Postup : 2014/2245(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0173/2015

Předložené texty :

A8-0173/2015

Rozpravy :

PV 08/09/2015 - 11
CRE 08/09/2015 - 11

Hlasování :

PV 09/09/2015 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0308

ZPRÁVA     
PDF 304kWORD 327k
27. 5. 2015
PE 546.892v02-00 A8-0173/2015

o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Tamás Deutsch

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“ ze dne 23. července 2014 (dále jen „šestá zpráva o soudržnosti“),

–       s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162, 174 až 178 a 349 této smlouvy,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–       s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(7),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8),

–       s ohledem na „Územní agendu Evropské unie 2020: K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění“ schválenou na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj konaném dne 19. května 2011 v maďarském Gödöllő,

–       s ohledem na osmou zprávu Komise o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Městský a regionální rozměr krize“ ze dne 26. června 2013,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro účinnou politiku soudržnosti(9),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(10),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(11),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Evropské unie(12),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o odkládaném zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020(13),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2011 s názvem „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU“ (COM(2011)0662),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 s názvem „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–       s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora s názvem „Finanční nástroje pro malé a střední podniky spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj“ (zvláštní zpráva č. 2/2012),

–       s ohledem na závěry Rady o „šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst“ přijaté Radou pro obecné záležitosti (soudržnost) dne 19. listopadu 2014,

–       s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti(14),

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Šestá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst“(15),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2015 o srovnávacím přehledu EU v soudnictví (COM(2015) 0116),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. ledna 2015 s názvem „Návrh opravného rozpočtu č. 2/2015“ (COM(2015)0016),

–       s ohledem na výroční zprávu za rok 2013 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0173/2015),

A.     vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU hraje nepochybně rozhodující úlohu při zmenšování rozdílů mezi regiony, posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi regiony členských států a podpoře vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje hlavní celoevropskou politiku investic do reálné ekonomiky a je zavedeným nástrojem na podporu růstu a vytváření pracovních míst v EU s rozpočtem přesahujícím 350 miliard EUR do roku 2020; vzhledem k tomu, že se v souvislosti s hospodářskou krizí ukazuje, že politika soudržnosti je zásadním nástrojem k udržení úrovně investic v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že v některých členských státech je hlavním zdrojem veřejných investic; vzhledem k tomu, že konkrétnost a viditelnost výsledků politiky soudržnosti potvrdila řada různých metod hodnocení;

B.     vzhledem k tomu, že poslední údaje za rok 2013 ukazují, že dlouhodobá nezaměstnanost v Unii byla na historicky vysoké úrovni dosahující 5,1 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost zásadním způsobem ovlivňuje život lidí a může se zejména v okrajových regionech stát strukturálním problémem;

C.     vzhledem k tomu, že v poslední době došlo v Unii k reálnému poklesu veřejných investic o 15 %, a vzhledem k tomu, že řada regionů, zejména těch, které se potýkají s demografickými problémy, není schopna řádně přispívat k naplňování cílů strategie Evropa 2020, zejména hlavního cíle, kterým je dosáhnout 75% zaměstnanosti do roku 2020, cíle snížit chudobu o 20 milionů lidí a cíle omezit předčasné ukončování školní docházky;

D.     vzhledem k tomu, že je opodstatněné, že se cíle politiky soudržnosti v čase vyvíjely v reakci na nové výzvy a hrozby, jimž EU čelí, a že samotná politika se více propojila s celkovým politickým programem EU; vzhledem k tomu, že původní úloha politiky soudržnosti (posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti ve všech regionech EU a obzvláště v méně rozvinutých a nejvíce znevýhodněných regionech) by nicméně měla být posílena; vzhledem k tomu, že na politiku soudržnosti by nemělo být pohlíženo jako na pouhý nástroj k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a jiných rozvojových strategií EU, ale také jako na investiční politiku na daných územích;

E.     vzhledem k tomu, že podle šesté zprávy o soudržnosti měla hospodářská krize negativní vliv na dlouhodobý trend snižování nerovností mezi regiony a přes určité pozitivní tendence na začátku nového programového období zůstávají rozdíly mezi regiony v různých oblastech značné;

F.     vzhledem k tomu, že skrze tematické zaměření jsou zdroje politiky soudržnosti omezeny na určitý počet strategických cílů s potenciálem posílit růst a přispět k tvorbě pracovních míst, sociálnímu začleňování, ochraně životního prostředí a cílům v oblasti změny klimatu;

G.     vzhledem k tomu, že bez řádné správy nelze vzhledem k potřebě účinnějšího zapojení všech partnerů na celostátní, regionální a místní úrovni v souladu se zásadou víceúrovňové správy a zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti dosáhnout vysoké úrovně růstu ani hospodářského sbližování regionů;

H.     vzhledem k tomu, že dohody o partnerství a operační programy jsou strategickými nástroji, kterými se řídí investice v členských státech a regionech, jež jsou stanoveny v článcích 14, 16 a 29 nařízení o společných ustanoveních spolu s harmonogramem pro jejich předložení a přijetí, podle něhož měly být dohody o partnerství přijaty nejpozději do konce srpna 2014 a operační programy nejpozději do konce ledna 2015;

I.      vzhledem k tomu, že Rada na neformálním setkání v maďarském Gödöllő v roce 2011 požádala nadcházející předsednictví pro roky 2015 a 2016, aby s ohledem na praktické fungování Územní agendy EU 2020 posoudila a zvážila, zda je třeba provést přezkum této agendy, a poté případně tento přezkum provedla;

J.      vzhledem k tomu, že podle článku 175 SFEU členské státy provádějí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly cílů celkového harmonického rozvoje a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že investiční plán proto bude rovněž přispívat k plnění těchto cílů;

Dosažené výsledky a problémy politiky soudržnosti v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí (programové období 2007–2013)

1.      zdůrazňuje, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem Evropské unie ke zmírnění hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi evropskými regiony, k posílení jejich konkurenceschopnosti, boji proti změně klimatu a energetické závislosti, a zároveň tak přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že ač je pro některé členské státy a regiony obtížné zajišťovat spolufinancování, investice v rámci politiky soudržnosti významně zmírnily negativní dopady hospodářské a finanční krize a poskytly stabilitu regionům tím, že zajistily plynutí finančních prostředků v okamžiku, kdy státní a regionální veřejné a soukromé investice prudce poklesly; zdůrazňuje, že peněžní prostředky politiky soudržnosti činily 21 % veřejných investic v celé EU a 57 % v příslušných zemích dohromady;

2.      zdůrazňuje, že politika soudržnosti prokázala svou schopnost rychle reagovat a pomocí flexibilních opatření řešit nedostatečné investice členských států a regionů, přičemž například snížila vnitrostátní spolufinancování a poskytla dodatečné zálohy a přesměrovala 13 % celkových finančních prostředků (45 miliard EUR) na podporu hospodářské činnosti a zaměstnanosti s přímými dopady; domnívá se, že je tedy třeba provést důkladný střednědobý přezkum cílů a úrovní financování podle vývoje, který by ovlivňoval sociální a ekonomickou situaci členských států nebo jejich regionů;

3.      zdůrazňuje, že Smlouva o Evropské unii zahrnuje cíl podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy (článek 3 Smlouvy o EU);

4.      vítá nedávnou reformu politiky soudržnosti zaměřenou na řešení těchto problémů, která vychází z uceleného strategického rámce na období let 2014–2020 s jasnými cíli a pobídkami pro všechny operační programy; vyzývá všechny subjekty, zejména nejvýznamnější příslušné orgány, aby zajistily účinnost a účelnost provádění nového legislativního rámce politiky soudržnosti tak, že budou klást velký důraz na dosahování lepší výkonosti a výsledků; vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby zavedly řádně fungující mechanismy víceúrovňové správy a koordinace za účelem zajištění soudržnosti mezi programy, podporou strategie Evropa 2020 a doporučeními pro jednotlivé země;

5.      zdůrazňuje, že pro účinnost politiky soudržnosti je rozhodující stabilní fiskální a ekonomické prostředí a také efektivní regulační, správní a institucionální prostředí, které však nesmí narušovat dosahování jejích cílů; v této souvislosti připomíná, že pozastavení plateb podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních by mohlo oslabit schopnost státních, regionálních a místních orgánů účinně plánovat a čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020; poukazuje na to, že za účelem dosažení cílů v oblasti soudržnosti i cílů strategie Evropa 2020 musí být politika soudržnosti úzce sladěna s odvětvovými politikami a je nutno dosáhnout synergií s dalšími investičními programy EU; připomíná však, že v souladu s článkem 175 SFEU směřují všechny hospodářské politiky k dosažení cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

6.      zdůrazňuje, že zvýšení správní kapacity pro plánování, provádění a hodnocení v členských státech má zásadní význam pro včasné a úspěšné provádění politiky soudržnosti;

7.      poukazuje na to, že ačkoli politika soudržnosti zmírnila dopady krize, regionální rozdíly jsou i nadále velké, a že cíle politiky soudržnosti – snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly a poskytovat zvláštní podporu pro méně rozvinuté regiony – dosud nebylo všude dosaženo;

8.      poukazuje na to, že navzdory krizi a skutečnosti, že místní finance jsou vystaveny značnému tlaku, místní a regionální orgány musí nadále plnit požadavky občanů na dostupnější veřejné služby vyšší kvality;

9.      zdůrazňuje význam reindustrializace EU pro dosažení takového objemu průmyslové výroby, aby podíl průmyslu na HDP členských států představoval do roku 2020 přinejmenším 20 %; připomíná proto, že z hlediska podpory zaměstnanosti a růstu v Evropě je důležité aktivně podporovat a upevňovat zásadu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a regulační spolehlivosti;

Problémy v oblasti provádění a plateb

10.    vyjadřuje vážné znepokojení nad značnými strukturálními prodlevami při zahajování programových období politiky soudržnosti, což vede k opožděnému přijímání operačních programů, mimo jiné i prostřednictvím převodu prostředků; podotýká, že tyto prodlevy mohou zesílit tlak na platby, zejména v roce 2017 a 2018, a tím ještě vyostřit politováníhodnou situaci ohledně nevyřízených plateb, jež za programové období 2007–2013 dosáhly výše cca 25 miliard EUR; konstatuje, že ačkoli z hlediska širší perspektivy je situace v oblasti politiky soudržnosti lepší než v oblasti rozvoje venkova či rybolovu, znepokojení přetrvává, neboť některé členské státy značný počet programů dosud nepřijaly; zdůrazňuje, že tato prodlení mohou oslabit důvěryhodnost politiky soudržnosti a rozpočtové politiky EU i jejich účinnost a udržitelnost a že v důsledku těchto prodlení nebudou moci státní, regionální a místní orgány schopny ukončit provádění za období 2007–2013 a účinně plánovat a čerpat prostředky z ESIF na období 2014–2020; vítá úsilí členských států a Komise, jež v tomto směru v poslední době vyvinuly, avšak vyzývá Komisi, aby učinila vše pro to, aby všechny zbylé operační programy byly bezodkladně přijaty, neboť Parlament již schválil revizi víceletého finančního rámce, která je nezbytná pro použití nepřidělených zdrojů za rok 2014, a doprovodný návrh opravného rozpočtu;

11.    připomíná, že problém neustálých zpoždění plateb se více než jakékoli jiné oblasti politiky EU týká politiky soudržnosti, kdy na konci roku 2014 nebyly proplaceny faktury za programy financované z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti v letech 2007–2013 ve výši 24,8 miliardy EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje zvýšení o 5,6 %; vybízí Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů k úhradě těchto neprovedených plateb; zdůrazňuje, že tato situace dopadá především na nejmenší a neohroženější příjemce pomoci v rámci politiky soudržnosti, jako jsou malé a střední podniky, nevládní organizace a sdružení, které mají omezenou možnost výdaje si předfinancovat;

12.    vítá skutečnost, že Rada, Komise a Parlament dospěly k dohodě o snížení objemu neprovedených plateb, zejména v rámci politiky soudržnosti, tak aby v průběhu VFR tento objem poklesl na svou strukturální úroveň ke konci roku, jak je stanoveno ve společném prohlášení, které je přiloženo k dohodě o rozpočtu na rok 2015, a bere na vědomí dokument Komise, jenž se týká prvků platebního plánu vypracovaného k obnově udržitelné úrovně rozpočtu EU, který Parlament obdržel dne 23. března 2015; připomíná Komisi její závazek předložit co nejdříve platební plán, v každém případě nejpozději před představením návrhu rozpočtu na rok 2016; kromě toho připomíná všem orgánům, že se zavázaly k dohodě o tomto plánu a jeho realizaci do roku 2015 a k přezkumu stávajícího VFR v polovině období;

13.    zdůrazňuje, že navrhovaným přehodnocením stropů VFR(16), kdy má podle čl. 19 odst. 2 nařízení o VFR dojít k převodu 11,2 miliardy EUR v závazcích na mezisoučet v okruhu 1b a podle čl. 13 odst. 2 písm. a) finančního nařízení k převodu(17) 8,5 miliardy EUR v závazcích z roku 2014 do roku 2015, se vyhneme zrušení těchto plateb v okruhu 1b, avšak toto přehodnocení neřeší základní problém zpoždění při plánování programů, ani nemění nic na tom, že chronicky zpožděná realizace programů a systematické zpožďování plateb může pro konečné příjemce představovat zásadní problém;

14.    zdůrazňuje, že výše zmíněné nevyřízené platby v rámci okruhu 1b rozpočtu EU jsou ve skutečnosti nejdůležitějším faktorem, který bezprostředně ohrožuje provádění politiky soudržnosti jak za předchozí období, tak výhledově i v současném programovém období 2014–2020; opakuje, že dopad těchto nevyřízených plateb silně pociťují subjekty politiky soudržnosti v praxi, někdy krajním způsobem; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala plán se zvláštním harmonogramem konkrétních, postupně přijímaných politických opatření, která budou podpořena rozpočtovými prostředky, za účelem snížení a následného odstranění všech nevyřízených plateb; doufá, že Rada konečně vezme na vědomí vážnost a neudržitelnost této situace a bude připravena aktivně přispívat k nalezení stabilního řešení tohoto problému; je přesvědčen, že tato opatření by měla v první řadě zajistit, aby se rok 2015 stal rokem, kdy tyto nevyřízené platby budou viditelně sníženy,

