ZPRÁVA  o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress

    17.11.2015 - (2015/2042(INI))

    Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
    Zpravodaj: Sven Schulze


    Postup : 2015/2042(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A8-0331/2015
    Předložené texty :
    A8-0331/2015
    Přijaté texty :

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress

    (2015/2042(INI))

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013 (COM(2014)0639),

    –  s ohledem na předběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress ze dne 5. května 2015[1],

      s ohledem na „Studii o nedostatcích v oblasti mikrofinancování a možnostech jejich nápravy prostřednictvím finančního nástroje EU“[2],

    –  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) (dále jen „nařízení EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování[3] (dále jen „nástroj“, „rozhodnutí“),

    –  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování[4],

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 s doporučeními Komisi ve věci Evropské iniciativy pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti[5],

      s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2015 nazvanou „Předběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress“[6],

    –  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

    –  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0331/2015),

    A.  vzhledem k tomu, že mikrofinancování přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že mikrofinancování může jednotlivce vyvést z chudoby a nezaměstnanosti, dát jim důstojnost a posílit soudržnost komunit tím, že se zlepší začleňování do společnosti a minimalizují se sociální rozdíly;

    B.  vzhledem k tomu, že nástroj mikrofinancování má zlepšit přístup k finančním prostředkům a jejich dostupnost pro osoby, které přišly o zaměstnání nebo jsou ztrátou zaměstnání ohroženy nebo pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce, jakož i osoby ohrožené sociálním vyloučením či zranitelné osoby, které jsou znevýhodněné z hlediska vstupu na tradiční úvěrový trh a které chtějí založit svůj mikropodnik nebo jej chtějí dále rozvíjet, včetně osob samostatně výdělečně činných; vzhledem k tomu, že nástroj má zlepšit přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost také pro mikropodniky a sociální ekonomiku;

    C.  vzhledem k tomu, že cílem nástroje je zlepšit kapacity zprostředkovatelů, aby se zvýšil počet potenciálních operací a stimulovala se zaměstnanost vytvářením vysoce kvalitních pracovních míst a pomocí růstu a sociálního začleňování v místních komunitách;

    D.  vzhledem k tomu, že finanční situace žen-vypůjčovatelek se zdá být horší než v případě mužů, kdy v počtu nezaměstnaných nebo ohrožených chudobou převažují ženy[7]; vzhledem k tomu, že poměr podnikatelek a podnikatelů, kteří využívají nástroje, činí pouze 36:64 a z hlediska vyváženého zastoupení obou pohlaví je nadále nedostačující;

    E.  vzhledem k tomu, že marginalizace a vícenásobná diskriminace, jimž jsou vystaveny některé skupiny žen, dále zhoršují jejich ekonomické znevýhodnění a potíže v přístupu k financování; vzhledem k tomu, že začlenění žen trpících vyloučením by mělo být prioritou;

    F.  vzhledem k tomu, že roste počet žen aktivních na trhu práce, které jsou současně hlavními živiteli svých rodin; vzhledem k tomu, že větší podíl rodičů samoživitelů tvoří ženy než muži; vzhledem k tomu, že z mikrofinancování by mělo mít prospěch stále více žen;

    G.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika zahrnuje družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení, nadace a sociální podniky, které přispívají k zaměstnanosti v Unii, sociální soudržnosti, rozvoji regionů a venkova, ochraně životního prostředí, ochraně spotřebitele, zemědělství, rozvoji třetích zemí a k politikám sociálního zabezpečení;

    H.  vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské a finanční krize se zvýšila míra chudoby a sociálního vyloučení, stejně jako dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a sociální nerovnost;

    I.  vzhledem k tomu, že nástroj nabízí půjčky za výhodnějších podmínek, a tak finanční prostředky zpřístupňuje i osobám, které by jinak úvěr nemohly získat; vzhledem k tomu, že nástroj využívají zprostředkovatelé mikrofinancování ve 22 členských státech; vzhledem k tomu, že z nástroje má být do roku 2020 poskytnuto celkově 46 000 mikroúvěrů, což představuje asi 500 milionů EUR;

    J.  vzhledem k tomu, že míra splácení úvěrů vypůjčovateli je podle odhadů 95 %; vzhledem k tomu, že nástroj pomohl jednotlivcům vstoupit nebo se vrátit na trh práce nebo zahájit podnikání a samostatně výdělečně činným osobám zachovat nebo rozšířit jejich mikropodniky, tj. umožnil zachovat pracovní místa a najmout nové zaměstnance a podpořil jejich obrat; vzhledem k tomu, že nástroj podnítil hospodářskou činnost i ve vzdálených evropských regionech;

    K.  vzhledem k tomu, že je obtížné posoudit, zda k mikrofinancování mají přístup i menšiny, protože většina zprostředkovatelů mikrofinancování se konkrétně nevěnuje činnostem, které by tento přístup měly zlepšit; vzhledem k tomu, že příjemci mikroúvěrů se nemusí nutně považovat za příslušníky marginalizovaných skupin nebo se obávají, že pokud by uvedli svůj etnický původ, mohli by čelit diskriminaci;

    L.  vzhledem k tomu, že 60 % osob, u nichž jsou k dispozici údaje, bylo v době podání žádosti o mikroúvěr buď nezaměstnaných, nebo neaktivních; 84 % příjemců bylo ve věkové skupině 25–54 let a 36 % zaznamenaných podnikatelů podporovaných půjčkami byly ženy;

    M.  vzhledem k tomu, že tento nástroj by měl být analyzován nejen z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního; vzhledem k tomu, že ačkoli je jednodušší nástroj analyzovat z hlediska ekonomické účinnosti, je třeba posuzovat také jeho účinnost jakožto prostředku sociálního začleňování, stejně jako kvalitu vytvářených pracovních míst a jejich řetězový účinek;

    N.  vzhledem k tomu, že bylo téměř dosaženo vytyčeného poměru 40 podnikatelek na 60 podnikatelů a že se jedná o výrazně vyšší skóre, než je unijní průměr;

