s výzkumnými technologickými ústavy, vysokými školami a institucemi odborné přípravy;

42. poukazuje na význam vývozu pro vytváření pracovních míst a růstu v Evropě. Vyzývá Komisi, aby urychlila přijetí dosud neuzavřených obchodních dohod s našimi partnery a usnadnila tak evropským malým a středním podnikům přístup na nové trhy;

43. je přesvědčen, že podnikání žen je dosud nedostatečně oceňovaným bohatstvím pro růst a konkurenceschopnost EU, které by mělo být podporováno a rozšiřováno, a že veškeré překážky, kterým ženy čelí na trhu práce, a to i v zeleném hospodářství, zejména platová diskriminace, by měly být odstraněny s cílem zajistit rovný prospěch pro muže i ženy; domnívá se, že pravidelný sběr harmonizovaných statistických údajů, včetně údajů o dopadu právních předpisů rozčleněných pro obě pohlaví, i genderově rozdělené údaje spojené se zaměstnáním by usnadnily lépe podloženou tvorbu politik a monitorování a zaplnily mezery ve znalostech ohledně témat spojených se zeleným hospodářstvím;

44. vyzývá Komisi, aby provedla šetření s cílem určit odvětví evropského průmyslu a zeměpisné oblasti, které splňují podmínky pro vytvoření nových klastrů a uzlů, a podpořit jejich rozvoj;

45. vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly obzvláště na vědomí příležitosti a výzvy, které venkovské oblasti vykazují s ohledem na MSP, zelený růst a ekologické inovace, a aby na ně reagovaly;

46. vyzývá členské státy (na úrovni představitelů národních, regionálních a místních politik a řídících orgánů), aby neustále prosazovaly udržitelný růst na základě strategií inteligentní specializace a se zapojením nejvýznamnějších zainteresovaných stran, který podporuje vytváření skupin, součinnosti a sítí kolem činností v oblasti zelené ekonomiky; žádá Komisi, aby Parlamentu podávala zprávy o provádění strategií inteligentní specializace na národní, případně regionální úrovni, a zejména pokud jde o různé modely následné akce uplatňované v EU a členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly informace o praktických opatřeních, která byla přijata k rozvoji kompetencí ekologicky inovativních MSP na základě propojení regionálních center inovací a klíčových podpůrných sítí;

47. vyzývá Komisi, aby v rámci regionální politiky vypracovala zvláštní programy, které budou zastupovat všechny podstatné prvky zeleného růstu pro MSP; zdůrazňuje, že v kontextu zeleného růstu MSP je důležité plně využít podnikatelského potenciálu mladých lidí; vyzývá Komisi, aby připravila opatření, která by propojila vzdělávací zařízení a evropské programy a opatření na podporu zelené ekonomiky; žádá Komisi a členské státy, aby využily všech prostředků, které mají k dispozici, k poskytování poradenství pracovníkům MSP a zvýšily jejich informovanost s cílem zlepšit jejich znalosti a dovednosti; žádá, aby se podpora odborné přípravy zaměřila na mládež a na nejvíce znevýhodněné skupiny.

48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.
[2] Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.
[3] Přijaté texty, P8_TA(2014)0069.
[4] http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_en.pdf

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Odvětví zeleného růstu nabízejí značné ekonomické a ekologické výhody MSP v EU a očekává se, že v nadcházejících letech zažijí velký rozkvět. Výchozím bodem je to, že tento hospodářský růst může jít ruku v ruce s udržitelností životního prostředí. MSP jsou páteří evropského hospodářství a důležitými hybateli hospodářského růstu a tvorby pracovních míst.

Je důležité, aby tvůrci politiky plně pochopili potenciál zelené ekonomiky a zároveň si uvědomovali, jakým obtížím MSP v současnosti čelí, především pokud jde o ekologizaci jejich výrobků, výrobních procesů, obchodních postupů a služeb. Zelený akční plán Komise pro malé a střední podniky je vítanou iniciativou, která je další pobídkou k tomu, aby MSP rozvíjely přínosy zeleného růstu.

