Postup : 2015/2058(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0184/2015

Předložené texty :

A8-0184/2015

Rozpravy :

PV 07/07/2015 - 16
CRE 07/07/2015 - 16

Hlasování :

PV 08/07/2015 - 4.14
CRE 08/07/2015 - 4.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0265

ZPRÁVA     
PDF 215kWORD 164k
9.6.2015
PE 551.919v02-00 A8-0184/2015

o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích

(2015/2058(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodajka: Elly Schlein

Navrhovatel (*):

Hugues Bayet, Hospodářský a měnový výbor

(*) Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích

(2015/2058(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na deklaraci z Monterrey (2002), konferenci o financování rozvoje v Dohá (2008), Pařížskou deklaraci (2005) a na akční program z Akkry (2008),

–       s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/204 a 68/279 o třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě (Etiopie) od 13. do 16. července 2015,

–       s ohledem na práci Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech(1),

–       s ohledem na vzorovou úmluvu OSN o zamezení dvojího zdanění mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi(2),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(3),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. dubna 2010 nazvané „Daně a rozvoj – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ (KOM(2010)0163),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2015 o daňové transparentnosti v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti (COM(2015)0136),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(4),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o daních a rozvoji – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti(5),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o podpoře řádné správy v daňové oblasti(6),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(7),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích(8),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(9),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2013(10),

–       s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že hlavním cílem rozvojové politiky EU je vymýcení chudoby, a na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0184/2015),

A.     vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky – tj. jakýkoli neevidovaný soukromý odliv finančních prostředků týkající se nezákonným způsobem získaného, převáděného nebo používaného kapitálu – obvykle pocházejí z daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je zneužívání převodního oceňování, v rozporu se zásadou, že daně by se měly platit tam, kde dochází k vytváření zisku, a že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem byly ve všech hlavních mezinárodních textech a konferencích o financování rozvoje označeny za největší překážky v mobilizaci domácích příjmů určených pro rozvoj;

B.     vzhledem k tomu, že podle zprávy organizace Global Financial Integrity za rok 2014 představují přímé zahraniční investice a oficiální rozvojová pomoc vynaložené od roku 2003 do roku 2012 dohromady o něco méně než nezákonné odlivy prostředků; vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky představují přibližně desetinásobek částky finanční pomoci poskytované rozvojovým zemím, která by měla být určena na vymýcení chudoby, zvyšování blahobytu a udržitelný rozvoj, což představuje každoroční nezákonný únik kapitálu z rozvojových zemí ve výši 1 bilionu USD;

C.     vzhledem k tomu, že vytváření veřejných příjmů z těžebního průmyslu je zásadně důležité pro rozvojové strategie řady rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí, ale potenciál, který nabízí těžební průmysl, pokud jde o zvýšení daňových příjmů, není obecně dobře využit z důvodu nedostatečných pravidel v daňové oblasti nebo potíží s jejich prosazováním, neboť ujednání mezi vládami rozvojových zemí a těžebními společnostmi jsou obvykle jednorázová a sjednaná bez jasných pokynů a netransparentně;

D.     vzhledem k tomu, že v důsledku existence rozsáhlého neformálního sektoru v hospodářstvích rozvojových zemí je široce pojaté zdanění prakticky nemožné, a vzhledem k tomu, že v zemích, kde velká část populace žije v chudobě, není významný podíl HDP zdanitelný;

E.     vzhledem k tomu, že spravedlivé, vyvážené, účinné a transparentní daňové režimy poskytují vládám zásadně důležité finanční prostředky, aby mohly naplnit právo občanů na základní veřejné služby, jako je zdravotní péče a vzdělání pro všechny, a vzhledem k tomu, že účinné přerozdělující daňové politiky přispívají ke snižování dopadů rostoucích nerovností na ty osoby, které jsou nejvíce potřebné;

F.     vzhledem k tomu, že podle Konference OSN o obchodu a rozvoji bylo přibližně 30 % přeshraničních podnikových investic před tím, než dosáhly svého cíle coby produkční aktiva, směřováno přes prostřednické země;

G.     vzhledem k tomu, že daňové příjmy od společností představují významný podíl národního důchodu rozvojových zemí, takže vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany společností se jich obzvláště dotýká, a že v minulosti rozvojové země soustavně snižovaly sazby daně z příjmu právnických osob;

H.     vzhledem k tomu, že daňové ráje a netransparentní jurisdikce, které umožňují uchovávat bankovní a finanční informace v utajení, spolu s režimy nulového zdanění, jejichž cílem je přilákat kapitál a příjmy, jež by měly být zdaněny v jiných zemích, vytvářejí škodlivou soutěž v daňové oblasti, podrývají spravedlnost daňového systému a poškozují obchod a investice, přičemž postihují především rozvojové země, které podle odhadu přicházejí na daňových příjmech o 189 miliard USD ročně;

I.      vzhledem k tomu, že zdanění může být spolehlivým a udržitelným zdrojem příjmů v rozvojových zemích a v porovnání s tradičními mechanismy financování rozvoje, jako jsou zvýhodněné půjčky, nabízí výhodu stability, pokud se zavede spravedlivý, vyvážený, účinný a transparentní daňový systém, účinná a výkonná správa daní pro jejich řádný výběr a odpovědné využívání veřejných příjmů;

J.      vzhledem k tomu, že možné přínosy účinného a transparentního zdanění a fiskálních politik jdou nad rámec zvýšení dostupných zdrojů k podpoře rozvoje a mají přímý pozitivní efekt na řádnou správu a budování státu, protože posilují demokratické instituce, právní stát a sociální smlouvu mezi vládou a občany, aby se vytvořilo vzájemné propojení mezi daněmi, veřejnými a sociálními službami a snahou podpořit stabilitu vládních rozpočtů, čímž se podpoří dlouhodobá nezávislost na zahraniční pomoci a umožní rozvojovým zemím reagovat odpovědně na národní cíle a převzít odpovědnost za svá politická rozhodnutí;

