ZPRÁVA o evropské občanské iniciativě
7.10.2015 - (2014/2257(INI))
Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodaj: György Schöpflin
Navrhovatelka(*):Beatriz Becerra Basterrechea, Petiční výbor
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o evropské občanské iniciativě
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě (COM(2010)0119 – C7-0089/2010 – 2010/0074(COD)),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě,
– s ohledem na veřejné slyšení o občanské iniciativě, které dne 26. února 2015 uspořádal Výbor pro ústavní záležitosti spolu s Petičním výborem,
– s ohledem na studii tematické sekce C Parlamentu nazvanou „Evropská občanská iniciativa – první zkušenosti z jejího provádění“ a vydanou v roce 2014,
– s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 4. března 2015 o uzavření šetření z vlastního podnětu týkajícího se Komise (OI/9/2013/TN),
– s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z února 2015 nazvanou „Provádění evropské občanské iniciativy“,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. března 2015 o evropské občanské iniciativě,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Petičního výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0284/2015),
A. vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa dává občanům nové politické právo a je jedinečným a inovativním nástrojem participativní demokracie pro určování programu v Evropské unii, který občanům umožňuje aktivní zapojení do projektů a procesů, jež se jich týkají, a jehož potenciál musí být beze sporu plně využíván a významně posílen s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků a podnítit co nejvíce občanů EU k účasti na dalším vývoji evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů EU musí být posílení demokratické legitimity orgánů;
B. vzhledem k tomu, že tři roky od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 1. dubna 2012, je třeba jeho provádění důkladně zhodnotit, aby bylo možné určit případné nedostatky a navrhnout schůdná řešení v souvislosti s jeho bezodkladným přezkumem;
C. vzhledem k tomu, že podle nabytých zkušeností narazila většina organizátorů evropských občanských iniciativ při přípravě evropské občanské iniciativy na řadu obtíží souvisejících jak s praktickými, tak právními aspekty, a že organizátoři několika zamítnutých evropských občanských iniciativ následně podali stížnost k Soudnímu dvoru a evropskému veřejnému ochránci práv ohledně rozhodnutí Komise nezaregistrovat jejich evropskou občanskou iniciativu; vzhledem k tomu, že pravidla musí být proto nastavena tak, aby tato iniciativa byla občanům a organizátorům co nejpřístupnější;
D. vzhledem k tomu, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie a jako takový ze své podstaty zastupuje občany EU;
E. vzhledem k tomu, že řada institucí, nevládních organizací, analytických středisek a skupin občanské společnosti se zabývala nedostatky při provádění nařízení (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě a organizaci evropských občanských iniciativ, navrhla řadu zlepšení a při mnohých příležitostech poukázala na aspekty nařízení, které je okamžitě nutné reformovat;
F. vzhledem k tomu, že praktické aspekty uvedené v článku 6 nařízení, zejména zřízení on-line systému sběru a jeho potvrzení příslušným orgánem členského státu, ponechávají organizátorům ve většině případů méně než 12 měsíců na sběr požadovaných podpisů;
G. vzhledem k tomu, že po uplynutí doby určené ke sběru podpisů není předložení úspěšné iniciativy Komisi spojeno s konkrétní časovou lhůtou, a je tudíž zdrojem nejasností a nejistoty jak orgánů, tak veřejnosti;
1. vítá evropskou iniciativu občanů, jak je vymezena v čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jako první nástroj nadnárodní participativní demokracie umožňující občanům přímo spolupracovat s orgány EU a aktivně se zapojit do utváření evropských politik a právních předpisů a doplňující jejich právo předkládat petice Parlamentu a odvolávat se k evropskému veřejnému ochránci práv;
2. zdůrazňuje skutečnost, že evropská občanská iniciativa je prvním nástrojem participativní demokracie, který dává občanům EU, na základě alespoň jednoho milionu prohlášení o podpoře z nejméně jedné čtvrtiny členských států EU, právo zahájit iniciativu – čímž upevňuje jejich novou politickou výsadu – a požádat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh v záležitostech, u nichž se občané domnívají, že je k provádění Smluv nezbytně zapotřebí přijmout legislativní akt;
3. zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa dává občanům výjimečnou příležitost určit a vyjádřit své ambice a požádat o opatření ze strany EU a že je třeba ji všemi dostupnými prostředky podněcovat a podporovat; uznává nicméně, že existují značné nedostatky, kterými je třeba se zabývat a vyřešit je, má-li evropská občanská iniciativa být účinnější; dále zdůrazňuje, že jde o základní prostředek k propojování občanů Evropy s EU, a proto by veškerá další posouzení tohoto nástroje měla být zaměřena na dosažení maximální vstřícnosti vůči uživatelům; dále zdůrazňuje, že používání mateřského jazyka je občanským právem, a vyzývá tudíž Komise a členské státy, aby prostudovaly různé způsoby, jakými by bylo možné nabídnout možnost použití mateřského jazyka při všech činnostech souvisejících s evropskou občanskou iniciativou, neboť to podněcuje účast občanů; poukazuje na význam veřejného povědomí o evropské občanské iniciativě a současně vyslovuje politování nad omezenými informacemi občanů EU o tomto nástroji; vyzývá EU, aby za tímto účelem pořádala reklamní a propagační kampaně, a zajistila tak evropské občanské iniciativě větší pozornost ve sdělovacích prostředcích a mezi veřejností;
4. dále zdůrazňuje, že pro budoucnost všech demokracií je zásadní občanská angažovanost mladých lidí, a vyzývá Komisi, aby si vzala ponaučení ze zkušeností získaných na vnitrostátních úrovních se skutečně úspěšnými evropskými občanskými iniciativami;
