ZPRÁVA o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti

24.6.2015 - (2014/2256(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Julia Reda

Pozměňovací návrhy

Postup : 2014/2256(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0209/2015

Předložené texty :

A8-0209/2015

Rozpravy :

PV 09/07/2015 - 10
CRE 09/07/2015 - 10

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.9
CRE 09/07/2015 - 12.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0273

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti

(2014/2256(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 4, 26, 34, 114, 118 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv,

– s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) z roku 1994,

– s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

– s ohledem na články 11, 13, 14, 16, 17, 22 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti[1],

– s ohledem na Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl a zejména na třístupňový test,

– s ohledem na Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském ze dne 20. prosince 1996,

– s ohledem na Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech ze dne 20. prosince 1996,

– s ohledem na Smlouvu WIPO o audiovizuálních výkonech, kterou přijala diplomatická konference WIPO o ochraně audiovizuálních výkonů v Pekingu dne 24. června 2012,

– s ohledem na společnou studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu o právech duševního vlastnictví nazvanou „Intellectual property rights (IPR) intensive industries: contribution to economic performance and employment in the European Union“ (Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví: přínos k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropské unii), která byla předložena v září 2013,

– s ohledem na Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru[3],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl[4],

– s ohledem na směrnici Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících[5],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících[6],

– s ohledem na směrnici Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu[7],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví[8],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem[9], kterou se mění směrnice 92/100/EHS[10],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu[15],

– s ohledem na veřejnou konzultaci o revizi právních předpisů EU v oblasti autorského práva, kterou provedla Komise mezi 5. prosincem 2013 a 5. březnem 2014,

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o petici č. 0924/2011, kterou předložil jménem Evropské unie nevidomých (EBU)/Královského národního institutu nevidomých Dan Pescod (britský státní příslušník) ohledně přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům[16],

– s ohledem na zelenou knihu Komise o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu (KOM(2011)0427),

– s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (KOM(2008)0466),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh práv duševního vlastnictví: podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě“ (KOM(2011)0287),

– s ohledem na protokol o dohodě ze dne 20. září 2011 o hlavních zásadách digitalizace a zpřístupňování děl, která již nejsou k dispozici na trhu, za účelem snadnější digitalizace a zpřístupnění knih a odborných časopisů pro evropské knihovny a obdobná zařízení,

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0209/2015),

A. vzhledem k tomu, že revize směrnice 2001/29/ES má zásadní význam pro podporu kreativity a inovací, pro kulturní rozmanitost, hospodářský růst, konkurenceschopnost, jednotný digitální trh a dostupnost znalostí a informací, přičemž autorům literárních a uměleckých děl současně poskytuje dostatečnou ochranu jejich práv duševního vlastnictví a jejich uznávání;

B. vzhledem k tomu, že podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přispívá Evropská unie k rozkvětu a různorodosti kultur členských států, a to zejména podporou umělecké a literární tvorby;

C. vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti měla za cíl upravit právní předpisy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby odrážely technologický vývoj;

D. vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES musí být také v souladu s různými závazky Unie podle mezinárodního práva, mimo jiné s ustanoveními Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, Smlouvou WIPO o autorském právu a Smlouvou WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech;

E. vzhledem k tomu, že Komise a členské státy realizují značné investice do digitalizace a on-line přístupu k bohatým sbírkám evropských institucí zabývajících se kulturním dědictvím, aby k nim občané měli odkudkoli a prostřednictvím jakéhokoli zařízení přístup;

F. vzhledem k tomu, že evropská kulturní a tvůrčí odvětví jsou hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v EU a podstatně přispívají do hospodářství EU, neboť zaměstnávají více než 7 milionů osob a podle posledních odhadů dosahuje jejich podíl na HDP 4,2 %, a vzhledem k tomu, že kulturní odvětví během hospodářské krize v letech 2008–2012 vytvořila další pracovní místa;

G. vzhledem k tomu, že ve společné studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze září 2013 je uvedeno, že přibližně 39 % celkové hospodářské výkonnosti Unie (o hodnotě přibližně 4 700 miliard EUR ročně) je dosahováno odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví, což kromě toho představuje 26 % přímých pracovních míst (56 milionů) a 9 % nepřímých pracovních míst z celkového počtu pracovních míst v EU;

H. vzhledem k tomu, že „digitální revoluce“ přinesla nové technologie a komunikační prostředky, jakož i nové výrazové formy, čímž zpochybnila tradiční třístrannou strukturu, v jejímž rámci představuje podnikatel v kulturní oblasti článek propojující autora a uživatele, a přispěla ke vzniku znalostní ekonomiky, nových pracovních míst a příhodných podmínek pro kulturu a inovace;

I. vzhledem k tomu, že všechny politické iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu musí být slučitelné s Listinou základních práv Evropské unie, a zejména s jejími články 11, 13, 14, 16, 17 a 22;

J. vzhledem k tomu, že kulturní a jazyková rozmanitost překračuje státní hranice a některými evropskými jazyky se hovoří ve více zemích;

K. vzhledem k tomu, že Listina základních práv chrání svobodu projevu, svobodu informací a svobodu umění a vědy a zaručuje ochranu osobních údajů a kulturní a jazykové rozmanitosti, vlastnického práva a duševního vlastnictví, práva na vzdělání a svobody podnikání;

L. vzhledem k tomu, že i v digitálním věku musí mít autor nárok na ochranu svého tvůrčího výkonu;

M. vzhledem k tomu, že je nezbytné zvážit opatření, jež přispívají k dalšímu rozvoji kulturní výměny a zvyšují právní jistotu v odvětví; vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice 2001/29/ES umožnilo rozvoj četných tvůrčích on-line služeb a spotřebitelé ještě nikdy neměli k dispozici tak bohatou nabídku tvůrčích a kulturních děl; vzhledem k tomu, že uživatelé musí mít k dispozici bohatou, různorodou a vysoce kvalitní kulturní nabídku;

N. vzhledem k bezproblémovému a systematickému budování digitální knihovny Europeana, jež byla zřízena v roce 2008 jako součást iniciativy EU a v jejímž rámci jsou zpřístupňována díla z knihoven členských států;

O. vzhledem k tomu, že tvůrčí díla patří k hlavním zdrojům digitální ekonomiky i subjektů v odvětví informačních technologií, jako jsou vyhledávače, sociální média či platformy pro obsah vytvářený uživateli, avšak prakticky celá hodnota plynoucí z tvůrčích děl připadne digitálním zprostředkovatelům, kteří autorům upírají odměnu nebo s nimi sjednají velmi malou odměnu;

P. vzhledem k tomu, že směrnice 2011/77/EU a směrnice 2006/116/ES harmonizovaly jednotlivé doby ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, neboť v členských státech zcela sladily doby ochrany pro každý druh díla a každé s ním související právo;

Q. vzhledem k tomu, že legislativní orgány Unie mají povinnost zajistit pro všechny zúčastněné strany, zejména pro širokou veřejnost, jednoznačný a srozumitelný právní rámec pro oblast autorského práva a práv s ním souvisejících, a zajistit tak právní jistotu;

R. vzhledem k tomu, že někteří zprostředkovatelé na internetu mají konkurenční výhody a jejich moc roste, což se negativně projevuje na tvůrčím potenciálu autorů a rozvoji služeb ze strany jiných distributorů tvůrčích děl;

S. vzhledem k tomu, že při stanovení právního rámce pro oblast autorského práva a práv s ním souvisejících je třeba dbát na podporu inovativních průmyslových a obchodních modelů, aby bylo možné využívat možností spojených s novými technologiemi k rozvoji konkurenceschopnosti podniků v EU;

T. vzhledem k tomu, že prioritním cílem Komise a ústředním bodem jejího programu na období 2014-2019 je podpora růstu a vytváření pracovních míst;

