ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

28.7.2015 - (COM(2015)0286 – C8‑0156/2015 – 2015/0125(NLE)) - *

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Ska Keller


Postup : 2015/0125(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0245/2015

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

(COM(2015)0286 – C8‑0156/2015 – 2015/0125(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2015)0286),

–       s ohledem na čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0156/2015),

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na dopis Rozpočtového výboru,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0245/2015),

1.      schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.      schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.      vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

4.      vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.      vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.      pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1

Návrh rozhodnutí

Právní východisko 3 a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

S ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na kapitolu I a články 18 a 19 této listiny,

Pozměňovací návrh   2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) V souladu s čl. 78 odst. 3 a článkem 80 Smlouvy jsou opatření na zajištění solidarity, která jsou plánovaná v tomto rozhodnutí, závazná.

Pozměňovací návrh   3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a) Dočasná opatření pro nouzovou relokaci jsou pouze částí celostního přístupu k migraci, jak se uvádí ve sdělení Komise ze dne 13. května 2015 s názvem „Evropský program pro migraci“ a v nadcházející zprávě z vlastního podnětu Evropského parlamentu. Evropský parlament zdůrazňuje, že důležité jsou veškeré rozměry celostního přístupu, které by měly být rozvíjeny souběžně. Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 25. a 26. června dohodla, že s ohledem na současnou mimořádnou situaci a závazek zesílit solidaritu a odpovědnost dojde v průběhu dvou let k dočasné a výjimečné relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států. Členské státy by se měly dohodnout na závazných kvótách pro rozdělení těchto osob.

Pozměňovací návrh   4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 Evropský parlament znovu zopakoval, že je nutné, aby Unie na tragédie, k nimž došlo ve Středozemním moři v poslední době, reagovala solidárně a při spravedlivém rozdělení odpovědnosti a aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti v prospěch členských států, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu, ať už v absolutních nebo relativních číslech.

(5) Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 Evropský parlament znovu zopakoval, že je nutné, aby Unie na tragédie, k nimž došlo ve Středozemním moři v poslední době, reagovala solidárně a při spravedlivém rozdělení odpovědnosti a aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti v prospěch členských států, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu, ať už v absolutních nebo relativních číslech, a to na základě kritérií pro určení členského státu zodpovědného za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, jak stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20131a. Evropský parlament požadoval zavedení závazných kvót k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy.

 

 

______________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

Pozměňovací návrh   5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Z členských států, které zažily zvlášť silné tlaky i v souvislosti s nedávnými tragickými událostmi ve Středozemním moři, zaznamenaly nebývalý příliv migrantů na své území zejména Itálie a Řecko, a to včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří ji jednoznačně potřebují, což vytvářelo silný tlak na migrační a azylové systémy těchto zemí.

(7) Z členských států, které zažily zvlášť silné tlaky i v souvislosti s nedávnými tragickými událostmi ve Středozemním moři, zaznamenaly nebývalý příliv migrantů na své území zejména Itálie a Řecko, a to včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří ji jednoznačně potřebují, což vytvářelo silný tlak na migrační a azylové systémy těchto zemí, což poukazuje na negativní dopad nařízení (EU) č. 604/2013 na první zemi vstupu do Unie, což bohužel zatím nevedlo k pozastavení tohoto nařízení, nebo alespoň k odstranění zmínky o první zemi vstupu do Unie. Jiné členské státy nicméně rovněž čelí velkému nárůstu počtu žadatelů o azyl.

Pozměňovací návrh   6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a) Předpovědi odborníků poukazují na zvýšený migrační tlak v krátkodobém a střednědobém horizontu na vnějších námořních a pozemních hranicích Unie.

Pozměňovací návrh   7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Podle údajů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) v roce 2014 docházelo k nedovolenému překračování hranic do Unie hlavně na trasách přes centrální a východní Středomoří. V roce 2014 dorazilo jen do Itálie nedovoleně více než 170 000 migrantů, což představuje oproti roku 2013 nárůst o 277 %. Trvalý nárůst zaznamenalo rovněž Řecko, kam se dostalo více než 50 000 nelegálních migrantů, což představuje nárůst o 153 % oproti roku 2013. Pokud jde o Itálii, statistiky za první měsíce roku 2015 tento jasný trend potvrzují. Řecko navíc v prvních měsících roku 2015 čelilo prudkému nárůstu počtu nedovolených překročení hranic, který představoval více než 50 % celkového počtu nedovolených překročení hranic v roce 2014 (téměř 28 000 během prvních čtyř měsíců roku 2015 ve srovnání s téměř 55 000 za celý rok 2014). Významnou část celkového počtu nelegálních migrantů odhalených v těchto dvou regionech tvořili migranti ze států, které podle údajů Eurostatu dosáhly vysokou míru uznaných žádostí o azyl v Unii (na Syřany a Eritrejce, u nichž míra uznaných žádostí o azyl v Unii činí více než 75 %, připadalo v roce 2014 více než 40 % nelegálních migrantů v Itálii a více než 50 % nelegálních migrantů v Řecku; Podle Eurostatu byl v roce 2014 v Řecku zjištěn nelegální pobyt 30 505 Syřanů oproti 8 220 v roce 2013.

(8) Podle údajů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) v roce 2014 docházelo k nedovolenému překračování hranic do Unie hlavně na trasách přes centrální a východní Středomoří. V roce 2014 dorazilo jen do Itálie nedovoleně více než 170 000 migrantů, což představuje oproti roku 2013 nárůst o 277 %, včetně více než 26 100 dětí, z nichž bylo přibližně 13 000 nezletilých osob bez doprovodu, což představuje 7,6 % celkového počtu migrantů. Trvalý nárůst zaznamenalo rovněž Řecko, kam se dostalo více než 50 000 nelegálních migrantů, což představuje nárůst o 153 % oproti roku 2013. Pokud jde o Itálii, statistiky za první měsíce roku 2015 tento jasný trend potvrzují. Od ledna do června 2015 v Itálii došlo ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku k 5% nárůstu počtu nedovoleného překročení hranic. Řecko navíc v prvních měsících roku 2015 čelilo prudkému nárůstu počtu nedovolených překročení hranic, který ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku představoval šestinásobný nárůst a ve srovnání s celým předcházejícím rokem téměř 140% nárůst (podle údajů Frontexu činil od ledna do června 2015 tento počet 76 293 ve srovnání s téměř 55 000 za celý rok 2014). Významnou část celkového počtu nelegálních migrantů odhalených v těchto dvou regionech tvořili migranti ze států, které podle údajů Eurostatu dosáhly vysokou míru uznaných žádostí o azyl v Unii (na Syřany a Eritrejce, u nichž míra uznaných žádostí o azyl v Unii činí více než 75 %, připadalo v roce 2014 více než 40 % nelegálních migrantů v Itálii a více než 50 % nelegálních migrantů v Řecku; od ledna do června 2015 představovali Syřané a Eritrejci 30 % osob, které se dostaly do Itálie, a téměř 60 % osob, které se dostaly do Řecka). Podle Eurostatu byl v roce 2014 v Řecku zjištěn nelegální pobyt 30 505 Syřanů oproti 8 220 v roce 2013.