15.    zdůrazňuje, že je zcela nezbytné zahájit provádění operačních programů, jakmile budou přijaty, s cílem maximalizovat výsledky investic, podpořit vytváření pracovních míst, zvýšit růst produktivity a přispívat k dosahování klimatických a energetických cílů Unie, a že Komise a členské státy by měly udělat maximum pro urychlení jejich přijetí, aniž by tím byla dotčena jejich kvalita; požaduje, aby Komise analyzovala všechny možné způsoby zjednodušení svých interních postupů, přičemž by věnovala velkou pozornost nutnosti dále bojovat proti podvodům, s cílem zajistit zrychlení postupů založené na dvou scénářích pro přijímání operačních programů, aby zabránila dalším odkladům v zahájení jejich provádění;

16.    s ohledem na výše uvedené žádá Komisi, aby sdělila Parlamentu, jaká opatření hodlá přijmout za účelem co nejrychlejšího provedení operačních programů, zejména s cílem zabránit rušení finančních závazků v roce 2017, spolu s plánovaným harmonogramem, aby vysvětlila dopad zpoždění plateb na zahájení provádění nových operačních programů a aby předložila řešení, jež co nejvíce omezí škody; dále požaduje, aby Komise v souvislosti se zprávou o výsledcích jednání podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních přezkoumala možný dopad opožděného zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020 na růst a pracovní místa a aby na základě získaných poznatků poskytla příslušná doporučení;

17.    domnívá se, že VFR na období 2014–2020, který vyplynul z návrhu Komise na změnu nařízení o VFR, k převedení těch prostředků, které nebyly přiděleny v roce 2014, jen do roku 2015, významně zvyšuje riziko zrušení závazků v roce 2018 pro programy, které nebyly přijaty v roce 2014, a tudíž nepodporuje plné využívání zdrojů či účinnou podporu EU pro investice EU v oblasti růstu a zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby při sestavování strategické zprávy za rok 2017 podle článku 53 nařízení o společných ustanoveních navrhla s dostatečným předstihem vhodná legislativní a jiná opatření, aby se zamezilo riziku rušení závazků;

18.    je znepokojen nízkou mírou čerpání finančních prostředků v programovém období 2007–2013 v některých členských státech, a upozorňuje, že by měly být řešeny důvody tohoto stavu, aby se zabránilo opakování stejných problémů v příštím období; zdůrazňuje, že pro efektivní a účinné provádění politiky soudržnosti je nezbytná správní kapacita; zdůrazňuje, že nestabilita ve veřejné službě v kombinaci se slabou koordinací politik může ohrozit úspěšné provádění ESIF a že může ohrožovat účinné řízení politiky obecně;

19.    navrhuje, že pro přípravu příštího programového období by mohly být právní předpisy týkající se programování zavedeny zvlášť, ještě před rozpočtovými návrhy, což by vedlo k oddělení diskuse o obsahu a peněžních prostředcích a ponechalo dostatek času pro důkladnou přípravu programů; připomíná, že navzdory skutečnosti, že právní předpisy jsou velmi rozsáhlé, nevede to k úplné jistotě pro členské státy a regiony a může to být zdrojem různých výkladů; podotýká, že stále existuje prostor pro zjednodušení právních předpisů;

20.    vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila uplatnění finančních oprav nebo pozastavení plateb a zohlednila přitom případné dopady na zaměstnanost a růst;

Politika soudržnosti středem inteligentních a udržitelných investic podporujících začlenění na období 2014–2020

21.    opakuje, že prvotní úlohou politiky soudržnosti je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a snižovat regionální rozdíly a podporovat zejména méně rozvinuté regiony; zdůrazňuje, že tato politika svou povahou a původním uspořádáním, jak je uvedeno ve Smlouvě, ze své podstaty přispívá k cílům Unie, zejména k cíli strategie Evropa 2020 týkajícímu se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a k základnímu cíli Smlouvy, kterým je posilování územní soudržnosti;

22.    vítá nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a jeho možný pákový efekt; zdůrazňuje, že hlavním cílem fondu EFSI by mělo být zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a že by tudíž měl přinášet prospěch všem regionům EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit adicionalitu jeho zdrojů a tím komplementárnost a synergii mezi tímto fondem a ESIF, přičemž musí být vzájemně finančně oddělené, a ve stejném duchu doporučuje dotčeným stranám, aby navázaly na zkušenosti získané při provádění Plánu evropské hospodářské obnovy v roce 2008, zejména pokud jde o inteligentní investice;

23.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší koordinaci a větší provázanost všech investičních a rozvojových politik EU, zejména politiky soudržnosti, a ESIF, dalších fondů EU a státních a regionálních nástrojů financování, aby bylo zajištěno, že se budou doplňovat, že bude posílena jejich součinnost a že se nebudou překrývat či duplikovat, a aby byla zaručena vysoká evropská přidaná hodnota financování z prostředků EU; vyzývá Komisi, aby o synergiích informovala v nadcházejících zprávách týkajících se soudržnosti; navrhuje, aby provádění tohoto nového investičního plánu EU navazovalo na zkušenosti tří společných iniciativ – JEREMIE, JESSICA a JASMINE, které umožnily zvýšení výsledků strukturálních fondů z částky 1,2 miliardy EUR v období 2000–2006 na částku 8,4 miliardy EUR v období 2007–2012; žádá, aby byla na základě konzultací s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) provedena rozsáhlá podrobná analýza;

24.    zdůrazňuje, že právní předpisy týkající se politiky soudržnosti zajišťují větší využití finančních nástrojů s cílem zdvojnásobit v období 2014–2020 jejich příspěvek na přibližně 25–30 miliard EUR tím, že rozšiřují jejich tematický rozsah a poskytují větší flexibilitu členským státům a regionům; zdůrazňuje úlohu finančních nástrojů při využívání doplňkových veřejných nebo soukromých společných investic s cílem řešit selhání trhu v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti; podporuje především iniciativu pro malé a střední podniky v oblasti sdílení rizik a vyzývá Komisi, aby učinila vše pro to, že nástroje budou pro členské státy a regiony snadno použitelné a lákavé, což zajistí, že uvedeného zdvojnásobení příspěvků finančních nástrojů bude dosaženo na základě vlastních výsledků a že bude řádně zajištěna odpovědnost zúčastněných stran za tento cíl; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost, odpovědnost a kontrolu finančních nástrojů, které zahrnují finanční prostředky EU;

25.    upozorňuje však, že EFSI by neměl oslabit strategickou ucelenost a dlouhodobou perspektivu programování politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že přesměrování strukturálních fondů by bylo kontraproduktivní, a nelze jej tudíž akceptovat, neboť by ohrozilo jejich účinnost (a rozvoj regionů); poukazuje na to, že finanční příděly pro členské státy odsouhlasené v rámci okruhu 1b VFR na období 2014–2020 nemohou být změněny pro účely Evropského fondu pro strategické investice; zdůrazňuje, že ačkoli může mít nahrazení grantů úvěry, vlastním kapitálem nebo zárukami určité výhody, musí být prováděno s obezřetností a se zohledněním regionálních rozdílů a rozmanitosti postupů a zkušeností mezi jednotlivými regiony, pokud jde o využívání finančních nástrojů; poukazuje na to, že regiony, které investiční pobídky potřebují nejvíce, mají často nízké správní kapacity a nízkou schopnost využít finanční podporu;

26.    upozorňuje, že flexibilita při výběru projektů k financování z EFSI přináší riziko směrování investic do více rozvinutých členských států, což narušuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost; žádá Komisi, aby pozorně sledovala vztah mezi EFSI a ESIF;

Účinnost a účelnost politiky soudržnosti na období 2014–2020 a její zaměření na výkonnost

27.    zdůrazňuje význam všech opatření, jejichž cílem je zvýšení účinnosti a účelnosti politiky soudržnosti, zjednodušení této politiky a její zaměření na výsledky a výkonnost, což by mělo zajistit posun od kritérií pro čerpání prostředků směrem ke kvalitě výdajů a vysoké přidané hodnotě spolufinancovaných operací; navrhuje v této souvislosti, aby byly předloženy formální úpravy příslušných nařízení o ESIF;

28.    vítá tematické zaměření na podporu investic do inteligentního, udržitelného rozvoje podporujícího začlenění, které jsou zaměřeny na dosahování růstu a vytváření pracovních míst, boj proti změně klimatu a energetické závislosti a snižování chudoby a sociálního vyloučení, a oceňuje rovněž větší důraz na výsledky a měřitelnost programů na období let 2014–2020, což by mělo přispět k dalšímu zvýšení účinnosti a účelnosti politiky soudržnosti; současně trvá na požadavku větší flexibility pro regiony v závislosti na místních a regionálních podmínkách, zejména v souvislosti se závažnou krizí, aby bylo možné snížit rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů Unie; požaduje skutečně integrovaný a územní přístup k cílovým programům a projektům, které řeší potřeby v praxi;

29.    vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily soudržnost mezi národními programy reforem a operačními programy s cílem náležitě řešit doporučení pro jednotlivé země a zajistit plný soulad s postupy řádné správy ekonomických záležitostí, což omezí riziko předčasných změn programů;

30.    v této souvislosti připomíná původní nesouhlas Parlamentu a zdůrazňuje jeho povinnost být plně zapojen, vykonávat dohled a prověřovat; požaduje, aby Komise a Rada včas poskytly úplné a transparentní informace o kritériích pro změnu programů nebo pozastavení závazků nebo plateb ESIF v souladu s čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních a o celém postupu, který by mohl ke změnám nebo pozastavení vést; zdůrazňuje, že rozhodnutí o pozastavení závazků nebo plateb by mělo být přijato až jako poslední možnost, když byly všechny ostatní možnosti vyčerpány, a po posouzení možných dopadů na růst a zaměstnanost, neboť pozastavení závazků či plateb by mohlo mít závažné důsledky pro státní, regionální a místní orgány i pro dosahování cílů politiky soudržnosti obecně; domnívá se, že cílem makroekonomické podmíněnosti by mohla být větší udržitelnost a účelnost politiky soudržnosti, a odmítá myšlenku, že regiony, oblasti nebo občané by měli být penalizováni za makroekonomická rozhodnutí přijatá na vládní úrovni; upozorňuje na možnou značnou administrativní zátěž, již by měla za následek změna programů fondů; připomíná, že návrh na změnu programů předložený v souladu s čl. 23 odst. 4 tohoto nařízení vyžaduje předchozí konzultaci s dotčeným monitorovacím výborem, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 téhož nařízení;

31.    poukazuje na to, že nesrovnalosti jsou do značné míry důsledkem složitých požadavků a předpisů; zdůrazňuje, že počet nesrovnalostí při provádění programů soudržnosti lze snížit pomocí zjednodušení řízení a postupů, včasnou transpozicí nově přijatých příslušných směrnic a zvýšením administrativní kapacity, zejména v méně rozvinutých regionech; zdůrazňuje proto, že je nutné minimalizovat administrativní zátěž pro příjemce, přičemž je třeba dostatečně ověřovat, že jsou prostředky z ESIF řádně vynakládány, a trvá na tom, že je nutné usilovat o optimalizaci a větší flexibilitu řídicích a kontrolních systémů, klást větší důraz na hodnocení rizik a náležité rozdělení odpovědnosti mezi všechny orgány, čímž by neměly být oslabovány zavedené posílené kontrolní postupy s cílem efektivněji předcházet nesrovnalostem, a vyvarovat se tak finančních oprav a také přerušení a pozastavení plateb; je znepokojen nízkou mírou vyplácení finančních nástrojů příjemcům, zejména s ohledem na cíl posílit využívání těchto nástrojů; žádá v tomto ohledu členské státy, řídící orgány a další příslušné zainteresované strany, které s těmito finančními nástroji pracují, aby plně využívaly technickou pomoc poskytovanou prostřednictvím poradenské platformy pro finanční nástroje (FI-TAP) a platformy fi-compass.

Zaměstnanost, malé a střední podniky, mladí lidé a vzdělávání

32.    zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy by mohly významně přispět ke zvrácení negativních sociálních důsledků krize a že za tímto účelem je třeba usnadnit a zjednodušit integrovaný přístup, který nabízí programování s využitím více fondů, s účinnější koordinací fondů a větší flexibilitou mezi nimi, což umožní lepší využití součinnosti zejména mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj; zdůrazňuje, že investice financované Evropským sociálním fondem nemohou přinést optimální výsledky, pokud nebude existovat náležitá infrastruktura a vhodné orgány; poukazuje na skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy mohou účinně podpořit sociální začlenění a měly by tedy být mobilizovány, aby napomohly integraci znevýhodněných a zranitelných skupin, jako jsou Romové a osoby se zdravotním postižením, a aby podpořily přechod služeb pro děti a dospělé z institucionální na komunitní úroveň;

33.    vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala situaci menšin v celé Unii, které jsou vystaveny všem formám sociálního vyloučení, a proto jsou více ohroženy strukturální nezaměstnaností; domnívá se, že při veškerém plánování politiky za účelem dosažení sociální soudržnosti v Unii je nutné přihlížet k integraci menšin;

34.    zdůrazňuje klíčovou úlohu malých a středních podniků při vytváření pracovních míst a poukazuje na jejich potenciál k podpoře inteligentního růstu a digitální a nízkouhlíkové ekonomiky; požaduje vytvoření příznivého regulačního prostředí, které napomáhá zřizování a provozování těchto podniků, zvláště podniků zřizovaných mladými lidmi a podniků umístěných ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je důležité snížit byrokratickou zátěž ležící na malých a středních podnicích a usnadnit jim přístup k financování a že je nutné podporovat programy a odbornou přípravu, které napomáhají rozvoji podnikatelských dovedností;

35.    zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří 99 % podnikatelského sektoru a zajišťují 80 % pracovních míst v Unii;

36.    vyjadřuje své znepokojení nad příliš nízkým limitem, který stanovila Komise (5 milionů EUR), určeným na podporu infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného turismu v malém měřítku ze strany Evropského fondu pro regionální rozvoj, jenž navíc není definován jako způsobilé náklady, ale jako celkové náklady, a zdůrazňuje silný pozitivní dopad, jaký takové projekty mají na regionální rozvoj, co se týče socioekonomického dopadu, sociálního začlenění a atraktivity;

