Postup : 2015/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0308/2015

Předložené texty :

A8-0308/2015

Rozpravy :

PV 23/11/2015 - 17
CRE 23/11/2015 - 17

Hlasování :

PV 24/11/2015 - 5.8
CRE 24/11/2015 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0403

ZPRÁVA     
PDF 270kWORD 264k
21.10.2015
PE 560.600v03-00 A8-0308/2015

o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice

(2015/2104(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Paavo Väyrynen

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice

(2015/2104(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o EU a OSN, zejména doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(1) a usnesení ze dne 11. května 2011 o EU jako globálním hráči: její role v mnohostranných organizacích(2),

  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 týkající se priorit EU pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN,

  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů(3), která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN, ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se má na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,

  s ohledem na vůbec první prohlášení předsedy Rady bezpečnosti ze dne 14. února 2014, jenž se vyjádřil k roli, kterou EU sehrává při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti(4),

  s ohledem na prohlášení ze světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii a související netoleranci, která se konala v roce 2001 v Durbanu,

  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnější politiky, která byla zveřejněna v březnu 2015 a nazvanou „Reforma OSN: aktuální stav a další směřování“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0308/2015),

Cíle a globální síly EU

A.  vzhledem k tomu, že budoucnost Evropské unie je propojena s celosvětovým mírem, bezpečností, vývojem a lidskými právy; vzhledem k tomu, že výzvy, kterým EU čelí, vyžadují globální řešení a globální otázky vyžadují zapojení Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že zásady a cíle vnější politiky EU jsou zakotveny v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a jsou úzce propojeny se zásadami a cíli OSN; vzhledem k tomu, že článek 21 SEU výslovně požaduje dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;

C.  vzhledem k tomu, že EU má jedinečný potenciál zmobilizovat zdroje napříč celou řadou diplomatických, bezpečnostních, obranných, hospodářských, rozvojových a humanitárních nástrojů - zcela v souladu s ustanoveními Charty OSN; vzhledem k tomu, že využití těchto nástrojů na základě komplexního přístupu poskytuje EU jedinečnou flexibilitu, pokud jde o účinná řešení těch nejnáročnějších cílů v oblasti bezpečnosti;

D.  vzhledem k tomu, že EU se pod záštitou OSN aktivně podílí na podpoře míru, bezpečnosti a pokroku prostřednictvím své Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

E.  vzhledem k tomu, že EU ochraňuje své hodnoty, základní zájmy, bezpečnost, nezávislost a integritu a zasazuje se o zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu z roku 1975 a v souladu s cíli Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990; vzhledem k tomu, že EU je členem systému kolektivní bezpečnosti OSN i oblastních dohod, jejichž existenci předpokládá kapitola VIII Charty OSN;

F.  vzhledem k tomu, že EU podporuje udržitelný hospodářský, sociální a environmentální pokrok rozvojových zemí, přičemž jejími prvořadými cíli jsou vymýcení chudoby, podpora trvalého míru a stability a boj proti sociálním nerovnostem, a že poskytuje humanitární pomoc obyvatelům, zemím a regionům zasaženým různými krizemi, ať už přírodními či zapříčiněnými člověkem;

G.  vzhledem k tomu, že EU je vůdčí velmocí v různých vzájemně provázaných oblastech politiky: v obchodě, rozvoji, humanitární pomoci, životním prostředí a lidských právech;

H.  vzhledem k tomu, že EU usiluje o udržitelnost životního prostředí a za tímto účelem podporuje mezinárodní opatření a akce usilující o zachování a zlepšování kvality životního prostředí a také prosazuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

I.  vzhledem k tomu, že EU plní také vůdčí úlohu v politice životního prostředí, zejména v boji proti změně klimatu, nejen proto, že z tohoto hlediska patří k vedoucím velmocem a stanovuje si ambiciózní cíle, ale i z toho důvodu, že se v rámci celosvětových jednání vždy zasazuje o přijímání závazných dohod a konkrétních a měřitelných opatření;

J.  vzhledem k tomu, že EU upevňuje podstatu sociální udržitelnosti a řádné správy věcí veřejných tím, že konsoliduje, podporuje a propaguje demokracii, zásady právního státu, lidská práva a zásady mezinárodního práva;

K.  vzhledem k tomu, že EU v souladu se svými smlouvami prosazuje mezinárodní systém založený na silnější mnohostranné spolupráci a kvalitní globální správě a řízení a je zastáncem účinného multilateralismu, jehož jádrem je OSN; vzhledem k tomu, že tato podpora účinného multilateralismu vychází z přesvědčení, že mezinárodní společenství potřebuje účinný mnohostranný systém založený na univerzálních právech a hodnotách, má-li úspěšně reagovat na celosvětové krize, výzvy a hrozby;

L.   vzhledem k tomu, že vnější politika EU klade důraz především na dvoustranné vztahy, spolupráci a partnerství se zeměmi, skupinami zemí a jinými regionálními a mezinárodními organizacemi na celém světě; vzhledem k tomu, že v průběhu posledních desetiletí věnovala zvláštní pozornost geopolitickým cílům a zájmům svých sousedů na východě a jihu; vzhledem k tomu, že EU rovněž udržuje zvláštní vztahy s africkými zeměmi a ve svých činech věnuje zvláštní pozornost výzvám, kterým tyto země čelí;

M.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s rostoucí provázaností světa musí EU upevňovat svou roli jak v dvoustranných vztazích, tak na mnohostranných fórech;

N.  vzhledem k tomu, že EU se účastní a hraje významnou roli v mezinárodních jednáních a mediaci, zejména v jednáních mezi skupinou E3/EU3+3 a Íránem a v mírovém procesu na Blízkém východě;

O.  vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním uskupením na světě, a hraje tudíž důležitou roli v dvoustranných a mnohostranných obchodních ujednáních a že vyvinula opatření aktivní obchodní politiky pro podporu hospodářského růstu, snížení chudoby a ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů;

P.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími finančními přispěvateli do souhrnného rozpočtu OSN a že rovněž přispívají na její humanitární pomoc, oficiální rozvojovou pomoc (ODA) a operace k udržení míru; vzhledem k tomu, že rozvojové politiky EU jsou velmi důležité, jelikož aktivně prosazují snížení chudoby a hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost, čímž posilují mír a bezpečí; vzhledem k tomu, že EU je smluvní stranou více než 50 mnohostranných dohod a úmluv OSN jako jediný účastník, který není státem;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je velmi horlivým ochráncem a propagátorem lidských práv, základních svobod, kulturních hodnot, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se těchto zásad jsou zahrnuty ve všech dvoustranných partnerstvích EU a mají ústřední postavení v její vícestranné politice; vzhledem k tomu, že EU je velkým zastáncem mezinárodní spravedlnosti;

R.  vzhledem k tomu, že EU hraje významnou roli při podpoře operací OSN v oblastech společného zájmu, především při ochraně civilistů, a to zejména žen a dětí postižených ozbrojeným konfliktem;

S.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU, která je uznávána v jejích smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že EU přijala úkol začlenit rovnost žen a mužů do všech svých činností a oblastí politik, včetně vnějších politik a politik rozvojové spolupráce;

T.  vzhledem k tomu, že lidstvo má společné hodnoty a zájmy; vzhledem k tomu, že zatížení a přínos by při řešení společných problémů a prosazování společných cílů a hodnot měly být spravedlivě rozloženy;

Struktura Organizace spojených národů

U.  vzhledem k tomu, že struktura OSN je hlavním globálním fórem pro zlepšení globální správy a řízení a jako taková představuje nejlepší fórum pro prosazování hodnot a zájmů EU;

V.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem po druhé světové válce bylo zachování míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Charta OSN přisuzovala ústřední úlohu prosazování hospodářského a sociálního rozvoje a lidských práv; vzhledem k tomu, že od počátku 70. let se v agendě OSN objevují otázky životního prostředí; vzhledem k tomu, že zpráva Brundtlandové nazvaná „Naše společná budoucnost“ definovala v roce 1987 pojem udržitelného rozvoje jako „rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své“; vzhledem k tomu, že v roce 1992 na konferenci v Riu (UNCED) byly politiky v oblasti rozvoje a životního prostředí sloučeny v nový nástroj efektivního snižování chudoby a prosazování udržitelného rozvoje na celém světě;

W.  vzhledem k tomu, že struktura OSN pokrývá všechny oblasti spolupráce, přičemž ústřední roli v ní hraje Rada bezpečnosti, která odpovídá především za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a které pomáhají podpůrné a poradní orgány;

X.  vzhledem k tomu, že struktura OSN je tvořena 19 specializovanými agenturami, mezi nimi FAO, IFAD, MOP, MMF, UNESCO, UNIDO, WHO a Skupinou Světové banky spolu s 11 fondy a programy, mezi nimi UNCTAD, UNDP, UNEP, UNFPA, UNHCR, UNICEF, UN Women a WFP,(5) a také 9 výkonnými komisemi, 5 regionálními komisemi a několika dalšími orgány podobného typu; vzhledem k tomu, že i organizace jako např. Světová obchodní organizace a Mezinárodní agentura pro atomovou energii jsou propojené se strukturou OSN;

Y.  vzhledem k tomu, že většina výše uvedených agentur, fondů, programů, komisí a výborů pracuje pod záštitou Ekonomické a sociální rady a Valného shromáždění, kterým se některé z uvedených subjektů přímo odpovídají;