    O.  vzhledem k tomu, že využívání nástroje bylo nejvýraznější v jižních a východních členských státech;

    P.  vzhledem k tomu, že mají-li být mikropodniky úspěšné a životaschopné, je mimořádně důležité jim nabízet služby podporující rozvoj podnikání, např. odbornou přípravu a poradenství;

    Q.  vzhledem k tomu, že za jeden z nedostatků nástroje byla označena absence financování podniků působících v sociální ekonomice;

    R.  vzhledem k tomu, že mikrofinancování by podle všeho mohlo být jedním z prvků podpory přechodu podniků ze stínové ekonomiky na oficiálně ohlášenou hospodářskou činnost;

    S.  vzhledem k tomu, že větší míra zveřejňování údajů v souvislosti s poskytováním mikroúvěrů ze strany zprostředkovatelů mikrofinancování je nejlepším způsobem, jak podporovat lepší využití veřejných prostředků; vzhledem k tomu, že větší míra zveřejňování údajů usnadňuje srovnání výkonnosti zprostředkovatelů mikrofinancování;

    T.  vzhledem k potenciálním synergiím mezi nástrojem a Evropským sociálním fondem (ESF), Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a dalšími fondy EU, které zabrání nežádoucímu překrývání financování;

    U.  vzhledem k tomu, že článek 6 finančního nařízení stanovuje, že „rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu­, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu a transparentnosti“;

    V.  vzhledem k tomu, že nástroj čerpá finanční prostředky EU a Evropské investiční banky, které jsou v obou případech spravovány Evropským investičním fondem (EIF); rovněž předpokládá dodatečné finanční prostředky od soukromých investorů;

    W.  vzhledem k tomu, že tento nástroj je potenciálním příjemcům stále ještě málo známý, o čemž svědčí skutečnost, že objemy poskytnutých mikroúvěrů nedosáhly stanoveného cíle;

    X.  vzhledem k tomu, že tento nástroj je mezi případnými příjemci dosud poměrně neznámý, jak vyplývá z toho, že objem poskytnutých mikroúvěrů je nižší než stanovený cíl, zejména v Itálii, jak je uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 8/2015 nazvané „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“;

    Lepší přístup k mikrofinancování

    1.  zdůrazňuje význam finančních nástrojů, jako je nástroj mikrofinancování, v době hospodářské krize, a to z hlediska vytváření nových podniků, podpory nových pracovních míst a zajištění toho, aby nezaměstnaní, znevýhodněné osoby a mikropodniky měli přístup k financování a zároveň se zmírnilo riziko pro zprostředkovatele mikrofinancování;

    2.  všímá si, že dopad na vytváření pracovních míst byl menší, než se původně předpokládalo, navzdory tomu, že mnoha příjemcům by bez možnosti mikroúvěru nebyla poskytnuta vůbec žádná půjčka; domnívá se, že menší dopad na vytváření pracovních míst lze částečně vysvětlit tím, že zavedení nástroje proběhlo v době, kdy ekonomika procházela hlubokou hospodářskou krizí, která se výrazně dotkla jak úvěrového trhu, tak údajů o zaměstnanosti; konstatuje nicméně, že nástroj výrazně přispěl k zachování pracovních míst; bere na vědomí, že této problematice se bude věnovat nový, flexibilnější nástroj EaSI;

    3.  vyjadřuje lítost nad vysokým počtem odmítnutých žádostí o mikrofinancování (téměř 2000 žádostí bylo odmítnuto částečně z důvodu nadměrné zadluženosti osob a podniků) a nad stále značnou mezerou na mikrofinančním trhu navzdory nárůstu počtu příjemců mikroúvěrů; žádá Komisi, aby vypracovala podrobnější studii o důvodech zamítnutí těchto žádostí a současně aby nabídla možná řešení;

    4.  zdůrazňuje, že zejména v období krize hraje nástroj důležitou úlohu, neboť usnadňuje nezaměstnaným a znevýhodněným osobám přístup k financování; zdůrazňuje, že mikrofinancování může zejména ve světle současné migrační a azylové krize fungovat jako zásadní podpora pro uprchlíky a migranty, kteří vstupují na pracovní trh EU;

    5.  vyzývá členské státy, aby vytvořily kontaktní místa, kterými by u potenciálních příjemců a občanů obecně podpořily informovanost o nástroji;

    6.  s využitím doposud získaných zkušeností vyzývá Komisi a členské státy, aby především v odlehlých regionech a v komunitách, zejména v komunitách menšin nebo v organizacích osob se zdravotním postižením, zvyšovaly povědomí o existenci tohoto nástroje, jeho výhodách a způsobech, jak k němu získat přístup;

    7.  konstatuje, že v roce 2013 byly mezi činnostmi financovanými z tohoto nástroje také prioritní půjčky a záruky; dále konstatuje, že někteří zprostředkovatelé mikrofinancování dostávají jak záruku, tak i půjčku, nicméně tyto dva nástroje vždy pokrývají různá portfolia;

    8.  žádá, aby nástroj bral v úvahu přínos projektů v regionech znevýhodněných závažnými a stálými přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva nebo postižené vylidňováním, neboť se tím nejen podpoří vytváření pracovních míst, ale přispěje to také k udržení počtu obyvatelstva v těchto oblastech;

    9.  naléhá na Komisi a EIF, aby co nejdříve uvedly do praxe osu mikrofinancování a sociálního podnikání (MF/SE) vytvořenou v rámci programu EaSI, aby se příjemcům zajistil přístup k finančním prostředkům; očekává, že EaSI úspěšně odstraní nedostatky nástroje;

    10.  vyzývá Komisi, aby posoudila vhodnost stávající definice mikroúvěru tak, aby budoucí finanční nástroje odpovídaly potřebám trhu a příjemců a splňovaly cíle definované v článku 2 rozhodnutí;

    11.  vybízí Komisi a členské státy, aby shromáždily a posoudily údaje o vlastnostech mikropodniků, jejich potřebách a míře přežití a aby v průběhu přezkumu v polovině období v případě potřeby navrhly úpravy nařízení EaSI; vítá skutečnost, že saldo a vrácené prostředky dostupné při skončení platnosti nástroje budou přiděleny do rozpočtu osy MF/SE programu EaSI, takže se zvýší počet záruk a financovaných nástrojů určených vypůjčovatelům mikroúvěrů;

