Postup : 2014/0346(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0313/2015

Předložené texty :

A8-0313/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 08/03/2016 - 6.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0070

ZPRÁVA     ***I
PDF 723kWORD 169k
26.10.2015
PE 564.902v03-00 A8-0313/2015

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a o zrušení nařízení (ES) č. 2494/95

(COM(2014)0724 – C8‑0283/2014 – 2014/0346(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Roberto Gualtieri

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a o zrušení nařízení (ES) č. 2494/95

(COM(2014)0724 – C8‑0283/2014 – 2014/0346(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0724),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0283/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 1. června 2015(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8‑0313/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a o zrušení nařízení (ES) č. 2494/95

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HISC) se vytvářejí za účelem harmonizovaného měření inflace ve všech členských státech. Komise a Evropská centrální banka používají HISC při svém hodnocení cenové stability v členských státech podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též jen „Smlouva“).

(1a)  HISC se používají pro posuzování národní konkurenceschopnosti v rámci postupu Komise při makroekonomické nerovnováze.

(1b)  Kvalitní statistiky a jejich srovnatelnost jsou veřejným statkem, který má zásadní význam pro všechny občany Unie, výzkumné pracovníky a subjekty odpovědné za veřejnou politiku v Unii.

(2)  Evropský systém centrálních bank (ESCB) používá HISC jako index pro měření, jak je plněn cíl ESCB udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy, což je zvláště důležité pro vymezení a provádění měnové politiky Unie podle čl. 127 odst. 2 Smlouvy. Podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy by měla Komise konzultovat s Evropskou centrální bankou (ECB) navrhované akty Unie v oblasti její působnosti.

(2a)  Přestože ve Smlouvě není cenová stabilita definována, v roce 1998 uvedla Rada guvernérů ECB, že cenová stabilita se definuje jako meziroční růst HISC v eurozóně o méně než 2 %. Roku 2003 se Rada guvernérů ECB dohodla, že v zájmu zajištění cenové stability bude usilovat o udržení míry inflace ve střednědobém výhledu těsně pod 2 %.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95(4) zavedlo společný rámec pro sestavování harmonizovaných indexů spotřebitelských cen. Tento právní rámec je nutné přizpůsobit současným potřebám a technickému pokroku, a to i posílením významu a srovnatelnosti HISC a sledováním rozsáhlejšího souboru doplňkových ukazatelů potřebných pro měření, analyzování a vytváření prognóz v oblasti inflace, přičemž tyto ukazatele je třeba na harmonizovaném základě zpřístupnit.

(4)  Toto nařízení zohledňuje program Komise pro zlepšování právní úpravy, a zejména sdělení Komise o inteligentní regulaci v Evropské unii(5).oblasti statistiky Komise jako prioritu stanovila zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí(6).

(5)  HISC a harmonizované indexy spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD) by měly být rozčleněny podle kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP). Tato klasifikace by měla zajistit, aby všechny evropské statistiky týkající se soukromé spotřeby byly konzistentní a srovnatelné. ECOICOP by měla být rovněž konzistentní s klasifikací individuální spotřeby Organizace spojených národů (COICOP OSN), což je mezinárodní standardní klasifikace individuální spotřeby podle účelu, a proto by měla být upravena s ohledem na změny COICOP OSN.

(6)  ▌HISC podle stávající definice jsou založeny na zjištěných cenách, které zahrnují rovněž daně z produktů. Změny sazeb daní z produktů tudíž mají vliv na inflaci. Pro účely analýzy inflace a posouzení konvergence v členských státech je třeba shromažďovat též informace o dopadu daňových změn na inflaci. Za tímto účelem by HISC měly být počítány také na základě cen při stálých daňových sazbách.

(7)  Významným krokem ke zvýšení průkaznosti a zlepšení srovnatelnosti HISC je stanovení indexů cen bytových nemovitostí, zejména pro nemovitosti obývané vlastníky (indexy NOV) v rámci Unie a na mezinárodní úrovni. Nezbytným základem pro sestavování indexů NOV jsou indexy cen bytových nemovitostí. Indexy cen bytových nemovitostí jsou kromě toho důležitými ukazateli samy o sobě. Nezohlednění nemovitostí obývaných vlastníky v HISC by mohlo znamenat, že indexy nebudou vhodné pro účely srovnávání mezi členskými státy, čímž by mohlo docházet ke zkreslování při sledování nejdůležitějších oblastí vývoje v Unii, jako je konkurenceschopnost a obecněji makroekonomické nerovnováhy. Na základě výsledku zprávy podle čl. 6 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 93/2013(7) věnované tomu, zda je vhodné začlenit indexy cen nemovitostí obývaných jejich vlastníky do HISC, by měl být stanoven zvláštní plán pro začlenění indexů cen bytových nemovitostí do rámce HISC.