Z.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy hrají zásadní roli v prosazování zásad a cílů OSN a v řešení společných problémů lidstva; vzhledem k tomu, že na druhou stranu Evropa potřebuje globální partnery pro řešení svých vlastních problémů v oblastech, jako je bezpečnost, ochrana životního prostředí, lidská práva, migrace, zaručení práva na azyl a finanční nestabilita;

AA.  vzhledem k tomu, že EU nese zvláštní odpovědnost za udržování míru, rozvoj a lidská práva ve svém sousedství;

AB.  vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby opatření přijatá v rámci OSN dodržovala mezinárodní právo; vzhledem k tomu, že trestné činy spáchané pod mandátem OSN nesmírně poškozují důvěryhodnost této organizace a neměly by zůstat nepotrestány;

AC.  vzhledem k tomu, že země jsou rozděleny podle zeměpisných oblastí, což často vede k tomu, že skupiny zemí hlasují jako bloky; vzhledem k tomu, že státy, které jsou členy Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) často samy systematicky porušují lidská práva, čímž oslabují účinnost a důvěryhodnost UNHRC jako celku;

AD.  vzhledem k tomu, že výtěžek pocházející z rabování a pašování kulturních a náboženských památek a předmětů v Iráku a Sýrii příslušníky ISIS/Dá‘iš pomáhá financovat teroristickou činnost této organizace; vzhledem k tomu, že UNESCO a jeho úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků hrají ústřední úlohu v zajištění mimořádné ochrany syrského a iráckého kulturního dědictví;

AE.  vzhledem k tomu, že EU a OSN úzce spolupracují na nejchoulostivějších krizových scénářích, zejména na Blízkém východě a v Severní Africe; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení politického a mírového řešení těchto krizí musí jejich úsilí ještě zesílit;

AF.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 dojde ve Valném shromáždění OSN k rozpravě a rozhodnutí o obnovení mandátu Fóra pro správu internetu (IGF); vzhledem k tomu, že Parlament vyzval shromáždění, aby mandát IGF obnovilo a posílilo jak jeho zdroje, tak model správy internetu, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran;

EU v rámci struktury OSN

1.  připomíná, že EU a její členské státy sdílí hodnoty a zásady Charty OSN, jak stanoví čl. 21 odst. 1 SEU, a náleží jim zásadní úloha v prosazování těchto zásad i cílů OSN prostřednictvím své vnější činnosti; domnívá se, že EU potřebuje globální partnery, má-li úspěšně plnit své cíle v oblasti zahraniční politiky, zejména pokud jde o mír a bezpečnost, terorismus, organizovanou trestnou činnost, regionální konflikty, nefunkčnost států a šíření zbraní hromadného ničení;

2.  domnívá se, že bezpečnostní situace v EU je v důsledku velkého počtu dlouhodobých nebo nově vznikajících bezpečnostních problémů čím dál nestabilnější a proměnlivější; soudí, že konflikt na východě Ukrajiny, konflikty v Sýrii a v Iráku a vzestup teroristické organizace Islámský stát, libyjská krize a hrozící terorismus v Africe (zejména v oblasti Sahelu, v Libyi a v oblasti Afrického rohu) představují závažné globální hrozby vyžadující globální odpovědi; domnívá se, že EU se s těmito hrozbami nemůže potýkat sama, ale že potřebuje podporu mezinárodních partnerů;

3.  vítá skutečnost, že EU a její členské státy se mnoha způsoby aktivně podílejí na práci ve struktuře OSN a že k ní přispívají, což by mělo být viditelnější;

4.  vítá rovněž významný příspěvek EU k rozvojové a humanitární pomoci po celém světě; připomíná, že EU a její členské státy jsou dohromady největším světovým přispěvatelem k rozvojové a humanitární pomoci;

5.  připomíná, že EU se stala skutečným mezinárodním aktérem a že v souladu s tím má „rozšířený pozorovatelský“ status v OSN, kdy jí náleží právo vystupovat na zasedáních Valného shromáždění OSN v rozpravách mezi představiteli hlavních skupin a před jednotlivými státy, právo předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, právo na odpověď a právo vznášet procesní námitky a předávat dokumenty;

6.  připomíná dále, že v rámci OSN zastupuje EU celá řada činitelů: předseda Evropské rady, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, delegace Evropské komise a EU a také jejích 28 členských států, z nichž dva (Francie a Spojené království) jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) disponujícími právem veta; trvá na tom, že členské státy EU jsou na základě Smlouvy vázány k tomu, aby koordinovaly svou činnost na všech mezinárodních fórech;

Jak lépe dosáhnout cílů v oblasti zahraniční politiky EU v rámci OSN

7.  je přesvědčen o tom, že k tomu, aby EU lépe dosáhla svých cílů v oblasti zahraniční politiky, jak jsou zakotveny ve Smlouvě, měla by usilovat o posílení globální správy a řízení uvnitř struktury OSN a zvýšit svůj vliv a vliv členských států v této struktuře; připomíná, že se EU zavázala k aktivní podpoře komplexní reformy struktury OSN s cílem posílit její legitimitu, regionální zastoupení a její transparentnost, odpovědnost a schopnost účinně reagovat na komplexní, mnohostranné výzvy současnosti; zdůrazňuje zejména důležitost oživení činnosti Valného shromáždění;

8.  zdůrazňuje, že v rámci Valného shromáždění by EU měla mít posílenou úlohu zahrnující dostatečnou míru viditelnosti a politického vlivu, která by jí umožnila lépe dostát mezinárodním závazkům, což je v souladu s rezolucí Valného shromáždění ze dne 3. května 2011(6);

9.  znovu připomíná, že podporuje úlohu parlamentů a regionálních shromáždění ve struktuře OSN;

10.  vyzývá členy Rady bezpečnosti, aby v úzké spolupráci se Všeobecným shromážděním přezkoumaly a revidovaly neprůhledný postup výběru generálního tajemníka OSN a aby zajistily spravedlivé příležitosti uchazečům o toto místo jak z řad mužů, tak žen; vyzývá všechny orgány OSN a zejména Radu bezpečnosti, aby věnovaly dostatečnou pozornost začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci OSN a vyzývá členské státy EU, aby stály v čele tohoto úsilí tím, že budou pobízet a podporovat ženy, aby se o toto místo ucházely; vyjadřuje přání, aby byla do funkce generálního tajemníka OSN příště zvolena žena; vyzývá EU, aby podporovala agenturu UN Women v její činnosti v oblasti diskriminace na základě pohlavní identity a jejího vyjádření;

11.  zdůrazňuje stávající priority EU stanovené pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN, které znovu opakují dlouhodobý požadavek Unie, aby OSN racionalizovala své struktury, rozpočet a pracovní metody, a nevyhýbala se přitom složitým tématům, jako je reforma Rady bezpečnosti;

12.  zdůrazňuje, že Valné shromáždění, které zastupuje vlády všech členských zemí, musí mít prostředky a postupy k tomu, aby usměrňovalo strukturu OSN a koordinovalo všechny jeho aktivity;

13.  je přesvědčen, že Rada bezpečnosti musí být reformována, aby odrážela novou realitu světa a efektivněji se zabývala současnými a budoucími bezpečnostními výzvami; vybízí země, aby se zdržely uplatňování práva veta v případech genocidy a zločinů proti lidskosti;

14.  s ohledem na zásluhy EU v oblasti míru a bezpečnosti ve světě a na cíl posílit evropskou zahraniční politiku vytýčený v Lisabonské smlouvě připomíná dlouhodobý cíl EU získat křeslo v rozšířené Radě bezpečnosti a znovu vyzývá k celoevropské diskusi o této reformě; znovu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku (VP/HR), aby usilovala o společný postoj EU v záležitostech spadajících do pravomoci Rady bezpečnosti a aby zlepšila stávající mechanismy spolupráce s cílem zajistit, aby členské státy EU, které jsou členy Rady bezpečnosti, hájily v rámci tohoto fóra společné postoje EU; připomíná, že v souladu s článkem 34 SEU členské země EU, které jsou členy RB OSN, průběžně informují ostatní členské státy a vysokou představitelku a hájí postoje a zájmy Unie; připomíná dále, že pokud EU vymezila postoj k některé otázce, která je na pořadu jednání RB OSN, požádají uvedené státy, aby byla vysoká představitelka vyzvána k přednesení postoje Unie;

15.  připomíná, že kapitola VIII Charty OSN prosazuje významnější úlohu regionálních a subregionálních organizací v rámci OSN a vyzývá EU a OBSE, aby usilovaly o větší zapojení do globální správy a řízení, a to jak zapojení své, tak zapojení dalších regionálních organizací;

16.  domnívá se, že EU by měla prostřednictvím intenzivnější spolupráce s OSN více využívat svých partnerství se specializovanými agenturami, fondy, programy, komisemi a výbory; vyzývá k posílení koordinace EU v radách těchto orgánů s cílem zajistit, aby EU vystupovala jednotným hlasem;

17.  zdůrazňuje, že lepší dosažení cílů v oblasti zahraniční politiky EU, včetně propagace základních hodnot, předpokládá kromě zavedení potřebných reforem v OSN efektivnější koordinaci různých rozměrů její vnější politiky, jak na dvoustranné, tak mnohostranné úrovni; opakuje svou výzvu k posílení viditelnosti činů a pomoci EU ve všech vícestranných fórech a v terénu;

18.  vyzývá EU, aby účinněji koordinovala svou činnost v oblasti humanitární pomoci, mj. prostřednictvím spolupráce GŘ ECHO s příslušnými agenturami OSN, tak aby bylo dosaženo optimální účinnosti omezených zdrojů a aby nedocházelo k jejich zbytečnému překrývání;