5. považuje za zásadně důležité, aby občané mohli přispívat k výkonu legislativních výsad Unie a přímo se zapojit do zahajování legislativních návrhů;
6. poukazuje na to, že má-li být evropská občanská iniciativa účinným nástrojem demokratické účasti, je důležité, aby o ní veřejnost byla informována; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly maximální úsilí, pokud jde o poskytování informací o tomto nástroji, a zajistily mu tak pozornost co nejširší veřejnosti a podnítily její aktivní zapojení do využívání tohoto nástroje;
7. vyzývá Komisi, aby využila veškeré veřejné komunikační kanály ke zvýšení povědomí o evropské občanské iniciativě a aby přijala opatření nezbytná k zajištění její transparentnosti a k usnadnění komunikace o probíhajících evropských občanských iniciativách, například vytvořením aplikací, které poskytují informace, zasílají upozornění a umožňují podepisování on-line; zdůrazňuje, že aktivní zapojení veřejnosti do evropských občanských iniciativ značně závisí i na propagaci těchto iniciativ v členských státech, a proto navrhuje, aby vnitrostátní parlamenty členských států uváděly informace o evropské občanské iniciativě na svých oficiálních internetových stránkách;
8. konstatuje, že se do evropských občanských iniciativ zatím zapojilo více než šest milionů občanů EU, že bylo předloženo 51 žádostí o zahájení iniciativy, z nichž však pouze tři iniciativy – „Právo na vodu“ („Right2Water“), „Jeden z nás“ („One of Us“) a „Stop vivisekci“ („Stop Vivisection“) – byly prohlášeny za přípustné, a že šest organizátorů evropské občanské iniciativy, což představuje 30 % všech zamítnutých iniciativ, zpochybnilo zamítnutí žádosti Komisí u Soudního, což ukazuje, že je třeba vykonat ještě mnoho práce, aby evropská občanská iniciativa mohla plně realizovat svůj potenciál; poukazuje na to, že od vstupu příslušného nařízení v platnost v dubnu 2012 museli organizátoři čelit rozličným praktickým obtížím, a na skutečnost, že počet iniciativ klesá;
9. vyzývá Komisi, aby organizátorům evropských občanských iniciativ poskytla prostřednictvím kontaktního centra Europe Direct ucelené pokyny, zejména právní povahy, aby je informovala o možnostech, které mají, a oni se tak nedopustili té chyby, že předloží evropskou občanskou iniciativu, která očividně nespadá do pravomocí Komise a nesplňuje kritéria právní přípustnosti; vyzývá ke zvážení možnosti zřídit další nezávislý orgán pověřený poskytováním poradenství; nicméně konstatuje, že podle Lisabonské smlouvy nemusí otázky, které jsou předmětem evropské občanské iniciativy, plně spadat do pravomocí Komise; dále se domnívá, že Komise by měla uvažovat o zřízení kanceláře, která by se věnovala evropské občanské iniciativě v každém z jejích stálých zastoupení v členských státech a jež by evropským občanským iniciativám poskytovala veškeré nezbytné informace, poradenství a podporu;
10. dále zdůrazňuje, že takové kanceláře zabývající se evropskými občanskými iniciativami by mohly rovněž přispívat ke zvyšování informovanosti o evropské občanské iniciativě u veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích; vyzývá proto Komisi, aby podporovala evropskou občanskou iniciativu jako oficiální nástroj EU k dosažení tohoto cíle; zdůrazňuje, že toto opatření by mohlo také pomoci k překonání neochoty občanů sdílet osobní údaje požadované v rámci podpory evropské občanské iniciativy;
11. vyzývá k poskytnutí podrobnějších pokynů k výkladu právních základů a k dodání většího množství informací o povinnostech týkajících se ochrany údajů v každém členském státě, ve kterém organizátoři pořádají kampaně, s cílem zajistit jim právní jistotu, a rovněž k dodání informací o možnosti organizátorů uzavřít cenově dostupné pojištění;
12. vyjadřuje politování nad tím, že chybí jasné informace o nástroji evropské občanské iniciativy v počátečních fázích, v důsledku čehož byl obecný výklad jeho povahy mylný a reakcí na první evropské občanské iniciativy, které Komise zamítla, byla frustrace; připomíná, že tento nástroj má být jednoduchý, jasný, uživatelsky vstřícný a široce propagovaný; zdůrazňuje, že by Komise měla povzbuzovat a podporovat volené zástupce na vnitrostátní a místní úrovni v tom, aby byli průkopníky využívání evropských občanských iniciativ;
13. dále podporuje aktivní účast občanů EU na vhodném využívání tohoto nástroje ke stanovování programu; vyjadřuje své obavy ohledně možného střetu zájmů vzhledem k tomu, že pouze sama Komise má odpovědnost za provedení kontroly přípustnosti, a požaduje, aby tato situace byla v budoucnosti náležitě řešena; současně konstatuje, že v zájmu zachování přehlednosti v občanských aktivitách by cílem všech zúčastněných stran měla být transparentnost a odpovědnost;
14. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by rozhodnutí mohl přijímat i Parlament, neboť se jedná o jediný orgán, jehož členy volí přímo občané EU;
15. zdůrazňuje, že v případě, že Komise odmítne zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu, podle ustanovení článku 4 nařízení (EU) č. 211/2011 Komise „vyrozumí organizátory o důvodech tohoto odmítnutí a o veškerých možných soudních i mimosoudních opravných prostředcích, které mají k dispozici“; uznává v této souvislosti četné stížnosti organizátorů na to, že nebyli vyrozuměni o podrobných a úplných důvodech zamítnutí jejich evropských občanských iniciativ; vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila důvody zamítnutí evropské občanské iniciativy, pokud se domnívá, že předložená evropská občanská iniciativa spadá „zjevně mimo rámec pravomocí Komise“, a současně organizátory písemně a způsobem, kterým jim zjednoduší práci, informovala o příslušných právních otázkách, jež by měly být zcela zveřejněny, tak aby bylo možné provést právní kontrolu jejich platnosti a úplné objektivity a co nejvíce omezit pravomoc Komise jednat při posuzování přípustnosti určité iniciativy na základě volného uvážení coby soudce a strana a aby se organizátoři mohli rozhodnout, zda svou evropskou občanskou iniciativu revidují a opětovně ji předloží v pozměněné podobě;
16. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zaregistrovat pouze část iniciativy v případě, že do pravomocí Komise nespadá evropská občanská iniciativa jako celek; vyzývá Komisi, aby organizátorům při registraci oznámila, kterou část iniciativy by mohli zaregistrovat, a uznala tak, že během celého procesu je nezbytný dialog s organizátory evropské občanské iniciativy a jejich zapojení; rovněž Komisi vyzývá, aby o svém rozhodnutí ohledně registrace evropské občanské iniciativy informovala Parlament; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak postoupit iniciativy nebo jejich části, které nespadají do oblasti působnosti Komise, příslušnému orgánu, ať už na vnitrostátní nebo regionální úrovni;
17. poukazuje na význam technologie jakožto nástroje k podnícení účasti občanů; vyzývá Komisi, aby zlepšila uživatelskou vstřícnost svého software pro sběr podpisů on-line, zpřístupnila jej osobám se zdravotním postižením a aby využila stávajícího rozpočtu EU k bezplatnému a trvalému poskytování jejích vlastních serverů pro ukládání podpisů shromážděných on-line a aby zjednodušila a zrevidovala technické specifikace stanovené pro sběr podpisů on-line tak, aby e-mailové adresy mohly být dobrovolně uváděny na stejné obrazovce, na níž se nachází formulář prohlášení o podpoře, ale aby byly ukládány v oddělené databázi;
18. je přesvědčen, že po revizi má tento nástroj stále potenciál zaangažovat veřejnost a podpořit vzájemný dialog mezi občany a dialog mezi občany a orgány EU; zdůrazňuje potřebu propojit systém pro sběr podpisů on-line s novými relevantními nástroji sociálních a digitálních médií využívanými pro kampaně po vzoru dalších úspěšných platforem pro vedení kampaní on-line;
19. vyzývá Komisi, aby přehodnotila automatické propojení mezi registrací evropské občanské iniciativy a zahájením dvanáctiměsíčního období, během něhož je možné sbírat prohlášení o podpoře, tak, aby se organizátoři evropské občanské iniciativy mohli sami rozhodnout, kdy chtějí prohlášení o podpoře začít sbírat;
20. vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby používaly nástroj evropské občanské iniciativy pro ověřování prohlášení o podpoře vyvinutý v rámci programu řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy;
21. zdůrazňuje, že v rámci dostupných nástrojů na posílení participativní demokracie v celé Unii by měly být nástroje IT poskytnuty také regionům, což by umožnilo větší zapojení občanů do věcí veřejných;
22. s potěšením vítá nabídku Evropského hospodářského a sociálního výboru poskytovat zdarma překlady znění evropských občanských iniciativ, a snížit tak jejich organizační náklady;
23. vyzývá k prohloubení vzájemné spolupráce institucí na úrovni EU i na vnitrostátní a místní úrovni při poskytování informací a podpory organizátorům evropských občanských iniciativ a při projednávání těchto iniciativ; požaduje zlepšení vícejazyčných internetových stránek věnovaných evropské občanské iniciativě, které spravuje Komise, a jednotný soubor pokynů ve všech úředních jazycích EU popisující práva a povinnosti organizátorů evropské občanské iniciativy a správní postupy v celém procesu projednávání evropské občanské iniciativy;
24. vyzývá k tomu, aby byla v budoucnu zřízena stálá jednotná kontaktní místa, a to ve formě přepážek a na internetu, která by v souvislosti s evropskými občanskými iniciativami poskytovala informace, překladatelské služby a technickou, právní a politickou podporu, a domnívá se, že by mohla využívat stávajících zdrojů kontaktních míst zřízených v rámci kontaktních center Europe Direct, zastoupení Komise a informačních kanceláří Parlamentu v členských státech; domnívá se, že takovéto uspořádání by projekt evropské občanské iniciativy přiblížilo občanům;
25. má za to, že pro organizátory je příliš komplikované poskytovat různé osobní údaje pro vyjádření podpory evropským občanským iniciativám ve 28 členských státech, jak stanoví nařízení (EU) č. 211/2011 na základě rozmanitých vnitrostátních ustanovení, a požaduje změny v příloze III nařízení (EU) č. 211/2011, jejichž účelem by bylo zavedení jednotného postupu pro předkládání prohlášení o podpoře s cílem standardizovat povahu údajů shromažďovaných v členských státech; vybízí Komisi, aby dále jednala s členskými státy a vybídla je ke snížení počtu požadovaných údajů, k následnému zrušení požadavku na poskytování osobního identifikačního čísla a k takovému zpracování těchto požadavků, aby byly vstřícnější pro uživatele; připomíná, že evropská občanská iniciativa se týká účasti a stanovení programu, nikoli závazných návrhů; navrhuje, aby byla zvážena možnost zavedení digitálního občanství EU, a doporučuje, aby bylo do doby, než se tak stane, ustanoveno prozatímní řešení s cílem vyřešit stávající problémy způsobené mnohonásobnými registracemi; vyzývá tudíž Komisi, aby se touto otázkou naléhavě zabývala v rámci své digitální agendy;
26. vyzývá Komisi, aby provedla změny v článku 3 nařízení (EU) č. 211/2011 a doporučila členským státům, aby věkovou hranici pro podporu evropských občanských iniciativ a účast na takových iniciativách snížily z 18 na 16 let a nevázaly ji na právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, aby tak zejména mladí lidé měli možnost aktivně se podílet na rozvoji evropského projektu;
27. bere na vědomí citlivý problém osobní odpovědnosti organizátorů za ochranu údajů v souvislosti se shromažďováním osobních údajů signatářů iniciativy, a navrhuje omezení rozsahu požadovaných údajů a provedení takové změny článku 13 nařízení (EU) č. 211/2011, který se týká odpovědnosti, aby bylo jasné, že osobní odpovědnost není neomezená; navrhuje, aby výbory občanů měly za tímto účelem možnost získat právní subjektivitu a aby bylo na základě inspirace článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí stanoveno, že organizátoři jsou odpovědni pouze za jednání, která „jsou protiprávní a byla spáchána úmyslně nebo přinejmenším z hrubé nedbalosti“;