1. poukazuje na to, že autorské právo může v konkrétních případech zajistit odměnu pro autory a financování tvůrčí činnosti;

2. vítá skutečnost, že Komise iniciovala konzultaci týkající se autorského práva, jež vzbudila velký zájem celé řady zúčastněných stran, včetně kulturní obce a občanské společnosti[17];

3. vítá závazek Komise pracovat v průběhu funkčního období nové Komise na dalším rozvoji digitální agendy EU, včetně otázek spojených s autorským právem; vítá pracovní program Komise na rok 2015 vzhledem k tomu, že v něm Komise slibuje předložit balíček o jednotném digitálním trhu, jehož součástí bude legislativní návrh s cílem modernizovat předpisy o autorských právech tak, aby odpovídaly nárokům digitálního věku;

4. připomíná, že autorské právo a práva s ním související chrání a podporují jak vývoj a uvádění nových výrobků a služeb na trh, tak vytváření a využívání jejich tvůrčího obsahu, čímž přispívají k lepší konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovacím napříč několika průmyslovými odvětvími v EU;

5. zdůrazňuje, že účinnost autorského práva závisí na účinnosti platných opatření na vymáhání práva, která ho chrání, a má-li tvůrčí odvětví prosperovat a být inovativní, musí být autorské právo prosazováno rozhodným způsobem;

6. poukazuje na to, že charakteristickým znakem autorského práva a práv s ním souvisejících je zásada teritoriality; zdůrazňuje, že tato zásada není v rozporu s požadavkem na přenositelnost obsahu;

7. zdůrazňuje, že při přezkumu směrnice 2001/29/ES by měla být nadále uplatňována zásada odpovídající odměny pro nositele práv; požaduje, aby byla zdůrazněna zásada teritoriality, podle níž mohou členské státy zásadu odpovídající odměny v rámci své kulturní politiky zaručit;

8. konstatuje, že od uplatňování směrnice 2001/29/ES se zvýšil počet děl, které mají uživatelé legálně k dispozici; dále konstatuje, že přeshraniční přístup k různorodosti použití, které technologický pokrok nabízí spotřebitelům, může vyžadovat zlepšení stávajícího právního rámce založené na poznatcích, aby bylo možné dále rozvíjet legální nabídku rozmanitého kulturního a tvůrčího obsahu on-line a umožnit tak přístup k evropské kulturní rozmanitosti;

9. připomíná, že až příliš často bývá spotřebitelům ze zeměpisných důvodů odepřen přístup k určitým službám poskytujícím obsah, což je v rozporu s cílem směrnice 2001/29/ES ohledně uplatňování čtyř svobod vnitřního trhu; naléhavě proto žádá Komisi, aby navrhla odpovídající řešení k zajištění lepší přeshraniční dostupnosti služeb a obsahu, na který se vztahují autorská práva, pro spotřebitele;

10. domnívá se, že přístup podle směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě práv lze použít i v případě dalších typů obsahu, ale problémy týkající se přenositelnosti a zeměpisného blokování obsahu nelze odstranit jedním univerzálním řešením, naopak mohou vyžadovat několik různých zásahů, jak v oblasti regulace, tak zásahů tržních;

11. zdůrazňuje, že tvůrčí produkce EU patří k jejím nejbohatším zdrojům a ti, kteří jej chtějí využívat, by za to měli platit, i když prodej této produkce probíhá pouze v jiném členském státě;

12. upozorňuje na skutečnost, že vysílací společnosti, které mají zájem pokrýt celý evropský prostor, mohou získat licence pro více území, jež byly stanoveny ve směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva;

13. upozorňuje na to, že financování, produkce a koprodukce filmů a televizních pořadů jsou do značné míry závislé na výhradních územních licencích, které jsou udělovány místním distributorům na různých platformách a které zohledňují kulturní zvláštnosti různých evropských trhů; zdůrazňuje proto, že smluvní svoboda, jež umožňuje stanovit územní pokrytí a různé distribuční platformy, podporuje investice do filmů a televizních pořadů i kulturní rozmanitost; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby jakékoli iniciativě zaměřené na modernizaci autorského práva předcházelo rozsáhlé posouzení dopadů týkající se účinků na produkci, financování a distribuci filmů a televizních pořadů, jakož i na kulturní rozmanitost;

14. zdůrazňuje, že postupy průmyslu týkající se geoblokování by neměly bránit kulturním menšinám žijícím v členských státech EU v přístupu ke stávajícímu bezplatnému nebo placenému obsahu či službám v jejich jazyce;

15. podporuje iniciativy zaměřené na to, aby byla v rámci EU zvýšena přenosnost on-line služeb týkajících se legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu, a to při plném dodržení autorských práv a zájmů nositelů práv;

16. připomíná, že evropské kulturní trhy jsou vzhledem k evropské kulturní a jazykové rozmanitosti přirozeně různorodé; konstatuje, že tato rozmanitost by měla být považována spíše za výhodu než za překážku jednotného trhu;

17. poukazuje na význam územních licencí v EU, zejména v souvislosti s audiovizuální a filmovou produkcí, která je založena především na systému předběžného nákupu nebo předběžného financování ze strany televizních a rozhlasových společností;

18. se znepokojením bere na vědomí nárůst nelegálních on-line služeb, a stále častější pirátství a obecně porušování práv duševního vlastnictví, což vážně ohrožuje hospodářství členských států a tvůrčí činnost v EU;

19. zdůrazňuje, že ať už bude reforma právního rámce pro oblast autorského práva jakákoli, měla by být založena na vysoké úrovni ochrany, neboť práva jsou zásadní pro duševní tvorbu a poskytují stabilní, jasný a flexibilní právní základ, který podpoří investice a růst v kulturním a tvůrčím odvětví a zároveň odstraní právní nejistotu a nejednotnost právních předpisů, které negativně ovlivňují fungování vnitřního trhu;

20. zdůrazňuje, že kromě důležitého rozvoje funkčních struktur pro jednotný digitální trh je nezbytné zajistit také další řádné fungování jednotného analogového trhu;

21. upozorňuje, že v odvětvích s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví je v EU zaměstnáno více než sedm milionů osob; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby všem legislativním iniciativám pro modernizaci autorského práva předcházelo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy rozsáhlé předběžné posouzení dopadů týkající se účinků na růst a zaměstnanost i potenciálních nákladů a přínosů;

22. zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí přezkum autorského práva EU musí být cílený a založený na přesvědčivých údajích, aby to napomohlo dalšímu rozvoji tvůrčích odvětví v Evropě;

23. uznává, že komerční činnosti porušující autorské právo znamenají vážné ohrožení fungování jednotného digitálního trhu a rozvoje legální nabídky rozmanitého kulturního a tvůrčího obsahu on-line;

24. považuje za nezbytné upevnit postavení autorů a tvůrců a zlepšit jejich odměňování, pokud jde o digitální distribuci a využívání jejich děl;

Výlučná práva

25. uznává nutnost zajištění právní ochrany tvůrčí a umělecké činnosti autorů a výkonných umělců; uznává, že šíření kultury a znalostí je ve veřejném zájmu; uznává úlohu producentů a vydavatelů, pokud jde o uvádění děl na trh, a potřebu spravedlivé a odpovídající odměny pro všechny kategorie nositelů práv; vyzývá ke zlepšení smluvní pozice autorů a interpretů ve vztahu k ostatním nositelům práv a zprostředkovatelům, zejména uvážením přiměřeného období pro užívání práv, která autoři přenesli na třetí strany, přičemž by práva poté zanikla, neboť smluví výměny se mohou vyznačovat nevyváženou silou; zdůrazňuje současně význam smluvní svobody;

26. konstatuje, že přiměřená ochrana děl chráněných autorským právem a dalších chráněných předmětů má velký význam také z kulturního hlediska a že podle článku 167 SFEU Unie ve své činnosti přihlíží ke kulturním hlediskům;