K.     vzhledem k tomu, že v důsledku finanční a hospodářské krize se potřeba zvýšit domácí příjmy stala naléhavější;

L.     vzhledem k tomu, že množství zdrojů, které rozvojové země získávají pomocí mobilizace domácích příjmů, stabilně vzrůstá a že došlo k významnému pokroku v této oblasti za pomoci mezinárodních dárců;

M.    vzhledem k tomu, že rozvojové země čelí v souvislosti se získáváním daňových příjmů významným politickým, administrativním a technickým omezením v důsledku nedostatečných lidských a finančních zdrojů pro výběr daní, slabé administrativní kapacity ke zvládnutí složitého vybírání daní od nadnárodních společností, nedostatečné infrastruktury a kapacity pro realizaci výběru daní, odlivu kvalifikovaných pracovníků z daňové správy, korupce, nedostatku legitimity politického systému, nedostatečné účasti na mezinárodní spolupráci v oblasti zdanění, nespravedlivého rozdělování příjmů a špatné správy daní;

N.     vzhledem k tomu, že v důsledku současné celosvětové liberalizace obchodu a postupného odstraňování obchodních překážek v posledních desetiletích sice došlo ke zvýšení objemu přeshraničního obchodu se zbožím, ale objevily se také problémy v rozvojových zemích, které jsou výrazně závislé na obchodních daních, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, s kompenzací poklesu obchodních daní a s přechodem na jiné druhy domácích zdrojů, zejména dobře vyváženou skladbu daní;

O.     vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu dohod o daních mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, které byly použity ke snížení daní v přeshraničních finančních převodech, což minimalizovalo schopnost rozvojových zemí mobilizovat domácí zdroje a poskytlo nadnárodním společnostem možnosti, jak se vyhnout zdanění; vzhledem k tomu, že nedávné posouzení dopadů, které provedly nizozemské orgány, došlo k závěru, že nizozemský daňový systém usnadňoval vyhýbání se srážkové dani, což vedlo ke ztrátám dividend a úroků z příjmů ze srážkové daně v rozvojových zemích ve výši 150–550 milionů EUR ročně;(11)

P.     vzhledem k tomu, že ve srovnání s vyspělými ekonomikami získávají rozvojové země podstatně méně příjmů (jejich poměr daní k HDP se pohybuje mezi 10 a 20 % oproti 30 až 40 % u ekonomik OECD) a vyznačují se extrémně úzkými daňovými základnami; vzhledem k významnému potenciálu k rozšíření daňových základen a zvýšení objemu daňových příjmů za účelem poskytnutí nezbytných prostředků pro plnění základních vládních povinností;

Q.     vzhledem k tomu, že rozvojové země se snaží přilákat investice především tím, že nabízejí různé daňové pobídky a osvobození od daně, které nejsou transparentní a neřídí se řádnou analýzou nákladů a přínosů a často nepřilákají skutečné a udržitelné investice, přičemž staví rozvojové ekonomiky proti sobě v soupeření o to, kdo nabídne nejpříznivější daňový režim, což vede k neuspokojivým výsledkům v oblasti účinných a účelných daňových systémů a ke škodlivé soutěži v daňové oblasti;

R.     vzhledem k tomu, že členské státy se již zavázaly k tomu, že poskytnou 0,7 % svého HND na oficiální rozvojovou pomoc, a vzhledem k tomu, že objem podpory ve prospěch mobilizace domácích zdrojů je stále nízký – v roce 2011 představoval méně než jedno procento celkové oficiální rozvojové pomoci – a v roce 2012 bylo na budování kapacit v daňové oblasti podle odhadu věnováno pouze 0,1 % (118,4 milionu USD) oficiální rozvojové pomoci;

S.     vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí nemůže dosáhnout ani minimálního zdanění, které je nezbytné pro financování jejich základního fungování, veřejných služeb a jejich snah o snižování chudoby;

T.     vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a instituce členských států pro financování rozvoje podporují soukromé společnosti v rozvojových zemích přímo skrze poskytování úvěrů, nebo nepřímo pomocí podpory finančních zprostředkovatelů, jako jsou obchodní banky a fondy soukromého kapitálu, které poté dále poskytují úvěry nebo investují do podniků;

U.     vzhledem k tomu, že rozvojové země by měly být lépe zastoupeny ve strukturách a postupech v oblasti mezinárodní daňové spolupráce, aby se jako rovnoprávní účastníci zapojily do vytváření a reformování celosvětových daňových politik;

V.     vzhledem k tomu, že Odborný výbor pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech je pomocným orgánem Ekonomické a sociální rady, která věnuje zvláštní pozornost rozvojovým zemím a tranzitivním ekonomikám;

W.    vzhledem k tomu, že výběr dostatečných veřejných financí může hrát rozhodující úlohu v prosazování spravedlivějších společností, které odmítají rozdílný přístup k mužům a ženám a poskytují zvláštní podporu zejména dětem a jiným zranitelným skupinám;

1.      vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala ambiciózní akční plán v podobě sdělení o podpoře rozvojových zemí v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a o pomoci zavést spravedlivé, vyvážené, účinné a transparentní daňové systémy a aby přitom vzala v úvahu práci provedenou Výborem OECD pro rozvojovou pomoc před konferencí o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě v Etiopii od 13. do 16. července 2015, a dopad mezinárodních daňových dohod na rozvojové země;