V průběhu konzultací se zainteresovanými stranami, které byly vedeny při vypracovávání této zprávy, bylo poukázáno na řadu problémů. Na jedné straně panuje velmi široká shoda na tom, že zelený růst má mnoho přínosů. Avšak současně mnoho podnikatelů, MSP a odvětvových sdružení upozornilo na některé vážné problémy, s nimiž se v současnosti potýkají. Ty lze obecně rozdělit do těchto kategorií: financování, výzkum, vývoj a inovace, získávání potřebných znalostí a stávající regulační rámec.

Někteří účastníci rovněž poukazovali na obecnou nechuť evropských občanů riskovat. Již v rané fázi vzdělávání by měla být mládež seznamována s podnikatelskou činností a souvisejícími tématy, jako jsou například různé formy financování. K dosažení úspěchu je často nutné zažít porážku a shoda panovala rovněž na tom, že úpadkové právo je často příliš přísné a po neúspěchu v podnikání není snadní začít znovu.

Pokud jde o financování MSP, většina problémů, s nimiž se tyto podniky potýkají, jsou dobře známé a popsané. Jednou z hlavních obtíží při sjednávání smlouvy o úvěru je nedostatek informací mezi MSP a věřiteli. Obě strany se shodují na tom, že lepší komunikace by měla pomoci věřitelům lépe chápat potřebu MSP získat úvěr a MSP lépe porozumět jednotlivým možnostem úvěru. Rizikový kapitál, business angels a crowd funding by měly být více propagovány jako způsoby financování, které jsou alternativou běžných bankovních úvěrů. S ohledem na velmi široký rozsah požadavků na financování, které se liší podle druhu výrobku, velikosti firmy, technologie, inovativnosti atd., by Komise měla tyto aspekty zohledňovat při vytváření programů, nástrojů a iniciativ. Zejména pro zelenou ekonomiku, která využívá nových technologií a obchodních modelů, je vzhledem k určité nejistotě ohledně návratnosti investic nutná široká škála nástrojů.

Dalším klíčovým předpokladem rozvoje příležitostí v oblasti zeleného růstu je sdílení a šíření poznatků. Oproti nadnárodním firmám nemají MSP často stejný přístup k sítím znalostí, aby mohly sledovat nejnovější technický vývoj nebo aby oslovily potenciální klienty či investory. Z těchto důvodů je samostatná část této zprávy vyhrazena otázce, jak mohou MSP více využívat znalostí, které jsou k dispozici. Nejdůležitějšími faktory jsou zde mezioborová spolupráce, vytváření neformálních sítí a neocenitelná úloha, kterou v tomto ohledu mohou a měly by hrát odvětvové svazy. Jde o to, jak rovněž zaznělo při konzultacích se zainteresovanými stranami, že odvětvové svazy a neformální sítě jsou hlavním zdrojem informací, od technologií, přes dodavatele, až po programy státní podpory a další aspekty. V odvětvích, kde tyto platformy chybí, by měly Komise a členské státy zasáhnout a podobné služby zajistit.

Značný potenciál zelené ekonomiky lze plně využít pouze v případě, že bude pro výzkum, vývoj a inovace existovat odpovídající rámec. Ačkoli výzkum, vývoj a inovace lze do jisté míry povzbudit různými programy veřejné podpory, nejvýznamnější hnací silou je otevřený, stabilní regulační a investiční rámec, který vytváří příznivé prostředí pro inovace. To znamená prostředí, kdy vstup na trh netrvá dlouho, kdy výběr vítěze neprobíhá uměle, ale je ponechán na tržních silách, a kdy nejsou již od počátku vyloučeny potenciální inovativní technologie či výrobky.