Pozměňovací návrh   8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Podle údajů agentury Frontex byla další důležitou migrační cestou do EU v roce 2014 západobalkánská trasa s 43 357 případy nedovoleného překročení hranic. Většina migrantů, kteří využívají balkánskou cestu (51 % z nich jsou Kosované), však nemají jednoznačnou potřebu mezinárodní ochrany.

(10) Podle údajů agentury Frontex byla další důležitou migrační cestou do EU v roce 2014 západobalkánská trasa s 43 357 případy nedovoleného překročení hranic. Počet nedovolených překročení hranic se v roce 2015 výrazně zvýšil. Od ledna do června 2015 použilo cestu přes hranice Turecka s Řeckem a Bulharskem a pozemní hranice s Maďarskem 67 444 migrantů a uprchlíků. To představuje 962% nárůst ve srovnání se stejným obdobím přecházejícího roku. Tuto cestu v současné době rovněž čím dál tím častěji používají osoby, které prchají před válkou a pronásledováním. Od ledna do června 2015 vstoupilo do Unie touto cestou 17 955 uprchlíků z Afghánistánu, 13 225 uprchlíků ze Sýrie, 3 021 uprchlíků z Iráku a 196 uprchlíku z Eritreje.

Pozměňovací návrh   9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) Je třeba, aby společný evropský azylový systém (CEAS) rychle a v plném rozsahu zapracovaly do svých právních předpisů všechny zúčastněné členské státy a aby jej účinně uplatňovaly, s cílem zajistit společné evropské standardy, včetně podmínek přijímání žadatelů o azyl a dodržování základních práv, jak stanovují platné právní předpisy Unie;

Pozměňovací návrh   10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Pokud by jiný členský stát než Itálie nebo Řecko čelil podobné nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout v souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy, dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.

(15) Vzhledem k přetrvávající nestabilitě a konfliktům v bezprostředním sousedství Unie a vzhledem k proměnlivé povaze migračních toků, pokud by jiný členský stát než Itálie nebo Řecko čelil podobné nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout v souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh   11

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Opatření stanovená tímto rozhodnutím znamenají dočasnou odchylku od kritéria stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20131 a od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení.

(17) Opatření stanovená tímto rozhodnutím znamenají dočasnou odchylku od kritéria stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013 a od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení. Opatření na přemístění migrantů by neměla členským státům bránit v plném využívání nařízení (EU) č. 604/2013, včetně aktivního a účinného využívání všech kritérií, jako je slučování rodin, zvláštní ochrana nezletilých osob bez doprovodu a diskreční ustanovení z humanitárních důvodů.

____________________

____________________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

 

Pozměňovací návrh   12

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Bylo nutno zvolit, jaká kritéria se mají používat při rozhodování o tom, kteří uchazeči a kolik jich má být přemístěno z Itálie a Řecka. Počítá se zavedením jasného a fungujícího systému založeného na Eurostatem definované prahové hodnotě průměrné míry kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany v průběhu řízení na prvním stupni na úrovni Unie z celkového počtu rozhodnutí o žádostech o azyl a mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni na úrovni Unie na základě nejnovějších dostupných statistik. Na jedné straně by tento práh měl v maximální možné míře zajistit, aby všichni žadatelé, kteří nejpravděpodobněji potřebují mezinárodní ochranu, měli možnost plně a rychle požívat svých práv na ochranu v členském státě přemístění. Na druhou stranu by mohl v maximální možné míře zabránit, aby žadatelé, kteří pravděpodobně obdrží zamítavé rozhodnutí o jejich žádosti, byli přemístěni do jiného členského státu, a tudíž si nedovoleně prodlužovali svůj pobyt v Unii. Na základě údajů Eurostatu o prvostupňových rozhodnutích za rok 2014 by se v tomto rozhodnutí měla použít prahová hodnota 75 %, která v uvedeném roce odpovídá rozhodnutím o žádostech Syřanů a Eritrejců o udělení azylu.

(18) Bylo nutno zvolit, jaká kritéria se mají používat při rozhodování o tom, kteří uchazeči a kolik jich má být přemístěno z Itálie a Řecka. Počítá se zavedením jasného a fungujícího systému založeného na Eurostatem definované prahové hodnotě průměrné míry kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany v průběhu řízení na prvním stupni na úrovni Unie z celkového počtu rozhodnutí o žádostech o azyl a mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni na úrovni Unie na základě nejnovějších dostupných statistik. Na jedné straně by tento práh měl v maximální možné míře zajistit, aby všichni žadatelé, kteří nejpravděpodobněji potřebují mezinárodní ochranu, měli možnost plně a rychle požívat svých práv na ochranu v členském státě přemístění. Na druhou stranu by mohl v maximální možné míře zabránit, aby žadatelé, kteří pravděpodobně obdrží zamítavé rozhodnutí o jejich žádosti, byli přemístěni do jiného členského státu, a tudíž si nedovoleně prodlužovali svůj pobyt v Unii. Na základě údajů Eurostatu o prvostupňových rozhodnutích za rok 2014 by se v tomto rozhodnutí měla použít prahová hodnota 75 %, která v uvedeném roce odpovídá rozhodnutím o žádostech Syřanů a Eritrejců o udělení azylu. Skupina osob, kterých se bude týkat přemístění, by měla být posuzována jednou za čtvrt roku, aby byla zohledněna proměnlivá povaha migračních toků.

Pozměňovací návrh   13

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Smyslem dočasných opatření je odlehčit Itálii a Řecku od silného azylového tlaku, zejména tím, že se přemístí významný počet žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří přišli na území Itálie a Řecka po dni, od kterého bude toto rozhodnutí použitelné. Na základě celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka od ledna 2014, a počtu osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by z Itálie a Řecka mělo být přemístěno celkem 40 000 žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Toto číslo odpovídá přibližně 40 % z celkového počtu státních příslušníků třetích zemí s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří od ledna 2014 nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka. Přemístění navržené v tomto rozhodnutí tudíž představuje spravedlivé rozdělení zátěže mezi Itálii a Řecko na jedné straně a další členské státy na straně druhé. Na základě stejných celkových dostupných údajů za rok 2014 a první čtyři měsíce roku 2015 by 60 % těchto žadatelů mělo být přemístěno z Itálie a 40 % z Řecka.