28. vybízí Komisi a členské státy, aby usilovaly o uživatelsky vstřícnější a harmonizovanější požadavky na sběr údajů; žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby pravidelně informovaly výbory pro evropské záležitosti svých vnitrostátních parlamentů o probíhajících evropských občanských iniciativách, které již shromáždily značné množství podpisů; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla revizi nařízení (EU) č. 211/2011, jejímž cílem bude zaručit občanům možnost podepisovat evropské občanské iniciativy ve své zemi pobytu;
29. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že od roku 2012 pouze 3 z 31 registrovaných evropských občanských iniciativ dospěly do závěrečné fáze; poukazuje na skutečnost, že výrazný pokles počtu nových iniciativ je jedním z důsledků nepřiměřených požadavků a zbytečně složitého systému; vyslovuje politování nad nedostatečným legislativním dopadem úspěšných iniciativ a nad odrazujícími opatřeními, jež Komise přijímá v návaznosti na úspěšné iniciativy; nesdílí názor Komise na úspěšné provádění nařízení v zájmu plného využití potenciálu evropských občanských iniciativ; zdůrazňuje, že evropské orgány a členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu evropských občanských iniciativ a posílení důvěry občanů v tento nástroj;
30. vyzývá Komisi, aby přezkoumala znění čl. 10 písm. c) nařízení č. 211/2011, a zajistila tak řádná opatření navazující na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu, která by zahrnovala rozpravu o evropské občanské iniciativě na plenárním zasedání Parlamentu a následné hlasování; vyzývá Komisi, aby začala připravovat právní akt o úspěšných evropských občanských iniciativách do dvanácti měsíců od jejich obdržení;
31. zastává názor, že v zájmu posílení politického rozměru evropských občanských iniciativ by veřejné slyšení pořádané na základě článku 11 nařízení (EU) č. 211/2011 mělo být navrženo tak, aby umožnilo organizátorům navázat dialog s poslanci Evropského parlamentu a příslušnými úředníky Komise; zdůrazňuje, že slyšení o evropských občanských iniciativách by mělo být organizováno pod záštitou „neutrálního“ výboru, který není věcně příslušný pro jejich problematiku po obsahové stránce, a že kromě toho by po celou dobu měli být zapojeni externí odborníci;
32. v souladu s článkem 225 SFEU naléhavě vyzývá Parlament a jeho výbory, aby případně uplatňovaly právo požádat Komisi o předložení návrhu, který zohledňuje obsah kterékoli úspěšné evropské občanské iniciativy;
33. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost financování evropských občanských iniciativ z rozpočtu EU prostřednictvím evropských programů, jako jsou programy „Evropa pro občany“ a „Práva, rovnost a občanství“, včetně možnosti financování propagačních rozhlasových a televizních programů, vzhledem k tomu, že je třeba zaručit rovnost občanů, že organizátoři evropských občanských iniciativ finanční podporu skutečně potřebují a že v tomto ohledu byla předložena řada pozměňovacích návrhů k rozpočtu EU;
34. vyzývá Komisi, aby pomocí všech možných obezřetnostních opatření zabránila zcizení (a to i prostřednictvím internetových nástrojů) citlivých informací týkajících se signatářů iniciativ, zejména pokud jsou spravovány v podobě souhrnných údajů;
35. vítá zprávu Komise o evropské občanské iniciativě ze dne 31. března 2015 a rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv OI/9/2013/TN a vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu tohoto nástroje zajistila provedení všech odpovídajících právních opatření, která povedou k náležitým dalším krokům, v případě, že je evropská občanská iniciativa považována za úspěšnou; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na různé nedostatky, které se objevily, co nejdříve předložila návrh na revizi nařízení (EU) č. 211/2011 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1179/2011;
36. vyzývá orgány EU, aby prostřednictvím informační kampaně zaměřené na téma evropské občanské iniciativy poskytly nezbytné informace;
37. vyzývá Komisi k pravidelnému podávání zpráv Parlamentu o stavu projednávaných evropských občanských iniciativ, aby tak v rámci svého závazku vůči občanům EU mohl kontrolovat, zda tento nástroj funguje co nejefektivněji; zdůrazňuje, že proces projednávání evropské občanské iniciativy by měl být neustále zdokonalován na základě získaných praktických zkušeností a navíc by měl být v souladu s rozsudky Soudního dvoru Evropské unie;
38. doporučuje využívat všechny dostupné komunikační kanály, zejména platformy sociálních a digitálních médií všech příslušných orgánů EU, k průběžným informačním kampaním, do nichž by byly zapojeny kanceláře a zastoupení EU i vnitrostátní orgány; vyzývá Komisi, aby podpořila vývoj softwarového programu s otevřeným zdrojovým kódem pro evropské občanské iniciativy určeného pro mobilní zařízení; vítá skutečnost, že některé evropské občanské iniciativy dokázaly ovlivnit situaci na místní úrovni;
39. považuje za zásadní zvýšit transparentnost a kvalitu kontrol financování a sponzorování evropských občanských iniciativ, a zajistit tak občanům možnost řádného využití tohoto nástroje participativní demokracie a předejít jeho možnému zneužívání soukromými zájmy;
40. poukazuje na významnou úlohu evropského veřejného ochránce práv při šetření způsobu, jakým Komise nakládá s žádostmi o evropské občanské iniciativy, a to zejména v případech, kdy byla registrace evropské občanské iniciativy zamítnuta;
41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Původ evropské občanské iniciativy je spojen s Konventem a byla navržena jako nástroj, který evropským občanům poskytne možnost podílet se na zahajování legislativních iniciativ. Tento instrument je tedy založen na myšlence, že jakmile začne fungovat, posílí aktivity občanské společnosti a koncepci evropského občanství, zejména v nadnárodním měřítku.