(7a)  Včasná prozatímní informace o měsíčním HISC v podobě bleskových odhadů je zásadní pro měnovou politiku v eurozóně. Členské státy náležející do eurozóny by proto měly poskytovat bleskové odhady vždy, když je to třeba.

(7b)  HISC podle stávající definice nejsou indexy životních nákladů. Iniciování pilotních studií týkajících se harmonizovaných indexů životních nákladů by však mělo umožnit, aby byly indexy HISC podpořeny významným analytickým nástrojem ke sledování základních inflačních trendů, neboť střednědobé a dlouhodobé inflační trendy mají silný vztah k trendům v oblasti životních nákladů.

(8)  Referenční období pro cenové indexy by mělo být pravidelně aktualizováno. Měla by být stanovena pravidla pro společná referenční období harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů dosazovaných v různých okamžicích, aby byla zajištěna srovnatelnost a průkaznost výsledných indexů.

(9)  Za účelem posílení procesu postupné harmonizace indexů spotřebitelských cen by měly být zahájeny pilotní studie s cílem posoudit, zda je možné využívat další základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy. Komise by měla přijmout nezbytná opatření a nalézt správné pobídky, včetně finanční podpory, na podporu pilotních studií.

(10)  Členským státům by měly být ve formě metodické příručky poskytnuty pokyny týkající se jednotlivých fází vytváření vysoce kvalitních harmonizovaných indexů, které by jim pomohly vytvářet srovnatelné indexy spotřebitelských cen. Tuto metodickou příručku, která by měla být pravidelně aktualizována, by měla vypracovat Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy v rámci Evropského statistického systému. V ročním přehledu HISC podle čl. 9 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení by členské státy měly Komisi (Eurostat) informovat o případných rozdílech mezi použitými statistickými metodami a statistickými metodami doporučenými v metodické příručce.

(11)  Komise (Eurostat) by měla ověřit zdroje a metody používané členskými státy pro výpočet harmonizovaných indexů a měla by sledovat, jak členské státy zavádějí společný právní rámec. Za tímto účelem by Komise (Eurostat) měla pravidelně komunikovat se statistickými orgány členských států.

(12)  Podkladové informace jsou klíčové pro posouzení, zda jsou podrobné harmonizované indexy předkládané členskými státy dostatečně srovnatelné. Transparentní metody a postupy sestavování používané v členských státech kromě toho pomáhají všem zainteresovaným stranám porozumět harmonizovaným indexům a dále zlepšovat jejich kvalitu. Měl by být proto vytvořen soubor pravidel pro vykazování harmonizovaných metadat.

(13)  Za účelem zajištění kvality harmonizovaných indexů by výměna důvěrných údajů a metadat mezi Komisí (Eurostatem), národními centrálními bankami a Evropskou centrální bankou měla probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009(8).

(14)  Jelikož cíle tohoto nařízení, a sice vytvoření společných statistických standardů pro harmonizované indexy, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, nýbrž lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie, smí Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(15)  S cílem zajistit mezinárodní srovnatelnost klasifikace individuální spotřeby podle účelu používané pro členění HISC a HISC-SD, zajistit její úpravy s ohledem na změny COICOP OSN, pozměnit seznam dílčích indexů ECOICOP, které ▌nemusí být vytvářeny, zavést lepší kvalitu údajů a složení základních informací a lepší metodiku v zájmu větší významnosti a srovnatelnosti indexů na základě hodnocení pilotních studií a rozšířit působnost indexů HISC ve smyslu začlenění indexů cen bytových nemovitostí by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být, co se týče harmonizovaných indexů, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(16)  Pro zajištění plné srovnatelnosti indexů spotřebitelských cen jsou zapotřebí jednotné podmínky pro členění HISC a HISC-SD podle kategorií ECOICOP, pro metodiky používané při vytváření harmonizovaných indexů, pro informace poskytované statistickými jednotkami, pro poskytování vah a metadat o vahách, pro stanovení ročního harmonogramu pro předávání harmonizovaných indexů a dílčích indexů, pro standardy pro výměnu údajů a metadat, pro jednotné podmínky revizí ▌a pro požadavky na zajištění technické kvality, pokud jde o obsah výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zprávy Komisi (Eurostatu) a strukturu přehledu. Za účelem zajištění takovýchto jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(9).