37.    souhlasí s výsledky analýzy Komise, že hospodářské a sociální priority, zejména pokud jde o hospodářský růst na jedné straně a sociální začleňování, vzdělávání a udržitelný rozvoj na straně druhé, by mohly být v některých členských státech vyváženější a že by mohly být podpořeny smysluplným dialogem s partnery a zainteresovanými stranami; zdůrazňuje, že jedním z hlavních klíčových faktorů z hlediska úspěšného dosažení těchto priorit je jasná strategie zaměřená na zdokonalení institucionálního rámce členských států, pokud jde o administrativní možnosti a kvalitu soudnictví;

38.    zdůrazňuje význam Evropského sociálního fondu spolu se zárukami pro mladé lidi a Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které musí podporovat co nejvíce životaschopných projektů zaměřených na tvorbu pracovních míst, např. v podobě podnikatelských iniciativ;

39.    upozorňuje na hrozbu, že znepokojivá míra nezaměstnanosti mladých lidí povede ke ztrátě celé generace, především v méně rozvinutých regionech a v těch, které byly nejvíce postiženy krizí a nezaměstnaností; trvá na tom, že hlavní prioritou musí zůstat pokrok v začleňování mladých lidí do trhu práce, přičemž k jejímu dosažení je nepostradatelný aktivní podíl EU a může k němu významně přispět integrované využití Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; domnívá se, že v tomto směru je třeba zaujmout přístup více zaměřený na výsledky, aby bylo zajištěno co nejúčinnější využívání zdrojů, a zvýšila se tak zaměstnanost, posílila konkurenceschopnost a generovaly vyšší příjmy, což by prospělo celému hospodářství EU; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní roli záruk pro mladé lidi, jejichž cílem je pomoci mladých lidem pod 25 let věku najít si kvalitní zaměstnání, nebo dosáhnout vzdělání, získat dovednosti a zkušenosti potřebné k jeho nalezení; zdůrazňuje, že veškeré prostředky nutné k provádění záruk pro mladé lidi a dalších opatření v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je nutno zajistit co nejdříve; domnívá se, že by se měly používat jasné a snadno pochopitelné ukazatele dopadu, na jejichž základě by byl podíl fondů EU na růstu a zaměstnanosti řádně měřen;

40.    trvá na tom, že je třeba i nadále usilovat o nalezení dalších způsobů, jak zlepšit výkonnost, pokud jde o zaměstnávání mladých lidí, vzhledem k tomu, že bez ohledu na přijetí nařízení o Evropském sociálním fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí výsledky nebyly dobré; poukazuje na to, že EU se politicky zavázala k poskytování okamžité podpory při začleňování mladých lidí na trh práce;

41.    zdůrazňuje, že vzhledem ke změnám výrobních vzorců a ke stárnutí populace výrazně nabyla na významu úloha ESF a investic v oblasti přizpůsobování dovedností pracovníků novým nárokům; je pevně přesvědčen, že v této souvislosti by měl ESF doplňovat přístup jednotlivých členských států; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že budou dostupné prostředky vynakládány co nejefektivněji a nejúčelněji v zájmu zaměstnatelnosti pracovníků, sociálního začleňování a rovnosti žen a mužů; zároveň zdůrazňuje, že vzdělávací programy financované pomocí ESF by měly být rovněž uzpůsobeny pro podnikatele a zaměstnance na vedoucích pozicích, aby byl zajištěn udržitelný rozvoj společností, zejména MSP, které v Unii vytvářejí většinu pracovních příležitostí;

42.    vyzývá členské státy a Komisi, aby pokračovaly zejména ve zdokonalování a rozšiřování portálu EURES, který je účinným nástrojem na podporu mobility pracovníků v Evropě, zejména přeshraniční mobility, a to zlepšováním jejich znalostí o evropském pracovním trhu, poskytováním informací o pracovních příležitostech a asistencí při vyřizování formalit; vybízí členské státy, aby vybudovaly a podporovaly sítě EURES a v neposlední řadě aby uznávaly skutečnost, že přeshraniční pracovníci se s problémy spojenými s adaptací na nové prostředí a s uznáváním profesní kvalifikace potýkají jako první; konstatuje, že propojením veřejných služeb zaměstnanosti, sociálních partnerů, místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran ze soukromé sféry tyto sítě usnadňují a podporují přeshraniční mobilitu;

43.    zdůrazňuje, že je nutné řídit vytváření pracovních míst pomocí nových technologií; domnívá se, že Komise by měla propojit snižování nezaměstnanosti s nástroji digitální agendy a programu Horizont 2020;

44.    poukazuje na to, že v Unii je míra předčasného ukončení školní docházky stále velmi vysoká, což má dopad na míru nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že tento problém je třeba řešit modernizací vzdělávacích systémů a osnov, za využití prostředků z ESF;

45.    zdůrazňuje, že bez účinné spolupráce vzdělávacích institucí s aktéry pracovního trhu nebude možné vyřešit problém vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých absolventů škol v EU; zdůrazňuje zejména, že ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí a snížení sociálních rozdílů dochází pomocí výuky znalostí a dovedností potřebných na pracovním trhu;

46.    zdůrazňuje význam genderového rozměru, který má vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na snižování nezaměstnanosti žen; zastává názor, že ženy by mohly využít technického pokroku, který umožňuje flexibilnější pracovní dobu, a vyzývá Komisi, aby do této oblasti investovala;

47.    znovu potvrzuje, že je třeba zřizovat více zařízení péče o děti a dát tak impuls k zapojení žen na trhu práce, a vyzývá proto Komisi, aby podporovala inovativní projekty v tomto ohledu; poukazuje na to, že investice do veřejné infrastruktury, jako jsou zařízení péče o děti, zvyšují šance, že se ženy budou moci aktivně účastnit ekonomické činnosti a zapojit se na trhu práce;

48.    vyzývá instituce a členské státy EU, aby v zájmu dosažení cílů týkajících se zaměstnanosti a sociálního začlenění zohledňovaly potřeby žen po mateřské dovolené, motivovaly zaměstnavatele k přijímání žen po mateřské dovolené, usnadňovaly flexibilní pracovní podmínky a podporovaly další vzdělávání (povahy celoživotního učení), které těmto ženám umožní hladce pokračovat v jejich profesní dráze;

Řízení politiky

49.    zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí být řízena v duchu řádně fungující víceúrovňové správy spojené s účinným systémem pro reakci na požadavky veřejnosti a podniků a s transparentním a inovativním zadáváním veřejných zakázek, přičemž všechny tyto prvky jsou nezbytné k posílení jejích dopadů; zdůrazňuje v tomto směru, že bez ohledu na důležitost rozhodnutí přijatých na úrovni EU a členských států mají často hlavní správní zodpovědnost za veřejné investice místní a regionální orgány a že politika soudržnosti je nepostradatelným nástrojem, který těmto orgánům umožňuje hrát klíčovou úlohu v EU; tímto znovu opakuje, že je třeba rozšiřovat provádění zásady partnerství, jak je podrobně popsáno v nařízení o společných ustanoveních a v kodexu chování pro partnerskou spolupráci;

50.    doporučuje, aby zdroje a znalosti politiky soudržnosti byly využity k významné podpoře správní kapacity orgánů veřejné moci, zejména na místní a regionální úrovni, mimo jiné prostřednictvím většího využití nových technologií a snahy o zjednodušení postupů, tak aby se zlepšila jejich způsobilost poskytovat kvalitní služby veřejnosti; vyzývá Komisi, aby vymezila formy správní pomoci pro hlavní otázky, jako je stanovení cílů iniciativ, posouzení jejich výsledků za použití vhodných ukazatelů a určení dalšího postupu, který napomůže vytvořit správní kulturu na základě sledování a hodnocení napříč EU; považuje za důležité zajistit, aby byla místním a regionálním orgánům poskytována pomoc v souvislosti s inovativními finančními nástroji, které jsou zásadní pro zvýšení zdrojů a investic, a v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, které by stále více měly působit jako nástroj veřejné správy podněcující inovace a tvořivost;

51.    vyjadřuje politování nad tím, že šestá zpráva o soudržnosti neobsahuje hloubkové hodnocení úspěchů nástroje technické pomoci JASPERS, který členským státům v letech 2007–2013 poskytl technické poradenství potřebné na přípravu kvalitních hlavních projektů, které mají být spolufinancovány z fondů EU; vítá zahájení platformy pro navazování kontaktů JASPERS v roce 2013, která se zaměřuje na činnost budování kapacit, a zřízení divize centra pro navazování kontaktů a odborné způsobilosti, jejímž cílem je poskytování odborného poradenství v rámci přípravy projektů na programové období 2014–2020; vítá zřízení centra pro odborné způsobilosti zaměřeného na budování správních kapacit pro evropské strukturální a investiční fondy, které má přispět k posílení orgánů všech úřadů v členských státech, jež se podílejí na řízení a provádění evropských strukturálních a investičních fondů;

52.    vítá zvýšenou pozornost, kterou Komise věnuje úloze správy, a souhlasí s tím, že dobrá správa věcí veřejných a kvalitní veřejné služby, včetně odstranění korupce, jsou nezbytné pro stabilní investiční prostředí; požaduje nastavení vysokých cílů, co se týče toho, aby se snížila pravděpodobnost podvodného použití výdajů v rámci politiky soudržnosti, a přísné uplatňování opatření proti podvodům;

53.    je přesvědčen, že kodex chování pro partnerskou spolupráci posílí účast na programování v regionech ve všech fázích, a to z formálního i věcného hlediska, a že musí být plně prováděn, jelikož by měl hrát zásadní úlohu při zvyšování účinku politiky soudržnosti a upevňování jejího dopadu na konkrétním místě; blahopřeje těm členským státům a regionům, které dokázaly zapojit své partnery do přípravy dohod o partnerství a operačních programů v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci; vyjadřuje však hluboké znepokojení nad četnými případy nedostatečného uplatňování zásady partnerství a vyzývá Komisi, aby neschvalovala programy, v nichž se partneři dostatečně neangažovali; zdůrazňuje význam šíření příkladů osvědčených postupů při organizaci partnerství, jak je podrobně uvedeno v kodexu chování pro partnerskou spolupráci; dále Evropskou komisi žádá, aby Parlamentu pravidelně předkládala výroční zprávu hodnotící aktuální stav provádění zásady partnerství;

Územní rozměr

54.    se znepokojením konstatuje, že v šesté zprávě o soudržnosti se relativně málo hovoří o územním přístupu, a zejména o přeshraniční spolupráci, ačkoli se jedná o základní nástroj k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; poukazuje na to, že začlenění všech přeshraničních a makroregionálních aspektů by bylo obohacující, pokud jde například o infrastrukturu, trhy práce a mobilitu, životní prostředí (včetně společného pohotovostního plánu), využívání vody a nakládání s odpadní vodou, nakládání s odpady, zdravotní péči, výzkum a vývoj, cestovní ruch, veřejné služby a správu, neboť všechny tyto oblasti zahrnují mimořádné přeshraniční prvky a potenciál; je toho názoru, že v programovém období 2014–2020 se značně zlepší výkonnost evropských pohraničních a přeshraničních regionů, co se týče vypořádání se s krizí pomocí inteligentnějšího a udržitelnějšího růstu více podporujícího začlenění;

55.    zdůrazňuje, že integrovaný a územní přístup je zásadní, obzvláště pokud jde o otázky životního prostředí a energetiky;

56.    vítá zavedení nových nástrojů, jako jsou nástroje v oblasti integrovaných územních investic a místního rozvoje řízeného komunitami, kterými se koordinují zúčastněné strany, integrují politiky EU a investice se zaměřují tam, kde jsou v praxi skutečně zapotřebí, přičemž se usiluje o vyvážený územní rozvoj; zdůrazňuje, že je důležité přijmout nástroje k posouzení územního dopadu politik, jejichž hlavním cílem je zvážit územní dopad politik EU na místní a regionální orgány a obrátit větší pozornost na tento dopad během legislativního procesu, přičemž je třeba vzít v úvahu stávající výzvy, pokud jde o provádění integrovaných územních přístupů s ohledem na přetrvávající rozdíly právní úpravy uvnitř fondů EU a velmi rozdílnou míru posílení regionálních a místních komunit mezi členskými státy a řídícími orgány; požaduje celkovou integrovanou investiční strategii EU a posílení Územní agendy EU 2020, která byla přijata za maďarského předsednictví v roce 2011 a jejíž hodnocení mají provést předsednictví v roce 2015, jehož součástí je i městská agenda; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat posílení úlohy malých a středně velkých městských oblastí;

57.    se znepokojením poukazuje na nedostatek informací o tom, jakým způsobem byly zohledněny zásady a priority Územní agendy EU 2020 v průběhu provádění programů politiky soudržnosti v letech 2007–2013; vyzývá k zavedení vhodných hodnotících mechanismů v období 2014–2020, které umožní vyhodnotit územní dimenzi politiky soudržnosti;

58.    schvaluje nicméně skutečnost, že zpráva zdůrazňuje otázky týkající se měst, vzhledem k významu měst v globalizovaném hospodářství a jejich možnému dopadu z hlediska udržitelnosti; bere na vědomí závazek evropských regionů a měst ohledně přechodu na ekologičtější růst, který je obsažen v Paktu starostů a primátorů; navrhuje, aby byly náležitě řešeny také největší rozdíly v rozvoji venkovských a městských oblastí, jakož i problémy v metropolitních oblastech, které jsou vykazují odolnost, ačkoli jsou nadál zranitelné;

59.    vyjadřuje politování nad tím, že šestá zpráva o soudržnosti nezmiňuje polycentrický územní rozvoj jako klíčový prvek k dosažení územní soudržnosti a územní konkurenceschopnosti v souladu s Územní agendou EU 2020 a zprávou ESPON z roku 2013 „Aby Evropa byla otevřená a polycentrická“; zdůrazňuje úlohu malých a středně velkých měst a význam podpory funkčních spojení městských center s jejich okolím, což vede k dosažení vyváženého územního rozvoje;

60.    požaduje větší dodržování článku 174 SFEU o územní soudržnosti, zejména ve venkovských oblastech, přičemž náležitou pozornost je třeba věnovat důležitému vztahu mezi politikou soudržnosti a rozvojem venkova, zejména co se týče oblastí postižených průmyslovým přechodem a regionů, které jsou vážně a trvale znevýhodněny z přírodního nebo demografického hlediska, jako jsou nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s nízkou hustotou obyvatel a ostrovy, přeshraniční regiony a horské regiony; doporučuje zohlednit také další demografické problémy, které mají významný dopad na regiony, jako je vylidňování, stárnoucí populace a vysoké rozptýlení obyvatel; žádá Komisi, aby při provádění politiky soudržnosti věnovala zvláštní pozornost nejvíce geograficky a demograficky znevýhodněným oblastem;