(19) Smyslem dočasných nouzových opatření je vytvořit spravedlivý a rovnocenný systém relokace a odlehčit Itálii a Řecku od silného azylového tlaku, zejména tím, že se přemístí významný počet žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří přišli na území Itálie a Řecka po dni, od kterého bude toto rozhodnutí použitelné. Na základě celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka od ledna 2014, a počtu osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by z Itálie a Řecka mělo být přemístěno celkem 40 000 žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Toto číslo odpovídá přibližně 40 % z celkového počtu státních příslušníků třetích zemí s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří od ledna 2014 nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka. Přemístění navržené v tomto rozhodnutí tudíž představuje spravedlivé rozdělení zodpovědnosti mezi Itálii a Řecko na jedné straně a další členské státy na straně druhé. Na základě stejných celkových dostupných údajů za rok 2014 a první čtyři měsíce roku 2015 by 60 % těchto žadatelů mělo být přemístěno z Itálie a 40 % z Řecka. Během šesti měsíců ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost by měla Komise na základě posledních dostupných údajů odhadnout podíl osob, které budou přesídleny z Itálie a Řecka, s cílem přizpůsobit ho měnícím se tokům uprchlíků. Nouzový mechanismus pro relokaci není řešením dlouhodobého azylového tlaku na vnějších hranicích Unie, ale spíše zkušebním případem s ohledem na připravovaný legislativní návrh trvalého systému pro nouzové přemísťování osob podle čl. 78 odst. 2 SFEU, a proto je zpočátku omezen na 40 000 žadatelů. V případě potřeby je však třeba zvážit další navýšení počtu osob k přemístění s cílem přizpůsobit se rychle se měnícím tokům uprchlíků a trendům v průběhu uplatňování tohoto rozhodnutí. Jakýkoliv návrh trvalého systému pro nouzové přemísťování osob musí být založen na větším uplatňování solidarity a na sdílení zodpovědnosti mezi členskými státy, včetně výrazného navýšení počtu dostupných míst pro přemístění, s cílem přizpůsobit se měnícím se migračním tokům a trendům. Měl by být založen na jasně definovaných kritériích, včetně náhlého přílivu státních příslušníků z třetích zemí a výjimečných azylových tlaků, která by umožnila jeho spuštění na základě transparentních a objektivních ukazatelů.

Pozměňovací návrh   14

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 20 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a) Při vypracovávání trvalého mechanismu pro relokaci podle čl. 78 odst. 2 Smlouvy by Komise měla mezi kritéria pro určování klíče pro distribuci migrantů zahrnout území členského státu.

Pozměňovací návrh   15

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 21

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/20141 podporuje operace s dohodnutým rozdělením zátěže mezi členskými státy a je schopen pružně reagovat na vývoj politiky v této oblasti. Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 stanoví možnost členských států zavést opatření týkající se přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci svých vnitrostátních programů, zatímco článek 18 nařízení (EU) č. 516/2014 předpokládá možnost výplaty jednorázové částky ve výši 6 000 EUR za přesun osob požívajících mezinárodní ochranu z jiného členského státu.

(21) Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/20141 podporuje operace se spravedlivým rozdělením zodpovědnosti mezi členskými státy a je schopen pružně reagovat na vývoj politiky v této oblasti. Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 stanoví možnost členských států zavést opatření týkající se přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci svých vnitrostátních programů, zatímco článek 18 nařízení (EU) č. 516/2014 předpokládá možnost výplaty jednorázové částky ve výši 6 000 EUR za přesun osob požívajících mezinárodní ochranu z jiného členského státu.

______________

___________________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150 20.5.2014, s. 168).

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150 20.5.2014, s. 168).

Pozměňovací návrh   16

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 21 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Komise by měla dohlížet na to, jakým způsobem je využita částka 6 000 EUR na přemístění každého žadatele.

Pozměňovací návrh   17

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 25

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25) Při rozhodování o tom, kteří žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany by měli být přemístěni z Itálie a Řecka, je třeba dát přednost zranitelným žadatelům ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU10. V tomto ohledu by měly být prvořadé zvláštní potřeby žadatelů, včetně zdraví. Prvořadý ohled se musí vždy brát na nejlepší zájmy dítěte.

(25) Při rozhodování o tom, kteří žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany by měli být přemístěni z Itálie a Řecka je třeba dát přednost zranitelným žadatelům – mezi nimi je třeba věnovat zvláštní pozornost nezletilým osobám bez doprovodu – ve smyslu článků 21 a 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU10. Aby bylo možné vzít v úvahu specifickou situaci zranitelných osob, členské státy jsou podle směrnice 2013/33/EU a směrnice 2013/32/EU Evropského parlamentu a Rady1a povinny při přijímání a zpracovávání žádostí jednotlivých osob posuzovat míru jejich ohrožení individuálně s ohledem na jejich zvláštní potřeby. Členské státy proto musí podniknout aktivní kroky k posouzení individuálních potřeb žadatelů o azyl a nemohou se spoléhat pouze na jejich vlastní identifikaci, aby účinně zaručili jejich práva v souladu s právními předpisy Unie. V tomto ohledu by měly být prvořadé zvláštní potřeby žadatelů, včetně zdraví. V rámci všech postupů, které stanovuje toto rozhodnutí, se musí být vždy brát prvořadý ohled na nejlepší zájmy dítěte, přičemž nesmí nikdy dojít k ohrožení klíčových zásad stanovených v rozsudku Soudního dvora ze dne 6. června 2013 ve věci C-648/111b.

______________

___________________

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).

Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. června 2013, Královna, na žádost MA, BT, DE vs. ministr vnitra za Ministerstvo vnitra, C-648/11, ECLI:EU:C:2013:367.

Pozměňovací návrh   18

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) Kromě toho, při rozhodování o tom, který konkrétní členský stát by měl být členským státem přemístění, by se měly brát zvlášť v úvahu specifické kvalifikace dotyčných žadatelů, které mohou usnadnit jejich integraci do členského státu přemístění, například jejich jazykové dovednosti. V případě obzvláště zranitelných žadatelů by měla být zohledněna schopnost členského státu přemístění poskytnout těmto žadatelům odpovídající podporu.

(26) Kromě toho, při rozhodování o tom, který konkrétní členský stát by měl být členským státem přemístění, by se měly brát zvlášť v úvahu preference a specifické kvalifikace dotyčných žadatelů, které mohou usnadnit jejich integraci do členského státu přemístění, například jejich jazykové dovednosti, rodinné vazby nad rámec definice rodinných příslušníků uvedené v nařízení (EU) č. 604/2013, sociální vztahy, předchozí pobyt v členském státě, předchozí studium a předchozí pracovní zkušenosti ve společnosti nebo organizaci v konkrétním členském státě a také specifické kvalifikace relevantní z hlediska integrace žadatelů do pracovního trhu členského státu relokace. Členské státy by proto měly usnadnit účinné uznávání diplomů, kvalifikací a řemesel žadatelů. Členské státy navíc mohou žadatele informovat o příležitostech na svém pracovním trhu. V případě obzvláště zranitelných žadatelů by měla být zohledněna schopnost členského státu přemístění poskytnout těmto žadatelům odpovídající podporu. Žadatelé nemají právo vybrat si členský stát, kam budou přemístěni, nicméně je třeba co nejvíce přihlédnout k jejich potřebám, preferencím a konkrétní kvalifikaci.

Pozměňovací návrh   19

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 26 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a) Na základě zkušeností z pilotního projektu relokace z Malty (EUREMA) je třeba v co největší míře zohlednit očekávání a preference. Pro začátek by měli žadatelé dostat možnost uvést své preference. Měli by vytvořit seznam členských států podle svých preferencí s přihlédnutím k takovým prvkům, jako jsou rodinné vazby, sociální a kulturní vazby jako např. jazykové dovednosti, předchozí pobyt, předchozí studium a předchozí pracovní zkušenosti. K tomu by mělo dojít na začátku projednávání žádosti. Jako druhý krok by měl být o preferencích žadatele informován příslušný členský stát. Ten by poté měl mít příležitost vybrat si z žadatelů, kteří preferují uvedený členský stát, ty, kterým dává přednost. Členské státy by měly své preference opírat o takové aspekty, jako jsou rodinné, sociální a kulturní vazby. Styčný důstojník jmenovaný členským státem by tento postup mohl usnadnit tím, že by s příslušnými žadateli vedl pohovory. Žadatelé by měli mít také příležitost konzultovat s jinými subjekty, jako jsou nevládní organizace, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci. A konečně by Itálie a Řecko měly s pomocí Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu přijmout řešení o přemístění každého žadatele do konkrétního členského státu, s tím, že v maximální možné míře přihlédnou k uvedeným preferencím. S úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by se mělo konzultovat ohledně jeho osvědčených postupů při přemísťování uprchlíků a také o tom, jak zacházet s preferencemi a konkrétní kvalifikací.

Pozměňovací návrh   20

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 26 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26b) V průběhu celého postupu relokace je třeba plně respektovat zásadu nediskriminace stanovenou v článku 10 Smlouvy. Diskriminace na základě pohlaví, věku, etnické příslušnosti, postižení a náboženství je jasným porušením Smlouvy.

Pozměňovací návrh   21

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013 zůstávají použitelné pro žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Uchazeči by kromě toho měli být informováni o řízení o přemístění stanoveném v tomto rozhodnutí a mělo by jim být sděleno rozhodnutí o přemístění. Vzhledem k tomu, že žadatel nemá podle právních předpisů EU právo vybírat si členský stát příslušný pro jeho žádost, měl by mít, výlučně v zájmu zajištění jeho základních práv v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013, právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění.

(28) Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013 zůstávají použitelné pro žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Uchazeči by kromě toho měli být informováni o řízení o přemístění stanoveném v tomto rozhodnutí a mělo by jim být sděleno rozhodnutí o přemístění. Žadatel by měl v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013 a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie mít právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění.

Pozměňovací návrh   22

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 30

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Měla by být přijata opatření za účelem zamezení druhotného pohybu přemístěných osob z členského státu přemístění do jiných členských států. Žadatelé by zejména měli být informováni o důsledcích následného pohybu v rámci členských států a o tom, že pokud jim členský stát přemístění poskytne mezinárodní ochranu, v zásadě mají nárok pouze na práva spojená s mezinárodní ochranou v tomto členském státě.

(30) Měla by být přijata opatření za účelem zamezení druhotného pohybu přemístěných osob z členského státu přemístění do jiných členských států. Maximální přihlédnutí k preferencím žadatelů, včetně rodinných vazeb nad rámec ustanovení o rodině uvedených v nařízení (EU) č. 604/2013 a sociálních a kulturních vazeb, je přímočaré opatření, na jehož základě se má u žadatelů vyvinout pocit sounáležitosti s členským státem, kam jsou přemístěni. V případě, že nebylo možné plně přihlédnout k jejich preferencím, je žadatelům nutné poskytnout v jazyce, kterému rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí, veškeré nezbytné informace o příslušných důvodech. Aby se předešlo jejich druhotnému pohybu, žadatelé by měli být informováni o důsledcích následného pohybu v rámci členských států, jak je uvedeno v článku 4 nařízení (EU) č. 604/2013, a o tom, že pokud jim členský stát přemístění poskytne mezinárodní ochranu, v zásadě mají nárok pouze na práva spojená s mezinárodní ochranou v tomto členském státě.

Pozměňovací návrh   23

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 30 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(30a) Souhlas žadatelů nebo příjemců mezinárodní ochrany s relokací je zásada zavedená v sekundárním právu Unie, zakotvená v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 a obdobně v článku 5 nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady1a a v čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013, přičemž na základě čl. 78 odst. 3 SFEU jsou výjimky z právních předpisů možné za velmi omezených podmínek. Je třeba zajistit účinné uplatňování mechanismu nouzové relokace, přičemž pokud jde o předcházení sekundárnímu pohybu, je obzvlášť důležité získat souhlas dané osoby s relokací, který by proto měl být v zásadě vyžadován předem. V případě, že daná osoba nesouhlasí, nemělo by v zásadě k relokaci dojít, tato příležitost by však měla být nabídnuta jiné osobě.

 

 

_________

 

1aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).

Pozměňovací návrh   24

Návrh rozhodnutí

Článek 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Toto rozhodnutí stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka s cílem umožnit jim vyrovnat se s nouzovou situací vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do těchto členských států.

Toto rozhodnutí stanovuje závazná dočasná nouzová opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka s cílem umožnit jim vyrovnat se s nouzovou situací vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti do těchto členských států.

Pozměňovací návrh   25

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) „žadatelem“ se rozumí státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která podala žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto;

b) „žadatelem“ se rozumí státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která podala žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, jak se uvádí v čl. 2 písm. i) směrnice 2011/95/EU;

Pozměňovací návrh   26

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) rodinnými příslušníky“ se rozumí rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013;

d) blízkými příbuznými“ se rozumí manžel či manželka, děti, rodiče, vykonavatelé rodičovské odpovědnosti, prarodiče a vnuci;

 

(Horizontální pozměňovací návrh. V případě přijetí se se týká celého textu.)

Odůvodnění

Definice pojmu „blízký příbuzný“ je širší, než definice pojmu „rodinný příslušník“ podle článku 2 nařízení 604/2013, a proto vhodnější.

Pozměňovací návrh   27

Návrh rozhodnutí

Čl. 2 – odst. 1 – písm. f a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa) „preferencemi“ se rozumějí preference žadatele, pokud jde o určitý členský stát, nebo preference členského státu, pokud jde o určitého žadatele, které jsou podpořeny určitými prvky, jako jsou rodinné vazby nad rámec definice rodinných příslušníků uvedené v písm. d), sociální vazby, jako jsou vazby k etnickým a kulturním komunitám, a kulturní vazby k preferovanému členskému státu, jako jsou jazykové dovednosti, dřívější pobyt v členském státě nebo dřívější studijní nebo pracovní vztahy ke společnostem nebo k organizacím v daném členském státě.

Odůvodnění

Žadatelé nemají právo na výběr preferovaného členského státu, ale ani členské státy nemají právo na výběr preferovaného žadatele. K jejich preferencím je však třeba v maximální možné míře přihlédnout.

Pozměňovací návrh   28

Návrh rozhodnutí

Článek 3 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Vzhledem k proměnlivé povaze migračních toků by cílová skupina osob měla být posuzována jednou za tři měsíce.

Pozměňovací návrh   29

Návrh rozhodnutí

Článek 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1. Zpočátku bude z Itálie a Řecka přemístěno 40 000 žadatelů, s cílem zmírnit značný azylový tlak na tyto státy, půjde však zároveň i o důležitou zkoušku připravovaného legislativního návrhu stálého nouzového systému relokace podle čl. 78 odst. 2 SFEU. V případě potřeby bude zváženo další navýšení počtu osob k přemístění s cílem přizpůsobit se rychle se měnícím tokům uprchlíků a trendům v průběhu uplatňování tohoto rozhodnutí.

1. Z Itálie bude na území dalších členských států přemístěno 24 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze I.

1. Zpočátku bude z Itálie na území dalších členských států přemístěno 24 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze I.

2. Z Řecka bude na území dalších členských států přemístěno 16 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze II.

2. Zpočátku bude z Řecka na území dalších členských států přemístěno 16 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze II.

 

2a. Do [šesti měsíců od vstoupení tohoto rozhodnutí v platnost] Komise odhadne na základě posledních dostupných údajů agentury Frontex příslušný podíl osob, které budou přemístěni z Itálie a Řecka, s cílem přizpůsobit ho měnícím se tokům uprchlíků.

Pozměňovací návrh   30

Návrh rozhodnutí

Článek 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

Souhlas

 

V zásadě by měl být vyžadován souhlas žadatele s relokací.

Pozměňovací návrh   31

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Itálie a Řecko určí v pravidelných intervalech během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí za pomoci úřadu EASO a případně styčných důstojníků členských států uvedených v odstavci 8 jednotlivé žadatele, kteří mají být přemístěni do jiných členských států, a sdělí kontaktním místům těchto členských států a úřadu EASO počet žadatelů, které lze přemístit. Pro tento účel budou mít přednost zranitelní žadatele ve smyslu článku 22 směrnice 2013/33/EU.

2. Itálie a Řecko určí v pravidelných intervalech během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí za pomoci úřadu EASO a dalších příslušných agentur jednotlivé žadatele, kteří mají být přemístěni do jiných členských států, a sdělí kontaktním místům těchto členských států a úřadu EASO počet žadatelů, které lze přemístit. Pro tento účel budou mít přednost zranitelní žadatele ve smyslu článků 21 a 22 směrnice 2013/33/EU, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat mladistvým bez doprovodu.

Odůvodnění

Úloha styčných důstojníků je v článku 3b stanovena nově. Spíše než aby členské státy vysílaly své styčné důstojníky, kteří by zjišťovali, které žadatele je třeba přemístit, měly by poskytnout své odborníky úřadu EASO, jenž by Itálii a Řecku koordinovaně pomáhal s opatřeními zaměřenými na přemístění těchto žadatelů (viz článek 7).

Pozměňovací návrh   32

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Co nejdříve po obdržení informací uvedených v odstavci 2 uvedou členské státy počet žadatelů, kteří mohou být okamžitě přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace, přičemž nepřekročí počty uvedené v příloze I a příloze II.

3. Co nejdříve po obdržení informací uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy informace o dostupné kapacitě pro příjem migrantů a uvedou počet žadatelů, kteří mohou být okamžitě přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace, přičemž nepřekročí počty uvedené v příloze I a příloze II.

Pozměňovací návrh   33

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Itálie a Řecko poskytnou ve spolupráci s úřadem EASO žadatelům v jazyce, kterému rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí, informace o členských státech, které jsou zapojeny do nouzového přemísťování žadatelů. Žadatelé budou mít přístup i k informacím poskytovaným jinými subjekty, jako jsou nevládní organizace, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci. V průběhu počátečního zpracování žádostí budou žadatelé požádání, aby seřadili členské státy podle svých preferencí a aby tyto preference podložili.

Pozměňovací návrh   34

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být přemístěni, pouze pokud jim byly sejmuty otisky prstů.

5. Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout a dále postoupit na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být přemístěni, pouze pokud jim byly sejmuty otisky prstů, za plného dodržování jejich základních práv.

Pozměňovací návrh   35

Návrh rozhodnutí

Čl. 5 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8. Za účelem provedení všech aspektů řízení o přemístění popsaných v tomto článku mohou členské státy rozhodnout o vyslání styčných důstojníků do Itálie a Řecka.

vypouští se

Odůvodnění

Úloha styčných důstojníků je v článku 3b stanovena nově. Spíše než aby členské státy vysílaly své styčné důstojníky, kteří by zjišťovali, které žadatele je třeba přemístit, měly by poskytnout své odborníky úřadu EASO, jenž by Itálii a Řecku koordinovaně pomáhal s opatřeními zaměřenými na přemístění těchto žadatelů (viz článek 7).

Pozměňovací návrh   36

Návrh rozhodnutí

Čl. 6 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Po přijetí rozhodnutí o přemístění žadatele a před provedením přemístění, sdělí Itálie a Řecko dotyčné osobě rozhodnutí o jejím přemístění písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát přemístění.

4. Po přijetí rozhodnutí o přemístění žadatele a před provedením přemístění, sdělí Itálie a Řecko ve spolupráci s úřadem EASO a dalšími aktéry, jako jsou např. styční důstojníci, dotyčné osobě rozhodnutí o členském státě, kam má být přemístěna, a to komplexním způsobem a v jazyce, kterému rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí, nebo v případě, že se k jejím preferencím nepřihlédlo, o důvodech tohoto rozhodnutí. Itálie a Řecko sdělí dotyčné osobě rozhodnutí o jejím přemístění také písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát přemístění.

Odůvodnění

V příručce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (kapitola 7.10) se uvádí: „Uprchlíci by měli mít co nejvíce informací o tom, co je v zemi, kam budou přemístěni, čeká. Jejich budoucnost závisí na jejich aktivní účasti na procesu integrace.“ Stejné ponaučení vyplynulo z projektu EUREMA. Jedním z hlavních důvodů, proč projekt EUREMA selhal, byl nedostatek vědomostí, které měli přistěhovalci o členském státě, kam byli přemístěni.

Pozměňovací návrh   37

Návrh rozhodnutí

Čl. 7 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) počáteční zpracování žádostí;

b) počáteční zpracování žádostí, zejména zjišťování, nakolik jsou žadatelé zranitelní, a zjišťování jejich preferencí za účelem nalezení potenciálních žadatelů vhodných k přemístění, jejich prověřování, včetně jejich jednoznačné identifikace, sejmutí otisků a evidence žádostí o mezinárodní ochranu;

Pozměňovací návrh   38

Návrh rozhodnutí

Čl. 7 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) provedení přesunu žadatelů do příslušného členského státu přemístění.

d) provedení přesunu žadatelů do příslušného členského státu přemístění. Náklady na přesun do členského státu, kam mají být přemístěni, by neměly pro Řecko a Itálii představovat dodatečnou zátěž.

Odůvodnění

Účelem rozhodnutí Rady je poskytnout Řecku a Itálii hospodářskou podporu. Žádat je o to, aby hradili tyto dodatečné náklady, je tak v rozporu s tímto rozhodnutím.

Pozměňovací návrh   39

Návrh rozhodnutí

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud Itálie nebo Řecko nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1, může Komise rozhodnout o dočasném pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce.

2. Pokud Itálie nebo Řecko nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1, může Komise poté, co dotyčnému státu poskytla příležitost vyjádřit se, rozhodnout o pozastavení uplatňování tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce.

Pozměňovací návrh   40

Návrh rozhodnutí

Článek 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy v případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do členského státu přemístění, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.

Podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy v případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do členského státu přemístění, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou navíc případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh   41

Návrh rozhodnutí

Článek 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Itálie a Řecko budou Radě a Komisi podávat každé tři měsíce zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, včetně plánů uvedených v článku 8.

Itálie a Řecko budou Radě a Komisi podávat každé tři měsíce zprávu o provádění tohoto rozhodnutí a o řádném využívání prostředků získaných v jeho rámci, včetně plánů uvedených v článku 8.

Pozměňovací návrh   42

Návrh rozhodnutí

Článek 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

 

Hodnocení

 

Komise do července 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnocení zabývající se uplatňováním tohoto rozhodnutí, provedené v polovině období, příp. navrhne nezbytná doporučení ohledně trvalého mechanismu přesídlování, a to i s ohledem na vyhlášenou kontrolu účelnosti dublinského nařízení.

 

Do ...* předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.

 

Členské státy předlož Komisi včas veškeré informace, které jsou zapotřebí k vypracování této zprávy.

 

____________

 

* Úř. věst.: vložte prosím datum: 30 měsíců ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Pozměňovací návrh   43

Návrh rozhodnutí

Příloha II a (nová)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pozměňovací návrh

Pozměňovací návrh

Příloha IIa

Postup přemísťování žadatelů

Postup uvedený v návrhu Komise; dodatečné procedurální kroky vložené Evropským parlamentem jsou podtrženy

 

1 – Počáteční zpracování žádostí osob žádajících o mezinárodní ochranu

 

– zjišťování, za které osoby odpovídá (nebo by měl odpovídat) podle dublinského nařízení jiný členský stát

 

→ přesuny osob na základě dublinského nařízení

 

– rozeznání zranitelných žadatelů

 

– zjišťování rodinných příslušníků ke společnému přemístění do jiného členského státu

 

– zjišťování preferencí žadatelů, pokud jde o určité členské státy

 

 

2 – Výběr žadatelů pro přemístění

 

– Itálie/Řecko stanoví, kteří žadatelé by se měli přemístit

 

– informují členské státy o počtu míst, které jsou zapotřebí, a o preferencích žadatelů

 

 

3 – Zapojení členských států

 

– členské státy informují Itálii/Řecko o počtu míst, které mají k dispozici pro přemístění žadatelů

 

– styční důstojníci mohou s žadateli, kteří se vyjádřili ve prospěch jejich členského státu, vést pohovor

 

členské státy uvedou své preference, pokud jde o žadatele

 

 

4 – Rozhodnutí o přemístění

 

– Itálie/Řecko rozhodne o tom, kterého žadatele přemístí do kterého členského státu s přihlédnutím k preferencím žadatelů i členských států

 

 

5 – Informace a souhlas

 

žadatelům jsou poskytnuty komplexní informace o členském státě, kam budou přemístěni

 

žadatelé v zásadě poskytnou souhlas se svým přemístěním do daného členského státu

 

 

6 – Přemístění

 

přemístění žadatelů do daného členského státu v průběhu jednoho měsíce

PŘÍLOHA: PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Vzhledem k tomu, že v zájmu členských států, které se potýkají s mimořádnou situací charakterizovanou náhlým přílivem občanů třetích zemí, je nutné přijmout okamžitá opatření, souhlasil Evropský parlament s právním základem uvedeným v čl. 78 odst. 3 SFEU, jak navrhla Komise v případě rozhodnutí Rady, kterým se stanovují prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Evropský parlament však může přijmout čl. 78 odst. 3 SFEU jako právní základ pouze jako nouzové opatření, po němž bude následovat řádný legislativní návrh strukturálního řešení veškerých mimořádných situací v budoucnu. Trvá na tom, že správným právním základem je čl. 78 odst. 2 SFEU, jenž v případě opatření stanovujících, který členský stát odpovídá za zpracování žádosti o mezinárodní ochranu, požaduje, aby byl použit řádný legislativní postup, a to spolu s článkem 80 druhou větou Smlouvy o fungování Evropské unie, která ve svých ustanoveních uvádí zásadu solidarity, jak je uvedeno v článku 80 první větě. Evropský parlament kromě toho zdůrazňuje, že schválením tohoto rozhodnutí není nijak dotčena řada právních základů, které bude mít spolutvůrce právních předpisů v budoucnu, zejména pokud jde o článek 78 spolu s článkem 80 SFEU. Evropský parlament naléhavě žádá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila na základě čl. 78 odst. 2 a článku 80 legislativní návrh systému trvalého přemísťování žadatelů, jak oznámila Komise ve svém Evropském programu pro migraci. Pokud Komise nepředloží tento legislativní návrh včas, Evropský program si vyhrazuje právo vypracovat legislativní návrh z vlastního podnětu.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V rámci největší katastrofy ve Středozemním moři po druhé světové válce zahynulo na cestě do Evropy dne 18. dubna 2015 více než 800 lidí. Tito lidé přežili válku, pronásledování a špatné zacházení a pak přišli o život na prahu Evropy. V době, kdy je sepisována tato zpráva, Itálie vytahuje z moře těla zemřelých. Smrt takto vysokého počtu lidí, kdy jen za prvních šest měsíců roku 2015 zahynulo 1867 osob, a těžký úděl mnoha dalších, kteří riskují život ve Středozemním moři, jasně poukázala na to, že Evropa musí zvýšit společné úsilí při snaze o zabránění dalším katastrofám a o účinnou reakci na uprchlickou krizi, tím, že dostojí své povinnost chránit osoby, které to potřebují.

S uprchlickou krizí si žádný členský stát neporadí sám. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 zdůraznil, že EU musí svou reakci na tragédii ve Středozemním moři zakládat na solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti, zejména vůči těm členským státům, kam se dostává největší množství uprchlíků. Parlament požadoval zavedení závazných kvót k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy.

Princip solidarity je také jádrem strategické reakce Evropské komise na krizi ve Středozemním moři – programu pro migraci. Tento program se zakládá na názoru, že „potřebujeme nový, evropštější přístup“ k migraci. V rámci prvního kroku při praktickém uplatňování principu solidarity navrhla Komise mimořádné opatření na přemístění 40 000 osob, které nepochybně vyžadují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států.

Zpravodajka bezvýhradně sdílí názor, že problémy migrace musejí řešit všechny členské státy společně. Návrh na mimořádné přemístění žadatelů je omezeným, avšak důležitým krokem v tomto směru. Řecko a Itálie se dostaly pod nesnesitelný tlak. Pokud se jim nedostane příslušné pomoci, je pravděpodobně, že dojde k významnému nelegálnímu přesunu uprchlíků a migrantů do dalších členských států. To ohrožuje jeden z hlavních úspěchů, kterých EU dosáhla, totiž svobodu pohybu v rámci schengenského prostoru. Zpravodajka proto plně podporuje návrh Komise na závazné opatření spojené s přemísťováním žadatelů, včetně závazného distribučního klíče pro rozdělování uprchlíků mezi členské státy, který je založen na principu solidarity a rozdělení odpovědnosti.

Zpravodajka navíc navrhuje, aby byla posílena zásada solidarity na základě zvýšení počtu uprchlíků, kteří mají být přemístěni. Komise svůj návrh na přemístění 40 000 uprchlíků založila na počtu uprchlíků, kteří se do Evropy dostali v roce 2014, a nepřihlédla k tomu, že tento počet se od té doby dramaticky zvýšil. Od začátku roku 2015 se do Řecka dostalo 68 000 uprchlíků a migrantů, což představuje ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nevídaný šestinásobný nárůst. Většinu z nich tvoří Syřané. Naprostá většina s nich se dostává na řecké ostrovy, kde zařízení na přijímání žadatelů o azyl často zcela chybějí. Lidí musejí spát na ulici nebo v nouzových ubytovacích zařízeních za velmi nuzných podmínek. Jeden z pěti syrských uprchlíků nemá dokonce ani možnost pravidelně používat záchod. Řecko není schopnost si s touto situací poradit, jeho azylový systém se zhroutil. Mnoho uprchlíků se proto přesouvá dále přes Balkán do Maďarska a dále přes Maďarsko. Trend příchodu velmi vysokého počtu uprchlíků pokračuje i v Itálii. Zatím v průběhu roku 2015 přišlo do této země 67 500 uprchlíků a migrantů, většina z nich z Eritreje. Vzhledem k tomuto rozvoji situace zpravodajka navrhuje vyslat jasný signál Radě, že je nutné dosáhnout větší solidarity. Evropa musí reagovat na rychle se rozvíjející potřeby a na to, že stále větší část příchozích se nyní dostává do Řecka. Počet osob přemístěných z Řecka a Itálie do jiných členských států by se proto měl zvýšit minimálně na 50 000.

Další základní otázkou, kterou se zpravodajka zabývá, je zlepšení kvality přemísťování uprchlíků. V tomto ohledu je nutné se poučit z příkladu pilotního projektu EU týkajícího se přemístění uprchlíků z Malty (EUREMA). Zaprvé, tento projekt nebyl závazný, v důsledku čehož se solidárně s Maltou zachovala ani ne polovina všech členských států, které obecně převzaly velmi malý počet uprchlíků. Zadruhé, relokační projekt zásadním způsobem podcenil význam preferencí a informací. Mnoho uprchlíků již má v určitém členském státě rodinné, sociální nebo kulturní vazby. Dávají přednost tomu, aby byli přemístěni do členského státu, kde žijí jejich příbuzní, kde již existuje společenská komunita nebo kde se hovoří jazykem, který také ovládají. Úspěch jejich přemístění proto závisí na systematickém přihlížení k těmto preferencím. Je tak možné vyjít vstříc jejich skutečné životní situaci, omezit pobídky k nezákonnému pohybu a zlepšit vyhlídky na jejich integraci. Uprchlíci se snadněji integrují, když již hovoří jazykem, který se v daném členském státě běžně používá, nebo když se mohou spolehnout na podporu rodiny a daného společenství. Mohou si snadněji vytvořit pocit, že patří do daného členského státu. Tento způsob je účinnou a nenásilnou metodou, která brání jejich druhotnému pohybu. Uprchlíci nemají právo na výběr preferovaného členského státu, ale ani členské státy nemají právo na výběr preferovaného žadatele. K jejich preferencím je však třeba v maximální možné míře přihlédnout. Pro úspěšné přemístění jsou také velmi důležité informace a souhlas s přemístěním. Aby bylo možné účinně naplnit jejich očekávání, měli by uprchlíci mít co nejvíce informací o tom, co je po příchodu do daného členského sátu čeká. Aby se zabránilo jejich dalšímu pohybu už na začátku, měli by být přemístěni, jen pokud s tímto rozhodnutím souhlasí.

Nouzové přemístění je jen prvním, i když důležitým krokem při praktickém uplatňování zásady solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi všechny členské státy. Komise vypracovala plán nouzového přemísťování uprchlíků v rámci dočasné odchylky od dublinského nařízení. Tento plán má omezenou působnost i časovou platnost. Kromě toho závažným způsobem omezuje práva Parlament tím, že jej vylučuje ze společné tvorby právních předpisů. Zpravodajka proto velmi vítá prohlášení Komise uvedené v jejím programu pro migraci, že do konce roku 2015 předloží legislativní návrh na systém trvalého přemísťování uprchlíků, který by byl založen na spolurozhodování. Kromě toho navrhuje, aby se Parlament chopil iniciativy a v případě, že Komise příslušný návrh nepředloží, předložil legislativní zprávu z vlastního podnětu.

Pokračování v nouzových opatřeních nejenže je pro Parlament jako spolutvůrce právních předpisů nepřijatelné, ale ani nenabízí reformy, které jsou tak nutné, máme-li překonat slabiny stávajícího dublinského systému. Dublinský systém vedl k vytvoření neúnosné nerovnováhy mezi členskými státy, pokud jde o příchod uprchlíků a migrantů i o jejich konečnou destinaci. Jeho základem je využívání nátlaku, včetně vysokých nákladů na lidské zdroje při zadržování žadatelů o azyl, kteří jsou traumatizováni válkou a pronásledování, zatímco jejich druhotný pohyb je stále značný. Zpravodajka proto vyzývá Komisi, aby při hodnocení účinnosti dublinského nařízení, které vyhlásila na rok 2016, přihlédla k veškerým zkušenostem s opatřením na přemísťování uprchlíků, včetně uznávání preferencí. Uprchlická krize je pro Evropu závažným problémem. Evropa by se s ním měla vypořádat tak, že přihlédne k životu a preferencím uprchlíků, místo aby s nimi zacházela pouze jako s čísly. Tento problém bude Evropa moci vyřešit účinně pouze tehdy, pokud členské státy budou stát v souladu se zásadou solidarity pevně při sobě.

PŘÍLOHA: DOPIS ROZPOČTOVÉHO VÝBORU

D(2015)34431

Claude Moraes

předseda

Výbor LIBE

Věc:               Stanovisko Rozpočtového výboru k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (COM(2015)0286 - C8-0156/2015)

Vážený pane předsedo,

obracím se na Vás ohledně návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (COM(2015)0286 - C8-0156/2015), které je konzultováno s Parlamentem, přičemž věcně příslušným výborem je Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Tento návrh představuje dodatečné náklady pro rozpočet EU v celkové výši 240 000 000 EUR na období dvou let. Rozpočtový výbor proto požádal o stanovisko v souladu s článkem 53 jednacího řádu. Nicméně vzhledem k časovým omezením způsobeným tím, že tento návrh byl vypracován v kontextu nouzové situace na jižních hranicích EU, souhlasil Rozpočtový výbor s napsáním prostého dopisu, aby mohl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci svou práci vykonat rychle.

Návrh rozhodnutí je podpořen odpovídajícím návrhem Evropské komise, obsaženém v návrhu rozpočtu na rok 2016, zahrnout částku 150 milionů eur v prostředcích na závazky v rámci Azylového, migračního a integračního fondu. Na rok 2016 nejsou požadovány žádné prostředky na platby. Vzhledem k tomu, že tento dodatečný výdaj znamená převýšení stropu pro okruh 3 o 124 milionů eur, Komise rovněž navrhla příslušné uvolnění prostředků z nástroje pružnosti (2015/2126(BUD)).

Vzhledem k této situaci a po konzultaci s koordinátory Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby při schvalování své zprávy vzal v úvahu následující skutečnosti:

Jak již bylo zdůrazněno v návrhu zprávy o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2016, Rozpočtový výbor vítá evropský program pro migraci, který vypracovala Komise, a opakuje, že podporuje navýšení prostředků EU a rozvoj kultury solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti v oblasti azylu, migrace a řízení vnějších hranic. V této souvislosti Rozpočtový výbor vyjadřuje svou podporu návrhu Komise na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti v rámci rozpočtu na rok 2016, aby bylo možné financovat dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka, přestože konečná částka a rozsah tohoto uvolnění prostředků bude možná nutné upravit na základě výsledku rozpočtového procesu. Rozpočtový výbor nicméně zdůrazňuje, že je třeba přísně sledovat místo určení těchto prostředků s cílem zajistit, aby byly využity k zamýšleným účelům.

Rozpočtový výbor připomíná, že návrh zahrnuje použití jednorázových částek (6 000 EUR na žadatele o mezinárodní ochranu) ve prospěch členských států, které relokují žadatele, a je tedy formou rozdělení zodpovědnosti a finanční solidarity podle článku 18 právního základu Azylového, migračního a integračního fondu (nařízení (EU) č. 516/2014).

Rozpočtový výbor si nicméně klade otázku, zda navrhované financování je dostatečnou odpovědí na současné migrační trendy ve Středomoří. Kromě programu relokace poukazuje na další možná posílení příslušných programů v okruhu 3 (Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost) a příslušných agentur z hlediska rozpočtu a zaměstnanců, s cílem umožnit jim vypořádat se s větším množstvím povinností. Rovněž navrhuje rozvinout vnější dimenzi programu pro migraci zvážením iniciativ (a odpovídajících posílení) v rámci okruhu 4 v oblasti sousedství, rozvoje, humanitární pomoci, stability a míru atd. Taktéž připomíná, že během rozpočtového roku je možné uvolnit prostředky z rezervy na pomoc při mimořádných událostech pro konkrétní požadavky na pomoc třetích zemí, mj. v situacích, kdy migrační toky vedou na vnějších hranicích Unie k mimořádnému tlaku.

Výbor nicméně zastává názor, že za současné geopolitické situace, a to zejména vzhledem k rostoucím migračním tokům, je úroveň stropů stanovená pro okruh 3, který je zdaleka nejmenším okruhem víceletého finančního rámce, pravděpodobně překonaná, a je třeba ji řešit v kontextu nadcházející revize víceletého finančního rámce.

Závěrem bych rád využil tuto příležitost, abych zdůraznil, že Rozpočtový výbor bude v této záležitosti nadále úzce spolupracovat s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a s napětím očekává pozměňovací návrhy k rozpočtu, které Výbor LIBE předloží v rámci rozpočtového procesu.

S pozdravem

Jean Arthuis

[podpis]

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

13

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Gerard Batten, Heinz K. Becker, Malin Björk, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Frank Engel, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Lorenzo Fontana, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Iliana Iotova, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Vicky Maeijer, Roberta Metsola, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Udo Voigt, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Anna Maria Corazza Bildt, Gérard Deprez, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Ska Keller, Miltiadis Kyrkos, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Emilian Pavel, Kazimierz Michał Ujazdowski, Elissavet Vozemberg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fredrick Federley, Herbert Reul, Jutta Steinruck, Vladimir Urutchev, Tom Vandenkendelaere, Wim van de Camp