19.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU a OSN, aby zcela dodržovaly a prováděly finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA); žádá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění FAFA a souvisejících pokynů, aby určila oblasti, které je třeba zlepšit, a aby v této věci předložila vhodné návrhy;

20.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi EU a UNDP v oblasti účinnosti pomoci; vyzdvihuje závazek zakotvený v globálním partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a vybízí k přijetí závazku k tomuto partnerství všechny státy a subjekty soukromého sektoru;

21.  domnívá se, že Evropský soud pro lidská práva velmi úspěšně přispívá k pokroku, jehož Evropa dosáhla v oblasti dodržování lidských práv, a že může sloužit jako vzor pro jiné regiony;

22.  vyzývá ke zlepšení nástrojů prevence a včasného varování a posílení kapacit OSN k vyjednávání a dále žádá koherentnější a dosažitelnější mandáty pro budování míru a mírové operace zahrnující lidskoprávní aspekt a jasné strategie k ukončení operací; vybízí členské státy EU, aby na budování míru a mírové operace poskytovaly významnější podporu a vyzývá EU, aby posílila své zprostředkovatelské úsilí o řešení konfliktů; s ohledem na nedávné krutosti a porušování lidských práv ze strany některých extremistických a teroristických skupin, a přetrvávající sexuální násilí během konfliktů včetně znásilnění jako válečné zbraně; naléhavě žádá Radu bezpečnosti, aby v souladu s doktrínou „odpovědnost za ochranu“ stanovila ambiciózní soubor nástrojů a prostředků pro zajištění účinné prevence těchto krutostí a aby dodržovala právní stát a mezinárodní humanitární právo a aby podněcovala členské státy OSN k boji proti obchodování s lidmi a k tomu, aby ostře zakročily proti náboru členů teroristických skupin a jejich financování tím, že budou znemožňovat a potírat nábor, organizování, přesuny a vyzbrojování teroristů a financování jejich cest a činnosti;

23.  je přesvědčen o tom, že EU musí dát najevo silnou a odhodlanou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, zejména posílením a rozšířením svých vztahů s OSN, především pak s Radou bezpečnosti, a zajištěním rychlé ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který definuje zločin agrese, ze strany členských států; připomíná, že primární odpovědnost za postavení pachatelů před soud nesou samotné státy, a zastává názor, že Mezinárodní trestní soud by měl vykonávat svou pravomoc v případech, kdy nejsou vnitrostátní orgány schopny nebo ochotny skutečně stíhat nejzávažnější zločiny, které vyvolávají znepokojení mezinárodního společenství;

24.  podporuje posílení operační spolupráce mezi EU a OSN v oblasti řešení krizí, mimo jiné tím, že EU bude spolupracovat s OSN při sdílení analýz (v zájmu dosažení společné analýzy) i při plánování mírových a bezpečnostních operací (za účelem usnadnění operačních aspektů);

25.  je přesvědčen, že je nutné více usilovat o to, aby členské státy OSN plnily své sliby týkající se poskytování humanitární pomoci, přičemž by měly zveřejňovat pravidelné přehledy dodržování přijatých závazků;

26.  vítá závazek EU k větší odpovědnosti a transparentnosti v obchodu se zbraněmi a podporuje prosazení univerzální platnosti a plného provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi a naplňování závěrů první konference států; žádá EU, aby nadále považovala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) za základní kámen celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a tím za nezbytný základ pro uskutečňování jaderného odzbrojení podle článku VI uvedené smlouvy; dále žádá EU, aby se aktivně zasazovala o celosvětové odzbrojování;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU nadále aktivně prosazovala rovnost a zákaz diskriminace; vítá zasedání Rady bezpečnosti OSN konané 24. srpna 2015, jehož tématem byla vůbec poprvé práva lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LBGTI) a na němž bylo odsouzeno zabíjení osob LBGTI na Blízkém východě a útoky proti nim ze strany ISIS; vybízí Radu bezpečnosti, aby se porušováním práv osob LBGTI zabývala i nadále;

28.  připomíná, že EU zaujímá postoj nulové tolerance vůči trestu smrti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU prosazovala moratorium na trest smrti i nadále;

29.  je přesvědčen, že ekonomický, sociální, environmentální a rozvojový rozměr struktury OSN musí být významně posílen tak, že se zajistí, aby orgány OSN zaujaly političtější přístup a zlepšily vzájemnou spolupráci a aby zajistily účinnější a transparentnější využívání dostupných zdrojů; je přesvědčen o tom, že tohoto musí být dosaženo v první řadě prostřednictvím strukturální a funkční reformy orgánu, který za tuto oblast nese podle Charty OSN hlavní odpovědnost, jmenovitě Ekonomické a sociální rady; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby zvážily možnost posílení své úlohy v Ekonomické a sociální radě, tím že ji přetvoří na Radu udržitelného rozvoje;

30.  vítá vytvoření politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF), jež má pro tři pilíře (sociální, ekonomický a environmentální) udržitelného rozvoje poskytovat politické vedení a poradenství a vydávat doporučení týkající se rozvojové politiky; je přesvědčen o tom, že HLPF se musí stát hlavním rozhodovacím orgánem ve všech otázkách týkajících se rozvojové politiky, a zajišťovat tak koordinované a účinné vyhodnocování potřeb a přijímání potřebných plánů, rozhodnutí a zavazujících opatření týkajících se rámce udržitelného rozvoje v období po roce 2015; trvá na tom, že je nezbytné efektivně plnit cíle udržitelného rozvoje přijaté na zářijovém summitu OSN;

31.  ve světle opakujících se humanitárních krizí v souvislosti s uprchlíky a migranty, které způsobují velké lidské utrpení a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj zemí jejich původu by mohl být v konečném důsledku řešením této humanitární krize, je přesvědčen, že práce všech agentur zabývajících se touto situací by měla být koordinována;

32.  zastává názor, že výzvy, které se objevily v důsledku uprchlické humanitární krize, je nutné řešit komplexně, v solidárním duchu v rámci EU a v úzké spolupráci s OSN a jejími agenturami;

33.  vyzývá EU a OSN, aby zintenzivnily své společné úsilí, které by vedlo k dosažení ambiciózní a právně závazné dohody na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži 2015 a k následnému zajištění rychlého provádění COP21;

34.  domnívá se, že rovněž práce Skupiny Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace by mohla být koordinována jako součást struktury OSN, přičemž jejich stávající rozhodovací struktury by zůstaly zachovány, aby se zajistilo, že svá jednotlivá rozhodnutí budou přijímat odpovědným, účinným, konzistentním a neredundantním způsobem a že stejně tak budou vykonávat i svou činnost; domnívá se, že činnosti skupiny G7 a G20 by měly být v zásadě začleněny do práce politicky a procedurálně silnější, efektivnější a lépe zajištěné Ekonomické a sociální rady;

35.  podporuje cíl zavést na multilaterální úrovni režim ochrany investic, včetně nového systému, který respektuje jurisdikci vnitrostátních soudů, a vyzývá Komisi, aby tento cíl učinila součástí svého vyjednávacího mandátu během vypracovávání dohod o investicích; je přesvědčen, že pokud by byl případný stálý soud pro řešení investičních sporů zřízen, mohl by fungovat v rámci systému OSN a měl by být založen na právech a povinnostech stran před soudem s důrazem na zásady OECD pro nadnárodní společnosti a na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; domnívá se, že systém OSN poskytuje užitečný model pro takovýto systém, zejména pokud jde o otázky financování;

36.  považuje za nezbytné ukončit jednání rozvojového kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá a je přesvědčen, že OSN může své jedinečné postavení v multilaterálním vyjednávání využít k tomu, aby zaručila, že tato jednání budou úspěchem pro rozvojové země; v tomto ohledu se domnívá, že by OSN mohla spolupracovat s WTO – a poskytovat také poradenství a odborné vedení rozvojovým zemím – při prosazování strategie pro obchod a investice, v níž by EU hrála klíčovou úlohu;

37.  je si vědom potřeby posílit a uplatňovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhavě vyzývá EU, aby přispěla k úspěšnému výsledku práce Mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a lidská práva.

38.  je přesvědčen o tom, že by OSN měla rozšířit veškeré záležitosti spojené s lidským blahobytem; domnívá se, že k těmto záležitostem patří zachování kulturního dědictví a ochrana a podpora rozmanitosti kulturních projevů, kterého lze dosáhnout začleněním vzdělávání, cestovního ruchu, kulturní diplomacie, ochrany památek, uměleckého sektoru a vědeckého výzkumu do tvorby politického programu;

39.  doporučuje, aby byla zajištěna spolupráce mezi EU a OSN v oblasti vzdělávání v krizových programech pro případy humanitárních krizí, ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof a aby se za tímto účelem pokračovalo v podpoře programů, jako je program UNICEF pro vzdělávání při mimořádných událostech a přechodném období po krizi, program kvalitního vzdělávání v uprchlických táborech organizovaný Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a vzdělávací aktivity Agentury OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům;

40.  vítá, že Komise zvolená v roce 2014 ustavila pracovní skupiny a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce svěřila pravomoc koordinovat vnější politiku EU v úzké spolupráci s ostatními orgány EU; zdůrazňuje, že hlavní náplní práce této skupiny musí být politiky celosvětového rozměru;

41.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby do své výroční zprávy o SZBP zahrnula obsáhlý oddíl o podpoře globálních cílů zahraniční politiky EU;