61.    domnívá se, že šestá zpráva o soudržnosti nevěnuje dostatečnou pozornost Evropské územní spolupráci, uvážíme-li, že od programového období 2007–2013 jde o plnohodnotný cíl politiky soudržnosti; připomíná potenciál evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nejen jako nástroje pro řízení přeshraniční správy, ale také jako prostředku, který může přispět ke zcela integrovanému územnímu rozvoji;

62.    požaduje užší koordinaci politiky soudržnosti, nástroje předvstupní pomoci a evropské politiky sousedství a lepší posuzování a šíření výsledků projektů;

Politika soudržnosti z dlouhodobého pohledu

63.    s ohledem na vše výše uvedené připomíná, že debata o politice soudržnosti EU potřebuje novou dynamiku; konstatuje, že rok voleb do Evropského parlamentu 2019 bude rozhodující, neboť nově zvolený Parlament a nová Komise se budou muset vyrovnat se skončením strategie Evropa 2020 a nadcházejícího nového víceletého finančního rámce a budou muset zajistit budoucnost politiky soudržnosti po roce 2020 spolu s odpovídajícím rozpočtem a připravit nové právní předpisy pro politiku soudržnosti; konstatuje, že debata o politice soudržnosti musí zohlednit vážná časová omezení a zpoždění, k nimž došlo na začátku současného programového období;

64.    zdůrazňuje zásadní význam správních kapacit; vyzývá tvůrce politik na všech úrovních správy, aby upřednostnili cílenou technickou pomoc pro provádění politik soudržnosti obecně a zejména pro rozšířené využití finančních nástrojů ve spojení s evropskými strukturálními a investičními fondy;

65.    domnívá se, že opatření politiky soudržnosti hrají klíčovou úlohu při omezování vnitřních nerovností v oblasti konkurenceschopnosti a strukturální nerovnováhy v regionech, které to nejvíce potřebují; vyzývá Komisi, aby zvážila předběžné financování s cílem podpořit plné využití prostředků těmito členskými státy v období let 2014–2020 a aby zároveň vždy zajistila dodržení zásady rozpočtové odpovědnosti;

66.    vyzývá členské státy, aby na půdě vnitrostátních parlamentů pravidelně vedly politickou debatu na vysoké úrovni o účinnosti, efektivnosti a včasném provádění evropských strukturálních a investičních fondů a o přínosu politiky soudržnosti ke splnění makroekonomických cílů;

67.    požaduje, aby byla pořádána pravidelná zasedání Rady s ministry pro politiku soudržnosti, která by řešila potřebu sledovat trvalé problémy, jimž čelí hospodářská, sociální a územní soudržnost EU, a reagovat na ně.

°

°         °

68.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(6)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(7)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(8)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0002.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0132.

(12)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0133.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0068.

(14)

Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 9.

(15)

Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(16)

Návrh nařízení Rady o změně nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, COM(2015) 0015, 21.1.2015.

(17)

Rozhodnutí Komise o neautomatickém přenosu prostředků z roku 2014 do roku 2015 a o prostředcích na závazky v roce 2015, C(2015) 0827, 11.2.2015.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie má Evropská komise každé tři roky předložit zprávu o soudržnosti „o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“. Zveřejnění šesté zprávy o soudržnosti bylo zpožděno v důsledku přijetí nového legislativního rámce politiky soudržnosti na období 2014–2020; její tradiční struktura se změnila, nyní odráží strategii Evropa 2020.

Dosažené výsledky a problémy politiky soudržnosti v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí

Ohlédneme-li se zpět, šestá zpráva o soudržnosti názorně ukazuje, že během programového období 2007–2013 politika soudržnosti zmírnila dopad prudkého poklesu veřejných investic, který v některých členských státech dosáhl více než –60 % a v průměru v EU –20 %. Investice na podporu soudržnosti přinesly stabilitu regionům tím, že zajistily plynutí finančních prostředků v momentě, kdy vnitrostátní veřejné a soukromé investice poklesly nebo dokonce ustaly. Regionální rozdíly se však v nedávné době zvětšily a nárůst zaměstnanosti, k němuž došlo od roku 2000, a konkurenceschopnost mnoha členských států byly ztraceny, zejména v jižních členských státech.

Co se týče pohledu do budoucnosti, zpráva poukazuje na hlavní cíle investic na podporu soudržnosti pro období 2014–2020: energetická účinnost, zaměstnanost a malé a střední podniky – oblasti, ve kterých je potenciál pro vytvoření udržitelných pracovních míst skutečně nadějný. Zpravodaj považuje za důležité zdůraznit, že podle původní úlohy politiky soudržnosti a jejích nástrojů, jak ji vymezuje Smlouva, jde v podstatě o hlavní investiční politiku sloužící k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v celé EU. Politiku soudržnosti tedy nelze považovat za pouhý nástroj dalších odvětvových strategií. Její dlouhodobý integrovaný a vícestupňový přístup ke správě naopak zajišťuje nezbytnou přidanou hodnotu k provádění a odpovědnosti opatření EU, kterou čistě odvětvový přístup nemůže přinést.

Na pozadí těchto skutečností zpravodaj vítá nový Investiční plán pro Evropu, který doplní strukturální investice a investice na podporu soudržnosti. Zkušenosti získané na základě společných iniciativ politiky soudržnosti s finančními nástroji, jako je JEREMIE, by mohly být užitečné, neboť větší využívání finančních nástrojů je jádrem tohoto nového investičního plánu. Současně je však třeba jasně uvést, že tato nová investiční iniciativa nemůže žádným způsobem negativně ovlivnit ani rozpočet, ani dlouhodobé strategické programování politiky soudržnosti, neboť to by ohrozilo nejen rozvoj regionů, ale také účinnost investic v rámci politiky soudržnosti ve výši 350 miliard EUR, které byly přiděleny na regionální rozvoj na období 2014–2020. Je třeba vzít v úvahu, že regiony, které investiční pobídky potřebují nejvíce, jsou často ty, které mají nižší správní kapacity a schopnost využít finanční podporu a které nesplní podmínky pro možnost využít nový investiční plán.

Účinnost a účelnost politiky soudržnosti a její zaměření na výkonnost

Nová opatření ke zvýšení účinnosti a zaměření na výsledky zahrnují tematické zaměření především na inovace, digitální a nízkouhlíkové hospodářství, vzdělávání a podporu pro malé a střední podniky. Zpravodaj požaduje určitou flexibilitu pro regiony v závislosti na jejích místní situaci, zejména v souvislosti se závažnou krizí. Nepřetržité úsilí zjednodušit postupy a omezit byrokracii je nezbytné za účelem zvýšení přístupnosti fondů a schopnosti využít jejich finanční podpory a udržení míry chyb (často vyplývajících ze složitých pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek a státní podpory, nikoli z předpisů týkajících se politiky soudržnosti) na nejnižší možné úrovni.

Zvýšit účinnost investic na podporu soudržnosti může také pomoci jejich propojení s evropským semestrem a doporučeními pro jednotlivé země. V této souvislosti je třeba zdůraznit klíčovou úlohu Evropského parlamentu při kontrole celého postupu, který by mohl vést k pozastavení závazků nebo plateb evropských strukturálních a investičních fondů. Zpravodaj požaduje plné dodržování čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních, který stanoví, že Komise a Rada poskytují transparentní a včasné informace Parlamentu.

Zaměstnanost, malé a střední podniky, mladí lidé a vzdělávání

Článek 3 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že k cílům EU patří plná zaměstnanost a společenský pokrok a strategie EU 2020 stanoví cíl dosáhnout do roku 2020 zaměstnanosti občanů ve věku 20–64 let ve výši 75 %. S propuknutím krize se však dosažení tohoto cíle zdá být obtížnější, neboť míra nezaměstnanosti EU zůstává od počátku roku 2010 na úrovni přesahující 9,5 % a v mnoha členských státech je i v roce 2014 vyšší než 15 %.

Situace mladých lidí je z hlediska zaměstnanosti obzvláště znepokojivá – ve druhém čtvrtletí 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 21,7 %, tedy více než dvojnásobku míry nezaměstnanosti dospělých (9 %), což znamená, že v tomto období bylo v členských státech EU-28 nezaměstnaných více než 5 milionů osob mladších 25 let. Počet mladých Evropanů (ve věku 15 až 24 let), kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je také nepřípustně vysoký.

Podpora, kterou politika soudržnosti poskytuje malým a středním podnikům, je také velmi důležitá, protože malé a střední podniky, které v období 2002–2010 vytvořily 85 % čistého růstu zaměstnanosti, jsou hlavní oporou růstu a zaměstnanosti v EU. S ohledem na všechny tyto skutečnosti bude součinnost mezi strukturálními fondy, Programem pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) a rámcovým programem Horizont 2020 v období 2014–2020 na regionální úrovni zvýšena prostřednictvím strategií pro inteligentní specializaci.

Problémy v oblasti provádění a plateb

Zpravodaj připomíná, že podle nařízení o společných ustanoveních měly být dohody o partnerství přijaty nejpozději do konce srpna 2014 a operační programy do konce ledna 2015. V procesu programování však došlo k jasnému zpoždění, kdy bylo na konci roku 2014 přijato jen o něco málo více než 100 operačních programů. Pro přijímání operačních programů byly připraveny dva scénáře, přičemž oba počítají s dalším posunutím zahájení provádění. Konkrétně jde o: i) postup přenosu, který bude použit v případě programů, jež jsou považovány za připravené k přijetí do 31. prosince 2014, a ii) opětovné zapsání nevyužitých prostředků, které byly v roce 2014 vyčleněny na evropské strukturální a investiční fondy, do rozpočtu, což vyžaduje revizi víceletého finančního rámce (VFR), v případě programů, které nebudou připraveny k přijetí do konce roku 2014.

Podle harmonogramu Komise by bylo možné operační programy přijmout postupem přenosu mezi 15. únorem a 31. březnem 2015 a postupem opětovného zapsání do rozpočtu po 1. květnu 2015. Parlament vyjádřil nad značným zpožděním při provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020 vážné znepokojení a zdůraznil, že v jeho důsledku nebudou vnitrostátní, regionální a místní orgány schopny účinně plánovat a čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020. Zpravodaj toto znepokojení sdílí. Žádá proto Komisi, aby předložila Parlamentu opatření, která co nejdříve usnadní provedení operačních programů, spolu s plánovaným harmonogramem.

Kromě zpoždění při provádění v rámci programového období 2014–2020 se politika soudržnosti potýká s nevyřízenými platbami, které za programové období 2007–2013 dosahují přibližně 25 miliard EUR. Komise proto byla také vyzvána, aby vysvětlila, jaký dopad bude mít toto zpoždění plateb na zahájení provádění nových operačních programů, a navrhla řešení za účelem co největšího omezení škod.

Očekává se, že politika soudržnosti pomůže dosáhnout udržitelného růstu a zaměstnanosti, avšak opakující se problém nevyřízených plateb, který vede k opožděným platbám, brání provádění programů a zatěžuje rozpočty příjemců a členských států, je nepřijatelný. Rozpočtová kázeň znamená neplýtvat veřejnými prostředky; znamená ale také včasné placení účtů. Zpravodaj je proto přesvědčen, že tato část problému je nejobtížnější a nejnaléhavější.

Otázky týkající se řízení

Zdroje a znalosti politiky soudržnosti je třeba využít k významné podpoře správní kapacity orgánů veřejné moci, zejména na místní a regionální úrovni, tak aby se zlepšila jejich způsobilost poskytovat kvalitní služby veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím většího využití nových technologií a snahy o zjednodušení postupů. Důležité je zajistit místním a regionálním orgánům pomoc ohledně inovativních finančních nástrojů, které jsou zásadní pro zvýšení zdrojů a investic, a ohledně zadávání veřejných zakázek, které by stále více měly vystupovat jako nástroj veřejné správy podněcující inovace a tvořivost.

Zpravodaj zdůrazňuje, že kodex chování pro partnerskou spolupráci by posílil účast na programování v regionech z formálního i věcného hlediska a hrál by zásadní úlohu při zvyšování účinku politiky soudržnosti a upevňování jejího dopadu.

Územní rozměr

Šestá zpráva o soudržnosti nevyužívá příležitosti vysvětlit problémy a potenciál zejména přeshraniční spolupráce, která je popsána jen stručně; její výsledky nejsou předloženy vůbec. Dále až na pár výjimek zcela chybí kvalitativní aspekty, ačkoli dokument nabízí dostatek příležitostí k jejich zvážení (viz zvláštní okénka pro jednotlivá témata či oblasti, jako jsou města, mořské regiony a nejvzdálenější regiony). Co se týče tematického a kvalitativního hlediska, obsah několika kapitol, jako je infrastruktura, trh práce a mobilita, životní prostředí, využívání vody a nakládání s odpadní vodou, nakládání s odpady, zdravotní péče, výzkum a vývoj, cestovní ruch, veřejné služby a správa, by také obohatilo zahrnutí přeshraničních aspektů. Všechny tyto oblasti zahrnují mimořádné přeshraniční prvky a potenciál. Zpravodaj se domnívá, že důležitý přínos pro evropskou integraci může mít Evropská územní spolupráce.

Tyto úvahy jsou v neposlední řadě spojeny s otázkami týkajícími se Evropské územní spolupráce a nástroje evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Zejména složka Evropské územní spolupráce týkající se přeshraniční spolupráce má vliv na soudržnost přeshraničních regionů. Zpravodaj tedy navrhuje, aby zpráva o soudržnosti v budoucnosti zahrnovala posouzení soudržnosti evropských přeshraničních regionů, včetně analýzy jejich hlavních problémů, a posouzení dopadu operačních programů týkajících se přeshraniční spolupráce. Tomuto nástroji by měla být věnována větší pozornost v neposlední řadě proto, že podporuje spolupráci a sdílí zkušenosti mezi orgány napříč členskými státy a směřuje ke správnímu systému, který je stále více založen na sdílených hodnotách a metodách provozu. V této souvislosti by měl být zvážen také vnější rozměr politiky soudržnosti.