(16a)  Některé dílčí indexy ECOICOP nemusí všechny nebo některé členské státy v současnosti vytvářet buď proto, že nepokrývají peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností, nebo kvůli dosud nedostatečné míře harmonizace metodiky. Je však možné, že by se harmonizace metodiky mohla v budoucnu zlepšit buď pomocí právních předpisů Unie, nebo jako výsledek faktické konvergence metodik. V takovém případě by měla být Komise oprávněna toto nařízení změnit a zahrnout do něj závazné vytváření příslušných dílčích indexů ECOICOP.

(17)  Při přijímání prováděcích opatření a aktů v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením by Komise měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty a aby neměnily použitelný základní koncepční rámec nad rámec toho, co je stanoveno v tomto nařízení. Při přijímání a provádění těchto aktů v přenesené pravomoci by měla být v plném rozsahu zohledňována analýza efektivity nákladů.

(18)  Na základě článku 7 nařízení (ES) č. 223/2009 byl Výbor pro Evropský statistický systém požádán o odborné vedení.

(19)  Nařízení (ES) č. 2494/95 by mělo být zrušeno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC, HISC-SD, index cen NOV) a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN) na unijní, národní a nižší než národní úrovni.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)  „vývojem statistik“ stanovení a zlepšování statistických metod, standardů a postupů používaných při tvorbě a šíření statistik s cílem vytvořit nová statistická měřítka a ukazatele;

b)  „tvorbou statistik“ všechny kroky zahrnuté v sestavování statistik, včetně shromažďování, ukládání, zpracovávání a analýzy statistických údajů;

c)  „šířením statistik“ zpřístupňování statistik, statistických analýz a jiných než důvěrných informací uživatelům;

d)  „produkty“ výrobky a služby podle definice v příloze A bodu 3.01 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013(10) (dále jen „ESA 2010“);

e)  „spotřebními cenami“ kupní ceny placené domácnostmi za nákup produktů prostřednictvím peněžních transakcí;

ea)  „cenou bytových nemovitostí“ transakční cena bytové jednotky zakoupené jednou domácností;

f)  „kupní cenou“ cena, kterou kupující skutečně zaplatil za produkty, včetně veškerých daní z produktů, snížená o dotace na produkty, po odečtení množstevních nebo sezónních slev z obvyklých cen či sazeb, bez úroku či poplatků za služby připočtených v rámci úvěrových ujednání a jakýchkoli přirážek v důsledku nezaplacení ve lhůtě stanovené v okamžiku nákupu;

g)  „harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC)“ srovnatelný index spotřebitelských cen vytvářený jednotlivými členskými státy;

h)  „harmonizovaným indexem spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD)“ srovnatelný index vytvářený jednotlivými členskými státy, který měří změny spotřebitelských cen za určité období bez dopadu změn daňových sazeb na produkty za toto období;

i)  „regulovanými cenami“ ceny, které jsou buď přímo stanovovány, nebo do značné míry ovlivňovány vládními institucemi;

j)  „indexem cen nemovitostí obývaných vlastníky (indexem cen NOV)“ ▌index vytvářený jednotlivými členskými státy, který měří změny transakčních cen bytových nemovitostí, jež jsou nové v sektoru domácností, a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti;

k)  „indexem cen bytových nemovitostí (ICBN)“ srovnatelný index vytvářený jednotlivými členskými státy, který měří změny transakčních cen bytových nemovitostí zakoupených domácnostmi;

l)  „dílčím indexem HISC nebo HISC-SD“ cenový index pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (dále jen „ECOICOP“) stanovených v příloze;

m)  „harmonizovanými indexy“ srovnatelné HISC, HISC-SD, index cen NOV a ICBN vytvářené jednotlivými členskými státy;

ma)  „bleskovým odhadem HISC“ včasný odhad HISC, který poskytnou členské státy v eurozóně a který může vycházet z dočasné informace a v případě potřeby z odpovídajícího modelu;

o)  „indexem Laspeyresova typu“ cenový index, který měří průměrnou změnu v cenách od referenčního cenového období po období srovnání s využitím podílů výdajů z některého období před cenovým referenčním obdobím, a kde jsou podíly výdajů uzpůsobeny tak, aby odrážely ceny cenového referenčního období, a který je definován takto:

 

  kde velká sigma (∑) je součet, cenu produktu označuje písmeno P, cenové referenční období je 0, srovnávací období je t, a váhy w jsou podíly výdajů za období b předcházející cenovému referenčnímu období a jsou upraveny tak, aby odrážely ceny cenového referenčního období 0;

p)  „referenčním obdobím pro index“ období, pro které je index stanoven na 100 indexových bodů;

pa)  „cenovým referenčním obdobím“ období, na něž odkazuje cena za období srovnání a kde pro měsíční indexy je cenovým referenčním obdobím prosinec předchozího roku a kde pro čtvrtletní indexy je cenovým referenčním obdobím čtvrté čtvrtletí předchozího roku;

q)  „základními informacemi“, pokud jde o HISC a HISC-SD, údaje o

–  veškerých kupních cenách produktů, které musí být zohledněny při výpočtu dílčích indexů ▌v souladu s tímto nařízením,

–  veškerých charakteristikách, které určují cenu produktu, a jakýchkoli dalších charakteristikách relevantních pro daný účel spotřeby,

–  informace o vybíraných daních a spotřebních daních,

–  informace o tom, zda je určitá cena plně nebo částečně regulovaná, a

–  všechny váhy, které odrážejí úroveň a strukturu spotřeby dotčených produktů;

r)  „základními informacemi“, pokud jde o index cen NOV a ICBN, údaje o

–    veškerých transakčních cenách bytových nemovitostí zakoupených domácnostmi, které musí být zohledněny při výpočtu ▌ICBN v souladu s tímto nařízením,

–    veškerých charakteristikách, které určují cenu bytové nemovitosti nebo jiných důležitých charakteristikách;

s)  „domácností“ domácnost podle definice v příloze A bodě 2.119 písm. a) a b) ESA 2010, bez ohledu na státní příslušnost či pobytový status;

t)  „ekonomickým územím členského státu“ území podle definice v příloze A bodě 2.05 ESA 2010, s tím rozdílem, že zahrnuje extrateritoriální enklávy ležící na území dané země, a naopak nezahrnuje teritoriální enklávy ležící ve zbytku světa;

u)  „peněžními výdaji na konečnou spotřebu domácností“ ta část výdajů na konečnou spotřebu vynaložených

–  domácnostmi

–  v peněžních transakcích

–  na ekonomickém území členského státu

–  na produkty, které jsou použity pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání podle definice v příloze A bodě 3.101 ESA 2010

–  v jednom nebo obou obdobích, která jsou mezi sebou srovnávána;

v)  „podstatnou změnou metody vytváření“ změna, která dle odhadu ovlivňuje roční míru změny daného harmonizovaného indexu nebo jeho části v každém období o více než

–  0,1 procentního bodu u celkového HISC, HISC-SD, cenového indexu NOV či ICBN,

–  0,3, 0,4, 0,5 nebo 0,6 procentního bodu u každého oddílu, respektive u každé skupiny, třídy nebo podtřídy (pětimístná) ECOICOP pro HISC nebo HISC-SD.

Článek 3Sestavování harmonizovaných indexů

1.  Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) všechny harmonizované indexy vymezené v čl. 2 písm. m) v odpovídající formě.

2.  Harmonizované indexy se sestavují pomocí vzorce Laspeyresova typu.

3.  HISC a HISC-SD vycházejí ze změn cen a z vah produktů zahrnutých do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností.

4.  Ani HISC, ani HISC-SD nezahrnuje transakce mezi domácnostmi, s výjimkou nájmů placených nájemci soukromým pronajímatelům bytů; v tom případě majitelé představují tržní výrobce služeb nakupovaných domácnostmi (nájemci).

4a.  Indexy NOV se sestaví, je-li to možné a jsou-li k dispozici údaje, za 10 let předcházejících vstupu tohoto nařízení v platnost.

