Postup : 2015/2040(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0197/2015

Předložené texty :

A8-0197/2015

Rozpravy :

PV 07/09/2015 - 23
CRE 07/09/2015 - 23

Hlasování :

PV 08/09/2015 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0287

ZPRÁVA     
PDF 231kWORD 153k
19.6.2015
PE 549.154v02-00 A8-0197/2015

o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014

(2015/2040(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Richard Corbett

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014

(2015/2040(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na:

       čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii,

       článek 246 Smlouvy o fungování Evropské unie,

       usnesení ze dne 1. prosince 2005 o pravidlech pro schvalování Evropské komise(1),

       rozhodnutí ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(2),

–       rozhodnutí ze dne 14. září 2011 o změně článků 106 a 192 a přílohy XVII jednacího řádu Evropského parlamentu(3),

–       Kodex chování pro evropské komisaře, zejména na čl. 1.3 až 1.6 tohoto kodexu,

       články 52 a 118 a přílohu XVI jednacího řádu,

       zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro právní záležitosti (A8-0197/2015),

vzhledem k těmto důvodům:

A.     slyšení kandidátů na komisaře, která poprvé proběhla v roce 1994, jsou dnes zavedenou praxí, která zvyšuje demokratickou legitimitu orgánů Evropské unie a přibližuje je evropským občanům;

B.     slyšení jsou pro Parlament nezbytná, neboť mu poskytují informace potřebné k tomu, aby si před hlasováním o důvěře, po němž teprve může Komise zahájit svůj mandát, mohl utvořit na Komisi názor;

C.     proces slyšení poskytuje Parlamentu a občanům EU příležitosti k tomu, aby se seznámili s osobními vlastnostmi, kvalifikacemi, připraveností a prioritami kandidátů i s jejich znalostmi z oblasti jim přiděleného portfolia a mohli je posoudit;

D.     proces slyšení zvyšuje transparentnost a demokratickou legitimitu Komise jako celku;

E.     rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání; vzhledem k tomu, že tento požadavek musí být zohledněn ve složení Evropské komise; vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným žádostem Jeana-Clauda Junckera navrhly v roce 2014 vlády na komisařské posty mnohem více mužů než žen; vzhledem k tomu, že navržené kandidátky pocházejí především z členských států s menším počtem obyvatelstva, zatímco větší členské státy tento požadavek převážně ignorovaly; vzhledem k tomu, že jediným správným řešením je požádat každý členský stát, aby navrhl dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu, tak aby designovaný předseda Komise mohl navrhnout vysoce kvalitní sbor komisařů s rovným zastoupením mužů a žen;

F.     ačkoli proces slyšení prokázal svou účinnost, může stále být zlepšován, a to zejména prostřednictvím flexibilnější a dynamičtější komunikace mezi komisařem a členy výboru příslušného pro slyšení;

G.     slyšení Franse Timmermanse, kandidáta na funkci místopředsedy Komise, poukázalo na nutnost přizpůsobit postupy Parlamentu pro případ, že v budoucích Komisích bude mít jeden či více místopředsedů zvláštní status;

H.     čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že Unie „podporuje [...] rovnost žen a mužů“, a článek 23 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že „rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci“;

1.      domnívá se, že veřejná slyšení kandidátů na komisaře jsou pro Evropský parlament a občany EU významnou příležitostí k vyhodnocení priorit každého kandidáta a jejich odborné vhodnosti pro tuto úlohu;

2.      domnívá se, že by bylo užitečné stanovit lhůtu, do níž musí všechny členské státy nominovat své kandidáty, aby byl dostatek času na to, aby nově zvolený předseda Komise rozdělil s ohledem na pracovní zkušenosti a dosavadní praxi kandidátů portfolia a Parlament mohl uspořádat svá slyšení a hodnocení, a žádá svého předsedu, aby za účelem splnění tohoto cíle zahájil diskuse s ostatními orgány;

3.      domnívá se rovněž, že by od tohoto okamžiku měl každý členský stát nominovat alespoň dva rovnocenné kandidáty – jednoho muže a jednu ženu – z nichž by si nově zvolený předseda Komise mohl vybrat; považuje za důležité, aby Unie splnila cíle, které vytyčila s ohledem na rovné zastoupení žen a mužů, i v rámci svých vlastních orgánů a institucí;

4.      domnívá se, že je třeba, aby Výbor pro právní záležitosti lépe přezkoumával prohlášení o finančních zájmech kandidátů na komisaře; je toho názoru, že by za tímto účelem měla prohlášení o finančních zájmech zahrnovat zájmy rodinné, jak je uvedeno v článku 1.6 Kodexu chování komisařů; domnívá se, že výrok Výboru pro právní záležitosti, který na základě důkladné analýzy prohlášení o finančních zájmech potvrzuje absenci jakéhokoli střetu zájmů, je důležitým předpokladem pro konání slyšení u příslušného výboru;