2.      trvá na tom, že účinná mobilizace domácích zdrojů a posílení daňových systémů budou nezbytným faktorem k dosažení rámce po roce 2015, který nahradí rozvojové cíle tisíciletí, a faktorem, který představuje životaschopnou strategii umožňující dlouhodobě překonat závislost na zahraniční pomoci, a že účinné a spravedlivé daňové systémy jsou zásadní pro vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem, řádnou správu a budování státu; připomíná, že určité nadnárodní ekonomické činnosti ovlivňují schopnost zemí vytvářet domácí vládní příjmy a vybrat si svou daňovou strukturu, zatímco zvýšená mobilita kapitálu spolu s využíváním daňových rájů výrazně mění podmínky pro zdanění; vyjadřuje také znepokojení nad úrovní korupce a netransparentní veřejnou správou, které brání investování příjmů z daní do budování státu, veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury;

3.      konstatuje, že ve většině rozvojových zemí zůstávají daňové zdroje v poměru k HDP stále na nízké úrovni, takže tyto země jsou obzvláště zranitelné z hlediska daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany daňových poplatníků z řad fyzických osob i společností; zdůrazňuje, že to představuje značnou finanční ztrátu pro rozvojové země, což podporuje korupci a poškozuje rozvojovou politiku EU, a že přijetí vhodných opatření proti těmto praktikám na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni by pro EU a její členské státy mělo být hlavní prioritou, přičemž je třeba zohlednit potřeby a omezení, kterým rozvojové země čelí při získávání přístupu ke svým daňovým příjmům; domnívá se, že EU by měla zaujmout vedoucí pozici v rámci mezinárodního úsilí o boj proti daňovým rájům, daňovým podvodům a únikům, a to vlastním příkladem, a že by měla spolupracovat s rozvojovými zeměmi při potlačování agresivních praktik některých nadnárodních společností v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem a při hledání způsobů, jak jim pomoci odolávat tlakům na to, aby se zapojily do daňové soutěže;

Akční plánoblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostemproti daňovým únikůmrozvojových zemích

4.      naléhavě žádá Komisi, aby přijala konkrétní a účinná opatření na podporu rozvojových zemí a regionálních rámců správy daní, jako je Africké fórum pro daňovou správu a Meziamerické ústředí daňových správ, v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, při vypracovávání spravedlivých, vyvážených, účinných a transparentních daňových politik, při podpoře správních reforem a za účelem zvýšení podílu finanční a technické pomoci vnitrostátním daňovým správám rozvojových zemí, pokud jde o pomoc a rozvoj; trvá na tom, že tato podpora by měla být poskytnuta za účelem posílení justičních a protikorupčních agentur v těchto zemích; vyzývá k propojení odborných znalostí z veřejného sektoru členských států a přijímajících zemí s cílem posílit spolupráci a současně dosáhnout konkrétních předběžných výsledků pro přijímající země; podporuje pořádání seminářů, odborných školení, vysílání odborníků, studijní návštěvy a poradenství;

5.      žádá Komisi, aby začlenila řádnou správu v oblasti daní a spravedlivý, vyvážený, účinný a transparentní výběr daní na přední místo v agendě politického dialogu (v oblasti politiky, rozvoje a obchodu) a ve všech dohodách o rozvojové spolupráci s partnerskými zeměmi, posílila angažovanost a odpovědnost na vnitrostátní úrovni tím, že podpoří prostředí, ve kterém vnitrostátní parlamenty mohou smysluplně přispívat k utváření vnitrostátních rozpočtů a dohledu nad nimi, včetně v oblasti domácích příjmů a daňových záležitostí, a podpořila úlohu občanské společnosti při zajišťování veřejné kontroly nad správou daní a při monitorování případů daňových podvodů, mimo jiné zřízením účinných systémů na ochranu informátorů a novinářských zdrojů;

6.      naléhavě žádá, aby informace o skutečných majitelích společnosti, svěřenských fondů a dalších institucí byly veřejně přístupné v otevřených datových formátech, aby se zamezilo situacím, kdy anonymní „prázdné“ společnosti a podobné právní subjekty perou špinavé peníze, financují protiprávní nebo teroristické aktivity, skrývají totožnost zkorumpovaných a zločinných jednotlivců, kryjí krádeže veřejných prostředků a zisky z nezákonného obchodování a nezákonných daňových úniků; dále se domnívá, že všechny země by měly přijmout a plně provést alespoň doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se opatření proti praní špinavých peněz;

7.      vyzývá EU a členské státy, aby prosazovaly zásadu, že kotované i nekotované nadnárodní společnosti ze všech zemí a odvětví, a zejména společnosti zabývající se těžbou přírodních zdrojů, musí standardně provádět vykazování činnosti v jednotlivých zemích, a aby od nadnárodních společností požadovaly, aby jako součást výročních zpráv sestavených pro jednotlivé země uváděly u každého území, kde působí, jména všech dceřiných společností a jejich příslušné finanční výsledky, příslušné daňové informace, aktiva a počet zaměstnanců, a aby zajistily, aby tyto informace byly veřejně přístupné, přičemž omezí administrativní zátěž na minimum tím, že vyloučí mikropodniky; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem odpovídajícím způsobem pozměnit směrnici o účetnictví; připomíná, že veřejná transparentnost je životně důležitým krokem směrem ke zlepšení stávajícího daňového systému a budování veřejné důvěry; vyzývá OECD, aby doporučila, že navrženou šablonu pro vykazování činnosti v jednotlivých zemích by měly zveřejňovat všechny nadnárodní společnosti, s cílem zajistit, aby všechny daňové orgány ve všech zemích měly přístup k podrobným informacím, které jim umožní posoudit rizika převodního oceňování a stanovit nejúčinnější způsob, jak využít auditních zdrojů; zdůrazňuje, že osvobození od daně a daňové výhody udělované zahraničním investorům prostřednictvím dvoustranných daňových dohod poskytují nadnárodním společnostem nespravedlivou konkurenční výhodu oproti domácím podnikům, zejména malým a středním podnikům;