Z různých reakcí občanské společnosti, ale i ze zprávy Komise týkající se prvních tří let existence tohoto nástroje je zjevné, že ať už jsou měřítka úspěšnosti jakákoli, nebyla splněna, neboť ani jediná iniciativa nevedla ke vzniku nové legislativy. Zpráva Komise hovoří o 51 iniciativách (COM(2015)145 final).
Stěžejní myšlenkou této zprávy je hledání cesty, jak zlepšit fungování evropské občanské iniciativy, aby se tento nástroj stal uživatelsky vstřícnějším, a jak odstranit některé překážky, které způsobovaly problémy organizátorům evropských občanských iniciativ.
Je třeba uvést, že některé z těchto problémů nebylo možné předpokládat, nicméně zkušenosti z posledních tří let nabízejí prostor pro inovaci. Komise pravděpodobně provede v roce 2016 celkový přezkum evropské občanské iniciativy a názory Parlamentu na tento nástroj budou podstatné, a to zejména pokud jde o komunikaci názorů široké veřejnosti, tedy názorů těch, kteří se pokusili nástroje evropské občanské iniciativy využít.
STANOVISKO Petičního výboru (*) (1.7.2015)
pro Výbor pro ústavní záležitosti
k evropské občanské iniciativě
(2014/2257(INI))
Navrhovatelka: Beatriz Becerra Basterrechea
(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu
NÁVRHY
Petiční výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá evropskou iniciativu občanů, jak je vymezena v čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jako první nástroj nadnárodní participativní demokracie umožňující občanům přímo spolupracovat s orgány EU a aktivně se zapojit do utváření evropských politik a právních předpisů a doplňující jejich právo předkládat petice Parlamentu a odvolávat se k evropskému veřejnému ochránci práv;
2. vítá zprávu Komise o evropské občanské iniciativě, přičemž uznává, že stále existuje prostor pro zlepšení a tohoto nástroje a jeho podporu; rovněž vítá šetření z vlastního podnětu vedené evropským veřejným ochráncem práv týkající se fungování evropské iniciativy občanů; poukazuje na praktické zkušenosti, které od roku 2012 získali organizátoři evropské občanské iniciativy v mnoha oblastech;
3. vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o stavu probíhajících evropských občanských iniciativ s cílem umožnit mu v rámci jeho závazku vůči občanům EU kontrolovat, zda tento nástroj funguje co nejefektivněji; zdůrazňuje, že by postup evropské občanské iniciativy měl být v souladu se získanými praktickými zkušenostmi neustále zlepšován a navíc by měl být v souladu s rozsudky Soudního dvoru Evropské unie;
4. připomíná, že Parlament již v předchozích usneseních a výročních zprávách vypracovaných Petičním výborem poukazoval na některé nedostatky stávajícího právního rámce a na administrativní zátěž spojenou s uplatňováním evropské občanské iniciativy v praxi v důsledku nedostatečné IT podpory a nesourodého používání v rámci státní správy jednotlivých zemí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve provedla komplexní revizi nařízení o evropské občanské iniciativě a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1179/2011 s cílem odstranit všechny zbývající překážky a vytvořit jasné, jednoduché, uživatelský vstřícné a přiměřené postupy;
5. požaduje zjednodušení a harmonizaci požadavků a postupů týkajících se sběru prohlášení o podpoře prostřednictvím standardizovaných formulářů tím, že se upustí od povinnosti shromažďovat osobní identifikační čísla, protože vytváří rozdíly mezi jednotlivými členskými státy; připomíná, že evropský inspektor ochrany údajů prohlásil, že takové požadavky nejsou nutné; navrhuje uvážit zřízení společného identifikačního nástroje na podporu evropské občanské iniciativy, aby se usnadnil postup pro signatáře a pro další zkoumání možnosti vytvořit zjednodušený dobrovolný online registr EU;
6. vítá úsilí Komise zavést a zlepšit online systém sběru podpisů; uznává však, že je třeba vyvinout další úsilí na úplné přepracování a přizpůsobení tohoto systému; vyzývá Komisi, aby poskytla výborům občanů přístup ke stálému, centralizovanému a bezplatnému serveru, na němž bude možné uchovávat elektronické podpisy v souladu s normami EU na ochranu osobních údajů, zjednodušit software systému pro sběr podpisů online a zajistit, aby určitým skupinám osob, jako jsou občané žijící v zahraničí, osoby se zdravotním postižením a starší lidé, nebylo odepřeno jejich právo podepsat iniciativu;
7. vyzývá Komisi, aby při příští revizi nařízení o evropské občanské iniciativě zvážila nejvhodnější možnosti týkající se doby sběru podpisů, například prodloužení lhůty pro sběr podpisů až na 18 měsíců, nebo přenechání možnosti rozhodnout o datu zahájení období sběru podpisů organizátorům, nebo stanovení lhůty 12 měsíců, jakmile bude dokončena certifikace systému sběru podpisů online;
8. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že od roku 2012 pouze 3 z registrovaných evropských občanských iniciativ dospělo do závěrečné fáze; zdůrazňuje, jak je výrazný pokles počtu nových iniciativ jedním z důsledků nepřiměřených požadavků a zbytečně složitého systému; vyslovuje politování nad nedostatečným legislativním dopadem úspěšných iniciativ a nad odrazujícími opatřeními Komise v návaznosti na úspěšné iniciativy; nesdílí názor Komise na úspěšné provádění nařízení, pokud jde o plné využití potenciálu evropských občanských iniciativ; zdůrazňuje, že evropské instituce a členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu evropské občanské iniciativy a posílení důvěry občanů v tento nástroj;
