ZPRÁVA o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu

25.6.2015 - (2014/2240(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: João Ferreira

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu

(2014/2240(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2014 „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst (COM(2014)0254),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor[1],

–       s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[2],

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

–       s ohledem na Limassolské prohlášení ze dne 8. října 2012 o agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst: možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM (2012)0494),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. Května 2013 nazvané „Akční plán pro námořní strategii v oblasti Atlantiku. Vytváření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2013)0279),

–       s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ (COM(2012)0473),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU[3],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o znalostech v námořní oblasti 2020: mapování mořského dna pro podporu trvale udržitelného rybolovu[4],

–       s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o zvláštních opatřeních v rámci společné rybářské politiky, jejichž cílem je rozvíjet úlohu žen[5],

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES[6],

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013, o změně nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut[7],

–       s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu[8],

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014 k inovacím v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst (2015/C 012/15),

–       s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 21. ledna 2015 k inovacím v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst (2015/C 019/05),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014 nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–       s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 4. prosince 2014 nazvané „Posílení cestovního ruchu aktivním využíváním kulturního, přírodního a námořního dědictví Evropy“,

–       s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté na konferenci OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20), která se konala v brazilském Riu de Janeiro ve dnech 20.–22. června 2012,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro rybolov (A8-0214/2015),

A.     vzhledem k tomu, že koncept modré ekonomiky zahrnuje široké spektrum odvětví hospodářské činnosti týkající se moří a oceánů, včetně tradičních nebo zavedených odvětví a vznikajících odvětví, jako jsou mimo jiné: rybolov, akvakultura, námořní a říční doprava, přístavy a logistika, cestovní ruch a rekreační a výletní plavby, výstavba a opravy lodí, námořní práce a práce týkající se ochrany pobřeží, průzkum a těžba nerostných surovin (na moři), využívání větrné energie a energie moří (na moři), biotechnologie;

B.     vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky by měl být zaměřen na udržitelné ekonomické aktivity, které pokrývají potřeby nynější i budoucí generace a zajišťují prosperitu společnosti;

C.     vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky trpí nedostatečným zohledněním vědeckých poznatků, které jsou základem výzkumu a inovací, a vzhledem k tomu, že vědecké a technologické oblasti, které souvisejí s modrou ekonomikou, jsou velmi různorodé;

D.     vzhledem k tomu, že ochrana a zachování přírodních mořských prostředí jsou základním předpokladem pro zachování, podporu a rozvoj modré ekonomiky a že životaschopné mořské ekosystémy jsou předpokladem pro využívání zdrojů moří a oceánů; vzhledem k tomu, že inovace a udržitelnost by se měly stát základními pilíři modré ekonomiky, která má zajistit růst a pracovní místa;

E.     vzhledem k tomu, že máme vážný nedostatek údajů, informací a znalostí o mořích a oceánech, jejich zdrojích a biologické rozmanitosti a souvisejících interakcích s probíhající nebo vznikající lidskou činností a jejími dopady na životní prostředí a kumulativními dopady, což výrazně omezuje udržitelné využívání těchto zdrojů a je překážkou pro inovace a omezuje celkový potenciál moří a oceánů v situaci, kdy roste celosvětová populace, což povede k většímu využívání našich moří a oceánů s cílem získat potraviny, prostor, energie a nerostné suroviny, a je tudíž nezbytné přijmout systematičtější přístup k jejich udržitelnému využívání;

F.     vzhledem k tomu, že mořské ekosystémy jsou nejistými kritickými místy biologické rozmanitosti, které jsou citlivé vůči lidské činnosti, a že je čím dál tím více důležité shromažďovat a sdílet informace o poloze a rozsahu druhů přírodních stanovišť, aby bylo možné usnadnit řádné řízení, rozvoj a ochranu citlivých oblastí;

G.     vzhledem k tomu, že překážky bránící úspěšným inovacím v modré ekonomice nespočívají pouze v mezerách ve vědeckých znalostech, které se vysoké školy, podniky a výzkumné instituce snaží odstranit špičkovým výzkumem, nýbrž se značně jedná také o překážky financování z veřejných i soukromých zdrojů;

H.     vzhledem k tomu, že potenciál pro využívání mořských zdrojů k rozvoji udržitelných obnovitelných zdrojů energie by mohl podstatně přispět k strategii EU v oblasti energetické bezpečnosti, a to snižováním závislosti členských států na energetických zdrojích mimo EU;

I.      vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj modré ekonomiky může být silným impulzem pro hospodářský růst a rozvoj, jakož i pro tvorbu pracovních míst, a to zejména v pobřežních a nejvzdálenějších regionech a ostrovních zemích, přičemž je třeba vzít v úvahu zvláštní a rozmanité potřeby a odlišnosti jednotlivých zeměpisných oblastí;

J.      vzhledem k tomu, že větší investice do výzkumu a inovací v oblasti moří a oceánů mohou být vhodným nástrojem pro podporu cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti a odstraňování asymetrií a prohlubujících se rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a rovněž pro posílení celosvětového postavení EU v oblasti námořní politiky a modré ekonomiky (například prostřednictvím vývozu environmentální technologie), s ohledem na význam malých a středních podniků (SME) a rodinných podniků pro inovace a pracovní místa;

K.     vzhledem k tomu, že pro činnosti v rámci modré ekonomiky je nezbytné přihlédnout k různým vhodným úrovním způsobilosti, konkrétně mezinárodní, evropské či vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že odvětvové priority pro rozvoj modré ekonomiky se v jednotlivých členských státech mohou lišit a jsou na jedné straně závislé na daném historickém vývoji tradičních nebo zavedených odvětví a na straně druhé na stávajících zdrojích a možnosti rozvoje vznikajících odvětví v každém členském státě;

L.     vzhledem k tomu, že využívání možností inovací v modré ekonomice vyžaduje kvalifikovanou, vzdělanou a vhodně proškolenou pracovní sílu; vzhledem k tomu, že v současnosti existují nedostatky v dovednostech, které musí být odstraněny;