27. zdůrazňuje, že autoři a výkonní umělci musí v digitálním prostředí obdržet řádnou odměnu stejně jako v analogovém prostředí;

28. vyzývá Komisi, aby zhodnotila cílená a odpovídající opatření s cílem zvýšit právní jistotu, v souladu s cílem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy; vyzývá proto Komisi, aby zkoumala dopady jednotné evropské právní úpravy v oblasti autorského práva na pracovní místa a inovace, na zájmy autorů, interpretů a dalších nositelů práv a na prosazování přístupu spotřebitelů k regionální kulturní rozmanitosti;

29. upozorňuje, že výhradní práva a smluvní svoboda jsou základními prvky křehkého ekosystému, který produkuje a financuje tvůrčí činnost, neboť jejich prostřednictvím lze více rozložit rizika, zapojit do společných projektů různé subjekty pro kulturně rozmanité publikum a zvýšit pobídky k investicím do produkce profesionálního obsahu;

30. doporučuje, aby zákonodárce EU, s cílem chránit veřejný zájem při ochraně osobních údajů, zvážil, jak dále snižovat překážky související s opakovaným použitím informací veřejného sektoru; konstatuje, že při takové úpravě právních předpisů by měla být řádně zohledněna směrnice 2013/37/EU, zásady podporující systém autorských práv a příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie;

31. vyzývá Komisi, aby účinně chránila volná díla, která ze své podstaty nepodléhají ochraně autorských práv; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby upřesnila, že digitalizace volného díla nepředstavuje nové, transformované dílo, a dílo zůstává ve veřejné sféře; vyzývá rovněž Komisi, aby posoudila, zda lze nositelům autorských práv umožnit, aby svá díla zcela nebo částečně postoupili do veřejné sféry;

32. vyzývá Komisi, aby dále harmonizovala dobu ochrany autorského práva a zároveň tuto dobu dále neprodlužovala, v souladu s mezinárodními standardy stanovenými v Bernské úmluvě; vybízí členské státy, aby dokončily provedení a uplatňování směrnic 2006/116/ES a 2011/77/EU zjednodušeným způsobem;

Výjimky a omezení

33. vyzývá zákonodárce EU, aby zůstal věrný cíli uvedenému ve směrnici 2001/29/ES, kterým je poskytnutí náležité ochrany autorského práva a přidružených práv jako jednoho z hlavních způsobů, jak zajistit evropskou kulturní tvořivost, a zabezpečení spravedlivé rovnováhy mezi různými kategoriemi nositelů práv a uživatelů chráněných předmětů ochrany stejně jako mezi různými skupinami nositelů práv; zdůrazňuje dále, že každá změna právních předpisů v této oblasti by měla zaručit zpřístupnění děl a služeb chráněných autorským právem a souvisejícími právy osobám se zdravotním postižením, a to v jakémkoli formátu;

34. zdůrazňuje, že autorské právo a související práva tvoří právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví, stejně jako odvětví vzdělávání a výzkumu a odvětví, která mají prospěch z výjimek z těchto práv a jejich omezení, a že jsou základem činnosti a zaměstnanosti v těchto odvětvích;

35. konstatuje, že výjimky a omezení se musí uplatňovat tak, aby zohledňovaly účel, k němuž byly formulovány, a zvláštní charakteristiky digitálního a analogového prostředí při současném zachování rovnováhy zájmů nositelů práv a zájmů veřejnosti; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala možnost revize počtu stávajících výjimek a omezení s cílem je lépe přizpůsobit digitálnímu prostředí a zároveň zohlednila probíhající rozvoj v digitálním prostředí a potřebu konkurenceschopnosti;

36. zdůrazňuje význam výjimek a omezení dostupných pro osoby se zdravotním postižením; bere v této souvislosti na vědomí závěr Marrákešské smlouvy, která usnadní přístup ke knihám osobám se zrakovým postižením, a vybízí k její urychlené ratifikaci, aniž by ratifikace byla podmínkou před provedením přezkumu právního rámce EU; je přesvědčen, že smlouva je krokem správným směrem, ale že ještě zbývá mnohé, co je třeba učinit, aby se přístup osob s různým zdravotním postižením k obsahu podstatně zlepšil;

37. bere na vědomí význam evropské kulturní rozmanitosti a konstatuje, že rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o provádění výjimek, mohou být výzvou pro fungování vnitřního trhu vzhledem k rozvoji přeshraniční aktivity a globální konkurenceschopnosti a inovace EU, a že mohou také vést k právní nejistotě autorů a uživatelů; domnívá se, že pro některé výjimky a omezení mohou být proto výhodná obecnější pravidla; upozorňuje však, že lze odůvodnit rozdíly s cílem umožnit členským státům, aby vydávaly právní předpisy podle svých konkrétních kulturních a hospodářských zájmů a v souladu se zásadou proporcionality a subsidiarity;

38. vyzývá Komisi, aby přezkoumala uplatňování minimálních norem v případě výjimek a omezení a dále aby zajistila řádné provádění výjimek a omezení uvedených ve směrnici 2001/29/ES, rovný přístup ke kulturní rozmanitosti v rámci jednotného trhu bez ohledu na hranice a posílení právní jistoty;

39. považuje na nutné posílit výjimky pro instituce veřejného zájmu, jako jsou knihovny, muzea nebo archivy, s cílem podpořit široký přístup ke kulturnímu dědictví, také prostřednictvím on-line platforem;

40. vyzývá Komisi, aby obezřetně zvážila možnost stanovit určité výjimky jako povinné, pokud je jejich cílem ochrana základních práv a zejména boj proti diskriminaci nebo ochrana svobody tisku; připomíná v této souvislosti, že za tyto výjimky by měla být poskytována spravedlivá odměna;

41. připomíná, že malé a střední podniky hrají v kulturních a tvůrčích odvětvích velkou úlohu při tvorbě pracovních míst a pro růst v EU; zdůrazňuje, že většina malých a středních podniků z kulturního a tvůrčího odvětví využívá flexibility pravidel autorského práva, aby nejen produkovala, financovala a šířila kulturní a tvůrčí díla, ale aby také rozvíjela inovativní řešení, která uživatelům umožní získat on-line přístup k tvůrčím dílům, sladěným s preferencemi a zvláštnostmi místních trhů;

42. se zájmem bere na vědomí rozvoj nových forem užívání děl na digitálních sítích, zejména transformativního použití, a zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat řešení spojující účinnou ochranu, která tvůrcům zajišťuje řádnou odměnu a spravedlivé odškodnění, a veřejný zájem na přístupu ke kulturním statkům a znalostem;

43. zdůrazňuje, že tam, kde se výjimky či omezení již uplatňují, nové užívání obsahu, které umožňuje technologický pokrok nebo nové využívání technologií, by mělo pokud možno co nejvíce probíhat v souladu se stávajícími výjimkami nebo omezeními, pokud je nové užívání stejné jako užívání současné, s cílem zvýšit právní jistotu – přičemž by to podléhalo třístupňovému testu; uznává, že taková flexibilita ve výkladu výjimek a omezení může umožnit přizpůsobení dotčených výjimek a omezení různým vnitrostátním podmínkám a sociálním potřebám;

44. zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit technologickou neutralitu a budoucí soulad výjimek a omezení a současně zohlednit účinky sbližování médií a vyhovět veřejnému zájmu pomocí podpory pobídek k tvorbě, financování a šíření nových děl a zpřístupnit tato díla veřejnosti novými, inovativními a zajímavými způsoby;

45. navrhuje přezkum odpovědnosti poskytovatelů služeb a zprostředkovatelů, aby byl vyjasněn jejich právní status a odpovědnost, pokud jde o autorská práva, s cílem zajistit, aby byla v rámci celého tvůrčího procesu a dodavatelského řetězce vykonávána hloubková kontrola, a aby byla v EU zaručena spravedlivá odměna pro tvůrce a nositele práv;