5.      připomíná, že za průběh slyšení odpovídají výbory; je nicméně přesvědčen, že pokud má některý z místopředsedů Komise úkoly, které jsou primárně horizontální povahy, mohla by slyšení výjimečně probíhat v jiném formátu, např. jako schůze Konference předsedů nebo schůze Konference předsedů výborů, pokud by tyto schůze umožňovaly dialog a účastnily se jich i příslušné výbory, aby měly možnost svého kandidáta na komisaře vyslechnout;

6.      domnívá se, že by měl písemný dotazník zaslaný před každým slyšením počítat se sedmi, nikoli pěti otázkami, ale jednotlivé otázky by se neměly dělit na další podotázky;

7.      domnívá se, že by bylo lepší položit přibližně 25 otázek, avšak současně umožnit každému tazateli, aby mohl bezprostředně reagovat; tím by se zvýšila efektivita a investigativní charakter slyšení;

8.      zastává názor, že by postupy pro monitorování odpovědí kandidátů na komisaře, které poskytnou během slyšení, mohly zvýšit úroveň kontroly a odpovědnost Komise jako celku; vyzývá proto, aby byly priority, o nichž kandidáti na komisaře hovořili při slyšení, od začátku jejich funkčního období pravidelně přezkoumávány;

9.      domnívá se, že koordinátoři by se na schůzích, na nichž po slyšeních hodnotí kandidáty, měli řídit těmito pokyny:

•       pokud koordinátoři jednomyslně schválí kandidáta – dopis schvalující kandidáta;

•       pokud koordinátoři kandidáta jednomyslně odmítnou – dopis zamítající kandidáta;

•       pokud koordinátoři představující jasnou většinu kandidáta schválí – dopis informující o tom, že velká většina kandidáta schvaluje (menšina může požádat o to, aby bylo uvedeno, že jejich skupina většinové stanovisko nesdílí);

•       pokud hodnocení neukáže jasnou většinu, či pokud existuje většina proti kandidátovi (ale nikoli konsensus) a považují-li to koordinátoři za nutné:

o  výbor nejprve požádá o další informace formou dodatečných písemných otázek;

o  pokud stále není spokojen – žádost o další slyšení trvající hodinu a půl, kterou musí schválit Konference předsedů;

o  pokud stále nebylo dosaženo konsenzu mezi všemi koordinátory nebo mezi jejich výraznou většinou – hlasování ve výboru;

•       jasná většina by v této souvislosti měla znamenat takový počet koordinátorů, kteří společně zastupují nejméně dvě třetiny členů výboru;

10.    konstatuje, že slyšení v roce 2014 vzbudila větší zájem veřejnosti a médií než předchozí slyšení, částečně i kvůli rozvoji sociálních médií; domnívá se, že dopad a vliv sociálních médií bude i nadále nejspíše narůstat; má za to, že by mělo být přijato opatření za účelem využití sociálních médií a sítí k účinnějšímu zapojení občanů EU do procesu slyšení;

11.    považuje za vhodné, aby:

       na internetových stránkách Parlamentu byla zvláštní sekce, kde budou umístěny životopisy kandidátů na komisaře a jejich odpovědi na písemné otázky, a to ještě před veřejnými slyšeními a ve všech úředních jazycích Unie;

–       na stránkách Parlamentu byl vyhrazen dostatečně viditelný prostor, kam by bylo do 24 hodin po každém slyšení umístěno hodnocení;

–       pravidlo by rovněž mělo být změněno tak, aby hodnocení byla zveřejňována do 24 hodin po jejich vypracování, protože v některých případech jsou hodnocení vypracována až poté, co proběhnou další kroky;

12.    domnívá se, že jednotliví komisaři se nemohou vyjadřovat k horizontálním otázkám týkajícím se složení, struktury a pracovních metod Komise jako celku, protože ty jsou věcí nově zvoleného předsedy Komise; domnívá se, že tyto záležitosti je třeba projednat na setkáních nově zvoleného předsedy Komise s Konferencí předsedů (jedna schůze by se konala před zahájením procesu slyšení a jedna po jeho skončení);

13.    domnívá se, že posuzování prohlášení o zájmech jednotlivých komisařů by mělo zůstat v kompetenci Výboru pro právní záležitosti; domnívá se dále, že současný rozsah prohlášení komisaře o zájmech je příliš úzký, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve změnila příslušná pravidla; považuje proto za důležité, aby Výbor pro právní záležitosti vydal v nadcházejících měsících pokyny ve formě doporučení nebo zprávy z vlastního podnětu, které by reformu postupů týkajících se prohlášení komisařů o zájmech usnadnily; domnívá se, že prohlášení komisařů o zájmech a finančních zájmech by se měla vztahovat i na jejich rodinné příslušníky, kteří s nimi sdílejí společnou domácnost;

14.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 137.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0366.