Politika soudržnosti z dlouhodobého pohledu

Zpravodaj by chtěl zvláštní pozornost věnovat budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020. Protože si je plně vědom toho, že provádění politiky soudržnosti pro období 2014–2020 sotva začalo a politika již zažívá problémy z důvodu zpožděného přijetí programů, je třeba se zaměřit na její řádné provedení. Nelze však opomenout skutečnost, že v roce 2019 bude nutné zabývat se řadou důležitých otázek najednou – v tomto roce se nový Parlament a Komise budou muset vyrovnat mimo jiné se skončením strategie Evropa 2020, nadcházejícím novým víceletým finančním rámcem a přípravou nových právních předpisů pro politiku soudržnosti po roce 2020. Vzhledem k vážným časovým omezením zpravodaj naléhavě vyzývá k tomu, abychom se nad politikou soudržnosti po roce 2020 zamysleli již nyní a postavili do jejího středu společenství a občany s cílem dosáhnout obecného blaha založeného na dobrých životních podmínkách jednotlivců.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (16.4.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k investicím pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Navrhovatel: Jean-Paul Denanot

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že v uplynulých letech prokázala politika soudržnosti schopnost zmírnit negativní dopad hospodářské a finanční krize na objem veřejných investic v členských státech, mj. na základě snížení požadavků na financování ze strany členských států a přesměrování značné části prostředků na zajištění soudržnosti na opatření, která mají přímý okamžitý účinek na růst a vytváření pracovních míst; poukazuje na pozitivní příspěvek, který mají další oblasti politiky a nástroje, jež jdou nad rámec politiky soudržnosti, z hlediska dosahování cílů strategie Evropa 2020; je přesvědčen o tom, že vzhledem k obvyklé prodlevě mezi určitým opatřením a jeho dopadem a k tomu, že prostředky z období 2007–2013 lze používat do konce roku 2016, bude tento příznivý vliv v následujících několika letech i nadále narůstat;

2.  zdůrazňuje důležitost investičního plánu, který předložila Komise jako první krok k řešení problému nedostatku veřejných a soukromých investic v Unii, který závažným způsobem ohrožuje plnění cílů stanovených ve strategii Evropa 2020; zdůrazňuje, že pokles investic, který následoval po hospodářské krizi, se projevil zejména v nejchudších regionech; připomíná však, že Junckerův plán představuje pouze 315 miliard EUR potenciálních investic za tři roky, zatímco podle Komise dosahuje nedostatek investic každý rok alespoň 300 miliard EUR; trvá proto na nutnosti vytvořit v rozpočtu EU a rozpočtech členských států další manévrovací prostor pro investice; zdůrazňuje v této souvislosti, že projekty garantované na základě prostředků z fondu EFSI by měly přispívat k plnění politických cílů, měly by být v souladu s cíli politiky soudržnosti, jak jsou definovány v článku 174 SFEU, a držet se zásad adicionality, hospodářské realizovatelnosti a řádného finančního řízení; v tomto ohledu připomíná, že na jednorázové finanční příspěvky členských států do EFSI na podporu účelových investičních platforem a vnitrostátních podpůrných bank, které jsou kryty zárukou EU, se vztahují všechna stávající pravidla Paktu o stabilitě a růstu;

3.  poukazuje na to, že navzdory krizi a skutečnosti, že místní finance byly vystaveny značnému tlaku, místní a regionální orgány musejí nadále plnit požadavky občanů na dostupnější veřejné služby vyšší kvality;

4.  zdůrazňuje význam reindustrializace Evropy pro dosažení takového objemu průmyslové výroby, aby podíl průmyslu na HDP členských států představoval do roku 2020 přinejmenším 20 %; připomíná proto, že z hlediska podpory zaměstnanosti a růstu v Evropě je velmi důležité aktivně podporovat a upevňovat zásadu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a regulační spolehlivosti;

5.  připomíná že problém neustálých zpoždění v platbách se více než jakékoli jiné oblasti politiky EU týká politiky soudržnosti, kdy na konci roku 2014 nebyly proplaceny faktury za programy financované z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti v letech 2007–2013 ve výši 24,8 miliard EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje zvýšení o 5,6 %; vybízí Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů k úhradě těchto neprovedených plateb; zdůrazňuje, že tato situace dopadá především na nejmenší a neohroženější příjemce pomoci v rámci politiky soudržnosti, jako jsou malé a střední podniky, nevládní organizace a sdružení, protože mají omezené možnosti si výdaje předfinancovat;

6.  vítá fakt, že Rada, Komise a Parlament dospěly k dohodě o snížení objemu neprovedených plateb, zejména v rámci politiky soudržnosti, tak aby v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) tento objem poklesl na svou strukturální úroveň, jak je stanoveno ve společném prohlášení, které je přiloženo k dohodě o rozpočtu na rok 2015, a bere na vědomí dokument Komise, jenž se týká prvků platebního plánu vypracovaného k obnově udržitelné úrovně rozpočtu EU a který obdržel dne 23. března 2015; připomíná Komisi její závazek předložit co nejdříve platební plán, v každém případě nejpozději před představením návrhu rozpočtu na rok 2016; kromě toho připomíná všem orgánům, že se zavázaly k dohodě o tomto plánu a jeho realizaci do roku 2015 a do přezkumu stávajícího VFR v polovině období;

7.  je znepokojen výrazným zpožděním, k němuž došlo počátkem roku 2015 v procesu plánování programů v této oblasti na období 2014–2020; zdůrazňuje, že navrhovaným přehodnocením stropů VFR(1), kdy má podle čl. 19 odst. 2 nařízení o VFR dojít k převodu 11,2 mld. EUR v závazcích na mezisoučet v okruhu 1b a podle čl. 13 odst. 2 písm. a) finančního nařízení k převodu 8,5 mld. EUR v závazcích z roku 2014 do roku 2015(2), se vyhneme zrušení těchto plateb v okruhu 1b, toto přehodnocení však neřeší základní problém zpoždění při plánování programů, ani nemění nic na tom, že chronicky zpožděná realizace programů a systematické zpožďování plateb může pro konečné příjemce představovat zásadní problém;

8.  vítá fakt, že v rámci politiky soudržnosti se na podporu a k mobilizaci investování a k vytváření nových pracovních míst více využívají finanční nástroje, jako jsou půjčky a záruky, s cílem podpořit na úrovni Unie udržitelný růst a zvýšit účinnost veřejného financování; vybízí členské státy a regionální orgány, aby využily veškerých těchto dodatečných možností financování, jako je možnost využít záruk v rámci nové iniciativy na podporu malých a středních podniků k financování rizikovějších projektů; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost, odpovědnost a kontrolu takových finančních nástrojů;

9.  bere na vědomí větší tematické zaměření zdrojů na omezený počet priorit, které mají potenciál vést k růstu a vytvářet pracovní příležitosti, přispívat k boji proti změně klimatu a energetické závislosti a snižovat chudobu a sociální vyloučení; současně bere v potaz větší důraz na výsledky a měřitelnost programů na období let 2014–2020, což by mělo přispět k dalšímu zvýšení účinnosti a účelnosti politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je však nutné uplatňovat tuto zásadu flexibilně a plně přitom respektovat územní, hospodářská a sociální specifika, aby bylo možné snížit rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů Unie;

10. souhlasí s výsledky analýzy Komise, podle nichž hospodářské a sociální priority, zejména důraz na hospodářský růst na jedné straně a sociální začleňování, vzdělávání a udržitelný rozvoj na straně druhé, by mohly být v některých členských státech vyváženější a že by mohly být podpořeny smysluplným dialogem s partnery a zainteresovanými stranami; zdůrazňuje, že jedním z hlavních klíčových faktorů z hlediska úspěšného dosažení těchto priorit je jasná strategie zaměřená na zdokonalení institucionálního rámce členských států, pokud jde o administrativní možnosti a kvalitu soudnictví;

11. vitá iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (Youth Employment Initiative, YEI), která je navržena tak, aby poskytovala konkrétní financování nutné k realizaci záruky pro mladé lidi, a vyzývá členské státy, aby větší pozornost věnovaly realizaci projektů, které se v regionech s nezvykle vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže snaží o snížení nezaměstnanosti v této věkové skupině; vyzývá Komisi, aby dodržovala svůj závazek provádět neustálá sledování a informovat prostřednictvím každoročních zpráv a hodnocení posuzujících účinnost, účelnost a dopad společné podpory zajišťované z ESF a ze zvláštního vyčlenění prostředků na YEI, a to i na realizaci záruky pro mladé lidi (článek 19 nařízení o ESF a příloha II tohoto nařízení, články 47 až 59 nařízení o společných ustanoveních);

12. pokud jde o opatření propojující účinnost evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s řádnou správou ekonomických záležitostí, žádá Komisi, aby přihlédla k různým výchozím podmínkám v každém členském státě a různé míře úsilí, které se musí vynaložit ke splnění základních podmínek, a aby se vynasnažila o to, aby nedošlo ke znevýhodnění nejvíce strádajících regionů ani k trestání určitých místních a regionálních orgánů za konkrétní problémy, které se vyskytují na úrovni státu;

13. znovu vyjadřuje své pevné přesvědčení, že důkladná a řádná revize nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 o VFR, která by byla provedena v polovině období a předložena Komisí nejpozději do konce roku 2016, by byla ideální příležitostí k ověření, zda nařízení náležitě odráží priority Unie, zejména otázku dopadu opožděného uplatňování strukturálních fondů na rozpočet, problematiku nezaměstnanosti mládeže v Evropě, financování fondu EFSI a nové návrhy na vlastní zdroje Unie, a zda ve zbývajících letech VFR řeší nejnaléhavější potřeby členských států a regionů a také přetrvávající problém s výší prostředků na platby a možný dopad zpoždění v provádění operačních programů v oblasti politiky soudržnosti na platby;

14. vitá snahu Komise o zajištění řádného řízení a zdůrazňuje, že i nadále by měly být zachovány vysoké ambice, pokud jde o to, jak zajistit, aby bylo vynakládání finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti méně náchylné k podvodům, a o přísné uplatňování opatření proti podvodům.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

4

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Sophie Montel, Siegfried Mureșan, Younous Omarjee, Pina Picierno, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Marco Valli, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bernd Kölmel, Andrey Novakov, Ivan Štefanec, Nils Torvalds, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský

(1)

Návrh nařízení Rady o změně nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, COM(2015) 15 final, 21.1.2015.

(2)

Rozhodnutí Komise o neautomatickém přenosu prostředků z roku 2011 do roku 2012 a o prostředcích na závazky, C(2015) 827 final, 11.2.2015.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (20.4.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Navrhovatelka: Danuta Jazłowiecka

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v některých členských státech zasáhla finanční krize politiku soudržnosti a vedla k větší nezaměstnanosti a chudobě, k vyšší míře sociálního vyloučení a k narůstajícím rozdílům mezi regiony Unie;

B.  vzhledem k tomu, že poslední údaje za rok 2013 ukazují, že dlouhodobá nezaměstnanost v Unii byla na historicky vysoké úrovni dosahující 5,1 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost zásadním způsobem ovlivňuje život lidí a může se zejména v okrajových regionech stát strukturálním problémem;

C. vzhledem k tomu, že v poslední době došlo v Unii k reálnému poklesu veřejných investic o 15 %, a vzhledem k tomu, že řada regionů, zejména těch, které se potýkají s demografickými problémy, není schopna řádně přispívat k naplňování cílů strategie Evropa 2020, zejména hlavního cíle, kterým je dosáhnout 75% zaměstnanosti do roku 2020, cíle snížit chudobu o 20 milionů lidí a cíle omezit předčasné ukončování školní docházky;

D. vzhledem k tomu, že regiony s těžkými a trvalými přírodními či demografickými znevýhodněními se obvykle vyznačují vyšší nezaměstnaností, pomalejším hospodářským růstem a nedostatkem významných investic, což vede ke strukturálním rozdílům v Unii; vzhledem k tomu, že v těchto regionech je zaměstnanost průměrně o cca 10 procentních bodů nižší než cíl pro daný členský stát, ve srovnání s pouhými 3 procentními body v rozvinutějších regionech;

E.  vzhledem k tomu, že evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) jsou stále jedním z hlavních investičních nástrojů Unie, které by mohly, budou-li prostředky z nich vynakládány efektivně, zmenšit rozdíly a strukturální nerovnováhu mezi regiony, zmírnit nepříznivé trendy, jež nastaly v důsledku hospodářské krize, vytvořit kvalitní udržitelná pracovní místa a podpořit udržitelný růst, zejména v regionech, v nichž jsou nejvíce potřeba; vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond (ESF) je hlavním nástrojem pro investice do lidského kapitálu, na podporu začleňování do trhu práce a pro snižování chudoby a sociálního vyloučení;

F.  vzhledem k tomu, že socioekonomická nerovnováha mezi členskými státy se ještě prohloubila, ačkoli cílem regionální konvergence je pravý opak; vzhledem k tomu, že rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi centrem a periferií se zvýšil ze 3,5 % v roce 2000 na 10 % v roce 2013; vzhledem k tomu, že tento rozdíl zvyšuje riziko roztříštěnosti a ohrožuje hospodářskou stabilitu a sociální soudržnost Unie; vzhledem k tomu, že šestá zpráva o soudržnosti zdůrazňuje úlohu ESIF v boji proti nerovnosti, zejména v období krize;

1.  považuje za politováníhodné, že potenciál fondů Unie v oblasti zvyšování zaměstnanosti stále není dostačující, a konstatuje, že by měl být dále posílen prostřednictvím účinnější tvorby a účinnějšího provádění politiky s důrazem na výsledky; v této souvislosti vyjadřuje své znepokojení nad prodlevami při schvalování a provádění operačních programů v období plánování programů na období 2014–2020 a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby tento proces urychlily; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily všem příjemcům, zejména MSP, které v poslední době vytvořily v Unii 80 % nových pracovních míst, přístup k finančním prostředkům;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly individuálně uzpůsobené politiky, které by podpořily tvorbu kvalitních pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané, nezaměstnané starší lidi, ženy a další prioritní skupiny, které jsou krizí zvlášť výrazně zasaženy;

3.  vyjadřuje politování nad přetrvávající příliš vysokou nezaměstnaností mladých lidí, zejména v členských státech nejvíce zasažených ekonomickou krizí; vyzývá členské státy, aby urychleně a co nejúčelněji využily finanční prostředky, jež jsou k dispozici v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, především předběžné financování ve výši 1 miliardy EUR, jakmile budou tyto zdroje uvolněny, s cílem usnadnit mladým lidem přístup k zaměstnání; vybízí členské státy, aby využívaly dostupné finanční prostředky Unie k doplnění a rozšíření svých vlastních programů zaměřených na zvýšení soudržnosti, regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a na posilování podnikatelského ducha, zejména mezi mladými lidmi; vyzývá v této souvislosti evropská vysokoškolská vzdělávací zařízení, aby se více snažila o přizpůsobení svých programů potřebám trhu práce a společnosti obecně a aby vytvořila programy individuálního vedení a poradenství, které pomohou vysokou nezaměstnanost mladých lidí snížit;