9. je přesvědčen, že po své revizi má tento nástroj stále potenciál zaangažovat veřejnost a podpořit dialog mezi občany a mezi občany a institucemi EU; zdůrazňuje potřebu propojit systém pro sběr podpisů online s novými příslušnými nástroji sociálních a digitálních médií využívanými pro kampaně po vzoru dalších úspěšných platforem pro vedení kampaní online;
10. doporučuje využívat všechny dostupné komunikační kanály, zejména platformy sociálních a digitálních médií všech příslušných evropských institucí, k průběžným informačním kampaním se zapojením kanceláří a zastoupení EU, jakož i vnitrostátních orgánů; vyzývá Komisi, aby podpořila vývoj softwarového programu s otevřeným zdrojovým kódem pro evropské občanské iniciativy určeného pro mobilní zařízení; vítá skutečnost, že některé evropské občanské iniciativy dokázaly ovlivnit situaci na místní úrovni;
11. vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby používaly ověřovací nástroj evropské občanské iniciativy pro ověřování prohlášení o podpoře vyvinutý v rámci programu řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy;
12. zdůrazňuje, že v rámci dostupných nástrojů na posílení participativní demokracie v celé Unii by měly mít nástroje IT k dispozici také regiony, což by umožnilo větší zapojení občanů do věcí veřejných;
13. vyjadřuje politování nad chybějícími jasnými informacemi o nástroji evropské občanské iniciativy v počáteční fázi, v důsledku čehož se nevytvořilo obecné povědomí o jeho povaze a reakcí na první evropské občanské iniciativy, které Komise zamítla, byla frustrace; připomíná, že tento nástroj má být jednoduchý, jasný, uživatelsky vstřícný a široce propagovaný; zdůrazňuje, že by Komise měla povzbuzovat a podporovat volené zástupce na vnitrostátní a místní úrovni, aby hráli přední roli ve využívání evropských občanských iniciativ;
14. vyjadřuje své obavy ohledně možného střetu zájmů vzhledem k tomu, že Komise sama má výhradní odpovědnost za provedení počáteční právní kontroly, a požaduje, aby tato situace byla v budoucnosti náležitě řešena;
15. domnívá se, že přezkum nařízení o evropské občanské iniciativě by měl být využit rovněž ke zdůraznění hlavních rozdílů mezi evropskou občanskou iniciativou a petičním právem, a to prostřednictvím jednotných informací zveřejněných na internetových stránkách jednotlivých evropských institucí a v jejich propagačních materiálech;
16. vyzývá k tomu, aby instituce při projednávání evropských občanských iniciativ navzájem více spolupracovaly na úrovni EU i na vnitrostátní a místní úrovni a aby poskytovaly organizátorům evropských občanských iniciativ informace a podporu; požaduje zlepšení vícejazyčných internetových stránek o evropské občanské iniciativě, které spravuje Komise, a jednotný soubor pokynů ve všech úředních jazycích Evropské unie o právech a povinnostech organizátorů evropské občanské iniciativy a o správních postupech v celém procesu evropské občanské iniciativy; vítá návrh Evropského hospodářského a sociálního výboru poskytovat zdarma překlady znění evropských občanských iniciativ;
17. vyzývá k tomu, aby byla v budoucnu zřízena stálá jednotná kontaktní místa, a to ve formě přepážek a na internetu, která by poskytovala informace, překladatelské služby a technickou, právní a politickou podporu ohledně evropských občanských iniciativ a která by mohla využívat stávajících zdrojů kontaktních míst zřízených v rámci kontaktních center Europe Direct a zastoupení Komise a informačních kanceláří Parlamentu v členských státech; domnívá se, že takovéto uspořádání by projekt evropské občanské iniciativy přiblížilo občanům;
18. vyzývá Komisi, aby posoudila různé možnosti poskytování administrativní a finanční podpory projektům evropské občanské iniciativy prostřednictvím stávajících rozpočtových položek programů, jako je program Evropa pro občany a program Práva, rovnost a občanství;
19. vyzývá Komisi, aby zvážila jednotné snížení minimálního věku pro podporu evropské občanské iniciativy na 16 let s cílem pobídnout mladší generaci k občanské účasti v záležitostech EU;
20. vybízí Komisi, aby revidovala nařízení o evropské občanské iniciativě s cílem zajistit také transparentnost a institucionální vyváženost rozhodovacího procesu a vyjasnit postup pro rozhodování o právní přípustnosti; bere na vědomí případy projednávané před Soudním dvorem Evropské unie a je přesvědčen, že Soudní dvůr rozhodne, zda Komise uplatňuje přípustnost příliš přísně, a do té doby navrhuje, aby byla organizátorům poskytnuta pomoc při stanovování právního základu jejich návrhu;
21. vyzývá Komisi, aby reagovala na úspěšné evropské občanské iniciativy konkrétnějšími opatřeními a vyšší mírou zapojení a aby poskytla přesvědčivější, konzistentnější a srozumitelnější odůvodnění pro zamítnutí těch evropských občanských iniciativ, které považuje za nepřípustné; připomíná Komisi, že by v případě každé úspěšné evropské občanské iniciativy měla zvážit legislativní návrh; vyzývá Komisi, aby v případech pouze částečné právní přípustnosti navrhla přepracování evropské občanské iniciativy nebo aby přijala ty části, které spadají do oblasti působnosti Komise;
22. vybízí orgány EU, aby zvážily možnost prodiskutovat otázky nastolené iniciativami, které nedosáhly jeden milion podpisů, ale mají více než polovinu požadovaného počtu; připomíná v této souvislosti, že podle článku 218 jednacího řádu Parlamentu může Petiční výbor neúspěšné evropské občanské iniciativy přezkoumat, pokud se domnívá, že je vhodné dále se jimi zabývat;
