DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskou republikou o obecných zásadách účasti Tuniské republiky na programech Unie

17.9.2015 - (16160/2014 – C8-0080/2015 – 2014/0118(NLE)) - ***

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Pier Antonio Panzeri
PR_NLE-AP_Agreement

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskou republikou o obecných zásadách účasti Tuniské republiky na programech Unie

(16160/2014 – C8-0080/2015 – 2014/0118(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16160/2014),

–       s ohledem na návrh Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskou republikou o obecných zásadách účasti Tuniské republiky na programech Unie (16159/2014),

–       s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0080/2015),

–       s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–       s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0254/2015),

1.      uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Tuniské republiky.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Tunisko je rodištěm arabského jara. Je dnes také jedinou zemí Blízkého východu a severní Afriky, která tento sociální a politický experiment přežila. Zda bude přechod Tuniska k demokracii úspěšný, závisí na jeho budoucím hospodářském a sociálním vývoji. Tunisko má významný potenciál k dlouhodobému růstu. Uskutečnění očekávaných reforem ve spojení s jeho přednostmi, jako jsou lidské zdroje a otevřené hospodářství, tento potenciál uvolní a posílí jeho hospodářství udržitelnějším a inkluzivnějším způsobem. V posledních letech tuniské hospodářství znatelně upadá, a to na domácím i mezinárodním poli. Tento vývoj je znát, zejména pokud jde o obchod s Evropou, která je nadále jeho nejvýznamnějším obchodním partnerem. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem je zásadně důležité, aby EU přisoudila tuniské otázce prvořadý význam, přijala konkrétní hospodářské a investiční závazky zaměřené na podporu křehkého přechodu této země k demokracii a měla při tom na vědomí, že úspěch tuniského experimentu je v zájmu celého regionu i EU. Na zapojení Tuniska do programů EU by se tedy mělo pohlížet v těchto souvislostech. Zejména finanční příspěvek Tuniska (viz článek 2) by měl být co možná nejnižší, stejně jako v případě slev udělených jiným zemím v našem sousedství, např. Ukrajině. EU by měla rovněž více spolupracovat v oblasti univerzitního vzdělávání, obecného vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, a to prostřednictvím programů, jako je Erasmus+ a další, které jsou zaměřeny na rozvoj kontaktů mezi lidmi. Tunisko by také mělo mít možnost zapojit se do misí a aktivit v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	15.9.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	60 2 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Javier Couso Permuy, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Michael Gahler, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Eleni Theocharous, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Ryszard Czarnecki, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Cătălin Sorin Ivan, Marek Jurek, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Jean-Luc Schaffhauser, György Schöpflin, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Paavo Väyrynen
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Liisa Jaakonsaari, Claudiu Ciprian Tănăsescu