4.  poukazuje na to, že v Unii je míra předčasného ukončení školní docházky stále velmi vysoká, což má dopad na míru nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že tento problém je třeba řešit modernizací vzdělávacích systémů a osnov, za využití prostředků z ESF;

5.  zdůrazňuje význam genderového rozměru, který má vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na snižování nezaměstnanosti žen; zastává názor, že ženy by mohly využít technického pokroku, který umožňuje flexibilnější pracovní dobu, a vyzývá Komisi, aby do této oblasti investovala;

6.  vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala situaci menšin v celé Unii, které jsou vystaveny všem formám sociálního vyloučení, a proto jsou více ohroženy strukturální nezaměstnaností; domnívá se, že při veškerém plánování politiky za účelem dosažení sociální soudržnosti v Unii je nutné přihlížet k integraci menšin;

7.  zdůrazňuje, že vzhledem ke změnám výrobních vzorců a ke stárnutí populace výrazně nabyla na významu úloha ESF a investic v oblasti přizpůsobování dovedností pracovníků novým nárokům; je pevně přesvědčen, že v této souvislosti by měl ESF doplňovat přístup jednotlivých členských států; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že budou dostupné prostředky vynakládány co nejefektivněji a nejúčelněji v zájmu zaměstnatelnosti pracovníků, sociálního začleňování a rovnosti žen a mužů; zároveň zdůrazňuje, že vzdělávací programy financované pomocí ESF by měly být rovněž uzpůsobeny pro podnikatele a zaměstnance na vedoucích pozicích, aby byl zajištěn udržitelný rozvoj společností, zejména MSP, které v Unii vytvářejí většinu pracovních příležitostí;

8.  vyzývá členské státy a Komisi, aby pokračovaly zejména ve zdokonalování a rozšiřování portálu EURES, který je účinným nástrojem na podporu mobility pracovníků v Evropě, zejména přeshraniční mobility, a to zlepšováním jejich znalostí o evropském pracovním trhu, poskytováním informací o pracovních příležitostech a asistencí při vyřizování formalit; vybízí členské státy, aby vybudovaly a podporovaly sítě EURES a v neposlední řadě aby uznávaly skutečnost, že přeshraniční pracovníci se s problémy spojenými s adaptací na nové prostředí a s uznáváním profesní kvalifikace potýkají jako první; konstatuje, že propojením veřejných služeb zaměstnanosti, sociálních partnerů, místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran ze soukromé sféry tyto sítě usnadňují a podporují přeshraniční mobilitu;

9.  zdůrazňuje, že je nutné řídit vytváření pracovních míst pomocí nových technologií; domnívá se, že Komise by měla propojit snižování nezaměstnanosti s nástroji digitální agendy a programu Horizont 2020;

10. zdůrazňuje, že Unie by měla investovat do podnikání a podporovat zakládání podniků se zvláštním důrazem na MSP a mikropodniky, které představují 99 % všech podniků v Unii a v poslední době vytvořily 80 % nových pracovních míst, a to usnadněním jejich přístupu k financování, snížením byrokracie, zjednodušením právních předpisů v rámci programu REFIT a vytvořením vstřícného prostředí a náležitého regulačního rámce, a to i pro začínající podniky; zdůrazňuje, že tato opatření by neměla vést k oslabení pracovních a sociálních práv v EU; proto vítá záměr vytvořit nový Evropský fond pro strategické investice jako doplňkový nástroj politiky soudržnosti, který má potenciál generovat 1,3 milionu dodatečných pracovních míst během tří let;

11. zdůrazňuje, že politika soudržnosti by se měla používat k dosahování inteligentního udržitelného růstu v regionech, které to nejvíce potřebují, a to podporou začínajících podniků a rozvoje mikropodniků a malých a středních podniků prostřednictvím řady opatření a finančních nástrojů;

12. vyzývá členské státy, aby v zájmu dosažení sociálně-ekonomické konvergence zajistily, aby nezbytné kapacity k využívání dostupných finančních prostředků, jako např. lidské zdroje, měly také vzdálenější a malé regiony;

13. vyzývá členské státy, aby s ohledem na negativní vliv stárnutí populace a jiných demografických problémů na trh práce vypracovaly projekty, které by řešily otázku poklesu populace a podporovaly mobilitu;

14. vyzývá Komisi, aby zajistila zacílení investic na hospodářsky slabší oblasti, které jsou postiženy vysokou nezaměstnaností, a na MSP v těchto oblastech, neboť tyto podniky mají k financování omezený přístup, s cílem zajistit, aby měly tyto snahy smysluplný dopad tam, kde jich je nejvíce zapotřebí, přičemž by měla být volena taková řešení, která by řádně zohlednila hospodářské rysy daných investic; sdílí názor Komise, že je třeba kvalifikovaná pracovní síla v rostoucích odvětvích, jako je digitální ekonomika, odvětví zelené ekonomiky a zdravotnictví;

15. připomíná, že přizpůsobení mezd produktivitě je důležité nejen z hlediska sociální soudržnosti, ale i pro udržení silného hospodářství a produktivní pracovní síly;

16. zdůrazňuje úlohu územní soudržnosti a poukazuje v této souvislosti na význam investic do přeshraniční infrastruktury, jako jsou vnitrozemské vodní cesty, a uznává jejich úlohu při podpoře sociálně-ekonomického rozvoje regionů;

17. domnívá se, že opatření politiky soudržnosti hrají klíčovou úlohu při omezování vnitřních nerovností v oblasti konkurenceschopnosti a strukturální nerovnováhy v regionech, které to nejvíce potřebují; vyzývá Komisi, aby zvážila předběžné financování s cílem podpořit plné využití prostředků těmito členskými státy v období let 2014–2020 a aby zároveň vždy zajistila dodržení zásady rozpočtové odpovědnosti;

18. domnívá se, že rozpočtová kázeň má z hlediska inteligentního a trvalého dosahování růstu a vytváření pracovních míst zásadní význam; trvá na tom, že je nutné se znovu zaměřit na rozumnější vynakládání finančních prostředků a boj proti podvodům;

19. zdůrazňuje, že politiky v oblasti růstu a tvorby pracovních míst mají různý územní dopad, který závisí na konkrétní situaci v jednotlivých regionech, a že regionální rozdíly se od začátku krize prohlubují; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země by měla zohledňovat územní rozdíly v rámci členských států, aby byl podpořen růst a tvorba pracovních míst a zároveň aby byla zachována územní soudržnost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

13

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Danuta Jazłowiecka, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Elmar Brok, Tania González Peñas, Eva Kaili, Neoklis Sylikiotis, Ivo Vajgl

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Maria Grapini, Ivan Jakovčić


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (25.3.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k investicím pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Navrhovatel: Neoklis Sylikiotis

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že hospodářská krize zpochybnila hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU, neboť způsobila, že mezi členskými státy a regiony vznikly další rozdíly; připomíná, že od nástupu krize ztratilo výrobní odvětví EU více než 3,8 milionu pracovních míst(1); zdůrazňuje, že je nutné posílit politiku soudržnosti EU jasným označením priorit a zdůrazněním potřeby zmenšit regionální rozdíly a dosáhnout cílů EU v oblasti růstu a zaměstnanosti platných pro celou EU;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že je nutné vynaložit značné úsilí, aby se EU vrátila k plnění cíle dosáhnout do roku 2020 reindustrializace ve výši 20 %; vyzývá k posílení a obnově průmyslové struktury v Unii s cílem zvýšit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že má-li toho být dosaženo, je nutné investovat do digitální, energetické a dopravní infrastruktury a rovněž v delším časovém horizontu, ale neméně naléhavě, do vzdělávání, výzkumu a zvyšování kvalifikace pracovníků;

3.  uznává, že investice politiky soudržnosti pomohly zmírnit negativní dopady hospodářské a finanční krize a že v některých evropských zemích se staly významnou součástí rozpočtu určeného na investice; oceňuje úsilí Komise o přesměrování investic politiky soudržnosti do oblastí, které byly krizí zasaženy nejvíce;

4.  zdůrazňuje, že Smlouva o Evropské unii zahrnuje cíl podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy (článek 3 Smlouvy o EU);

5.  zdůrazňuje, že cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 je třeba v rámci politiky soudržnosti plně zohledňovat; zdůrazňuje, že investice politiky soudržnosti by měly být zaměřeny na růst, posílení inovací, na malé a střední podniky, digitální ekonomiku a na nízkouhlíkové biohospodářství; zdůrazňuje skutečnost, že především investice do těchto odvětví mají potenciál zajistit stávající pracovní místa a rovněž přinést růst a další pracovní místa;

6.  zdůrazňuje, že klíčovou úlohu v evropském hospodářství má průmyslové odvětví a zejména pak výroba, neboť se podílejí na 80 % vývozu a na 80 % výdajů na výzkum a vývoj; podotýká, že podle odhadů bylo v letech 2007–2012 vytvořeno 594 000 nových pracovních míst jen prostřednictvím regionální politiky EU(2);

7.  doporučuje, aby byla provedena modernizace politiky soudržnosti; doporučuje, aby se ústředním bodem politiky soudržnosti stalo obnovení průmyslu a struktury a podpora inovací s cílem posílit v celé Unii zaměstnanost;

8.  zdůrazňuje, že je důležité zjednodušit řízení a postupy programů politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že administrativní zátěž plynoucí z odlišných postupů řízení a sledování musí být úměrná výši finančních prostředků získaných z programů politiky soudržnosti;

9.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří 99 % podnikatelského sektoru a 80 % pracovních míst v Unii;

10. domnívá se, že v zájmu posílení průmyslového odvětví v několika členských státech, usnadnění přístupu výrobců k investicím a úvěru a v zájmu řešení problému nezaměstnanosti je třeba vynaložit další úsilí; zdůrazňuje, že aby mohlo dojít k hospodářskému růstu, je nutné zaujmout přístup založený na konkrétních silných stránkách jednotlivých regionů;

11. domnívá se, že všechny nové projekty a investice politiky soudržnosti jsou zaměřeny na maximální výsledky a dopady, a respektuje nový výkonnostní rámec zaměřený na posílení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; rovněž zdůrazňuje, že projekty a investice podporované prostředky z fondů EU by měly být zaměřeny na vytváření nových pracovních míst; proto zdůrazňuje, že členské státy by při provádění svých operačních programů v současném finančním období měly usilovat o vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst s cílem přijmout opatření směřující k vymýcení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a umožnit regionům rozvíjet zdravá a udržitelná hospodářství; připomíná, že investice a projekty by měly zohledňovat ochranu životního prostředí, především s cílem podporovat obnovitelné zdroje energie a opatření v oblasti energetické účinnosti; připomíná, že světový trh s výrobky a službami šetrnými k životnímu prostředí se podle odhadů do roku 2020 téměř zdvojnásobí na 2 biliony EUR ročně;

12. vítá návrh na vytvoření unie kapitálových trhů a považuje jej za důležitý nástroj, který doplní investiční plán pro Evropu a usnadní přístup malých a středních podniků k úvěrům, neboť vytvoří a vybuduje zdroje financování, jež budou alternativou bankovních úvěrů, mimo jiné zlepšením prvotních veřejných nabídek;

13. vyzývá k urychlenému zavedení a využívání unie kapitálových trhů na podporu průmyslové činnosti, pokud jde o rozvoj evropských trhů soukromých investic a podporu čerpání dlouhodobých investičních fondů; je přesvědčen o tom, že úspěšné zavedení unie kapitálových trhů sníží roztříštěnost finančních trhů EU, a přispěje tak ke snížení nákladů na financování;

14. zdůrazňuje, že investice by se měly zaměřit na oblasti, které mohou mít multiplikační účinky na zaměstnanost a růst, jako jsou inovace či vzdělávání;

15. zdůrazňuje význam regionálního financování pro malé a střední podniky, které jsou na regionální úrovni hnací silou pro vytváření pracovních míst a inteligentní růst a které představují posun k inteligentnímu růstu a k digitálnímu a nízkouhlíkovému hospodářství;

16. podtrhuje skutečnost, že financování v rámci politiky soudržnosti je důležité pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství a pro dosažení cílů pro roky 2020 a 2030 v oblasti snižování emisí CO2 a v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

17. konstatuje, že podávání zpráv o projektech financovaných z fondů EU se obvykle soustředí na samotné výdaje a dodržování správních předpisů, nikoli na dosažení hmatatelných výsledků, což vede k nedostatečné informovanosti o účinnosti dotací EU; zdůrazňuje v tomto ohledu význam systematického shromažďování informací o účincích fondů EU, aby bylo možné určit opatření, která by nejúčinněji podpořila hospodářský rozvoj regionů EU;

18. vyzývá ke koordinovanějším veřejným investicím ze strany členských států a místních a regionálních orgánů a rovněž vyzývá k vytvoření stabilnějšího, hospodářského a regulačního prostředí v EU, aby EU byla přitažlivějším místem pro soukromé investice, neboť bez nich nebude možné dosáhnout cíle spočívajícího ve zvýšení příspěvku průmyslu až na 20 % HDP do roku 2020; zdůrazňuje, že je důležité soustředit investice EU na inovační odvětví a tematické priority, jako jsou výzkum a inovace, podpora MSP a nízkouhlíkové hospodářství, a to s cílem dosáhnout maximálního dopadu investic na hospodářský růst a vytváření pracovních míst; jednoznačně podporuje takový přístup k výzkumu a vývoji, jehož cílem je snížit rozdíly v oblasti inovací v rámci Unie, a to tak, že méně rozvinuté regiony budou mít možnost přijmout, posilovat a přizpůsobovat inovativní řešení vyvinutá ve vyspělých regionech; žádá rovněž o podrobnější objasnění a rychlé provedení koncepce inteligentní specializace, která může posílit udržitelný růst regionů EU;

19. žádá o průmyslovou strategii podporující začlenění, která bude věnovat pozornost oblastem zasaženým vylidňováním a stárnutím obyvatelstva; domnívá se, že hlavními cíli by mělo být řešení nezaměstnanosti a zajištění hospodářské soutěže, udržitelného rozvoje a růstu a vytváření většího počtu pracovních míst;

20. zdůrazňuje, že má-li být možné provádět inovační a produktivní výzkumné činnosti, je nutné dále navýšit finanční prostředky na výzkum a vývoj; žádá proto o lepší sladění stávajících opatření v oblasti financování, tj. financování z evropských strukturálních a investičních fondů a z programu Horizont 2020, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013;

21. vyzývá členské státy, aby urychlily program záruk pro mladé lidi, jelikož nepřiměřeně vysoký počet mladých lidí na počátku své kariéry nemohl kvůli krizi nalézt pracovní uplatnění a jelikož nezaměstnanost mladých lidí dosáhla znepokojivých rozměrů v polovině regionů;

22. v zájmu zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti žádá, aby byly při přípravě právních předpisů a nařízení řádně zohledňovány potřeby malých a středních podniků a aby byl podnikům, které vytvářejí pracovní místa, usnadněn přístup k úvěrům bez ohledu na jejich velikost.