M.    vzhledem k tomu, že pod záminkou využívání potenciálu modré ekonomiky se v mořích a oceánech nesmí uplatňovat neudržitelné způsoby využívaní zdrojů a modely růstu, které se ukázaly jako neudržitelné, a vzhledem k tomu, že při využívání zdrojů z moří a oceánů se musí přísně zohledňovat potřeba zajistit dobré řízení a ochranu těchto zdrojů a je třeba zachovávat rovnováhu mořských ekosystémů a obnovovat poškozené ekosystémy, například uplatňováním inovativních metod boje proti znečištění moří, zejména narůstajícím objemům plastového odpadu, hornin obsahujících plasty a rozkládajících se plastových mikročástic, a recyklovat tento odpad, aniž by docházelo k poškozování zdrojů;

N.     vzhledem k tomu, že četné nástroje řízení pobřežního a mořského prostředí prosazuje mapování mořského dna, včetně plánování monitorovacích průzkumů tak, že se vymezí oblasti, které podporují určité konkrétní přírodní stanoviště, nebo poskytují informace, které budou využity při určování polohy a plánování projektů v pobřežních vodách, jako je rozvoj přístavních mol a rekreačních přístavů, práce týkající se ochrany pobřeží, pobřežní větrné elektrárny a meliorace, a to environmentálně udržitelným způsobem;

O.     vzhledem k tomu, že základním prvkem řízení veškerých činností, které mají dopad na mořské prostředí, by v souladu s článkem 190 Lisabonské smlouvy a prohlášením z konference Rio+20 měla být zásada předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup;

P.     vzhledem k tomu, že EU vypracovala a navrhla několik programů a pokynů, které zahrnují činnosti týkající se modré ekonomiky a inovací v rámci modré ekonomiky, přičemž je důležité je posoudit z hlediska jejich konkrétních výsledků v rámci podpory snah členských států a regionálních a místních orgánů o rozvoj modré ekonomiky;

Q.     vzhledem k tomu, že podpora a rozvoj nové, udržitelné modré ekonomiky se musí stát součástí rozvojové a zahraniční politiky EU a politiky Unie pro oblast Středomoří a africké země na pobřeží Středozemního moře, východoafrické ostrovní státy v Indickém oceánu a ostrovní státy, které jsou smluvní stranou dohody o hospodářském partnerství AKT, musí být považovány za partnery v úsilí o vytvoření udržitelné modré ekonomiky;

R.     vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány pobřežních a ostrovních společenství představují nejdůležitější zúčastněné strany v diskuzi o potenciálu modré ekonomiky a jejího využití;

S.     vzhledem k tomu, že pobřežní území vykazují zvláštní vlastnosti, které je odlišují od ostatních území a určují jejich možnosti rozvoje ve střednědobém a dlouhodobém výhledu;

T.     vzhledem k tomu, že evropské oceány a moře jsou velmi rozmanité, od hlubin Atlantického oceánu u pobřeží Irska po hlubiny Černého moře u pobřeží Rumunska, od chladných moří v arktické oblasti až po teplé vody Středozemního moře;

U.     vzhledem k tomu, že podíl cestovního ruchu na HDP EU činí 5 %, zajišťuje 12 milionů pracovních míst a zahrnuje 2,2 milionů podniků; vzhledem k tomu, že podíl kulturního cestovního ruchu na celoevropském cestovním ruchu dosahuje 40 %; vzhledem k tomu, že mořský a pobřežní cestovní ruch tvoří jednu třetinu všech turistických činností v Evropě a zaměstnává 3,2 milionu pracovníků;

V.     vzhledem k tomu, že podle současných odhadů pochází 3–5 % HDP EU celkově z námořního odvětví, které zaměstnává okolo 5,6 milionu lidí a vytváří 495 miliard EUR pro evropské hospodářství;

W.    vzhledem k tomu, že podle dosavadních odhadů počet molekul v moři značně přesahuje počet molekul na zemi a že tyto molekuly představují nesmírný potenciál pro výzkum v oblasti zdraví, kosmetiky a biotechnologií;

X.     vzhledem k tomu, že integrovaná námořní politika je významná pro aktivaci činností modré ekonomiky, zejména pokud jde o integrovanou reakci na všechny výzvy, kterým v současnosti čelí evropská moře;

Y.     vzhledem k tomu, že v rámci předchozí společné rybářské politiky se skupiny pro rozvoj rybolovu ukázaly být velmi užitečným nástrojem vytváření zaměstnanosti, bohatství a sociální a územní soudržnosti jakožto i jako nástroj pro rozhodování a jako faktory sehrávající aktivní roli v rámci vlastního rozvoje;

1.      bere na vědomí sdělení Komise nazvané „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst“; poukazuje na omezenou působnost sdělení a na skutečnost, že nezahrnuje všechna odvětví, která tvoří modrou ekonomiku; žádá Komisi, aby zaujala komplexnější a integrovanější přístup k výzvám týkajícím se inovací a tvorby pracovních míst v rámci různých odvětví;

2.      vyslovuje se pro konkrétní a obsáhlé pojetí modré ekonomiky, které by mělo zahrnovat všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními ekosystémy, propojeným vnitrozemím a pobřežními oblastmi, včetně přímých a nepřímých podpůrných činností; upozorňuje na komplexní význam inovací ve všech těchto tradičních i nově vznikajících činnostech;

3.      poukazuje na potřebu strategického plánování činností v rámci modré ekonomiky, metod přímého financování, zaměření se na priority a akčního plánu, které by toto odvětví stimulovaly do roku 2020, včetně konkrétních námětů týkajících se mechanismů spolupráce a investic do infrastruktury;