5.  Dílčí indexy HISC a HISC-SD se sestavují pro kategorie ECOICOP. Jednotné podmínky pro členění HISC a HISC-SD podle kategorií ECOICOP se přijmou prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

5a.  V závislosti na výsledku zprávy podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 93/2013 věnované tomu, zda je vhodné začlenit indexy cen nemovitostí obývaných vlastníky do HISC, může Komise do jednoho roku od zveřejnění této zprávy přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 tohoto nařízení s cílem začlenit index NOV do HISC, přičemž se provedou odpovídající úpravy metodiky HISC a dodrží oblast působnosti úhrnu obou indexů podle tohoto nařízení.

5b.  Komise může prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 5a o tři roky, jestliže posoudí, že k přijetí aktů v přenesené pravomoci v něm uvedených je zapotřebí dalšího času, nebo v případě potřeby navrhne přezkum tohoto nařízení.

5c.  Členění bleskových odhadů HISC prováděných členskými státy v eurozóně se přijímá pomocí prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

5d.  Členění cenového indexu NOV a ICBN se přijímá pomocí prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 4Srovnatelnost harmonizovaných indexů

1.  Aby bylo možné považovat harmonizované indexy ▌za srovnatelné, musí veškeré rozdíly mezi zeměmi na libovolné úrovni podrobnosti odrážet pouze rozdíly ve změnách cen či struktuře výdajů.

2.  Všechny dílčí indexy harmonizovaných indexů, které se odchylují od konceptů nebo metod tohoto nařízení, se považují za srovnatelné, je-li výsledkem index, který se dle odhadu systematicky liší:

a)  v případě HISC a HISC-SD o 0,1 procentního bodu nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;

b)  v případě cenového indexu NOV či ICBN o jeden procentní bod nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;

Není-li takový výpočet možný, musí být podrobně uvedeny důsledky použití metodiky, která se odchyluje od konceptů či metod tohoto nařízení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem změny přílohy, aby se zajistila srovnatelnost členění HISC podle kategorií ECOICOP na mezinárodní úrovni.

4.  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a dosažení cílů tohoto nařízení se další podrobnosti pro tvorbu srovnatelných harmonizovaných indexů stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se týkají:

  i)  odběru vzorků a reprezentativnosti;

  ii)  sběru a zpracování cen;

  iii)  nahrazení a úpravy kvality;

  iv)  sestavování indexů;

  v)  revizí;

  vi)  zvláštních indexů;

  vii)  zpracování produktů v konkrétních oblastech.

  Komise zajistí, aby tyto prováděcí akty nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž pro členské státy a respondenty.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

4a.   Tam, kde to v souvislosti s vytvářením harmonizovaných indexů vyžaduje vědecky podložený vývoj statistických metod na základě zprávy o pilotních studiích uvedené v čl. 8 odst. 4a, je Komisi svěřena pravomoc změnit první pododstavec čl. 4 odst. 4 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 10 pomocí doplnění položek do zde uvedeného seznamu, který vyžaduje další podrobné údaje o statistické metodě, a to za předpokladu, že se tyto prvky nepřekrývají s prvky stávajícími ani nemění rozsah nebo povahu harmonizovaných indexů, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 5Požadavky na údaje

1.  Členské státy shromažďují základní informace reprezentující jejich zemi s cílem vytvořit harmonizované indexy a jejich dílčí indexy.

2.  Tyto informace se získávají od statistických jednotek, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (EHS) č. 696/93(11).

3.  Statistické jednotky, které poskytují informace o produktech zahrnutých do peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, spolupracují podle potřeby při shromažďování či poskytování základních informací. Statistické jednotky poskytují přesné a úplné informace, též v elektronické formě, je-li to požadováno. Na žádost vnitrostátních orgánů odpovědných za sestavování úředních statistik poskytnou statistické jednotky informace v elektronické formě, například údaje ze čteček čárových kódů, a s potřebnou mírou podrobnosti pro tvorbu harmonizovaných indexů a pro posouzení souladu s požadavky na srovnatelnost a kvalitu harmonizovaných indexů. Jednotné podmínky pro poskytování těchto informací se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

4.  Harmonizované indexy a jejich dílčí indexy se převádějí na společné referenční období pro index 2015. Toto převádění nabývá účinku s indexem za leden 2016.