23. v zájmu zlepšení situace v oblasti inovací, předávání poznatků a myšlenek, konkurenceschopnosti a inovačních schopností evropských podniků žádá o dokončení digitálního vnitřního trhu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

7

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Juan Carlos Girauta Vidal, Theresa Griffin, Marek Józef Gróbarczyk, András Gyürk, Roger Helmer, Dawid Bohdan Jackiewicz, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Hermann Winkler, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Simona Bonafè, Cornelia Ernst, Yannick Jadot, Werner Langen, Morten Messerschmidt, Clare Moody, Dominique Riquet, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Anne Sander, Maria Spyraki, Paul Tang, Pavel Telička, Anneleen Van Bossuyt, Cora van Nieuwenhuizen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Ignazio Corrao, Antanas Guoga

(1)

pracovní dokument Komise: Srovnávací přehled průmyslu – hodnocení za rok 2013 (SWD(2013)0346 , 20. září 2013), s. 6.

(2)

Vyšší konkurenceschopnost evropských regionů a měst, podpora růstu a vytváření pracovních míst. http://europa.eu/pol/pdf/flipbook/en/regional_policy_en.pdf - s. 6


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (26.3.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Navrhovatelka: Silvia Costa

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že k tomu, aby se účinně přispělo k boji proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí, je zapotřebí, aby politika soudržnosti EU byla v plném souladu se strategií Evropa 2020, a zejména s hlavními cíli v oblasti vzdělávání, kterými jsou snížení míry nedokončení studia na méně než 10 % a zvýšení podílu mladých lidí s vyšším odborným vzděláním, vysokoškolským diplomem nebo ekvivalentním osvědčením o ukončení odborné přípravy na nejméně 40 %, a s referenční hodnotou 15 % dospělých zapojených do celoživotního učení a přinejmenším 95 % dětí účastnících se předškolního vzdělávání, čímž by se zajistilo uznávání dovedností a nabytých zkušeností;

2.  poukazuje na fakt, že mají-li být splněny cíle strategie Evropa 2020, a to především cíle týkající se vzdělávání a snížení míry nedokončení studia, je zapotřebí zlepšit v regionech EU, zejména v regionech trpících hospodářskou stagnací, přístup ke vzdělávací infrastruktuře a kvalitu společensko-kulturních služeb; připomíná význam vzdělání pro dosažení větší sociální a regionální soudržnosti a zvýšení demokratického povědomí a angažovanosti mezi mladými lidmi;

3.  podtrhuje skutečnost, že 12 % populace ve věku 18 až 24 let opouští vzdělávací systém předčasně; vyzývá EU, aby určila hlavní faktory způsobující toto předčasné ukončování školní docházky a sledovala charakteristiky tohoto jevu na vnitrostátních, regionálních a místních úrovních jako základ pro cílenou a účinnou politiku podloženou fakty; domnívá se, že politika usilující o omezení předčasného opouštění vzdělávacích systémů se musí zabývat celou škálou faktorů, k nimž patří různé výzvy vzdělávacího a sociálního charakteru, které mohou být případně rovněž příčinou tohoto jevu;

4.  zdůrazňuje, že bez účinné spolupráce vzdělávacích institucí s aktéry pracovního trhu nebude možné vyřešit problém vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých absolventů škol v EU; zdůrazňuje zejména, že ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí a snížení sociálních rozdílů dochází pomocí výuky znalostí a dovedností potřebných na pracovním trhu;

5.  vyjadřuje politování nad skutečností, že na vzdělávání je v současnosti přiděleno nedostatečné množství finančních prostředků, a zdůrazňuje, že je třeba větších investic na modernizaci vzdělávacích systémů v oblasti odborné přípravy a formálního a neformálního vzdělávání; připomíná, že se to týká i renovace školních budov a zajištění nových technologií ve vzdělávání a výzkumu (přístup k výzkumným databázím, školení v oblasti výpočetních technologií, tzv. e-learning);

6.  zdůrazňuje rovněž, že je nutné posílit vazby mezi vzděláváním, výzkumem a podnikáním na regionální, místní, národní a nadnárodní úrovni; vyzývá členské státy, aby se v evropském semestru co nejdříve začaly řídit doporučeními pro jednotlivé země v oblasti vzdělávání a dalšími doporučeními Komise;

7.  zdůrazňuje, že v zájmu přilákání a udržení kvalifikovaných vyučujících jsou celoživotní vzdělávání a lepší pracovní podmínky a podmínky pro odborný růst důležitými aspekty pro výzkumné pracovníky a vyučující na vyšších stupních vzdělávání, neboť jsou klíčovými faktory hospodářského růstu; poukazuje na význam získání počítačové gramotnosti u mladých lidí a na potřebu vzdělávat učitele za tímto účelem, neboť tato gramotnost nabývá na evropském trhu práce na významu;

8.  zdůrazňuje, že potřeby pracovního trhu se rychle mění a mladí lidé se potýkají se stále většími potížemi při přechodu z fáze vzdělávání do pracovního procesu, a jsou proto obvykle méně odolní vůči nezaměstnanosti; připomíná, že je důležité investovat do lidského kapitálu a lidí obecně, především do mladých lidí v Evropě, s cílem zvýšit jejich zaměstnatelnost a posílit jejich profesní růst; vyzývá ke zdokonalení stávající iniciativy „Přehled dovedností EU“, která zjišťuje potřebná pracovní místa a požadované dovednosti, a k tomu, aby podle těchto zjištění byly v členských státech upravovány systémy vzdělávání a odborné přípravy tak, aby si lidé osvojovali konkrétní dovednosti pro konkrétní zaměstnání;

9.  podtrhuje nutnost podporovat partnerství mezi světem vzdělávání a politikami zaměstnanosti zapojením všech zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, subjektů s rozhodovacími pravomocemi, poskytovatelů profesní přípravy a zaměstnavatelů;

10. vítá zavádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která má posílit systém záruk pro mladé lidi v regionech, kde jejich nezaměstnanost přesahuje 25 %, a zdůrazňuje, že se jedná o účinný prostředek ke snižování nezaměstnanosti mladých lidí, který dá základ zásadní strukturální reformě ve středně- a dlouhodobém horizontu; vyzývá členské státy, aby navázaly pevnou spolupráci se zainteresovanými stranami, především se zaměstnavateli a malými a středními podniky, a aby při provádění tohoto systému a budování infrastruktury plně využívaly Evropský sociální fond, iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a jiné strukturální fondy;

11. vyzývá Komisi, aby pomohla zajistit účinné uplatňování systému záruk pro mladé lidi prostřednictvím výměny příkladů osvědčených postupů; upozorňuje, že rozpočtové prostředky určené na systém záruk pro mladé lidi v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých jsou k dispozici do 31. prosince 2015; vyzývá Komisi, aby učinila potřebné kroky k zajištění pokračování programu;

12. zdůrazňuje, že v rámci systému záruk pro mladé lidi je nutné rozvíjet podnikatelské schopnosti; nicméně se domnívá, že včasné zásahy a aktivace, a v řadě případů i reformy, jsou potřebné, například zlepšení systémů odborné přípravy a školicích systémů, a výměna osvědčených postupů v oblasti duálního vzdělávání by mohla být přínosná pro strukturální změny na pracovním trhu a zajistit vyšší míru zaměstnanosti;

13. vítá nový Evropský fond pro strategické investice; doufá, že vzdělávání a odborná příprava jsou oblasti považované za strategické investice a patří tudíž k prioritním směrům činnosti;

14. naléhavě vyzývá Komisi, aby plně uznala potenciál kultury, co se týče přispění k udržitelnému hospodářskému vývoji a konkurenceschopnosti regionů a zlepšení sociální soudržnosti; vyzdvihuje zejména úlohu kulturních a tvůrčích odvětví a digitalizace kulturního dědictví, které jsou strategickou hnací silou oživení hospodářství a růstu v EU, stejně jako regionálního rozvoje, neboť v současné době přímo či nepřímo vytváří více než 7 milionů pracovních míst;

15. podtrhuje význam kulturního odvětví v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, jelikož kultura je jako odvětví pro mladé lidi velmi přitažlivá a nabízí jim více pracovních příležitostí; připomíná také úlohu, kterou má kultura při vytváření většího počtu a lepších pracovních míst pomocí vzdělávání, rozvoje dovedností, školení a informálního učení; poukazuje na význam nástrojů politiky soudržnosti, pokud jde o zkvalitňování pracovních míst v kulturních a tvůrčích odvětvích a zvyšování jejich počtu;

16. vyzývá Komisi, aby zhodnotila, do jaké míry jsou využívány prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu na podporu kulturních aktivit v členských státech, zejména na podporu tvůrčího odvětví; žádá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o výsledcích tohoto hodnocení nejpozději společně se zprávou hodnotící program Kreativní Evropa v polovině období, tj. do 31. prosince 2017;

17. připomíná, že kultura a hmotné i nehmotné kulturní dědictví jsou klíčovými prvky pro udržitelnou obnovu měst a venkova a atraktivitu měst a regionů a pro hospodářský rozvoj založený na kulturním cestovním ruchu a kreativních malých a středních podnicích; vyzývá, aby se vytvářela regionální kulturní centra, v jejichž rámci by města a regiony mohly spolupracovat, udržovat své kulturní dědictví a učinit z něj devizu ekonomického charakteru.

18. vyzývá Komisi, aby se zasadila o přijetí nezbytných opatření k zajištění účinné ochrany hmotných i nehmotných statků, jež tvoří kulturní bohatství Evropy a mají zásadní význam pro stimulaci kulturního a socioekonomického rozvoje, který vychází ze společné evropské identity a kulturní osobitosti a evropských zemí, regionů a měst a podporuje je; vyzývá města a regiony EU, aby za tímto účelem využívaly nástroje politiky soudržnosti.

19. zastává názor, že strop ve výši 5 milionů EUR (případně 10 milionů EUR celkových nákladů, jde-li o místa zařazená na seznam UNESCO) schválený Komisí na základě celkových nákladů na projekt je příliš přísný a povede k omezení podpory kulturního dědictví, a to nejen z toho důvodu, že neumožňuje odečtení nákladů na dokumentaci a správních výdajů a neredukovatelných nákladů (např. DPH), ale také proto, že stanovení tak nízkého stropu pro poskytování podpory omezuje možnosti pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a pro investice do kultury, které mají pro sociální a ekonomický rozvoj EU klíčový význam.;

20. zdůrazňuje, že k tomuto postupu neexistuje v právních předpisech EU žádný právní základ, a vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí a prostřednictvím tematických pokynů objasnila výklad čl. 3 písm. e) nařízení (EU) č. 1301/2013 (o EFRR), pokud jde o investice do rozvoje vnitřního potenciálu ve formě fixních investic do vybavení a drobné infrastruktury pro účely kultury a udržitelného cestovního ruchu;

21. vyzývá členské státy, aby na účely kultury a kulturního dědictví vyčleňovaly větší podíly z rozpočtu a prostředků určených na regionální rozvoj, a zajistily tak atraktivitu regionů, podporu jejich účinného a komplexního rozvoje a využití jejich potenciálu;

22. připomíná význam zjednodušení a doporučuje, aby Komise a členské státy pokračovaly ve svém úsilí o jednodušší uplatňování politiky soudržnosti, kterým by zlepšily přesnost zaměření výsledků politiky a omezily byrokracii na všech úrovních; zdůrazňuje, že platformy jsou důležité pro výměnu osvědčených postupů v různých oblastech provádění.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, Emmanouil Glezos, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sylvie Guillaume, György Hölvényi, Dietmar Köster, Ilhan Kyuchyuk, Ernest Maragall, Emma McClarkin, Martina Michels


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (1.4.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k investicím pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii

(2014/2245(INI))

Navrhovatelka: Julie Girling

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že ženy jsou častěji postiženy nezaměstnaností než muži, i když v dnešní době představují 59 % čerstvých absolventů vysokých škol(1), což neodpovídá nízkému počtu žen na vedoucích pozicích; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen za posledních pět let mírně vzrostla z 60 % na 63 % a nezaměstnanost žen v celé EU dosahuje 10 %, ovšem existují významné regionální rozdíly (ačkoli se tyto rozdíly výrazně snižují)(2); vzhledem k tomu, že i u žen, které mají zaměstnání, není jejich odborná kvalifikace a výše platu a důchodových příspěvků přiměřená jejich dosaženému vzdělání;

B.  vzhledem k tomu, že vysokoškolský titul v oboru informačních a komunikačních technologií má pouze 29 % žen a že v tomto oboru jsou přímo zaměstnána jen 4 % žen(3); vzhledem k tomu, že podle údajů Komise je v terciárním vzdělání více žen než mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou nicméně stále nedostatečně zastoupeny ve vědeckých, technických, inženýrských a matematických oborech na univerzitách, což snižuje jejich ekonomické příležitosti, i když nejsou vědecké důkazy o tom, že by pro tyto obory měli muži větší nadání než ženy;

C. vzhledem k tomu, že ženy zejména trpí nízkou mzdou (21,2 % v roce 2010 oproti 13,3 % mužů), zvláště pak zaměstnankyně s nízkou úrovní vzdělání a se smlouvami na dobu určitou(4);

D. vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů mezi ženami a muži prozrazuje, že v celé EU jsou důchody žen ve srovnání s muži v průměru o 39 % nižší;

E.  vzhledem k tomu, že ženy jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením více než muži, zejména pak ženy ve věku nad 60 let (22,2 % v roce 2010 oproti 17,3 % mužů)(5);

F.  vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je důležitým nástrojem hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti;

G. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem provádění opatření proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení a spoléhá na investice do vzdělávání a rozšíření vzdělávacích kapacit;

H. vzhledem k tomu, že s postupem času začala ve venkovských oblastech být patrná řada hospodářských a sociálních problémů, například málo rozvinutá podnikatelská kultura, malá účast dospělých v programech celoživotního učení a vzdělávání, neexistence dalšího vzdělávání ve venkovských oblastech a vysoké procento lidí pracujících v samozásobitelském zemědělství;

I.   vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen je stále nízká, pokud jde o cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 (o 11,5 % pod cílovou hodnotou 75 %)(6);

J.   vzhledem k tomu, že podle prognóz OECD by rovnocenná účast žen i mužů na trhu práce vedla k 12,4% zvýšení HDP do roku 2030 v přepočtu na jednoho obyvatele;

K. vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v manažerských pozicích a že pouze 30 % nových začínajících podniků v Evropě založily ženy(7);

L.  vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny Evropanů žijí ve městech, která jsou produktivními a inovativními centry, ale současně vedou ke koncentraci sociálně vyloučených osob, a proto je nutné se problémem sociálního vyloučení zabývat;

M. vzhledem k tomu, že matky samoživitelky a otcové samoživitelé jsou stále znevýhodněni na trhu práce;

N. vzhledem k tomu, že rovné příležitosti pro muže a ženy a zásada genderové integrace jsou výslovně stanoveny v nařízeních o strukturálních fondech jako průřezové prvky, pokud jde o vytváření programů a jejich politické uplatňování;

O. vzhledem k tomu, že rodinné firmy ženám nabízejí vyšší plat než MSP a poskytují jim příležitost uplatnit se v odvětvích, kterým dominují muži; vzhledem k tomu, že ženy pracující v rodinných firmách spíše dosáhnout manažerských pozic; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly být pobízeny k tomu, aby tento typ činnosti podporovaly a přesvědčovaly ženy, aby ve větší míře vstupovaly do rodinných firem;

P.  vzhledem k tomu, že podpora rovnosti – kromě toho, že je otázkou spravedlnosti a základních práv – je také otázkou konkurenceschopnosti, protože nadání všech žen, které jsou profesně marginalizovány, přichází vniveč, a takovýto stav se neslučuje s úsilím o podporu znalostní ekonomiky;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy dosud nevyvinuly více úsilí pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy v EU vydělávají v průměru o 16,4 % méně než muži vykonávající rovnocennou práci, což znamená, že 59 dní v roce pracují zadarmo, v důsledku čehož jsou ekonomicky znevýhodněny, a někdy jsou proto závislé na svém partnerovi; zdůrazňuje, jak důležitá jsou opatření k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů, které také vytvářejí výrazný rozdíl v důchodech mužů a žen v EU, který činí 39 %; zdůrazňuje skutečnost, že tento rozdíl se v devíti členských státech za posledních pět let zvýšil; konstatuje, že podle posouzení evropské přidané hodnoty by 1% snížení rozdílů v odměňování žen a mužů přineslo zvýšení hospodářského růstu o 0,1 %; konstatuje, že pokud by ženy získaly přístup na vedoucí pozice, mohla by se zvýšit konkurenceschopnost podniků; vyzývá členské státy, aby zlepšily a aktualizovaly statistiky o rozdílech v odměňování žen a mužů;

2.  vyzývá Komisi, aby požadovala transparentní stanovování mezd u pracovních míst, která vytváří nebo financuje v rámci politiky soudržnosti, a aby tak nedopouštěla jakoukoli neopodstatněnou platovou nerovnost;

3.  domnívá se, že by Unie měla při provádění fondů ESI usilovat o odstranění nerovností a prosazování rovnosti žen a mužů a začlenění genderové perspektivy a také bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

4.  žádá uznání a řešení vícera druhů diskriminace, tj. nejen nerovnosti na základě pohlaví, ale rovněž nerovnosti na základě náboženského vyznání nebo osobního přesvědčení, společenského původu, sexuální orientace, věku, etnického původu a zdravotního postižení, aby bylo možno uvést v život relevantní a účinnou politiku sociálního začleňování;

5.  konstatuje, že hospodářská krize poškodila rovnost v mnoha oblastech; zdůrazňuje, jak je důležité zajistit, aby nebyla hospodářská krize využívána jako argument pro přetrvávání nerovnosti mezi ženami a muži a aby pokračovalo úsilí o nastolení rovnosti, a to i v případě takovéto krize;

6.  vyzývá členské státy, aby změnily tuto dynamiku průkopnickými politikami, které aktivně prosazují rovnost pomocí mechanismů a rozpočtů s cílem zvýšit tímto způsobem HDP na obyvatele;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně využívaly evropské strukturální fondy jako nástroj zvyšování rovnosti žen a mužů; žádá členské státy a Komisi, aby provedly genderovou analýzu a využívaly přístup sestavování rozpočtu s přihlédnutím k rovnosti pohlaví s cílem dosáhnout genderově spravedlivého přidělení finančních zdrojů;

8.  žádá Komisi, aby doplnila analýzy Eurostatu o statistické ukazatele podle jednotlivých států, aby bylo možno měřit vliv rovnosti na hospodářský pokrok, pokud jde o skutečnou účast žen na trhu práce a o míru, v jaké zastávají odpovědné funkce a jsou součástí vrcholového managementu;

9.  uznává, že malé a střední podniky (MSP) významně přispívají evropskému hospodářství, zvláště vytvářením pracovních míst; je zklamán tím, že ženy jsou v MSP zastoupeny ve vedoucích pozicích v mnohem menší míře než muži; konstatuje, že 5 % správních rad společností v EU předsedají ženy a členek správních rad je 18,6 %; vyjadřuje politování nad tím, že v období 2003–2012 se míra podnikajících žen zvýšila jen mírně, z 10 % na 10,4 %;

10. vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se motivování žen k zakládání malých a středních podniků, rozvíjely strategie pro podporu podnikání žen a usnadnily přístup podnikajících žen k finanční podpoře; vítá, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) poskytuje podporu MSP vedeným ženami a podněcuje k podpoře činností zaměřených na školení a přístup k financování; vyzývá evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby věnoval přednostní význam shromažďování informací o podnikání žen, zejména přístupu k financování a ekonomickým sítím;

11. vyjadřuje politování nad tím, že se dělá tak málo ve snaze podpořit účast žen v rozhodovacích orgánech nebo je podnítit k zakládání svých vlastních firem; poznamenává, že například diskriminace z důvodu těhotenství ve velké míře slouží k vyloučení žen z trhu práce ve veřejném i soukromém sektoru;

12. konstatuje, že nízké zastoupení žen ve vědeckých, technických, inženýrských a matematických oborech vyplývá z genderových stereotypů; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly vstup žen do oborů, které jsou tradičně vnímány jako „mužské“, konkrétně do věd a nových technologií, a to zejména informačními a osvětovými kampaněmi, s cílem plně využít lidský potenciál, který ztělesňují evropské ženy;

13. bere na vědomí, že ženy jsou častěji zaměstnávány na částečný úvazek, v zaměstnání s nízkým platem nebo v nejistých zaměstnáních, což může být prospěšné pro matky po mateřské dovolené, ale může mít také za výsledek chudobu pracujících a rozdíly v důchodech mužů a žen; konstatuje, že u zaměstnaných žen v Evropě je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že pracují na částečný úvazek, než u zaměstnaných mužů(8); znepokojuje se nad stávajícími rozdíly v částečných úvazcích mezi jednotlivými členskými státy; vyzývá Komisi, aby provedla aktualizovanou hloubkovou analýzu jednotlivých pracovních míst zahrnující srovnání mezi členskými státy, aby vytvořila přehledný souhrn genderové nespravedlnosti ve způsobech zaměstnávání a věnovala přitom zvláštní pozornost práci na částečný úvazek;

14. znovu potvrzuje, že je třeba zřizovat více zařízení péče o děti a dát tak impuls k zapojení žen na trhu práce, a vyzývá proto Komisi, aby podporovala inovativní projekty v tomto ohledu; poukazuje na to, že investice do veřejné infrastruktury, jako jsou zařízení péče o děti, zvyšují šance, že se ženy budou moci účastnit ekonomické činnosti a zapojit se na trhu práce;

15. doporučuje, aby Komise v rámci politiky soudržnosti věnovala větší díl finančních prostředků z fondů EFRR a ESF na projekty, které umožní ženám získat přístup k vysoce kvalitní odborné přípravě a pracovním místům;

16. bere na vědomí rostoucí trend mezi ženami stěhovat se z venkovských oblastí do měst kvůli pracovním příležitostem, čímž se vytváří nerovnováha v zastoupení žen a mužů na trhu práce ve venkovských oblastech; zdůrazňuje dopad tohoto trendu na ekonomiku a populaci a důležitost rozvoje venkovského hospodářství takovým způsobem, aby byl využit potenciál mužů a žen a aby měly obory, v nichž zpravidla působí převaha žen, stejný status jako práce, kterou vykonávají převážně muži, a napomáhání tomu mechanismy podporujícími podnikání žen a nástroji pro harmonizaci služeb, které jsou k dispozici ve venkovských oblastech, jako je péče o děti, pomoc seniorům, zdravotní péče a vzdělávání; žádá také, aby se dlouhodobě pracovalo na odstraňování faktorů, které rozdělují ženy a muže do různých odvětví, aby bylo dosaženo rovnosti na trhu práce; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly podnikání žen ve venkovských oblastech;

17. zdůrazňuje, že je zásadní začít uskutečňovat programy zaměřující se na rozvoj podnikatelských a manažerských dovedností žen s cílem zvýšit počet podniků ve venkovských i městských oblastech; zdůrazňuje, jak je důležité prosazovat rovné pracovní příležitosti, a to tím, že budou ženy, zejména ve venkovských oblastech, aktivně zakládat své vlastní podniky;

18. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou, zda by mohla součástí výzev k předkládání nabídek v rámci zadávání veřejných zakázek být ustanovení o rovnosti pohlaví s cílem podnítit podniky ke snaze o rovnost pohlaví mezi jejich zaměstnanci, přičemž by byl současně zachován soulad s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže;

19. poukazuje na to, že je výrazný rozdíl mezi muži a ženami v míře užívání elektronických médií, který je nutno řešit tím, že bude usnadňován a podporován přístup žen k programům školení v nových technologiích;

20. vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly digitální hospodářskou agendu, a zdůrazňuje, že plně širokopásmový přístup je nezbytným předpokladem pro to, aby bylo ženám a podnikům možno nabídnout flexibilní organizaci profesních povinností a práce z domova; vyzývá členské státy, Komisi a místní a regionální orgány, aby podporovaly investice do školení žen v oblasti IKT, aby se zlepšila rovnováha pracovního a soukromého života;

21. vyzývá instituce a členské státy EU, aby v zájmu dosažení cílů týkajících se zaměstnanosti a sociálního začlenění zohledňovaly potřeby žen po mateřské dovolené, motivovaly zaměstnavatele k přijímání žen po mateřské dovolené, usnadňovaly flexibilní pracovní podmínky a podporovaly další vzdělávání (povahy celoživotního učení), které těmto ženám umožní hladce pokračovat v jejich profesní dráze;

22. vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby v rámci svých investičních programů zohledňovaly politiky na ochranu žen a zajistily, aby finanční prostředky směřovaly na jejich skutečné zaměstnání a profesionální růst a nebyly používány k jinému účelu;

23. požaduje, aby Komise, členské státy a regionální a místní orgány systematicky podporovaly přístup využívání platforem e-učení k rozvoji podnikatelských dovedností žen a také k podpoře podnikání v přeshraničních oblastech; vyjadřuje obzvláštní znepokojení, pokud jde o potřebu vytvořit síť přeshraničních partnerství založených na dialogu a komunikaci mezi partnerskými institucemi s cílem pořádat veřejné diskuse na téma podnikání žen a přeshraniční podnikání;

24. vyzývá instituce a členské státy EU, aby v zájmu dosažení cílů, pokud jde o zvýšení kapacit zařízení péče o děti, lépe využívaly jak kvantitativní, tak kvalitativní ukazatele s cílem zajistit všem dětem rovný přístup k vysoce kvalitní péči a vzdělávání;

25. naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly investice do školicích programů, které mají za cíl integrovat ženy na trh práce, zejména ženy, které se předtím plně věnovaly péči o své děti nebo byly pěstounkami jiných nezaopatřených dětí, a služby domácí péče o děti, seniory a další osoby, které ji potřebují, přičemž tyto služby musí být přístupné a finančně dostupné a musí fungovat s provozní dobou, která vyhovuje osobám pracujícím na plný úvazek, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem a byl sledován cíl bojovat proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení;

26. žádá členské státy, aby provedly rozpočtová opatření s cílem zohlednit genderové otázky při přípravě programů v rámci politiky soudržnosti ve snaze prozkoumat nejen ty programy, které jsou cíleny specificky na ženy, ale také další programy a politiky navržené vládou, spolu s jejich dopadem na přidělování zdrojů a s tím, jak přispívají k rovnosti mezi muži a ženami;

27. žádá členské státy, aby při přípravě rozpočtu uplatňovaly a zdokonalily zohledňování rovnosti žen a mužů a vyzývá Komisi, aby při sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů podporovala výměnu osvědčených postupů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

31.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Krisztina Morvai, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Elissavet Vozemberg, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Julie Girling, Constance Le Grip, Marc Tarabella, Julie Ward, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Bart Staes

(1)

Zpráva o rovnosti příležitostí mezi muži a ženami za rok 2014.

(2)

Podle údajů Eurostatu za roky 2008 a 2013.

(3)

Zpráva Komise (2013) s názvem „Ženy působící v odvětví informačních a komunikačních technologií“.

(4)

Tamtéž.

(5)

http://www.europarl.europa.eu/eplibrary/Pauvrete-dans-l-Union-europeenne.pdf

(6)

Eurostat, průzkum pracovních sil z roku 2014 (druhé čtvrtletí).

(7)

Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě (COM(2012)0795).

(8)

Zpráva o rovnosti žen a mužů za rok 2014, Evropská komise, GŘ pro spravedlnost a ochranu spotřebitele.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

1

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Olaf Stuger, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Enrique Calvet Chambon, Josu Juaristi Abaunz, Ivana Maletić, Miroslav Mikolášik, Bronis Ropė, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ulrike Trebesius

Právní upozornění - Ochrana soukromí