ZPRÁVA o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti

30.7.2015 - (2014/2236(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Verónica Lope Fontagné

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti

(2014/2236(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2012 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst[1],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice[2],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize[3],

–       s ohledem na článek 184 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací[4],

–       s ohledem na své prohlášení ze dne 10. března 2011[5],

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí[6],

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“), které zavádí osu mikrofinancování a sociálního podnikání,

–       s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání“ (COM(2011)0682),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0247/2015),

A.     vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika zaměstnává více než 14 milionů lidí, což představuje přibližně 6,5 % pracovníků EU; vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, kterých jsou v EU 2 miliony, představují 10 % podniků Unie;

B.     vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské a finanční krize se zvýšila míra chudoby a sociálního vyloučení, stejně jako dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a sociální nerovnost;

C.     vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize nejvíce zasáhla skupiny lidí, které jsou na trhu práce nejvyloučenější a nejvíce znevýhodněné, jako jsou osoby se zdravotním postižením, mladí lidé, starší lidé, ženy, dlouhodobě nezaměstnaní a znevýhodnění pracovníci;

D.     vzhledem k tomu, že hospodářskou a finanční krizi je třeba vidět jako příležitost k vytváření udržitelnějšího hospodářského modelu EU, jenž bude více zohledňovat sociální a územní soudržnost a udržitelnost životního prostředí; vzhledem k tomu, že každé zlepšení hospodářské a finanční situace by měla doprovázet silná podpora udržitelného vytváření kvalitních pracovních míst podporujících začlenění; vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika může k dosažení tohoto cíle přispět a že na ni lze rovněž pohlížet jako na motor tohoto přechodu, jenž umožní vyvážit sociální, environmentální a hospodářské otázky;

E.     vzhledem k tomu, že poskytovatelé sociální pomoci a zdravotnických služeb, z nichž mnozí jsou sociálními podniky, představují jednu z klíčových oblastí růstu zaměstnanosti v EU, neboť v letech 2009 až 2013 vytvořili 1,3 milionu pracovních míst; vzhledem k tomu, že toto prokazuje dvojí schopnost tohoto odvětví vytvářet nová pracovní místa, a to i v období krize, a zároveň posilovat sociální a územní soudržnost v Evropě, zejména tím, že příjemcům služeb pomáhá získat zaměstnání;

F.     vzhledem k tomu, že konference s názvem „Využití potenciálu sociální ekonomiky k růstu v EU“, která se konala v Římě ve dnech 17. a 18. listopadu 2014, uznala, že sociální a solidární ekonomika hraje v evropských zemích klíčovou úlohu a přispívá k plnění řady klíčových cílů EU, jako je tvorba a zachování pracovních míst, sociální soudržnost, sociální inovace, rozvoj venkova a regionální rozvoj či ochrana životního prostředí;

G.     vzhledem k tomu, že zvýšení míry zaměstnanosti lidí ve věku 20–64 let z 69 % na alespoň 75 %, snížení počtu Evropanů žijících pod vnitrostátními hranicemi chudoby o 25 % tím, že se více než 20 milionů lidí z chudoby vymaní, patří k cílům strategie Evropa 2020, které dosud nebyly splněny;

H.     vzhledem k tomu, že ve štrasburském prohlášení z ledna 2014 se uvádí, že sociální podniky musí hrát v budoucí Evropě významnější úlohu;

I.      vzhledem k tomu, že EU je oblastí s největším podílem starší populace a nejnižším růstem obyvatel na světě; vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude v roce 2050 průměrný věk občanů EU přesahovat 50 let; vzhledem k tomu, že stárnoucí populace a demografické změny přinášejí problémy pro systémy sociálního zabezpečení;

J.      vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky se nesnaží pouze zlepšit hospodářské a sociální podmínky, ale mohou také nabídnout pružné a inovační pracovní podmínky a mohou být lépe schopny přizpůsobit se hospodářským a sociálním okolnostem;

K.     vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky se vyznačují demokratickou správou, výrazným zapojením svých členů nebo partnerů do řízení podniku a vysokou mírou transparentnosti svých operací a že reagují na stupňující se požadavky občanů, pokud jde o etické, sociální a ekologické chování podniků;