23. vyzývá, aby Parlament vypracoval o každé úspěšné iniciativě zprávu z vlastního podnětu, o které proběhne rozprava a hlasování na plenárním zasedání; navrhuje, aby v případě, že Komise ve lhůtě 12 měsíců po předložení úspěšné evropské občanské iniciativy nepředloží legislativní návrh, příslušný výbor Parlamentu by měl iniciovat novou zprávu, v níž vyjádří konkrétní legislativní požadavky, přičemž jmenovaný zpravodaj bude konzultovat organizátory evropské občanské iniciativy během dalšího slyšení;
24. považuje za zásadní zvýšit transparentnost a kvalitu kontrol financování a sponzorování evropských občanských iniciativ, aby tento nástroj participativní demokracie mohli občané řádně využívat a aby se předešlo jeho možnému zneužívání soukromými zájmy;
25. vyzývá Komisi, aby objasnila, zda by na základě očekávaných rozsudků Soudního dvora Evropské unie mohli mít občané EU pravomoc navrhovat změny Smluv, a aby v rámci budoucího přezkumu nařízení zvážila návrh, jenž by umožnil evropské občanské iniciativy vyžadující změny Smluv v souladu s článkem 48 SEU;
26. připomíná, že slyšení týkající se úspěšných evropských občanských iniciativ nyní v závislosti na předmětu evropské občanské iniciativy pořádá příslušný výbor, přičemž Petiční výbor je výborem přidruženým; navrhuje, aby se pořádání slyšení ujal Petiční výbor za účasti zúčastněných stran jako neutrální fórum s největšími zkušenostmi s jednáním s občany s cílem zajistit soudržnost a spravedlivé a rovné zacházení na slyšeních týkajících se různých evropských občanských iniciativ; konstatuje, že všichni členové výboru evropské občanské iniciativy by měli obdržet náhradu nákladů vyplývajících z jejich účasti na slyšeních.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
23.6.2015 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Soledad Cabezón Ruiz, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Miriam Dalli, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvie Goddyn, Daniel Hannan, Peter Jahr, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Yana Toom, Bodil Valero, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Elisabetta Gardini, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Kazimierz Michał Ujazdowski, Ángela Vallina, Axel Voss, Rainer Wieland |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Amjad Bashir, Rosa D’Amato |
||||
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (16.7.2015)
pro Výbor pro ústavní záležitosti
k evropské občanské iniciativě
(2014/2257(INI))
Navrhovatelka: Sylvia-Yvonne Kaufmann
NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje skutečnost, že občanská inciativa je prvním nástrojem participativní demokracie, který dává občanům EU, na základě alespoň jednoho milionu prohlášení o podpoře z nejméně jedné čtvrtiny členských států EU, právo zahájit iniciativu – čímž upevňuje jejich novou politickou výsadu – a požádat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh v záležitostech, u nichž se občané domnívají, že je k provádění smluv nezbytně zapotřebí přijmout legislativní akt;
2. vítá zprávu Komise o evropské občanské iniciativě ze dne 31. března 2015, která uznává, že stále existuje prostor pro zlepšení této iniciativy, a určuje řadu možných problémů s cílem tento nástroj zlepšit; vítá také šetření, které provedla z vlastního podnětu evropská veřejná ochránkyně práv, týkající se fungování evropské občanské iniciativy, v němž je uvedeno jedenáct konkrétních návrhů na zlepšení procesu evropské občanské iniciativy;
3. považuje za zásadně důležité, že občané mohou přispívat k výkonu legislativních výsad Unie a přímo se zapojit do zahajování legislativních návrhů;
4. konstatuje, že se do občanské iniciativy zatím zapojilo více než šest milionů občanů EU, že bylo předloženo 51 žádostí o zahájení iniciativy, z nichž však pouze tři iniciativy – „Právo na vodu“ („Right2Water“), „Jeden z nás“ („One of Us“) a „Stop vivisekci“ („Stop Vivisection“) – byly prohlášeny za přípustné, a že šest organizátorů evropské občanské iniciativy, což představuje 30 % všech zamítnutých iniciativ, zpochybnilo zamítnutí žádosti Komisí u Soudního dvora Evropské unie, což ukazuje, že je třeba vykonat ještě mnoho práce, aby evropská občanská iniciativa mohla plně realizovat svůj potenciál; poukazuje na to, že od vstupu příslušného nařízení v platnost v dubnu 2012 museli organizátoři čelit rozličným praktickým obtížím, a na skutečnost, že počet iniciativ klesá;
5. vyzývá k přezkumu dvojí úlohy Komise, která by mohla vyvolat střet zájmů, ale zároveň bere na vědomí skutečnost, že řada organizátorů evropských občanských iniciativ význam a hodnotu působení Komise uznává; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by rozhodnutí mohl přijímat i Parlament, a to zejména vzhledem k tomu, že se jedná o jediný orgán, jehož členy volí přímo občané EU;
6. žádá Komisi, aby s ohledem na obtíže organizátorů s určením příslušných ustanovení smluv a právních předpisů, na nichž se musí platná iniciativa zakládat, zajistila komplexní podporu včetně nezávazného právního poradenství, např. zřízením jasně určených kontaktních míst pro občanskou iniciativu při zastoupeních Komise ve všech členských státech s úkolem poskytovat občanským iniciativám informace a nezbytné poradenství a pomoc; zdůrazňuje však, že v případě zamítnutí žádosti by Komise měla podrobně, transparentně a srozumitelně vysvětlit své politické rozhodnutí veřejnosti a že by současně měla informovat organizátory o příslušných právních otázkách;
7. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zaregistrovat pouze část iniciativy v případě, že celá evropská občanská iniciativa nespadá zcela do pravomocí Komise; domnívá se, že pro takovou registraci by bylo vhodné nejprve konzultovat s předkládajícím výborem občanů;
8. žádá Komisi, aby zlepšila svůj internetový portál a zvýšila jeho srozumitelnost a uživatelskou vstřícnost, zejména pokud jde o informace o jejích pravomocích a podpoře, kterou může úspěšná žádost získat; vzhledem k tomu, že registrace velkého počtu předložených občanských iniciativ byla zamítnuta proto, že tyto iniciativy evidentně nespadaly do oblasti pravomocí Komise, žádá Komisi, aby poskytla jasný seznam oblastí svých pravomocí a vyjasnila postup registrace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se aktivně zapojovala a organizátorům evropských iniciativ poskytovala podrobné pokyny týkající se výkladu příslušných právních předpisů;
9. zdůrazňuje, že je třeba posoudit možnost zavedení harmonizovaného a účinnějšího postupu pro předkládání prohlášení o podpoře, neboť je nepřípustné, aby byli občané EU vyloučeni z podpory občanských iniciativ proto, že členské státy mají odlišné požadavky na poskytování osobních údajů; žádá proto Komisi, aby navrhla jednodušší požadavky na poskytování údajů jednotné ve všech členských státech a usnadnila tak situaci občanům EU, kteří chtějí evropskou občanskou iniciativu podepsat, bez ohledu na zemi, v níž pobývají; v zájmu zjednodušení podpisu prohlášení o podpoře navrhuje, aby bylo zváženo použití mobilních aplikací, přepracování softwaru pro elektronické systémy sběru, a zejména možnost používání digitálního podpisu jakožto prostředku identifikace, přičemž je rovněž třeba brát ohled na potřeby osob se zdravotním postižením; žádá členské státy, aby urychleně přezkoumaly požadavek, aby se k prohlášení o podpoře poskytovalo osobní identifikační číslo, a v případě potřeby jej odstranily, jelikož by tento požadavek mohl pro sběr prohlášení o podpoře představovat zbytečnou administrativní zátěž a rovněž nadbytečný způsob kontroly identity signatáře;
10. vyzývá Komisi, aby využila veškeré veřejné komunikační kanály ke zvýšení povědomí o evropské občanské iniciativě a aby přijala opatření nezbytná k zajištění transparentnosti a k usnadnění komunikace o probíhajících evropských občanských iniciativách, a to například vytvořením aplikací s informacemi, upozorněními a možností podpisu online; zdůrazňuje, že aktivní zapojení občanů do evropských občanských iniciativ významným způsobem závisí i na propagaci těchto iniciativ v členských státech, a navrhuje proto, aby vnitrostátní parlamenty členských států zmiňovaly evropské občanské iniciativy na svých oficiálních webových stránkách;
11. zdůrazňuje svůj postoj, že automatické propojení mezi registrací občanské iniciativy a datem zahájení dvanáctiměsíčního období pro shromáždění prohlášení o podpoře by mělo být zrušeno a že organizátoři evropských občanských iniciativ by měli mít možnost sami si zvolit datum zahájení iniciativy, a to ve lhůtě tří měsíců od registrace iniciativy Komisí;
12. konstatuje také, že období pro sběr prohlášení o podpoře by se mohlo prodloužit na 18 měsíců;
13. konstatuje, že v souvislosti s organizátory občanských iniciativ vznikly otázky týkající se odpovědnosti, neboť výbory občanů nemají právní subjektivitu, a že tento problém je možné vyřešit pouze revizí nařízení; žádá proto Komisi, aby posoudila možnost udělit výborům občanů právní subjektivitu podle čl. 3 odst. 2 nařízení; dále vyzývá, aby byla zavedena opatření ke snížení rizik s cílem podpořit členy výborů evropských občanských iniciativ při přijímání konkrétních podnětů;
14. vítá ochotu Evropského hospodářského a sociálního výboru bezplatně poskytnout iniciátorům iniciativ překladatelské služby, čímž se usnadní šíření občanských iniciativ ve všech úředních jazycích, zejména s ohledem na skutečnost, že použití rodného jazyka je občanským právem; uznává, že se jedná o důležitý příspěvek, jenž podpoří občany a umožní jim účinněji šířit povědomí o otázkách, které je znepokojují, mezi obyvatelstvem EU;
15. podtrhuje význam institucionální rovnováhy v procesu hodnocení žádostí po registraci poté, co byla evropská občanská iniciativa předložena v souladu s článkem 9 nařízení Komisi; žádá proto Komisi, aby zvážila možnost zapojení příslušných evropských orgánů a institucí, jako jsou Evropský parlament, evropský veřejný ochránce práv, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů;
16. poukazuje na významnou úlohu evropského veřejného ochránce práv při šetření, jak Komise nakládá s žádostmi evropských občanských iniciativ, a to zejména v případech, kdy byla registrace evropské občanské iniciativy zamítnuta;
17. žádá Komisi, aby včas předložila příslušný návrh revize nařízení o občanské iniciativě a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1179/2011 s cílem naplnit očekávání evropských občanů a usnadnit používání občanské iniciativy, aby mohla plně rozvinout svůj potenciál.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
13.7.2015 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
17 2 4 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Angel Dzhambazki, Evelyne Gebhardt, Heidi Hautala, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Virginie Rozière |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Ángela Vallina, Bogdan Brunon Wenta |
||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
28.9.2015 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
21 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Jo Leinen, György Schöpflin, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Gerolf Annemans, Sylvie Goulard, Enrique Guerrero Salom, Sylvia-Yvonne Kaufmann, David McAllister, Viviane Reding, Helmut Scholz |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Andrea Bocskor, Mady Delvaux, Ulrike Rodust, Iuliu Winkler |
||||