    12.  vítá skutečnost, že všech sedm dosud analyzovaných finančních nástrojů nástroje Progress dokázalo přilákat dodatečné soukromé financování; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že podle zprávy Účetního dvora byly cílové hodnoty pákového efektu, pokud jde o záruky, dosaženy pouze v jednom případě ze sedmi a ve dvou případech nebyly dosaženy vůbec;

    13.  vítá, že se v reakci na měnící se potřeby v souvislosti s realokací prostředků mezi osami programu zvýšila flexibilita nového programu v rámci EaSI; vyzývá Komisi, aby v zájmu zamezení dvojího financování rozvíjela jasnou a transparentní součinnost mezi EaSI a dalšími unijními programy a iniciativami;

    14.  vyzývá Komisi, aby zajistila větší publicitu a informace o nástroji a o způsobech, jak k němu získat přístup;

    15.  vyzývá Komisi, aby rozšířila zeměpisnou oblast působnosti nástroje tak, aby se vztahoval na všechny členské státy; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl nástroj použitelný ve větším počtu odvětví, nejen v zemědělství a obchodu;

    Zasažení cílových skupin a podávání zpráv o sociálních dopadech

    16.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli nejasně definovanému podávání zpráv o sociálních dopadech nebylo možné přesněji měřit sociální důsledky nástroje, pokud jde o vytváření pracovních míst, udržitelnost podniků a jeho dostupnost pro menšinové skupiny; vyzývá proto Komisi, aby empirickým způsobem dodržovala normy měření sociální účinnosti s cílem zaručit co největší sociální dopad a rovněž s ohledem na cíle strategie Evropa 2020 a aby posoudila, zda je nutné více upřesnit definici cílových skupin, včetně osob se zdravotním postižením;

    17.  poznamenává, že nástroj zahájil svou činnost jako pilotní projekt; dále poukazuje na to, že byly zjištěny nedostatky, pokud jde o přístup zranitelných menšin, jako jsou migranti a zdravotně postižení; domnívá se však, že tato zkušenost byla cenným ponaučením a některé nedostatky již byly napraveny v nástroji EaSI; vítá skutečnost, že strategické vyhodnocování cílů bylo vyvinuto v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

    18.  vybízí EIF, aby spolupracoval se zprostředkovateli mikrofinancování a požadoval, aby uplatňovali evropský kodex správného chování pro poskytování mikroúvěrů, a upřednostňoval ty zprostředkovatele mikrofinancování, kteří prokázali, že jsou schopni a ochotni spolupracovat s organizacemi poskytujícími další podporu konečným příjemcům; rovněž vyzývá EIF, aby prosazoval ustanovení obsažená v dohodách se zprostředkovateli mikrofinancování o těsnější spolupráci s organizacemi zastupujícími zranitelné skupiny v zájmu účinnějšího oslovení cílových skupin;

    19.  vyzývá Komisi, aby zdokonalila metody, kterými se hodnotí životaschopnost podniků po splacení mikroúvěru a dopad těchto podniků v rámci jejich komunity;

    20.  vyzývá Komisi a EIF, aby zlepšily podávání zpráv o příjemcích a zprostředkovatelích mikrofinancování, avšak současně měly na paměti, aby povinné poskytování informací zprostředkovatele příliš nezatěžovalo; zdůrazňuje, že informace, které by správně měly být ve zprávě uváděny, poskytují jak zprostředkovatelé mikrofinancování, tak žadatelé v žádosti o mikroúvěr;

    21.  považuje za politováníhodné, že informace o využívání úvěrů a záruk spjatých s nástrojem jsou roztříštěné a neúplné a nejsou dostatečně podrobné, pokud jde o zaměstnanecký poměr konečných příjemců, a to navzdory tomu, že Účetní dvůr zjistil, že zprávy byly v souladu s požadavky obsaženými v rozhodnutí;

    22.  vyzývá EIF k zajištění toho, aby zprostředkovatelé mikrofinancování zveřejňovali údaje o počtu a objemu poskytnutých mikroúvěrů a o typu konečných příjemců;

    23.  vyzývá Komisi, aby usilovala o rovný přístup mužů a žen k mikrofinancování a aby si do budoucna stanovila za cíl rovnocenné zastoupení podnikatelů a podnikatelek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zprostředkovatele mikrofinancování podněcovaly k provádění zvláštních strategií zaměřených na ženy a podporujících podnikání žen, mj. spoluprací s příslušnými sdruženími a organizacemi působícími v této oblasti;

    24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly viditelnost a informovanost, pokud jde o možnosti financování v rámci tohoto nástroje, včetně informačních kampaní, výměny osvědčených postupů mezi podnikatelkami a seminářů a školení zaměřených specificky na ženy, s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů v přístupu k mikrofinancování;

    25.  vyzývá Komisi, aby zohlednila výhody mikrofinancování pro ženy, jako je např. tvorba udržitelných pracovních míst; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu názorů a sdílení osvědčených postupů mezi podnikatelkami;

    26.  uznává důležitost vytyčeného poměru mezi podnikatelkami a podnikateli; domnívá se však, že úspěch nástroje nelze měřit výhradně paušálně stanovenými cíli, ale také podle toho, zda nástroj umožňuje mikropodnikatelům a malým a středním podnikům realizovat jejich projekty a přispívat tak k hospodářskému růstu a sociální soudržnosti;

    27.  naléhavě žádá Komisi, aby své úsilí zaměřila na zlepšení dostupnosti mikrofinancování pro potenciálně vyloučené klienty, jako jsou migranti, uprchlíci, dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé, osoby s nízkými příjmy, pracovníci s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním postižením, kteří nástroj v současnosti dostatečně nevyužívají;

    28.  žádá Komisi, aby uprchlíky a žadatele o azyl považovala za cílovou skupinu;

    29.  vyzývá Komisi, aby znásobila počet iniciativ a objem prostředků určených na financování mikroúvěrů pro inovativní začínající podniky, které zakládají mladí lidé, s cílem podporovat podnikání mladých a rozsáhlé technické, vědecké a sociální inovace v době hospodářské krize, kdy je obtížné získat úvěr; zdůrazňuje dále, že členské státy musí usilovat o snižování byrokratické zátěže podnikatelů, kteří chtějí získat přístup k prostředkům poskytovaným Unií;