L.     vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky zahrnují širokou škálu společností, že však právní rámec na evropské úrovni většinu těchto podniků neuznává a tyto podniky jsou uznávány pouze na vnitrostátní úrovni v některých členských státech, kde mají různou právní podobu;

M.    vzhledem k tomu, že družstva poskytují kvalitní pracovní místa, která nejsou ohrožena přemístěním, jsou otevřena všem a jsou odolná vůči krizi; vzhledem k tomu, že družstvům se díky jejich modelu družstevního podnikání podařilo během krize zvýšit obrat a růst a že musela méně často čelit úpadkům a propouštění;

N.     vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1296/2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) definuje v čl. 2 odst. 1 a 5 pojmy „sociální podnik“ a „sociální inovace“;

O.     vzhledem k tomu, že sociální inovace odkazují na rozvoj a zavádění nových myšlenek, ať už se jedná o výrobky, služby nebo modely společenského uspořádání, které mají čelit novým sociálním, územním a environmentálním požadavkům a výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, vylidňování, slaďování pracovního a rodinného života, řízení rozmanitosti, řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, začlenění nejvyloučenějších osob na trh práce a boj proti změně klimatu;

P.     vzhledem k tomu, že sociální investice jsou investice do lidí, jejichž cílem je posílit jejich dovednosti a schopnosti a podpořit je v tom, aby se plně zapojili do pracovního procesu a společenského života; vzhledem k tomu, že sociální investice se obecně vztahují na politiky v oblastech, jako je vzdělávání, péče o děti, zdravotnictví, odborná příprava, pomoc při hledání pracovního místa či rehabilitace;

Q.     vzhledem k nedostatečnému uznání podniků sociální a solidární ekonomiky, jež někdy nejsou ani uznávány jako hospodářské subjekty, mají tyto podniky ztížený přístup k veřejným i soukromým finančním prostředkům; vzhledem k tomu, že strukturální fondy a evropské programy by měly přispívat k modernizaci ekonomických struktur, včetně sociální a solidární ekonomiky, kterou zastupují odlišné druhy podniků různých velikostí (družstva, vzájemné organizace, nadace, sdružení či nové formy sociálních a solidárních podniků), přičemž většina z nich je malými či středními podniky nebo mikropodniky;

R.     vzhledem k tomu, že při podpoře podnikatelské kultury mladých lidí v EU je třeba věnovat prvořadou pozornost vzdělávání a odborné přípravě;

S.     vzhledem k tomu, že genderové rozdíly jsou v sociálním podnikání menší než u tradičních forem podnikání; vzhledem k tomu, že podnikatelky v sociální oblasti výrazně přispívají ke snižování sociálního vyloučení a k vytváření nových příležitostí rozvoje;

T.     vzhledem k tomu, že dlouhodobým nezaměstnaným je třeba poskytnout odbornou přípravu a rekvalifikaci v sociálním sektoru, a nabídnout jim tak nové příležitosti v inovativním prostředí, jako je sociální a solidární ekonomika;

U.     vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, a zejména integrační podniky, nabízejí pracovní příležitosti především pro osoby, které jsou z trhu práce nejvíce vyloučeny, pro něž se nezaměstnanost často stává dlouhodobou nezaměstnaností; vzhledem k tomu, že členské státy by mohly zvážit podporu podniků sociální a solidární ekonomiky, které zaměstnávají nezaměstnané osoby nebo žadatele o podporu, mimo jiné v podobě případných úlev na daních a sociálních odvodech;

V.     vzhledem k tomu, že vedle jiných opatření na podporu zaměstnanosti je důležitý i doplňující a dodatečný dopad sociální a solidární ekonomiky; vzhledem k tomu, že je třeba se více zaměřit na řešení podporující opětovné začlenění osob, kterým chybí základní schopnosti a soutěživost, na trh práce, aby mohly mít později prospěch z výhod, které inovativnější řešení sociální a solidární ekonomiky nabízejí;

W.    vzhledem k tomu, že pro fungování sociálně tržního hospodářství EU a pro podporu hospodářské soutěže a spravedlnosti má zásadní význam sociální dialog; vzhledem k tomu, že sociální dialog a konzultace se sociálními partnery v rámci tvorby politik v EU představují významnou sociální inovaci;