4.      naléhavě žádá členské státy, aby provedly analýzu a kvantifikaci rozsahu svých stávajících činností v rámci modré ekonomiky a vyzývá k vytvoření strategie, která by měla sdružovat iniciativy ve všech odvětvích souvisejících s námořním odvětvím; vyzývá Komisi, aby provedla součet četných projektů, které v minulosti financovala a jež se týkaly modré ekonomiky a aby zahájila komplexní studii důležitosti a váhy modré ekonomiky pro Evropskou unii;

5.      zdůrazňuje, že moře a oceány jsou již pod značným antropogenním tlakem a jsou sužovány souvisejícími důsledky (znečištěním, změnou prostředí a klimatu, nadměrným využíváním zdrojů, nadměrným rybolovem atd.), ale že moře a oceány mají stále důležité ekosystémové rezervy, které jsou nepřístupné, a tudíž nedotčené; je přesvědčen o tom, že modrá ekonomika by tudíž měla chránit, obnovovat a zachovávat ekosystémy, biologickou rozmanitost, odolnost a produktivitu moří a oceánů, včetně služeb souvisejících s biologickou rozmanitostí moří a fungováním ekosystémů; je přesvědčen o tom, že základním prvkem modré ekonomiky by měla být zásada předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup;

6.      zdůrazňuje důležitou úlohu nových technologií v boji proti zhoršování stavu mořských ekosystémů a zdůrazňuje provázanost modré a zelené ekonomiky, zejména pokud jde o inovativní metody čištění moří, včetně nákladově efektivní recyklace plastů poškozujících životní prostředí;

7.      zdůrazňuje, že lepší porozumění mořím a oceánům včetně mořského dna a mořského života, spolu s posuzováním dopadu na životní prostředí umožní udržitelně využívat mořské zdroje a zlepšovat vědecké základy, z nichž vycházejí jednotlivé námořní politiky EU;

8.      vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy (po provedení výše zmíněné vědecké analýzy a součtu) posoudila potřeby financování modré ekonomiky (odvětvové, regionální, vnitrostátní a celoevropské) s ohledem na využití jejího potenciálu pro udržitelný růst, rozvoj a tvorbu pracovních míst, zejména pak v regionech, které jsou velmi závislé na rybolovu a se zvláštním zřetelem na začínající podniky, malé a střední podniky a na rodinné podniky;

9.      zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj modré ekonomiky vyžaduje větší investice do znalostí a výzkumu; vyjadřuje politování nad krátkodobým i dlouhodobým dopadem škrtů ve veřejných investicích do výzkumu a vývoje na vnitrostátní výzkumné programy; domnívá se, že EU a členské státy musejí zajistit stabilní financování na zlepšení znalostí o mořském prostředí a jeho ekonomickém potenciálu na základě opatření, která zaručí dlouhodobou kontinuitu a předvídatelnost tohoto financování, aniž by mezitím došlo k ohrožení financování stávajících a probíhajících programů;

10.    naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi podporovala sestavování pravidelných, aktualizovaných vědeckých údajů o stavu mořských populací ve vodách EU i mimo ně; připomíná víceoborovou povahu mořského a námořního výzkumu a zdůrazňuje, že je důležité podporovat horizontální úsilí, které ovlivňuje různá odvětví a oblasti mořského a námořního výzkumu;

11.    vybízí ke stanovení konkrétních cílů a lhůt za účelem zajištění transparentnosti a zvýšení dostupnosti a zajištění úplné interoperability a harmonizace údajů, které se týkají mořského dna, jakož i vodního sloupce a živých zdrojů; požaduje zveřejňování informací o mořích a oceánech s cílem podporovat inovace, přičemž je třeba zajistit, aby nedocházelo k plýtvání finančními prostředky a zdvojování projektů; je přesvědčen o tom, že investice do projektů na získávání údajů rovněž přispějí k produktivitě a větším inovacím;

12.    žádá, aby výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků byly veřejné pro neobchodní využití (ochrana údajů strategického významu pro členské státy), přičemž tato zásada by se měla v konsorciích výzkumných programů EU uplatňovat povinně; požaduje, aby byl zajištěn otevřený přístup k údajům, které podporují výsledky uvedeného výzkumu; požaduje iniciativu EU, jež by vybízela soukromé podniky z námořního odvětví ke sdílení údajů, které nejsou citlivé z hospodářského hlediska, pro účely výzkumu a naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji poskytla platformu pro informace o výzkumu prováděném v rámci programu Horizont 2020;

13.    žádá, aby projekt Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet) ve své části věnované dopadům lidské činnosti výslovně zahrnovala zkoumání údajů týkajících se kumulativních dopadů, odpadků v moři, hluku v moři a rozpustných endokrinních disruptorů;

14.    odmítá škrty v rozpočtu rámcového programu pro výzkum Horizont 2020 navrhované Komisí;

15.    vyzývá Komisi, aby začala provádět pravidelná posouzení provádění programu Horizont 2020 v oblastech týkajících se modré ekonomiky a zveřejňovala jejich výsledky; podporuje uzavření zvláštního partnerství v námořním odvětví v rámci programu Horizont 2020 a požaduje, aby se stalo součástí pracovního programu Horizontu 2020 na období 2016–2017; domnívá se, že je třeba více usilovat o zlepšení provázanosti mezi výzkumem a průmyslem v oblasti vývoje nových výrobků a postupů, růstu a pracovních míst;

16.    upozorňuje na skutečnost, že za rozvoj modré ekonomiky nesou hlavní odpovědnost členské státy a regionální orgány, a vyzývá Komisi, aby podporovala a propagovala všechny formy spolupráce mezi členskými státy a regionálními orgány (zabývající se nedostatky v této oblasti), například iniciativy pro společnou tvorbu programů, do nichž by byla zapojena i námořní uskupení, odvětví rybolovu a místní společenství; zdůrazňuje úlohu makroregionálních strategií jakožto postupu pro řešení sdílených výzev a využívání společných příležitostí (např. strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region) a vyzývá Komisi a členské státy, aby dále navazovaly na úspěšné regionální výzkumné projekty (např. projekt BONUS);