Tím se také zabývá část zprávy věnovaná regulaci, která je další velkou překážkou růstu obecně, a zeleného růstu zvlášť. Bylo poukázáno na některé problémy, jak během konzultací se zainteresovanými stranami, tak během slyšení o podpoře inovativních nových podniků a MSP, které uspořádal výbor ITRE Evropského parlamentu, a sice že příliš často existuje nadměrné množství přísných pravidel, oznamovacích povinností či náležitostí při předkládání žádostí. Konkrétněji jsou to například tzv. gold-plating a různý výklad ze strany jednotlivých regulačních orgánů, což zvyšuje zátěž a představuje překážku pro fungování vnitřního trhu. Rozhodnutí Komise stáhnout některé legislativní návrhy, které jsou pokládány za příliš zatěžující, lze přivítat. Poukazuje na to, že Komise a členské státy by při navrhování nového právního předpisu měly nejprve přemýšlet o tom, jaký problém nebo jaké selhání trhu chtějí vyřešit.

Pokud jde o programy podpory, vyzývá zpravodaj Komisi, aby vypracovala pokyny pro zefektivnění odlišných vnitrostátních systémů, aby vznikl jednotnější soubor opatření. Jedním z klíčových aspektů, na které by se měly soustředit vlády, aby pokračovala ekologizace našeho hospodářství a aby bylo hospodárně nakládáno s veřejnými prostředky, je hledat vyspělé technologie, které jsou nákladově efektivní. Vyvarovat by se naopak měly podpory rozsáhlého zavádění nákladných nových technologií. V tomto případě by se měly vlády raději ujmout úlohy zprostředkovatele, kdy podpoří menší zkušební projekt, který přispěje k dalšímu rozvoji dané technologie.

Závěrem zpravodaj v návrhu zprávy upozorňuje na některé další významné výzvy, jako jsou potenciál podnikání žen, poučení spotřebitelé a opatření na podporu podnikání obecně.

Je zřejmé, že zelený růst má značný potenciál, který však nelze plně využít, pokud nejsou splněny určité základní podmínky. Mezi tyto podmínky patří rozvoj podnikatelského myšlení, vytvoření otevřených pravidel podporujících inovace, zajištění různorodějšího přístupu k financování nebo rozšíření příležitostí ke sdílení znalostí.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (1.4.2015)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k příležitostem v oblasti zeleného růstu pro MSP
(2014/2209(INI))

Navrhovatelka: Liadh Ní Riada

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že je zásadní, aby energetická účinnost a účinné využívání zdrojů tvořily základ evropské průmyslové obnovy, pokud si má evropský průmysl zachovat i do budoucna udržitelný, inkluzivní a konkurenceschopný růst;

B. vzhledem k tomu, že MSP, které dodržují environmentální standardy, rozšiřují své podnikatelské příležitosti a budou lépe schopny čelit tlaku na náklady způsobenému vzrůstajícími náklady na zdroje;

C. vzhledem k tomu, že MSP jsou ekonomickou základnou Evropy a výrazně napomáhají hospodářské a sociální soudržnosti v členských státech, přičemž představují přibližně 99 % všech evropských podniků a přibližně 75 milionů pracovních míst;

D. vzhledem k tomu, že přístup k financování nadále zůstává jednou z největších výzev pro vytvoření, přežití a růst MSP, mikropodniků, sociálních podniků a družstev; vzhledem k tomu, že usnadnění přístupu MSP k financování je zásadní pro přijetí ekologičtějších technologií a pro investice do udržitelných podnikatelských praktik; vzhledem k tomu, že soukromý sektor by měl hrát významnou úlohu při nalézání alternativních metod financování;

E. vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit potenciál rozpočtu EU jako proinvestičního rozpočtu k usnadnění přístupu evropských MSP k financování díky omezení byrokracie a prostřednictvím vyčleněných finančních nástrojů a navýšením financování LEO (místních podnikatelských kanceláří); zdůrazňuje, že je nutné posílit vývoj uživatelsky vstřícných postupů pro různé druhy podpory;

F. vzhledem k tomu, že nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by mohl být klíčovým zdrojem financování pro MSP, kromě využití příležitostí, které již dnes skýtá rozpočet EU;