    Podpora sociální ekonomiky

    30.  vyjadřuje politování nad tím, že z nástroje nebyl financován významnější počet sociálních podniků; vítá proto, že na jejich financování je vyčleněn konkrétní procentní podíl z rozpočtu EaSI;

    31.  vyzývá Komisi, aby tento nový prvek pečlivě sledovala a vybídla členské státy k výměně souvisejících údajů, poznatků a osvědčených postupů a zajistila, aby o něm zprostředkovatelé mikrofinancování náležitě podávali zprávy, a motivovala je k podpoře projektů se značným sociálním dopadem na jejich potenciální klienty;

    32.  vybízí Komisi, aby posoudila a případně zrevidovala stanovený strop půjček pro sociální podniky v rámci EaSI tak, aby těmto podnikům poskytoval nezbytné prostředky v dostatečné výši potřebné pro jejich příznivý rozvoj a aby vyhovoval potřebám trhu;

    33.  zdůrazňuje, že je důležité, aby součástí programů financování bylo hledisko rovnosti pohlaví; domnívá se, že posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví je užitečné pro hodnocení a zlepšování vlivu, který mají priority v oblasti financování na ženy, pro přidělování finančních prostředků a specifikace programů financování; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

    Služby odborného poradenství a odborné přípravy a jejich doplňkovost s jinými nástroji

    34.  vítá, že EaSI umožňuje financovat budování kapacit zprostředkovatelů mikrofinancování a poskytování technické pomoci v zájmu zvýšení jejich odbornosti, zlepšení poskytovaných služeb a shromažďování a zpracovávání údajů k získání lepší zpětné vazby o nástroji; z tohoto důvodu navrhuje vytvoření internetové stránky, na které bude možné prezentovat a konzultovat projekty, a databáze Společenství obsahující úvěrové informace a případně možnost oznámit možné překážky (především byrokratické);

    35.  vybízí Komisi, aby nástroj provázala se základní odbornou přípravou v oblasti podnikání ve snaze zajistit ekonomickou životaschopnost podniků a splnění cíle půjčky;

    36.  poukazuje na to, že 44 % všech podnikatelských subjektů, které získaly podporu z nástroje, fungovalo po dobu kratší než jeden rok, zatímco 56 % pokračovalo v činnosti i další rok; vyzývá Komisi, aby dále posuzovala životaschopnost mikropodniků financovaných z nástroje; vyzývá Komisi, aby podporovala zvyšování udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím vhodných pokynů a vhodných vzdělávacích opatření financovaných v rámci EaSI s cílem zajistit dlouhodobý dopad;

    37.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci EaSI nelze přímo financovat služby zaměřené na rozvoj podnikání, včetně odborného poradenství a odborné přípravy, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala budoucí možnosti financování pomocí odpovídajících nových nástrojů ve spolupráci s vnitrostátními nebo unijními fondy;

    38.  konstatuje, že ESF by měl poskytovat klíčové financování pro zakládání podniků a potřebnou míru mikrofinancování a financování na sociální podnikání a také poradenskou činnost a vzdělávací programy; považuje za politováníhodné, že tyto nástroje nejsou financovány přímo z EaSI;

    39.  doporučuje, aby Komise a členské státy rozvíjely strategickou spolupráci s místními a regionálními organizacemi a institucemi v souvislosti s EaSI, ESF a případně dalšími vnitrostátními programy a podporovaly jejich spolupráci se zprostředkovateli mikrofinancování a s konečnými příjemci, aby se zlepšila pomoc vypůjčovatelům mikroúvěrů poskytovaná formou odborné přípravy a odborného poradenství a celkové podpory větší životaschopnosti podniků;

    40.  vítá možnost využití prostředků z ESF na osu MF/SE programu EaSI a žádá Komisi a EIF, aby zprostředkovatele mikrofinancování o této možnosti podle článku 38 nařízení o společných ustanoveních lépe informovaly[8];

    41.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby mikropodniky bylo možné financovat z EFSI;

    Zprostředkovatelé mikrofinancování

    42.  vybízí Komisi, aby koordinovala podporu poskytovanou z ESF a EaSI za účelem lepší komplementarity těchto dvou programů, pokud jde o nástroje mikrofinancování, a aby se mimo jiné zaměřila na spolupráci mezi zprostředkovateli mikrofinancování a centry pro podporu podnikání spolufinancovanými ESF;

    43.  vítá výběrové řízení na zprostředkovatele poskytování mikroúvěrů v souladu s pravidly a postupy EIF a opakuje požadavek Parlamentu, aby tito zprostředkovatelé dodržovali zásady odpovědného poskytování půjček a zamezení nadměrné zadluženosti osob a podniků;

    44.  doporučuje, aby se zjednodušil postup pro přístup k nástroji a aby dohody mezi zprostředkovateli mikrofinancování a EIF byly flexibilnější a srozumitelnější, aby mohli menší zprostředkovatelé mikrofinancování rychle a v plném rozsahu využívat nástroje financování a EIF;

    45.  odsuzuje skutečnost, že mnoho žádostí o financování z tohoto nástroje nebylo úplných, a nemohlo být proto Komisí schváleno; žádá Komisi, aby vyhodnotila důvody tohoto neuspokojivého stavu (např. nedostatek informací, špatná přístupnost nebo administrativní zátěž vyžadující zjednodušení); vyzývá Komisi, aby rychle přikročila k řešení tohoto problému;

    46.  vyzývá Komisi, aby zajistila zjednodušení postupu a zvýšení flexibility a srozumitelnosti dohod mezi zprostředkovateli mikrofinancování a EIF, takže menší zprostředkovatelé budou moci rychleji získat přístup na trh, a současně i to, že bude nástroji a přístupu k němu věnována větší publicita a bude v tomto ohledu poskytováno více informací;

    47.  vyzývá Komisi a EIF k posouzení toho, jak lze lépe zprostředkovat výhody nástroje širší veřejnosti nad rámec povinností stanovených pro zprostředkovatele mikrofinancování;

    48.  vybízí Komisi, aby prohloubila spolupráci mezi zprostředkovateli mikrofinancování a organizacemi, které zastupují zájmy příjemců, tak, aby se neomezovala pouze na propagaci produktů či hledání nových klientů;

    49.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely mikrofinanční sektor s cílem umožnit jeho rozšíření, které je nezbytné pro splnění cílů strategie Evropa 2020, a využívaly nástroj mikrofinancování a aby za tímto účelem prozkoumaly možnosti vstupu nebankovních zprostředkovatelů na trh s mikroúvěry nezávisle na partnerské bance;

    50.  vybízí Komisi k zintenzivnění dialogu se subjekty, které se zabývají mikrofinancováním (zprostředkovatelé mikrofinancování, bankovní i nebankovní subjekty či sítě typu Evropská mikrofinanční síť), jakož i se zainteresovanými stranami, které v současnosti nejsou zapojeny, o dostupnosti, využívání a koncepci produktů, které mají být nabízeny v rámci programů financovaných Unií;

    51.  vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily výměnu osvědčených postupů mezi zprostředkovateli mikrofinancování z různých členských států;

    52.  žádá Komisi a EIF o zajištění toho, aby osa MF/SE programu EaSI dále podporovala šíření a integraci evropského kodexu správného chování pro poskytování mikroúvěrů v rámci smluv se zprostředkovateli mikrofinancování;

    53.  domnívá se, že zpráva Komise o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013 je příliš obecná a postrádá podrobnější informace o provádění nástroje;

    54.  vybízí Komisi, aby zajistila, že nástroj Progress a EaSI budou nadále přispívat k přidané hodnotě a viditelnosti EU;

    °

    °  °

    55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Vstupní informace

    Mikroúvěry mají původ v jižní Asii a Latinské Americe, kde byly první mikroúvěrové iniciativy zahájeny před více než 40 lety. Většina z nich úspěšně působí dodnes.

    Na pozitivní výsledky, kterých bylo poskytováním mikroúvěrů dosaženo v tamních rozvojových ekonomikách při potírání chudoby, navázala v roce 2010 EU vytvořením nástroje mikrofinancování Progress s celkovým rozpočtem 205 milionů EUR, který má v Evropě poskytnout šanci sociálně a finančně znevýhodněným osobám k vybudování slušného živobytí.

    Nástroj Progress je v současné době dostupný pouze ve 22 členských státech. Lze to vysvětlit různou úrovní rozvoje evropských národních ekonomik, rozdílnými tržními zájmy i různou právní úpravou.

    Komise se nástrojem Progress zatím naposledy zabývala ve zprávě o provádění z roku 2013 a tomuto nástroji, jehož platnost vyprší v roce 2016, ještě věnovala průběžnou zprávu.

    Nástroj mikrofinancování Progress má sociální charakter a usnadňuje přístup k mikroúvěrům za účelem zakládání nebo podpory mikropodniků. Neposkytuje finanční prostředky přímo drobným podnikatelům, ale umožňuje, aby zprostředkovatelé mikroúvěrů, kteří jsou zapojeni do programu, v EU poskytovali více půjček zvýšením jejich bonity díky zavedení možnosti refinancování z prostředků nástroje Progress.

    Jedná se o důležitý a účinný nástroj k dosažení cílů EU stanovených v rámci strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a sociální oblast. V nově zakládaných firmách totiž vzniká významný počet pracovních míst, z toho téměř 85 % v mikropodnicích. Po mikroúvěrech je poměrně vysoká poptávka. Vychází od lidí, kteří nemohou získat úvěr od klasických bankovních institucí, neboť pro ně představují cílovou skupinu s prohibitivně vysokými náklady.

    Progress umožňuje (opětovné) začlenění na trh práce, uvolnění podnikatelského potenciálu, osvojení nových dovedností prostřednictvím doprovodných odborných školení a poradenství a umožňuje lidem vzít život do svých rukou a zajistit si důstojnou existenci.

    Podle platné definice EU (kterou je nutno přezkoumat) nepřekročí mikroúvěr poskytnutý mikropodniku částku 25 000 EUR (mikropodnikem se rozumí podnik s méně než 10 zaměstnanci, jehož roční obrat nebo bilanční suma rozvahy nepřekročí 2 miliony EUR, viz článek 2 programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI)).

    Cílové skupiny

    Nástroj mikrofinancování Progress je v první řadě nástrojem sociální politiky a až poté nástrojem hospodářským. Zaměřuje se totiž na cílové skupiny, které zatím byly v našem hospodářském systému opomíjeny: na (dlouhodobě) nezaměstnané, příjemce sociálních dávek, přistěhovalce, příslušníky etnických menšin, osoby činné v neformální ekonomice nebo žijící ve znevýhodněných regionech a na ženy.

    Zvláštní charakteristiky nástroje mikrofinancování Progress  

    Pro banky představuje poskytování mikroúvěrů výše uvedeným cílovým skupinám riskantní a nákladově náročné operace, zvláště vzhledem k tomu, že kromě vlastní půjčky je třeba zajistit doprovodné poradenství k podnikatelskému záměru a jeho realizaci (poradenství a odbornou přípravu), což je náročné na lidské zdroje. To vše mikroúvěry prodražuje, snižuje jejich marže, a tedy i atraktivitu mikroúvěrů na trhu.

    To znamená, že se mikroúvěrová operace od klasického bankovního obchodu vždy liší v tom, že úsilím o sociální začlenění plní úkoly sociální politiky. Poskytování mikroúvěrů je smysluplné z hospodářského i společenského hlediska, protože finanční podpora osoby, která se snaží osamostatnit, je pro státní instituce výhodnější než výdaje na sociální dávky nezaměstnaným, a navíc občanům slouží jako odrazový můstek k podnikání.

    Stav nástroje Progress v polovině období

    Progress lze celkově označit za úspěšný. Pokud by mu bylo poskytnuto více finančních prostředků, mohl by dokonce uspokojit mnohem vyšší poptávku. Dosud bylo poskytnuto 13 252 mikroúvěrů v celkové hodnotě 124,6 milionu EUR, tj. o něco méně oproti plánovaným 142,4 milionu EUR.

    Pomoc se dostala k mnoha, i když ne ke všem plánovaným cílovým skupinám.

    V podstatě bylo dosaženo vytyčeného poměru 40:60 mezi příjemkyněmi a příjemci (37 % příjemců představovaly ženy), i když ne všichni zprostředkovatelé mikroúvěrů vypracovali zvláštní programy pro začínající podnikatelky. Jedná se o mnohem vyšší podíl podnikatelek, než tomu je v unijním průměru. Přesto by se mělo usilovat o vyrovnaný poměr.

    Podle průběžné zprávy nebylo předtím 17 % dotázaných s to získat běžnou půjčku u bankovní instituce. 68 % dotázaných uvedlo, že se vůbec poprvé pokusili získat půjčku, a dalších 56 % se domnívalo, že by nikde jinde nedostali půjčku za srovnatelných podmínek. 43 % dotázaných žije podle vlastních údajů pod příslušnou vnitrostátní hranicí chudoby, což je mnohem více, než činí průměr v EU (18,2 %). 17 % dotázaných dokonce uvedlo, že jsou bez prostředků – tj. jedná se o téměř dvojnásobně vyšší podíl než u průměru obyvatelstva EU.

    Progress tedy účinně snížil hranici pro získání úvěru.

    Efektivita Progressu není tak jednoznačná v souvislosti se znevýhodněnými skupinami obyvatelstva a sociální ekonomikou. Částečně to lze vysvětlit tím, že mnozí příjemci mikroúvěru by se z obavy před diskriminací nikdy nepřihlásili k (etnické) menšině. Dalším důvodem je skutečnost, že shromažďování údajů a související povinnost předkládat zprávy nejsou uspokojivé kvůli nevhodným nebo nedostatečně propracovaným ukazatelům.

    V případě sociální ekonomiky je Progress neefektivní ze dvou důvodů: jednak mnoho zprostředkovatelů mikroúvěrů nezavedlo pro tento hospodářský sektor zvláštní programy, jednak podniky v sociální ekonomice často potřebují více peněz, než je možné podle definice mikroúvěru poskytnout. Toto opomenutí zřejmě napravuje EaSI: v čl. 26 písm. c) zajišťuje lepší přístup sociálních podniků k finančním prostředkům. Naším cílem bylo přezkoumat, zda jeho stropy vyhovují potřebám trhu.

    V této fázi je obtížné posoudit udržitelnost vytvořených pracovních míst, neboť mnoho úvěrů bylo z nástroje Progress poskytnuto před necelým rokem. Je však důležité, aby bylo možné sledovat, jak jsou mikropodniky úspěšné na trhu i po splacení úvěru.

    Přidělování prostředků z evropských strukturálních fondů (ESF) nástroji EaSI podle nařízení o obecných ustanoveních

    Je velmi důležité, aby bylo možné nástroji EaSI přidělovat prostředky z ESF. Čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení o společných ustanoveních umožňuje orgánům ESF poskytovat finanční příspěvky z prostředků ESF jiným nástrojům EU, např. EaSI. Finanční prostředky ESF určené konkrétnímu regionu, které by byly poskytnuty např. EaSI, by pak byly použity ve stejném regionu.

    Zvláštní oddíl ESF vytvořený v rámci EaSI by musel dodržovat obecné parametry EaSI (např. minimální pákový efekt), ale bylo by možné pro něj stanovit i zvláštní podmínky (např. konkrétní cílovou skupinu, jako např. mladí příjemci mikroúvěrů, ženy nebo postižené osoby).

    Tato dohoda by zahrnovala jak obecná pravidla pro finanční nástroje EaSI, tak pravidla, která by se vztahovala pouze na zvolené okno. Pomocí těchto zvláštních pravidel by se například zajistilo, aby byly záruky a půjčky použity ve prospěch obyvatel nebo podniků země nebo regionu, na něž se vztahuje operační program, a případně by bylo možné se soustředit na konkrétní část populace, např. na mladé lidi (tzv. účelově vázané příspěvky).

    Výhodou je, že Komise nejen předem určí pověřený subjekt (Evropský investiční fond, EIF), ale de facto všechny parametry finančních nástrojů.

    Pokud by členské státy zvolily tuto možnost, snížila by se jejich administrativní zátěž, protože za kontrolu prostředků by odpovídal EIF.

    Členské státy a jejich regiony tak mohou sloučit prostředky spojením unijních a vnitrostátních zdrojů a při řízení finančních nástrojů mohou využívat odborné kapacity EIF.

    Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a mikropodniky

    Zástupci všech politických skupin ve výboru EMPL se shodli na tom, že prostředky fondu EFSI by měly být zpřístupněny i mikropodnikům. Tento názor by se měl opět v návrhu promítnout.

    Závěr

    Mikroúvěry fungují dobře nejen v rozvojových zemích, ale i v Evropě. V našem kontextu se ale v první řadě jedná o nástroj sociální politiky, který má lidem v těžké životní situaci nabídnout druhou šanci.

    K podpoře malých a středních podniků a inovací existují jiné nástroje. Je vhodné přezkoumat unijní definici mikroúvěrů, neboť by se měla přizpůsobit aktuální situaci. Platí to i pro maximální výši úvěrů, která není ve všech členských státech EU dostačující. Ve všech členských státech by mělo být povoleno, aby mikroúvěry poskytovaly i nebankovní instituce. Dále by mělo být v rámci EaSI možné finančně podpořit pomoc odborníků s vypracováním podnikatelského plánu a jeho přezkoumání a realizaci (odborná příprava a poradenství).

    V zásadě se pokračování programu Progress doporučuje za předpokladu, že budou zohledněna zlepšení v rámci EaSI a připomínky obsažené v této zprávě.

    20.10.2015

    STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

    pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

    o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013

    (2015/2042(INI))

    Navrhovatelka: Inés Ayala Sender

    NÁVRHY

    Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    A.  vzhledem k tomu, že článek 6 finančního nařízení stanovuje, že „rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu­, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu a transparentnosti“;

    B.  vzhledem k tomu, že evropský nástroj mikrofinancování Progress (dále jen „nástroj“) čerpá finanční prostředky EU a Evropské investiční banky, které jsou v obou případech řízeny Evropským investičním fondem (EIF); také předpokládá dodatečné finanční prostředky od soukromých investorů;

    C.  vzhledem k tomu, že nástroj byl vyvinut k tomu, aby podporoval růst a zaměstnanost a aby odstraňoval sociální a finanční vyloučení;

    D.  vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky zlepšují zaměstnanost a začlenění nejvíce znevýhodněných skupin do společnosti a potřebují mít lepší přístup k financování;

    E.  vzhledem k tomu, že nástroj Progress je mezi jeho případnými příjemci dosud poměrně neznámý, jak vyplývá z toho, že objem poskytnutých mikroúvěrů je dosud nižší než stanovený cíl, zejména v Itálii, jak je uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 8/2015 nazvané „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“;

    F.  vzhledem k tomu, že tento nástroj by měl být analyzován nejen z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního; vzhledem k tomu, že ačkoli je jednodušší nástroj analyzovat z hlediska ekonomické účinnosti, je třeba posuzovat také jeho účinnost jakožto prostředku sociálního začleňování, stejně jako kvalitu vytvářených pracovních míst a jejich řetězový účinek;

    1.  konstatuje, že v roce 2013 byly mezi činnostmi financovanými z tohoto nástroje také prioritní půjčky a záruky; dále konstatuje, že někteří ze zprostředkovatelů dostávají jak záruku, tak i půjčku, nicméně tyto dva nástroje vždy pokrývají různá portfolia;

    2.  poznamenává, že nástroj Progress funguje od roku 2010 jako pilotní projekt; dále poukazuje na to, že byly zjištěny nedostatky, pokud jde o přístup zranitelných menšin, jako jsou přistěhovalci a zdravotně postižení; domnívá se však, že tato zkušenost byla cenným ponaučením a některé nedostatky již byly napraveny v novém nástroji Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); vítá skutečnost, že strategické vyhodnocování cílů bylo vyvinuto v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

    3.  vítá skutečnost, že na nástroj EaSI pro mikrofinancování byly přiděleny další rozpočtové prostředky;

    4.  zdůrazňuje, že zeměpisné pokrytí nástroje v rámci EU je stále omezené, jelikož se vztahuje pouze na 22, brzy na 23, z 28 členských států; žádá Komisi, aby vyvinula větší úsilí a zajistila plné zeměpisné pokrytí a aby zjistila a zanalyzovala důvody, proč některé členské státy tento nástroj nevyužívají; vybízí Komisi, aby širší veřejnosti poskytla dostatek informací o možnostech financování prostřednictvím tohoto nástroje;

    5.  poukazuje na rostoucí důležitost podniků zabývajících se mikrofinancováním v EU; vítá, že nástroj používá přístup založený na poptávce a řeší tak potřeby drobných podnikatelů a přitahuje soukromé financování; doporučuje nicméně, aby se potřeby příjemců staly předmětem dalšího posouzení;

    6.  žádá, aby nástroj bral v úvahu přínos projektů v regionech znevýhodněných závažnými a stálými přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva nebo postižené vylidňováním, neboť se tím nejen podpoří vytváření pracovních míst, ale přispěje to také k udržení počtu obyvatelstva v těchto oblastech;

    7.  vítá výběrové řízení na zprostředkovatele poskytování mikroúvěrů v souladu s pravidly a postupy EIF a opakuje požadavek Parlamentu, aby tito zprostředkovatelé dodržovali zásady odpovědného poskytování půjček a zamezení nadměrné zadluženosti osob a podniků;

    8.  vyjadřuje politování nad tím, že nebyl dostatečně vyhodnocen dopad nástroje na sociální problematiku a zaměstnanost, především co se týče údajů o podnikání seniorů a podpory menšin; žádá Komisi, aby požádala zprostředkovatelské instituce, aby výslovně spolupracovaly se sdruženími zastupujícími menšiny s cílem aktivně zapojit do programu zranitelné skupiny, jako jsou ženy a příslušníci menšin; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby iniciovala podrobné posouzení dopadů, při němž bude analyzovat nástroj a na něj navazující program v rámci osy mikrofinancování a sociálního podnikání programu EaSI;

    9.  vítá skutečnost, že všech sedm dosud analyzovaných finančních nástrojů nástroje Progress dokázalo přilákat dodatečné soukromé financování; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že podle zprávy Účetního dvora byly cílové hodnoty pákového efektu, pokud jde o záruky, přesně dosaženy pouze v jednom případě ze sedmi a ve dvou případech nebyly dosaženy vůbec;

    10.  domnívá se, že je třeba zveřejnit míru přežití projektů financovaných nástrojem a že by měla být zohledněna při aktualizaci Evropského kodexu správného chování pro poskytování mikroúvěrů; vyzývá Komisi, aby pro poskytování podpory stanovila míru přežití jako povinný údaj; zdůrazňuje, že uvedení tohoto údaje by bylo případné pro budoucí hodnocení výkonnosti;

    11.  domnívá se, že úspěšnost projektů nelze posuzovat pouze na základě udržení nebo vytváření pracovních míst, ale že je třeba brát v úvahu také jejich sociální rozměr;

    12.  poukazuje na to, že 44 % všech podnikatelských subjektů, které získaly podporu z nástroje, fungovalo po dobu kratší než jeden rok, zatímco 56 % pokračovalo v činnosti i další rok; vyzývá Komisi, aby dále posuzovala životaschopnost mikropodniků financovaných z nástroje; vyzývá Komisi, aby podporovala zvyšování udržitelnosti pracovních míst prostřednictvím vhodných pokynů a vhodných vzdělávacích opatření financovaných v rámci nového nástroje EaSI s cílem zajistit dlouhodobý dopad;

    13.  vítá, že se v reakci na měnící se potřeby v souvislosti s realokací prostředků mezi osami programu zvýšila flexibilita nového programu v rámci EaSI; vyzývá Komisi, aby v zájmu zamezení dvojího financování rozvíjela jasnou a transparentní součinnost mezi EaSI a ostatními unijními programy a iniciativami;

    14.  konstatuje, že ESF by měl poskytovat klíčové financování pro zakládání podniků a rovněž potřebnou míru mikrofinancování a financování na sociální podnikání spolu s poradenskou činností a vzdělávacími programy; považuje za politováníhodné, že tyto nástroje nejsou financovány přímo z EaSI;

    15.  všímá si, že dopad na vytváření pracovních míst byl menší, než se původně předpokládalo, navzdory tomu, že mnoha příjemcům by bez možnosti mikroúvěru nebyla poskytnuta vůbec žádná půjčka; domnívá se, že menší dopad na vytváření pracovních míst lze částečně vysvětlit tím, že zavedení nástroje proběhlo v době, kdy ekonomika procházela hlubokou hospodářskou krizí, která se výrazně dotkla jak úvěrového trhu, tak údajů o nezaměstnanosti; konstatuje nicméně, že nástroj výrazně přispěl k zachování pracovních míst; bere na vědomí, že této problematice se bude věnovat nový, flexibilnější nástroj EaSI;

    16.  vyjadřuje lítost nad vysokým počtem odmítnutých žádostí o mikrofinancování (téměř 2000 žádostí bylo odmítnuto částečně z důvodu nadměrné zadluženosti osob a podniků) a nad stále značnou mezerou na mikrofinančním trhu navzdory nárůstu příjemců mikroúvěrů; žádá Komisi, aby vypracovala podrobnější studii o důvodech zamítnutí těchto žádostí a současně aby nabídla možná řešení;

    17.  zdůrazňuje, že zejména v období krize hraje nástroj důležitou úlohu, neboť usnadňuje nezaměstnaným a znevýhodněným osobám přístup k financování; zdůrazňuje, že mikrofinancování může zejména ve světle současné migrační a azylové krize fungovat jako zásadní podpora pro uprchlíky a migranty, kteří vstupují na pracovní trh EU;

    18.  žádá Komisi, aby uprchlíky a žadatele o azyl chápala jako cílovou skupinu;

    19.  vyzývá Komisi, aby znásobila počet iniciativ a objem prostředků určených na financování mikroúvěrů pro inovativní začínající podniky, které zakládají mladí lidé, s cílem podporovat podnikání mladých a rozsáhlé technické, vědecké a sociální inovace v době hospodářské krize, kdy je obtížné získat úvěr; zdůrazňuje dále, že členské státy musí usilovat o snižování byrokratické zátěže podnikatelů, kteří chtějí získat přístup k prostředkům poskytovaným Evropskou unií;

    20.  vyzývá Komisi, aby navýšila rozpočet na nástroj InnovFin obsažený v programu Horizont 2020, a zejména zvýšila zdroje na produkt mikrofinancování „InnovFin SME Guarantee Facility“;

    21.  považuje za politováníhodné, že informace o využívání úvěrů a záruk spjatých s nástrojem jsou roztříštěné a neúplné a nejsou dostatečně podrobné, pokud jde o zaměstnanecký poměr konečných příjemců, a to navzdory tomu, že Účetní dvůr zjistil, že zprávy byly v souladu s požadavky rozhodnutí o zřízení EPMF;

    22.  vítá složku sociální inovace v programu EaSI a především prosazování podniků sociální ekonomiky;

    23.  lituje skutečnosti, že mnoho žádostí o financování z tohoto nástroje nebylo úplných, a nemohlo být proto Komisí schváleno; žádá Komisi, aby vyhodnotila důvody tohoto neuspokojivého stavu (např. nedostatek informací, špatná přístupnost nebo administrativní zátěž vyžadující zjednodušení); vyzývá Komisi, aby rychle přikročila k řešení tohoto problému;

    24.  vyzývá Komisi, aby zajistila zjednodušení postupu a zvýšení flexibility a srozumitelnosti dohod mezi zprostředkovateli mikrofinancování a EIF, takže menší zprostředkovatelé budou moci rychleji získat přístup na trh, a současně aby zajistila, že bude nástroji a přístupu k němu věnována větší publicita a bude v tomto ohledu poskytováno více informací;

    25.  domnívá se, že zpráva Komise o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013 je příliš obecná a postrádá podrobnější informace o samotném provádění nástroje;

    26.  vybízí Komisi, aby zajistila, že nástroje Progress a EaSI budou nadále přispívat k přidané hodnotě a viditelnosti EU.

    VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

    Datum přijetí

    19.10.2015

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    24

    0

    0

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Verónica Lope Fontagné, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Richard Ashworth, Gerben-Jan Gerbrandy, Brian Hayes, Karin Kadenbach, Barbara Kappel, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera, Patricija Šulin, Marco Zanni

    Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

    Andrejs Mamikins

    VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Datum přijetí

    10.11.2015

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    49

    2

    1

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Thomas Händel, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Tim Aker, Georges Bach, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Joachim Schuster, Michaela Šojdrová, Ivo Vajgl, Flavio Zanonato

    Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

    Sorin Moisă

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    49

    +

    ALDE

    ECR

    EFDD

    ENF

    GUE/NGL

    PPE

     

     

    S&D

     

     

    Verts/ALE

    Enrique Calvet Chambon, António Marinho e Pinto, Yana Toom, Ulla Tørnæs, Ivo Vajgl, Renate Weber

    Amjad Bashir, Arne Gericke, Zdzisław Krasnodębski, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská

    Laura Agea, Tiziana Beghin

    Mara Bizzotto

    Lynn Boylan, Tania González Peñas, Thomas Händel, Kostadinka Kuneva, Inês Cristina Zuber

    Georges Bach, David Casa, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc, Michaela Šojdrová

    Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Sorin Moisă, Joachim Schuster, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

    Tatjana Ždanoka

    2

    -

    EFDD

    ENF

    Tim Aker

    Dominique Martin

    1

    0

    NI

    Lampros Fountoulis

    Význam zkratek:

    +  :  pro

    -  :  proti

    0  :  zdrželi se

    • [1]  http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=7760
    • [2]  http://bookshop.europa.eu/cs/study-on-imperfections-in-the-area-of-microfinance-and-options-how-to-address-them-through-an-eu-financial-instrument-pbKE0214424/?CatalogCategoryID=ZjsKABstHnIAAAEjH5EY4e5L
    • [3]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238.
    • [4]  Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 2.
    • [5]  Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 85.
    • [6]  http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/547555/EPRS_IDA(2015)547555_EN.pdf
    • [7]  Předběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress
    • [8]  NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1303/2013
      ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).