8.      požaduje přezkoumání fiskálních podmínek a pravidel pro fungování těžebního průmyslu; vyzývá EU, aby zvýšila svou pomoc v rozvojových zemích, a podpořila tak naplnění cíle, kterým je odpovídající zdanění těžby přírodních zdrojů, posílení vyjednávací pozice hostitelských vlád, aby získaly lepší výnosy ze svých přírodních zdrojů, a povzbuzení diverzifikace jejich hospodářství; podporuje iniciativu v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu a její rozšíření i na výrobní firmy a společnosti obchodující s komoditami;

9.      vítá přijetí mechanismu automatické výměny informací, což je hlavní nástroj pro posílení globální transparentnosti a spolupráce v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům; uznává však, že je třeba neustálá podpora v oblasti financí, odborných znalostí a času, která rozvojovým zemím umožní vybudovat požadované kapacity umožňující zasílat a zpracovávat informace; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby nový globální standard pro automatickou výměnu informací vyvinutý OECD zahrnoval přechodné období pro rozvojové země, a uznat, že díky tomu, že tento standard bude vzájemný, mohou být země, které nemají zdroje ani kapacity k vybudování nezbytné infrastruktury pro shromažďování, správu a sdílení požadovaných informací, účinně vyloučeny; kromě toho se domnívá, že by měl být zvážen jednotný standard upravující důvěrnost;

10.    vyzývá k tomu, aby byla do konce roku 2015 vypracována mezinárodně dohodnutá definice daňových rájů, sankce pro subjekty, které jich využívají, a černá listina zemí, včetně zemí v EU, které nebojují proti daňovým únikům nebo je akceptují; vyzývá EU, aby podpořila ekonomickou konverzi rozvojových zemí, které jsou daňovými ráji; žádá členské státy, které mají závislá území a území, jež nejsou součástí Unie, aby s orgány v těchto oblastech pracovaly na přijetí zásad daňové transparentnosti a aby zajistily, že žádná z nich nebude sloužit jako daňový ráj;

11.    žádá Evropskou unii a její členské státy, aby zajistily, že při vyjednávání o daňových a investičních dohodách s rozvojovými zeměmi by příjmy nebo zisky plynoucí z přeshraničních činností měly být daněny v zemi původu, v níž se získává nebo vytváří hodnota; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vzorová úmluva OSN o daních zajišťuje spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi zeměmi původu a rezidence; zdůrazňuje, že při vyjednávání smluv v daňové oblasti by Evropská unie a její členské státy měly dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 SFEU;

12.    naléhavě žádá Komisi a všechny členské státy, aby následovaly příklad některých členských států a provedly posouzení dopadů evropských daňových politik na rozvojové země a sdílely osvědčené postupy za účelem posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zlepšení stávajících postupů, aby se lépe zohlednily negativní dopady na rozvojové země a zvláštní potřeby těchto zemí; v této souvislosti vítá revidovaný akční plán Komise o daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem, který má být prezentován v roce 2015, a naléhavě žádá členské státy, aby se urychleně dohodly na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob;

13.    rozhodně podporuje škálu stávajících mezinárodních iniciativ v oblasti reformy globálního systému, včetně iniciativy OECD v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, se zaměřením na zvýšenou účast rozvojových zemí ve strukturách a postupech mezinárodní daňové spolupráce; naléhavě žádá EU a členské státy, aby zajistily, aby byl výbor OSN pro zdanění přeměněn ve skutečný mezivládní orgán, lépe vybaven a s dostatečnými dalšími prostředky v rámci Ekonomické a sociální rady OSN, s cílem zajistit, aby se všechny země mohly rovnoprávně účastnit vytváření a reformování celosvětových daňových politik; zdůrazňuje, že je třeba zvážit sankce pro nespolupracující jurisdikce i pro finanční instituce, které fungují v daňových rájích;

14.    zdůrazňuje, že dostatečná výše veřejných financí může přispět k vyrovnání nerovnosti žen a mužů a poskytnout prostředky pro lepší podporu dětí a zranitelných skupin ve společnosti, a uznává, že ačkoli mají daňové úniky dopad na dobré životní podmínky jedinců, poškozují zejména chudé domácnosti a domácnosti s nižšími příjmy, ve kterých jsou často neúměrně zastoupeny ženy;

15.    se znepokojením konstatuje, že mnohé rozvojové země se nalézají ve velmi slabé vyjednávací pozici vůči některým přímým zahraničním investorům; je toho názoru, že od společností by mělo být vyžadováno, aby se konkrétně zavázaly, že jejich investice budou mít pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj hostitelské země na místní nebo celostátní úrovni; vyzývá Komisi, Radu a partnerské vlády, aby zajistily, že daňové pobídky nebudou vytvářet další možnosti pro vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že pobídky by měly být transparentnější a v ideálním případě by měly být zaměřeny na podporu investic do udržitelného rozvoje;

16.    žádá EIB, EBRD a instituce členských států pro financování rozvoje, aby sledovaly a zajistily, aby se společnosti či jiné právní subjekty, které dostávají podporu, nepodílely na daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím finančních zprostředkovatelů v extrateritoriálních střediscích a daňových rájích nebo umožňováním nezákonných kapitálových toků, a aby posílily své politiky transparentnosti například zveřejňováním všech svých zpráv a šetření; vyzývá EIB, aby uplatňovala náležitou péči, požadovala od svých klientů výroční zprávy sestavené pro jednotlivé země, zjišťovala skutečné vlastnictví příjemců a zajistila kontrolu převodních cen s cílem zaručit transparentnost svých investic a zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

17.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)

http://www.un.org/esa/ffd/tax/

(2)

http://www.un.org/esa/ffd/tax/unmodel.htm

(3)

Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0205.