42.  domnívá se, že Parlament musí být s to čelit těmto globálním problémům stejně hluboce a komplexně jako Komise a zorganizovat odpovídajícím způsobem svou práci; vybízí všechny parlamentní výbory, do jejichž oblasti působnosti spadají politiky s vnějším a globálním rozměrem, aby poskytly svá stanoviska k příslušnému oddílu obsaženému ve zprávě VP/HR Výboru pro zahraniční záležitosti, který je za tuto zprávu odpovědný;

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, Valnému shromáždění OSN a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

24.9.2015

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro zahraniční věci

k úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky

(2015/2104(INI))

Navrhovatelka: Anna Záborská

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  opakuje, že by EU a její členské státy měly hrát vedoucí úlohu v rámci rozvojové agendy pro období po roce 2015 a pracovat s OSN a se všemi zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby byly přijaty ambiciózní závazky směřující ke splnění budoucích cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že EU je v rámci tohoto úsilí vázána hodnotami sdílenými všemi jejími členskými státy;

2.  věří, že je zapotřebí, aby EU a Rozvojový program OSN (UNDP) zintenzivnily své společné úsilí za účelem prosazování sdílených hodnot a podpory vlád, občanské společnosti a obyvatelstva v chudších zemích v důležitých oblastech politik, jako je rozvoj kapacit, institucionální rozvoj, boj proti korupci, rovnost mužů a žen, volební pomoc, předcházení krizím a obnova, snižování rizika katastrof a změna klimatu;

3.  vybízí Komisi a specializované agentury, fondy a programy OSN, aby navázaly dialog na vysoké úrovni o provádění cílů udržitelného rozvoje za účelem koordinace politik, programů a operací EU a OSN; vyzdvihuje důležitost rozčleněných a dostupných údajů pro sledování pokroku a hodnocení výsledků partnerství EU a OSN;

4.  vyzývá EU a UNDP, aby zvýšily své úsilí s cílem zajistit, že činnosti nadnárodních společností v chudších zemích budou pozorně sledovány, především pokud jde o záležitosti systémového významu pro rozvoj, jako jsou lidská práva, práva pracovníků a ochrana životního prostředí;

5.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi EU a UNDP v oblasti účinnosti pomoci; vyzdvihuje závazek zakotvený v globálním partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a vybízí k přijetí závazku k tomuto partnerství všechny státy a subjekty soukromého sektoru;

6.  zdůrazňuje, jak je důležité pro rozvoj chudších zemí, aby OSN přijala závazná pravidla pro činnost nadnárodních společností a boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

7.  vyzdvihuje důležitost vztahů mezi EU a OSN v oblasti udržování míru, zmírňování napětí a vyjednávání a vítá posilování vazeb mezi ESVČ a odborem OSN pro politické otázky v posledních několika letech; vyzývá EU k poskytování větší podpory, a to i útvaru mediační podpory; vyjadřuje politování nad skutečností, že mezi členskými státy pokračuje trend snižovat personální příspěvky k misím OSN;

8.  vyzývá k další spolupráci EU a OSN v oblastech zdravotnictví, HIV/AIDS, vzdělávání, potravin a výživy, vodního hospodářství, sanitárních zařízení a hygieny, ochrany dětí, rovnosti žen a mužů, sociálního začleňování, klimatu, humanitární pomoci, migrace, lidských práv, zákazu diskriminace ve všech podobách, řádné správy věcí veřejných a budování demokracie, zejména za účelem boje proti korupci, daňovým únikům a nezákonným finančním tokům a podpory opatření na prevenci konfliktů;

9.  vítá partnerství uzavřené v roce 2012 mezi EU a UN Women v zájmu posílení rovnosti žen a mužů a práv žen na celém světě; vybízí k vyhodnocení tohoto partnerství za účelem možného posílení těchto vazeb;

10.  vybízí k intenzivnější spolupráci mezi EU a OSN s cílem usnadnit účast občanské společnosti na politickém procesu, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost ženám, které jsou stále ve velké míře odsouvány na okraj politické sféry;

11.  zdůrazňuje význam, který má partnerství EU a OSN pro zlepšení životů budoucích generací, a upozorňuje na zvláštní zranitelnost dětí a na jejich klíčovou úlohu při dosahování udržitelného a spravedlivého rozvoje pro všechny; považuje dlouhotrvající spolupráci mezi EU a UNICEF za klíčovou pro ochranu dětí v mimořádných situacích a pro dosažení všech cílů udržitelného rozvoje týkajících se dětí;

12.  opakuje, že EU musí stát v čele boje proti změně klimatu a prohloubit v této oblasti spolupráci s OSN se zřetelem na specifickou situaci rozvojových zemí, zejména před přijetím cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody v rámci COP 21;

13.  upozorňuje na význam partnerství mezi EU a OSN při řešení základních příčin a důsledků globálních uprchlických krizí a naléhavých humanitárních situací; opakuje, že je zásadně důležité, aby zároveň s poskytováním technické pomoci a uvolňováním náležitých zdrojů využívaly všechny mezinárodní subjekty rozvojovou pomoc transparentním způsobem a jednaly koordinovaně s cílem chránit nejzranitelnější skupiny, včetně dětí, a zajistit dodržování práva migrantů na mezinárodní ochranu; vyzývá proto k další spolupráci a dialogu při přípravách světového humanitárního summitu, který se uskuteční v roce 2016.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eleni Theocharous

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Liliana Rodrigues, Estefanía Torres Martínez

22.9.2015

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Výbor pro zahraniční věci

o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů zahraniční politiky EU

(2015/2104(INI))

Navrhovatelka: Ska Keller

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje názor, že nejužitečnějším nástrojem, jenž pomáhá rozvojovým zemím, aby si samy dokázaly pomoci, je volný a spravedlivý obchod sám o sobě; zdůrazňuje zásadní dopad, který mohou mít obchod a investice na udržitelný rozvoj nejméně rozvinutých chudých zemí a na boj proti chudobě a proti porušování lidských práv, pokud jsou řádně přizpůsobeny, rozvíjeny na základě dlouhodobých cílů, jednoznačně zacíleny, uplatňovány v rámci jednoznačných výkonnostních pravidel a propojeny s vyrovnávajícími opatřeními pro období přechodu, např. prostřednictvím specifických programů obchodních preferencí, obchodních sankcí, regulace obchodu s určitým zbožím, které by mohlo být využíváno k výkonu trestu smrti, mučení či k nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, a systémů certifikace upravujících obchod s tzv. konfliktními minerály; vyzývá tudíž k tomu, aby EU vypracovala ctižádostivá, účinná a aktivní opatření v rámci obchodní politiky s cílem podporovat cíle udržitelného rozvoje OSN a rozvojové cíle tisíciletí; pokud se jedná o závěr rozvojového kola z Dohá, je přesvědčen, že OSN může své jedinečné postavení v multilaterálním vyjednávání využít k tomu, aby zaručila, že budou tato jednání úspěchem pro rozvojové země; v tomto ohledu se domnívá, že by OSN měla spolupracovat se Světovou obchodní organizací (WTO) – a poskytovat také poradenství a odborné vedení rozvojovým zemím – při prosazování strategie liberalizace obchodu a investic, v níž by EU hrála klíčovou úlohu;

2.  zdůrazňuje potřebu ambiciózního a udržitelného programu pro rozvoj na straně OSN a v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. d) SEU je toho mínění, že je nutné obchodní politiku Evropské unie lépe koordinovat a provádět soudržným způsobem s cílem oživit celosvětové partnerství pro hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelný rozvoj; vyzývá k posílení mezinárodního úsilí o provedení komplexního posouzení dopadů, které by se týkalo dopadu světového obchodu na kvalitu života a rovné příležitosti světové populace a na životní prostředí; žádá, aby byly podporovány příležitosti pro dialog mezi veřejnými a soukromými subjekty, včetně podniků, odborových svazů a občanské společnosti, s cílem podporovat výměnu osvědčených postupů a synergie směřující k udržitelnému rozvoji;

3.  je si vědom toho, že obchodní politika hraje určitou úlohu při snižování emisí CO2, a vybízí tudíž EU, aby zajistila, aby byla její rozhodnutí v oblasti obchodní politiky v souladu se závazky přijatými vedoucími představiteli zemí G7 na summitu v německém Schloss Elmau, který se konal o prvním červnovém víkendu roku 2015 a na němž se tito představitelé zavázali, že „v průběhu tohoto století dekarbonizují celosvětové hospodářství“ a omezí celosvětové zvýšení teploty na nejvýše 2°C, což odpovídá cílům nadcházející dohody, která by měla být uzavřena na konferenci COP21 v Paříži; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby ratifikovaly změnu dohodnutou v Dohá týkající se období do roku 2020;

4.  naléhavě vybízí EU, jakožto největší obchodní blok na světě, aby hrála klíčovou úlohu v rozvíjející se mezinárodní diskusi o čistě globálních otázkách a mimo jiné se prominentně podílela na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015 a v rámci OSN zastávala zásadový postoj v otázce migrantů a uprchlíků, přičemž současně vypracuje ctižádostivá, účinná a aktivní opatření v rámci obchodní politiky s cílem podporovat udržitelný růst, omezování chudoby a ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů v souladu s příslušnými úmluvami OSN;

5.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily provedení práva na potraviny, a to i v obchodních dohodách, jak je stanoveno v rezoluci OSN z roku 2011 o právu na potraviny (A/66/158); uznává klíčovou úlohu, již hraje EU při řešení globálních problémů v oblasti zabezpečení dodávek potravin;