5.  Harmonizované indexy a jejich dílčí indexy se převedou na nové společné referenční období pro index v případě podstatné změny metodiky pro harmonizované indexy, jež jsou přijaty v souladu s tímto nařízením, nebo každých deset let po posledním převedení počínaje rokem 2015. Převedení na nové referenční období pro index nabývá účinku:

a)  u měsíčních indexů počínaje indexem za leden druhého roku po referenčním období pro index;

b)  u čtvrtletních indexů počínaje indexem za první čtvrtletí druhého roku po referenčním období pro index.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem stanovení podrobných pravidel pro převádění harmonizovaných indexů v případě vědecky uznaných metodických změn, které jsou nezbytným a podstatným důvodem tohoto převedení.

6.  ▌Členské státy nemusí vytvářet ani poskytovat dílčí indexy HISC nebo HISC-SD, jejichž váha představuje méně než jedno promile celkových výdajů zahrnutých do HISC.

6a.  Členské státy nemusí vytvářet ani poskytovat dílčí indexy NOV nebo ICBN, jejichž váha představuje méně než jedno procento celkových nákladů na nemovitost obývanou vlastníkem (0.1) nebo celkových zakoupených bytových nemovitostí (H.1).

7.  ▌Dílčí indexy ECOICOP, které nejsou uloženy členským státům, buď protože se netýkají peněžních výdajů na konečnou spotřebu domácností, nebo kvůli stále ještě nedostatečné míře harmonizace metodiky, jsou tyto:

  02.3  narkotika;

  09.4.3   herny, loterie;

  12.2  prostituce;

  12.5.1  životní pojištění;

  12.6.1  finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM).

V případě, že se stupeň harmonizace metodiky dostatečně zlepší, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 s cílem pozměnit první pododstavec tohoto odstavce tak, že se odstraní jeden nebo více dílčích indexů, které jsou v něm uvedeny.

Článek 6Periodicita

1.  Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) HISC, HISC-SD a jejich příslušné dílčí indexy v měsíčních intervalech, včetně těch dílčích indexů, které se vytvářejí v delších intervalech.

2.  Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) cenový index NOV a ICBN v čtvrtletních intervalech. Mohou být na dobrovolné bázi poskytovány i v měsíčních intervalech.

3.  Členské státy nejsou povinny vytvářet dílčí indexy v měsíčních nebo čtvrtletních intervalech, pokud jsou i při méně častém shromažďování údajů splněny požadavky srovnatelnosti podle článku 4. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o kategoriích ECOICOP a NOV, které mají v úmyslu shromažďovat v méně častých intervalech než měsíčně respektive čtvrtletně.

4.  Členské státy každoročně revidují a aktualizují váhy dílčích indexů pro harmonizované indexy. Jednotné podmínky pro poskytování vah a metadat o vahách se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

4a.  Aby se zajistila správnost statistických údajů poskytovaných členskými státy, využije Komise všech vhodných výsad a pravomocí stanovených v článku 12 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 7Lhůty, standardy pro výměnu a revize

1.  Členské státy poskytují harmonizované indexy a veškeré dílčí indexy Komisi (Eurostatu) nejpozději 20 kalendářních dnů po skončení referenčního měsíce u měsíčních řad a 85 kalendářních dnů po skončení referenčního čtvrtletí u čtvrtletních řad.

1a.  Členské státy poskytnou aktualizované váhy měsíčních indexů nejpozději do 13. února každého roku. Aktualizované váhy čtvrtletních indexů se předkládají nejpozději do 15. června každého roku.

1b.  Každý členský stát v eurozóně předloží bleskový odhad HISC nejpozději předposlední kalendářní den měsíce, k němuž se HISC vztahuje.

2.  Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) údaje a metadata vyžadovaná tímto nařízením v souladu se standardy pro výměnu údajů a metadat.

3.  Harmonizované indexy a jejich dílčí indexy ▌, které již byly zveřejněny, mohou být revidovány.

4.  Stanovení ročního harmonogramu pro zasílání harmonizovaných indexů a dílčích indexů podle odstavce 1, standardy pro výměnu údajů a metadat podle odstavce 2 a jednotné podmínky pro revizi podle odstavce 3 se podrobně upřesní prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8Pilotní studie

1.  Zjistí-li se, že je nutné pro účely sestavování harmonizovaných indexů zlepšit základní informace, nebo je-li v metodách zmíněných v čl. 4 odst. 4 zjištěna potřeba zlepšit relevantní a mezinárodní srovnatelnost indexů, může Komise (Eurostat) zahájit pilotní studie, které provádějí na dobrovolné bázi členské státy.