(5)

Úř. věst. C 199E, 7.7.2012, s. 37.

(6)

Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 29.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0394.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0163.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0251.

(11)

„Otázky hodnocení ve financování rozvoje. Analýza dopadů nizozemské politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob na rozvojové země“, studie zadaná Oddělením pro hodnocení politik a operací nizozemského ministerstva zahraničních věcí, listopad 2013


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Chápání mobilizace příjmůdomácích zdrojůrozvojových zemích

Proč je mobilizace příjmů důležitá?

Domácí zdroje jsou a nadále budou největším zdrojem financování pro rozvojové země. Přestože jejich podíl na HDP se v posledním desetiletí zvýšil, průměrný poměr daníHDP je v rozvojových zemích stále příliš nízký: v porovnání s vyspělými ekonomikami získávají rozvojové země podstatně méně příjmů. Poměr daní k HDP v zemích s nízkými příjmy se pohybuje v rozmezí 10–20 % a v mnoha těchto zemích je nižší než 15 % (což je hodnota, která je obecně považována za hranici, pod kterou je pro vlády obtížné financovat své základní fungování a služby). Ekonomiky OECD dosahují poměru daní k HDP v rozmezí 30–40 %. Odborníci se shodují na tom, že existuje významný potenciál pro zvýšení výběru daní: výpočty organizace Oxfam pro 52 rozvojových zemí ukázaly, že by bylo možné mobilizovat dalších 269 miliard USD na financování veřejných služeb, kdyby došlo k podstatnému zlepšení výběru daní. Proto je důležité zajistit, aby domácí výběr daní byl předvídatelnější, stabilnější a silnější a aby všechny složky společnosti – jednotlivci i společnosti – platily daně podle výše svých prostředků.

Jaké jsou nedostatky stávajících systémů?

· Obchod: V rozvojových zemích pochází neúměrně vysoký podíl veřejných zdrojů z obchodu, který je snadné zdanit, ale který vystavuje rozpočet kolísavým komoditním cenám a neposkytuje dostatečný prostor pro zvyšování daňových příjmů. Rozvojové země mají potíže s kompenzováním propadu obchodních daní vyplývajícího ze současné globální situace liberalizace obchodu a s přechodem na jiné druhy domácích zdrojů.

· Šedá ekonomika: Šedá ekonomika představuje překážku pro mobilizaci příjmů, a to zejména v rozvojových zemích, kde je široce rozšířeným jevem v městských i venkovských oblastech. Administrativní náklady na zdanění tohoto neformálního sektoru jsou potenciálně vysoké, protože šedá ekonomika přímo ze své povahy uniká úředníkům daňové správy a existence rozsáhlého neformálního sektoru činí široce pojaté zdanění prakticky nemožným.

· Politická omezení: Je pravděpodobné, že sociálně-ekonomické zájmové skupiny lobbují u svých vlád, aby získaly daňové výhody, a vyvíjejí neustálý tlak na úředníky činné v daňové politice a správě, a podporují tak korupci.

· Administrativní omezení: Schopnosti daňových správ, pokud jde o prosazování právních předpisů a zajištění jejich dodržování, jsou velmi různé. Zejména otázka ukládání daní nadnárodním společnostem je složitou výzvou, která pro rozvojové země představuje závažnou překážku. Další výzvy, se kterými se rozvojové země potýkají, jsou odliv kvalifikovaných pracovníků z daňové správy do mezinárodních organizací a do soukromých firem, nedostatečná infrastruktura pro realizaci výběru daní a potřeba provést aktualizaci informačních systémů.

· Ekonomická omezení: Rozvojové země mohou často počítat jen s malou daňovou základnou. V zemích, kde velká část populace žije v chudobě, není významný podíl HDP zdanitelný. V důsledku nízkého hospodářského rozvoje je průmyslové odvětví většinou nedostatečně rozvinuté, zatímco zemědělské odvětví je rozsáhlé, přičemž výběr daní v průmyslovém odvětví je obvykle snazší.

· „Závod ke dnu“: Vlády rozvojových zemí v posledních letech neustále snižovaly sazby daně z příjmu právnických osob a nabízely různé daňové pobídky a osvobození od daně, aby přilákaly investory a podpořily hospodářský růst. Z důkazů však vyplývá, že tyto pobídky nepředstavují významnou hnací sílu zahraničních investic. Tyto praktiky stavějí ekonomiky proti sobě, do pozice kdy mezi sebou soutěží o to, kdo nabídne nejpříznivější daňový režim. Tento „závod ke dnu“ přináší větší prospěch nadnárodním společnostem než rozvojovým zemím.

· Těžební průmysl: Otázky týkající se toho, jak jsou příjmy z přírodních zdrojů rozdělovány mezi investory a vlády, jsou pro rozvojové země klíčové. Daňový režim investic v oblasti těžby se napříč státy výrazně liší a často se jedná o nepříliš transparentní ad hoc ujednání sjednaná přímo mezi politiky a společnostmi, mimo daňový systém a bez jasných pokynů. V této oblasti existuje vysoký potenciál pro korupci a pro nižší podíl příjmů.

Jaké jsou důsledky?