X.     vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek má často podobu velkých jednorázových nabídek na služby nebo dodávky, což může vylučovat menší aktéry;

Úvod

1.  konstatuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky – jež nemusí nutně být neziskovými organizacemi – jsou podniky, jejichž posláním je naplnění sociálního cíle, jímž může být vytváření pracovních míst pro zranitelné skupiny, poskytování služeb svým členům nebo v obecné rovině dosažení pozitivního sociálního a environmentálního dopadu, a které své zisky reinvestují především za účelem dosažení uvedených cílů; upozorňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky charakterizuje závazek prosazovat následující hodnoty:

–       nadřazení individuálních a sociálních cílů nad zájmy kapitálu;

–       demokratická správa uplatňovaná členy;

–       spojení zájmů členů a uživatelů se všeobecným zájmem;

–       ochrana a uplatňování zásad solidarity a odpovědnosti;

–       reinvestování přebývajících finančních prostředků do dlouhodobých rozvojových cílů nebo poskytování služeb v zájmu svých členů nebo služeb všeobecného zájmu;

–       dobrovolné a otevřené členství;

–       soběstačná správa nezávislá na vnitrostátních veřejných orgánech;

2.      domnívá se, že by Komise měla uznat rozmanitost sociálních podniků a zajistit, aby byla na úrovni EU přijata opatření na podporu všech typů sociálních a solidárních podniků;

3.      žádá Komisi a členské státy, aby bezodkladně důsledně uplatňovaly veškerá opatření stanovená v iniciativě pro sociální podnikání z roku 2012; žádá Komisi, aby v partnerství s členskými státy a místními a regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a klíčovými aktéry v oblasti sociální ekonomiky co nejdříve předložila druhou fázi iniciativy, která by rozšířila a prohloubila její oblast působnosti;

4.      konstatuje, že sociální a solidární ekonomika nemůže nahradit sociální stát a veřejné služby;

5.      konstatuje, že model sociálního podnikání často oslovuje mladé lidi a poskytuje jim příležitost k nalézání inovativních řešení současných problémů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;

6.      zdůrazňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky působí nejvíce na místní a regionální úrovni, což jim umožňuje lépe rozpoznat specifické potřeby a nabízet výrobky a služby, nejčastěji na úrovni komunit, které těmto potřebám odpovídají, a posilovat tak sociální a územní soudržnost; domnívá se, že je třeba podporovat spolupráci podniků sociální a solidární ekonomiky napříč státy a odvětvími, a umožnit tak výměnu poznatků a postupů s cílem především podpořit růst těchto podniků;

7.      vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly plány a opatření ke zlepšení územní organizace, zejména v oblastech trvale znevýhodněných přírodními nebo demografickými podmínkami, jež přispějí nejen k zakládání a rozvoji podniků sociální a solidární ekonomiky a k podpoře sociálních inovací a podnikání, ale rovněž pomohou posílit sociální a územní soudržnost v EU a řešit demografické problémy, kterým Unie čelí;

8.      vřele vítá skutečnost, že roste počet tradičních podniků, které v rámci svých obchodních programů uplatňují strategie sociální odpovědnosti podniků; zdůrazňuje však, že uplatňování těchto strategie není samo o sobě dostatečným důvodem pro to, aby byl podnik považován za podnik sociální a solidární ekonomiky;

9.      domnívá se, že je třeba zjistit původ menších genderových rozdílů v sociálním podnikání, aby tvůrci politik mohli tyto faktory při podpoře sociálního a tradičního podnikání zohlednit;

10.    domnívá se, že sociální inovace se výrazným způsobem podílejí na vytváření základů pro růst, který slouží udržitelnější společnosti, jež podporuje začlenění, a přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti; konstatuje, že cílem sociálních inovací musí být účinné zlepšování kvality služeb, a nikoli prosté snižování nákladů;