1a.  Souhrnný rozpočet Unie přispívá, je-li to vhodné, k financování pilotních studií.

2.  Cílem zmíněných pilotních studií je posoudit, zda je možné získávat lepší kvalitu údajů a složení základních informací či uplatňovat nové metodické přístupy a jaké jsou náklady na ně.

3.  Výsledky pilotních studií vyhodnotí Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy a hlavními uživateli harmonizovaných indexů s přihlédnutím tomu, jaký je užitek dostupnosti lepších základních informací nebo nových metodických přístupů v porovnání s dodatečnými náklady na shromažďování a sestavování.

4.  Na základě hodnocení pilotních studií je Komisi v souladu s článkem 10 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o požadavky na kvalitu údajů a složení pro získávání základních informací potřebných pro sestavování harmonizovaných indexů, které zpřesní stávající požadavky, nebo o zlepšenou metodiku, které v žádném případě nezmění základní předpoklady metod stanovených v tomto nařízení.

4a.  Do 31. prosince 2020 a poté každých pět let připraví Komise (Eurostat) zprávu pro Evropský parlament a Radu obsahující hodnocení hlavních zjištění pilotních studií, je-li to relevantní.

Článek 9Zajištění kvality

1.  Členské státy zajistí, aby poskytované harmonizované indexy byly kvalitní. Pro účely tohoto nařízení se použijí standardní kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

2.  Členské státy Komisi (Eurostatu) poskytnou:

a)  standardní výroční zprávu o kvalitě, v níž budou zahrnuta kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009;

b)  roční přehled s uvedením podrobností ohledně zdrojů údajů, použitých definic a metod, včetně podrobností o jakýchkoli případných rozdílech mezi použitými statistickými metodami a metodami doporučenými v metodické příručce; a

c)  na žádost Komise (Eurostatu) další související informace s mírou podrobnosti umožňující posoudit splnění požadavků na srovnatelnost, jakož i kvalitu harmonizovaných indexů.

3.  Pokud určitý členský stát hodlá zavést podstatnou změnu v metodách tvorby harmonizovaných indexů nebo jejich části, uvědomí o tom Komisi (Eurostat) nejpozději tři měsíce před tím, než taková změna vstoupí v platnost. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) vyčíslení dopadu této změny.

4.  Technické požadavky na zajištění kvality, pokud jde o obsah standardní výroční zprávy o kvalitě, lhůta pro zaslání zprávy Komisi (Eurostatu) a struktura přehledu se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 10Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, čl. 4 odst. 4a, čl. 5 odst. 5, čl. 5 odst. 7 a čl. 8 odst. 4 je svěřena na dobu neurčitou.

2a.  Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle čl. 4 odst. 3, čl. 4 odst. 4a, čl. 5 odst. 5, čl. 5 odst. 7 a čl. 8 odst. 4 Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty a neměnily příslušný základní koncepční rámec. Při přijímání a provádění těchto aktů v přenesené pravomoci je v plném rozsahu zohledňována analýza efektivity nákladů.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 4 odst. 4a, čl. 5 odst. 5, čl. 5 odst. 7 a čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 4 odst. 4a, čl. 5 odst. 5, čl. 5 odst. 7 a čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 11Výbor

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12Zrušení

1.  Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy nadále poskytují harmonizované indexy v souladu s nařízením (ES) č. 2494/95 až do předávání údajů vztahujících se k roku 2015.

2.  Nařízení (ES) č. 2494/95 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2016. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 13Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nabývá účinku poprvé pro údaje za leden 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda          předseda

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Návrh nařízení předložený Komisí stanoví jednotný právní rámec pro vývoj, tvorbu a šíření údajů týkajících se harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC) a cen bydlení (ICBN) na unijní, národní a nižší než národní úrovni. HISC poskytuje měření inflace používané mimo jiné jako cenný vstup pro deflování ekonomických hodnot, jako jsou platy, nájemné, úrokové sazby, a tudíž tvoří základ pro rozhodnutí týkající se ekonomické a měnové politiky. Z toho důvodu má zásadní význam, aby byly tyto statistiky objektivní, nezatížené chybou a srovnatelné ve všech členských státech a ve všech oblastech produktů.