46. domnívá se, že komerční používání fotografií, videozáznamů či dalších vyobrazení děl, která jsou trvale umístěna na fyzických veřejných místech, by mělo být vždy vázáno na předchozí souhlas autorů nebo jiných zplnomocněných osob;

47. zdůrazňuje, že rozvoj digitálního trhu není možný bez rozvoje kulturních a tvůrčích odvětví;

48. zdůrazňuje, že výjimka týkající se karikatury, parodie a parafráze je důležitá pro živou demokratickou výměnu názorů; je přesvědčen, že výjimka by měly zajistit rovnováhu mezi zájmy a právy tvůrců a původními postavami a svobodou projevu uživatele chráněného díla, který se spoléhá na výjimku pro karikaturu, parodii nebo parafrázi;

49. zdůrazňuje, že je zapotřebí řádně posoudit umožnění automatizovaných technik analýzy textů a údajů (např. tzv. „vytěžování textů a údajů“ nebo „vytěžování obsahu“) pro účely výzkumu, a to za předpokladu, že bylo získáno povolení ke čtení díla;

50. trvá na tom, že rozvoj digitálního trhu je úzce spojen s rozvojem tvůrčích a kulturních odvětví, proto lze trvalé prosperity dosáhnout pouze prostřednictvím vyváženého souběžného rozvoje obou těchto oblastí;

51. konstatuje, že právo na soukromé vlastnictví patří k základním prvkům moderní společnosti; konstatuje také, že snadnější přístup ke vzdělávacím materiálům a kulturním statkům má mimořádný význam pro rozvoj společnosti založené na znalostech a že zákonodárci by měli tuto skutečnost zohlednit;

52. požaduje výjimku vztahující se na účely výzkumu a vzdělávání, která by měla zahrnovat nejen vzdělávací zařízení, ale také akreditované vzdělávací nebo výzkumné činnosti, včetně on-line a přeshraničních činností, spojené se vzdělávacím zařízením nebo institucí uznávanou příslušnými orgány či právními předpisy nebo probíhající v rámci vzdělávacího programu;

53. zdůrazňuje, že jakékoli nové výjimky nebo omezení zavedené do právního systému EU pro autorské právo musí být řádně odůvodněné kvalitní a objektivní ekonomickou a právní analýzou;

54. uznává význam knihoven pro přístup ke znalostem a vyzývá Komisi, aby posoudila přijetí výjimky umožňující veřejným a výzkumným knihovnám legálně půjčovat veřejnosti na omezenou dobu díla v digitálních formátech k osobnímu užití prostřednictvím internetu nebo knihovních sítí, aby tak knihovny mohly účinně a moderním způsobem plnit svůj úkol šíření znalostí ve veřejném zájmu; doporučuje, že by autoři měli za elektronické zápůjčky dostávat spravedlivou odměnu, a to ve stejném rozsahu jako při půjčování fyzických knih, v souladu s vnitrostátními územními omezeními;

55. vyzývá Komisi, aby posoudila přijetí výjimky, která knihovnám umožní digitalizovat obsah za účelem konzultací, evidence a archivace;

56. zdůrazňuje, že je důležité, aby byly vzaty v úvahu závěry četných pokusů, které provádí knižní průmysl s cílem vytvořit spravedlivé, vyvážené a schůdné obchodní modely;

57. konstatuje, že v některých členských státech byly zavedeny zákonné licence zaměřené na režimy odškodnění; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby postupy, které jsou povoleny v rámci určité výjimky, mohly být povoleny i nadále; připomíná, že odškodnění za účelem uplatňování výjimek a omezení lze zvažovat pouze v případech, kdy jednání, které se považuje za podléhající výjimce, způsobuje újmu nositeli práv; vyzývá dále Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, aby provádělo plně vědecké hodnocení těchto opatření členských států a jejich účinku na každý dotčený subjekt;

58. připomíná význam výjimky na kopírování pro soukromou potřebu, která nemusí být technicky omezena a může být vázána na spravedlivou odměnu tvůrců; vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých důkazů analyzovala usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu[18] a výsledky následného mediačního řízení vedeného Komisí[19], životaschopnost stávajících opatření za účelem spravedlivé odměny nositelů práv v souvislosti s vytvářením reprodukcí fyzickými osobami k soukromému použití, zejména pokud jde o opatření pro transparentnost;

59. poznamenává, že právo na výběr poplatku za kopie pro osobní potřebu musí být upraveno tak, aby občané byli informováni o skutečné výši, účelu a způsobech použití poplatku;

60. zdůrazňuje, že poplatky v digitální oblasti by měly být transparentnější a optimalizovány, aby byla zaručena práva nositelů práv a spotřebitelů s ohledem na směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl on-line na vnitřním trhu;

61. zdůrazňuje, že je důležité, aby se systém autorských práv stal jasnějším a transparentnějším pro uživatele autorských práv, a to zejména co se týče obsahu vytvořeného uživateli a autorských poplatků, s cílem podpořit kreativitu a další rozvoj internetových platforem a zajistit odpovídající odměnu nositelům autorských práv;

62. bere na vědomí význam čl. 6 odst. 4 směrnice 2001/29/ES a zdůrazňuje, že smlouva nebo smluvní podmínky by neměly opomíjet účinné uplatňování výjimek či omezení a přístup k obsahu, na který se nevztahuje autorské právo nebo práva s ním související;

63. vyzývá televizní a rozhlasové společnosti, aby zveřejnily veškeré dostupné informace o technologických opatřeních vyžadovaných pro zajištění interoperability jejich obsahu;

64. upozorňuje na to, že je třeba podporovat větší interoperabilitu, zejména mezi softwarem a terminály, protože nedostatečná interoperabilita brání inovacím, omezuje hospodářskou soutěž a poškozuje spotřebitele; domnívá se, že nedostatečná interoperabilita vede k tomu, že na trhu převládá určitý produkt nebo určitá služba, což představuje narušení hospodářské soutěže a omezení možnosti volby pro spotřebitele v EU;

65. upozorňuje na to, že vysoká rychlost technologického vývoje na digitálním trhu vyžaduje technologicky neutrální legislativní rámec pro autorské právo;

66. uznává úlohu přiměřeného a účinného vymáhání práva při podpoře tvůrců, nositelů práv a spotřebitelů;

67. vyzývá Komisi a zákonodárce EU, aby zvážili řešení pro přenos hodnoty z obsahu na služby; zdůrazňuje nutnost přizpůsobit definici postavení zprostředkovatele současnému digitálnímu prostředí;

68. zdůrazňuje, že spotřebitelé často čelí různým omezením a v právním rámci pro autorská práva velmi často chybí pojem práv spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zhodnotila účinnost platných právních předpisů týkajících se autorského práva z hlediska spotřebitelů a vytvořila soubor jasných a komplexních práv spotřebitelů;

o o

69. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

[1] Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.
[2] Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72.
[3] Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
[4] Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5.
[5] Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 12.
[6] Úř. věst. L 265, 11.10.2011, s. 1.
[7] Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15.
[8] Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.
[9] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28.
[10] Úř. věst. L 346, 27.11.1992, s. 61.
[11] Úř. věst. L 272, 13.10.2001, s. 32.
[12] Přijaté texty, P7_TA(2014)0179.
[13] Přijaté texty, P7_TA(2013)0368.
[14] Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 64.
[15] Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 48.
[16] Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 49.
[17] Evropská komise, GŘ MARKT, Zpráva o odpovědích v rámci veřejné konzultace o revizi právních předpisů EU v oblasti autorského práva, červenec 2014.
[18] Přijaté texty, P7_TA(2014)0179.
[19] Doporučení Antónia Vitorina ze dne 31. ledna 2013, která byla výsledkem mediačního řízení vedeného Komisí ohledně poplatků za kopírování pro osobní potřebu a soukromou reprografii.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (20.4.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
(2014/2256(INI))