17.    vyzývá k uzavírání spolupráce a partnerství mezi členskými státy, jež by přispěla k efektivnějšímu cílení finančních prostředků dostupných v rámci evropských a vnitrostátních nástrojů; zdůrazňuje, že při zaměření se na priority by měl být zohledněn přímý dopad na modrou ekonomiku a přímý vstup, který pro ni představují;

18.    zdůrazňuje, že členské státy mají zájem na rozšíření spolupráce se státy Středozemního moře a vyzývá členské státy, aby zvážily modrou ekonomiku jakožto další oblast spolupráce; vybízí ke spolupráci se třetími zeměmi (např. Unií pro Středomoří, Organizací pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře) a vyzývá Komisi, aby zahrnula podporu rozvoje udržitelné modré ekonomiky mezi cíle rozvojové politiky EU;

19.    vyzývá Komisi, aby nastolila příznivé regulační a právní podmínky pro investice do obnovitelné energie v modré ekonomice a předložila jednoznačný a stabilní rámec podpory výzkumu, podniků a vlád, který umožní navýšit investice do inovativních projektů, jež mají rozvíjet obnovitelnou energii;

20.    zdůrazňuje, že evropské oceány a moře jsou velmi rozmanité, a proto je nezbytné, aby Komise nepřijímala univerzální přístup; upozorňuje, že je nutné podporovat integrovaný přístup k různým odvětvím modré ekonomiky založeným na společných zásadách, jako je udržitelnost, uznání a respektování zvláštností a potřeb různých regionů a priority různých členských států a podporovat je při naplňování těchto priorit;

21.    vyzývá Komisi a její agentury, aby podporovaly členské státy při vytváření a provádění vnitrostátních a regionálních strategií rozvoje námořního hospodářství;

22.    upozorňuje na negativní vývoj a zřejmý úpadek některých tradičních odvětví modré ekonomiky (např. rybolovu a výstavby a opravy lodí), zejména v oblastech, kde tvořila skutečný základ místního hospodářství, stimulovala hospodářské činnosti v obou směrech výrobního řetězce, vytvářela pracovní místa a podporovala rozvoj; domnívá se, že jakákoli strategie EU pro oblast modré ekonomiky by tato odvětví a regiony neměla opomíjet a měla by klást důraz na potenciál inovací a využívat evropské odborné znalosti (např. zkvalitňování vybavení lodí) k zastavení tohoto úpadku;

23.    zdůrazňuje význam mořského a námořního výzkumu a užší spolupráce mezi vědeckými pracovníky, mezi členskými státy a mezi regiony v těchto odvětvích, neboť je třeba překonat stávající rozdíly mezi členskými státy a geografickou koncentraci v některých oblastech a posílit konkurenceschopnost pobřežních oblastí a vytváření kvalitních a udržitelných místních pracovních míst;

24.    domnívá se, že nedostatek kvalifikovaných odborníků v různých oblastech a odvětvích činností – včetně vědců, inženýrů, techniků a pracovníků – představuje nepřekonatelnou překážku pro plné využití potenciálu modré ekonomiky; poukazuje na to, že tento nedostatek úzce souvisí se skutečností, že členské státy se v rostoucí míře zbavují odpovědnosti za oblast vědy a vzdělávání, do níž vkládají nižší investice, a s nedostatečným ohodnocením odborníků, zejména v členských státech, které byly nejvíce postiženy hospodářskou krizí, a proto žádá, aby tyto dvě tendence neprodleně zvrátily; naléhavě vyzývá členské státy a regionální orgány, aby investovaly do ambiciózního sociálního rozměru modrého růstu a gramotnosti v námořní oblasti, a podporovaly tak odbornou přípravu a přístup mladých lidí, pokud jde o námořnické profese; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vysokoškolské programy a programy odborného vzdělávání a průběžné odborné přípravy a zajistily, aby tyto programy zahrnovaly aspekty modré ekonomiky;

25.    naléhavě vyzývá členské státy, regionální orgány, vzdělávací instituce a průmyslové subjekty, aby koordinovaly a zajistily součinnost a vymezily průřezové otázky výzkumu v oblasti modré ekonomiky, a podporovaly tak odbornou přípravu a přístup mladých lidí, pokud jde o profese související s modrým růstem;

26.    domnívá se, že předpokladem náležitého rozvoje modré ekonomiky je důstojnost souvisejících profesí a vytvoření kvalitních pracovních míst a přiznání práv, včetně práva na zdraví a bezpečnost práce pracovníků v námořním odvětví a povědomí o těchto právech, s cílem zajistit, aby toto odvětví zůstalo atraktivní; dále se domnívá, že vzhledem k tomu, že v modré ekonomice tradičně pracují převážnou většinou muži, je nyní vhodný okamžik, aby EU uznala, že nastala pravá chvíle vybídnout ženy k účasti na tomto hospodářském segmentu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech fází rozvoje modré ekonomiky začlenily genderová hlediska a podporovaly a zvyšovaly skutečné zapojení žen do tohoto rozvoje;

27.    vyzývá Komisi, aby prosazovala práva pracovníků a zaručila bezpečné pracovní podmínky ve všech odvětvích v rámci modré ekonomiky, ať již se jedná o stálá či nově vznikající odvětví;

28.    vyzývá Komisi, aby shromáždila a analyzovala údaje týkající se námořních profesí na všech úrovních (od právní oblasti po inženýrství a environmentální management, od instruktorů potápění po námořníky a námořní techniky) a využila těchto údajů k hledání pracovních příležitostí na různých úrovních, a sice příležitostí tradičních, nově vznikajících i zcela nových, které teprve vzniknout mohou;