1. zdůrazňuje přidanou hodnotu rozpočtu EU v tom, jak pomáhá MSP, mikropodnikům, sociálním podnikům a družstvům získat přístup k financování a k mezinárodním trhům, zejména prostřednictvím programu COSME a v rámci programu Horizont 2020 a Evropského strukturálního a investičního fondu (ESIF); zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitrostátní regulační orgány interpretovaly předpisy jasně a v celé EU jednotně, a že je zapotřebí zavést transparentní pravidla pro zadávání veřejných zakázek,

2. konstatuje, že programy EU dostatečně nepřispívají v ekologické inovaci a k oběhovému hospodářství, a vyzývá tudíž Komisi, aby finanční prostředky z programů COSME a Horizont 2020 více zaměřovala na rozvoj ekologicky inovativních řešení ze strany malých a středních podniků a pro tyto podniky a podporovala financování určené na zdokonalení modelů výrobků a výkonnosti postupů, které bude vycházet z úspěšných zkušeností v minulém VFR; obzvláště se domnívá, že musí být plně proveden nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020;

3. konstatuje, že Komise klade značný důraz na rizikový kapitál pro účely lepšího přístupu MSP k financování; tento kapitál je bezpochyby nezbytný, ale využije jej jen malý počet MSP;

4. naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby poskytly větší podporu zejména komunitním MSP a sociálním podnikům, a zejména pak těm z nich, které napomáhají posilovat účinnost využívání energie a zdrojů a také systémů obnovitelné energie;

5. zdůrazňuje, že je třeba vytvářet pobídky pro výzkum a investice do nových a pokročilých technologií, které umožňují vývoj směrem k udržitelnému růstu a vytváření „zelených“ pracovních míst, a to prostřednictvím politických rámců na úrovni členských států i EU; zdůrazňuje skutečnost, že je třeba posílit soudržnost mezi právními předpisy EU s cílem posílit součinnost a právní jistotu;

6. poukazuje na to, že je třeba zajistit koordinaci a komplementaritu mezi finančními nástroji v rozpočtu Unie, zejména nástroji evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), evropského programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a programu LIFE;

7. vybízí členské státy, aby podpořily ekologické MSP, mikropodniky, sociální podniky a družstva, jež by vytvářely udržitelná pracovní místa, včetně pracovních míst pro mladé lidi, a to zejména zdokonalením tvorby právních předpisů, snižováním nepřiměřené administrativní zátěže, poskytováním daňových úlev a přijetím zvláštních sociálních opatření pro drobné podnikatele a umožněním jejich lepšího přístupu k financování prostřednictvím programů EU;

8. bere na vědomí nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že MSP a mikropodniky, včetně ekologických a inovativních, by se měly stát významnými příjemci pomoci z tohoto fondu, s ohledem na to, že účinné využívání zdrojů lze považovat za vysoce rizikovou investici a že bankovní půjčky dosud představují hlavní zdroj financování MSP; zdůrazňuje potenciál, který má účinné využívání zdrojů pro hospodářský růst a skutečnost, že to přináší mnoho podnikatelských příležitostí pro MSP.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	1.4.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Carlos Iturgaiz, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureșan, Victor Negrescu, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Marco Valli, Daniele Viotti, Marco Zanni
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Michał Marusik, Andrey Novakov, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (30.3.2015)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k příležitostem v oblasti zeleného růstu pro MSP
(2014/2209(INI))

Navrhovatel: Dan Nica

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje význam jednotlivých evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro posilování konkurenceschopnosti MSP, podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a podporu účinného využívání zdrojů; zastává názor, že tyto fondy přispějí k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a rovněž jejích stěžejních iniciativ; zdůrazňuje význam tematické koncentrace, aby bylo zajištěno, že jsou možnosti financování zaměřeny na zelený růst;