6.   i nadále podporuje závěry zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji z roku 2011 o přímých zahraničních investicích v nejméně rozvinutých zemích, v níž je doporučen akční plán požadující zvýšení investic pomocí obezřetné liberalizace infrastrukturních odvětví, podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru se zapojením zahraničních investorů, pobízení k poskytování úvěrů malým a středním podnikům, rozšířeného zajišťování vhodných norem v oblasti zacházení s investicemi a jejich ochrany a větší snahy řešit otázky špatné správy a dodržování právních rámců;

7.  sdílí názor, který vyjádřila zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji z roku 2015, podle níž musí dojít k reformě regulačního politického prostředí a musí být ukončena praxe daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování (jak jej definuje zpráva OECD z roku 2011 nazvaná „Využití korporátních ztrát prostřednictvím agresivního daňového plánování“) ze strany nadnárodních společností s cílem podpořit mobilizaci domácích zdrojů pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, a domnívá se rovněž, že naplnění plného potenciálu investic, snížení překážek obchodu a liberalizace našich ekonomik mají potenciál dosáhnout udržitelného hospodářského rozvoje, obzvláště v nejméně rozvinutých zemích, jsou-li prováděny s ohledem na dlouhodobé cíle, jednoznačně zacíleným způsobem, na základě jednoznačných ukazatelů výkonnosti a ve spojení s vyrovnávajícími opatřeními pro přechodná období; domnívá se, že účinné provádění daně z finančních transakcí na globální úrovni, u níž je Evropská unie průkopníkem, by pro řadu zemí představovalo dodatečný prostředek k dosažení těchto cílů; vyzývá EU, aby se postavila do čela celosvětového boje proti daňovým rájům, které brání vymýcení nelegálního obchodu, což má zničující dopady na rozvoj a lidská práva; vyzývá v tomto ohledu EU, aby bojovala proti vyhýbání se daňovým povinnostem, oslabování daňové základny a přesouvání zisku ze strany nadnárodních společností, a to pomocí vhodných ustanovení v obchodních dohodách, které uzavírá se třetími zeměmi, v pravidlech EIB, v rámci latinskoamerické investiční facility (LAIF), v dalších programech pro usnadnění investic atd.;

8.   připomíná, že je třeba propojit a posílit úsilí o vymýcení vykořisťování pracovníků, zejména žen a dětí, ukončení praktik sociálního dumpingu, které podkopávají lidský rozvoj, a zlepšení pracovních podmínek napříč globálním hodnotovým řetězcem prostřednictvím zapojení kupujících i producentů, jak bylo nedávno zavedeno v Bangladéši a Myanmaru; připomíná, že je nezbytné, aby Komise zachovávala nejvyšší úroveň spolupráce s MOP, a to v neposlední řadě v souvislosti se summitem OSN o udržitelném rozvoji konaným v září 2015; vyzývá EU, aby na globální scéně podporovala začleňování cílů agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce, které v roce 2008 jednomyslně přijaly členské státy MOP v Deklaraci o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci, do obchodní politiky; vyzývá dále EU, aby plně využívala odborné znalosti poskytované všemi orgány MOP, především Výborem odborníků a Výborem pro uplatňování standardů; naléhavě vyzývá EU, aby do všech dohod v oblasti obchodní politiky začlenila ctižádostivou a účinnou kapitolu o udržitelném rozvoji; zároveň v tomto kontextu připomíná, že obchodní dohody, které EU uzavírá, jakož i jiné nástroje, jako například všeobecný systém preferencí, mohou hrát zásadní roli při podpoře provádění standardů MOP, a tedy i v prosazování důstojných pracovních podmínek všude ve světě;

9.  podporuje cíl zavést na multilaterální úrovni režim ochrany investic, včetně nového systému, který respektuje jurisdikci vnitrostátních soudů, a vyzývá Komisi, aby tento cíl učinila součástí svého vyjednávacího mandátu během vypracovávání dohod o investicích; je přesvědčen, že pokud by byl zřízen, mohl by případný stálý soud pro řešení investičních sporů fungovat v rámci systému OSN a měl by být založen na právech a povinnostech stran před soudem s důrazem na zásady OECD pro nadnárodní společnosti a na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; domnívá se, že systém OSN poskytuje užitečný model pro takovýto systém, zejména pokud jde o otázky financování;

10.  připomíná, že mandát z Dohá, který byl schválen všemi zúčastněnými státy v průběhu 13. zasedání Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (XIII. UNCTAD, Dohá, 21. až 26. dubna 2012), trvá na spojitosti mezi rovností žen a mužů a inkluzivním rozvojem, žádá konferenci UNCTAD, aby „posílila svou činnost na propojení rovnosti žen a mužů, emancipace žen a obchodu a rozvoje“, a uvádí otázky rovnosti žen a mužů a emancipace žen na seznamu zásadních cílů pro všechny země; žádá Evropskou unii, aby zintenzivnila vlastní úsilí a aby se ujala hlavní role v začleňování genderových hledisek do obchodních politik; vyzývá k systematickému začleňování zjištění a doporučení o rovnosti žen a mužů a obchodní politice orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen („UN Women“), která odkazují na přesvědčivé důkazy toho, že hospodářský rozvoj a sociální rovnost jdou ruku v ruce, a současně konstatují, že existuje úzká vazba mezi rovností žen a mužů a HDP na obyvatele; vyzývá tudíž k tomu, aby byla rovnost žen a mužů i nadále využívána jakožto ukazatel udržitelnosti při revizích příručky EU pro hodnocení dopadu na udržitelnost;

11.  vyzývá EU, aby se zasadila o přijetí zásad sociální odpovědnosti podniků v rámci iniciativy OSN nazvané Global Compact a aby podporovala jejich rozvoj; žádá EU, aby v rámci fór OSN podpořila přijetí obchodních politik, které účinně podněcují k dodržování těchto zásad, například stanovením podmínek pro veřejné zakázky;

12.  je si vědom potřeby posílit a uplatňovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (UNGP); naléhavě vyzývá EU, aby přispěla k úspěšnému výsledku práce Mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a lidská práva, která usiluje o vytvoření právně závazného nástroje pro podnikání a lidská práva, přičemž uznává, že společnosti a vlády nesou společně zodpovědnost za podporu těchto zásad;

13.  vyzývá EU, aby posílila svou roli a účast na schůzích pracovních skupin orgánů OSN v oblasti regulace, jako například na Světovém fóru pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel (WP.29) zřízeném Evropskou hospodářskou komisí OSN, a aby vybídla ostatní členy OSN, aby učinili totéž; zdůrazňuje, že je třeba pracovat na vytvoření celosvětových technických standardů, které by podporovaly volný obchod a hospodářský růst a byly by v souladu s jednotným evropským trhem;

14.  uznává, že obchodní dohody a přístup ke zdravotní péči spolu úzce souvisí, zejména v rozvojových zemích; konstatuje, že Světová zdravotnická organizace pracuje na vytvoření nástrojů určených k objektivnímu posouzení tohoto vztahu; naléhavě vyzývá EU, aby podpořila tuto iniciativu Světové zdravotnické organizace a aby závěry její práce vzala v potaz.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

8

2

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Gabrielius Landsbergis, Bernd Lange, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Matteo Salvini, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Dita Charanzová, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Sander Loones, Gabriel Mato, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Andrejs Mamikins

24.9.2015

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

pro Výbor pro zahraniční věci

k úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky

(2015/2104(INI))

Navrhovatel: Ryszard Czarnecki

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA) mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů (2003) a na její dodatek 1 (2014);

A.  vzhledem tomu, že rok 2015 je náročným rokem, ve kterém je třeba nově vymezit způsob, kterým světoví aktéři a orgány navzájem spolupracují, a to definováním nových forem úsilí a způsobů práce, zejména s cílem přinést lepší výsledky na základě závazků spojených s vnějšími politikami EU;

B.  vzhledem k tomu, že EU má silnou tradici, pokud jde o mezinárodní spolupráci v boji proti globálním výzvám a o poskytování rozvojové podpory a humanitární pomoci mnoha částem světa;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU na obranu je důležitý a že její finanční příspěvky na mírové mise OSN jsou značné;

D.  vzhledem k tomu, že externí zásahy EU jsou zprostředkovávány mezinárodními organizacemi, které buď využívají finanční prostředky EU, nebo společně s EU projekty financují, což zahrnuje výzvy v oblasti dohledu a řízení;

1.  zdůrazňuje potřebu zlepšit účinnost, odpovědnost, účelnost a transparentnost OSN, zejména v souvislosti s využíváním prostředků z EU a s výkonností v oblasti provádění mezinárodně dohodnutých strategických orientací a rozvojových cílů;

2.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU a OSN, aby zcela dodržovaly a prováděly finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA); žádá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění FAFA a souvisejících pokynů, aby určila oblasti, které je třeba zlepšit, a aby v této věci předložila vhodné návrhy;

3.  domnívá se, že sbližování příslušných systémů řízení by se mělo zaměřit na stanovení a nepřetržitou výměnu osvědčených postupů, aby byly vytvořeny obdobné a udržitelné hlavní zásady věrohodnosti účtů v souladu s finančním nařízením EU; v této souvislosti vybízí k otevřenosti na obou stranách, aby evropští auditoři měli detailní přístup k účtům OSN;

4.  připomíná, že EU a její členské státy jsou v úhrnu největším finančním přispěvatelem do rozpočtu OSN; v duchu iniciativy „Delivering as one“ (a jejích zásad – jedno řízení, jeden rozpočet, jeden program, jeden úřad) proto trvá na tom, že je nezbytné zajistit vyšší míru viditelnosti pro finanční prostředky EU poskytované prostřednictvím OSN, jakož i efektivní využívání dotčených prostředků; žádá, aby OSN a Komise průběžně a v úplnosti informovaly Evropský parlament o tom, jak OSN čerpá příspěvky Unie;