29.    žádá Komisi, aby určila všechny evropské fondy dostupné pro financování činností modré ekonomiky a soustředila je do jediné platformy přístupné občanům; žádá rovněž Komisi, aby jasně směřovala finanční prostředky určené na inovaci a růst modré ekonomiky, z nichž se financuje základní výzkum, výzkum a vývoj, odborné vzdělávání, vytváření pracovních míst, vznik nových podniků, malé a střední podniky, sociální podniky, družstva, vzdělávání a učňovská příprava, snižování pobřežní chudoby, biotechnologický rozvoj, dopravní spojení, energetická interkonektivita, stavba a opravy lodí, pobřežní širokopásmový přístup, ochrana životního prostředí a uvádění inovativních produktů, služeb a postupů na trh;

30.    domnívá se, že investice do modré ekonomiky by se měly zaměřit mimo jiné na ekologické inovace, které nejsou závislé na omezených zdrojích, efektivní využívání zdrojů, oběhové hospodářství, ochranu přírody, moří a pobřeží, boj proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně a udržitelné využívání zdrojů (s takovou mírou využití, která dlouhodobě nepřekročí míru přirozené regenerace); vybízí Komisi, aby tyto zásady začlenila do stávajících nebo navrhovaných podpůrných programů;

31.    je nakloněn vytvoření finančního rámce určeného na podnícení inovací, udržitelného rozvoje modré ekonomiky a tvorbu pracovních míst, který by zahrnoval, propojoval a usnadňoval přístup k dostupným finančním nástrojům – strukturální a investiční fondy (Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti), rámcový program pro výzkum, případné vytvoření budoucího znalostního a inovačního společenství zaměřeného na modrou ekonomiku, Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a další; upozorňuje na potřebu podporovat lepší přizpůsobení různých nástrojů potřebám různých subjektů – veřejných institucí, místních orgánů, podniků, a to zejména MSP, nevládních organizací atd. – a rozsáhlé šíření informací o stávajících možnostech;

32.    hluboce lituje zpoždění plánů pro využití fondu ENRF v některých členských státech;

33.    domnívá se, že veřejné investice, zejména v některých členských státech, hrají rozhodující úlohu v podpoře rozvoje potenciálu modré ekonomiky a jeho plného využívání, přičemž se nesmí zapomínat na úlohu soukromých investic; zdůrazňuje, že investice do modré ekonomiky musí být zaměřeny na různé projekty, od projektů infrastruktury po různé drobné investice do malých a středních podniků, které vyžadují další pomoc v přístupu k financování;

34.    zdůrazňuje, že odvětví na pevnině, která podporují modrou ekonomiku na moři, představují nezbytnou vazbu, jež zajistí námořní inovace a vyzývá Komisi, aby těmto odvětvím na pevnině poskytovala větší podporu;

35.    žádá Komisi, aby podpořila snahy členských států v oblasti podpory strategií pro inteligentní specializace s cílem vytvářet a využívat hodnotové řetězce související s více činnostmi v rámci modré ekonomiky; domnívá se, že rozvoj tzv. klastrů nebo superklastrů si vyžaduje aktivní zapojení členských států a musí podporovat tvorbu synergií v jednotlivých sektorech a mezi nimi; domnívá se, že strategie pro oblast námořního výzkumu a technologického rozvoje by mohly být nejprve vyzkoušeny, a poté by mohly být využívány jako příklad osvědčeného postupu v modré ekonomice obecněji;

36.    domnívá se, že provedení strategií, plánů a programů a konkrétních vnitrostátních právních předpisů může vytvořit politický a institucionální rámec, který by byl pro rozvoj modré ekonomiky v různých členských státech příznivější; zdůrazňuje, že tyto strategie, plány a programy spolu s konkrétními vnitrostátními právními předpisy by měly přispět k harmonické a udržitelné interakci mezi lidskou činností a mořským a pobřežním prostředím; zdůrazňuje význam územního plánování námořních prostor pro udržitelný a koordinovaný rozvoj námořních činností, přičemž stejným dílem zohledňuje zájmy dotčených odvětví, a rovněž vzájemné působení mezi pevninou a mořem a integrované řízení pobřežních zón; připomíná směrnici o územním plánování námořních prostor, rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí a integrovanou námořní politiku na úrovni EU a jednotlivých moří;

37.    upozorňuje na význam veřejných společností a společností s majoritním podílem státu v oblastech, jako je obchodní loďstvo,přístavní správa, lodní doprava a námořní a pobřežní obranné práce; odmítá koncepci, která se zaměřuje pouze na soukromý sektor a domnívá se, že posílení a modernizace veřejného sektoru může být významným faktorem stimulace podpory modré ekonomiky;

38.    domnívá se, že k zajištění udržitelného rozvoje modré ekonomiky by se měli na úrovni EÚ vyvíjet snahy o lepší integraci a koordinaci úsilí a způsobilosti prostřednictvím soudržných a koherentních opatření; upozorňuje na potřebu sloučit již existující příslušné agentury a rozptýlené kompetence v rámci existující agentury s pravomocemi v námořní oblasti, což by posílilo koordinaci, spolupráci a podporu členských států při rozvoji potenciálu modré ekonomiky a jeho plného využívání;

39.    domnívá se, že pobřežní a ostrovní komunity musejí být plně zapojené do všech fází rozvoje modré ekonomiky, což je základním předpokladem využití jejich potenciálu, pokud jde o inovace, zaměstnanost, prosperitu a udržitelný rozvoj; uznává potenciál a potřebu inovativních řešení, pokud jde o předpokládané rozšiřování měst;

40.    uvědomuje si rozmanitost a zvláštnost pobřežních a ostrovních společenství a vyzývá k přijetí mimořádných opatření, která účinně podpoří rozvoj modré ekonomiky v těchto oblastech tím, že odstraní překážky investicím a vytvoří příznivé podmínky pro hospodářský růst;