Navrhovatel: José Blanco López

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí význam evropské kulturní a jazykové rozmanitosti, která pro jednotný trh představuje spíše zdroj příležitostí než překážek, a zdůrazňuje, že evropské kulturní a tvůrčí odvětví, které zaměstnává více než sedm milionů lidí a tvoří každoročně 4,2 % HDP EU, je motorem hospodářského růstu, inovací a vytváření pracovních míst v EU; poukazuje na to, že kulturní a tvůrčí odvětví vytvářelo v průběhu hospodářské krize let 2008–2012 i nadále pracovní místa a hraje významnou roli při zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie; poukazuje na to, že v souvislosti s internetem došlo k vytvoření nových obchodních modelů a inovativních služeb;

2. zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí internetový obsah je hlavním motorem rozvoje informační společnosti, informačních technologií a investic do digitální infrastruktury a služeb, jež následně podporují inovace, růst a kreativitu;

3. zdůrazňuje, že autorské právo a související práva tvoří právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví a jsou základem jeho schopnosti vytvářet hospodářskou činnost, pracovní místa, kreativitu a inovace; poukazuje na to, že i nadále dochází k růstu produktivity v tomto odvětví, a zdůrazňuje, že stávající roztříštěný a zastaralý systém brání plnému rozvoji a fungování evropského jednotného digitálního trhu;

4. vítá velký zájem občanů o veřejnou konzultaci týkající se revize právních předpisů EU v oblasti autorského práva, kterou uspořádala Evropská komise, stejně jako jejich připomínky;

5. zdůrazňuje, že autorské právo a související práva by měla tvořit vyvážený právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví s cílem vytvářet hospodářskou činnost a pracovní místa; zdůrazňuje však, že stávající nejednotný a zastaralý systém poplatků způsobuje zásadní problémy při rozvoji jednotného evropského digitálního trhu a tím ohrožuje růst a hospodářský rozvoj;

6. zdůrazňuje, že autorské právo a související práva tvoří právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví a jsou základem jeho schopnosti vytvářet hospodářskou činnost a pracovní místa; poukazuje na to, že zatímco produktivita kulturního a tvůrčího odvětví stále roste, zisky nositelů práv v tomto odvětví se snižují;

7. zdůrazňuje, že autorské právo a související práva tvoří právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví, stejně jako odvětví vzdělávání a výzkumu a odvětví, která mají prospěch z výjimek z těchto práv a jejich omezení, a jsou základem jejich činnosti a pracovních míst v těchto odvětvích;

8. zdůrazňuje, že autorská práva a související práva představují práva, na nichž se zakládají veškerá tvůrčí odvětví a s ním spojený hodnotový řetězec; vyzývá proto Komisi, aby podporovala a chránila práva duševního vlastnictví tvůrců, a umožnila tak rozkvět tvůrčího odvětví v Evropě;

9. vítá závazek Komise pracovat na dalším rozvoji digitální agendy EU, včetně záměru modernizovat předpisy týkající se autorského práva; je si vědom nutnosti přepracovat směrnici 2001/29/ES, aby bylo zajištěno řádné odměňování autorů, výkonných umělců a dalších nositelů autorských práv a řádná ochrana těchto práv a také správná rovnováha mezi všemi zúčastněnými stranami v rámci evropského kulturního odvětví (malými a středními podniky, spotřebiteli, uživateli, tvůrci a nositeli práv) v digitálním věku, což s sebou vedle příležitostí a problémů přináší měnící se a neustále se rozvíjející technické prostředí a změny v chování uživatelů; domnívá se, že toto přepracování by mělo zajistit nezbytnou právní srozumitelnost, stabilitu a jistotu a také flexibilitu nutnou k podpoře investic a růstu v kulturním a tvůrčím odvětví a zároveň by mělo odstranit právně nejasná a nejednotná ustanovení, která mají negativní vliv na fungování jednotného digitálního trhu; požaduje také jasnou angažovanost nutnou k co nejrychlejšímu opětovnému projednání směrnice 2000/31/ES v zájmu jednotnosti předpisů; domnívá se, že jedním z hlavních cílů tohoto přepracování by měla být modernizace autorského práva, aby se tak usnadnil přeshraniční přístup ke službám a obsahu a aby zároveň byla zajištěna vysoká úroveň ochrany práv duševního vlastnictví, která napomáhá rozvoji a kulturní rozmanitosti;

10. zdůrazňuje, že modernizace stávajících předpisů týkajících se autorského práva tvoří nedílnou součást digitální ekonomiky;

11. zdůrazňuje, že inovace v tvůrčí činnosti a technický pokrok mohou mít významný dopad na život lidí, neboť umožňují různým skupinám tvořivě komunikovat a vzájemně spolupracovat, čímž zlepšují stávající dovednosti kreativních lidí a vytvářejí přidanou hodnotu; domnívá se, že to přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a k šíření inovací v celé Evropě;

12. uznává, že komerční činnost porušující autorské právo znamená vážné ohrožení fungování jednotného digitálního trhu a rozvoje zákonné nabídky diverzifikovaného kulturního a tvůrčího internetového obsahu;

13. vyzývá Komisi, aby provedla posouzení různých mechanismů kopírování pro osobní potřebu v Evropě a zohlednila přitom účinnost a transparentnost poplatků a změny ve využívání pořizování kopií pro osobní potřebu; domnívá se, že Komise by se měla rozdíly v mechanismech kopírování pro osobní potřebu zabývat, aby zajistila volný pohyb zboží a služeb na vnitřním trhu a spravedlivé odměňování tvůrčího a kulturního obsahu a aby usnadnila vývoj nových a inovativních obchodních modelů;

14. zdůrazňuje, že reforma právních předpisů EU v oblasti autorského práva by měla dále posilovat evropské kulturní a tvůrčí odvětví zvyšováním právní jistoty v digitální oblasti pro všechny zúčastněné strany, včetně nositelů práv, podniků a uživatelů, a vytvářením pobídek pro inovativní systémy udělování licencí on-line a nové obchodní modely pro elektronickou distribuci obsahu, aby toto odvětví mohlo těžit z výhod digitální revoluce a aby byl současně zachován vyvážený hodnotový řetězec;

15. připomíná, že výjimky z autorského práva a jeho omezení jsou klíčovým aspektem systému autorského práva a že instituce spoléhající se na tyto výjimky a omezení významným způsobem přispívají k hospodářskému růstu, inovacím a vytváření pracovních míst v EU; vyzývá Komisi, aby předložila návrh harmonizovaného rámce pro výjimky a omezení, jehož účelem by bylo vyřešit roztříštěnost trhu, zvýšit právní jistotu a podporovat přeshraniční dostupnost obsahu chráněného autorským právem, a to s cílem umožnit rovný přístup ke kulturní rozmanitosti v celé EU a vyhovět očekáváním spotřebitelů; připomíná, že stanoví-li členské státy výjimky a omezení, měly by zajistit, aby nebyly v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného předmětu ochrany a aby jimi nebyly nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele práv; požaduje přehodnocení výjimek vztahujících se na výzkumné a vzdělávací účely, které by mělo zahrnovat vzdělávací a výzkumnou činnost spojenou se vzdělávacími zařízeními nebo institucemi uznanými vnitrostátními orgány či právními předpisy nebo v rámci výzkumných či vzdělávacích programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby nalezla způsob, jak veřejným a vědeckým knihovnám umožnit půjčování knih veřejnosti v digitálních formátech bez ohledu na místo přístupu a při zajištění spravedlivé odměny pro nositele práv;

16. požaduje přijetí povinné výjimky, která veřejným a vědeckým knihovnám umožní půjčovat veřejnosti knihy v digitálních formátech pro osobní potřebu bez ohledu na místo přístupu;

