Postup : 2014/2044(IMM)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0291/2015

Předložené texty :

A8-0291/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/10/2015 - 15.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0356

ZPRÁVA     
PDF 178kWORD 102k
12.10.2015
PE 565.125v03-00 A8-0291/2015

o žádosti, aby byl Béla Kovács zbaven poslanecké imunity

(2014/2044(IMM))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Tadeusz Zwiefka

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti, aby byl Béla Kovács zbaven poslanecké imunity

(2014/2044(IMM))

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl pan Béla Kovács zbaven poslanecké imunity v souvislosti s vyšetřováním, jež vůči němu vede nejvyšší státní zastupitelství Maďarska, kterou zaslal dne 12. května 2014 nejvyšší státní zástupce Maďarska dr. Péter Polt a která byla oznámena v plénu dne 3. července 2014; s ohledem na další vysvětlení, která poskytl dr. Polt ve svých dopisech ze dne 16. října 2014 a ze dne 23. března 2015, a na výměnu názorů s dr. Poltem na schůzi Výboru pro právní záležitosti dne 14. července 2015,

–  poté, co pan Kovács dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 základního zákona Maďarska, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 1 zákona LVII z roku 2004 o statutu maďarských poslanců Evropského parlamentu a § 74 odst. 1 a 3 zákona XXXVI z roku 2012 o Maďarském národním shromáždění,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0291/2015),

A.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Maďarska požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu Béla Kovács zbaven poslanecké imunity, aby mohla být provedena potřebná vyšetřování na základě důvodných podezření a stanoveno, zda je obvinění vůči němu z trestného činu špionáže proti orgánům Evropské unie podle § 261/A aktu C z roku 2012 maďarského trestního zákona podložené; vzhledem k tomu, že podle uvedeného paragrafu je osoba, která se dopustí výzvědné činnosti namířené proti Evropskému parlamentu, Evropské komisi nebo Radě Evropské unie ve prospěch třetí země, která není členem Evropské unie, potrestána v souladu s § 261; vzhledem k tomu, že podle § 261 odst. 1 aktu spáchala osoba, která je shledána vinnou z výzvědné činnosti namířené proti Maďarsku a prováděné ve prospěch cizí moci nebo cizí organizace, trestný čin, který se trestá odnětím svobody na dva roky až osm let;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie požívají členové Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 2 maďarského ústavního zákona požívají členové vnitrostátního parlamentu imunity; vzhledem k tomu, že podle § 10 odst. 2 zákona LVII z roku 2014 o statutu maďarských poslanců Evropského parlamentu požívají poslanci Evropského parlamentu imunity přiznávané poslancům maďarského parlamentu; vzhledem k tomu, že podle § 74 odst. 1 aktu č. XXXVI z roku 2012 o Národním shromáždění lze proti poslanci zahájit či vést trestní řízení nebo přijmout donucovací opatření v rámci trestního řízení výhradně na základě předchozího souhlasu Národního shromáždění; vzhledem k tomu, že podle § 74 odst. 3 téhož aktu podává žádost o zbavení poslanecké imunity nejvyšší státní zástupce s cílem zahájit vyšetřování;

D.  vzhledem k tomu, že maďarský Nejvyšší soud rozhodl ve věci Bf.I.2782/2002 o tom, že se poslanecká imunita omezuje na trestní věci a nerozšiřuje se na opatření, jež nejsou řízena trestním řádem a jsou zaměřena na prevenci, odhalování a dokazování trestných činů;

E.  vzhledem k tomu, že podle § 261/A aktu C z roku 2012 (maďarského trestního zákona), je trestný čin, v souvislosti s nímž je vedeno vyšetřování proti Bélovi Kovácsovi, trestným od 1. ledna 2014;

F.  vzhledem k tomu, že tedy vyšetřování a jakékoli následné obvinění, v souvislosti s nímž se žádá o zbavení imunity, je omezeno na skutky, k nimž došlo po 1. lednu 2014;

G.  vzhledem k tomu, že v souladu s judikaturou maďarského Nejvyššího soudu bylo shromažďování důkazů podle zákona CXXV z roku 1995 o národních bezpečnostních službách před tímto datem zákonné a nevyžaduje zbavení poslanecké imunity;

H.  vzhledem k tomu, že v dané věci bude provádět vyšetřování ústřední útvar pro vyšetřování nejvyššího státního zastupitelství; vzhledem k tomu, že podle čl. 29 odst. 1 maďarského základního zákona jsou nejvyšší státní zástupce a nejvyšší státní zastupitelství nezávislé, provádějí své úkoly dané ústavou nezávisle na vnějších organizacích a postupují v souladu s presumpcí neviny;

I.  vzhledem k tomu, že zrušení imunity Bély Kovácse by se mělo řídit podmínkami stanovenými v čl. 9 odst. 6 jednacího řádu;

J.  vzhledem k tomu, že Parlament nenašel v tomto případě žádný důkaz, že by se jednalo o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že žádost o zbavení poslanecké imunity byla vydaná v souvislosti s řízením s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu.

1.  rozhodl se zbavit Bélu Kovácse poslanecké imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému maďarskému orgánu a Bélu Kovácsovi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Základní informace

Na zasedání dne 3. července 2014 předseda podle č. 9 odst. 1 jednacího řádu oznámil, že od maďarského nejvyššího státního zástupce dr. Polta obdržel dopis se žádostí o zbavení Bély Kovácse poslanecké imunity.

Podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu předseda postoupil tuto žádost Výboru pro právní záležitosti.

Vzhledem k tomu, že Evropský parlament nemohl převzít důvěrnou přílohu k původnímu dopisu dr. Polta, poskytl dr. Polt další vysvětlení ve svých dopisech ze dne 16. října 2014 a ze dne 23. března 2015 a na schůzi Výboru pro právní záležitosti konané dne 14. července 2015 s ním byla uspořádána výměna názorů.

Žádost, aby byl pan Béla Kovács zbaven poslanecké imunity, byla podána proto, aby mohlo být na základě důvodných podezření vedeno vyšetřování s cílem stanovit, zda má být pan Kovács obviněn z trestného činu špionáže proti orgánům Evropské unie podle § 261/A aktu C z roku 2012 (maďarského trestního zákona), Podle tohoto paragrafu se osoba, která se dopustí výzvědné činnosti namířené proti Evropskému parlamentu, Evropské komisi nebo Radě Evropské unie ve prospěch třetí země, která není členem Evropské unie, potrestá v souladu s § 261, odst. 1 aktu z roku 2012, podle něhož spáchala osoba, která je shledána vinnou z výzvědné činnosti namířené proti Maďarsku a prováděné ve prospěch cizí moci nebo cizí organizace, trestný čin, který se trestá odnětím svobody na dva roky až osm let.

Podle § 261/A aktu C z roku 2012 (maďarského trestního zákona) je trestný čin, v souvislosti s nímž je Béla Kovács vyšetřován, trestný od 1. ledna 2014.

Podle informací, které poskytl nejvyšší státní zástupce, byly skryté kontakty pana Kovácse s ruskými výzvědnými službami poprvé odhaleny v roce 2010 Maďarským úřadem pro ochranu ústavy během jeho vyšetřování činnosti některých zahraničních státních příslušníků. Podle judikatury maďarského nejvyššího soudu bylo toto shromažďování důkazů v souladu se zákonem CXXV z roku 1995 o národních bezpečnostních službách před 1. lednem 2014 zákonné a nevyžadovalo zbavení poslance imunity.

Státní zástupce objasnil, že vyšetřování a jakékoli následné obvinění, v souvislosti s nimiž je požadováno zbavení imunity, jsou omezeny na skutky, které nastaly po 1. lednu 2014.

Je třeba dále uvést, že trestní vyšetřování bude provádět ústřední útvar pro vyšetřování nejvyššího státního zastupitelství a že podle čl. 29 odst. 1 maďarského základního zákona jsou nevyšší státní zástupce a nevyšší státní zastupitelství nezávislé, provádějí své ústavní povinnosti nezávisle na jakékoli vnější organizaci a postupují v souladu se zásadou presumpce neviny.

Pan Kovács namítl, že vzhledem k tomu, že § 261/A zákona C z roku 2012 je v platnosti pouze od 1. ledna 2014, nemůže být obviňován za skutky, jichž se dopustil před tímto datem, protože článek 49 Listiny základních práv odráží obecnou zásadu nullum crimen sine lege, stanovící, že nikdo nemůže být obviněn z jakéhokoli trestného činu nebo opomenutí, které nebyly trestným činem podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva v době, kdy byly spáchány. Pan Kovács dále argumentuje tím, že jeho aktivity v roce 2014 nespadají pod § 261/A.

Pan Kovács dále argumentuje tím, že jeho sledování bylo nezákonné a bylo porušením zásady presumpce neviny, že §118 odst. 5 zákona CLXXXVI z roku 2013, který činí trestnou špionáž proti orgánům EU, byl přijat konkrétně za účelem učinit jednání pana Kovácse trestným a že klasifikace celého případu je nezákonná a neodůvodněná.

2. Právní předpisy a postupy týkající se imunity poslanců Evropského parlamentu

Články 8 a 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie znějí takto:

Článek 9

V průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové:

a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu,

b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.

Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit.

Vzhledem k tomu, že se zbavení imunity má týkat Maďarska, použije se v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) maďarský právní předpis o poslanecké imunitě. Podle čl. 4 odst. 2 maďarského základního zákona požívají členové vnitrostátního parlamentu imunity. Podle § 10 odst. 2 zákona LVII z roku 2004 o statutu maďarských poslanců Evropského parlamentu požívají poslanci Evropského parlamentu stejné imunity, jako je imunita poslanců maďarského parlamentu, a § 74 odst. A zákona XXXVI z roku 2012 o národním shromáždění stanoví, že trestní řízení lze zahájit nebo vést a donucovací opatření podle trestního řádu lze použít vůči poslanci pouze s předchozím souhlasem Národního shromáždění. Konečně podle § 74 odst. 3 téhož aktu podává žádost o zbavení poslanecké imunity nejvyšší státní zástupce.

Čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu Evropského parlamentu znějí takto:

Článek 6

Zbavení poslanecké imunity

1. Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity Parlament jedná v zájmu zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností. Žádost o zbavení poslanecké imunity se posuzuje v souladu s články 7, 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie a se zásadami uvedenými v tomto článku.

(...)

Článek 9

Imunitní řízení

1. Každá žádost o zbavení poslanecké imunity, s níž se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu Parlamentu, nebo žádost současného či bývalého poslance o ochranu jeho výsad a imunit je oznámena v plénu a postoupena příslušnému výboru.

Poslanec nebo bývalý poslanec může být zastupován jiným poslancem. Jiný poslanec však nesmí podat žádost bez souhlasu poslance, kterého se týká.

2. Výbor projedná žádosti o zbavení poslanecké imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit neprodleně, avšak s přihlédnutím k jejich poměrné složitosti.

3. Výbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí, kterým doporučí přijetí či zamítnutí žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit.

4. Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven poslanecké imunity či zda má být jeho imunita ochráněna.

5. Dotyčný poslanec musí dostat příležitost vyjádřit se; může předložit jakékoli

dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci, a může být zastoupen jiným poslancem.

Poslanec nesmí být přítomen rozpravám o žádosti o zbavení jeho poslanecké imunity či o její ochranu, s výjimkou jeho slyšení.

Předseda výboru vyzve poslance k tomu, aby se v uvedený den a v uvedenou dobu k záležitosti vyjádřil. Poslanec se může svého práva na vyjádření vzdát.

Pokud se poslanec v návaznosti na tuto výzvu k vyjádření nedostaví, má se za to, že se svého práva na vyjádření vzdal, pokud nepožádal o to, aby byl ze slyšení v uvedený den a v uvedenou dobu omluven a svou žádost nezdůvodnil. O tom, zda lze žádosti o omluvu vzhledem k uvedeným důvodům vyhovět, rozhoduje předseda výboru. Proti tomuto rozhodnutí není možné se odvolat.

Pokud předseda výboru žádosti o omluvu vyhoví, vyzve poslance, aby se k dané záležitosti vyjádřil v jiný den a v jinou dobu. Jestliže poslanec nedodrží tuto druhou výzvu k vyjádření, postup pokračuje, aniž by byl poslanec vyslechnut. Další žádosti o omluvu či slyšení se již nepřijímají.

(...)

7. Výbor může předložit odůvodněné stanovisko k pravomoci daného orgánu a k přípustnosti žádosti, ale za žádných okolností se nesmí vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu.

(...)

3. Odůvodnění navrženého rozhodnutí

Tento případ splňuje na základě výše uvedených skutečností podmínky pro uplatnění článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

V souladu s ustanoveními uvedeného článku požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných poslancům parlamentu vlastního státu.

Za účelem přijetí rozhodnutí o tom, zda imunitu svého poslance ochránit, nebo ne, uplatňuje Evropský parlament vlastní důsledné zásady. Jednou z těchto zásad je ta, že ochrana poslanecké imunity se obvykle zamítá, pokud se na trestný čin vztahuje článek 9 protokolu č. 7, za předpokladu, že se nejedná o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že případ byl dán k soudu s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu.

Po výměně dopisů s vnitrostátními orgány, slyšení s dotyčným poslancem, zaslání písemných podání, vyčerpávající diskusi v příslušném výboru a dodatečné požadované výměně názorů s nejvyšším státním zástupcem se dospělo k názoru, že v této věci se nejedná o fumus persecutionis.

Konkrétněji, pokud jde o argument založený na zásadě nullum crimen sine lege, vyplývá jasně z prohlášení nejvyššího státního zástupce, že vyšetřování a jakékoli následné obvinění, v souvislosti s nimiž se žádá o zbavení imunity, se omezuje na skutky, k nimž došlo po 1. lednu 2014 jakožto dni, v němž nabyl účinnosti § 261/A aktu C z roku 2012 (maďarského trestního zákona). Kromě toho podle čl. 29 odst. 1 maďarského základního zákona plní veřejný žalobce své ústavou vymezené úkoly nezávisle na jiných subjektech a na jakémkoli vlivu a postupuje v souladu se zásadou presumpce neviny. Konečně není na Parlamentu posuzovat v řízení o zbavení imunity tvrzení pana Kovácse, že jeho aktivity v roce 2014 nespadají pod § 261/A.

Podobně další argumenty pana Kovácse předpokládající fumus persecutionis se zdají být nepodložené nebo nespadající do rámce řízení o zbavení poslanecké imunity.

Za prvé, s ohledem na výše uvedenou judikaturu maďarského Nejvyššího soudu, podle níž se poslanecká imunita omezuje na trestní řízení a nerozšiřuje se na opatření neupravená trestním zákonem zaměřená na prevenci, odhalování nebo prokazování zločinu, není jeho tvrzení o nezákonnosti jeho sledování podstatné pro řízení o zbavení poslanecké imunity, zejména protože jeho údajné kontakty s pracovníky ruských zpravodajských služeb byly poprvé zjištěny maďarským úřadem na ochranu ústavy během jeho vyšetřování činnosti některých cizích státních příslušníků, a nikoli samotného pana Kovácse.

Za druhé tvrzení, že jde o porušení presumpce neviny a že § 118 odst. 5 Aktu CLXXXVI z roku 2013 trestně stíhající špionáž proti orgánům Unie byl přijat speciálně proto, aby se chování pana Kovácse stalo trestným, a že klasifikace celé věci je nezákonná a neodůvodněná, nesouvisí se žádostí o zbavení imunity, která byla vydána proto, aby mohlo proběhnout vyšetřování na základě důvodného podezření za účelem zjištění, zdá má být vzneseno obvinění.

Podle důkladné analýzy představují tato tvrzení pouze námitky či obranu před hypotetickým trestním stíháním, které dosud nebylo zahájeno a možná nikdy zahájeno nebude. I sám pan Kovács totiž uznal, že oficiálně není podezřelým. A opět, skutečnost, že nejvyšší státní zástupce je ústavně nezávislý a jedná v souladu s presumpcí neviny, stačí k rozptýlení jakýchkoli obav z fumus persecutionis.

Konečně se zdůrazňuje, že zbavení imunity není v žádném případě soudem o vině či nevině daného poslance.

4. Závěr

Na základě výše uvedených úvah a v souladu s čl. 9 odst. 3 jednacího řádu doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Bélu Kovácse poslanecké imunity.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.10.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Kostas Chrysogonos, Mady Delvaux, Laura Ferrara, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heidi Hautala, Virginie Rozière

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Péter Niedermüller

(1)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.

Právní upozornění - Ochrana soukromí