2. vyzývá Komisi, aby nadále zjišťovala hlavní překážky bránící plnému využití dostupných finančních prostředků a zajistila co nejmenší administrativní zátěž a aby navrhovala jasné a realizovatelné politiky a kombinovala je se stávajícími strategiemi a možnostmi podpory, aby vznikl základ pro specifická doporučení pro činnosti a poskytovala poradenství ve věci přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a podporovala jej; domnívá se, že tyto politiky by dodatečně pobízely MSP k investicím jak do postupů ke zlepšení své zdrojové a energetické účinnosti, tak do ekologických inovací, s cílem podpořit pracovní příležitosti v EU, posílit udržitelný růst a ochranu životního prostředí a klimatu;

3. naléhavě vyzývá místní a regionální orgány, aby malým a středním podnikům poskytovaly příslušné informace a analýzy týkající se výrobních odvětví a výrobní struktury, v nichž mohou pokračovat v zeleném růstu, a aby je v tomto směřování podporovaly;

4. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby tyto překážky odstraňovaly a zjednodušovaly přístup MSP k úvěrům, a to i díky finančním pobídkám, a aby přilákaly soukromý kapitál, aniž by tím narušovaly pravidla hospodářské soutěže a způsobily další administrativní zátěž a zbytečná nařízení, která jsou pro MSP nedosažitelná; domnívá se, že v zájmu zajištění komplementarity programů financování pro MSP je nezbytné koordinovat opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont 2020, a to jak celostátně, tak regionálně; zdůrazňuje, že je důležité přijímat taková legislativní opatření, která by MSP umožňovala udržet si konkurenceschopnost;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly rychlé a trvalé řešení mimořádného nahromadění nevyřízených plateb souvisejících s regionální politikou a řízením pomoci z evropských strukturálních a investičních fondů za minulé programové období, a zajistily tak, že MSP jako projektoví partneři nebudou z důvodu zpoždění v platbách odrazeni od účasti v programech a projektech podpory;

6. vyzývá členské státy a Komisi, aby pro projekty financované Evropskou unií vypracovaly jasná a objektivní výběrová kritéria, aby se zvýšila přitažlivost projektů, které by podpořily udržitelný růst a které by mohly výzvy v oblasti životního prostředí přeměnit na příležitosti k růstu; domnívá se, že při zřizování monitorovacích a hodnotících výborů by mělo být zajištěno vyvážené zastoupení všech relevantních subjektů, včetně sociálních partnerů, sdružení MSP a místních a regionálních orgánů; má za to, že systémy monitorování a vykazování by měly být založeny na ukazatelích týkajících se přínosu MSP k zelenému růstu a o dopadu finančních prostředků určených MSP na zelená pracovní místa a uhlíkovou stopu;

7. vyzývá všechny členské státy, aby při zohlednění svých národních a regionálních potřeb zapracovaly do svých operačních programů veřejné zakázky šetrné k životnímu prostředí a aby povzbuzovaly své vnitrostátní, regionální a místní orgány ke zvýšení podílu veřejných zakázek šetrných k životnímu prostředí, a tím podnítily podporu nových pracovních příležitostí a zeleného růstu pro MSP (např. recyklaci, výrobu obnovitelné energie, energetickou účinnost a projekty úspory energie); vyzývá Komisi, aby sdělila Parlamentu, jaké procento nebo kolik MSP investujících do zeleného růstu a ekologických inovací je v jednotlivých členských státech financováno z operačních programů, a informovala o dosažených výsledcích a počtu vytvořených a zachovaných pracovních míst; doporučuje vynaložení dalšího úsilí na cestě k dosažení součinnosti prostřednictvím integrovaného využití dostupných finančních prostředků;