17. uznává, že náležité přizpůsobení směrnice 2001/29/ES digitálnímu věku může podnítit podnikání a dát vzniknout novým obchodním modelům, a tím podpořit inovace a zaměstnanost;

18. vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda by bylo v rámci agendy pro moderní obchodní politiku možné výrazně zkrátit trvání harmonizované doby ochrany autorského práva;

19. zdůrazňuje, že pro všechny nositele práv je důležitá smluvní svoboda, neboť by měli mít možnost svá práva volně uplatňovat; domnívá se, že je nezbytné vypracovat právní rámec založený na důkazech a zohlednit přitom zkušenosti všech příslušných zúčastněných stran a současně upevnit vyjednávací a smluvní pozici tvůrčích osobností ve vztahu k jiným držitelům práv a zprostředkovatelům;

20. navrhuje přezkum odpovědnosti poskytovatelů služeb a zprostředkovatelů, aby byl vyjasněn jejich právní status a odpovědnost, pokud jde o autorská práva, aby bylo zajištěno, že je v rámci celého tvůrčího procesu a dodavatelského řetězce prováděna hloubková kontrola, a aby byla v Unii zaručena spravedlivá odměna pro tvůrce a nositele práv;

21. považuje za důležité zavést v rámci komplexní reformy autorských práv rovněž opatření ke zvýšení přeshraniční nabídky a dostupnosti digitálního obsahu, jako jsou například nové předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů, rozvoj elektronického obchodu, sbližování sazeb DPH a rozšiřování digitálních sítí;

22. považuje za nezbytné poskytnout jasný aktualizovaný rámec pro kulturní instituce, který knihovnám umožní elektronické výpůjčky a díky kterému budou moci knihovny, archivy a muzea zpřístupňovat on-line chráněná díla, která již nejsou určena ke komerčnímu využití;

23. domnívá se, že občané by měli mít možnost přístupu k internetovému obsahu z jiného členského státu a možnost jeho pořizování, a má za to, že praxe omezeného přístupu k internetovému obsahu na základě místa, kde se uživatel nachází, brání rozvoji jednotného digitálního trhu; vítá udělování licencí pro více území, které přináší směrnice 2014/26/EU, jako příklad a možnost, jak překonat roztříštěnost vnitřního trhu; podporuje vypracování vyvážených flexibilních tržních řešení, která by pomohla překonat stávající překážky bránící přeshraničnímu přístupu a dostupnosti produktů a služeb a zároveň by respektovala kulturní rozmanitost, včetně vývoje mechanismů přeshraniční přenosnosti legálně získaného a zpřístupněného obsahu v rámci EU;

24. domnívá se, že praxe spočívající v omezování přístupu k internetovému obsahu na základě místa, kde se uživatel, který již za přístup k tomuto obsahu zaplatil, nachází, poškozuje fungování sítí a brání rozvoji jednotného digitálního trhu;

25. upozorňuje, že rychlé tempo technického rozvoje a změna obchodních modelů na digitálním trhu vyžaduje technicky neutrální zákonný a právní rámec pro oblast autorského práva; zdůrazňuje, že ochranu autorského práva a souvisejících práv je nutné zajistit jak na internetu, tak i mimo něj, podotýká však, že digitální prostředí se od analogového světa liší a že je nutné pozorně prozkoumat seznam výjimek a omezení a zvážit, zda k vyřešení této problematiky a k přispění k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a dobudování jednotného digitálního trhu nejsou zapotřebí další nebo alternativní formy ochrany autorského práva;

26. poukazuje na význam územních licencí v EU, zejména v souvislosti s audiovizuální a filmovou produkcí, která je založena především na systému předběžného nákupu nebo předběžného financování ze strany televizních a rozhlasových společností;

27. zdůrazňuje, že poplatky v digitální oblasti by měly být transparentnější a měly by být optimalizovány, aby byla i s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl on-line na vnitřním trhu chráněna práva nositelů práv a spotřebitelů;

28. vyzývá Komisi, aby prozkoumala a přeložila možnosti automatizovaných metod analýzy textů a údajů (tzv. „vytěžování textů a údajů“ – „text and data mining“) pro vědeckovýzkumné, zejména nekomerční účely, za předpokladu, že bylo získáno povolení k přečtení daného díla, a s přihlédnutím k možnostem, jako je model licencí, který již byl vyvinut v některých členských státech, s cílem umožnit vědeckovýzkumným pracovníkům zachovat v globálním prostředí evropskou konkurenční výhodu;

29. upozorňuje na to, že je třeba podporovat větší interoperabilitu, zejména mezi softwarem a terminály, protože nedostatečná interoperabilita brání inovacím, omezuje hospodářskou soutěž a škodí spotřebitelům; domnívá se, že nedostatečná interoperabilita vede k tomu, že na trhu převládá určitý produkt nebo určitá služba, což představuje narušení hospodářské soutěže a omezení možnosti volby pro spotřebitele v EU;

30. uznává, že velké rozšíření internetového pokrytí dalo vzniknout novým formám používání děl, a požaduje odpovídající odměňování nositelů práv v digitálním prostředí, přičemž by současně měl být zajištěn přístup občanů ke kulturním statkům a znalostem;

31. při plném dodržování zásady subsidiarity vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda jsou opatření, která mají zajišťovat spravedlivé odměňování nositelů práv v souvislosti s vytvářením reprodukcí fyzickými osobami k soukromému použití, například poplatky za kopírování pro osobní potřebu, aktuálním a účinným řešením;

32. vyzývá knihovny a archivy, aby uzavíraly dobrovolné dohody s nositeli práv, které by jim umožňovaly plnit své veřejné poslání v digitální společnosti a současně respektovat práva nositelů práv;

33. poukazuje na to, že veškeré legislativní změny v této oblasti by měly zajistit přístup k produktům a službám chráněným autorským právem a souvisejícími právy pro všechny, zejména pro osoby s postižením, a měly by zajistit příslušné přizpůsobení se digitálnímu prostředí; uznává, že nemožnost zakoupit obsah ve formátu přizpůsobeném uživatelům se zdravotním postižením může vytvářet překážky bránící obchodní činnosti podniků a snižovat ekonomické výstupy odvětví kultury a nabídku obsahu dostupnou napříč členskými státy; naléhavě vyzývá EU, aby ratifikovala Marrákéšskou smlouvu o usnadnění přístupu zrakově postižených osob a osob s postižením znemožňujícím práci s tištěnými dokumenty k publikovaným dílům, která požaduje, aby existovala povinná výjimka z autorských práv pro takové nekomerční použití ze strany osob s postižením, jež je přímo spojeno s jejich postižením, a to v rozsahu, jejž konkrétní postižení vyžaduje;

34. domnívá se, že vzhledem k tomu, že ochrana autorských práv je účinná pouze do té míry, nakolik jsou účinná donucovací opatření na jejich ochranu, je nutné v Evropě zajistit stabilní kulturní a tvůrčí odvětví, pokud má toto odvětví vzkvétat a chránit inovace;

35. naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci přehodnocování rámce autorského práva přihlédla k rychle rostoucímu používání tvůrčích děl v obsahu, který vytvářejí uživatelé, a na sociálních platformách na internetu, a aby zvýšila informovanost uživatelů o povinnostech, které má každá osoba, která vědomě poskytuje hypertextové odkazy na nepovolený obsah nebo odkazy, které obcházejí platební brány; domnívá se, že cílem jakéhokoli nového návrhu by mělo být nalezení rovnováhy mezi ochranou práv duševního vlastnictví a koncových uživatelů a podporou dynamického internetu, díky němuž mohou technologie a přístup k internetu jednotlivcům umožňovat, aby byli inovativní a kreativní; zastává kromě toho názor, že Komise by měla navrhnout právní definici „veřejně dostupných děl“ a zajistit, aby byla tato díla chráněna proti tomu, aby si je na základě digitalizace nebo i jiným způsobem někdo přivlastnil;

36. se znepokojením konstatuje, že hodnota vznikající v digitální ekonomice z využívání děl chráněných autorským právem není spravedlivě rozdělena s nositeli práv, mimo jiné kvůli systému zdanění poskytovatelů služeb; vyzývá Komisi, aby prošetřila rozsah a dopad tohoto převodu hodnoty na internetové zprostředkovatele;

37. vybízí Komisi, aby během jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračovala v dialogu a ve spolupráci se Spojenými státy na příslušných legislativních rámcích pro autorské právo, s cílem vyřešit potenciální překážky v přístupu na trh a obchodní překážky;

38. žádá Komisi, aby výjimky a omezení poskytované v rámci analogového světa přizpůsobila novému scénáři, který představuje digitální vzor a zejména technologie počítačových cloudů, a aby je s ním sjednotila;

39. je přesvědčen, že v rámci boje proti porušování autorského práva v EU je třeba vynaložit společné úsilí, a zajistit tak ochranu autorského práva a spravedlivé odměňování; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit povědomí uživatelů o důsledcích porušování autorského práva a souvisejících práv, a naléhavě žádá, aby bylo nalezeno vhodné řešení, které by zajistilo, aby z porušování autorského práva nemohl mít nikdo zisk;

40. poukazuje na směrnici 2013/37/EU ze dne 26. června 2013 o opakovaném používání informací veřejného sektoru, jež stanovuje společný právní rámec pro trh EU s údaji veřejné správy (informace veřejného sektoru) a zahrnuje rovněž ustanovení o transparentnosti a hospodářské soutěži.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	14.4.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	47 11 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Jerzy Buzek, Soledad Cabezón Ruiz, Philippe De Backer, Christian Ehler, Peter Eriksson, Fredrick Federley, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Dawid Bohdan Jackiewicz, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Aldo Patriciello, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, José Blanco López, Simona Bonafè, Lefteris Christoforou, Cornelia Ernst, Eugen Freund, Michèle Rivasi, Pavel Telička, Marco Zullo
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Stanisław Ożóg

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (25.3.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

k provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
(2014/2256(INI))

Navrhovatelka: Catherine Stihler

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá závazek Komise pracovat v průběhu funkčního období nové Komise na dalším rozvoji digitální agendy EU, včetně otázek spojených s autorským právem; vítá pracovní program Komise na rok 2015 vzhledem k tomu, že v něm Komise slibuje předložit balíček o jednotném digitálním trhu, jehož součástí bude legislativní návrh s cílem modernizovat předpisy o autorských právech tak, aby odpovídaly nárokům digitálního věku;

2. zdůrazňuje, že je nezbytné přizpůsobit legislativní rámec autorského práva tak, aby zajistil přiměřené odměňování a odpovídající ochranu držitelů autorských práv a práv s nimi souvisejících s ohledem na nové požadavky spotřebitelů a výzvy ze strany digitálního hospodářství a společnosti; zdůrazňuje, že modernizované předpisy o autorských právech by měly zajistit spravedlivou rovnováhu mezi všemi zúčastněnými stranami: spotřebiteli, uživateli, tvůrci a držiteli práv;

3. zdůrazňuje, že základním předpokladem hospodářského růstu je komplexní a koherentní regulace digitálního trhu;

4. podotýká, že směrnice 2001/29/ES (směrnice o informační společnosti) byla přijata v roce 2001 a že digitální využívání a výroba materiálů, které jsou předmětem autorského práva, se od té doby změnilo a výrazně zvýšilo; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise reagovala na vývoj v oblasti technologií a přizpůsobila platné právní předpisy současným a objevujícím se výzvám;

5. upozorňuje na to, že rozdíly v jednotlivých členských státech způsobují právní nejistotu a brání vytvoření jednotného digitálního trhu a přeshraniční dostupnosti obsahu chráněnému autorským právem;

6. připomíná, že hodnotu, kterou v digitálním hospodářství vytvářejí díla chráněná autorským právem, je třeba spravedlivě rozdělit mezi nositele práv; vyzývá Komisi, aby posoudila rozsah a vliv tohoto přenosu hodnoty ve prospěch digitálních technických zprostředkovatelů;

7. připomíná, že autorské právo a práva s ním související hrají klíčovou úlohu, jelikož ochraňují a podporují jak vývoj a uvádění nových výrobků a služeb na trh, tak vytváření a využívání jejich tvůrčího obsahu, čímž přispívají k lepší konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovacím napříč několika průmyslovými odvětvími v EU, takže jakákoli harmonizace autorského práva musí být provedena s vysokou mírou ochrany a musí mít na zřeteli změny chování uživatelů; poukazuje na to, že nezbytné přizpůsobení směrnice 2001/29/ES digitálnímu věku zřejmě povede ke vzniku nových podniků a začínajících podniků, které by budou zdrojem budoucích pracovních míst pro mladé;

8. zdůrazňuje, že účinnost autorského práva závisí na účinnosti platných opatření na vymáhání práva, která ho chrání, a má-li tvůrčí odvětví prosperovat a být inovativní, musí být autorské právo prosazováno rozhodným způsobem; zdůrazňuje, že prosazování předpisů o autorských právech by mělo být přiměřené a že jakékoli omezení práv uživatelů se musí opírat o právní akt;

9. je přesvědčen o tom, že modernizace předpisů o autorských právech v EU by bez aktualizace směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu nebyla úplná, a navrhuje, aby Evropská komise zvážila kroky v tomto směru;

10. uznává, že účelem autorského práva je lépe chránit práva všech kategorií nositelů autorských práv a umožnit tak těmto nositelům získat za své úsilí odpovídající odměnu z užívání jejich děl jinými uživateli, a povzbudit tak budoucí kreativitu; připomíná, že zatímco kulturní a kreativní odvětví zaměstnává přes sedm milionů lidí a ročně přispívá na HDP EU 4,5 % a podle analýzy nákladů v případě neexistence společného evropského postupu vypracované Evropským parlamentem bude do roku 2020 díky jednotnému digitálnímu trhu vytvořeno 223 000 pracovních míst a i když se každým dnem rozrůstají služby, technologie a možnosti umožňující široké veřejnosti přístup k tvůrčím dílům, výdělky nositelů práv v tomto odvětví neustále klesají; zdůrazňuje, jak důležitá je účinná ochrana autorských práv a že je třeba zvýšit informovanost spotřebitelů o následcích porušování autorských práv a práv s nimi souvisejících;

11. zdůrazňuje, že v digitálním věku je nezbytné posílit vyjednávací pozici autorů a tvůrců v hodnotovém řetězci;

12. upozorňuje na to, že ustanovení týkající se autorského práva a s ním souvisejících práv se v jednotlivých členských státech výrazně liší a že výhradní práva, která autorské právo zajišťuje svému nositeli, platí v podstatě pouze na území členského státu, ve kterém byla tato práva udělena; je přesvědčen, že taková územní omezení mohou často vést k fragmentaci trhu a ke značným rozdílům v prosazování práva napříč EU; připomíná, že evropský trh není homogenní a že národní trhy se vyvíjejí různým tempem; připomíná také, že preference spotřebitelů a vzorce spotřeby, a tudíž i obsah, odpovídají specifickým očekáváním v jednotlivých členských státech;

13. upozorňuje na to, že je důležité jasně spotřebitele informovat o možnostech použití obsahu, který si kupují, v souladu se směrnicí EU o právech spotřebitelů;

14. je přesvědčen, že v rámci boje proti porušování autorského práva v EU je třeba vynaložit společné úsilí, a zajistit tak ochranu autorského práva a spravedlivé odměňování autorů online obsahu, na který se vztahuje autorské právo;

15. zdůrazňuje, že územní fragmentace může vést k tomu, že uživatelé usilující o nabídku služeb založených na poskytování obsahu v celé EU musí žádat o několik licencí; klade důraz na skutečnost, že rozdílná omezení a výjimky vedou až příliš často k dodatečným právním nákladům a právní nejistotě, což brání inovacím a investicím a v některých případech přispívá ke koncentraci trhu; vyzývá proto Komisi, aby prověřila, které nepovinné výjimky a omezení uvedené ve směrnici 2001/29/ES by mohly být změněny na povinné s cílem umožnit rovný přístup ke kulturní rozmanitosti v rámci jednotného trhu bez ohledu na hranice a zvýšit právní jistotu;

16. připomíná, že až příliš často bývá spotřebitelům ze zeměpisných důvodů odepřen přístup k určitým službám poskytujícím obsah, což je v rozporu s cílem směrnice 2001/29/ES ohledně uplatňování čtyř svobod vnitřního trhu; naléhavě proto žádá Komisi, aby navrhla odpovídající řešení k zajištění lepší přeshraniční dostupnosti služeb a obsahu, na který se vztahují autorská práva, pro spotřebitele;

17. je přesvědčen, že spotřebitelé by měli mít možnost nákupu on-line obsahu z jiného členského státu; zdůrazňuje, při koupi licence k digitálnímu obsahu by měly být spotřebitelům poskytnuty jasné informace, mj. o zeměpisných omezeních používání daného obsahu, dokud nebudou tato omezení zrušena; upozorňuje na to, že kreativní produkce v Evropě je jedním z jejích nejbohatších zdrojů a že ti, kdo z ní chtějí mít požitek, by měli mít možnost si za to zaplatit, a to i v případě, že ji lze zakoupit pouze v jiném členském státě;

18. je přesvědčen, že ačkoli je nezbytné najít řešení, které zajistí přenositelnost služeb v případě, že spotřebitelé cestují mezi různými členskými státy, je nanejvýše důležité zachovat spotřebitelům možnost volby, pokud jde o přístup k různým kulturním obsahům, včetně lingvisticky odlišných obsahů;

19. zdůrazňuje, že je důležité, aby se stal systém autorských práv jasnějším a transparentnějším pro uživatele autorských práv, a to zejména co se týče obsahu vytvořeného uživateli a autorských poplatků, protože se tím podpoří kreativita, další rozvoj internetových platforem a zajistí odpovídající odměna nositelům autorských práv;

20. opakuje, že je důležité vytvořit moderní a uživatelsky vstřícný rámec autorského práva, který by podporoval hospodářskou soutěž a reagoval na výzvy digitálního prostředí; uznává, že k řešení stávající fragmentace trhu zejména v oblasti on-line správy práv a k zajištění bezpečného, odpovídajícího a zabezpečeného prostředí pro spotřebitele, tvůrce a uživatele autorských práv je zapotřebí komplexního přístupu k modernizaci předpisů o autorských právech;

21. vítá proto přijetí směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území, která vytváří vhodnou rovnováhu mezi přístupem veřejnosti ke kulturním dílům, snadným vypořádáváním autorských práv pro uživatele a odpovídajícím odměňováním tvůrců, a je přesvědčen, že uplatňování této směrnice povede ke stanovení přehlednějších norem pro celou EU, čímž se vytvoří rychlejší a flexibilnější licenční systém přizpůsobený konkrétnímu použití; konstatuje však, že fragmentace přetrvává a že je nutno uvažovat o řešeních, mj. v oblasti společných přístupů umožňujících cílené výjimky, které se dotýkají přeshraniční výměny děl, která je nezbytná pro dokončení digitálního jednotného trhu;

22. je přesvědčen, že je nutné nalézt vyvážená řešení, která pomohou překonat stávající situaci nebo zlepšit přeshraniční přístup k produktům a službám a jejich přenositelnost, což je základním předpokladem pro to, aby se spotřebitelé mohli zákonným způsobem a s náležitým povolením dostat k požadovaným službám a produktům, kdekoli a kdykoli chtějí v souladu s aktuální poptávkou spotřebitelů; je přesvědčen, že evropská kulturní rozmanitost je jádrem evropské identity a měla by být členskými státy vzájemně podporována a posilována;

23. zdůrazňuje, že spotřebitelé často čelí různým omezením a v právním rámci pro autorská práva velmi často chybí pojem práv spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zhodnotila účinnost platných právních předpisů týkajících se autorského práva z hlediska spotřebitele a vytvořila soubor jasných a srozumitelných práv spotřebitelů;

24. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prosazovaly vyšší míru harmonizace a vyvážený rámec pro výjimky a omezení, které nepůsobí újmu nositelům práv, splňují očekávání spotřebitelů, podporují jak kreativitu, tak inovace a vyhovují technologickému vývoji v digitálním prostředí; podněcuje členské státy k tomu, aby využívaly výjimek cíleným a technologicky neutrálním způsobem; zdůrazňuje, že výjimky a omezení odsouhlasené z důvodu obecného zájmu a za účelem výzkumu, vzdělávání a výuky mají významnou úlohu při poskytování přístupu ke znalostem a při podpoře účasti na kulturním a sociálním životě; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby usnadnily zahrnutí e-knih do veřejného výpůjčního systému za předpokladu, že byly uzavřeny všechny nezbytné dohody k zajištění spravedlivé odměny a dodržování práv nositelů autorských práv nebo byl učiněn pokus o jejich uzavření; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily mechanismus, který umožní knihovnám, archivům a muzeím zpřístupnit veřejnosti na internetu ta chráněná díla ze svých sbírek, která již nejsou spravována nositeli práv k nim;

25. vítá strukturovaný dialog zainteresovaných stran nazvaný „Licence pro Evropu“, který Komise zahájila v roce 2013; je proto přesvědčen, že je zásadní účast relevantních zainteresovaných stran a sdílení osvědčených postupů, má-li být dosaženo jednotné a podložené provádění právních předpisů o autorských právech v celé EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala uplatňování závazků vzešlých z dialogu „Licence pro Evropu“ a předložila o tom zprávu;

26. upozorňuje na to, že je důležité podporovat větší interoperabilitu, protože nedostatečná interoperabilita brání inovacím a omezuje hospodářskou soutěž v EU a zpomaluje inovace; poznamenává, že nedostatek interoperability brání rozvoji nových služeb poskytujících obsah, a to na úkor umělců, kteří hledají širší publikum po celé Evropě; je přesvědčen, že nedostatečná interoperabilita může mít za následek, že na trhu převládne jeden určitý produkt, což představuje narušení hospodářské soutěže a omezení možnosti volby pro spotřebitele v EU;

27. upozorňuje na to, jak důležité jsou výjimky z autorského práva, které umožňují zlepšit přístup k digitálnímu obsahu osobám se zdravotním postižením; uznává, že nemožnost zakoupit obsah ve formátu přizpůsobeném uživatelům se zdravotním postižením vytváří rovněž překážku pro obchodní činnost podniků; dále uznává, že nemožnost zakoupit obsah ve formátu přizpůsobeném tak, aby byl dostupný uživatelům se zdravotním postižením, snižuje ekonomické výstupy odvětví kultury a nabídku obsahu dostupnou napříč členskými státy; zdůrazňuje proto, že jakákoli legislativní změna v této oblasti by měla zaručit přístup k dílům a službám chráněným autorskými právy a právy s nimi souvisejícími osobám se zdravotním postižením a měla by vyhovovat digitálnímu prostředí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	24.3.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Emma McClarkin, Roberta Metsola, Franz Obermayr, Adam Szejnfeld, Ulrike Trebesius, Sabine Verheyen, Inês Cristina Zuber
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Jonathan Arnott, Philippe De Backer, Andrey Novakov

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	16.6.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	23 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sajjad Karim, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Cecilia Wikström

Právní upozornění - Ochrana soukromí