Nezákonné finanční toky představují jakýkoli neevidovaný soukromý odliv finančních prostředků týkající se nezákonným způsobem dosaženého, převáděného nebo používaného kapitálu. V roce 2011 dosáhla ztráta domácích zdrojů v důsledku nezákonných finančních toků v rozvojových zemích 630 miliard USD, což odpovídá 4,3 % HDP rozvojových zemí (přičemž touto ztrátou byly obzvláště zasaženy nejméně průmyslově vyspělé země). Nezákonné finanční toky jsou pouze jedním ze způsobů, jak rozvojové země prodělávají na daňových příjmech od společností. Vyhýbání se daňovým povinnostem – tedy situace, kdy se společnosti snaží vyhnout daním prostřednictvím složité vnitřní struktury a hledání mezer v daňových zákonech – je další významný problém. Daně ze zisku právnických osob klesají na celém světě. Na rozvojové země to má obzvlášť významný dopad, protože jsou vysoce závislé na daníchpříjmu právnických osob: daňové příjmy od společností představují významný podíl jejich národního důchodu.

Literatury a údajů o této problematice je nedostatek, což je částečně způsobeno tím, že míra daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem je obtížně měřitelná. Organizace ONE odhaduje, že prostřednictvím sítě korupční činnosti zahrnující neprůhledné obchody s přírodními zdroji, využívání anonymních „prázdných“ společností, praní peněz a nezákonné daňové úniky je z rozvojových zemí každoročně vyveden nejméně 1 bilion USD. Podle odhadů organizace Global Financial Integrity rozvojový svět v letech 2003 až 2012 v důsledku nezákonných finančních toků přišel o 6,6 bilionů USD. Organizace Oxfam odhaduje, že neuhrazené závazky na daních z příjmu právnických osob v rozvojových zemích dosahují 104 miliard USD ročně. Organizace Actionaid odhaduje, že průměrný schodek na dani z příjmu právnických osob (rozdíl mezi skutečně vybranou daní a očekávanou vybranou daní), způsobený daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, činí zhruba 20 %.

Významné způsoby daňových únikůrozvojových zemích:

· Nesprávné vykazovánínevykazování příjmů fyzických nebo právnických osob za účelem obcházení přímého zdanění příjmů nebo daňových povinností.

· Stanovování nepřiměřených cenobchodních vztazích prostřednictvím zfalšovaných faktur vystavených na základě součinnosti mezi vývozci a dovozci jako běžný způsob protiprávního převádění prostředků z rozvojových zemí na finanční účty v zahraničí za účelem uniknutí daním.

· PodvodyDPH na základě nepravdivých prohlášení o obchodních transakcích, které jsou předmětem DPH.

· Podplácení úředníků daňové správy.

Významné způsoby vyhýbání se daňovým povinnostemrozvojových zemích:

· Přesouvání zisku: označuje legální využívání mezer v legislativním daňovém řádu. Orgány daňové správy obvykle považují dceřiné společnosti nadnárodních společností za samostatné subjekty. Přesunutí zisku lze dosáhnout prostřednictvím manipulace s převodními cenami nebo využitím vnitroskupinových půjček. Kromě toho mohou nadnárodní společnosti prostřednictvím zkreslení převodních cen snížit celkové daňové zatížení skupiny tak, že zmanipulují rozdělení zisků mezi konkrétní jurisdikce s nízkými, resp. vysokými daněmi.

· Cílený výběr lokality pro určitá nehmotná aktiva (patenty, ochranné známky a autorská práva) dává nadnárodním společnostem možnost optimalizovat svou celkovou daňovou povinnost v mezích právního rámce.

· Daňové pobídkyosvobození od daně představují za určitých okolností (nepotismus, korupce, nízká transparentnost) „oficiálně posvěcené“ daňové úniky. Daňové pobídky nejenže mohou zahraničním firmám umožnit vyhnout se daním, ale mohou vést také u domácích společností ke vzniku protiprávních činností v oblasti daňových úniků, a to prostřednictvím přejmenování domácích investic na přímé zahraniční investice (tzv. „round-tripping“) nebo prostřednictvím prodeje podniků dceřiným společnostem, které vystupují jako noví investoři, aby mohly využít daňových prázdnin, které jsou zaručeny výhradně novým investorům (tzv. „double-dipping“).

II. Rozbor stávajících řešení na globální úrovni

Daňové dohody mezi rozvinutýmirozvojovými zeměmi

Výpadky daňových příjmů mohou být ještě umocňovány daňovými dohodami, které jsou klíčovou součástí mezinárodní daňových předpisů. S cílem zamezit dvojímu zdanění podepisují státy dvoustranné dohody, které rozdělují práva na zdanění mezi podepisujícími státy. Pokud jde o dvoustranné dohody mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, panuje obecná obava, že rozvinutým zemím se daří chránit své zájmy lépe než rozvojovým zemím. Navíc vzhledem k tomu, že se daňové dohody využívají za účelem snížení zdanění při přeshraničních finančních převodech, stal se z nich pro nadnárodní společnosti klíčový nástroj pro přesun zisků ze zemí, kde jich bylo dosaženo, do jurisdikcí, kde nadnárodní společnosti mohou platit nízké nebo žádné daně.

Většina světových daňových dohod je založena na vzorové úmluvě OECD o daních z příjmu a majetku, která stanoví rámec pro to, jak rozdělit práva na zdanění mezi vlády v případě společností, jež sídlí v jednom státě (stát rezidence, většinou rozvinutý stát) a působí v jiném státě (země původu, často rozvojová země). Protože se má za to, že vzorová úmluva OECD o daních z příjmu a majetku zvýhodňuje státy rezidence (např. země OECD), byla pod záštitou OSN vypracována nová vzorová úmluva o daních, jejímž cílem je zajistit vyváženější přístup k přidělování práv na zdanění. Mnoho rozvinutých zemí však při vyjednávání s rozvojovými zeměmi nadále trvá na používání vzorové úmluvy OECD.