Odvětvové přístupy

41.    vyslovuje se pro intenzívnější podporu a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zpracování produktů rybolovu s cílem vytvářet vyšší přidanou hodnotu, v rámci něhož by dostával přednost maloobjemový rybolov, jehož cílem by bylo zvýšit selektivnost lovných zařízení, omezit spotřebu energie a snížit dopad této činnosti na životní prostředí a zlepšit boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; připomíná, že mapování a klasifikace zdrojových biotopů mají zásadní význam pro vytvoření životaschopného, udržitelného a řádně řízeného odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že vědecké údaje o rybolovu, které slouží jako základ pro politická rozhodnutí, musejí být v celém svém objemu zpřístupněny veřejnosti;

42.    žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k posílení úlohy skupin pro rozvoj rybolovu v rámci nové společné rybářské politiky a přidělila jim více prostředků, které jim umožní nadále vykonávat a rozvíjet svou funkci a podporovat uvedenou spolupráci mezi územími;

43.    zdůrazňuje, že je třeba určit a podporovat kulturní a přírodní zajímavosti; zdůrazňuje úlohu zón se zákazem vstupu, což umožní zachovat nedotčené oblasti a obnovit nadměrně využívané oblasti mořského dna, a tudíž podpoří budoucí udržitelnost našich moří;

44.    domnívá se, že udržitelný rozvoj evropské akvakultury vyžaduje silnější podporu vědeckého výzkumu a technického rozvoje v oblasti chovu nových druhů, zejména těch původních, přičemž je třeba zajistit udržitelné obstarávání krmiva, zabránit únikům, minimalizovat vliv na biologickou rozmanitost a omezit vliv chemických látek a užívání léků, a to rovněž v oblasti vývoje nových nebo podstatně lepších výrobků s cílem umožnit diverzifikaci produkce i nabídky potravin a zvýšit jejich kvalitu a zároveň zajistit větší bezpečnost, pokud jde o životní prostředí; upozorňuje, že přesné znalosti o batymetrii a složení mořského dna mají zásadní význam pro volbu nejvhodnějších lokalit pro rozšíření místního odvětví akvakultury, zhodnocení jejich nosné kapacity a modelování znečištění způsobeného činnostmi akvakultury;

45.    přimlouvá se za začlenění environmentálních kritérií i rozsáhlejších kritérií udržitelnosti do výrobních norem a označování výrobků s cílem ocenit zodpovědné výrobce a umožnit spotřebitelům přijímat informovanější rozhodnutí, neboť toto odvětví se prudce rozvíjí; požaduje náležitou regulaci týkající se akvakultury a opatření na omezení změn kvality vody; žádá podporu pro přechod produkce akvakultury z konvenčních metod na organickou akvakulturu;

46.    domnívá se, že s ohledem na spotřebu energie a technicky snadnější přechod na zkapalněný ropný plyn se obchodní námořnictvo a říční flotila oproti jiným způsobům nákladní dopravy ukazují jako stále strategičtější; je nakloněn zacílení zdrojů na podporu inovací v tomto sektoru s cílem zlepšit energetickou účinnost, diverzifikovat primární energii a snížit emise znečišťujících látek;

47.    opakuje, že je nezbytné okamžitě přijmout opatření v námořní dopravě, jež zvýší efektivnost a urychlí dekarbonizaci tohoto odvětví, a že je třeba v tomto odvětví prosazovat rozvoj a využívání zkapalněného zemního plynu (LNG) coby čistějšího přechodného paliva;

48.    zdůrazňuje strategický význam činností v oblasti výstavby a oprav lodí a jejich vzájemných vztahů s několika dalšími odvětvími, jako například s ocelářstvím, obchodním námořnictvem, rybolovem a cestovním ruchem v oblasti výletních plaveb; domnívá se, že důraz na technologické inovace a vysoce specializované postupy, které by mohly vést ke zvýšení přidané hodnoty, může pomoci vytvořit oblast s menší konkurencí na mezinárodní úrovni tím, že bude usilovat o změnu vývoje tohoto odvětví směrem k úpadku; zasazuje se o zvláštní podporu oživení a modernizace loďařského průmyslu a odvětví výroby speciální oceli v Evropě ve všech jeho oblastech;

49.    vyzývá Komisi, aby zcela přezkoumala svou politiku v oblasti loďařského průmyslu v Evropě, a důrazně podporuje poskytování zvláštní pomoci na opětovné nastartování a modernizaci loďařství v Evropě;

50.    domnívá se, že je třeba se více zaměřit na význam moří v cestovním ruchu a na jejich udržitelnost; konstatuje, že evropský mořský a pobřežní cestovní ruch čelí konkurenci ze třetích zemí; upozorňuje, že EU by měla využívat svého kulturního bohatství a nabízet udržitelné a velmi kvalitní služby v oblasti námořního a pobřežního cestovního ruchu; domnívá se, že kulturní dědictví a námořní a pobřežní cestovní ruch mohou mít zásadní význam pro přilákání většího počtu spotřebitelů a podniků tím, že rozšíří turistickou nabídku; zdůrazňuje pozitivní přínos kulturního dědictví, mořského a pobřežního cestovního ruchu ke splnění evropských cílů udržitelného hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; žádá větší podporu pro malé a střední podniky, které zcela převládají v odvětví vodní turistiky, aby se zajistilo, že stávající a nová pracovní místa budou udržitelná, velmi kvalitní a celoroční;

51.    zdůrazňuje, že je důležité prosazovat sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelné formy cestovního ruchu, které se mohou stát významným zdrojem přidané hodnoty námořních oblastí;

52.    domnívá se, že je zcela nezbytné, aby byl uznán skutečný význam podvodního kulturního dědictví v rámci modré ekonomiky, zejména z toho důvodu, že může dnešní společnost poučit mimo jiné o využívání moří v minulosti, reakcích lidí na změnu klimatu a vzestup hladiny moří a rovněž představuje zdroj cestovního ruchu;

53.    zdůrazňuje, že i když EU zůstává v oblasti modré ekonomiky světovým lídrem, je mezinárodní hospodářská soutěž v tomto odvětví velmi ostrá a pouze rovné podmínky na celém světě mohou v tomto komplexním odvětví zabezpečit udržitelný růst a vytváření pracovních míst v Evropě;