5.  vybízí OSN a příslušné orgány OSN, aby pokračovaly v prohlubování spolupráce s EU s cílem neustále sbližovat oba mechanismy řízení pomocí, mimo jiné, nepřetržitého vývoje úplných a spolehlivých systémů monitorování, vykazování a kontroly; připomíná, že strukturovaná spolupráce mezi EU a OSN je jediným účinným prostředkem k zamezení neúčelného využívání prostředků a překrývání činností;

6.  je toho názoru, že v rámci interinstitucionálního partnerství by měly OSN a EU zlepšit své metody v oblasti řízení rizik, celkový finanční dohled a rámec řízení, a že by útvary auditu měly porovnávat jejich údaje, metodiky a výsledky;

7.  věří, že inovativní přístupy k financování nabízí důležitou cestu maximalizace dostupnosti a účinku rozvojového financování, a to identifikací nových zdrojů financování, mechanismů a nástrojů finančního inženýrství; domnívá se především, že inovativní přístupy k financování mohou využívat veřejné finanční prostředky k vytvoření nových finančních toků a k podpoře soukromých investic a tržního financování, a také mohou zvýšit účinek stávajících veřejných a soukromých finančních prostředků;

8.  oceňuje skutečnost, že díky poskytování unijní pomoci prostřednictvím OSN může EU pokrýt i ty regiony ve světě, které by pro ni samotnou byly příliš vzdálené; bere v potaz neodmyslitelné vysoké riziko spojené s poskytováním pomoci v regionech zasažených konfliktem; nicméně lituje, že zprávy předkládané Komisi jejími partnerskými organizacemi, které jsou pověřeny na základě nepřímého řízení plněním rozpočtu Unie, přicházejí často se zpožděním, nejsou kompletní nebo se dostatečně nezaměřují na výsledky, což Komisi znemožňuje, aby řádně vykonávala svou monitorovací funkci;

9.  v této souvislosti vítá nedávnou dohodu spoluzákonodárců o změně finančního nařízení, které zavazuje OSN a další podobné partnerské organizace k tomu, aby informovaly Komisi o jakémkoli zaznamenaném případu nesrovnalosti či podvodu, který má dopad na unijní rozpočet; nicméně se domnívá, že by měly být rozšířeny možnosti Komise přímo hodnotit správnost, účinnost a udržitelnost finančních prostředků Unie poskytovaných prostřednictvím OSN ;

10.  trvá na potřebě dosažení nejvyšší úrovně transparentnosti a institucionální odpovědnosti na všech úrovních zajištěním přístupu k podrobným a řádným informacím o rozpočtech a k finančním údajům, které se vztahují na projekty financované EU, za účelem uplatnění parlamentních pravomocí kontroly; vyzývá k tomu, aby OSN posílila svou politiku zpřístupňování informací ohledně záměrů, příjemců a financování, zejména pokud jde o auditní a hodnotící zprávy OSN, s cílem zajistit lepší správu finančních prostředků EU;

11.  považuje za zásadní zajistit viditelnost Unie, obzvlášť v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, do nichž byly vloženy finanční prostředky ze strany EU; je toho názoru, že je třeba urychleně poskytovat pravidelné informace o společném sdílení finančních prostředků (včetně svěřenských fondů), jelikož zastupitelnost a sledovatelnost prostředků EU jsou zásadními problémy;

12.  trvá na tom, že budoucí spolupráce a rámec by měly podpořit a stimulovat další hledání a uplatňování inovativních zdrojů, mechanismů a nástrojů všemi příslušnými zúčastněnými stranami v úzké spolupráci s multilaterálními bankami a dalšími dárci, a že by měly zajistit, že tyto nové zdroje financování budou plně v souladu se zásadami transparentnosti, zodpovědnosti a účinnosti;

13.  připomíná, že OSN musí podniknout příslušné kroky za účelem zveřejnění skutečnosti, že dané činnosti obdržely finanční prostředky z EU, aby byla zajištěna viditelnost a uznání srovnatelné s ostatními mezinárodními dárci, a současně musí v rámci všech svých intervencí šířit hodnoty Unie, které sdílí EU a OSN, jako je podpora lidských práv a právního státu, zvyšování environmentálních a sociálních standardů a celková podpora udržitelného rozvoje a inkluzivního hospodářského růstu;

14.  zdůrazňuje, že veškeré spolufinancované činnosti musí přesně následovat obecnou strategii a řídit se prioritními oblastmi EU a být s nimi v souladu, a to na základě politických priorit, jakož i ekonomických kritérií a kritérií finanční efektivity, která by se měla odrazit ve výkonnosti řízení;

15.  zdůrazňuje, že EU souhlasí s názorem, že OSN musí „sloužit svému účelu“ a usilovat o zvýšení své efektivity a účinnosti; v důsledku nových a stále větších výzev musí OSN plnit nové funkce, což bude vyžadovat přehodnocení způsobů řízení a financování; prioritou EU bude i nadále zajišťování řádné správy finančních a personálních zdrojů OSN, mimo jiné v rámci jednání o příštím řádném rozpočtu OSN a rozpočtech OSN souvisejících s udržováním míru;

16.  vyzývá jak EU, tak OSN, aby zahájily co nejlepší možnou provozní koordinaci, pokud jde o doplňkovost, s cílem systematicky vyhledávat nejlepší příležitosti, optimální pákové mechanismy a součinnosti na podporu a provádění cílů politik EU, zejména mezi rozvojovými politikami EU a jinými oblastmi vnější činnosti, jako například oblastmi lidských práv, migrace a uprchlíků, bezpečnosti, stability a předcházení konfliktům;

17.  vybízí EU a OSN, aby v co nejbližší době posílily své odborné znalosti, svůj strategický a programovací přístup v různých oblastech intervence a zejména svou spolupráci ohledně nástrojů řízení rizik (finančních a provozních rizik a rizik týkajících se jednotlivých zemí), tak aby se pomoc lépe dostala tam, kde je jí nejvíce zapotřebí; požaduje náležité uplatňování přísné podmíněnosti, zejména pokud jde o přítomnost nebo budování ukazatelů řádné správy věcí veřejných ve veřejném sektoru partnerských zemí;

18.  připomíná, že zásada přidané hodnoty se také vztahuje na financování EU v oblasti činností OSN, a vybízí Komisi, aby systematicky a podrobně informovala o tom, jakou přidanou hodnotu takové financování přináší ve srovnání s přímým financováním z členských států a ve srovnání se situací, kdy sama EU a/nebo její členské státy vykonávají tyto aktivity;

19.  je přesvědčen, že vzhledem k tomu, že je unijní pomoc zaměřena na výkonnost, je třeba zlepšit stávající přístup zaměřený na výsledky zavedením rámce pro vyvozování odpovědnosti z výsledků a jejich měření, aby bylo možné hodnotit spolehlivost projektů, pokud jde o hospodářskou a sociální udržitelnost, a hodnotit projekty z pohledu účinnosti a účelnosti;

20.  podporuje stálý dialog o kvalitě a udržitelnosti výsledků dosažených v rámci partnerství EU–OSN, který by se měl týkat také obecné otázky souladu a soudržnosti zásahů; domnívá se, že ukazatele výsledků a jejich sbližování by měly být dále rozvinuty s cílem zvýšit účelnost projektů, zajistit skutečnou přidanou hodnotu a dosáhnout většího přínosu k rozvoji;

21.  zdůrazňuje důležitost, kterou má pro EU, jakožto hlavní zásada, politika nulové tolerance podvodů a korupce a posílení integrity a etických pravidel; vybízí k prohloubení vztahů mezi orgány a institucemi OSN a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) přijetím pokynů OLAF pro výměnu informací a strategií.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Louis Aliot, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Rina Ronja Kari, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Cătălin Sorin Ivan, Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Raymond Finch

17.9.2015

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Výbor pro zahraniční věci

k úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky

(2015/2104(INI))

Navrhovatel: Fernando Maura Barandiarán

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Cultural dimension of the EU foreign policy

1.  Stresses that culture, together with intercultural and interreligious dialogue, is a powerful instrument for European external relations that fosters political dialogue with third countries, cohesion, peace and security, while promoting people-to-people contacts, participative dialogue with cultural actors in different fields and empowerment of citizens and civil society; emphasises nonetheless that it is first and foremost an autotelic value and as such should be supported;

2.  Underlines the fact that cultural policies are based on EU core values, mutual understanding, cooperation and the idea of global cultural citizenship, and that they should therefore be incorporated consistently and strategically into the EU’s external action – including into its neighbourhood policy – as tools for promoting European values and fundamental rights, fully respecting other cultures and values;

3.  Encourages the European External Action Service (EEAS) and the Commission – especially its Directorate (DG) for Education and Culture and its DG for International Cooperation and Development – to give culture a more strategic role in the EU’s relations with third countries;

4.  Calls for a more integrated approach and a fruitful cooperation between the Commission, the EEAS, Parliament and the UN in areas such as promotion of culture, preservation of cultural heritage at risk and combating illicit trade in cultural property (including inside the EU), conflict prevention, reconciliation processes, peacebuilding and post-conflict mitigation, rapid relief instruments in crisis situations, the development of creative industries, the mobility of culture professionals, cultural goods and services, education and development, student exchange programmes, capacity building, education and training in emergencies and access to culture and education;

5.  Emphasises the need for cultural exchanges and forums with the aim of mutual understanding and cooperation at bilateral and multilateral level and to strengthen a common core of universal values: draws attention, in this regard, to the projects organised by the EEAS and by DG EAC on cultural diplomacy and calls for a joint communication promoting mutual learning and understanding – taking into account projects supported by the Member States – and the development of networks of cultural organisations and NGOs;

6.  Points out that education and training have a role to play in emergencies caused by conflict and are thus one aspect that should be included under the broader heading of reception, support, and empowerment activities;

7.  Highlights the importance of cultural diplomacy and the fact that a common European cultural foreign policy would significantly increase the visibility of the EU in international organisations such as the UN; therefore asks the Commission to devote a separate chapter to cultural diplomacy in its global EU foreign and security policy being drawn up for the June 2016 European Council summit;

8.  Notes that education plays an important role in human, social and economic development and is a crucial tool in achieving goals that are central to EU foreign policy, such as peacebuilding and stability in the world, long-lasting development, intercultural dialogue and combating poverty, both within its borders and at the global level; stresses the importance of effective cooperation between the EU and the UN aimed at supporting Education for All, improving access and quality education, and strengthening educational systems worldwide;

9.  Acknowledges that culture is at the heart of human development, playing an important role in the building of society, the promotion of democracy and social inclusion and in the promotion of human rights and fundamental liberties; calls for the EU, in accordance with its powers and responsibilities, to incorporate cultural diversity and the promotion of human rights as one of the central elements of its international relations and in the common European development cooperation in particular and also to ensure that any person who alleges that their cultural rights have been infringed has effective access to remedy;

10.  Stresses that interculturality and mutual understanding are key to successful development policies and therefore encourages the EU and Member States to promote development education and awareness raising policies that include this dimension;

11.  Encourages the EU and the Member States to promote common interests together with third countries, through an equality-based partnership focused on mutual exchange and intercultural cooperation; recommends the development of a dynamic role for culture on the international stage as a ‘soft power’ that can benefit the EU and its Member States in their relations with the wider world;

12.  Stresses the potential that greater Member State cooperation has for increasing the impact of EU cultural diplomacy, notably through better coordination between cultural attachés at EU delegations and Member State representations, or by cultural bodies in Member States pooling their resources in non-EU countries;

13.  Welcomes, in this regard, the preparatory action on culture in EU external relations as an important instrument in enhancing the role of culture as a strategic factor for human, social and economic development contributing to external policy objectives;

14.  Calls on the VP/HR to appoint a culture professional in each EU representation in third partner countries (as in the EU-China Delegation) and to provide EEAS staff with training on the cultural dimension of external policy;

15.  Encourages enhanced cooperation between cultural institutions and civil society, partnerships between towns, and the creation of European ‘creative hubs’ in non-EU countries;

16.  Calls for a more coherent strategy for the protection and promotion of world heritage and reinforced international cooperation in conflict areas in closer cooperation with the International Committee of the Blue Shield (ICBS);

17.  Recommends the Commission to pro-actively cooperate with the cultural network-based clusters of European Union National Institutes for Culture (EUNIC), in cooperation with local institutions, cultural practitioners, civil society, together with Members States’ cultural institutes;

18.  States that cultural projects and cultural diplomacy initiatives have to be monitored and assessed to be sure funds are well used and to ascertain the calibre and impact of the initiatives;

19.  Stresses the need for compiling statistical data on culture and cultural industries aimed at contributing to the cultural policy debate as well as to further emphasise the economic potential of cultural and creative industries and their impact on social well-being;

20.  Stresses the role of culture to foster democratisation, peacebuilding and respect for human rights; underlines the commitment of the EU to supporting artistic freedom and freedom of cultural expression against censorship and the harassment of artists, researchers, journalists, and civil society organisations; encourages defining priorities linked to the cultural dimension within the European Instrument for Democracy and Human Rights (EIDHR);

21.  Draws attention to the importance of the ‘Declaration on Promoting citizenship and the common values of freedom, tolerance and non-discrimination through education’ adopted in Paris on March 2015 highlighting the need for fostering active dialogue between cultures as well as a global solidarity and mutual respect;

EU-UN cooperation and governance

22.  Welcomes the consolidated cooperation between the EU and UNESCO, based on the adoption of the 2003 Financial and Administrative Framework Agreement between the European Union and the United Nations (FAFA), the 2012 Memorandum of Understanding between the UNESCO and the EU and the EU3s participation in the UN General Assembly following the UN General Assembly resolution adopted in 2011; calls, however, for more effective EU representation within the UN, particularly in the fields of culture, education, citizenship and children and young people’s rights and in line with the Lisbon Treaty; stresses that a genuine EU-UN strategic partnership could be achieved by having EU representatives with voting rights on the boards of UN agencies in the areas of culture, education, citizenship and children and young people’s rights and by taking action jointly with UNESCO – and with UNICEF, UNDP, UNHCR, UNRWA and UNWOMAN – in the form of financial cooperation and common project management, in agreement with the beneficiary partner countries;

23.  Underlines the fact that in order to strengthen the EU-UNESCO cooperation there is a need to go beyond financial assistance and joint project management by enhancing partnership in the field of education and culture in the long term; calls, therefore, for the establishment of high-level annual strategic dialogue with regard to tackling common challenges in a more sustainable way;

24.  Highlights that culture is a key driver for building sustainable societies and calls for the mainstreaming of the cultural dimension in the UN Post-2015 agenda for sustainable development and therefore in the Sustainable Development Goals (SDGs) to be achieved by 2030, given that culture has a major impact on economic development, social inclusion, environmental sustainability, peace and security;

25.  Recognises that cultural heritage represents the diversity of cultural expressions and therefore plays an important role in the Union’s external relations; calls the for the adoption of harmonised legislation and international agreements to protect cultural heritage and to combat illicit trafficking of cultural goods in close cooperation with UNESCO;

26.  Highlights the impact of the cultural and creative industries (CCIs) for local and regional development and calls for the continuation and extension of the EU/UNESCO Expert Facility Projects and for the consideration of UNESCO Culture for Development Indicators (CDIS) as a methodological reference to assess the multidimensional role of culture in development processes;

27.  Underlines the fact that cultural tourism facilitates people-to-people contacts across the world and welcomes joint efforts to strengthen UNESCO heritage-based tourism in cooperation with the EU, which spurs investment in the cultural sector and makes a sustainable and high-quality proposal for the promotion of the diversity of cultural expressions;

28.  Underlines the need to remove obstacles and improve mobility for artists and culture professionals through a set of preferential treatments, such as a visa for educational and cultural purposes, to facilitate cultural exchange, research projects, artists’ residencies and grants for creators and performers, in line with Article 16 of the 2005 UNESCO Convention on the Protection and Promotion of the Diversity of Cultural Expressions, co-signed by the EU;

29.  Recommends ensuring cooperation between the EU and the UN for education in emergency programmes in case of humanitarian crisis, armed conflicts and natural disasters, by continuing to support programmes such as UNICEF Education in Emergencies and Post-Crisis Transition, UNHCR Quality education programme in refugees camps and the educational work of UNRWA;

Legal instruments

30.  Recalls that the EU has ratified the 2005 UNESCO Convention on the Protection and Promotion of the Diversity of Cultural Expressions and calls on the Member States who have not already done so to ratify the 1970 Convention on the Means of Prohibiting and Preventing the Illicit Import, Export and Transfer of Ownership of Cultural Property, and the 1950 UNIDROIT Convention on Stolen and Illegally Exported Cultural Objects, which represent important tools for strengthening the protection of global cultural heritage and cultural diversity, as well as the 1954 Convention for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict and its two protocols, the 2001 UNESCO Convention on the Protection of the Underwater Cultural Heritage and the 2003 UNESCO Convention for the Safeguarding of the Intangible Cultural Heritage; calls for the harmonisation of legislation and an international agreement on cultural heritage and illicit trafficking;

31.  Calls for the improvement of the communication strategy in the development of cultural cooperation by using and developing digital resources, such as web-based multilingual information platforms and online educational resources, to foster accessibility, disseminate information in local languages and encourage exchanges and networking among artists, cultural practitioners, and civil society organisations;

32.  Emphasises the symbolic significance of cultural heritage, making its protection essential through greater coordination and public awareness now that, as demonstrated by the recent destruction of cultural sites in Syria and Iraq, it has become a political target;

33.  Calls in this respect for efforts to stop the destruction of cultural world heritage to be intensified in collaboration with UNESCO and the other UN Member States.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, Jill Evans, Petra Kammerevert, Rikke Karlsson, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Yana Toom, Helga Trüpel, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sylvie Guillaume, Dietmar Köster, Paul Nuttall, Hermann Winkler

30.9.2015

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti

pro Výbor pro zahraniční věci

k úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky

(2015/2104(INI))

Navrhovatel: David McAllister

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí komplexní institucionální strukturu Organizace spojených národů (OSN) jakožto mezinárodní organizace států a specifický charakter Evropské unie (EU), která je nadnárodní unií mající v rámci OSN od roku 2011 rozšířený pozorovatelský status, jenž zahrnuje právo vystupovat v rozpravách, předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, vznášet procesní námitky a předávat dokumenty na základě rezoluce OSN č. 65/276 ze dne 3. května 2011 „o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů“; zdůrazňuje, že skutečnými právními subjekty OSN jsou svrchované státy světového společenství, včetně členských států EU; vyzývá v zájmu prohloubení účinné celosvětové spolupráce ke zlepšení kontaktů mezi aktéry OSN a jejími nejrůznějšími strukturami (agenturami, fondy, programy, komisí a výbory) pomocí zdokonalení celkové koordinace a soudržnosti; v této souvislosti se domnívá, že EU by měla vystupovat v rámci OSN jako skutečný globální aktér a usilovat o další zvýšení svého vlivu a viditelnosti na mezinárodní scéně, a sice v souladu s literou i duchem Lisabonské smlouvy;

2.  domnívá se, že rozšířený status EU v rámci OSN by měl připravit půdu pro větší soudržnost a užší spolupráci; vyzývá členské státy, aby se v zájmu posílení role Unie v oblasti zahraniční politiky, kdy by EU vystupovala v pozici jediného mezinárodního aktéra s cílem zlepšit svou interní koordinaci v této oblasti, předběžně dohodly na společném postoji ohledně všech relevantních otázek a aby zvážily, jakými způsoby zajistit veškeré nezbytné nástroje k tomu, aby bylo dosaženo skutečně společné zahraniční a bezpečnostní politiky; připomíná, že s cílem umožnit Unii promlouvat na mezinárodních fórech, a nejenom v OSN, jedním hlasem byla v souladu s článkem 18 SEU vytvořena funkce vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a že by tudíž tato osoba měla mít možnost plně vykonávat svou úlohu jakožto hlavního představitele zastupujícího EU navenek;

3.  žádá, aby OSN, Komise a Rada průběžně a v úplnosti informovaly Parlament o vzájemné spolupráci s cílem zapojit Parlament do stanovování a revize cílů EU v oblasti zahraniční politiky;

4.  podporuje reformní agendu OSN, neboť je vyjádřením účinného multilateralismu a současně uznává rozšířený status EU v rámci Valného shromáždění OSN po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 a po přijetí rezoluce OSN č. 65/276 ze dne 3. května 2011 „o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů“;

5.  žádá, aby proběhla potřebná jednání a aby byly provedeny postupy a reforma Rady bezpečnosti OSN nezbytné k tomu, aby se EU mohla stát stálým členem tohoto orgánu, v němž by jí náleželo jedno stálé křeslo a jeden hlas;

6.  připomíná, že základní zásady mají oba mezinárodní subjekty společné, a zdůrazňuje, že tyto sdílené hodnoty by se měly stát základem jejich spolupráce; zdůrazňuje, že pro činnost OSN v rámci všech tří pilířů, tj. míru a bezpečnosti, lidských práv a udržitelného rozvoje, je pevné a stabilní partnerství EU-OSN nepostradatelné a toto partnerství má také rozhodující význam pro postavení EU jako jednoho z předních aktivních globálních aktérů; znovu připomíná klíčový význam prevence a potírání příčin násilných konfliktů a hledání řešení nových výzev;

7.  zdůrazňuje, že Parlamentní shromáždění OSN vytvořené podle článku 22 Charty OSN by mohlo představovat zahájení demokratizace OSN s cílem zvýšit demokratickou odpovědnost a transparentnost globální správy a řízení a umožnit větší účast veřejnosti na činnosti OSN;

8.  je odhodlán prosazovat lepší uzpůsobení systému OSN a jeho mnohočetných institucí a struktur novým celosvětovým výzvám a vývoji a zvyšování transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti tím, že se zamezí zdvojování činností a nejrůznější struktury OSN budou využívány racionálněji; domnívá se, že zkušenosti s nadnárodním rozhodováním v EU by mohly být užitečné pro reformní proces OSN, především co se týče Rady bezpečnosti;

9.  žádá, aby v nadcházejících volbách na místo generálního tajemníka OSN byly podpořeny ženy-kandidátky;

10.  připomíná, že EU a její členské státy jsou v úhrnu největším finančním přispěvatelem do rozpočtu OSN; připomíná, že závazek EU se odráží nejen v objemu finančních prostředků, ale také ve spolupráci s lidským kapitálem a odborným know-how; v duchu iniciativy „Delivering as one“ (a jejích zásad – jedno řízení, jeden rozpočet, jeden program, jeden úřad) proto trvá na tom, že je nezbytné zajistit vyšší míru viditelnosti pro finanční prostředky EU poskytované prostřednictvím OSN, jakož i efektivní využívání dotčených prostředků; požaduje, aby Komise a členské státy EU vyvíjely tlak na OSN, aby zajistila, že bude konzistentně uplatňována iniciativa OSN pro transparentnost a odpovědnost, a žádá je, aby Parlament průběžně, včas a v úplnosti informovaly o tom, jak OSN čerpá příspěvky EU;

11.  oceňuje skutečnost, že poskytování pomoci Unie prostřednictvím OSN umožňuje EU podporovat světové regiony, na které by možná sama nedosáhla; je si vědom vysokého rizika neodmyslitelně spojeného s poskytováním pomoci v regionech zasažených konfliktem; vyjadřuje však politování nad tím, že podávání zpráv Komisi ze strany jejích partnerských organizací, kterým bylo svěřeno plnění rozpočtu Unie na základě nepřímého řízení, je často opožděné, neúplné či nedostatečně zaměřené na výsledky, což Komisi znemožňuje, aby řádně vykonávala svou monitorovací funkci;

12.  domnívá se, že spolupráce EU-OSN v oblasti podpory míru je životně důležitá pro pomoc při politických misích a činnostech souvisejících s mediací, jakož i pro zefektivnění postupů plánování, a v tomto ohledu plně podporuje přezkum mírových operací OSN;

13.  uznává potřebu EU přizpůsobit systém OSN více novému mocenskému uspořádání světa, ale domnívá se, že její snaha o tyto reformy je brzděna neexistencí společného postoje mezi členskými státy, zejména co se týče mezinárodní mírové a bezpečnostní struktury, a že přispívá ke stávající patové situaci ohledně reformy Rady bezpečnosti nebo ji přinejmenším nijak neřeší;

14.  zdůrazňuje stávající priority EU stanovené pro 69. zasedání Valného shromáždění OSN, které znovu opakují dlouhodobý požadavek Unie, aby OSN racionalizovala své struktury, rozpočet a pracovní metody, a nevyhýbala se přitom složitým tématům, jako je reforma Rady bezpečnosti;

15.  zdůrazňuje, že Valné shromáždění, které zastupuje vlády všech členských zemí, musí mít prostředky a postupy k tomu, aby usměrňovalo systém OSN a koordinovalo všechny jeho aktivity;

16.  doporučuje Radě, aby: aktivně podporovala komplexní reformu systému OSN, zejména Rady bezpečnosti OSN, s cílem posílit legitimitu, regionální zastoupení, odpovědnost a účinnost systému této organizace; usilovala o splnění dlouhodobého cíle EU mít křeslo v rozšířené Radě bezpečnosti OSN; zajistila soudržnost a účinnost EU jako globálního aktéra s cílem jednat rychle a komplexně a vystupovat jednomyslně, a sice zlepšováním koordinace postojů členských států a spolupráce mezi ESVČ a členskými státy; a v tomto ohledu vyzvala ESVČ, zejména prostřednictvím delegací EU v New Yorku a Ženevě, aby usilovala o větší jednotnost EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ

Datum přijetí

28.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Jo Leinen, György Schöpflin, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Sylvie Goulard, Enrique Guerrero Salom, Sylvia-Yvonne Kaufmann, David McAllister, Viviane Reding, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Mady Delvaux, Ulrike Rodust, Iuliu Winkler

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.10.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

8

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Arnaud Danjean, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marielle de Sarnez, Antonio López-Istúriz White, David Martin, Urmas Paet, Soraya Post, Helmut Scholz, György Schöpflin, Igor Šoltes, Dubravka Šuica, Bodil Valero, Paavo Väyrynen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Maria Grapini, Pavel Poc

VÝSLEDKY JMENOVITÝCH HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

48

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Iveta Grigule, Javier Nart, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Paavo Väyrynen, Marielle de Sarnez

ECR

Mark Demesmaeker

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Alojz Peterle, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, László Tőkés, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica

S&D

Nikos Androulakis, Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Eugen Freund, Maria Grapini, Richard Howitt, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, David Martin, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Pavel Poc, Soraya Post, Boris Zala

Verts/ALE

Barbara Lochbihler, Alyn Smith, Bodil Valero, Igor Šoltes

8

-

ECR

Amjad Bashir, Bas Belder, Anna Elżbieta Fotyga, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden

EFDD

James Carver

ENF

Mario Borghezio

NI

Georgios Epitideios

4

0

GUE/NGL

Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Helmut Scholz

Verts/ALE

Klaus Buchner

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. C 100, 26.3.2015, s. 27.

(2)

Úř. věst. C 377, 7.12.2012, s. 66.

(3)

65/276 ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů

(4)

S/PRST/2014/4 ze dne 14. února 2014 - prohlášení předsedy Rady bezpečnosti o spolupráci mezi Organizací spojených národů a regionálními a subregionálními organizacemi při udržování mezinárodního míru a bezpečí

(5)

FAO: Organizace pro výživu a zemědělství; IFAD: Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj; MOP: Mezinárodní organizace práce; MMF: Mezinárodní měnový fond; UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu; UNIDO: Organizace OSN pro průmyslový rozvoj; WHO: Světová zdravotnická organizace; UNCTAD: Konference OSN o obchodu a rozvoji; UNDP: Rozvojový program OSN; UNEP: Program OSN pro životní prostředí; UNFPA: Populační fond OSN; UNHCR: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; UNICEF: Dětský fond OSN; WFP: Světový potravinový program.

(6)

Usnesení Valného shromáždění OSN A/65/276 ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů

Právní upozornění - Ochrana soukromí