Opatření na globální úrovni: Akční plán OECDoblasti oslabování daňové základnypřesouvání zisku

Účelem akčního plánu v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, který vypracovala organizace OECD a schválila skupina G20, je znovu definovat mezinárodní daňová pravidla s cílem omezit přesouvání zisků a zajistit, aby společnosti platili daně tam, kde se odehrává jejich hospodářská činnost a kde dochází k vytváření hodnoty. Vzhledem k vysoké míře závislosti rozvojových zemí na zdanění právnických osob by tento postup pro rozvojové země mohl být velmi prospěšný. Existuje však řada důvodů, v důsledku nichž tento postup ve své stávající podobě buď nebude přinášet výsledky, které by celosvětově vedly k progresivnějším daňovým systémům, nebo nebude přinášet prospěch rozvojovým zemím.

· Akční plán v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku má příliš úzce vymezené cíle a příliš se soustředí na zájmy bohatých zemí (členů OECD). Tento plán spočívající v 15 opatřeních neřeší celou řadu klíčových problémů (např. problém daňových pobídek) a pokrok v oblasti opatření, která jsou pro rozvojové země nejdůležitější, je stále pomalý.

· Vzhledem k tomu, že tento akční plán je navržen zejménaohledem na rozvinuté země, chybí v něm legislativní opatření nezbytná pro rozvojové země zaměřená na oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Rozvojové země se potýkají s problémy s vybudováním kapacit potřebných k provedení velmi složitých pravidel a ke zpochybnění jednání nadnárodních společností a jejich činnosti často narážejí na nedostatek informací.

Co se týče správy, OECD skládá účty pouze svým členům a postup oslabování daňové základny a přesouvání zisku nedokáže zajistit přiměřené zastoupení a odpovědnost. Rozvojové státy byly konzultovány, ale pasivní konzultace nemohou kompenzovat nedostatečnou možnost rovnoprávné účasti.

Potřeba akčního plánuoblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostemproti daňovým únikůmrozvojových zemích

Vzhledem k důležitosti lepší mobilizace domácích zdrojů a k rozsahu problémů, se kterými se rozvojové země potýkají při řešení daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, navrhuje zpravodajka seznam důrazných doporučení, která by EP měl podpořit s ohledem na konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě, a s ohledem na velké množství mezinárodních iniciativ v oblasti reformy globálního daňového systému.

Součástí těchto doporučení je i posílení finanční a technické podpory rozvojovým zemím a rámce regionální správy daní; přijetí silných řešení za účelem zvýšení transparentnosti a spolupráce v oblasti boje proti vyhýbání se daním, jako například mechanismu automatické výměny informací a vykazování podle jednotlivých zemích, která zohledňují potřeby a omezení rozvojových zemí; provedení posouzení dopadů daňových politik na rozvojové země na úrovni EU a na úrovni členských států; ochrana práv na zdanění zemí původu při vyjednávání o daňových dohodách a vytvoření skutečně mezivládního orgánu, v rámci kterého by se rozvojové země mohly rovnoprávně účastnit globální reformy stávajících mezinárodních daňových pravidel.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (8.5.2015)

pro Výbor pro rozvoj

Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky jako výzvy pro správu, sociální ochranu a rozvoj v rozvojových zemích

(2015/2058(INI))

Navrhovatel (*): Hugues Bayet

(*)       Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  znovu poukazuje na naléhavou nutnost zdaňovat jak v rozvojových tak v rozvinutých zemích zisky na místě, kde se provádí ekonomická činnost; zdůrazňuje, že totéž platí při sjednávání daňových smluv s rozvojovými zeměmi;

2.  vítá již vyvinuté úsilí, zejména v rámci OECD, o podporu rozvojovým zemím při posilování jejich daňových systémů a v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a proti nezákonným finančním tokům;

3.  vyjadřuje znepokojení nad úrovní korupce a netransparentní veřejnou správou v mnoha rozvojových zemích, což brání investování příjmů z daní do budování státu, veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury;

4.  vyzývá členské státy, aby se urychleně dohodly na společném konsolidovaném základu daně (CCCTB), který by byl nejprve povinný pro evropské společnosti a evropské družstevní společnosti a následně pro všechny ostatní společnosti s výjimkou mikropodniků a malých a středních podniků, jak je stanoveno v legislativním usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)(1);

5.  znovu opakuje, že je zapotřebí do konce roku 2015 vypracovat černou listinu daňových rájů a zemí narušujících výhodnými daňovými podmínkami hospodářskou soutěž, která bude zahrnovat i země EU; domnívá se, že by definice daňových rájů měla zahrnout alespoň kritéria stanovená OECD, a dále následující ustanovení: „uplatňování takových opatření, která zahrnují žádné nebo nominální daně, nedostatečná účinná výměna informací se zahraničními správci daně a nedostatečná transparentnost legislativních, právních a správních ustanovení, nebo případy, kdy jsou výhody poskytovány i bez skutečné hospodářské činnosti nebo zásadní hospodářské přítomnosti v zemi, která takové daňové výhody nabízí“; vyzývá dále k vytvoření definice na mezinárodní úrovni (např. na úrovni OSN);

6.  žádá členské státy, které mají závislá území a území, jež nejsou součástí Unie, aby s nimi pracovaly na přijetí zásad daňové transparentnosti a aby zajistily, že nebudou sloužit jako daňové ráje;

7.  vyzývá Komisi, aby zavedla podobný program, jako je Fiscalis a Hercules, který by rozvojovým zemím pomohl budovat kapacity pro boj proti daňovým únikům, korupci, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování, a jehož součástí by byla zejména technická pomoc při školení v oblasti lidských zdrojů a rozvoje správních struktur; zdůrazňuje, že tuto pomoc je zapotřebí poskytovat transparentním způsobem;