8. vybízí k rozšíření režimů inovační podpory, například k zeleným inovačním poukázkám, které mohou přispět k tomu, aby byly zavedeny udržitelné technologie a řešení šetrná k životnímu prostředí a odolná proti změně klimatu; pokud jde o žádosti o podporu, domnívá se, že pravidla musí být jednoduchá a jasná a že by neměla představovat administrativní zátěž; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby nalezly inovační řešení v oblasti financování na podporu MSP a aby poskytly plně dostupné finanční nástroje; připomíná, že udržitelný růst a inovační kapacity evropských MSP jsou jednou z hlavních konkurenčních výhod, jimiž EU disponuje na globalizovaných trzích;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly vytvoření tematických a geografických nebo regionálních platforem, klastrů a regionálních a místních sdružení MSP, jejichž prostřednictvím by narůstající a průlomové projekty v oblasti ekologických inovací přitahovaly soukromé a veřejné investice, a aby vybízely ke spolupráci mezi zainteresovanými stranami s cílem obohatit evropský hodnotový řetězec; vítá iniciativy v oblasti životního prostředí, které nedávno navrhla Komise, a vyzývá členské státy, aby společně s podnikatelským odvětvím a občanskou společností navázaly partnerství v oblasti inovací zaměřených na udržitelný rozvoj;

10. vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly obzvláště na vědomí příležitosti a výzvy, které venkovské oblasti vykazují s ohledem na MSP, zelený růst a ekologické inovace, a aby na ně reagovaly;

11. vyzývá členské státy (na úrovni představitelů národních, regionálních a místních politik a řídících orgánů), aby neustále prosazovaly udržitelný růst na základě strategií inteligentní specializace a se zapojením nejvýznamnějších zainteresovaných stran, který podporuje vytváření skupin, součinnosti a sítí kolem činností v oblasti zelené ekonomiky; žádá Komisi, aby Parlamentu podávala zprávy o provádění strategií inteligentní specializace na národní, případně regionální úrovni, a zejména pokud jde o různé modely následné akce uplatňované v EU a členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly informace o praktických opatřeních, která byla přijata k vytvoření kompetencí ekologicky inovativních MSP na základě propojení regionálních center inovací a klíčových podpůrných sítí;

12. zdůrazňuje, že je třeba informovat MSP o příležitostech ke konkurenceschopnosti a růstu a o pracovních příležitostech a příležitostech týkajících se ochrany životního prostředí, které mohou tyto nové podnikatelské modely a postupy přinést; naléhavě žádá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby lépe informovaly MSP o příležitostech v oblasti zeleného růstu (jako je energetická a materiálová účinnost) a o rozsahu a dopadech přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku tím, že mezi MSP a podnikateli budou o této skutečnosti zvyšovat povědomí; vyzývá orgány veřejné moci, aby řešily nedostatek znalostí, zdrojů a dovedností, tím že budou proaktivně poskytovat poradenství a odbornou pomoc a budou podporovat výměny osvědčených postupů;

13. vyzývá Komisi, aby v rámci regionální politiky vypracovala zvláštní programy, které budou zastupovat všechny podstatné prvky zeleného růstu pro MSP; zdůrazňuje, že v kontextu zeleného růstu MSP je důležité plně využít podnikatelského potenciálu mladých lidí; vyzývá Komisi, aby připravila opatření, která by propojila vzdělávací zařízení a evropské programy a opatření na podporu zelené ekonomiky; žádá Komisi a členské státy, aby využily všech prostředků, které mají k dispozici, k poskytování poradenství pracovníkům MSP a zvýšily jejich informovanost s cílem zlepšit jejich znalosti a dovednosti; žádá, aby se podpora odborné přípravy zaměřila na mládež a na nejvíce znevýhodněné skupiny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.3.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 2 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Victor Boștinaru, Mercedes Bresso, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Martina Anderson, Daniel Buda, Enrique Calvet Chambon, Salvatore Cicu, Tunne Kelam, Ivana Maletić, Dan Nica, Jan Olbrycht, Bronis Ropė, Julie Ward, Milan Zver
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Maria Noichl

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	14.4.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	54 4 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Soledad Cabezón Ruiz, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Dawid Bohdan Jackiewicz, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Aldo Patriciello, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	José Blanco López, Simona Bonafè, Lefteris Christoforou, Cornelia Ernst, Eugen Freund, Werner Langen, Michèle Rivasi, Maria Spyraki, Marco Zullo
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Enrique Calvet Chambon, Stanisław Ożóg

Právní upozornění - Ochrana soukromí