(3)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 152.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Souvislosti

Veřejná slyšení s kandidáty na evropské komisaře jsou velmi prospěšná. I kdyby se nevyskytly problémy s žádným z kandidátů, nabízejí tato slyšení poslancům i veřejnosti příležitost, aby se seznámili s osobnostmi kandidátů a s jejich celkovým přístupem a prioritami a aby posoudili jejich kvalifikaci. Pokud ovšem problémy nastanou, je lepší, jsou-li odhaleny ještě před nástupem komisaře do funkce.

Zkusme si představit, co by se stalo, kdyby se taková slyšení konala i na národní úrovni při jmenování ministrů – kolik by toho vyšlo najevo při tříhodinovém veřejném výslechu před nástupem do úřadu!

Slyšení nemají oporu ve Smlouvě. Je to praxe, která se vyvinula v průběhu posledních dvaceti let, kdy Parlament soustavně požadoval, aby každý kandidát na komisaře předstoupil před hlasováním o důvěře Komisi (které ostatně ve Smlouvě stanoveno je, totiž v článku 17 SEU) před parlamentní výbor s působností odpovídající jeho portfoliu. Nyní má tato praxe už dlouhou tradici.

Formálně hlasuje Parlament o Komisi jako celku a stanoviska výborů k jednotlivým kandidátům nemají žádnou právní sílu. Nicméně v tomto případě, stejně jako v případě minulé a předminulé Komise, vyvolala negativní stanoviska výborů k jednomu z kandidátů změny ve složení Komise a v rozdělení portfolií.

Takový výsledek je v praxi možný pouze tehdy, podaří-li se mezi různými politickými skupinami v Parlamentu nalézt skutečně širokou shodu na tom, že některý z kandidátů je pro svou funkci nevhodný. Slyšení rozhodně nedávají prostor k pokusům o změnu politického složení Komise, které neodráží politickou rovnováhu v Parlamentu, nýbrž mezi vládami členských států. Neúspěšný kandidát bude nahrazen novým kandidátem, kterého navrhne stejná vláda. To je důvod, proč se politické skupiny i celý Parlament při slyšeních a při hlasování o důvěře zaměřují více na program a politiku než na jednotlivé osobnosti – Komise zůstává z politického hlediska koalicí.

Ačkoli média mají sklon se téměř výhradně soustřeďovat na to, zda ten či onen kandidát při slyšeních propadl, má tento proces i jiné výsledky, které jsou z pohledu sdělovacích prostředků možná méně působivé, nicméně mají velký význam. Dochází například k upřesnění politických představ, formulaci politických závazků či úpravě portfolií. V nynějším postupu došlo k určitému vyjasnění vztahu mezi místopředsedy a ostatními komisaři, i když tato otázka bude bezpochyby i nadále zdrojem nejasností. Dobrým příkladem je přidělení oblasti udržitelnosti prvnímu místopředsedovi Timmermansovi, vyjasnění úlohy a pracovního vztahu mezi komisaři Katainenem a Moscovicim a upřesnění, že do působnosti komisaře pro zdraví bude nadále spadat oblast léčiv a farmaceutického průmyslu.

Vždy existuje prostor pro zlepšení. Tak jako před pěti lety (Duffova zpráva) bychom měli vyhodnotit použité postupy a metody a vyvodit patřičné závěry, aby proces příště probíhal lépe.

2. Pravidla hry

· Slyšení probíhají v souladu s článkem 118 a přílohou XVI jednacího řádu Evropského parlamentu a s rámcovou dohodou mezi Parlamentem a Komisí z roku 2005.

· Podle Smlouvy (čl. 17 odst. 4 SEU) musí členové Komise splňovat několik kritérií: musí mít všeobecnou způsobilost, poskytovat veškeré záruky nezávislosti a splňovat podmínku „evropanství“ (nové kritérium přidané Lisabonskou smlouvou). Parlament se zejména snaží zajistit, aby se každý komisař dobře vyznal ve svém portfoliu, dokázal pracovat v týmu a měl dobré komunikační schopnosti (příloha XVI jednacího řádu).

· EP též bere zvláštní ohled na rovnováhu mezi počtem žen a mužů a může se vyjádřit k tomu, jak nově zvolený předseda rozdělil oblasti působnosti (příloha XVI jednacího řádu).

· Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Očekává úplné zveřejnění informací týkajících se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti (příloha XVI jednacího řádu).

3. Technické otázky

Technické záležitosti se podařilo vyřešit. Jednací sály (2Q2 a 4Q2) byly dost velké, aby dokázaly pojmout poslance, jejich personál, zástupce zainteresovaných stran i novináře. Sály byly rovněž vybaveny dvěma obrazovkami a hodinami pro zvýšení pohodlí kandidátů a zlepšení průběhu celého procesu. Všechna slyšení trvala tři hodiny a vždy probíhala dvě slyšení současně, s výjimkou slyšení kandidáta na místopředsedu Franse Timmermanse.