8.  vyzývá Komisi, aby vyvinula další iniciativy na podporu řádné správy v daňových záležitostech ve třetích zemích, aby řešila problém agresivního daňového plánování a objemu nevybraných daní v důsledku dvojího (ne)zdanění a aby bojovala proti vykonstruovaným daňovým režimům; poznamenává, že dohody týkající se dvojího (ne)zdanění uzavírané mezi členskými státy a třetími zeměmi musí být založeny na společných standardech; trvá na tom, že by se neměly uzavírat žádné dohody o dvojím (ne)zdanění s daňovými ráji a nespolupracujícími jurisdikcemi;

9.  vyzývá orgány EU, aby nespolupracovaly s těmi jurisdikcemi, které jsou považovány za neochotné spolupracovat v daňových záležitostech, nebo se společnostmi usvědčenými z daňových úniků vyhýbání se daňové povinnosti nebo agresivního daňového plánování, například tím, že zajistí, aby instituce, jako je Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) pomocí svých finančních zprostředkovatelů již dále nespolupracovaly s nespolupracujícími daňovými jurisdikcemi, které stanoví daňová opatření mající za následek žádné nebo jen nominální daně, zajišťují nedostatečně účinnou výměnu informací se zahraničními daňovými orgány a nedostatečně transparentní legislativní, právní nebo administrativní ustanovení, a aby se zavázaly, že nebudou poskytovat finanční prostředky EU společnostem usvědčeným z daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo agresivního daňového plánování;

10. připomíná závazek členských států v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí věnovat co možná nejrychleji 0,7 % svého HDP na veřejnou rozvojovou pomoc;

11. žádá Komisi, aby plně spolupracovala s OECD, zeměmi G20 a s rozvojovými zeměmi na řešení problému eroze daňové základny a přesouvání zisků (BEPS) a aby Parlamentu a Radě podávala pravidelně zprávy o dosaženém pokroku; vítá připravovaný revidovaný akční plán Komise o daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem na rok 2015, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice EU proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku;

12. vyzývá k tomu, aby byly s rozvojovými zeměmi jako součást provádění nového globálního standardu uskutečňovány po přechodnou dobu a nerecipročně pilotní projekty automatické výměny informací týkajících se daní;

13. vyzývá dále Komisi, aby navrhla změny práva obchodních společností EU tak, aby skutečně zakazovalo fiktivní společnosti a podobné subjekty například tím, že zavede požadavky týkající se majetku a omezení kolektivních postů ředitele;

14. vítá iniciativu OECD Tax Inspectors Without Borders (Daňoví inspektoři bez hranic) a vyzývá Komisi a členské státy, aby se na tomto projektu podílely;

15. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vypracovat studii dopadu mezinárodních daňových smluv a analýzu vedlejších účinků režimů členských států týkajících se daně z příjmu právnických osob i jejich dvoustranných daňových smluv s rozvojovými zeměmi, a to na základě zásad a metodologie studií, které již dříve uskutečnil Mezinárodní měnový fond; vyzývá také k posouzení dopadu vnitrostátních daňových politik a zvláštních účelových jednotek a podobných právních struktur;

16. vyzývá členské země OECD k vypracování kodexu chování pro jejich vlády s cílem zajistit účinné řízení daňových systémů založené na přezkumu činnosti existující Skupiny EU pro kodex chování (zdaňování podniků);

17. zdůrazňuje, že oblast kreativního daňového plánování pro podniky lze omezit například zavedením závazných globálních standardů s tím výsledkem, že se již nevyplatí takové praktiky, jako je přesouvání zisku a umělé snižování zisku;

18. vyzývá členské státy, aby podporovaly začlenění boje proti daňovým únikům do rozvojové agendy na období po roce 2015;

19. vyzývá členské státy, aby hájily povinné a automatické výměny informací mezi vnitrostátními daňovými orgány v celém světě;

20. vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly zásadu, podle které musí nadnárodní společnosti přijmout výkazy činnosti jednotlivých zemí jako standard ve všech odvětvích a ve všech zemích (tyto informace by byly zveřejňovány jako součást jejich výroční zprávy), aby však zároveň minimalizovaly administrativní zátěž tím, že vyloučí malé a střední podniky;

21. vyzývá ke zřízení mezivládního daňového orgánu pod záštitou OSN s cílem zajistit, aby se rozvojové země mohly rovnoprávně podílet na vypracování a reformě globálních daňových politik;

22. vyzývá k urychlenému provádění směrnice o boji proti praní peněz a nařízení o převodech finančních prostředků; domnívá se však, že je zde i nadále prostor pro zlepšení, a naléhavě žádá členské státy, aby využívaly flexibility, která se jim nabízí, zejména v rámci směrnice o boji proti praní peněz, pro využívání neomezených veřejných rejstříků, které umožňují přístup k informacím o příslušných vlastnících společností, svěřenských fondů, nadací a jiných právních subjektů;

23. vítá skutečnost, že balíček Komise týkající se transparentnosti zahrnul závazek provést hodnocení dopadu možnosti zveřejňování výkazů činnosti jednotlivých zemí pro všechna hospodářská odvětví; zdůrazňuje, že je zapotřebí zohlednit náklady na zveřejňování výkazů jednotlivých zemí, ale také přínosy pro evropské a rozvojové země; připomíná, že veřejná transparentnost je životně důležitým krokem směrem k upevnění stávajícího daňového systému a budování veřejné důvěry; důrazně vybízí Komisi, aby zajistila veřejnou dostupnost těchto informací.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

2

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Michael Theurer, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella De Monte, Marian Harkin, Eva Joly, Eva Kaili, Barbara Kappel, Verónica Lope Fontagné, Jacek Saryusz-Wolski, Romana Tomc, Beatrix von Storch

(1)

Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 134.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bernd Lucke, Louis-Joseph Manscour, Paul Rübig

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Miguel Urbán Crespo, Dennis de Jong

Právní upozornění - Ochrana soukromí