V současnosti uplatňované nařízení o HISC pochází již z roku 1995. Nový vývoj ve statistikách spotřebitelských cen vyžaduje přezkum rámce s cílem zajistit maximální možnou srovnatelnost pro hlavní uživatele HISC. Nařízení také zohledňuje inovace v rozhodovacím procesu EU, které zavedla Lisabonská smlouva a které Komisi (v tomto případě Eurostatu) udělují právo vydávat prováděcí opatření (prováděcí akty) nebo legislativní opatření, která mohou změnit jiné než podstatné části nařízení (akty v přenesené pravomoci). Z toho důvodu je zapotřebí stanovit v návrhu Komise mnohé činnosti pomocí aktů v přenesené pravomoci, například definici vhodné metodiky vytváření harmonizovaných indexů mezi zeměmi, nebo aktualizovat váhy dílčích indexů HISC.

Zpravodaj hodnotí návrh Komise celkově kladně, zejména analýzu inflace s cílem zahrnout informaci o dopadu daňových změn na inflaci. HISC-SD je významný nástroj sloužící k analýze příčin inflace a k předpovědím dopadu budoucích daňových změn na inflaci, proto se v návrhu zprávy navrhuje, aby byly jak HISC tak HISC-SD rozčleněny podle kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP). Pokud však jde o pravomoc Komise měnit některé prvky pomocí aktů v přenesené pravomoci, jsou v nařízení přímo vyloučeny a stanoveny dvě otázky. První je stanovení dílčích indexů HISC, jejichž podíl na celkovém spotřebním koši HISC je zanedbatelný. Druhým je výběr dílčích indexů, jejichž vytváření může být přerušeno, neboť některé z nich nepokrývají peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností, nebo proto, že stupeň harmonizace metodiky je v této fázi zatím nedostatečný.

Mimoto vzhledem k tomu, že včasná dočasná informace o inflaci je zásadní zejména pro provádění měnové politiky, vyzývá se v návrhu zprávy k bleskovým odhadům HISC, které by prováděly členské státy eurozóny v měsíčních intervalech, a k přijetí členění bleskových odhadů HISC, indexu cen nemovitostí obývaných vlastníky (index NOV) a cen bydlení ICBN prostřednictvím prováděcích aktů.

A konečně, vzhledem k významu pilotních studií se prokázalo, že Komise, bude-li to vhodné, přispěje k jejich financování. Komise by také měla každých pět let připravit zprávu pro Evropský parlament a Radu obsahující hodnocení hlavních zjištění pilotních studií.

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (zrušení nařízení (ES) č. 2494/95)

Referenční údaje

COM(2014)0724 – C8-0283/2014 – 2014/0346(COD)

Datum předložení EP

9.12.2014

 

 

 

Věcně příslušný výbor

Datum oznámení na zasedání

ECON

15.12.2014

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

Datum oznámení na zasedání

IMCO

15.12.2014

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

Datum rozhodnutí

IMCO

21.1.2015

 

 

 

Zpravodajové

Datum jmenování

Roberto Gualtieri

13.1.2015

 

 

 

Projednání ve výboru

16.7.2015

13.10.2015

 

 

Datum přijetí

13.10.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Doru-Claudian Frunzulică, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Danuta Jazłowiecka, Petr Ježek, Eva Kaili, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Michał Marusik, Marisa Matias, Emmanuel Maurel, Costas Mavrides, Bernard Monot, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Andreas Schwab, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Nils Torvalds, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Beatrix von Storch, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Datum předložení

27.10.2015

(1)

Úř. věst. C 209, 25.6.2015, s. 3.

(2)

* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(3)

  Úř. věst. C 209, 25.6.2015, s. 3.

(4)

  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1).

(5)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Inteligentní regulace v Evropské unii“, KOM(2010) 543.

(6)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí, KOM(2009) 404 v konečném znění.

(7)

  Nařízení Komise (EU) č. 93/2013 ze dne 1. února 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, pokud jde o stanovení indexů cen obydlí obývaných jejich majiteli (Úř. věst. L 33, 2.2.2013, s. 14).

(8)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(9)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(10)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(11)

  Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí