Postup : 2014/2247(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0314/2015

Předložené texty :

A8-0314/2015

Rozpravy :

PV 23/11/2015 - 16
CRE 23/11/2015 - 16

Hlasování :

PV 24/11/2015 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0402

ZPRÁVA     
PDF 253kWORD 245k
30.10.2015
PE 554.719v02-00 A8-0314/2015

o politice soudržnosti a marginalizovaných komunitách

(2014/2247(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodajka: Terry Reintke

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o politice soudržnosti a marginalizovaných komunitách

(2014/2247(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 151, 153, 162 a 174 až 176 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva a Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech původního obyvatelstva,

–   s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu v nezávislých státech,

–   s ohledem na směrnice EU týkající se boje proti diskriminaci, článek 14 Evropské úmluvy o lidských právech a protokol č. 12 uvedené úmluvy,

–   s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 5. ledna 2011 o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o pokroku v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(12),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU(13),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii“,

–  s ohledem na tematický informační list Komise ze dne 27. února 2014 o Romech a marginalizovaných komunitách (tematický cíl 9 – sociální začleňování a chudoba),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2014 nazvané „Zpráva o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů“ (COM(2014)0209),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. května 2012 nazvané „Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU“ (COM(2012)0226),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvané „Strategie Evropské unie pro Podunají“ (KOM(2010)0715),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (KOM(2010)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(14),

–   s ohledem na (návrh) zásad Komise pro využívání evropských strukturálních a investičních fondů k řešení segregace v oblasti vzdělávání a územního plánování ze dne 1. července 2015,

–  s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení ze strany Komise ze dne 24. února 2015 o finančních prostředcích pro marginalizované komunity (E-002782-15),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Strategie integrace Romů“(15),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0314/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, snižovat sociální rozdíly, včetně snížení a vymýcení chudoby a vyloučení, což vyžaduje, aby bylo předcházeno segregaci a byl podporován rovný přístup a příležitosti pro všechny občany, včetně nejvíce marginalizovaných skupin, jakož i skupin a jednotlivců jakéhokoli věku, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení a nemají přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a zdravotním systémům;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti, jak ji stanoví Jednotný evropský akt z roku 1986, se týká snižování nerovností mezi různými regiony a zaostalosti znevýhodněných regionů; vzhledem k tomu, že odkazem na „ekonomickou, sociální a územní soudržnost“ přidává Smlouva o fungování Evropské unie soudržnosti další rozměr;

C.  vzhledem k tomu, že cíl sociální soudržnosti si žádá evropskou úlohu v politikách týkajících se začleňování marginalizovaných komunit a vyžaduje, aby členské státy využily svých pravomocí v této oblasti v zájmu přijetí podpůrných opatření v rámci jak nadnárodních programů spolupráce, tak i vnitrostátních programů;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2010 byly do Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) začleněny příležitosti k financování určené pro marginalizované komunity; vzhledem k tomu, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 nabízí strategický přístup;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení č. 1304/2013(16) stanoví, že Evropský sociální fond (ESF) bude prospěšný lidem, a to i znevýhodněným skupinám, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, migranti, příslušníci etnických menšin, marginalizované skupiny obyvatel a osoby všech věkových kategorií čelící chudobě a sociálnímu vyloučení;

F.   vzhledem k tomu, že v rámci nového programového období bude minimálně 23,1 % rozpočtu politiky soudržnosti vyčleněno na investice v rámci ESF; vzhledem k tomu, že ERDF a ESF hrají konkrétní a významnou úlohu, přičemž alespoň 20 % ESF je v každém členském státě vyčleněno na konkrétní cíl podpory sociálního začlenění, boje proto chudobě a všem formám diskriminace, což představuje klíčový nástroj při prosazování většího začlenění marginalizovaných komunit;

G.  vzhledem k tomu, že v nařízení 1303/2013 se stanoví řada nezbytných podmínek týkajících se zákazu diskriminace, rovnosti pohlaví a zdravotního postižení, které je nutno dodržet(17);

H.  vzhledem k tomu, že v šesté zprávě Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti bylo uvedeno, že hospodářská krize zvýšila chudobu a sociální vyloučení;

I.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize a následné škrty v rozpočtech a úsporná opatření vedou k řadě problémů, což často způsobuje vážné rozpočtové problémy pro obce a vede k nedostatku možností, jak jednat s marginalizovanými skupinami a snažit se o zlepšení jejich začlenění a zabránit segregaci, neboť tyto politiky závisí na financování z evropských strukturálních a investičních fondů, a to z valné části, nebo v některých případech úplně;

J.  vzhledem k tomu, že dopady hospodářské krize a škrty ve veřejných službách ještě více zhoršily situaci žen z marginalizovaných komunit;

K.  vzhledem k tomu, že ženy z marginalizovaných komunit trpí několikanásobnou a intenzivnější diskriminací a úroveň jejich zaměstnanosti je daleko nižší než u mužů z těchto komunit a u jiných žen;

L.   vzhledem k tomu, že značný počet veřejných a soukromých subjektů na různých úrovních a v různých odvětvích včetně zástupců občanské společnosti je zapojen a často hraje důležitou úlohu při provádění politik začleňování, což vyžaduje ucelený a dobře koordinovaný přístup;

M.   vzhledem k tomu, že v současnosti na úrovni Evropské unie neexistuje definice „marginalizované komunity“ vzhledem k tomu, že porozumění této zprávy se odvíjí od porozumění marginalizace, založeného na analýze specifických rysů a charakteristik marginalizovaných skupin, která bere ohled na jejich specifickou situaci a potřeby, jako jsou životní a pracovní podmínky a omezený přístup k systému vzdělávání a zdravotní péče, předčasné ukončování školní docházky doprovázené strukturálním a systémovým vyloučením a která je zaměřená na zajištění jejich účinného sociálně-ekonomického začleňování;

N.  vzhledem k tomu, že Komise nedefinuje marginalizované skupiny obyvatel a nechává tak na členských státech, aby rozhodly o definici na základě svých vnitrostátních ukazatelů; konstatuje však, že marginalizaci lze určit na základě souboru příslušných ukazatelů, jako jsou sociální vyloučení, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání, (extrémně) nevyhovující podmínky bydlení, vysoká míra diskriminace a nadměrné vystavení zdravotním rizikům nebo také nedostatečný přístup ke zdravotní péči, marginalizované skupiny jsou tudíž považovány za nejzranitelnější a za ty, které nejnaléhavěji potřebuje pomoc;

O.  vzhledem k tomu, že marginalizace je sociálním jevem, který spočívá v tom, že jednotlivci nebo komunity čelí sociálnímu vyloučení, či je jim systematicky bráněno nebo zamezováno v možnosti zapojit se do společenských či politických procesů, které jsou zásadní pro jejich začlenění do společnosti; vzhledem k tomu, že se pojem „marginalizované komunity“ vztahuje na různé skupiny a jednotlivce, jako jsou menšiny, Romové, postižení, lidé žijící pod úrovní chudoby nebo lidé ohroženi chudobou, migranti, uprchlíci a sociálně vyloučené skupiny společnosti; vzhledem k tomu, že rasismus, patriarchát, homofobie, hospodářská znevýhodnění a další diskriminační faktory přispívají ke vzniku nerovnoprávnosti a dynamickému zhoršování postavení žen z marginalizovaných komunit;

P.   vzhledem k tomu, že mezi společné charakteristiky marginalizovaných komunit lze zařadit místo, v němž komunita žije, jako např. marginalizované komunity žijící na venkově a ve znevýhodněných čtvrtích; zájmové komunity, jako jsou uprchlíci a žadatelé o azyl a národnostní a jazykové menšiny; a osoby se zdravotní postižením, osoby pokročilého věku, bezdomovci a původní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že tyto různé druhy marginalizovaných komunit mají stejné těžkosti a všechny jsou vystaveny řadě forem stigmatizace a diskriminace;

Q.  vzhledem ke značnému počtu marginalizovaných skupin v Evropě; vzhledem k tomu, že mezi nimi jsou Romové, což je termín, kterému se v celé Evropě rozumí různým způsobem, ti jsou největší etnickou menšinou a jednou z nejvíce marginalizovaných komunit;

R.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla řešit problémy marginalizovaných komunit z pohledu jejich různorodosti a zohledňovat jejich zvláštní potřeby; vzhledem k tomu, že začlenění marginalizovaných komunit do financování vyžaduje úsilí na všech úrovních, zahrnuje dlouhodobý integrovaný a soudržný přístup, trvalá řešení, posílení postavení, navázání na zkušenosti a budování kapacit, a to i pro ženy a dívky v marginalizovaných komunitách, přechod od institucionální péče ke komunitní péči, a to za účelem ukončení segregace a dosažení normálního stavu;

S.  vzhledem k tomu, že strategie evropské politiky soudržnosti usilující o zrovnoprávnění žen v marginalizovaných komunitách musí zohledňovat i situaci stárnoucích žen, zdravotně postižených žen, žen pečujících o závislé osoby a žen s duševními poruchami;

T.  vzhledem k tomu, že mezi nejúčinnější nástroje k řešení začleňování a integrace do společnosti náleží projekty v oblasti umění a kultury, které podporují mezikulturní výměnu, posílení postavení účastníků, rozvoj kreativních a sociálních dovedností a aktivní zapojení do života místní komunity;

U.  vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a vícenásobné diskriminace má zásadní význam formální a neformální vzdělávání, které může vytvořit prostor pro dialog, otevřenost a porozumění komunit a přispívá ke zrovnoprávnění marginalizovaných komunit; vzhledem k tomu, že ve vzdělávání nelze opomíjet genderové hledisko a jeho roli pro zrovnoprávnění žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

Obecné zásady

1.  opětovně připomíná naléhavou potřebu řešit otázku marginalizovaných komunit; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje politika soudržnosti v podpoře jejich hospodářského, sociálního a územního začlenění;

2.  připomíná, že pojem marginalizovaných komunit byl zaveden jako ústřední bod opatření politiky soudržnosti z důvodu rostoucího znepokojení nad sociálním vyloučením a boje proti němu, včetně znepokojení nad situací Romů a dlouhodobé potřeby zlepšit jejich životní podmínky;

3.  vyzývá Evropskou komisi, aby vymezila směry týkající se definice marginalizovaných komunit, které by měly být co možná nejkomplexnější a zohledňovat zvláštní situaci, výzvy a potřeby každé z možných cílových skupin v zájmu podpory jejich sociálně-ekonomického začleňování; zdůrazňuje, že tyto směry by dále zvýšily účinnost politiky soudržnosti, neboť by posílily hospodářskou, sociální a územní soudržnost v celé Evropské unii;

4.  vítá skutečnost, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 zavedl nové prvky, které upevňují počáteční přístup tím, že rozšiřují možnosti financování a zavádějí mechanismy zajišťující, aby podpora pro marginalizované komunity byla v souladu s evropskými hodnotami a cíli a zohlednila, že je třeba tyto skupiny zapojit do celého procesu;

5.  vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné informace o využití příležitostí k financování pro marginalizované komunity; požaduje, aby byla provedena analýza, která umožní vyvodit příslušné závěry a odhalit překážky, které brání dalšímu využití nebo dosažení nejlepších možných výsledků;

6.  vyzývá Komisi, aby monitorovala účinné používání evropského kodexu chování s ohledem na zásadu partnerství a zapojení občanské společnosti; připomíná, že při přípravě a provádění programů v rámci ESIF musí být uplatňovány horizontální zásady nařízení o společných ustanoveních, které ztělesňují základní práva, jako jsou šíření rovných příležitostí, bránění diskriminaci a šíření udržitelného rozvoje; připomíná, že veškeré činnosti členských států financované v rámci politiky soudržnosti EU by měly respektovat zásady základních práv a nikdy nesmějí žádným způsobem přispívat k segregaci;

7.  zdůrazňuje, že zásady rovných příležitostí a zákazu diskriminace jsou zakotveny v zakládacích pravidlech ESIF za účelem odstranění systémových příčin nerovnosti, ať už hospodářských, sociálních nebo založených na pohlaví, i pokud jde o přístup ke kultuře a ke vzdělání; zdůrazňuje, že pochopení systémové xenofobie a rasismu a zvyšování povědomí o těchto jevech by mělo být ústředním bodem analýzy kořenů vyloučení;

8.  připomíná, že rovnost mezi ženami a muži představuje zásadu, která se v politice soudržnosti uplatňuje horizontálně; odsuzuje mnohonásobnou diskriminaci, jíž trpí v marginalizovaných komunitách především ženy, migranti a osoby s postižením;

9.  zdůrazňuje, že provádění politiky soudržnosti musí řešit klíčové problémy způsobované chudobou a vyloučením mladých lidí a dětí, dospělých a osob se zdravotním postižením, včetně přechodu od institucionální péče a služeb k péči a službám komunitním; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly příslušná opatření a podnikly kroky k vytvoření a provedení strategií s tímto cílem za použití integrovaného přístupu;

10.  zdůrazňuje, že při vypracovávání politik zaměřených na konkrétní cílové skupiny se musí podle zásady „jednoznačného, ale ne výlučného zaměření“ dbát na to, aby nedošlo k vyloučení jiných skupin, které se nacházejí v podobné sociálně-ekonomické situaci, čímž se předejde vyvolání obranné reakce; zdůrazňuje, že tato zásada je toliko prvním krokem pro uznání potřeby věnovat se některým nevíce zranitelným a marginalizovaným komunitám a osobám;

11.  zdůrazňuje, že by měly být zavedeny odpovědné, transparentní a demokratické struktury, aby bylo možné bojovat s korupcí a podvodným využíváním finančních prostředků a zajistit tak začlenění marginalizovaných komunit;

12.  považuje přístup k veřejným službám za jeden z hlavních cílů při řešení začleňování marginalizovaných skupin; vyzývá členské státy, aby zlepšily a prováděly poskytování na míru přizpůsobených zdravotních informačních materiálů a rozvoj strategií pro prevenci nemocí a také komunitní zdravotní iniciativy v marginalizovaných komunitách; vyzývá ke zřízení specializovaných struktur, jako jsou kontaktní místa, která poskytují poradenství o otázkách týkajících se přístupu k zdravotní péči, na pracovní trh a k vzdělávání; požaduje, aby byla zahájena opatření k tomu docílit ve veřejné správě posunu od přístupu založeného na poptávce k vlídnému přístupu založenému na nabídce služeb;

13.  požaduje, aby byly vnitrostátní strategie pro marginalizované komunity, včetně vnitrostátních strategií integrace Romů, vnitrostátních strategií snižování chudoby, strategií pro začlenění dalších marginalizovaných nebo znevýhodněných komunit a strategií pro rovnost pohlaví, lépe koordinovány s politikou soudržnosti a aby byly více propojeny;

14.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů prioritně zaměřily na děti, a znovu zdůrazňuje význam prosazování rovného přístupu v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zajištění důstojných životních podmínek dětí;

15.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby podpořily využívání financování z ESF na podporu projektů neformálního vzdělávání a celoživotního učení, jakož i na projekty vycházející z oblasti kultury, v zájmu dosažení cílů spočívajících v investování do nových dovedností přispívajících k inovacím a boji s nezaměstnaností, chudobou a sociálním vyloučením;

16.  připomíná, maje na paměti rostoucí regionální rozdíly, demografické výzvy a situaci, jíž čelí rostoucí počet mladých lidí, kteří opustili nebo kteří se chystají opustit svou zemi původu, že v rozpočtovém cyklu 2014–2020 je na politiku soudržnosti k dispozici méně finančních prostředků; je přesvědčen, že politika soudržnosti má stále potenciál přinášet přidanou hodnotu činnosti, která již probíhá v členských státech, a že zaměřením na zlepšování pracovních příležitostí, účasti ve společnosti a zvyšováním investic do dovedností, zejména v těch regionech, které to nejvíce potřebují, povede politika soudržnosti kromě dalších přínosů k většímu sociálnímu začlenění a ke snižování chudoby, neboť umožní odpovídající flexibilitu, aby členské státy mohly uplatňovat individualizovanou podporu v souladu s místními potřebami a zajistit, aby byly finanční prostředky využívány v oblastech, kde je nejvyšší nezaměstnanost a kde jsou nejvíce zapotřebí;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou tyto zásady při provádění operačních programů dodržovat; vyzývá Komisi, aby do svých zpráv zahrnula své analýzy včetně těch o vnitrostátních strategiích integrace Romů;

18.  zdůrazňuje, že rozpočtové škrty v oblasti veřejných služeb v některých členských státech během krize vedly ke zvýšené nezaměstnanosti, k nedostatku sociálního zabezpečení, k obtížné situaci v oblasti bydlení a ke zdravotním problémům; vyzývá členské státy, aby efektivněji využívaly podporu z ESF s cílem zlepšit kvalitu veřejných služeb a rovný přístup k nim pro marginalizované skupiny obyvatel a bojovat proti všem formám diskriminace;

19.  vyzývá, aby byla při navrhování opatření, která jsou podporována z fondů soudržnosti, brána v úvahu hlediska lidských práv, a zdůrazňuje, že kulturní, hospodářská a sociální práva by měla být začleněna do politik zaměřených na uznávání žen z marginalizovaných komunit coby aktivních plnoprávných občanek, přičemž u veškerých opatření a politických návrhů by měly být výslovně řešeny otevřené a skryté projevy rasismu;

Příprava programů

20.  zdůrazňuje, že zásada partnerství musí vést k zapojení na všech úrovních a členské státy ji musí povinně uplatňovat, a ne pouze formálně; zdůrazňuje, že je důležité provést kodex chování pro partnerskou spolupráci, aby byla zajištěna rovná účast a zastoupení partnerů, kde by se měla věnovat zvláštní pozornost zapojení marginalizovaných komunit s cílem zohledňovat jejich specifickou situaci a potenciální těžkosti v tom, aby mohly podstatně přispívat k partnerství; je znepokojen nedostatečným dodržováním povinného zapojení partnerů v souladu s odpovídajícími zásadami uvedenými v nařízení o společných ustanoveních a evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení partnerů, včetně těch, již jsou dotčeni nejvíce, a provedly systém pobídek a výměnu osvědčených postupů včetně specifické podpory pro ty řídící orgány a příjemce, kteří v této oblasti dosáhli obzvláště dobrých výsledků;

21.  považuje za politováníhodné, že Komise přijala dohody o partnerství, které v dostatečné míře nezahrnují marginalizované komunity; žádá Komisi, aby přijala opatření k usnadnění začlenění marginalizovaných komunit do přípravy, provádění a vyhodnocení projektů, to jako prostředek ke zmocnění dotčených komunit; navrhuje, aby byla doporučení představena v kontextu evropského semestru jako vhodný způsob podpory opatření, jež mají přijmout členské státy;

22.  vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními pro jednotlivé země v oblasti začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti, a Komisi, aby jejich dodržování podrobně sledovala;

23.  vítá, že některé členské státy, a mezi nimi i ty, které obdržely doporučení, volí ve svých operačních programech socio-ekonomickou integraci marginalizovaných skupin obyvatel jako investiční prioritu; upozorňuje však, že je třeba ji začlenit také do některých oblastí politiky, například do politiky vzdělávání a zaměstnanosti;

24.  vyzývá členské státy, aby plně využily finančních prostředků; zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se zejména na finanční opatření, která přesahují cílená opatření v rámci tematického cíle týkajícího se sociálního začlenění a boje s chudobou a veškerou diskriminací, a podpořit tak integrovaný a systematický přístup;

25.  domnívá se, že důležitou úlohu hraje víceúrovňová správa a koordinace; zdůrazňuje, že zapojení místních orgánů a místních zúčastněných stran je nezbytné k dosažení cílové skupiny a vyžaduje co největší územní blízkost;

Provádění programů

26.  poukazuje na důležitost integrovaného přístupu; domnívá se, že finanční prostředky by měly být používány integrovanějším způsobem, mimo jiné prostřednictvím programů financovaných z několika fondů, komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic a křížového financování, jak je uvedeno v čl. 98 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních, a mělo by být dosaženo součinnosti s ostatními evropskými a vnitrostátními nástroji financování; vyzývá dotčené správy a orgány, aby usilovaly o aktivní spolupráci na všech úrovních včetně přeshraniční;

27.  konstatuje, že křížové financování se v současnosti používá omezeně, k němuž může do určité míry docházet v důsledku složitých pravidel popsaných v čl. 98 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; je přesvědčen, že zvýšení pružnosti pravidel pro křížové financování by mohlo zvýšit efektivitu projektů a přidat k jejich dopadu významnou přidanou hodnotu; vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu používání a úrovně křížového financování;

28.  konstatuje, že marginalizované komunity často žijí v méně příznivých částech měst; zdůrazňuje význam skutečného provádění programů městské obnovy a regenerace pro chudé čtvrti, jež kombinují integrované a místní přístupy a partnerství, řeší ekonomické, sociální i územní problémy a zlepšují městské prostředí a které se také zaměřují na zvyšování propojenosti tak, aby se těmto komunitám dostalo lepší dostupnosti; je přesvědčen, že budoucí městská agenda EU by měla věnovat dostatečnou pozornost klíčovým problémům a potřebám ve vztahu k marginalizovaným komunitám v městských oblastech s cílem zabránit vzniku ghett a úspěšně bojovat proti segregaci, chudobě a sociálnímu vyloučení;

29.  upozorňuje na specifické potřeby, kterým čelí marginalizované komunity žijící ve venkovských, horských a izolovaných oblastech, a to včetně problémů spojených s připojením, dopravou a dostupností služeb, ale také s kulturními a společenskými příležitostmi; zdůrazňuje důležitost lepšího propojení regionů; rovněž konstatuje, že lidé v přeshraničních oblastech často trpí marginalizací vzhledem ke své zeměpisné poloze a to by mělo být lépe zohledněno v návrhu politiky soudržnosti, zejména v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“;

30.  zdůrazňuje, že je třeba budovat kapacity zúčastněných stran, včetně orgánů veřejných služeb, správy a občanské společnosti s cílem posílit postavení komunit a zejména jim umožnit převzít větší úlohu v tvorbě politik; trvá na tom, aby byla také za tímto účelem použita cílená technická pomoc a finanční prostředky;

31.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, které je zapotřebí ke zlepšení administrativní kapacity orgánů spravujících strukturální fondy, a vyzývá členské státy, aby poskytovaly poradenství a administrativní podporu, např. tím, že budou pořádat školení a pomáhat s vyplňováním žádostí o podporu a jejich zdůvodňováním, aby marginalizovaným skupinám obyvatel, například Romům, usnadnily získávání informací týkajících se evropských i státních programů financování na podporu podnikání a zaměstnanosti a podávání příslušných žádostí;

32.  zdůrazňuje, že sociální partneři musí mít přístup k technické pomoci, nejen s cílem posilovat svou kapacitu, ale také zajistit svou koordinaci a zastoupení v ad hoc výborech, jež stanovují a provádějí operační programy;

33.  poukazuje na to, že poté, co vymezí směry týkající se definice marginalizovaných komunit, by Komise v partnerství se zástupci marginalizovaných komunit měla vytvořit expertní ad hoc skupinu pro poradenství a šířit vhodnou odbornou přípravu po administrativní pracovníky, s cílem poskytnout jim specifické znalosti o problémech marginalizovaných komunit a bojovat proti diskriminačním praktikám tak, aby se podporovalo začlenění prostřednictvím konstruktivního a účinného dialogu a aby se projekty financované EU týkající se marginalizovaných komunit prováděly a monitorovaly integrovaným a účinným způsobem, což maximalizuje jejich dopad;

34.  považuje za zásadní, aby byly orgány pro rovné zacházení, organizace sdružující ženy a samotné ženy z marginalizovaných komunit zahrnuty do procesu rozhodování o přidělování, využívání, čerpání a monitoringu finančních prostředků na všech úrovních, od místní a regionální úrovně až po členské státy a úroveň EU, a má za to, že monitorování a hodnocení prováděných programů by se mělo považovat za klíčový proces pro zvýšení účasti žen z marginalizovaných komunit;

35.  bere na vědomí přístup spočívající v zavedení všech strategických a provozních politických uspořádání, včetně dostatečné administrativní nebo institucionální kapacity, před provedením investic; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala plnění těchto podmínek a zajistila přijetí doplňkových opatření ze strany dotyčných členských států, zejména v oblasti podpory začleňování a boje s chudobou a diskriminací;

Monitorování a doporučení

36.  poukazuje na to, že mají-li být projekty financované EU efektivní, musí obsahovat dlouhodobé hledisko a peněžní prostředky musí podporovat investice pro skutečné potřeby příjemců, a to s mechanismy, jež zajistí, že budou zasaženy cílové skupiny, a budou řešit vyloučení a marginalizaci; požaduje mechanismy pro kvalitativní hodnocení a monitorování; vyzývá Komisi, aby do plánování a hodnocení fondů zavedla mechanismy pro aktivní a participační monitorování opatření přijatých členskými státy v plánování a hodnocení procesů fondů používaných pro marginalizované komunity, jakož i dohled nad nimi;

37.  zdůrazňuje, že vyloučení v oblasti bydlení, bezdomovectví, vyloučení v oblasti vzdělávání a nezaměstnanost jsou často klíčovými prvky marginalizace; zdůrazňuje proto význam integrovaného bydlení a zákroků v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti ve prospěch marginalizovaných komunit;

38.  připomíná, maje na paměti nynější hospodářskou a finanční krizi, která postihuje zejména marginalizované skupiny s největším rizikem ztráty zaměstnání v době, kdy na trhu práce dochází k otřesům, že vzdělání a zaměstnanost jsou nejlepší cestou z chudoby a že začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti a na trh práce by proto mělo být prioritou; s obavou konstatuje, že příslušníci marginalizovaných skupin obyvatel jsou často vyloučeni ze společnosti a trpí diskriminací a v důsledku toho musí čelit překážkám v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, k zaměstnání, ke zdravotní péči, dopravě, informacím a službám obecně, což představuje složitý problém, který je třeba vhodným způsobem řešit prostřednictvím doplňkového využití a účinné kombinace evropských strukturálních a investičních fondů a vnitrostátních zdrojů; zdůrazňuje tudíž, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí v oblasti stávajících programů EU, jako jsou například Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Erasmus+ a Kreativní Evropa, aby se tyto programy dostaly i k marginalizovaným skupinám obyvatel, přičemž toto úsilí by mělo být provázeno pravidelným sledováním úspěšnosti dosahu, s cílem prolomit kruh chudoby a marginalizace a podpořit profesní dovednosti a kvalifikaci lidí;

39.  vyzývá, aby byly využity finanční prostředky, které by zlepšily životní podmínky a usnadnily ženám z marginalizovaných komunit přístup ke kvalitnímu a stabilnímu vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, k zařízením péče o děti, sociálním službám, službám péče o oběti a ke spravedlnosti;

40.  zdůrazňuje, že zástupci marginalizovaných komunit musí být aktivně zapojeni do monitorování a musí jim být umožněno, aby se jej účastnili jako plnohodnotní členové; poukazuje na to, že na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni by mohly být shromážděny značné zkušenosti; zdůrazňuje, že je třeba šířit a využívat osvědčené postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly všechny stávající osvědčené postupy včetně inovativních postupů vztahujících se k začlenění marginalizovaných skupin a jednotlivců do společnosti a zahájily vytváření sítí, včetně sítí mezi sociálními pracovníky, pracovníky s mládeží a komunitami, jakož i mezi akademickými pracovníky a výzkumníky; zdůrazňuje potřebu vytvoření síťové platformy na úrovni EU, která bude usnadňovat výměnu osvědčených postupů a společné řešení problémů a jež by mohla sloužit rovněž jako prostředek elektronického vzdělávání pro budování kapacit;

41.   vyzývá Komisi, aby se politikou soudržnosti a marginalizovanými komunitami zabývala ve svém každoročním strukturovaném dialogu s občanskou společností a organizacemi zastupujícími partnery a přitom zajistila, že se zúčastní zástupci marginalizovaných komunit, a usnadňovala diskusi založenou na kvantitativní a kvalitativní analýze;

42.  poukazuje na skutečnost, že povědomí o strukturálním a systémovém začlenění není potřebné jen pro celou společnost, ale je obzvláště důležité pro práci těch, kdo mají rozhodovací pravomoci, jakož i zúčastněných stran na všech administrativních úrovních a dalších zúčastněných veřejných orgánů; vyzývá všechny veřejné zúčastněné strany, jakož i výchovné ústavy, aby provedly podrobnou analýzu příčin diskriminace a marginalizace a zvyšovaly povědomí o skutečnosti, že xenofobie a rasismus i všechny formy marginalizace vedoucí k systémovému vyloučení musí být odstraněny; vyzývá Komisi, aby důsledně vymáhala a monitorovala právní předpisy EU o diskriminaci; vyzývá veřejné služby zaměstnanosti, aby poskytovaly kvalitní služby konkrétně uzpůsobené na základě potřeb;

43.  zdůrazňuje, že při pomoci marginalizovaným skupinám a jejich začleňování je zapotřebí dvojího přístupu, který by měl být prováděn přímo za účasti poskytovatelů vzdělávání, včetně vzdělávacích zařízení, odborného vzdělávání, poradenství a pracovních příležitostí, a také za účasti místního společenství a místních orgánů s cílem zlepšit a/nebo změnit vnímání veřejnosti zvyšováním povědomí o dopadech předsudků, zlepšováním veřejných služeb a přizpůsobováním sociálních systémů;

44.  zdůrazňuje, že vzdělání je základním právem zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii; zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny členy společnosti je klíčem k přerušení cyklu sociálního vyloučení; je toho mínění, že formální a neformální vzdělání charakterizované výchovou v diverzitě je prvním krokem k opravdovému politickému, hospodářskému a sociálnímu začlenění marginalizovaných komunit; zdůrazňuje potřebu provádět programy, projekty a podpůrné činnosti pro marginalizované komunity s cílem poskytovat předškolní vzdělání, posílit potřebu formálního vzdělání a přitom nabízet příležitosti dalších forem vzdělání, jakož i celoživotního vzdělání, zejména v odborných dovednostech a IKT, a zlepšit přístup ke sdělovacím prostředkům, to také s cílem posílení žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

45.  vyzývá členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby podpořily využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj ve prospěch malých a středních podniků a sociálního podnikání, do nichž se zapojují a z nichž těží marginalizované komunity; poukazuje na potřebu podpůrných činností pro marginalizované komunity s cílem poskytnout podporu a vytvořit podmínky pro podnikání na mikroúrovni a zachovat tak rozličné způsoby podnikání;

46.  upozorňuje na to, že mnohá odvětví projdou v blízké budoucnosti podstatnou transformací, zčásti vlivem širšího využívání internetových nástrojů a řešení; upozorňuje na to, že se tak pracovníci s nízkou a střední kvalifikací ocitnou pod tlakem, který bude mít dopad zvláště na členy marginalizovaných skupin obyvatel, neboť nyní právě oni nacházejí obvykle práci v těchto odvětvích; zdůrazňuje význam dostupného a dosažitelného vzdělávání a služeb pro všechny, pokud jde o nové technologie a odvětví, se zvláštním ohledem na příležitosti v digitálním sektoru a v zelené ekonomice, zejména pro nejvíce znevýhodněné skupiny; poukazuje na význam mikropodniků a malých podniků, které pomáhají zachovávat pracovní místa ve venkovských oblastech, a vyzývá proto ke zvýšenému důrazu na zajištění přístupu těchto podniků k finančním prostředkům;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat rovnoprávnost žen z marginalizovaných komunit podporou podnikajících žen a zapojení žen do aktivit v těchto komunitách;

48.  zdůrazňuje, že pro získání rovnoprávného postavení žen v marginalizovaných komunitách může hrát zásadní roli sociální podnikání, družstva, vzájemné pojišťovny a alternativní podniky; doporučuje, aby fondy soudržnosti, zejména Evropský sociální fond, podporovaly investice v této oblasti, které se důrazně zaměří na aspekt rovnosti žen a mužů;

49.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu omezení spojených se současným systémem přidělování podpory z fondů politiky soudržnosti na základě HDP a lépe využívala dostupných ukazatelů, jako jsou údaje EU-SILC Eurostatu o příjmu a životních podmínkách, které umožní odhalit ohniska chudoby a sociální křehkosti na území Unie s cílem lépe zaměřit podporu EU určenou marginalizovaným komunitám;

50.  zdůrazňuje, že v politické debatě v EU jsou marginalizované komunity často tendenčně využívány k politickým cílům, a je nutná podrobná analýza strukturálního vyloučení, jak v dohodách o partnerství, tak i v daných operačních programech; vyzývá Komisi, aby poskytla ucelené, jednotné a jasné pokyny týkající se vývoje, provedení a správy projektů financovaných EU vztahujících se k marginalizovaným komunitám včetně podrobných analýz, příkladů osvědčených postupů a doporučení pro politiky, a to k zajištění toho, že marginalizované komunity budou začleněny do fondů EU i s výhledem na nadcházející programové období;

51.  požaduje začlenit do veškerých iniciativ, programů a akcí v oblasti integrace a sociálního začleňování financovaných z evropských fondů hledisko rovnosti pohlaví a víceoborovou analýzu, neboť tak lze lépe zohlednit zvláštní potřeby žen z marginalizovaných komunit a zachytit širokou škálu názorů a pohledů žen v různých strukturálních pozicích a úlohách; je přesvědčen, že je posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví užitečné pro vyhodnocení vlivu, který priority financování, přidělování finančních prostředků a upřesňování programů financování na ženy mají; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

52.  vyzývá členské státy, aby udělovaly cenu za příkladné nasazení pro integraci a začlenění marginalizovaných skupin v provádění fondů EU; navrhuje, že by tato cena mohla být udělována obcím či regionům členských států za vynikající práci;

53.  vyzývá členské státy, aby umožnily vytváření sítí mezi obcemi a městy, které se budou zabývat integrací marginalizovaných skupin, a povzbuzovaly ho; doporučuje, že jako příklad takové sítě může sloužit Pakt starostů a primátorů pro změnu klimatu;

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(3)

Úř. věst. L 132, 29.05.10, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(5)

Úř. věst. L 354, 28.12.13, s. 62.

(6)

Úř. věst. L 72, 12.03.14, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 74, 14.03.14, s. 1.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0132

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0594.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0246

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0092.

(12)

Úř. věst. C 161 E, 31.05.11, s. 120.

(13)

Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 60.

(14)

Úř. věst. C 378, 14.12.2013, s. 1.

(15)

Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 73.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.

(17)

Část II přílohy XI nařízení 1303/2013.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Politika soudržnosti je jedním z nejsilnějších nástrojů, které má Evropská unie k dispozici za účelem boje s nerovnostmi a podpory územní a sociální soudržnosti v regionech.

Ve všech evropských společnostech existují skupiny a komunity, které čelí strukturálnímu vyloučení a segregaci z většinové společnosti a jež nemají přístup ani k základní veřejné infrastruktuře a službám. Kromě toho jsou velmi často nepřiměřeně postiženy chudobou, nezaměstnaností a špatným zdravotním stavem.

Velká omezení veřejných rozpočtů, k nimž došlo během krize, vedla ke zhoršení stávajících problémů v členských státech, jako je nezaměstnanost, chybějící sociální zabezpečení, obtížná bytová situace a nedostatečné veřejné zdravotní služby. V důsledku toho měla krize negativní dopad na příslušníky marginalizovaných komunit. Mnohé obce nadále čelí vážným rozpočtovým omezením, která jim brání v tom, aby se náležitě zabývaly marginalizací ve společnosti.

Navzdory všemu leží hlavní odpovědnost za změnu situace v marginalizovaných komunitách na členských státech. Ačkoli se konkrétní vnitrostátní okolnosti, potřeby a řešení v celé Evropě značně liší, cíl v podobě sociální soudržnosti si žádá evropskou úlohu v politikách v oblasti začleňování marginalizovaných komunit.

Marginalizované komunity a diskriminační struktury

Na úrovni EU neexistuje jednotná definice marginalizovaných komunit; tento pojem se namísto toho vztahuje na širokou škálu koncepcí, jako jsou znevýhodněné části měst, sociálně nejslabší osoby nebo osoby trpící hmotným nedostatkem, osoby ohrožené chudobou a společenské skupiny, které jsou znevýhodňovány nebo diskriminovány.

Koncepce marginalizovaných komunit však byla v roce 2013 zavedena do nařízení o EFRR s jasným cílem bojovat s následky marginalizace. Nyní tedy za důsledné sledování tohoto cíle a provádění navazujících opatření odpovídá EU.

Existuje také široká škála diskriminujících struktur, včetně diskriminace na základě sexuální orientace a pohlavní identity a odlišného kulturního, náboženského nebo etnického původu. Řada osob čelí různým formám diskriminace současně, zejména v romských komunitách, které jsou v evropských společnostech velmi často marginalizovány.

Politika soudržnosti je mocným nástrojem

Politika soudržnosti může hrát při změně těchto skutečností významnou úlohu. Nejen podíváme-li se na problémy v oblasti bydlení nebo přístupu k veřejné infrastruktuře, jak se tomu již děje v rámci EFRR, ale také zajištěním integrovaného přístupu k řešení všech možných forem diskriminace, kterým marginalizované komunity čelí.

Tyto komunity však z evropské politiky soudržnosti často nemají žádný prospěch. Nejsou zapojeny ani do rozhodovacích struktur, ani do postupů provádění a monitorování projektů. To může vést k tomu, že EU zhorší problémy zranitelných skupin, a existuje řada příkladů zneužívání finančních prostředků, zejména pokud jde o marginalizované komunity.

Při analýze důvodů vyloučení je třeba se zaměřit na pochopení systematických forem diskriminace, jako je například nesnášenlivost vůči Romům, a zvyšování povědomí o nich.

Integrovaný přístup: jednoznačný, ale ne výlučný

Při řešení integrace marginalizovaných skupin přijala řada zúčastněných stran zásadu „jednoznačného, ale ne výlučného“ zaměření. Tato zásada navrhuje zaměřit se na určité cílové skupiny, ale současně nevyloučit ostatní, které se nacházejí v podobné sociálně-ekonomické situaci. Přesto však pouhá zmínka o marginalizovaných komunitách, jako jsou Romové, nezajistí, že budou přijata konkrétní opatření k vyřešení této situace.

Za tím účelem je zásadní řádné přijetí kodexu chování pro partnerskou spolupráci, který usiluje o zajištění rovné účasti zúčastněných stran a o jejich rovné zastoupení. Jsou uváděny velké rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o to, zda uplatňují zásadu partnerství, které sahají od pravidelných konzultací sociálních partnerů až k úplnému opomenutí a neznalosti kodexu chování.

Hodnocení projektů během předchozího programového období kromě toho ukázalo, že financování není vždy zaměřeno na skutečné potřeby příjemců. Prováděcí subjekty někdy dokonce splní kritéria tím, že jednoduše „odškrtnou kolonky“, například prostřednictvím zapojení nevládní organizace, která údajně zastupuje Romy, nebo provedením pseudokonzultací bez skutečného dialogu.

Existuje tudíž jasný požadavek na mechanismy pro kvalitativní hodnocení a monitorování. Potřebujeme posun směrem ke kvalitativnímu hodnocení, tak aby intervence vedly k dlouhodobým a udržitelným výsledkům. Jde o složitý a časově náročný proces, který vyžaduje cílené a účinné budování kapacit organizací občanské společnosti na místní a vnitrostátní úrovni a posílení postavení marginalizovaných komunit, tak aby se mohly aktivně podílet na navrhování a provádění intervencí. Rozpočet na technickou pomoc často zůstává nevyužit a měl by být přidělen na projekty budování kapacit a programy odborné přípravy pro občanskou společnost.

Tato zpráva poskytuje doporučení, jak výše uvedené problémy překonat. Tímto způsobem se využití finančních prostředků EU na začlenění marginalizovaných komunit může stát velkou příležitostí pro prosazování a podporu větší soudržnosti v evropských společnostech.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (25.6.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

Politika soudržnosti a marginalizované skupiny obyvatel

(2014/2247(INI))

Navrhovatel: Ádám Kósa

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti, jak ji stanoví Jednotný evropský akt z roku 1986, se týká snižování nerovností mezi různými regiony a zaostalosti znevýhodněných regionů; vzhledem k tomu, že odkazem na „ekonomickou, sociální a územní soudržnost“ přidává Smlouva o fungování Evropské unie soudržnosti další rozměr;

B.  vzhledem k tomu, že Komise nedefinuje marginalizované skupiny obyvatel a nechává tak na členských státech, aby rozhodly, z čeho budou vycházet jejich národní ukazatele; konstatuje však, že marginalizaci lze určit na základě souboru příslušných ukazatelů, jako jsou sociální vyloučení, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání, diskriminace, (extrémně) nevyhovující podmínky bydlení, vysoká míra diskriminace a nadměrné vystavení zdravotním rizikům a/nebo nedostatečný přístup ke zdravotní péči, marginalizované skupiny jsou tudíž považovány za nejzranitelnější a za ty, které nejnaléhavěji potřebuje pomoc;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení č. 1304/2013(1) stanoví, že Evropský sociální fond (ESF) bude prospěšný lidem, a to i znevýhodněným skupinám, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, migranti, příslušníci etnických menšin, marginalizované skupiny obyvatel a osoby všech věkových kategorií čelící chudobě a sociálnímu vyloučení;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 223/2014(2) stanoví, že Fond evropské pomoci nejchudším osobám podporuje sociální soudržnost, zlepšuje začlenění do společnosti, čímž v konečném důsledku přispívá k dosahování cíle vymýcení chudoby v Unii, a také podporuje činnosti členských států v oblasti poskytování materiální pomoci nejchudším osobám;

1.  připomíná – maje na paměti nynější hospodářskou a finanční krizi, která postihuje zejména marginalizované skupiny s největším rizikem ztráty zaměstnání v době, kdy na trhu práce dochází k otřesům –, že vzdělání a zaměstnanost jsou nejlepší cestou z chudoby a že začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti a na trh práce by proto mělo být prioritou; s obavou konstatuje, že příslušníci marginalizovaných skupin obyvatel jsou často vyloučeni ze společnosti a trpí diskriminací a v důsledku toho musí čelit překážkám v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, k zaměstnání, ke zdravotní péči, dopravě, informacím a službám obecně, což představuje složitý problém, který je třeba vhodným způsobem řešit prostřednictvím doplňkového využití a účinné kombinace evropských strukturálních a investičních fondů a vnitrostátních zdrojů; zdůrazňuje tudíž, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí v oblasti stávajících programů EU, jako jsou například Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Erasmus+ a Kreativní Evropa, aby se tyto programy dostaly i k marginalizovaným skupinám obyvatel, přičemž toto úsilí by mělo být provázeno pravidelným sledováním úspěšnosti dosahu, s cílem prolomit kruh chudoby a marginalizace a podpořit profesní dovednosti a kvalifikaci lidí;

2.  zdůrazňuje, že při pomoci marginalizovaným skupinám a jejich začleňování je zapotřebí dvojího přístupu, který by měl být prováděn přímo za účasti poskytovatelů vzdělávání, včetně vzdělávacích zařízení, odborného vzdělávání, poradenství a pracovních příležitostí, a také za účasti místního společenství a místních orgánů s cílem zlepšit a/nebo změnit vnímání veřejnosti zvyšováním povědomí o dopadech předsudků, zlepšováním veřejných služeb a přizpůsobováním sociálních systémů;

3.  připomíná, že hlavním cílem politiky soudržnosti je podporovat územní rozvoj a snižovat nerovnosti mezi regiony, a zdůrazňuje proto, že při provádění a řízení příslušných fondů EU by měla být přijímána specifická průřezová opatření, aby tohoto cíle bylo dosaženo; zdůrazňuje, že ESF by měl být hlavním nástrojem provádění strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, politik trhu práce, mobility, vzdělávání, odborného vzdělávání a začleňování do společnosti, a přispívat tak k hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy by měly podporovat výzkum a analýzy zaměřené na získávání znalostí o skutečných životních podmínkách marginalizovaných skupin obyvatel; zdůrazňuje, že politika soudržnosti je významným nástrojem postupu směrem k tvorbě politiky založené na výsledcích s cílem účinně vytvářet inteligentní a udržitelný růst v těch regionech, které to nejvíce potřebují, a to podporou začínajících podniků a rozvoje mikropodniků a malých a středních podniků a zdůrazněním významu mikropodniků a malých podniků v pomoci při zachování pracovních míst ve venkovských a okrajových oblastech;

4.  připomíná – maje na paměti rostoucí regionální rozdíly, demografické výzvy a situaci, jíž čelí rostoucí počet mladých lidí, kteří opustili nebo kteří se chystají opustit svou zemi původu –, že v rozpočtovém cyklu 2014–2020 je na politiku soudržnosti k dispozici méně finančních prostředků; je přesvědčen, že politika soudržnosti má stále potenciál přinášet přidanou hodnotu činnosti, která již probíhá v členských státech, a že zaměřením na zlepšování pracovních příležitostí, účasti ve společnosti a zvyšováním investic do dovedností, zejména v těch regionech, které to nejvíce potřebují, povede politika soudržnosti kromě dalších přínosů k většímu sociálnímu začlenění a ke snižování chudoby, neboť umožní odpovídající flexibilitu, aby členské státy mohly uplatňovat individualizovanou podporu v souladu s místními potřebami a zajistit, aby byly finanční prostředky využívány v oblastech, kde je nejvyšší nezaměstnanost a kde jsou nejvíce zapotřebí;

5.  vítá skutečnost, že nařízení (EU) č. 1303/2013(3), které platí od roku 2014, obsahuje historicky nové prvky zaměřené na podporu nejvíce znevýhodněných osob; naléhavě vyzývá členské státy, aby tyto prvky začlenily do svých operačních programů a aby učinily konkrétní a okamžitá opatření k tomu, aby prosadily vypracování strategie pro přechod od velkých institucí ke komunitním službám a aby vyvinuly úsilí za účelem přijetí odpovídajících opatření; zastává dále názor, že členské státy musí pomáhat prosazovat sociální začleňování, bojovat proti chudobě a všem formám diskriminace, jak je zakotveno v právních předpisech EU, potírat trestné činy z nenávisti zaměřené na osoby z marginalizovaných skupin obyvatel a podporovat antidiskriminační politiky, v případě potřeby mimo jiné pomocí přijímání odpovídajících právních předpisů, posilováním vnitrostátních institucí pro boj proti diskriminaci a podporou konkrétního odborného vzdělávání pro úředníky; konstatuje, že výše uvedené nařízení začleňuje a/nebo zahrnuje marginalizované skupiny obyvatel tím, že se zaměřuje na jejich potřeby s ohledem na stále větší výzvy, jimž tyto skupiny čelí ve společnosti založené na znalostech; domnívá se, že v souladu s nařízením by měl být striktně dodržován a uplatňován evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci;

6.  zdůrazňuje, že vzdělání je základním právem zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii a že díky politikám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by všichni členové společnosti měli mít možnost těžit z kvalitního vzdělání; poukazuje na to, že v evropských vzdělávacích systémech nadále přetrvává nerovnost a že zděděný společenský status je hlavním faktorem, který k tomuto stavu přispívá; zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny členy společnosti je klíčem k přerušení cyklu sociálního vyloučení; připomíná v této souvislosti, že je zapotřebí investovat s cílem umožnit všem lidem podílet se na stimulačních zkušenostech získaných učením v jakékoli fázi jejich života a podporovat celoživotní učení s cílem posílit sociální začlenění, aktivní občanství a soběstačnost; připomíná v této souvislosti potřebu odborného vzdělávání a rozvíjení základních dovedností, která by měla zohlednit rozdíly mezi trhy práce a vzdělávacími systémy členských států a vyhýbat se paušálnímu přístupu; upozorňuje na nezbytnost rámce pro navrhování politik, který zohlední potenciální inovaci a podnikatelské příležitosti související se stávajícími vlastnostmi každého regionu a jeho realistický potenciál diverzifikace, s cílem navrhnout odpovídající strategickou intervenci na základě těchto prvků a zamýšlených výsledků, a tudíž předcházet riziku odlivu kvalifikovaných pracovníků do rozvinutějších regionů;

7.  připomíná v této souvislosti, že osoby s nízkou nebo nulovou kvalifikací potřebují odbornou přípravu a rozvoj základních dovedností nikoliv v podobě politických řešení vycházejících ze zásady „jednoho přístupu pro všechny“, ale na základě souboru konkrétně přizpůsobených politických doporučení vycházejících ze skutečných znalostí regionu; zdůrazňuje význam programu politiky učení ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru jakožto výsledku partnerství mezi organizacemi občanské společnosti a místními orgány, který může využívat ukazatelů výsledků/důsledků, nepřetržitého monitorování a hodnocení, pilotních projektů, politických experimentů a zkušebních případů;

8.  zdůrazňuje, že by se měla věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby fondy EU nikdy žádným způsobem nepřispěly k jakékoli segregaci; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala, zda je dodržována zásada nediskriminace a související právní předpisy, a podporuje Komisi v zahajování řízení o porušení povinnosti proti členským státům, které poruší směrnici 2000/43/ES o rasové rovnosti;

9.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, které je zapotřebí ke zlepšení administrativní kapacity orgánů spravujících strukturální fondy, a vyzývá členské státy, aby poskytovaly poradenství a administrativní podporu, např. tím, že budou pořádat školení a pomáhat s vyplňováním žádostí o podporu a jejich zdůvodňováním, aby marginalizovaným skupinám obyvatel, například Romům, usnadnily získávání informací týkajících se evropských i státních programů financování na podporu podnikání a zaměstnanosti a podávání příslušných žádostí;

10.  žádá, pokud jde o podporu komunitních služeb, aby poskytování péče v domácnosti (například péče o děti, o starší osoby nebo o osoby se zdravotním postižením) bylo uznáváno jako skutečné zaměstnání a aby byly zavedeny systémy pro boj s nehlášenou prací; žádá, aby bylo uznáno právo na sociální dávky, sociální podporu a nabývání aktiv;

11.  vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními pro jednotlivé země v oblasti začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti, a Komisi, aby jejich dodržování podrobně sledovala;

12.  zdůrazňuje, že sociální partneři musí mít přístup k technické pomoci, nejen s cílem posilovat svou kapacitu, ale také zajistit svou koordinaci a zastoupení v ad hoc výborech, jež stanovují a provádějí operační programy;

13.  vítá, že některé členské státy, a mezi nimi i ty, které obdržely doporučení, volí ve svých operačních programech socio-ekonomickou integraci marginalizovaných skupin obyvatel jako investiční prioritu; upozorňuje však, že je třeba ji začlenit také do některých oblastí politiky, například do politiky vzdělávání a zaměstnanosti;

14.  konstatuje, že zdravotní stav Romů, kteří představují největší evropskou etnickou menšinu a patří mezi nejvíce marginalizované skupiny obyvatel, je horší než zdravotní stav ostatní populace, a varuje, že podle údajů z průzkumu Rozvojového programu OSN přibližně 20 % Romů nemá zdravotní pojištění nebo neví, zda ho má, a přibližně 15 % romských dětí do 14 let není očkováno, v porovnání se 4 % dětí z neromských domácností; vyzývá členské státy, aby zlepšily a prováděly poskytování na míru přizpůsobených zdravotních informačních materiálů a rozvoj strategií pro prevenci nemocí a také komunitní iniciativy na podporu zapojení romských komunit do zdravotní péče;

15.  vyzývá členská státy, aby zohlednily vícerozměrné a územní aspekty chudoby, mobilizovaly dostatečné rozpočtové zdroje z vnitrostátních rozpočtů a programů EU prostřednictvím využívání komunitně vedeného místního rozvoje, společných akčních plánů, integrovaných územních investic a integrovaných operací za účelem dosažení cílů vymezených jejich vnitrostátními strategiemi integrace Romů, a aby vypracovaly integrované víceodvětvové programy financované z více fondů a zaměřené na nejchudší mikroregiony;

16.  upozorňuje členské státy a Komisi na skutečnost, že po roce 2020, ačkoli bude stále méně lidí v produktivním věku, budou pro tyto lidi zapotřebí aktivní politiky začleňování, a že bude existovat stále větší konkurence na pracovní místa, přičemž soukromý sektor bude poskytovat stále méně pracovních míst pro osoby, které mají v současnosti relativně nízkou kvalifikaci; připomíná, že dokonce i v některých nejbohatších členských státech (např. v Dánsku a Lucembursku) hrozivě narůstá dlouhodobá nezaměstnanost (přibližně 12 milionů lidí v EU je klasifikováno jako dlouhodobě nezaměstnaní, což představuje 5 % pracovních sil, a 59 % z nich je bez práce již dva roky); vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy hledala praktická řešení překlenovacích zaměstnání pro pracovníky se zvláště nízkou kvalifikací nebo pro nekvalifikované pracovníky a/nebo aby jim pomáhala znovu nacházet práci, což bude vyžadovat nový přístup spojený nejen s dlouhodobými strategiemi, ale také s krátkodobými opatřeními, jako jsou druhy podpory příjmu, s cílem předcházet sociálnímu vyloučení nejvíce znevýhodněných skupin, a úprava stávajících nástrojů, jako jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ESF, a tak předcházet trvající dlouhodobé nezaměstnanosti, opakovanému aktuálnímu odlivu obyvatelstva směrem do rozvinutějších regionů, zejména osob ve věku nad 50 let a mladých lidí, a stálému nárůstu tohoto odlivu; vyzývá Komisi, aby posoudila dostupnost pracovních míst v soukromém sektoru pro pracovníky se zvláště nízkou kvalifikací a aby zjistila, jaká nová pracovní místa nevyžadující kvalifikaci by mohla být vytvořena během krátké doby do roku 2020;

17.  vybízí Komisi, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery, se subjekty zabývajícími se rovností a s dalšími mechanismy v oblasti lidských práv důsledně vymáhala a monitorovala právní předpisy EU o diskriminaci, zejména v zaměstnání, vzdělávání a v odborném vzdělávání; vyzývá veřejné služby zaměstnanosti, aby klientům ve zranitelných situacích poskytovaly kvalitní konkrétně uzpůsobené služby a pořádaly školení pro zaměstnance úřadů práce zaměřená na zvyšování povědomí, s cílem zvýšit jejich vnímavost vůči četným prolínajícím se znevýhodněním, kterým čelí nezaměstnaní lidé ve zranitelných situacích, a aby odstraňovaly předsudky a negativní postoje vůči nim;

18.  upozorňuje na to, že mnohá odvětví projdou v blízké budoucnosti podstatnou transformací, zčásti vlivem širšího využívání internetových nástrojů a řešení; upozorňuje na to, že se tak pracovníci s nízkou a střední kvalifikací ocitnou pod tlakem, který bude mít dopad zvláště na osoby z marginalizovaných skupin obyvatel, neboť nyní právě oni nacházejí obvykle práci v těchto odvětvích; zdůrazňuje význam dostupného a dosažitelného vzdělávání a služeb pro všechny, pokud jde o nové technologie a odvětví, se zvláštním ohledem na příležitosti v digitálním sektoru a v zelené ekonomice, zejména pro nejvíce znevýhodněné skupiny; poukazuje na význam mikropodniků a malých podniků, které pomáhají zachovávat pracovní místa ve venkovských oblastech, a vyzývá proto ke zvýšenému důrazu na zajištění přístupu těchto podniků k finančním prostředkům;

19.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila komplexní balíček pravidel a pokynů na podporu přístupu a začleňování osob se zdravotním postižením;

20.  upozorňuje Komisi na skutečnost, že je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zajistit, aby se pozitivní dopad technologických inovací skutečně projevil pracovním trhu, a zároveň je přesvědčen, že je třeba více podporovat členské státy v přípravě jejich vlastních vzdělávacích systémů a systémů odborného vzdělávání, aby měli relativně znevýhodnění pracovníci v budoucnu více příležitostí k získání komplexnějších, flexibilnějších a konkurenceschopnějších znalostí s cílem zvýšit úroveň zaměstnanosti; vyzývá evropské orgány a instituce, aby v budoucnosti věnovaly větší pozornost vypracovávání výhledů pro pracovní trh, které zohlední rovněž inovativní, vyspělejší technologie, přičemž by mohly mimo jiné vycházet z nového výzkumného projektu zahájeného Evropským parlamentem(4), a také vybízí Komisi, aby si nechala zpracovat podobný výzkum;

21.  vyzývá členské státy, aby při rozumném vyvážení svých rozpočtů zvláště zohledňovaly sociální dopad ekonomických opatření, aby se samy zavázaly k poskytování více a dostatečných finančních prostředků a přijímaly účinná cílená opatření na zajištění toho, aby se nerovnosti v rozvoji jednotlivých zeměpisných regionů (venkovských i městských) neprojevovaly v podobě sociální nerovnosti a nerovných příležitostí, které se objevují již v raném věku; je přesvědčen, že by se to nemělo stávat ani v pozdějších fázích a že je proto nezbytné určit na základě sociálních a ekonomických ukazatelů oblasti (malé lokality nebo části sídel), v nichž se soustřeďují hospodářská, sociální a další znevýhodnění; zdůrazňuje, že by měla být pomoci těmto oblastem věnována větší pozornost, aby se dostaly na stejnou úroveň; bere se znepokojením na vědomí, že děti ze znevýhodněných rodin jsou neomluvitelně nadměrně zastoupeny ve zvláštních školách; zdůrazňuje v této souvislosti význam uznávání potřeb a rozvoje v raném dětství, zákazu diskriminace, rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání a rodinné stability;

22.  vyzývá Komisi a členská státy, aby řešily vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí, kterou zažívají marginalizované skupiny a zejména Romové, a to pomocí stávajících nástrojů, jako jsou například Záruka pro mladé lidi a specializované programy odborného vzdělávání, například program Erasmus+, s cílem zajistit romským dětem přístup ke vzdělání od raného věku a prostřednictvím podpory programů celoživotního učení usnadnit přístup dospělých Romů na pracovní trh; vyzývá dále k efektivnímu využívání dalších nástrojů EU, například programu pro zaměstnanost a sociální inovace, s cílem podpořit kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, zajistit odpovídající a důstojnou sociální ochranu a bojovat s chudobou a sociálním vyloučením;

23.  uznává, že většina Romů vykonává nehlášenou práci, a vzhledem k tomu, že je třeba zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery proti tomuto problému účinně bojovaly, a to plným využitím evropské platformy pro posílení spolupráce v oblasti potírání nehlášené práce;

24.  vyzývá Komisi, aby monitorovala a posoudila proveditelnost provádění nařízení souvisejících s fondy EU, jelikož problematiku životních podmínek Romů, která vyžaduje nejnaléhavější řešení spočívající ve zlepšení situace lidí žijících v segregovaných oblastech v podmínkách chudoby, lze řešit pouze komplexně (integrovaným přístupem), a provádění těchto programů tudíž vyžaduje jak opatření typu těch, která provádí ESF (lidé), tak opatření, která provádí EFRR (infrastruktura);

25.  poukazuje na skutečnost, že romské ženy čelí dvojí diskriminaci, protože v romských komunitách jsou velmi vysoké rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o zaměstnanost a mzdu; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit, aby součástí vnitrostátních strategií integrace Romů byla specifická opatření týkající se práv žen a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

26.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů prioritně zaměřily na děti, a znovu zdůrazňuje význam prosazování rovného přístupu v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zajištění důstojných životních podmínek dětí;

27.  zdůrazňuje, že rozpočtové škrty v oblasti veřejných služeb v některých členských státech během krize vedly ke zvýšené nezaměstnanosti, k nedostatku sociálního zabezpečení, k obtížné situaci v oblasti bydlení a ke zdravotním problémům; vyzývá členské státy, aby efektivněji využívaly podporu z ESF s cílem zlepšit kvalitu veřejných služeb a rovný přístup k nim pro marginalizované skupiny obyvatel a bojovat proti všem formám diskriminace;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Marian Harkin, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Georges Bach, Heinz K. Becker, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Tamás Meszerics, Csaba Sógor, Helga Stevens, Monika Vana, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Branislav Škripek

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

(4)

Projekt „Dopad digitalizace na pracovní trh“ byl schválen na schůzi výboru pro posuzování vědecko-technických možností a na schůzi předsednictva ze dne 30. dubna 2015.


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (15.7.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k politice soudržnosti a marginalizovaným komunitám

(2014/2247(INI))

Navrhovatel: Ernest Urtasun

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že marginalizace je sociálním jevem, který spočívá v tom, že jednotlivci nebo komunity čelí sociálnímu vyloučení, či je jim systematicky bráněno nebo zamezováno v možnosti zapojit se do společenských či politických procesů, které jsou zásadní pro jejich začlenění do společnosti; vzhledem k tomu, že se pojem „marginalizované komunity“ vztahuje na různé skupiny a jednotlivce, jako jsou menšiny, Romové, postižení, lidé žijící pod úrovní chudoby nebo lidé ohroženi chudobou, migranti, uprchlíci a sociálně vyloučené skupiny společnosti; vzhledem k tomu, že rasismus, patriarchát, homofobie, hospodářská znevýhodnění a další diskriminační faktory přispívají ke vzniku nerovnoprávnosti a dynamickému zhoršování postavení žen z marginalizovaných komunit;

B.  vzhledem k tomu, že chudoba, která postihuje marginalizované komunity, má různý dopad na ženy, děti a muže, jelikož ženy a děti mívají často větší těžkosti s přístupem k sociálním službám a se získáváním důstojných příjmů;

C.  vzhledem k tomu, že tato marginalizace a dvojí diskriminace postihující ženy v těchto skupinách jim ztěžuje přístup ke službám, informacím a veřejným a nevládním organizacím působícím v oblasti rovnosti;

D.  vzhledem k tomu, že ženy zastávají v marginalizovaných komunitách stěžejní roli jak z hlediska ekonomických vztahů, tak i z hlediska vzdělávání a poskytování péče; vzhledem k tomu, že tato stěžejní role žen musí být řešena zvláštními opatřeními v zájmu překonání překážek pro začlenění a rovnocenné zapojení žen do rozhodovacích procesů, zlepšení životních podmínek žen a poskytnutí jim přiměřené odborné přípravy, jež jim umožní aktivně se účastnit společenského a hospodářského života země;

E.  vzhledem k tomu, že dopady hospodářské krize a škrty ve veřejných službách ještě více zhoršily situaci žen z marginalizovaných komunit;

F.  vzhledem k tomu, že ženy z marginalizovaných komunit trpí několikanásobnou a intenzivnější diskriminací a úroveň jejich zaměstnanosti je daleko nižší než u mužů z těchto komunit a u jiných žen;

G.  vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a různých podob diskriminace je zapotřebí přímého zapojení a spolupráce dotčených komunit na základní úrovni v sociální, politické a ekonomické oblasti, včetně zapojení zúčastněných aktérů, občanské společnosti a občanů do procesu utváření politik; vzhledem k tomu, že součástí těchto procesů musí být vždy genderové hledisko, aby se ženy, které čelí vícenásobné diskriminaci, mohly do tohoto procesu plnoprávně zapojit a vyjádřit své názory ve veřejné sféře;

H.  vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a vícenásobné diskriminace má zásadní význam formální a neformální vzdělávání, které může vytvořit prostor pro dialog, otevřenost a porozumění komunit a přispívá ke zrovnoprávnění marginalizovaných komunit; vzhledem k tomu, že ve vzdělávání nelze opomíjet genderové hledisko a jeho roli pro zrovnoprávnění žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

I.  vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace, stereotypu a vícenásobné diskriminace je důležité, aby byly ženy z marginalizovaných komunit náležitě zastoupeny v oblasti umění a kultury a ve veřejných sdělovacích prostředcích;

J.  vzhledem k tomu, že strategie evropské politiky soudržnosti usilující o zrovnoprávnění žen v marginalizovaných komunitách musí zohledňovat i situaci stárnoucích žen, zdravotně postižených žen, žen pečujících o závislé osoby a žen s duševními poruchami;

K.  vzhledem k tomu, že členské státy hrají rozhodující roli ve vytváření prostředí, jež jev marginalizace vymezuje a utváří, a vzhledem k tomu, že musejí brát v úvahu potřeby marginalizovaných komunit a zohledňovat jejich zájmy při navrhování a zdůvodňování operačních programů předkládaných Komisi,

1.  upozorňuje na skutečnost, že jsou tyto ženy v rámci marginalizovaných komunit často vystaveny vícenásobné diskriminaci, a tím ještě většímu riziku chudoby a sociálního vyloučení, zejména v oblasti přístupu k zaměstnání, vzdělávání, zdravotním a sociálním službám;

2.  požaduje začlenit do veškerých iniciativ, programů a akcí v oblasti integrace a sociálního začleňování financovaných z evropských fondů hledisko rovnosti pohlaví a víceoborovou analýzu, neboť tak lze lépe zohlednit zvláštní potřeby žen z marginalizovaných komunit a zachytit širokou škálu názorů a pohledů žen v různých strukturálních pozicích a úlohách; je přesvědčen, že je posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví užitečné pro vyhodnocení vlivu, který priority financování, přidělování finančních prostředků a upřesňování programů financování na ženy mají; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

3.  vyzývá Evropskou komisi, aby v zájmu zamezení dalšího propadu žen v marginalizovaných komunitách pod hranici chudoby a zabránění chudoby dětí při vypracovávání regionálních programů zapracovala vyrovnávací postupy;

4.  žádá, aby se zlepšila kvalita odborné přípravy specializovaných sociálních služeb (včetně probačních úředníků), které se věnují marginalizovaným rodinám;

5.  žádá Komisi, aby zohlednila doporučení Rady č. 92/441/EHS, jež uznává základní právo člověka na dostatečné prostředky k důstojnému životu, což je zásadní otázkou pro ženy, které jsou vystaveny většímu riziku chudoby než muži; připomíná důležitost vytvoření společného způsobu výpočtu životního minima a životních nákladů („spotřební koš“ zboží a služeb) s cílem dosáhnout srovnatelných měření úrovně chudoby a stanovit metody sociálních zásahů, včetně systému minimálních příjmů, což je nezbytné k dosažení hospodářské a sociální soudržnosti osob žijících v různých částech Evropské unie;

6.  považuje za zásadní, aby byly orgány pro rovné zacházení, organizace sdružující ženy a samotné ženy z marginalizovaných komunit zahrnuty do procesu rozhodování o přidělování, využívání, čerpání a monitoringu finančních prostředků na všech úrovních, od místních a regionálních orgánů až po členské státy a orgány EU, a má za to, že monitorování a hodnocení prováděných programů by se mělo považovat za klíčový proces pro zvýšení účasti žen z marginalizovaných komunit;

7.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat rovnoprávnost žen z marginalizovaných komunit podporou podnikajících žen a zapojení žen do aktivit v těchto komunitách;

8.  vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o podporu udržitelného a komplexního budování kapacit určeného ženám z marginalizovaných komunit;

9.  zdůrazňuje, že by možnosti financování projektů na podporu marginalizovaných komunit, a zejména žen z evropských zdrojů, měly být využity integrovaným způsobem tak, aby došlo k posílení součinnosti a komplementarity strukturálních fondů a programu Práva, rovnost a občanství; vyzývá dotčené správní a jiné orgány na všech úrovních řízení, aby usilovaly o aktivní vzájemnou spolupráci;

10.  upozorňuje na skutečnost, že společnost nebere na vědomí marginalizaci některých komunit, jako jsou například ženy s nejistými pracovními podmínkami, nízkopříjmové pracující skupiny vystavené chudobě, matky samoživitelky a znevýhodněné starší ženy ve starobním důchodu; vyzývá členské státy, aby jasně vymezily tyto skupiny a přijaly programy, které se zaměří na zlepšení životních podmínek, přístupu ke zdravotní péči a k základním službám;

11.  ostře kritizuje skutečnost, že hledisko pohlaví nebylo zohledněno v „Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“, jež je jednou z hlavních iniciativ strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, jež mimo jiné počítá s lepším využitím fondů EU k podpoře sociálního začlenění a určením 20 % Evropského sociálního fondu na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

12.  vybízí k podpoře výměny osvědčených postupů a zřízení sítí mezi ženami v marginalizovaných komunitách na všech správních úrovních; zdůrazňuje potřebu podporovat ženy ve vedoucích pozicích v rámci těchto komunit a začlenit je do zvyšování povědomí a rozšiřování veřejných služeb a programů na boj proti marginalizaci a diskriminaci žen;

13.  naléhavě žádá, aby byly využity finanční prostředky, které by zlepšily životní podmínky a usnadnily ženám z marginalizovaných komunit přístup ke kvalitnímu a stabilnímu vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, k zařízením péče o děti, sociálním službám, spravedlnosti a službám péče o oběti;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci politiky EU v oblasti soudržnosti zaměřily na regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jak je vymezeno v čl. 121 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013, a vypracovaly zvláštní opatření, která umožní alternativní zaměstnání či povolání pro marginalizované skupiny žen z těchto komunit, které se vyznačují vysokou mírou chudoby, nedostatkem příležitostí k zaměstnání, dobrovolnou neúčastí na vzdělávání, nedostatkem sociálních služeb, sociální izolací a z toho vyplývajícím vyšším rizikem dětské chudoby;

15.  vyzývá, aby byla při navrhování opatření, která jsou podporována z fondů soudržnosti, brána v úvahu hlediska lidských práv, a zdůrazňuje, že kulturní, hospodářská a sociální práva by měla být začleněna do politik zaměřených na uznávání žen z marginalizovaných komunit coby aktivních plnoprávných občanek, přičemž u veškerých opatření a politických návrhů by měly být výslovně řešeny otevřené a skryté projevy rasismu;

16.  zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost stavu a zvláštním potřebám nejzranitelnějších skupin žen z marginalizovaných komunit, jako jsou ženy vyššího věku, ženy se zdravotním postižením, ženy – oběti násilí a obchodu s lidmi, přistěhovalkyně, členky národnostních menšin, uprchlice atd. ve všech programech, iniciativách a akcích financovaných z evropských fondů;

17.  má za to, že širší účastí žen v podnicích a jejich vyššího podílu na růstu lze dosáhnout prostřednictvím financování podpůrných služeb poskytovaných malými a středními podniky a finančních služeb, které splňují potřeby žen, jež začínají podnikat či své podnikání dále rozvíjejí;

18.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost se musí zaměřit na odstraňování překážek přístupu k zaměstnání, kterým čelí ženy v marginalizovaných komunitách, jakož i na nerovnost v oblasti odměňování a důchodů žen a mužů v těchto komunitách;

19.  upozorňuje na význam důsledné efektivní kontroly využívání finančních prostředků, které jsou určeny pro marginalizované komunity;

20.  zdůrazňuje, že ženy z marginalizovaných komunit jsou více ohroženy násilím páchaným na základě pohlaví a dalšími formami porušování jejich základních práv; žádá, aby boj proti všem formám násilí na ženách byl klíčovým faktorem v programech začleňování marginalizovaných komunit a v přidělování prostředků z evropských fondů;

21.  zdůrazňuje, že pro získání rovnoprávného postavení žen v marginalizovaných komunitách může hrát zásadní roli sociální podnikání, družstva, vzájemné pojišťovny a alternativní podniky; doporučuje, aby fondy soudržnosti, zejména Evropský sociální fond, podporovaly investice v této oblasti, které se důrazně zaměří na aspekt rovnosti žen a mužů;

22.  připomíná rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv v případu OI/8/2014/AN, který se týká dodržování základních práv při provádění unijní politiky soudržnosti; důrazně poukazuje na to, že je zapotřebí, aby byly všechny programy členských států v oblasti soudržnosti v souladu s Listinou základních práv; ztotožňuje se v tom, že občanská společnost, včetně organizací žen, by měla mít k dispozici platformu, která ji umožní upozorňovat na zneužívání fondů a porušování Listiny;

23.  zdůrazňuje význam celoživotního učení pro zlepšení rovnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména u odborných dovedností a informačních a komunikačních technologií; má za to, že pro poskytování vzdělávání a odborné přípravy žen ve venkovských oblastech je nezbytná flexibilita;

24.  zdůrazňuje nutnost posílit regionální, vnitrostátní a evropské sítě žen v marginalizovaných komunitách, zejména v oblasti podniků a podnikání, vědy a technologie, vzdělávání, veřejných sdělovacích prostředků a občanského a politického vedení;

25.  vyzývá k tomu, aby evropské fondy soudržnosti, a zejména Evropský sociální fond, v zájmu posílení rovnoprávného postavení žen a dívek v marginalizovaných komunitách podporovaly formální a neformální programy vzdělávání, včetně odborné přípravy a celoživotního učení;

26.  požaduje, aby fondy z oblasti politiky soudržnosti podporovaly umělecké, kulturní a mediální projekty, které přispívají k rovnoprávnosti žen v marginalizovaných komunitách a usilují o překonání stereotypů, stigmat a vícenásobné diskriminace.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Catherine Bearder, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Elissavet Vozemberg, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Louise Bours, Stefan Eck, Linnéa Engström, Julie Girling, António Marinho e Pinto, Dubravka Šuica, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Therese Comodini Cachia


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

15.10.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Bill Etheridge, Anna Hedh, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Viorica Dăncilă, Andor Deli, Elena Gentile, Josu Juaristi Abaunz, Jan Olbrycht, Bronis Ropė, Julie Ward, Damiano Zoffoli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Boris Zala

Právní upozornění - Ochrana soukromí