11.    vítá skutečnost, že čtyři členské státy EU (Španělsko, Francie, Portugalsko a Belgie) mají vnitrostátní právní předpisy týkající se sociální a solidární ekonomiky, Polsko zahájilo strategii k rozvoji sociální a solidární ekonomiky a v Rumunsku probíhají diskuse o přijetí právních předpisů upravujících sociální a solidární ekonomiku;

12.    domnívá se, že by Komise měla uznat a podporovat úlohu neziskových poskytovatelů sociálních služeb, a to politicky i finančně;

13.    zdůrazňuje, že je třeba podporovat výměny postupů mezi inovativními podniky sociální a solidární ekonomiky, školami, akademickou obcí a aktéry zapojenými do sociálních investic a přihlížet současně i ke společenským potřebám, s cílem posílit podnikatelské dovednosti, podmínky umožňující rozvoj a růst podniků sociální a solidární ekonomiky a vytvářet sociální inovační uskupení; považuje za důležité zohledňovat postoje zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a spotřebitelských organizací; vyzývá členské státy, aby podporovaly model družstevních podniků;

14.    zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy vzájemně spolupracovaly na vytvoření nezbytných rámcových podmínek pro systém sociálních inovací ve všech členských státech, neboť sociální a solidární ekonomika nemůže sama o sobě bojovat proti projevům a příčinám nejnaléhavějších sociálních problémů;

Strategie Evropa 2020

15.    uznává, že EU zůstává daleko od dosažení cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o cíle týkající se kvalitních pracovních míst, inovací a snížení chudoby a sociálního vyloučení; konstatuje, že sociální a solidární ekonomika přispívá nejen k udržitelnějšímu a inteligentnějšímu hospodářskému modelu, jenž podporuje začlenění, ale i k evropskému sociálnímu modelu a že je součástí jednotného trhu, a zaslouží si proto důsledné uznání a podporu ze strany EU a členských států, jež jsou již obsaženy v ústavách některých členských států a v některých klíčových dokumentech EU; žádá proto, aby se s ohledem na významný podíl, kterým může sociální a solidární ekonomika přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020, při revizi této strategie zvážilo větší zohlednění této ekonomiky;

16.    zdůrazňuje, že demografické trendy přinášejí nové modely spotřeby a že stárnutí obyvatelstva v rozvinutých zemích klade zvyšující se nároky na sociální služby, ale poskytne i příležitosti k zakládání sociálně odpovědných podniků;

17.    zdůrazňuje, že sociální a solidární ekonomika vzhledem ke své sociální a inkluzivní povaze poskytuje pracovní příležitosti skupinám, které jsou z otevřeného pracovního trhu nejčastěji vyloučeny, a přispívá tak k solidárnosti, sociální soudržnosti i k hospodářskému růstu;

18.    je přesvědčen o tom, že podniky sociální a solidární ekonomiky mohou rozvíjet procesy, které umožní účinnější, odpovědnější a transparentnější řízení ubývajících zdrojů, a že mohou zlepšit provádění sociálně odpovědných opatření;

19.    žádá členské státy, aby více zahrnuly podniky sociální a solidární ekonomiky do akčních plánů týkajících se zaměstnanosti a sociálního začleňování i do národních programů reforem, s cílem pomoci odemknout a plně využít jejich potenciál pro vytváření pracovních míst a jejich příspěvek k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020;

20.    vítá skutečnost, že předběžné financování z rozpočtu na evropskou iniciativu pro mládež bylo zvýšeno o 30 %; žádá členské státy, aby opatření na podporu sociálního podnikání koordinovaly se svými vnitrostátními plány provádění záruk pro mladé lidi; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly sociální podnikání a inovace ve vnitrostátních operačních programech Evropského sociálního fondu; naléhavě vyzývá, aby byly systémy záruk pro mladé lidi prováděny účinně a účelně;

Veřejné zakázky

21.    zdůrazňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky se potýkají s obtížemi, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, jako jsou překážky související s jejich velikostí a finanční způsobilostí; žádá rychlé a účinné provedení nových směrnic o veřejných zakázkách a o koncesích (2014/24/EU, 2014/25/EU a 2014/23/EU) s cílem dosáhnout většího zapojení podniků sociální a solidární ekonomiky do postupů zadávání veřejných zakázek pro veřejné smlouvy, zlepšit vyhrazování veřejných zakázek pro tyto podniky, posílit jejich úlohu a podpořit sociální začlenění a sociální inovace; žádá, aby byly provedeny kroky, které usnadní účast těchto podniků na veřejných zakázkách tím, že jim bude poskytnuto vhodné poradenství, budou zjednodušeny postupy a výběrová řízení budou zpracována tak, aby byla přístupná pro menší subjekty; žádá, aby se při zadávání veřejných zakázek upřednostňovaly nabídky s větší ekonomickou a sociální hodnotou před nejnižší cenou a aby veřejné zakázky zahrnovaly sociální a environmentální kritéria;

22.    vítá revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek a o koncesích, jež zahrnuje sociální doložky a kritéria s cílem podpořit sociální začlenění a sociální inovace a smlouvy vyhrazené na podporu zaměstnanosti osob, které jsou na trhu práce nejvíce znevýhodněny; vyzývá členské státy, aby tyto zásady zadávání veřejných zakázek řádně uplatňovaly ve všech nabídkových a výběrových řízeních a aby široce využívaly kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky, v souladu s environmentálními, sociálními a pracovněprávními povinnostmi; naléhavě vyzývá členské státy, aby do zadávání veřejných zakázek zahrnovaly sociální doložky a kritéria, jež posilují postavení znevýhodněných osob na trhu práce, omezují administrativní zátěž, zjednodušují postupy a zefektivňují protikorupční opatření;

23.    vyjadřuje politování nad skutečností, že strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu, kterou předložila Komise, nezmiňuje podniky sociální a solidární ekonomiky a jejich potenciální přínos k dosahování cílů Unie; lituje, že tato strategie nezohledňuje potřebu zajistit úplný, rovný a neomezený přístup k novým digitálním technologiím, trhům a telekomunikacím pro všechny, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky založené na technologiích mohou hrát klíčovou úlohu, pokud jde o řešení společenských výzev přímočarým a nákladově efektivním způsobem;

Financování

24.    vyjadřuje politování nad skutečností, že ve srovnání s tradičními podniky se podniky sociální a solidární ekonomiky setkávají s ještě většími problémy při získávání finančních prostředků, a to veřejných i soukromých, a proto žádá veřejné orgány a poskytovatele finančních služeb, aby vytvořili širokou škálu vhodných finančních nástrojů, které budou sociální podniky účinně podporovat na všech úrovních jejich podnikatelského rozvoje, zejména při jejich zakládání, a aby vytvořili rámec s cílem sdružit potenciální investory a specializované fondy;

25.    upozorňuje, že přístup k finančním prostředkům komplikuje skutečnost, že finanční zprostředkovatelé neznají dostatečně reálnou situaci podniků sociální a solidární ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba v souvislosti s těmito podniky zlepšit odbornou přípravu těchto zprostředkovatelů a usnadnit tak přístup těchto podniků k finančním prostředkům; vyzývá proto k zavedení evropské značky důvěry pro „sociální podnikání“, která investorům umožní rozpoznat fondy s portfoliem, které zahrnuje sociální podniky, se zvláštním poukazem na evropský fond sociálního podnikání;

26.    zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat větší pobídky k vytváření a podpoře sítí sociálních podniků v zájmu prosazování součinností v organizaci, výměně a šíření technologií a rozvoje služeb mezi producenty v různých regionech;

27.    zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat strukturovanější dialog mezi malými a středními podniky, podniky sociální a solidární ekonomiky a finančními institucemi prostřednictvím specializovaných internetových platforem;

28.    vítá přijetí nařízení o evropském fondu sociálního podnikání;

29.    vítá skutečnost, že část finančních prostředků na program EaSI je vyhrazena na pomoc při poskytování finančních prostředků podnikům sociální a solidární ekonomiky; zdůrazňuje úlohu, kterou musí hrát osa sociálního podnikání programu EaSI, Evropského sociálního fondu a všech příslušných programů EU pro zlepšení fungování těchto podniků; zdůrazňuje, že je nezbytné zvyšovat informovanost o možnostech financování; vyzývá členské státy, aby zřídily národní kontaktní místa či jednotná kontaktní místa, která by pomáhala subjektům sociální a solidární ekonomiky dosáhnout na režimy financování EU;

30.    žádá Komisi, aby přezkoumala strop programu EaSI pro půjčky sociálním podnikům a určila, zda tato hodnota odráží tržní podmínky;

31.    zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat podnikům sociální a solidární ekonomiky dostatečné finanční prostředky na místní, regionální, státní i evropské úrovni a vytvářet mezi různými druhy podniků součinnost; žádá členské státy a EU, aby uznaly, že potřebné finanční prostředky musí být zpřístupněny; považuje proto za nezbytné zlepšit přístup sociální a solidární ekonomiky k finančním prostředkům prostřednictvím různých způsobů financování, jako jsou evropské fondy, fondy rizikového kapitálu, mikroúvěry a skupinové financování (crowdfunding);

32.    vyzývá členské státy, aby prostřednictvím místních orgánů posílily veřejné služby (např. zdravotnictví a vzdělávání) a využily je jako hnací sílu pro zlepšení kvality služeb s cílem poskytovat pracovní příležitosti a zvyšovat úroveň služeb poskytovaných v zájmu snižování chudoby a sociálního vyloučení;

33.    zdůrazňuje, že pravidla státní podpory by neměla být pro veřejné financování podniků sociální a solidární ekonomiky a sociálních služeb překážkou; v tomto smyslu žádá Komisi, aby byla při uplatňování pravidel státní podpory týkajících se těchto podniků a služeb flexibilní a aby místním a regionálním orgánům usnadňovala pochopení a správné uplatňování státních podpor, které jsou na ně zacílené;

34.    lituje, že nařízení, kterým se zřizuje Evropský fond pro strategické investice, se o sociální a solidární ekonomice zmiňuje pouze v bodech odůvodnění; žádá Komisi, aby dále podporovala přístup sociálních investic zahrnutý v balíčku sociálních investic a aby se při hodnocení projektů v rámci Evropského fondu pro strategické investice zohledňovaly investice související se sociální a solidární ekonomikou;

35.    kritizuje skutečnost, že integrační podniky, založené na partnerství mezi podniky sociální a solidární ekonomiky, obvykle nemají přístup k fondům určeným pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby navrhla novou výjimku v právní definici malých a středních podniků, obdobnou výjimkám, které se vztahují na veřejné investiční společnosti, firmy s rizikovým kapitálem a neziskové univerzity a výzkumná centra, aby mohl být integrační podnik klasifikován jako nezávislý podnik i v případě, že jiný podnik vlastní více než 25 % jeho kapitálu či hlasovacích práv v jeho správní radě, a to samostatně nebo spolu s dalšími podniky;

Odborná příprava

36.    žádá členské státy, aby podporovaly kulturu podnikání a model družstevních podniků a aby do osnov vzdělávání a odborné přípravy zahrnuly sociální podnikání a zásady sociální a solidární ekonomiky; dále je vybízí, aby podporovaly vytvoření podnikatelských inkubátorů pro podniky sociální a solidární ekonomiky na univerzitách;

37.    upozorňuje, že sociální a solidární ekonomika by mohla pomoci značně snížit v EU nezaměstnanost mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prosazovaly větší účast podniků sociální a solidární ekonomiky ve vzdělávacích a školících programech členských států, zejména prostřednictvím duálních systémů odborné přípravy;

38.    vyzývá členské státy, aby vybavily střediska pro zaměstnanost tak, aby mohly zájemcům o práci v odvětví sociální a solidární ekonomiky poskytovat účinné informace;

39.    konstatuje, že některé podniky sociální a solidární ekonomiky jsou konkurenceschopné a zaujímají ve svém odvětví vedoucí pozici, zatímco jiné potřebují k tomu, aby mohly začít podnikat, rozvíjet a řídit své podnikání, specifické znalosti; žádá členské státy, aby vypracovaly vzdělávací programy, které by byly určeny a uzpůsobeny právě podnikatelům v sociálním odvětví, se zvláštním odkazem na skupiny s nižší mírou zaměstnanosti, jako jsou ženy a mladí lidé nebo znevýhodnění pracovníci, s cílem rozvíjet základní schopnosti a znalosti v oblasti řízení podniků;

40.    žádá členské státy, aby podporovaly celoživotní vzdělávání starších pracovníků, dlouhodobě nezaměstnaných a osob se zdravotním postižením prostřednictvím podniků sociální a solidární ekonomiky a tak jim pomohly vstoupit na trh práce;

41.    zdůrazňuje, že pro dosažení sociálních cílů podniků sociální a solidární ekonomiky je zásadně důležité náležité chápání lidských práv; vyzývá proto členské státy, aby vypracovaly programy odborné přípravy, které odborníky v sociální sféře seznámí s řádným uplatňováním zásad lidských práv v Evropě;

42.    vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly potenciál programů, jako je Erasmus+, a podporovaly tak výměnné programy studentů a učitelů, ale i dalších inovativních podnikatelů;

43.    zdůrazňuje, že odvětví s širokou rezervou pro růst a vytváření pracovních míst, jako jsou bílý sektor nebo zelený sektor, jsou odvětvími, v nichž je sociální a solidární ekonomika velmi silně zastoupená; naléhavě tudíž vyzývá členské státy, aby v těchto odvětvích podporovaly vzdělávání a odbornou přípravu;

Pomoc a podpora

44.    vyjadřuje hluboké politování nad nízkou mírou uznání sociální a solidární ekonomiky na evropské úrovni; domnívá se, že lepší shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví, výměna informací a osvědčených postupů na evropské úrovni a lepší zviditelnění sociální a solidární ekonomiky a jejích úspěchů ve sdělovacích prostředcích by přispěly k většímu zapojení společnosti do sociální a solidární ekonomiky a zlepšily povědomí o tomto odvětví, jeho uznání a propagaci;

45.    podporuje vytvoření mnohojazyčné digitální platformy k výměně informací zaměřené na podniky, podnikatelské inkubátory a klastry a na investory v odvětví sociálního podnikání a podporuje usnadnění sdílení informací a přístupu k podpoře z programů EU; je přesvědčen o tom, že před vytvořením takové platformy musí předcházet konzultace se zúčastněnými stranami;

46.    žádá Komisi, aby vypracovala srovnávací studii o vnitrostátních systémech certifikace a zvláštních označení týkajících se sociální a solidární ekonomiky a aby v úzké spolupráci s podniky sociální a solidární ekonomiky usnadňovala výměnu osvědčených postupů;

47.    žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření podnikatelských inkubátorů pro podniky sociální a solidární ekonomiky a aby vytvořily a účinně propagovaly internetovou platformu pro výměnu údajů mezi sociálními investory a sociálními podnikateli (platforma Evropa sociálních inovací), přičemž podrobnosti týkající se této platformy již byly dohodnuty;

48.    žádá členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů týkajících se možných způsobů podpory podniků sociální a solidární ekonomiky a sociálních investic, např. případných daňových úlev nebo pobídek pro podniky, které pracují se zranitelnými skupinami, jako jsou osoby se zdravotním postižením;

49.    vyzývá Komisi, aby důsledně dohlížela na praktická opatření členských států s cílem zajistit, aby lidé, kteří se rozhodli pro sociální podnikání a podnikání založené na solidaritě, měli v oblasti sociálního zabezpečení, ochrany zdraví a bezpečnosti práce stejná práva jako ostatní pracovníci;

50.    vyzývá Komisi, aby zajistila, aby žádná opatření členských států nebránila volnému pohybu pracovníků, neboť je třeba, aby lidé, kteří se rozhodli pro sociální podnikání a podnikání založené na solidaritě, mohli vykonávat svou činnost kdekoli na území Unie;

51.    podporuje myšlenku, podle níž by podniky sociální a solidární ekonomiky mohly tvořit zvláštní kategorii podniků s vlastním právním statusem, pro nějž by byly konstitutivní jiné cíle, než pouhý zisk pro akcionáře; vyzývá Komisi, aby v souladu s Římskou strategií, přijatou evropskými zástupci sociální a solidární ekonomiky, předložila právní rámec pro tyto podniky v podobě evropského statusu pro družstevní společnosti, sdružení, nadace a vzájemné společnosti;

52.    vyzývá Komisi, aby posílila sociální dialog v oblasti sociální a solidární ekonomiky s cílem usnadnit sociální inovace a zlepšování pracovních podmínek a zajistit plné uznání potenciálu tohoto odvětví pro vytváření pracovních míst;

53.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0049.
• [2]  Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0301.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0429.
• [5]  Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 187.
• [6]  http://eurlex.europa.eu/legal-content/ES/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XG0614(04)&from=CS.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

EU si ve strategii 2020 vytyčila hlavní směry pro nadcházející období a stanovila ambiciózní cíle, které nemůže přehlížet.

Hospodářská a finanční krize, která v posledních letech postihla EU a která již naštěstí ustupuje, však způsobila, že se nám dosažení těchto cílů vzdaluje, čímž nás přinutila znovu definovat hospodářský a sociální model tak, aby byl další růst nejen udržitelný, ale aby také vycházel se zásad hospodářské, sociální a územní soudržnosti, na kterých se EU zakládá.

EU musí v krátké době řešit důležité problémy, jako jsou hospodářská a finanční udržitelnost, příznivé sociální podmínky, a zejména vytváření pracovních míst, přičemž musí věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám, kterými jsou mimo jiné mladí lidé, ženy a senioři, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, přistěhovalci a romská komunita. Při řešení těchto výzev však EU musí mít na paměti nadcházející problémy, jako jsou stárnutí obyvatelstva a vylidňování venkovských oblastí.

Při dosahování těchto cílů musí hrát klíčovou úlohu sociální ekonomika.

Podniky sociální ekonomiky prokázaly, že se lépe vyrovnávají s hospodářskými otřesy a že jsou schopny nabídnout inovativní řešení podporující sociální soudržnost a začlenění a vytváření pracovních míst.

Podniky sociální ekonomiky jsou navíc pevně provázány s místní a regionální realitou, což jim umožňuje řešit specifické potřeby odpovídajícím způsobem.

Sociální podnikání a sociální inovace mají zásadní význam pro další rozvoj sociální ekonomiky. Z tohoto důvodu je třeba věnovat zvláštní pozornost vzdělávání a odborné přípravě. EU musí od útlého dětství rozvíjet inovační schopnosti a podnikatelské myšlení svých mladých obyvatel.

Na druhé straně je nezbytné nezaměňovat sociální ekonomiku se sociální odpovědností podniků. Hlavním cílem podniku sociální ekonomiky je mít sociální dopad namísto vytváření zisků pro vlastníky a společníky, zatímco sociální odpovědnost podniků znamená, že tradiční podniky do svých obchodních programů dobrovolně začlení sociální a environmentální cíle.

Sociální inovace a podnikání jsou tudíž základním kamenem rozvoje sociální ekonomiky a v zájmu tohoto rozvoje by se měly vyvíjet činnosti v těchto oblastech:

–       vzdělávání a odborná příprava,

–       zlepšení financování,

–       zlepšení povědomí na evropské a vnitrostátní úrovni a výměna informací a osvědčených postupů,

–       podpora rozvoje sociální ekonomiky v EU a v členských státech,

–       zlepšení právního rámce.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	15.7.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	44 6 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Tim Aker, Lynn Boylan, Tania González Peñas, Sergio Gutiérrez Prieto, Ivo Vajgl, Monika Vana

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

44	+
ALDE	Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Yana Toom, Ulla Tørnæs, Ivo Vajgl, Renate Weber
ECR	Arne Gericke, Zdzisław Krasnodębski, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská,
EPP	David Casa, Danuta Jazłowiecka, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc
NI	Lampros Fountoulis
S&D	Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Sergio Gutiérrez Prieto, Agnes Jongerius, Jan Keller, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Maria João Rodrigues, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog
Verts/ALE	Terry Reintke, Monika Vana, Tatjana Ždanoka

6	-
EFDD	Tim Aker
GUE/NGL	Lynn Boylan, Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Patrick Le Hyaric, Inês Cristina Zuber

4	0
EFDD	Laura Agea, Tiziana Beghin
ENF	Mara Bizzotto, Dominique Martin

Význam zkratek:

+ : pro

-  : proti

0  : zdrželi se