Je třeba ještě jednou vyjádřit personálu uznání a dík Evropského parlamentu za hladký průběh slyšení.

4. Dotazník

Otázky předložil kandidátům na komisaře včas předseda Parlamentu Martin Schulz. Dotazníky obsahovaly dvě společné otázky, z nichž první se týkala všeobecné způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti, druhá správy portfolia a spolupráce s Parlamentem. Tři otázky pak formuloval příslušný výbor (pokud slyšení pořádalo více výborů společně, mohl každý výbor položit dvě otázky). Kandidáti své odpovědi poskytli písemně v dostatečném předstihu, takže je členové výboru mohli před slyšením náležitě vyhodnotit.

Dotazník poskytuje poslancům příležitost klást komisařům otázky o jejich loajalitě vůči EU a posoudit, co hodlají dělat se svým portfoliem. To současně pomáhá formulovat ústní dotazy komisařům.

5. Struktura slyšení

Slyšení organizovala Konference předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů. Za konkrétní postup odpovídal předseda a koordinátoři jednotlivých výborů. Výbory sice mohly jmenovat zpravodaje, avšak učinily to jen některé z nich, neboť užitečnost zpravodajů není v tomto kontextu zcela zjevná.

Proběhlo devět slyšení pořádaných společně více výbory a devět slyšení s přidruženými výbory.

· Většina výborů poskytla kandidátům až 15 minut na úvodní proslov.

· Poté následovala ve většině výborů série otázek a odpovědí – 45 jednominutových otázek a dvouminutových odpovědí.

o Některé výbory umožnily v úvodním kole, kterého se zúčastnili koordinátoři skupin, systém „ping-pong“ (série otázka-odpověď-otázka-odpověď v délce 1:00, 2:00, 0:30 a 1:00 nebo 1:00, 1:45, 0:25 a 0:30).

o Některé výbory umožňovaly příležitostně navazující otázky, pokud o ně poslanci žádali a pokud zbýval v tříminutovém slotu nevyužitý čas.

o Vzhledem k tomu, že Konference předsedů stanovila počet otázek na slyšení na 45 jednotlivých otázek a odpovědí, nepoužil žádný z výborů systém „ping-pong“ po celou dobu slyšení.

6. Výsledek

27 původních slyšení mělo tyto výsledky:

· v 18 případech se koordinátoři shodli a byl zaslán dopis, jímž byl kandidát akceptován nebo schválen;

· v 7 případech byl kandidát schválen až po hlasování ve výboru či výborech:

o v jednom z těchto sedmi případů až po druhém slyšení (Hill).

o v jednom z těchto sedmi případů až poté, co Výbor pro právní záležitosti vypracoval nové posouzení prohlášení o zájmech (Arias Cañete)

· v jednom případě výbor hlasováním přímo rozhodl o zamítnutí kandidáta (Bratušek);

· v jednom případě výbor hlasováním schválil kandidáta, avšak nikoli navržené portfolio (Navrascics).

Dvě následná slyšení:

· v obou případech se koordinátoři shodli a byl zaslán dopis, jímž byl kandidát schválen.

Výsledky hlasování v Parlamentu

Hlasování o novém sboru komisařů dopadlo podobně jako předchozí hlasování o kandidatuře J.-C. Junckera na post předsedy Komise. Tak tomu ovšem v minulosti vždy nebývalo, jak ukazuje následující tabulka:

HLASOVÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU O EVROPSKÉ KOMISI

 

+

-

 

 

Barroso jako předseda

21. července 2004

413

58,33 %

251

35,45 %

44

6,21 %

708

Celá Komise

18. listopadu 2004

449

66,03 %

149

21,9 %

82

12,06 %

680

Barroso jako předseda

16. září 2009

382

53,2 %

219

30,5 %

117

16,30  %

718

Celá Komise

9. února 2010

488

70,01 %

137

19,66 %

72

10,33 %

697

Juncker jako předseda

15. července 2014

422

57,88 %

250

34,29 %

47

9,87 %

729 (10 neplatných)

Celá Komise

22. října 2014

423

59,66 %

209

29,47 %

67

9,44 %

709

Sdělovací prostředky

Sdělovací prostředky projevovaly o slyšení značný zájem, a to nejen tradiční média, ale také internet (z velké části prostřednictvím webových stránek Parlamentu) a sociální sítě. Právě sociální sítě zažily v posledních pěti letech mimořádný růst: podle útvarů Evropského parlamentu byla slyšení v době, kdy probíhala, zmíněna 39 981x na sociálních sítích, 36 303x na nových platformách, 75 284x na blozích a 210x na fórech – celkem byla slyšení zmíněna 150 778x, a mnohé z těchto informací tehdy četly tisíce uživatelů. Obdobně se na dashboardu twitterového účtu EP objevilo přes 300 000 tweetů. Většina poslanců také obdržela tisíce emailů týkajících se slyšení.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (11.5.2015)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k postupům a praxi slyšení komisařů – zkušenostem z průběhu slyšení v roce 2014

(2015/2040(INI))

Navrhovatel: Aldo Patriciello

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.    bere na vědomí, že veřejná slyšení kandidátů na komisaře jsou významným prvkem evropské demokracie, a přestože nejsou stanovena Smlouvou, jsou dobře zavedenou praxí rozvíjenou posledních 20 let a pro Parlament i občany EU jsou důležitou příležitostí k tomu, aby posoudili kompetence a priority jednotlivých kandidátů a jejich způsobilost pro tuto funkci;

2.  zdůrazňuje, že pokud jde o úvodní prohlášení, bylo by v souladu s bodem 1 písm. b) (Slyšení) sedmým pododstavcem přílohy XVI jednacího řádu Evropského parlamentu vhodné poskytnout všem kandidátům stejně dlouhou dobu, aby všichni kandidáti na komisaře dostali rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe a své názory;

3.  soudí, že by bylo žádoucí, aby každý členský stát nominoval alespoň dva kandidáty – jednoho muže a jednu ženu – z nichž by si nově zvolený předseda Komise mohl vybrat;

4.  domnívá se, že z praktických i politických důvodů by bylo užitečné stanovit lhůtu, v níž by všechny členské státy musely nominovat své kandidáty;

5.  konstatuje, že slyšení v roce 2014 vzbudila větší zájem veřejnosti a médií než předchozí slyšení, částečně i kvůli rozvoji sociálních médií; domnívá se, že dopad a vliv sociálních médií bude i v budoucnosti nejspíše narůstat; má za to, že by mělo být přijato opatření za účelem využití sociálních médií a sítí k účinnějšímu zapojení občanů EU do procesu slyšení;

6.  doporučuje, aby bod 1 písm. b) sedmý pododstavec (Slyšení) přílohy XVI jednacího řádu (Pokyny pro schvalování Evropské komise) stanovil, že otázky „mohou být“, spíše než „jsou pokud možno“, seskupeny podle témat; domnívá se, že tato změna by byla v souladu s tím, že politické skupiny si pro dotazování potřebují stanovit vlastní politické priority, a že by umožnila větší flexibilitu při organizaci rostoucího počtu společných slyšení výborů (jichž se účastní dva či více výborů);

7.  domnívá se, že v průběhu slyšení v roce 2014 nebylo kandidátům na komisaře položeno dostatečné množství doplňujících otázek, což zřejmě vedlo k tomu, že se někteří kandidáti vyhnuli nutnosti reagovat na citlivější témata; domnívá se, že s ohledem na demokratickou funkci slyšení by měla být pozměněna jejich struktura tak, aby poslanci měli možnost klást kandidátům na komisaře dodatečné, cílené doplňující otázky, a tím se umožnilo kandidáty lépe posoudit; zdůrazňuje, že je důležité přidělit politickým skupinám maximální možnou dobu pro kladení dotazů, zejména v případě společných slyšení výborů;

8.  domnívá se, že by mělo být možné prodloužit slyšení místopředsedů a kandidátů na komisaře s rozsáhlými pravomocemi na dobu přesahující tři hodiny, vzhledem k jejich rozšířeným pravomocem v porovnání s řadovými komisaři, a to zejména proto, aby všechny dotčené výbory mohly kandidáty a jejich připravenost s ohledem na všechna témata spadající do oblasti jejich působnosti řádně posoudit;

9.  připomíná, že bod 1 písm. a) první pododstavec výše uvedené přílohy stanoví, že „Parlament hodnotí kandidáty na komisaře na základě jejich celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti. Hodnotí znalosti v jejich budoucí oblasti působnosti a komunikační schopnosti“; navrhuje však, aby jako doplňkové kritérium pro posouzení vhodnosti kandidáta byly zváženy jeho dřívější profesní zkušenosti a chování; dále konstatuje, že podle bodu 1 písm. a) může Parlament požadovat jakékoliv informace podstatné pro své rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře, včetně – v příslušných případech – informací o vykonávaných činnostech či zastávaných funkcích v jakémkoli evropském orgánu či instituci, a prohlášení o zájmech předložená v této souvislosti; domnívá se, že posouzení Výboru pro právní záležitosti týkající se prohlášení o finančních zájmech může být pouze formální kontrolou a nemůže nahradit politické posouzení nezávislosti kandidáta vycházející mimo jiné z jeho vlastního prohlášení o zájmech; domnívá se, že přezkum prohlášení o finančních zájmech kandidátů na komisaře by měl být rozšířen, aby zahrnoval pokud možno i jejich širší rodinu;

10. zdůrazňuje, že poslanci Evropského parlamentu by měli mít možnost získat od kandidátů na komisaře úplnou a vyčerpávající odpověď;

11. doporučuje, aby kandidáti na komisaře dostali možnost předložit do 12 hodin od uzavření slyšení písemné prohlášení v případech, kdy se jim nepodařilo podat na otázku úplnou a vyčerpávající odpověď;

12. zdůrazňuje, že koordinátoři výborů by se měli snažit dospět ohledně hodnocení k dohodě; má za to, že jestliže dohody nelze dosáhnout, měli by být schopni jednat na základě rozhodnutí koordinátorů reprezentujících většinu ze všech členů výboru; zdůrazňuje, že vzhledem k omezenému času na dosažení postoje by měli koordinátoři případně omezit své poznámky na poznámky vztahující se ke kritériím stanoveným v bodě 1 písm. a) prvním pododstavci výše uvedené přílohy; domnívá se dále, že skupiny, které se odchýlí od většinového stanoviska, by měly mít možnost požadovat, aby o tom byl v hodnotícím dopise učiněn příslušný záznam; připomíná, že dle jednacího řádu je každopádně rovněž možné, aby předseda na žádost jedné politické skupiny svolal schůzi celého výboru, jejíž součástí by bylo hlasování o hodnocení kandidáta;

13. konstatuje, že metody a postupy hodnocení v návaznosti na slyšení se v jednotlivých výborech liší;

14. domnívá se, že pokud jde o lhůty vztahující se na hodnotící zprávy, měl by jednací řád výslovně stanovovat, že mají být hodnotící zprávy přijaty co nejdříve a že mají být zveřejněny na internetové stránce Parlamentu do 24 hodin od skončení jednotlivých slyšení, aby se postup zpřehlednil a zabránilo se jakýmkoliv nejasnostem, které by mohly vzniknout na základě výkladu bodu 1 písm. c) šestého pododstavce přílohy XVI jednacího řádu; vyzývá k důslednému a jednotnému uplatňování tohoto pravidla napříč všemi výbory.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

60

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Renata Briano, Nicola Caputo, Mark Demesmaeker, Esther Herranz García, Merja Kyllönen, James Nicholson, Aldo Patriciello, Gabriele Preuß, Bart Staes

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Arne Gericke


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (17.4.2015)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k dokumentu o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014

(2015/2040(INI))

Navrhovatel: Michael Cramer

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.      poukazuje na to, že vytvoření Junckerovy Komise bylo opožděno z důvodu pozdního jmenování kandidátů na komisaře členskými státy, přičemž přijatelné rovnováhy v zastoupení mužů a žen bylo dosaženo na poslední chvíli díky neoblomnému naléhání ze strany Parlamentu, že nová Komise se musí skládat alespoň ze stejného počtu žen jako odcházející Komise; domnívá se, že této situaci by se dalo v budoucnu předejít tím, že se stanoví lhůta, ve které musí členské státy nominovat své kandidáty, a členské státy se vybídnou, aby jmenovaly k posouzení nově zvoleným předsedou alespoň dva kandidáty, přičemž náležitě zohlední genderovou vyváženost například tím, že nominují alespoň jednu ženu; poznamenává, že tím se zajistí, aby nově zvolený předseda mohl vybrat nejvhodnější kandidáty tím, že zohlední jejich specifické odborné znalosti a zkušenosti a současně nezbytnost zajistit odpovídající míru genderové vyváženosti;

2.      domnívá se, že by měla být také stanovena lhůta, ve které nově zvolený předseda a Rada na základě společné dohody přijmou seznam osob, které navrhují jmenovat členy Komise, aby tak poskytli dostatečný čas Parlamentu na řádnou přípravu a vedení slyšení, včetně případných doplňkových slyšení;

3.      bere na vědomí, že veřejná slyšení kandidátů na komisaře představují pro Parlament a občany EU důležitou příležitost k vyhodnocení priorit každého kandidáta a jejich vhodnosti pro tuto úlohu;

4.      domnívá se, že pokud má některý z místopředsedů Komise úkoly, které jsou primárně horizontální povahy, mohla by slyšení výjimečně probíhat v jiném formátu, např. jako schůze Konference předsedů výborů, přičemž by taková schůze měla být přístupná všem poslancům, nebo jako společná schůze příslušných výborů;

5.      domnívá se, že by se od kandidátů na komisaře mělo požadovat, aby ve svém úvodním prohlášení jasně uvedli programové priority zvažované oblasti působnosti;

6.      poukazuje na to, že obecně platné pravidlo 45 tříminutových otázek stanovené Konferencí předsedů neumožnilo výborům dostatečnou pružnost ke změně postupů v případě potřeby, jako například zavedení postupu „zvednuté ruky“ nebo přidělení více času řečníkům v prvním kole, neboť tři minuty byly pro doplňující otázku naprosto nedostačující; domnívá se, že v budoucnu by pravidla měla být stanovena tak, aby poskytovala výborům větší pružnost a současně zachovávala vyšetřovací charakter slyšení prostřednictvím účinného uplatňování systému „ping-pongové“ výměny;

7.      domnívá se, že otázky během slyšení by měl kandidát na komisaře alespoň zčásti zodpovídat v jiném jazyce než ve své mateřštině;

8.      připomíná, že o rozdělení řečnické doby mezi skupiny nakonec rozhodla Konference předsedů a o počtu otázek přidělených přidruženým/přizvaným výborům pak politické skupiny, přestože tato ujednání byla v minulosti přijímána na úrovni výborů; konstatuje, že tento postup byl matoucí, protože Konference předsedů výborů původně výborům navrhla, aby se dvoustraně dohodly na počtu otázek, které budou přidruženým/přizvaným výborům přiděleny;

9.      zdůrazňuje, že je třeba důsledně uplatňovat d´Hondtovo pravidlo pro rozdělování řečnické doby mezi politické skupiny;

10.    domnívá se, že pokud hodnocení neukáže jasnou většinu, či pokud existuje většina, ale nikoli konsensus proti kandidátovi, měli by koordinátoři následně požádat o další slyšení v délce 90 minut;

11.    zdůrazňuje, že žádá-li Parlament na základě hodnocení provedeného příslušným výborem či výbory o to, aby byl určitý kandidát na komisaře nahrazen jiným nebo aby mu bylo přiděleno jiné portfolio, je třeba tuto skutečnost plně zohlednit; domnívá se, že v případě žádosti Parlamentu o nahrazení určitého kandidáta na komisaře by pro jmenování nového kandidáta ze strany členských států měla být stanovena lhůta; nesouhlasí s přístupem „musíte si vybrat, i když není z čeho“ ve výjimečné situaci, kdy druhý kandidát na komisaře navržený členským státem je také shledán nezpůsobilým být členem sboru komisařů nebo vykonávat specifické úkoly, které mu byly přiděleny; domnívá se, že omezené prodloužení funkčního období odcházející Komise může být přijatelné jako nejzazší možnost pouze ve výjimečných případech, kdy nutnost řádné přípravy doplňkových slyšení neumožňuje Parlamentu schválit novou Komisi do 1. listopadu;

12.    vyjadřuje svou nespokojenost s postupem, který vedl k nahrazení kandidáta na komisaře pro dopravu ve velmi krátké lhůtě a bez předchozí konzultace s příslušným výborem; vyjadřuje politování nad skutečností, že následující kandidátka se netěšila rovným a spravedlivým podmínkám při svém vystoupení ve výboru, jelikož měla k dispozici velice omezenou dobu na přípravu slyšení; znovu opakuje, že doprava je jednou z klíčových oblastí politiky, která by se neměla stát obětí změn na poslední chvíli;

13.    zdůrazňuje, že podle přílohy XVI jednacího řádu by stanoviska všech výborů, které se zúčastnily slyšení, měly být zahrnuty v jedné hodnotící zprávě; poznamenává však, že tato náležitost nebyla vždy zcela splněna; domnívá se proto, že příslušné ustanovení musí být zpřísněno tím, že se určí, že stanoviska přidružených výborů by měla být do hodnotící zprávy zahrnuta v celém rozsahu bez jakýchkoli změn;

14.    připomíná, že podle přílohy XVI jednacího řádu musí být hodnotící zprávy přijímány a zveřejňovány do 24 hodin od slyšení; konstatuje však, že současný postup není v souladu s tímto ustanovením, protože hodnotící zprávy byly zveřejněny až poté, co Konference předsedů prohlásila slyšení za ukončená; zdůrazňuje, že je třeba toto ustanovení vyjasnit, aby bylo možné zveřejňovat hodnotící zprávy na viditelném místě internetových stránek Parlamentu do 24 hodin od hodnocení;

15.    žádá o vyjasnění následujících ustanovení přílohy XVI jednacího řádu:

−      „Otázky položené během slyšení jsou pokud možno seskupeny podle témat.“ (Toto ustanovení je vykládáno jako shromáždění otázek od přidružených/přizvaných výborů, ale skutečné téma otázky nemá být známo předem, jelikož by otázky neměly být sdělovány před slyšením.);

−      „V krajním případě nechá předseda o obou rozhodnutích tajně hlasovat.“ (Má se za to, že výraz „obě rozhodnutí“ odkazuje na to, „zda jsou kandidáti na komisaře způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny“. Mezi těmito dvěma větami v příloze XVI však neexistuje jasná spojitost, což by mohlo vést k mylnému výkladu.).

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování:

+:

–:

0:

44

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování:

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Stelios Kouloglou, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Georg Mayer, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Tapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování:

Rosa D’Amato, Markus Ferber, Olga Sehnalová, Patricija Šulin


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (11.5.2015)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014

(2015/2040(INI))

Navrhovatel: Jean-Marie Cavada

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  opakuje, že je důležité zaručit nezávislost kandidátů na komisaře; domnívá se, že přezkum prohlášení komisařů o zájmech by měl zůstat ve výlučné pravomoci Výboru pro právní záležitosti; domnívá se však, že současný rozsah prohlášení komisařů o zájmech je příliš úzký, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve přezkoumala příslušná pravidla;

2.  zastává názor, že přezkum prohlášení kandidátů na komisaře o finančních zájmech spočívá nejen v ověření, zda bylo prohlášení řádně vyplněno, ale také ve zjištění toho, zda jeho obsah neprokazuje střet zájmů; domnívá se proto, že Výbor pro právní záležitosti by měl mít posílenou kontrolní pravomoc a zejména také možnost vyžádat si jakékoli doplňující informace nezbytné k podrobnému hodnocení jednotlivých prohlášení, jakož i pravomoc vyžadovat přítomnost kandidáta na komisaře k tomu, aby zodpověděl další otázky vyvstávající v souvislosti s prohlášením o finančních zájmech, aniž by byla dotčena výsada odpovědného výboru vést slyšení;

3.  domnívá se, že prohlášení o finančních zájmech musí zahrnovat rodinné zájmy, jak je stanoveno v článku 1.6 Kodexu chování komisařů;

4.  poukazuje na to, že je úkolem Komise identifikovat jakýkoli střet zájmů, který by mohl bránit některému z jejích členů ve vykonávání povinností, a domnívá se proto, že by Komise měla být schopna ověřit a zaručit přesnost a úplnost prohlášení o finančních zájmech předložených kandidáty na komisaře, dříve než budou zahájena slyšení v Parlamentu;

5.  navrhuje, aby byla vypracována zvláštní zpráva z vlastního podnětu, jež se bude zabývat otázkou střetu zájmů v prohlášeních o finančních zájmech, která předkládají kandidáti na komisaře;

6.  považuje za žádoucí, aby byl zajištěn větší soulad portfolia komisařů a příslušných pravomocí parlamentních výborů, a to bez narušení výsady každého orgánu či instituce rozhodovat o své vnitřní struktuře a složení;

7.  domnívá se, že slyšení, která organizují příslušné výbory, jsou důležitá nejen jako příležitost k posouzení osobností a politických priorit kandidátů, ale také k ověření jejich dovedností a schopností vykonávat určené povinnosti; zdůrazňuje, že s kandidáty na posty místopředsedů Komise by se mělo zacházet stejně jako se všemi ostatními kandidáty.

8.  zdůrazňuje, že účelem slyšení je poskytnout kandidátům na komisaře rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe a své názory tak, jak to uvádí příloha XVI Jednacího řádu Evropského parlamentu, se zvláštním důrazem na nestrannost a politickou neutralitu tohoto postupu;

9.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout rovného zastoupení žen a mužů ve sboru komisařů;

10. domnívá se, že by měla být poskytnuta větší flexibilita, zejména pokud jde o čas vyhrazený doplňujícím dotazům a odpovědím kandidátů;

11. domnívá se, že autorům otázek by mělo být umožněno ihned položit navazující otázky (například na navazující otázku by bylo možné vyhradit 30 vteřin a na odpověď pak jednu minutu);

12. domnívá se, že je třeba, aby byla stanovena pravidla, především pokud jde o lhůty, která upraví slyšení náhradních kandidátů tak, aby tito kandidát nebyli oproti původním kandidátům na komisaře znevýhodněni; vyzývá proto k tomu, aby byla pravidla upravující slyšení kandidátů na komisaře stanovena v interinstitucionální dohodě;

13. domnívá se, že v případech, kdy koordinátoři nedosáhli shody ve věci hodnocení kandidátů na komisaře, by konečné rozhodnutí mělo být přijato jmenovitým hlasováním ve výboru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

0

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Jean-Marie Cavada, Therese Comodini Cachia, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Dietmar Köster, António Marinho e Pinto, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Sergio Gaetano Cofferati, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Virginie Rozière, Cecilia Wikström

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Morten Messerschmidt


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Fabio Massimo Castaldo, Richard Corbett, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, György Schöpflin, Barbara Spinelli, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Sylvia-Yvonne Kaufmann, David McAllister, Andrej Plenković, Marcus Pretzell, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Adam Szejnfeld, Csaba Sógor, Dario Tamburrano

Právní upozornění - Ochrana soukromí