54.    domnívá se, že studie o zhoršování pobřežních systémů (znečištění a ztráta biologické rozmanitosti), odolnosti a obnově ekosystémů, erozi pobřeží, zmírňování jejích příčin a provádění námořních prací na ochranu pobřeží (včetně řešení vycházejících z přírody, jako jsou zelené infrastruktury) jsou klíčovými oblastmi modré ekonomiky, které v souvislosti se změnou klimatu získávají na důležitosti; požaduje větší podporu pro tyto oblasti ze strany EU a flexibilitu pro oblasti s odlišným profilem pobřeží, v nichž kvůli erozi pobřeží opakovaně dochází ke katastrofám;

55.    upozorňuje na velký potenciál moří a oceánů jakožto zdrojů energie z hlediska zvýšení hodnot domácích zdrojů, diverzifikace zdrojů energie a přispívání k plnění cílů v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje, že obnovitelné mořské zdroje energie jsou průmyslovým odvětvím budoucnosti a v této souvislosti upozorňuje, že je důležité rozvíjet inovativní zdroje čisté energie a „modrou“ energii, např. slapovou energii, energii vln a osmotickou energii, jak uvedla Komise ve svém sdělení ze dne 20. ledna 2014 o modré energii; upozorňuje, že velký význam mají elektrizační soustavy mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit a blíže prozkoumat potenciál zachycování a ukládání uhlíku;

56.    zdůrazňuje, že při průzkumu a využívání zdrojů energie z moří a oceánů je třeba zohlednit potřeby týkající se přenosu technologií, zejména pokud jde o odbornou přípravu kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných pracovníků, a o přísná kritéria udržitelnosti životního prostředí; poukazuje na potenciál multiplikačního účinku těchto činností na zvyšování zaměstnanosti a na související činnosti, a to ve všech směrech;

57.    zdůrazňuje důležitou úlohu nových technologií, např. v boji proti zhoršování stavu mořských ekosystémů nebo při zachycování a ukládání emisí oxidu uhličitého; vyzývá Komisi, aby provedla podrobnější analýzu toho, jak by bylo možné využívat technologie a jejich související infrastrukturu pro bezpečnou a nákladově efektivní přepravu CO2 takovým způsobem, aby byl ekonomicky životaschopný;

58.    upozorňuje, že optimální umístění generátorů využívajících modrou energii, jako je energie větrná, energie vln nebo solární, oceánské proudy, osmotická energie a přeměna tepelné energie, může být podmíněna celou řadou faktorů, včetně hloubky moří, stavem mořského dna, oceánografické vlastnosti a vzdálenost od pobřeží; proto se domnívá, že srovnatelné údaje shromážděné v rámci různých vnitrostátních programů o batymetrii, vlastnostech mořského dna nebo vertikálních profilech oceánů mohou být přínosným vstupem pro postupy volby lokalit a udělování licencí v zájmu rozvoje obnovitelných zdrojů energie; rovněž zdůrazňuje, že v zájmu rozvoje cenově dostupných a nákladově efektivních energeticko-technologických řešení účinně využívajících zdroje je nezbytné dále hledat řešení v oblasti energie moří;

59.    domnívá se, že průzkum a těžba nerostných surovin z kontinentálního šelfu vyžadují nepřetržitou účast členských států, zejména pokud jde o informace, určování oblastí, kde se neuplatňují mezní hodnoty pro těžbu, posuzování dopadů na životní prostředí, analýzu a omezování rizik a uplatňování suverenity; vyzývá Komisi, aby navrhla a aktualizovala demonstrativní výčet námořních činností (např. produkce energie na moři, těžba z mořského dna, používání písku a štěrku v moři atd.), které vyžadují předchozí posuzování environmentálních a socio-ekonomických dopadů; žádá, aby byla věnována pozornost opětovnému používání a recyklaci nerostů jako alternativní možnosti k těžbě z mořského dna a potenciálu těchto činností pro zakotvení vědeckých znalostí a rozvoje a přenosu technologií;

60.    usiluje o koordinované a aktivní zapojení EU do Mezinárodního úřadu pro mořské dno s cílem zajistit efektivní regulační rámec předběžné opatrnosti pro oblast životního prostředí, který by zamezil negativním dopadům průzkumu a těžby z mořského dna, včetně oblastí se zvláštním významem pro životní prostředí, jakož i společenským dopadům této těžby a biologického průzkumu na místní společenství, a zajistil naprostou transparentnost údajů;

61.    domnívá se, že biotechnologie týkající se moří a oceánů je velmi různorodým odvětvím, které jako celek obsahuje obrovský potenciál, pokud jde o získávání a uplatňování nových poznatků a vytváření nových postupů a výrobků s vysokou přidanou hodnotou (nové materiály, potraviny, farmaceutické přísady atd.); upozorňuje na potřebu vzdělávání a odborné přípravy související s tímto odvětvím, přičemž žádá členské státy, aby spolu se soukromým sektorem převzaly silnou odpovědnost, a rovněž upozorňuje na význam mezinárodní spolupráce v této oblasti;

62.    poukazuje na význam sociálního dialogu a zastává názor, že by v něm měli být zastoupeni všichni sociální partneři zapojení do modré ekonomiky; podtrhuje význam konzultací se zúčastněnými stranami v otázce rozvoje modré ekonomiky obecně, včetně konzultací s občanskou společností a místními a regionálními orgány;

63.    aktivně podporuje iniciativu, kterou Komise začlenila do svého sdělení s cílem podpořit alianci pro dovednosti a centrum pro znalostní inovace v oblasti modré ekonomiky;

64.    domnívá se, že je třeba uvést do praxe balíček opatření pro zajištění námořní bezpečnosti „Erika IV“, aby se zabránilo dalším závažným námořním katastrofám; domnívá se, že tento balíček by měl v evropských právních předpisech uznat ekologické škody v mořských vodách;

65.    zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí občanské společnosti o významu moře jako hospodářského, kulturního a sociálního zdroje, a vyzdvihuje úlohu výzkumu a dialogu pro dosažení integrované udržitelnosti mezi zúčastněnými stranami a občany;

66.    domnívá se, že moře a pobřeží jsou cenným zdrojem, jenž by měl představovat jeden z pilířů politiky průmyslové obnovy EU; upozorňuje, že je třeba podniknout kroky směřující k oživení modrého průmyslu a současně podporovat soudržnost evropského hospodářství a udržitelného rozvoje, zejména v regionech, kde byl tento potenciál v důsledku procesů globalizace upozaděn;

67.    zastává názor, že k rychlému a udržitelnému rozvoji tohoto odvětví by mohla přispět výměna informací a osvědčených postupů;

68.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

• [1]  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.
• [2]  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0300.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0438.
• [5]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0178.
• [6]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
• [7]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174.
• [8]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 892.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Nejpozději od starověkých řeckých a římských dob je moře známé jako zásobárna zdrojů.

Námořní doprava představovala až do konce 19. století dominantní způsob osobní a nákladní dopravy na krátkou, střední a velkou vzdálenost. Rybolov byl a stále je důležitým zdrojem obživy lidí žijících na pobřeží. S tím souvisí i další činnosti (nejrůznějšího zaměření), které se uskutečňují na pevnině: výstavba a opravy lodí, výstavba a údržba přístavů, výroba lovných zařízení, pojišťovací a bankovní činnosti a mnoho dalších.

Za uplynulých 50 let jsme byli svědky vzniku důležitých kvalitativních změn ve vztahu člověka k moři, jako například: útlum osobní dopravy (ve prospěch dopravy letecké); rostoucí význam volnočasových aktivit; průzkum a těžba fosilních zdrojů energie (ropy a zemního plynu ve stále hlubších vodách) z důvodu jejich nedostatku na souši; průzkum (zatím v počátcích) a možnosti těžby nerostů nacházejících se na mořském dně; vyhlídky na využívání energetického potenciálu vln, přílivu, proudů a samotné biomasy (mořské řasy) na výrobu elektrické energie; výroba větrné energie na moři; vývoj biotechnologií souvisejících s mořem.

Na řadu významných společenských výzev, kterým v současnosti lidstvo čelí, můžeme reagovat lepšími znalostmi o mořském prostředí a větší schopností využívat, řídit a zachovávat zdroje z našich moří, oceánů a pobřežních oblastí.

Koncept modré ekonomiky zahrnuje široké spektrum odvětví hospodářské činnosti související s moři a oceány, včetně tradičních odvětví a vznikajících odvětví, jako jsou mimo jiné: rybolov, akvakultura, námořní a říční doprava, přístavy a logistika, cestovní ruch a rekreační a výletní plavby, výstavba a opravy lodí, námořní práce a práce týkající se ochrany pobřeží, průzkum a těžba nerostných surovin (na moři), průzkum a využívání energetických zdrojů (na moři), biotechnologie.

Navzdory obrovskému potenciálu některých vznikajících odvětví neztrácejí tradiční odvětví v řadě členských států svůj význam a neměli bychom na ně zapomínat. Nesmíme si myslet, že inovace jsou určené výhradně pro vznikající odvětví. Je rovněž velmi důležité počítat s nimi i v tradičních odvětvích. Například: v souvislosti s velkými problémy v evropském loďařském průmyslu v posledních 30 letech se některé členské státy dokázaly postavit tendenci k všeobecnému úpadku a zvrátit ji tím, že se rozhodly klást důraz na vysoce specializované postupy, které vedly k očividnému zvýšení přidané hodnoty, čímž se dostaly do oblasti s menší konkurencí, a mohly tak konkurovat silnému loďařskému průmyslu ze zemí Dálného východu. Obrovské problémy existují i v oblasti rybolovu: udržitelnost činností, zlepšení selektivnosti lovných zařízení, boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu představují jen několik příkladů.

Co se týče vznikajících odvětví, včetně průzkumu a těžby nerostných surovin (na moři), průzkumu a využívání energetických zdrojů (na moři), biotechnologií a dalších, je navzdory jejich obrovskému potenciálu důležité zohlednit to, že ohroženost mořských ekosystémů a environmentální, ekologické a sociální funkce moří a oceánů vyžadují silnou účast členských států na udržitelném řízení a ochraně zdrojů s cílem zajistit převahu veřejného zájmu a veřejného blaha nad dílčími, odvětvovými a individuálními zájmy. Je důležité, abychom se na mořích a oceánech vyhnuli chybám, k nimž došlo na souši; je důležité, aby se neopakovaly vzorce využívání zdrojů, které vedou k jejich rychlému vyčerpání a neudržitelnosti (a soustřeďování zisku z tohoto využívání jen na několika místech).

Je důležité bojovat proti nedostatečné transparentnosti v oblasti poznatků z kampaní a výzkumných projektů prováděných v oblasti moří a oceánů, a to hlavně z těch, které byly financovány z veřejných prostředků.

Vzdělávání a odborná příprava a výzkum a vývoj jsou klíčovými faktory udržitelného rozvoje modré ekonomiky.

Je důležité posoudit vhodnost stávajících programů a prostředků (a to i z hlediska financování) pro cíle rozvoje modré ekonomiky, jakož i pro vzájemné působení různých existujících struktur a programů, včetně jejich výsledků.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	16.6.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 8 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Marek Józef Gróbarczyk, András Gyürk, Roger Helmer, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Nadine Morano, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Michał Boni, Lefteris Christoforou, David Coburn, Miriam Dalli, João Ferreira, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Constanze Krehl, Olle Ludvigsson, Piernicola Pedicini, Sofia Sakorafa, Maria Spyraki, Indrek Tarand, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Marietje Schaake, Bart Staes