ZPRÁVA k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc

18.11.2015 - (2015/2051(INI))

Výbor pro rozvoj
Zpravodaj: Enrique Guerrero Salom

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc

(2015/2051(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 46/182 ze dne 19. prosince 1991 o posílení koordinace humanitární nouzové pomoci OSN[1],

–  s ohledem na transformační program Meziagenturního stálého výboru OSN (IASC)[2],

–  s ohledem na zásady partnerství (schválené v rámci celosvětového humanitárního programu) ze dne 12. července 2007[3],

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích[4] a na příslušné zásady, včetně zásad UNICEF a UNESCO,

–  s ohledem na pokyny IASC OSN pro zásahy v rámci humanitárních akcí v případě násilí páchaného na základě pohlaví[5],

–  s ohledem na Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 přijatý na Třetí světové konferenci Organizace spojených národů o snižování rizika katastrof, jež se konala ve dnech 14. – 18. března 2015 v japonském městě Sendaj[6],

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 69/313 ze dne 27. července 2015, v jejímž rámci byl stanoven akční program z Addis Abeby pro Třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje[7],

–  s ohledem na jednání v rámci přípravy 32. mezinárodní konference hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, která se uskuteční ve dnech 8.–10. prosince 2015 v Ženevě,

–  s ohledem na zprávu o celosvětové humanitární pomoci za rok 2015[8],

–  s ohledem na přehled celosvětové humanitární pomoci za rok 2015[9],

–  s ohledem na zásady řádného humanitárního dárcovství (GHD)[10],

–  s ohledem na panel OSN na vysoké úrovni o humanitárním dárcovství,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci[11],

–  s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci z roku 2007 (dále jen „Evropský konsensus“), společné prohlášení Komise, Rady, Evropského parlamentu a členských států[12], a jeho Akční plán, který má být aktualizován,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“)[13] a Výroční zprávu o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014[14],

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie[15],

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Genderové hledisko humanitární pomoci: rozdílné potřeby, uzpůsobená pomoc“ (SWD(2013)0290)[16],

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě – Výroční zpráva o politice Evropské unie v oblasti humanitární pomoci a civilní ochrany a o jejím provádění v roce 2014 (COM(2015)0406)[17],

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2014 vydanou GŘ Komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO)[18],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 o společných zásadách pro víceúčelovou peněžitou pomoc v reakci na humanitární potřeby[19],

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů ze dne 25. května 2000, s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů (aktualizované v roce 2008),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o novém globálním partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj na období po roce 2015 [20],

–  s ohledem na závěry Rady o přístupu EU ke zvyšování odolnosti ze dne 28. května 2013[21],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2014 o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti[22],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2014 o transformačním rámci na období po roce 2015[23],

–  s ohledem na společné sdělení ze dne 9. září 2015 nazvané „Řešení uprchlické krize v Evropě: Úloha vnější činnosti EU“ (JOIN(2015)0040)[24],

–  s ohledem na regionální, tematické a celosvětové konzultace v rámci přípravy světového humanitárního summitu[25],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje[26],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015[27],

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu[28], ze dne 11. června o situaci v Nepálu v souvislosti se zemětřesením[29], ze dne 30. dubna 2015 o situaci v uprchlickém táboře Jarmúk v Sýrii[30], ze dne 12. března 2015 o Jižním Súdánu, včetně nedávných únosů dětí[31], ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[32], a ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Libyi[33],

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě[34], a ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU[35],

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

–  s ohledem na článek 214 SFEU o činnostech Unie v oblasti humanitární pomoci,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. září 2015 nazvané „Na cestě ke Světovému humanitárnímu summitu: globální partnerství pro zásadovou a účinnou humanitární činnost“ (COM(2015)0419)[36] a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0166)[37],

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0332/2015),

A.  vzhledem k tomu, že ve velmi nestabilním světě čelíme stále různorodějším, častějším a intenzivnějším přírodním katastrofám a hladomorům a nebývalému nárůstu počtu konfliktů, které jsou stále složitější;

B.  vzhledem k tomu, že k důsledkům chudoby, nerovnosti, migrace, nuceného vysídlování a nestability se přidávají stále další výzvy, jako jsou urbanizace, rychlý nárůst populace, demografické změny, častější a silnější přírodní katastrofy, zhoršování stavu životního prostředí, dezertifikace, změna klimatu, řada dlouhotrvajících a souběžných konfliktů s regionálními dopady a nedostatek zdrojů, jež mají za následek dramaticky vyšší potřebu humanitární reakce na celém světě;

C.  vzhledem k tomu, že počet lidí v nouzi se od roku 2004 více než zdvojnásobil a v roce 2015 přesahuje 100 milionů; vzhledem k tomu, že humanitární krizí je postiženo 250 milionů osob; vzhledem k tomu, že počet nuceně vysídlených osob je nejvyšší od 2. světové války a dosáhl téměř 60 milionů, včetně 40 milionů osob vysídlených v rámci svých zemí; vzhledem k tomu, že více než polovina uprchlíků na světě jsou děti;

D.  vzhledem k tomu, že do roku 2050 by mohla být v důsledku změny klimatu vysídlena miliarda lidí, neboť více než 40 % světové populace žije v oblastech se závažným nedostatkem vody; vzhledem k tomu, že ekonomické ztráty vyplývající z přírodních katastrof pravděpodobně dramaticky překonají částku 300 miliard USD, což je výše současná výše každoročních ztrát;

E.  vzhledem k tomu, že rostoucí potřeby a výzvy, nedostatek dlouhodobých závazků a zvyšující se náklady na humanitární pomoc za posledních osm let přispěly k tomu, že současný systém humanitární pomoci dosáhl svých limitů, situace přinutila řadu organizací dočasně pozastavit potravinovou pomoc, poskytování přístřeší a další humanitární operace na záchranu životů;

F.  vzhledem k tomu, že humanitární nemocnice jsou často terčem útoků prostřednictvím zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že hrozby a útoky na humanitární pracovníky jsou stále častější; vzhledem k tomu, že bezpečnost humanitárních pracovníků a zraněných osob je velmi často ohrožena; a vzhledem k tomu, že tyto útoky porušují mezinárodní humanitární právo a představují závažnou hrozbu pro budoucnost humanitární pomoci;

G.  vzhledem k tomu, že humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a základní pravidla mezinárodního humanitárního práva a lidských práv obsažená v Ženevských úmluvách a jejich dodatkových protokolech musí být základem všech humanitárních opatření; vzhledem k tomu, že musí být bezpodmínečně zaručena ochrana vysídlených osob a že je nutné prosazovat nezávislost pomoci, tj. že pomoc nesmí být podmíněna politickými, ekonomickými či bezpečnostními požadavky ani zatížena jakoukoli formou diskriminace;

H.  vzhledem k tomu, že všechny strany konfliktu včetně státních i nestátních ozbrojených stran musí humanitárním subjektům zaručit potřebný přístup k ohroženému civilnímu obyvatelstvu postiženému konfliktem za účelem poskytování pomoci;

I.  vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou v oblastech postižených katastrofou v průběhu mimořádných situací i po jejich skončení velice zranitelné a čelí neúměrnému riziku, ale také zneužívání, marginalizaci, infekcím a sexuálnímu násilí či násilí na základě pohlaví používanému jako zbraň; vzhledem k tomu, že ženy a děti čelí zvýšeným rizikům v důsledku nuceného vysídlování a zhroucení běžných struktur v oblasti ochrany a podpory; vzhledem k tomu, že mezinárodní humanitární právo požaduje, aby byla dívkám a ženám, které byly za války znásilněny, bez jakékoliv diskriminace poskytnuta veškerá nezbytná lékařská péče; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace uvádí umělé přerušení těhotenství prováděné v nebezpečných podmínkách za jednu ze tří nejčastějších příčin úmrtí matek; vzhledem k tomu, že k hlavním výzvám v uprchlických táborech patří zdraví matek, psychologická péče pro znásilněné ženy, vzdělávání a školní docházka vysídlených dětí;

J.  vzhledem k tomu, že konsolidovaná humanitární výzva na rok 2015 dosáhla v dějinách OSN rekordní výše téměř 19 miliard EUR; vzhledem k tomu, že se i přes rekordní příspěvky dárců podařilo financovat pouze čtvrtinu globální výzvy a že se EU ze všech sil snažila financovat globální humanitární výzvy a operace podporované GŘ ECHO; vzhledem k tomu, že je o to více nezbytné dosáhnout globálně koordinovaného, včasného, předvídatelného a flexibilního financování přizpůsobeného různým situacím, jež se bude opírat o nové partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o inovativní připravenost a nové metody poskytování pomoci; vzhledem k tomu, že se EU ze všech sil snažila financovat globální humanitární výzvy a operace GŘ ECHO; vzhledem k tomu, že v takové situace je velmi důležité opětovné přijetí závazku na podporu ve výši 0,7 % i včasné splnění příslibů;

K.  vzhledem k tomu, že příčinou většiny humanitárních krizí je lidské jednání; vzhledem k tomu, že 80 % mezinárodní humanitární pomoci EU se soustřeďuje na krize způsobené člověkem, které vyžadují zásadní politická, a nikoli pouze humanitární řešení; vzhledem k tomu, že chudoba a náchylnost ke krizím jsou nerozlučně spjaty, což zdůrazňuje nutnost řešit skryté příčiny krizí, budovat odolnost, zvyšovat kapacity k přizpůsobení se přírodním katastrofám a změně klimatu a plnit dlouhodobé potřeby krizemi postiženého obyvatelstva; vzhledem k tomu, že důsledky humanitárních krizí, jako je migrace a výzvy spojené s uprchlíky, budou ještě závažnější, pokud se nebudou řešit jejich skutečné příčiny a humanitární pomoc nebude lépe propojena s rozvojovou spoluprací;

L.  vzhledem k tomu, že humanitární pomoc a rozvoj jsou propojeny, zejména pokud jde o potřebu posílit odolnost vůči katastrofám snižováním rizik a ochranou proti otřesům, což je klíčový prostředek k omezení humanitárních potřeb a k boji proti problémům v oblasti zdraví, hygieny, vzdělávání, výživy a dokonce i zajišťování základního přístřeší;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní, místní a regionální koordinace, sdílení informací a společné plánování, shromažďování údajů a provádění hodnocení přispěje ke zlepšení rozhodovacího procesu, zvýšení účinnosti, účelnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci;

N.  vzhledem k tomu, že je potřeba více rozvíjet důvěru a spolupráci mezi subjekty soukromého sektoru, nevládními organizacemi, místními orgány, mezinárodními organizacemi a vládami; vzhledem k tomu, že obchodní zdroje, odborné znalosti, dodavatelské řetězce, výzkumné a vývojové kapacity a logistika mohou pomoci k zajištění efektivnější připravenosti a humanitární činnosti;

O.  vzhledem k tomu, že financování v rámci kapitoly pro humanitární pomoc EU, tj. částka 909 milionů EUR pro rok 2015, představuje méně než 1 % celkového rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že lepší propojení mezi naléhavou a dlouhodobou pomocí představuje jeden ze způsobů, jak snížit současný rozdíl mezi mimořádnými humanitárními potřebami a dostupnými prostředky;

P.  vzhledem k tomu, že hlavními realizátory humanitární pomoci jsou v současné době nevládní a mezinárodní organizace, jako je Červený kříž a agentury OSN, které poskytují ochranu a pomoc při záchraně životů přibližně 120 milionům lidí ročně;

Q.  vzhledem k tomu, že pro co nejlepší uspokojování potřeb a omezení nezbytnosti mezinárodní pomoci je důležitá prevence, domácí reakce a domácí kapacity; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byla pouze 2 % celkové humanitární pomoci poskytnuta přímo místním a vnitrostátním nevládním organizacím postižených zemí, přestože jejich reakceschopnost, znalost potřeb a schopnost získat přístup k postiženým osobám bývá obvykle lepší než u ostatních aktérů; vzhledem k tomu, že je vznášeno stále více požadavků na zajištění odpovědnosti vůči lidem a komunitám postiženým krizí;

R.  vzhledem k tomu, že humanitární pomoc musí být i nadále založena na potřebách vyhodnocených humanitárními subjekty, a vzhledem k tomu, že by se dárci měli zdržet toho, aby pomoc využívali jako nástroj pro řešení krizí;

S.  vzhledem k tomu, že reakce v oblasti humanitární pomoci a používané nástroje by měly vycházet ze společně posuzovaných potřeb a měly by zohledňovat rozdílné podmínky; vzhledem k tomu, že je nezbytné vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodržování lidských práv a zejména toho, aby při poskytování humanitární pomoci byly zohledněny zvláštní potřeby žen, dětí a starších osob, osob se zdravotním postižením, menšin a původních obyvatel a dalších zranitelných skupin;

T.  vzhledem k tomu, že celosvětoví hráči jsou vybízeni, aby humanitární reakci začleňovali do nástrojů na monitorování lidských práv a podávání souvisejících zpráv;

U.  vzhledem k tomu, že výsledkem prvního Světového humanitárního summitu, který se ve dnech 23.–24. května 2016 bude konat v Istanbulu, by mělo být přetvoření humanitární struktury tak, aby byla inkluzivnější, účinnější, transparentnější a měla skutečně globální charakter a mohla reagovat na očekávaný nárůst humanitárních potřeb spojených se současnými i budoucími výzvami, jako je zabezpečení potravin, růst populace, změna klimatu, nestabilita, bezpečnost humanitárních pracovníků, nucené vysidlování a socioekonomický rozvoj;

V.  vzhledem k tomu, že na Světový humanitární summit bude navazovat řada mezivládních jednání o snižování rizika katastrof, financování rozvoje, agendě pro udržitelný rozvoj po roce 2015 a změně klimatu, která budou utvářet situaci v oblasti rozvojové a humanitární pomoci v následujících letech, a poskytnou proto jedinečnou, velmi důležitou a konkrétní příležitost pro sladění cílů, zásad a opatření, a pro ucelenější řešení potřeb v globálním měřítku a soudržnější zvyšování odolnosti nejzranitelnějších skupin;

W.  vzhledem k tomu, že EU, jakožto nejvýznamnější dárce, nese odpovědnost a má nezbytnou sílu k tomu, aby mohla zaujmout vůdčí postavení při hledání lepších a inovativních způsobů, jak naplnit potřeby milionů osob postižených konflikty a katastrofami a nabídnout jim realizovatelná, dlouhodobá řešení;

X.  vzhledem k tomu, že nejnovější, zhoršující se údaje o celosvětové míře akutní podvýživy a regionální a mezinárodní dopady politické nestability v zemích skupiny 3 znovu připomněly, že je nutné, aby Světový humanitární summit urychlil transformaci humanitárního systému a lépe sloužil lidem v nouzi;

Od globálních konzultací ke globálním opatřením

1.  vítá rozhodnutí generálního tajemníka OSN vyzvat k organizaci prvního mnohostranného Světového humanitárního summitu a ochotu Turecka tento summit uspořádat; vyzývá členské státy, aby Světový humanitární summit podpořily a aby v rámci Rady dosáhly pevných závěrů, pokud jde o konkrétní závazky a prioritní oblasti činnosti, a zároveň usilovaly o operační účinnost, společné normy kvality, lepší koordinaci a partnerství s novými dárci založené na nestranné pomoci a obecné shodě na uplatňování humanitárních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti i dodržování závazků podle mezinárodního humanitárního práva;

2.  vítá iniciativu OSN na shromažďování informací z celého světa s cílem monitorovat přírodní katastrofy a konflikty a nalézt způsob, jak zachránit a zajistit více lidí před dopady takovýchto krizí; vítá jak organizaci osmi regionálních konzultací, které zahrnovaly i tematická setkání a globální konzultace – se zástupci vlád, občanské společnosti, nevládních organizací, sítí dobrovolníků, podniků a náboženských sítí –, tak iniciativu zaměřenou na konzultace on-line a zřízení panelu na vysoké úrovni pro financování humanitární pomoci, již spolupředsedá EU;

3.  zdůrazňuje, že dnešní obrovské humanitární výzvy vyžadují inkluzivnější, rozmanitější a skutečně globální humanitární systém, který je nutné posílit na Světovém humanitárním summitu a jenž bude současně brát v potaz různorodost dnešního systému poskytování humanitární pomoci a doplňující úlohy všech jednotlivých aktérů; vyzývá EU, aby podporovala globální konsensus pro humanitární pomoc, který znovu potvrzuje zásady humanitární pomoci a povinnosti a nároky podle mezinárodního humanitárního práva a zároveň zajišťuje reakce zaměřené na ochranu obyvatel a založené na dodržování lidských práv a vede vlády k přijetí vlastní odpovědnosti a povinností, pokud jde o ochranu lidí; upozorňuje na negativní dopady politizace humanitární pomoci a připomíná, že trvalé dodržování klíčových humanitárních zásad má kritický význam pro zajištění humanitárního prostoru v oblastech konfliktu a přírodních katastrof;

4.  zdůrazňuje, že aby byl výsledný dokument Světového humanitárního summitu smysluplný, měl by zahrnovat pětiletý plán rozvoje a uskutečňování konkrétních přijatých politických závazků, včetně rámce pro mezivládní monitorování a odpovědnost, hodnocení postupů humanitárních organizací a posouzení dopadu, na němž se budou podílet příslušné zúčastněné strany;

5.  vyzývá Světový humanitární summit, aby propojil agendu pro rozvoj po roce 2015, Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015 (COP 21) v zájmu posílení soudržnosti napříč politikami a institucemi pro budování odolnosti vůči katastrofám, a žádá, aby aktéři v oblasti rozvoje hráli při budování odolnosti aktivnější úlohu; vyzývá vlády dárcovských zemí, aby pro své vnitrostátní politiky připravily společný soubor cílů, priorit a ukazatelů propojující tyto rámce;

6.  vyzývá EU a její členské státy, jakožto největší dárce a klíčové operativní subjekty, aby šly aktivně příkladem; zdůrazňuje, že při všech humanitárních akcích EU by měly být dodržovány zásady solidarity, spolehlivosti a odpovědnosti a měly by být připravovány tak, aby byla zajištěna jak fyzická, tak psychologická ochrana zranitelných osob; požaduje globální, soudržná a dlouhodobá řešení pro obrovské množství lidí prchajících z regionů zasažených konflikty; konstatuje, že reakce EU na současnou krizi je rovněž zásadní pro úlohu a důvěryhodnost Evropy na celosvětové humanitární scéně;

7.  vyzývá Světový humanitární summit, aby se zavázal k systematickému a participativnímu přístupu založenému na výsledcích tím, že stanoví konkrétní ukazatele a metodiky práce, jež budou mít podporu i souhlas dárců a prováděcích agentur, pro zapojování dotčených osob do celého cyklu humanitární činnosti; vyzývá Světový humanitární summit, aby usiloval o institucionalizaci, lepší monitorování a vyhodnocování rámce OSN pro odpovědnost vůči postiženým populacím;

8.  zdůrazňuje, že Světový humanitární summit představuje pro všechny zúčastněné strany také příležitost, aby uvažovaly o velmi potřebné reformě OSN směrem k otevřenému, transparentnímu a efektivnímu systému koordinace s inkluzivnějším a operativnějším Meziagenturním stálým výborem, lepší spolupráci s partnery na posílení doplňkovosti a plného provádění transformačního programu, a aby posílily mnohostrannou humanitární strukturu pro všechny krize vytvořením spolehlivého systému posuzování potřeb, který poslouží jako základ pro společné výzvy (zajištěním komplexního sledování finančních prostředků), systému porovnávání nákladů mezi agenturami a mechanismu pro monitorování a hodnocení;

9.  trvá na tom, že takováto globální opatření nebudou úspěšná bez komplexních a významných prostředků; zdůrazňuje, že k řešení nových i chronických katastrof a zranitelnosti je třeba zabránit vytváření paralelních systémů, rozšířit zdroje financování, zajistit dlouhodobé předvídatelné investice i soulad s novou agendou pro udržitelný rozvoj, čehož bude dosaženo především podporou společného posuzování rizik a potřeb a společného plánování a financování zúčastněných stran v oblasti humanitární pomoci, rozvoje a změny klimatu; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší komplementarity mezi humanitární a rozvojovou pomocí s cílem zvýšit účinnost a zaplnit nedostatky ve financování humanitární pomoci a zároveň posílit financování rozvojové a humanitární pomoci; v této souvislosti připomíná dlouhodobý mezinárodní závazek dosáhnout cíle ve výši 0,7 % HND;

10.  naléhavě žádá EU jakožto největšího dárce humanitární pomoci na světě, aby se postavila do čela Světového humanitárního summitu a vyzvala k pružnějším metodám poskytování humanitární pomoci a k uplatňování proaktivních a soudržných opatření a účinných nástrojů k předcházení krizím; naléhavě žádá EU a ostatní dárce, aby dostáli svým finančním závazkům a aby vypracovali způsoby, jak zkrátit dobu pro přeměnu finančních závazků v činy na místě; dále zdůrazňuje, že je důležité podávat zprávy o situaci v oblasti lidských právech, neboť fungují jako mechanismus včasného varování před krizemi, a vybízí Světový humanitární summit, aby tuto skutečnost zohlednil při přechodu od reakce k prevenci;

Naplňovat potřeby lidí zasažených konflikty

11.  vyzývá EU, aby ochranu učinila ústředním bodem humanitární činnosti v rámci reakce založené na skutečných potřebách tím, že vytvoří režim souladu a začlení jej do svého programu; zdůrazňuje, že je nutné institucionalizovat úlohu pracovníků v oblasti ochrany a vyvinout strategické a integrované přístupy podpořené dostatečnými prostředky na činnost v oblasti ochrany v první fázi mimořádných událostí; naléhavě žádá EU, aby se rozhodněji zavázala k tomu, že bude při humanitárních akcích silněji uplatňovat přístup založený na dodržování lidských práv, aby byla zajištěno respektování důstojnosti, potřeb a práv konkrétních ohrožených skupin, zejména žen, mladých lidí, migrantů, lidí žijících s HIV, osob LGBTI a osob se zdravotním postižením;

12.  vyzývá EU, aby na Světovém humanitárním summitu podporovala komplexní dohodu o praktických způsobech, jak posílit dodržování a soulad mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva, například šířením pravidel mezinárodního humanitárního práva mezi regionálními a vnitrostátními správními orgány, bezpečnostními silami, místními orgány a vůdčími představiteli komunit, a aby podpořila úlohu Mezinárodního trestního soudu s cílem ukončit beztrestnost porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

13.  zdůrazňuje, že je třeba rozšířit Úmluvu o uprchlících a úmluvu z Kampaly tak, aby se vztahovaly také na ochranu a pomoc vysídleným osobám po celém světě a na lidi postižené změnou klimatu i na jejich ochranu před různými formami násilí, jako je obchodování s lidmi, genderové násilí, násilí ve městech a ekonomické násilí, neboť mohou mít opodstatněnou obavu z pronásledování nebo jim může hrozit vážná újma; zdůrazňuje, že migrantům musí být nabídnuta tatáž úroveň ochrany práv jako všem ostatním skupinám v krizových situacích; vyzývá k tomu, aby se pozornost věnovala zejména zranitelným skupinám, jako jsou migranti, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíci, kteří jsou v humanitární debatě často opomíjeni; vyzývá k vytvoření nové generace nástrojů na ochranu lidských práv, které by pomohly ochránit tyto skupiny osob;

14.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout zásadního posunu v podpoře poskytované uprchlíkům a hostitelským zemím a komunitám; podporuje souhrnnou zprávu pro celosvětovou konzultaci, která Mezinárodní humanitární summit vyzývá, aby projednal komplexní otázku poskytování útočiště uprchlíkům a uznal příspěvek hostitelských zemí, zajistil dlouhodobější, předvídatelné a udržitelné finanční balíčky na pomoc těmto zemím, umožnil uprchlíkům soběstačnost poskytnutím přístupu k možnostem obživy a vytvořil spravedlivější pravidla pro jejich přesídlování do třetích zemí;

15.  vyzývá EU a její členské státy, aby v rámci přípravy na Světový humanitární summit pracovaly na společném globálním pohledu a uplatňování humanitárních zásad a společně vyvinuly rozsáhlý participativní kodex chování pro současné i nové dárce za účelem sdílení osvědčených postupů, usnadnění přístupu pro lidi v nouzi a posílení stávajících závazků v oblasti osvědčených dárcovských postupů, jako jsou například zásady řádného humanitárního dárcovství;

16.  vyzývá EU, aby se zasazovala o začlenění zásad transparentnosti a odpovědnosti jakožto vůdčích principů do deklarace Světového humanitárního summitu, a to s využitím zvláštních ukazatelů a rozčleněných údajů (např. podle pohlaví a věku a se zvláštními proměnnými v případě dětí), na nichž by byla založena tvorba a hodnocení programů, a s podporou iniciativy pro transparetnsnot norem v oblasti mezinárodní humanitární pomoci s cílem zajistit, aby globální odpovědnost vedla k vytvoření rámce pro měření pokroku;

17.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout potraviny, vodu, přístřeší, hygienická opatření a lékařské ošetření coby základní práva každé lidské bytosti; je značně znepokojen hrozbou epidemií souvisejících se zoufalými hygienickými podmínkami a omezeným přístupem k nezávadné pitné vodě a nedostatečným přístupem k základním léčivým přípravkům během humanitárních krizí; vyzývá EU, aby zaujala vůdčí úlohu, pokud jde o zajištění odpovídajícího poskytování základních léčiv a nezávadné pitné vody během humanitárních krizí;

18.  vyzývá Unii a všechny mezinárodní subjekty, aby posílily postupy humanitární pomoci v uprchlických táborech, zejména aby jako součást boje proti epidemiím nakažlivých chorob zřídily mobilní laboratoře, zlepšily metody rozdělování nouzové pomoci s ohledem na nejzranitelnější skupiny a zlepšily hygienu a nouzovou zdravotnickou infrastrukturu;

19.  zdůrazňuje potřebu učinit z ochrany dětí nedílnou součást reakce v oblasti humanitární pomoci, aby se předcházelo zneužívání, zanedbávání, vykořisťování a násilí páchanému na dětech a bylo možné na ně reagovat; zdůrazňuje, že děti jsou hybnou silou změn, proto je důležité, aby byly v rámci humanitární pomoci vytvořeny prostory uzpůsobené pro potřeby dětí;

20.  zdůrazňuje, že ženy zastávají v situaci, kdy probíhá nebo proběhl konflikt, ústřední úlohu, jelikož na krizi reagují jako první a drží své rodiny a komunity v pospolitosti; vyzývá dárce a vlády, aby začlenily rovnost žen a mužů do humanitárních programů a aby podpořily posílení postavení žen a dívek;

21.  naléhavě žádá, aby se poskytování humanitární pomoci řídilo mezinárodním humanitárním právem a aby se na humanitární pomoc ze strany EU nevztahovala omezení uložená dalšími partnerskými dárci; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se znásilňování a jiné formy sexuálně motivovaného a genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách stále používá jako válečná zbraň v naléhavých humanitárních situacích, a odsuzuje tuto skutečnost; zdůrazňuje, že toto násilí, je třeba i spolu s jeho fyzickými a psychickými následky řešit; vyzývá k tomu, aby byl přijat globální závazek s cílem zajistit, aby byly ženy a dívky v každé nouzové nebo krizové situaci od počátku v bezpečí, jak to požaduje mezinárodní humanitární právo a Ženevské úmluvy a její dodatkové protokoly, tím, že se bude věnovat pozornost zvýšenému riziku sexuálně motivovaného násilí a násilí na základě pohlaví, že bude zaručeno stíhání pachatelů těchto činů a zajištěno, aby ženy a dívky měly přístup k celé řadě služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně bezpečného přerušení těhotenství v situacích humanitárních krizí, a že s nimi nebude zacházeno nelidským způsobem;

22.  domnívá se, že všichni pracovníci zapojení do poskytování humanitární pomoci, včetně policejních nebo vojenských sil, by měli projít vhodným školením v oblasti rovnosti žen a mužů a že by měl být zaveden přísný kodex chování, který by jim zabránil ve zneužívání jejich postavení a zajistil rovnost žen a mužů;

23.  vyzývá humanitární subjekty, aby začlenily strategie k předcházení násilí na základě pohlaví a k jeho zmírňování do všech odvětvových zásahů, což přispěje k nalezení nových finančních nástrojů EU, a aby za tímto účelem vzaly v potaz revidované pokyny pro začlenění zásahů proti násilí na základě pohlaví do humanitárních akcí, které připravil klastr pro globální ochranu; domnívá se také, že humanitární subjekty (včetně EU) by měly v rámci připravenosti i reakcí na katastrofy ve všech fázích vést konzultace s dívkami a chlapci (zejména s dospívajícími dívkami);

24.  vyzývá příslušné humanitární organizace, aby posílily vzájemnou koordinaci s cílem identifikovat a chránit oběti i potenciální oběti sexuálního vykořisťování a zneužívání;

25.  uznává hodnotu uceleného přístupu EU při koordinaci a propojování celého souboru nástrojů vnější politiky za účelem investic do stabilních politických řešení; poukazuje na specifičnost humanitární pomoci a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné odlišovat humanitární pomoc od zahraničních, politických, bezpečnostních a protiteroristických otázek, a to prostřednictvím přijetí vhodných záruk; odsuzuje zneužívání či porušování humanitárních zásad, jelikož toto zneužívání závažným způsobem maří poskytování pomoci a ohrožuje bezpečnost humanitárních pracovníků; trvá na tom, že protiteroristická opatření by neměla bránit humanitárnímu úsilí, ani je brzdit, a vyzývá Světový humanitární summit, aby tuto otázku vhodným způsobem řešil;

Účinnost humanitární pomoci

26.  odsuzuje neustálé maření pokusů o poskytování humanitární pomoci a veškeré kroky porušující zásady, které chrání před „neposkytnutím pomoci osobám v nouzi“ a „nenavracením“ a které se vztahují na vysídlené obyvatelstvo, ať už se jich dopouští kterýkoli subjekt – člen EU, či nikoli; vyzývá vlády, aby dostály své primární odpovědnosti ve věci ochrany a pomoci občanům a zavedly právní a politické rámce pro usnadnění humanitárního přístupu a poskytování pomoci v souladu s mezinárodním humanitárním právem; doporučuje, aby tyto rámce zahrnovaly humanitární daňové výjimky, snížení transakčních nákladů na převody finančních prostředků a zjednodušené celní postupy; vyzývá dárce, hostitelské vlády a prováděcí subjekty, aby dodržovaly ustanovení o humanitární pomoci prostřednictvím všech možných kanálů a plnili své povinnosti týkající se toho, aby se profesionální, včasná, koordinovaná, vhodná a kvalitní pomoc dostala všem občanům v nouzi, i v odlehlých oblastech;

27.  je hluboce znepokojen – pokud jde o lepší ochranu humanitárních subjektů – současnými útoky na humanitární pracovníky i infrastrukturu, včetně nemocnic; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí o zvýšení jejich bezpečnosti, ochrany a svobody pohybu podle mezinárodního práva; podporuje systematické začleňování specifických ustanovení pro posílení odpovědnosti za ochranu humanitárních pracovníků do právních předpisů a akčních plánů dárců pro všechny země, stejně jako spolehlivé systematické sledování a podávání informací o útocích namířených proti humanitárním pracovníkům;

28.  podporuje doporučení Komise zřídit všeobecný panel pro efektivnost;

29.  zdůrazňuje, že je nutné pokračovat v dialogu o doplňujících úlohách a mandátech různých humanitárních subjektů; zastává názor, že je třeba jasně rozlišovat mezi civilními humanitárními a vojenskými aktéry; je toho názoru, že by měla být upřednostňována civilní humanitární reakce; vyzývá Světovou zdravotnickou organizaci, aby se zabývala novými rámci pro lepší koordinaci mezi aktéry, jelikož se jedná o klíčový prvek účinné, efektivní a vhodné humanitární reakci; zdůrazňuje, že je třeba lépe analyzovat místní provozní kapacity a společně lépe vyhodnocovat potřeby a odpovědnost při poskytování humanitárních akcí;

30.  žádá, aby bylo věnováno podstatné úsilí účinnému zajištění práva na vzdělání v dlouhotrvajících humanitárních krizích poskytnutím nezbytných finančních a lidských zdrojů, neboť absence vzdělání může ohrozit budoucnost dětí a další rozvoj jakékoli společnosti; zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání pro zachování a podporu sdílených a univerzálních hodnot, jako jsou lidská důstojnost, rovnost, demokracie a lidská práva;

31.  vzhledem k tomu, že počet dětí, kterým je odepřeno vzdělání, je alarmující, a vzhledem k obrovskému potenciálu, které má vzdělávání pro zvýšení odolnosti populací, vítá závazek Komise zvýšit financování určené na vzdělávání dětí v mimořádných humanitárních situacích; vyzývá Radu, aby schválila návrh Komise věnovat 4 % rozpočtu EU na humanitární pomoc právě na tyto účely; domnívá se, že v důsledku tohoto zvýšení by se neměl brát menší ohled na primární potřeby;

32.  vyjadřuje znepokojení nad vzděláváním a školní docházkou dětí v uprchlických táborech a naléhavě vyzývá EU a všechny mezinárodní aktéry, aby posílili kapacity škol v uprchlických táborech;

33.  uznává, že předvídatelnost, provozní flexibilita a víceleté příspěvky jsou klíčovými předpoklady pro účinné a účelné poskytování pomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby v prohlášení Světového humanitárního summitu oživily zásady řádného humanitárního dárcovství;

34.  zdůrazňuje, že k pokrytí chybějících finančních prostředků jsou zapotřebí celosvětová opatření; vyzývá ke zřízení globálního fondu pro humanitární pomoc, jenž by podpořil účast a začlenění dárců, kteří nejsou členy Výboru pro rozvojovou pomoc, a sdružoval by všechny stávající mezinárodní finanční mechanismy a společné fondy (fondy OSN pro nouzové situace, Centrální fond OSN pro nouzové situace, svěřenské fondy apod.) a byl by doplňován dobrovolnými i povinnými finančními platbami vlád, soukromého sektoru a regionálních organizací; navrhuje, že povinné platby by se mohly využívat k pokrytí chybějících financí v závazcích na poskytování humanitární pomoci v případě krizí úrovně 3, na podporu připravenosti, zajištění balíčku odolnosti sociální ochrany pro dlouhodobé uprchlíky nebo k řešení neočekávaných mimořádných situací, jako je mimo jiné Ebola;

35.  zdůrazňuje, že je třeba, aby se plně zapojily mezinárodní finanční instituce a přeformulovaly své zaměření na snadněji získatelné úvěry, a to především přehodnocením kritérií způsobilosti pro zvýhodněné financování, aby instituce mohly pružněji reagovat na nestabilní situace a lépe zohledňovat schopnost jednotlivých členských států získávat domácí zdroje;

36.  naléhavě vyzývá vlády, dárce a jejich prostředí, aby umožnily zjednodušit administrativní požadavky na partnery, kteří pomoc realizují, tím, že zjednoduší postupy a zmapují osvědčené postupy v oblasti administrativy, uzavírání smluv a podávání zpráv, přičemž je současně nutné zaručit odpovědnost, a aby podporovaly iniciativy, které mají trvale pomáhat posilovat kapacity a sledování místních subjektů, a posilovaly vnitrostátní koordinační struktury;

37.  zdůrazňuje, že místní nevládní organizace musí mít přístup k přímému financování, aby mohly lépe zachovat a zajistit životní podmínky a důstojnost postiženého obyvatelstva; naléhavě žádá členské státy EU a dárce, aby podstatně zvýšily přímé financování určené pro místní humanitární subjekty, které mají kapacitu, znalosti a schopnosti pracovat v terénu, přičemž je zároveň nutné zaručit odpovědnost;

38.  vyzývá Světový humanitární summit, aby připravil novou dohodu zaměřenou na nestabilní státy a vleklé krize zahrnující udržitelné programy, prováděcí plány a předvídatelné financování rozvoje; zdůrazňuje, že akční program z Addis Abeby poukazuje na potřebu investic do systémů sociální ochrany a bezpečnostních sítí, aby bylo možné v nestabilních situacích rychleji a efektivněji zvýšit pomoc;

Snižování zranitelnosti a řízení rizik

39.  zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit humanitární reakci místním, vnitrostátním a regionálním požadavkům a že je třeba posílit postavení postižených obyvatel a pravidelně je zapojovat, a to i ženy všech věkových kategorií, děti, osoby se zdravotním postižením, mladistvé a původní obyvatelstvo, přičemž je třeba uznat jejich úlohu jakožto původců změny tím, že se zajistí, aby vždy, pokud je to možné, byli při plánování a provádění humanitárních akcí předem konzultováni nebo požádáni o zpětnou vazbu;

40.  zdůrazňuje, že mezinárodní reakce by namísto zdvojování úsilí měla navazovat na stávající místní či vnitrostátní iniciativy a partnerství; trvá na tom, že je důležité posilovat místní a regionální kapacity pro dodávky humanitární pomoci a popřípadě zajistit inkluzivní postupy, do nichž budou ve fázi plánování zapojeny místní úřady, občanská společnost, soukromý sektor a postižené obyvatelstvo;

41.  zdůrazňuje, že je zapotřebí nový globální model komplementarity, z něhož bude vycházet spolupráce mezi humanitárním a rozvojovými subjekty, počínaje společnou analýzou a plánováním, což těmto subjektům umožní postupně budovat odolnější a soběstačnější společnosti; zdůrazňuje, že takový model by měl zahrnovat v prvé řadě vstupní strategie pro rozvojové subjekty, které jim umožní vybudovat mosty v této oblasti, za druhé nástroje pro zmírňování krizí v rámci rozvojových programů, a za třetí ústupové strategie pro humanitární reakci, které umožní pružnější přístup, a měl by rovněž zahrnovat odpovědné a pružné víceleté mechanismy financování pro reakce na vleklé krize; zdůrazňuje význam spolupráce s místními nevládními organizacemi a jejich vedoucími představiteli za účelem zřízení stálých struktur v oblastech náchylných ke konfliktům;

42.  vyzývá Komisi, aby předložila iniciativu, která by systematičtěji propojovala humanitární pomoc, rozvojovou spolupráci a odolnost tak, aby EU mohla pružněji a efektivněji reagovat na rostoucí potřeby, a podněcovala k úvahám o lepším propojení se Světovým humanitárním summitem; vyzývá EU, aby využila přezkum současného víceletého finančního rámce v polovině období k dalšímu posílení humanitárních/rozvojových vazeb;

43.  zdůrazňuje význam snižování rizika katastrof k dosažení odolnosti ve čtyřech prioritních oblastech: 1) porozumění rizikům katastrof; 2) posílení zvládání rizik pro řízení nebezpečí katastrof; 3) investování do snižování rizika katastrof pro dosažení odolnosti, do havarijních plánů a systémů včasného varování; a 4) posílení připravenosti na katastrofy pro efektivní reakci a lepší rekonstrukci („build back better“) při obnově a rekonstrukci;

44.  žádá členské státy EU a další dárce, aby posílili a rozvíjeli vnitrostátní právní rámce pro poskytování humanitární pomoci a snižování rizika katastrof a zvládání katastrof, v souladu s předpisy, pravidly a zásadami pro mezinárodní činnost v této oblasti; zdůrazňuje, že připravenost na katastrofy, snižování rizik a odolnost by se měly systematicky stát součástí plánů reakce, které mají zajišťovat místní, regionální a celostátní orgány, průmysl a občanská společnost, přičemž by měly být současně podpořeny dostatečnými finančními prostředky a větší inovativností při tvorbě prognóz a modelování rizik;

45.  vyzývá Světový humanitární summit, aby se rozsáhle věnoval problematice změny klimatu a humanitární činnosti; je přesvědčen, že Světový humanitární summit by měl zahrnout plánování reakce na důsledky změny klimatu a zvyšování odolnosti vůči těmto důsledkům, včetně vysídlení a migrace vyvolané změnou klimatu, do tvorby všech příslušných politik na regionální i globální úrovni; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby i nadále přijímaly odvážná politická rozhodnutí v boji proti změně klimatu;

Přeměna prostřednictvím inovace

46.  zdůrazňuje, že inovace by měly vycházet z mnoha zdrojů a zejména ze znalostí postiženého obyvatelstva, občanské společnosti a místních komunit, jimž je pomoc nejvíce určena; zdůrazňuje význam posílení minimálních humanitárních standardů pro obnovu základních veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví, přístřeší, voda a hygienická opatření, ve všech složkách humanitární pomoci; je přesvědčen, že partnerství soukromého a veřejného sektoru a meziodvětvová partnerství – kdy veřejný i soukromý sektor sdílí tytéž hodnoty a priority, které uvádí obchodní cíle do souladu s rozvojovými cíli EU a dodržují mezinárodní standardy v oblasti účinnosti rozvoje – mohou představovat způsob, jak doplnit veřejnou reakci na rostoucí humanitární potřeby; konstatuje, že peněžitá pomoc, pokud je řádně sladěna se zásadami účinnosti pomoci, je dobrým příkladem inovace v humanitární pomoci;

47.  vítá závěry Rady týkající se společných zásad pro víceúčelovou peněžitou pomoc v rámci reakce na humanitární potřeby; uznává, že v současné době je jen malá část humanitární pomoci poskytována v peněžité formě, ačkoli poskytování peněžité pomoci má významný potenciál jakožto inovativní, důstojný, bezpečný, genderově spravedlivý, flexibilní a nákladově efektivní způsob k pokrytí základních potřeb nejzranitelnějších osob v mimořádných situacích; vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly společné zásady a využívání bezpodmínečné finanční pomoci na základě analýzy situace a reakce a zároveň v rámci příprav na Světový humanitární summit podpořily monitorovací mechanismus;

48.  vyzývá EU, aby prosazovala a podporovala vytvoření globální humanitární inovační aliance za účelem rozvoje globálně sdílených etických přístupů v souladu humanitárními zásadami a se zásadami OSN pro inovace a technologie v rozvoji, aby bylo zajištěno, že všechny investice do humanitárních inovací budou zaměřeny na zlepšení situace postižených obyvatel; vyzývá ke zřízení humanitárních inovačních fondů na regionální a státní úrovni;

49.  uznává, že inovace mohou hrát významnou úlohu v reakci na nové výzvy a při zlepšování stávajících programů tím, že zohlední i nové poznatky z jiných odvětví, takže bude možné formulovat, rozšiřovat a vyvíjet modely, které přinesou v oblasti zdolávání humanitárních výzev významný posun;

50.  zdůrazňuje úlohu nových technologií a inovativních digitálních nástrojů v organizaci a poskytování humanitární pomoci, zejména s ohledem na dodávky pomoci a její monitorování, sledování katastrof, sdílení informací, koordinaci mezi dárci a usnadnění vztahů mezi humanitárními agenturami a místními vládami, zejména ve vzdálených oblastech a zónách postižených katastrofou; zdůrazňuje, že v Africe a především subsaharské Africe v současné době probíhá mobilní digitální revoluce s výrazným nárůstem zákazníků mobilních telefonních služeb (a využívání internetu v mobilních telefonech), proto jsou tyto nástroje a služby životně důležité pro zřízení systémů včasného varování a poskytování rychlých informací týkajících se zdraví, nebezpečných oblastí a kontaktů na humanitární pomoc;

51.  vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podpořily účast podnikatelského sektoru, zejména malých a středních podniků, přičemž je nutné, aby byly dodržovány humanitární zásady a etické normy, a aby vypracovaly pokyny pro podniky a podporovaly místní a regionální platformy partnerství pro strukturované, koordinované a udržitelné zapojení podniků při mimořádných událostech; vybízí členské státy, aby lépe začleňovaly podniky do vnitrostátních plánů reakce na mimořádné události a do mechanismů odpovědnosti;

52.  vyzývá EU, aby využívala a podporovala partnerství mimo jiné se startupy, pojišťovnami a technologickými společnostmi s cílem vyvíjet nástroje pro připravenost a nasazení v nouzových situacích; zdůrazňuje, že je nutné podporovat a dále rozvíjet globální mapování dostupných aktiv a kapacit soukromého sektoru za účelem zlepšení technické spolupráce při reakcích na katastrofy, jímž se zabývá Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA);

53.  vyzývá EU a její humanitární partnery, aby v souvislosti se Světovým humanitárním summitem prosazovali lepší zapojení mladých lidí do humanitární připravenosti a obnovy a aby podporovali dobrovolnické programy;

54.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou může program humanitárních dobrovolníků EU sehrát při provádění rozhodnutí přijatých na příštím Světovém humanitárním summitu a v souvislosti s revidovaným humanitárním konsensem EU; zdůrazňuje, že zkušenosti dobrovolníků spolu se zkušenostmi dalších humanitárních aktivistů mohou hrát zásadní úlohu při zavádění osvědčených postupů a prováděcích nástrojů;

55.  vyzývá EU a její členské státy, aby na Světovém humanitárním summitu připomínaly významnou úlohu prosazování zásad humanitární pomoci, jež může představovat účinný nástroj pro posílení ochrany a inovace;

56.  zdůrazňuje, že na úrovni EU a jejích členských států musí být provedeny závazky přijaté v Istanbulu; vyzývá proto EU a její členské státy, aby společně s humanitárními subjekty vypracovaly program pro realizaci závěrů istanbulského summitu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit předvídatelné a včasné finanční prostředky pro humanitární pomoc z rozpočtu EU tím, že prostředky na závazky v oblasti humanitární pomoci budou systematicky a plně poskytovány prostřednictvím prostředků na platby v téže výši;

57.  požaduje soudržný a spolehlivý nový akční plánu Evropského konsensu o humanitární pomoci, který zaručí nestrannou a účinnou evropskou humanitární odezvu, přizpůsobenou místním podmínkám, která bude uzpůsobena věku a pohlaví a bude fungovat bez jakékoliv diskriminace a v poměru k potřebám;

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Svět čelí humanitárním krizím, jejichž počet, rozsah a trvání jsou bezprecedentní. Vedle pokračujících, vleklých konfliktů způsobených člověkem a opakujících se přírodních katastrof vedly krize úrovně 3 v Sýrii, Iráku, Jemenu, Jižním Súdánu a Středoafrické republice a epidemie Eboly v západní Africe k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří potřebují humanitární pomoc.

V důsledku vzrůstajícího násilného vysidlování je dnes více uprchlíků a vnitřně vysídlených osob než v období po druhé světové válce. Jedním z důsledků je dramatický nárůst počtu osob, které podnikají životu nebezpečné cesty po moři, aby se dostaly do bezpečí.

Vážné potřeby, které z těchto konfliktů a katastrof vyplývají, napínají systém humanitární reakce až do krajnosti. V situaci, kdy hrozí, že se propast mezi humanitárními potřebami a provozními a finančními prostředky poskytnutými k jejich řešení dále rozšíří, vyzval generální tajemník Pan Ki-mun k prvnímu Světovému humanitárnímu summitu v dějinách.

Světový humanitární summit, který se má konat v květnu 2016 v Istanbulu, bude usilovat o přetvoření humanitárního systému a o jeho přizpůsobení rychle se měnícím mimořádným situacím a o dosažení toho, aby humanitární pomoc byla účinnější, účelnější a „připravená na budoucnost“. Jasným úkolem je sblížení humanitárních a rozvojových společenství a větší zaměření na prevenci a předjímání namísto následné reakce.

Výzvy pro humanitární strukturu

Poslední globální diskuse o rámci pro humanitární akci se uskutečnila před téměř 25 lety. Od té doby se humanitární prostředí výrazně změnilo, zejména pokud jde o stálý nárůst počtu, rozsahu a trvání naléhavých humanitárních situací vyplývajících z konfliktů způsobených člověkem i přírodních katastrof a prohlubovaných globálními trendy, jako je změna klimatu.

Objem financování se sice zvýšil, potřeby však rostou mnohem rychleji, což má za následek zvětšující se propast. Obrovský podíl pomoci je navíc využíván k řešení důsledků malého počtu vleklých konfliktů, zejména krizí úrovně 3, přestože řešení skutečných příčin krizí a konfliktů může být úspěšné jen díky dlouhodobému politickému zapojení a prevenci. Je nezbytné řešit nejenom vzrůstající nedostatek prostředků, ale i vzrůstající požadavky v oblasti odpovědnosti.

Humanitární pomoc dnes navíc čelí stále častějšímu nedodržování mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv. Civilisté, včetně humanitárních pracovníků, kteří často chodí do míst, kam se jen málokdo odváží, jsou během konfliktů stále častějšími cíli, což vede k vyššímu počtu obětí a častějšímu přemisťování.

Bezpečnostní rizika se mohou zvyšovat kvůli představě, že humanitární pomoc je poskytována z politických nebo ekonomických důvodů. Vzrůstající nejistota omezuje již tak často limitovaný humanitární prostor, čímž brání přístupu jak humanitárních pracovníků, tak příjemců, který je klíčový k řešení potřeb na místě. Dochází také k širšímu zapojení zúčastněných stran, včetně vojáků, do poskytování humanitární pomoci.

Zatímco úsilí OSN, konkrétně prostřednictvím meziagenturního stálého výboru OSN (IASC) a transformačního rámce, se zaměřuje na řešení některých nedostatků vícestranného systému pro reakce, je třeba začít řešit také základní otázky v oblasti koordinace, financování humanitární pomoci a partnerství. Je nejvyšší čas začít přemýšlet o přizpůsobení humanitární struktury novým skutečnostem.

Jak může přispět EU?

Jako nejvýznamnější dárce a klíčový globální hráč v humanitární oblasti má EU odpovědnost i nezbytnou sílu k tomu, aby mohla zaujmout vůdčí postavení při hledání účinnějších a účelnějších způsobů, jak naplnit potřeby osob postižených konflikty a katastrofami. EU jako první zavedla osvědčené postupy a inovativní přístupy v rámci humanitární pomoci a měla by své znalosti aktivně sdílet. Jako jedinečná regionální organizace má EU přidanou hodnotu, kterou může prezentovat, ale i ona sama bude muset přezkoumat své vlastní struktury.

EU přemýšlí o tom, jak řešit systémové výzvy stávající struktury pro poskytování pomoci. Začíná vznikat jasné povědomí o tom, že již nestačí pouze reagovat, ale že je třeba začít preventivně jednat. Je třeba více usilovat o předcházení krizím a jejich opakování a více se zaměřovat na otázky, jako je přizpůsobování a budování odolnosti, zejména překlenutím propasti mezi humanitárními opatřeními a dlouhodobějším rozvojem.

Při svém zapojování do Světového humanitárního summitu by se EU měla opírat o Evropský konsensus pro humanitární pomoc a využívat jej jako regionální model, který je třeba propagovat. Přestože je třeba obnovit jeho prováděcí rámec, jedná se o celoevropský sdílený a zásadový přístup. EU by mohla uvažovat o podpoře „globálního konsensu pro humanitární pomoc“, který by bral v potaz různorodost dnešního systému poskytování humanitární pomoci a využíval by všechny doplňující úlohy.

Naplňovat potřeby lidí postižených konflikty

Při přípravě summitu se během širších konzultací zúčastněných stran diskutovalo o klíčových výzvách a inovativních řešeních ve čtyřech vzájemně propojených tematických oblastech: účinnost humanitární pomoci, omezování zranitelnosti a řízení rizik, přeměna prostřednictvím inovace a naplňování potřeb lidí postižených konflikty – právě toto poslední téma se ukázalo být nejdůležitější prioritou.

Ochrana měla být ústředním smyslem humanitární činnosti spolu s pevným a znovu vysloveným odhodláním k dodržování základních hodnot, a zejména opětovným potvrzením a šířením sdílené hodnoty humanitárních zásad a mezinárodního právního rámce pro humanitární činnost, včetně boje proti beztrestnosti.

Skutečná a vnímaná nestrannost, neutralita a nezávislost jsou zásadní pro to, aby byly humanitární subjekty přijaty a mohly fungovat v často složité politické a bezpečnostní situaci. V případě EU by zásadový postoj měl vést k odmítání instrumentalizace pomoci – v souladu s přístupem „jsme uvnitř, ale venku“ („in-but-out“).

Účinnost humanitární pomoci

Aby byla humanitární pomoc účinná i účelná, musí se dostat k postiženým osobám a zejména k nejohroženějším skupinám. Před konáním Světového humanitárního summitu by EU měla propagovat přijímání opatření zajišťujících, aby postižená společenství, zejména ženy, děti a nejvíce zranitelné osoby, včetně těch, k nimž je těžké se dostat, měli přístup k přiměřené pomoci a byli zapojeni do příslušných rozhodovacích procesů.

Vedle podpory genderově citlivého přístupu k humanitární pomoci by EU měla zdůraznit specifické potřeby, pokud jde o ochranu dětí, a zejména ústřední význam vzdělávání během mimořádných situací. Odpovědnost humanitárních subjektů především vůči postiženým obyvatelům, ale také vůči občanům v dárcovských zemích je třeba zdůraznit jako klíčový aspekt poskytování pomoci.

Z konzultací před Světovým humanitárním summitem vzešly jasné požadavky na přístupy, jež by byly založené na potřebách a na situaci. Díky své mnohostranné podpoře kombinující pomoc při mimořádných událostech s dlouhodobějšími politikami zaměřenými na budování odolnosti a řešení hlubších příčin má EU jasnou komparativní výhodu při reagování na různé typy krizí – tyto odborné zkušenosti by měla sdílet s partnery na regionální úrovni i jinde, aby se usnadnil humanitární přístup a poskytování pomoci.

Ústřední bodem diskuse o účinnosti pomoci byla potřeba přijmout společné standardy. V rámci svého konsensu se EU stala propagátorem osvědčených postupů a začlenila do své činnosti iniciativy usilující o kvalitnější vyhodnocování potřeb a poskytování pomoci, jako je řádné humanitární dárcovství. EU by se při své spolupráci s partnery na společném, účinném rámci pro humanitární pomoc měla spoléhat na své znalosti.

Financování

Včasnost, předvídatelnost a flexibilita jsou i nadále ústředními předpoklady pro účinné financování humanitární pomoci. Vzhledem k povaze mimořádných situací přesahují požadavky na financování v posledních letech výrazným způsobem rozpočtové příděly EU. Tato situace komplikuje naléhavé zásahy a vede ke zpožďování plateb, což má negativní dopady na partnery provádějící projekty.

Parlament zdůraznil, že je důležité v kapitole pro humanitární pomoc a v rezervě na pomoc při mimořádných událostech zachovat tutéž výši prostředků na platby a na závazky. Jelikož rozpočtová omezení limitují možnosti navýšení celkové pomoci, vyžaduje stávající rozdíl mezi mimořádnými humanitárními potřebami a dostupnými prostředky zamyšlení nad rovnováhou mezi naléhavou a dlouhodobou pomocí.

Vedle nových a inovativních způsobů financování, včetně stanovených příspěvků, by mělo pokračovat globální úsilí o řešení chybějících financí, včetně budování partnerství s objevujícími se „netradičními“ dárci, rozšiřování spolupráce se soukromým sektorem a přezkoumání vztahu mezi financováním humanitární a rozvojové pomoci.

Snižování zranitelnosti a řízení rizik

Je klíčové si vzít poučení z předchozích krizí, aby se humanitární systém odlišně zapojoval do lepšího řízení rizik a snižování zranitelnosti, zejména ve spolupráci s místními partnery. Budování odolnosti se stalo zastřešujícím cílem EU v zemích, které jsou náchylné ke krizím. Poskytuje rámec pro zvyšování součinnosti mezi humanitární pomocí a rozvojovou politikou, včetně větší flexibility při financování přechodových a ústupových strategií.

EU by měla rozhodně prosazovat větší investice do zohledňování a lokalizace snižování rizika katastrof a zvládání katastrof i do budování připravenosti. Dále by EU měla propagovat své přístupy v oblasti odolnosti a propojování pomoci, obnovy a rozvoje, jakožto způsob, jak zvýšit součinnost a účinnost pomoci v situaci, kdy propuká řada nových komplexních krizí – také s cílem maximalizovat soudržnost mezi různými procesy po roce 2015 v oblasti snižování rizika katastrof, rozvoje a změny klimatu.

Přeměna prostřednictvím inovace

Proces Světového humanitárního summitu je třeba vidět jako součást dlouhodobého úsilí o řešení nedostatků v globálním humanitárním systému. Zavedení kultury inovací do humanitární pomoci však může být složité, protože inovace je do určité míry možná pouze tehdy, pokud existuje určitá tolerance pro vysoce rizikové projekty s významným dopadem. Jednou z možností, jak řešit legitimní strach z rizika v případě dárců a ostatních subjektů včetně nevládních organizací, by mohlo být vytvoření etických norem.

Závěry

Rekordní potřeby a omezené zdroje mají za následek, že globální humanitární pomoc dosáhla svých mezí. Zároveň tu jde o skutečné základy morálky, důstojnosti, lidskosti a solidarity.

Od EU lze očekávat, – a také k tomu má potenciál – že se ujme vedení a bude hrát v procesu Světového humanitárního summitu vůdčí úlohu směřující k výraznému výsledku, který bude založen na humanitárních zásadách a potřebách příjemců. S cílem úspěšně ovlivnit jednání o výsledném dokumentu a krocích navazujících na tento summit by zástupci EU měli jet do Istanbulu s cílevědomým, jednotným postojem a mluvit tam jedním hlasem. Ve svých příspěvcích by se měli řídit Evropským konsensem a propagovat jej jako model pro globální konsensus.

Díky širším konzultacím se zúčastněnými stranami se proces Světového humanitárního summitu již teď stal jedinečnou příležitostí pro setkání různých aktérů v humanitární oblasti. Aby bylo možné přeměnit slova ve skutečné činy, bude se muset příprava na Světový humanitární summit zaměřit na budování konsensu ohledně výsledku a na jeho skutečné přijetí. Vzhledem k přístupu spočívajícímu v účasti mnoha zúčastněných stran je třeba zajistit, aby vlády, jakožto klíčoví hráči, přijímaly závazky. EU by měla Světový humanitární summit považovat za příležitost k vybudování partnerství a k nalezení společného východiska pro humanitární zásady a mezinárodní standardy i k posílení spolupráce a koordinace pomoci.

EU by také měla i nadále zdůrazňovat klíčovou úlohu nevládních organizací v humanitární činnosti a zajistit, aby jejich stanoviska byla zohledňována během celého procesu a aby se odrážela v jeho výsledku.

Světový humanitární summit bude vrcholem tříletého celosvětového procesu konzultací. Očekává se, že bude na summitu přijat strategický výsledný dokument pro program humanitární činnosti po roce 2016. Summit by měl také poskytnout operační pokyny k tomu, jak mají být závazky všech klíčových zúčastněných stran převedeny do praxe.

Proces světového humanitárního summitu probíhá současně s řadou mezivládních jednání a dalších diskusí, které zformují rozvojovou a humanitární strukturu na následující roky. Komplementární procesy probíhající v Sendaji, Addis Abebě, New Yorku, Paříži a Istanbulu by se měly navzájem doplňovat, zejména po operační stránce, s cílem dosáhnout skutečně transformačního programu pro období po roce 2015. V nejlepším případě bude Světový humanitární summit stavět na předchozích příspěvcích v oblasti omezování a řízení budoucích humanitárních rizik a bude využívat jejich potenciál.

Je čas sázet a čas sklízet. Máme méně než rok času, je třeba začít jednat.

20.10.2015

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro rozvoj

k přípravě na světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc

(2015/2051(INI))

Navrhovatelka: Elena Valenciano

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že humanitární krize téměř vždy vedou k nesmírnému lidskému utrpení dotčených civilních obyvatel, zejména žen a dětí, a rovněž k porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva;

B.  vzhledem k tomu, že ochrana práv osob v humanitárních krizích je podle mezinárodních lidských práv a humanitárního práva chápána jako nedílná součást humanitární pomoci a je považována za jeden z klíčových zájmů, kterým se má zabývat světový humanitární summit, který se bude konat v květnu 2016;

C.  vzhledem k tomu, že při řešení humanitární krize je třeba nastolit rovnováhu mezi „úsporami z důvodu vyšší efektivity“ a „zachováním hodnot“;

1.  vybízí celosvětové společenství, které se sejde na světovém humanitárním summitu, aby přijalo přístup, který bude u humanitárních akcí uplatňovat lidská práva, a to s cílem najít lepší a přístupnější možnosti, jak chránit občany, se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou ženy, děti a náboženské či etnické menšiny, rozpoznat hrozby a zranitelnost, a aby monitorovalo porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a pomohlo tak posílit boj proti beztrestnosti; vyjadřuje přesvědčení o tom, že prosazování univerzálnosti lidských práv a posilování společného porozumění všemi subjekty zapojenými do humanitární činnosti rovněž posiluje stěžejní humanitární zásadu lidskosti, nestrannosti, neutrality a operační nezávislosti; zdůrazňuje, že je nezbytné včlenit ochranu do jádra humanitární činnosti a odsuzuje zneužívání či porušování stěžejních humanitárních zásad pro politické, vojenské či nehumanitární účely; varuje, že toto zneužívání podrývá a ohrožuje skutečné humanitární akce a jejich personál; trvá na tom, že protiteroristická opatření by neměla mařit humanitární činnosti ani jim bránit;

2.  zdůrazňuje, že zejména v dlouhotrvajících konfliktech a krizích, kdy je civilní obyvatelstvo dlouhodobě vysídlováno uvnitř své země a rovněž za její hranice, může hrát humanitární činnost klíčovou a aktivnější úlohu, pokud jde o zplnomocnění postižených obyvatel, a to tím, že jim propůjčí silnější hlas a uzná jejich práva a schopnosti; trvá v tomto smyslu na významu posilování místní a regionální kapacity pro dodávky humanitární pomoci a zajištění postupů podporujících začleňování, kde jsou do procesu plánování zapojeny místní úřady, občanská společnost, soukromý sektor a postižené obyvatelstvo; trvá však na tom, že je důležité řešit hluboké příčiny těchto dlouhodobých konfliktů a poskytnout v daných situacích udržitelné politické řešení;

3.  vyzývá ke všeobecné ratifikaci všech mezinárodních nástrojů na ochranu civilního obyvatelstva, včetně Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951 a k jejich začlenění do vnitrostátních právních předpisů; vyzývá všechny dotčené strany v různých konfliktech, aby respektovaly poskytování humanitární pomoci a dodržovaly mezinárodní humanitární právo (IHL); zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy monitorovaly uplatňování mezinárodního humanitárního práva a aby pachatele jeho porušování, včetně nestátních subjektů, poháněly k odpovědnosti;

4.  vybízí mezinárodní společenství k posílení úsilí na zajištění nerušeného přístupu humanitární pomoci ke všem ohroženým skupinám obyvatel; znovu potvrzuje, že je zcela nezbytné podporovat bezpečí, ochranu a svobodu pohybu humanitárních pracovníků v terénu, kteří se stále častěji stávají terčem útoků a hrozeb, zejména při řešení konfliktů; zdůrazňuje potřebu spolupráce na humanitárním rozvoji za použití nových metod, včetně analýzy široké škály rizik, víceletého programování a financování a strategií ukončení činnosti pro humanitární subjekty;

5.  zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou zastávají ženy, pokud jde o přežívání a odolnost společenství v humanitárních krizích, včetně konfliktů a situací po skončení konfliktu; zdůrazňuje, že je nezbytné řešit specifické potřeby a zajistit práva žen a dětí, neboť představují většinovou skupinu, která bývá humanitárními krizemi zasažena a která trpí více než ostatní; konstatuje, že násilí na základě pohlaví je jedním z nejrozšířenějších, ale zároveň nejméně uznávaných typů porušování lidských práv a hlavní překážkou rovnosti žen a mužů; připomíná, že ženám a dívkám, které otěhotní poté, co byly znásilněny v období konfliktu, se musí dostat odpovídající podpory a musí mít přístup k plné škále zdravotnických služeb v oblasti sexuality a reprodukčního zdraví, v souladu s mezinárodním humanitárním právem; vyzývá světový humanitární summit, aby při budoucím utváření humanitárního systému, který má vzejít z tohoto konzultačního procesu, plně zohlednil genderovou perspektivu;

6.  žádá, aby byla věnována vážná pozornost účinnému zajištění práva na vzdělání v dlouhotrvajících humanitárních krizích prostřednictvím nezbytných finančních a lidských zdrojů, neboť hrozí, že absence vzdělání může ohrozit budoucnost dětí a další rozvoj jakékoli společnosti; zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání pro zachování a podporu sdílených a univerzálních hodnot, jako jsou lidská důstojnost, rovnost, demokracie a lidská práva;

7.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout potraviny, vodu, přístřeší, hygienická opatření a lékařské ošetření coby základní práva každé lidské bytosti; je značně znepokojen hrozbou epidemií souvisejících se zoufalými hygienickými podmínkami a omezeným přístupem k nezávadné pitné vodě a nedostatečným přístupem k základním léčivým přípravkům během humanitárních krizí; vyzývá EU, aby zaujala vůdčí úlohu, pokud jde o zajištění odpovídajícího poskytování základních léčiv a nezávadné pitné vody během humanitárních krizí;

8.  upozorňuje na skutečnost, že vysídlení z důvodu konfliktů, přírodních katastrof či zhoršování životního prostředí zanechává určité obyvatele v obzvláště zranitelném postavení; zdůrazňuje, že uprchlíkům, vnitřně vysídleným osobám, obětem obchodování a dalším migrantům, jež zastihly krize ohrožující jejich životy, musí být poskytnuta odpovídající ochrana lidských práv; vyjadřuje vážné znepokojení nad nebývale vysokým počtem uprchlíků, vnitřně vysídlenými osobami a migranty v dnešním světě a vyzývá celosvětové společenství, aby využilo světový humanitární summit k mobilizaci nezbytných finančních a operačních prostředků, jež by vedly k vyřešení této problematiky se zvláštním zaměřením na její základní příčiny; zdůrazňuje význam mezináboženských a mezikulturních dialogů při řešení masivního přílivu uprchlíků; vyzývá EU a její členské státy, aby s ohledem na summit věnovaly problematice celosvětové uprchlické krize prvořadou pozornost ve svých politikách a postojích s cílem řešit důsledky a důvody tohoto přílivu uprchlíků; v této souvislosti naléhavě vyzývá světový humanitární summit, aby požadoval účinnější způsoby boje proti obchodování s lidmi a ostře zasáhl proti náborům a financování teroristických skupin prevencí a potíráním náborů, organizování, přepravy a vybavování teroristických bojovníků a financování jejich cest a činností; zdůrazňuje, že je třeba a důležité rychle jednat a zároveň ve spolupráci se třetími zeměmi a místními, vnitrostátními a regionálními subjekty uplatnit dlouhodobý konkrétní a komplexní akční plán, který by zajistil účinný a účelný postup proti organizovaným zločineckým sítím pašeráků migrantů; konstatuje, že čl. 14 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv garantuje právo žádat o azyl a požívat azyl a zdůrazňuje, že je povinností států nepřistupovat v případě uprchlíků k jejich navracení; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU a její členské státy a všechny mezinárodní subjekty bezvýhradně dodržovaly mezinárodní právo a aby skutečně převzaly svoji odpovědnost a povinnost pomáhat lidem, kteří se ocitnou v nebezpečí;

9.  naléhavě žádá EU coby největšího dárce humanitární pomoci na světě, aby se postavila do čela světového humanitárního summitu a vyzvala k pružnějším metodám poskytování humanitární pomoci a k uplatňování proaktivních a soudržných opatření a nástrojů, které by účinně předcházely krizím; naléhavě žádá EU a další dárce, aby zůstaly věrni svým finančním závazkům a aby vypracovaly způsoby, jak zkrátit dobu, kterou si žádá převedení finančních závazků v činy na předmětném místě; poukazuje dále, že je důležité podávat zprávy o lidských právech, neboť fungují jako mechanismus včasného varování před krizemi, a vybízí světový humanitární summit, aby tuto skutečnost zohlednil při jeho přechodu od kultury reakce ke kultuře prevence;

10.  vybízí všechny orgány a instituce EU, zejména GŘ ECHO patřící pod Komisi, ale také členské státy, aby prozkoumaly zkušenosti získané při začleňování otázek lidských práv do jádra úsilí v oblasti humanitární pomoci v rámci systému OSN, a vyzývá EU, aby se zhostila významnější úlohy, pokud jde o posilování a zlepšování tohoto procesu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit politickou soudržnost a koordinaci mezi humanitární pomocí EU a rozvojovou pomocí v této nové situaci, v níž EU přijala takový přístup k rozvojové spolupráci, který se zakládá na právech; hluboce v tomto smyslu vyjadřuje politování nad skutečností, že soubor nástrojů Komise, který v přístupu k rozvojové spolupráci uplatňuje lidská práva, vylučuje humanitární činnost EU; vyzývá proto Komisi, aby se v souvislosti se svou účastí na světovém humanitárním summitu zavázala, že vypracuje a přijme takový přístup k humanitární činnosti EU, který bude založený na právech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	19.10.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	45 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Amjad Bashir, Bas Belder, Elmar Brok, Klaus Buchner, Javier Couso Permuy, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Michael Gahler, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Afzal Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Andrej Plenković, Jozo Radoš, Charles Tannock, László Tőkés, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Ignazio Corrao, Marielle de Sarnez, Neena Gill, Ana Gomes, Javi López, Urmas Paet, Traian Ungureanu
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Beatriz Becerra Basterrechea, Jonás Fernández, Arne Gericke, Enrique Guerrero Salom, Kinga Gál, Costas Mavrides, Momchil Nekov, Ricardo Serrão Santos, Jutta Steinruck, Renate Weber, Josef Weidenholzer, Bogdan Brunon Wenta, Tomáš Zdechovský, Ivan Štefanec

19.10.2015

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro rozvoj

o přípravě na světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc

(2015/2051(INI))

Navrhovatelka: Anna Hedh

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že řada z zpráv z postižených a krizových oblastí vypovídá o násilnostech vůči civilnímu obyvatelstvu, a to včetně dětí; vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou obzvláště zranitelné, pokud jde o sexuální násilí používané jako zbraň k terorizování obyvatelstva, zastrašování a ničení celých společenství, rozbíjení rodin a změnu etnického složení budoucích generací; vzhledem k tomu, že i po skončení bojů zanechává násilí stopy v podobě infekcí a marginalizace; vzhledem k tomu, že násilí může pokračovat i po skončení konfliktu a dokonce se i zintenzivnit, pokud po skončení bojů dlouhodobě chybí stabilita a bezpečnost; vzhledem k tomu, že násilí představuje hrozbu pro bezpečnost celých národů a maří úsilí o nastolení míru po skončení konfliktu;

B.  vzhledem k exponenciálnímu nárůstu počtu zpráv o sexuálním a genderovém násilí, sexuálním vykořisťování a zneužívání během mimořádných situací a po jejich skončení;

C.  vzhledem k tomu, že v konfliktních zónách využívají válčící strany školy jako výcvikové tábory, sklady zbraní nebo základny pro vojenské operace; vzhledem k tomu, že využívání škol a ostatních vzdělávacích zařízení pro vojenské účely brání tomu, aby je studenti a učitelé mohli používat k původnímu účelu, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém výhledu, a brání přístupu ke vzdělávání, které je jedním z nejdůležitějších nástrojů k předcházení různým formám diskriminace a utlačování a je rovněž lidským právem zakotveným v článku 26 Všeobecné deklarace lidských práv; vzhledem k tomu, že podle článku 38 Úmluvy o právech dítěte se smluvní strany zavazují uznávat a zabezpečovat dodržování norem mezinárodního humanitárního práva, které se na ně vztahují v případě ozbrojených konfliktů, jež se dotýkají dětí; vzhledem k tomu, že ochrana a vzdělávání dětí v mimořádných a krizových situacích patří k humanitárním činnostem, na něž je poskytováno nejméně finančních prostředků;

D.  vzhledem k tomu, že mezinárodní právní předpisy přiznávají obětem sexuálního násilí používaného během konfliktů právo na přiměřenou zdravotní péči, jako je předcházení dlouhodobému fyzickému a psychologickému poškození;

E.  vzhledem k tomu, že konflikty často vedou k tomu, že se zvyšuje počet domácností pouze s jedním rodičem nebo domácností, v jejichž čele stojí dítě, čímž vzniká další pracovní zátěž pro ženy;

F.  vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace uvádí umělé přerušení těhotenství prováděné v nebezpečných podmínkách za jednu ze tří nejčastějších příčin úmrtí matek;

1.  připomíná, že krize nejsou genderově neutrální a že by genderové aspekty měly být zohledňovány ve všech fázích humanitárního plánování za účasti skupin a organizaci na podporu ženských práv, včetně těch místních a regionálních; připomíná, že pokud jde o konflikty a udržování míru, je také třeba vzít v úvahu hledisko dětí nasloucháním jejich potřebám a hlasům, a zdůrazňuje, že humanitární reakce se musí především zaměřovat na ochranu života a na vzdělávání všech dívek i chlapců již na úplném začátku reakce na katastrofu; zdůrazňuje též, že každý konflikt a každá krize jsou jedinečné a při jejich řešení je nutné se opírat o předchozí znalosti specifických okolností;

2.  vybízí k tomu, aby v oblastech konfliktů, v nichž je civilní obyvatelstvo terčem brutálních útoků, směřovaly investice do rozvoje zdravotnických zařízení, které by přijímaly ženy, jež se staly obětí sexuálního násilí; domnívá se, že vzorem pro tyto nemocnice by mohla být klinika, kterou v Konžské demokratické republice založil konžský doktor Denis Mukwege, jemuž Evropský parlamentu udělil Sacharovovu cenu za rok 2014; v této nemocnici se ženám dostává lékařské péče a psychologicko-sociální podpory ve snaze napravit škody způsobené sexuálním násilím;

3.  vítá zavedení genderového ukazatele pro humanitární plánování; vyzývá dárce, aby během celého humanitárního cyklu používali genderový ukazatel a sledovali začleňování žen, a považuje za nezbytné shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a věku; důrazně žádá všechny zúčastněné strany a činitele poskytující humanitární pomoc, aby při své práci využívali přístup uplatňující genderové hledisko;

4.  domnívá se, že přístup ke vzdělání je klíčem k emancipaci žen a dívek; zdůrazňuje, že vzdělávání v mimořádných situacích pomáhá předcházet předčasným sňatkům dívek, sexuálnímu násilí a násilí na základě pohlaví, prostituci a obchodování s lidmi; vítá mezinárodní úsilí v rámci pokynů pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu; požaduje, aby se významnou součástí veškerých humanitárních reakcí EU na mimořádné situace stalo komplexní vzdělávání včetně sexuální výchovy;

5.  vybízí k investicím zaměřeným na posilování postavení žen prostřednictvím podpory projektů vytvářejících příjmy, které významně omezují zranitelnost žen a zvyšují jejich nezávislost, čímž podporují udržitelný rozvoj v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí;

6.  podněcuje členské státy ke vzájemné spolupráci při zavádění efektivnějších postupů pro prevenci přírodních, technologických a člověkem způsobených katastrof a pro přípravu na ně a ochranu před nimi, ať už v EU nebo mimo ni, a to formulací nových přístupů k řízení humanitární pomoci a vytvářením nových nástrojů EU v oblasti boje proti násilí na základě pohlaví;

7.  žádá, aby se součástí veškerých humanitárních reakcí na mimořádné situace staly služby zaměřené na dospívající dívky, kterým nejvíce hrozí, že budou nuceny k sňatku nebo dokonce k transakčnímu sexu či prostituci, aby pomáhaly zajistit obživu svých rodin, které čelí chudobě a chaosu, jež krizové situace přinášejí;

8.  je hluboce znepokojen nárůstem násilí na základě pohlaví v mimořádných situacích; vyzývá smluvní státy i nestátní subjekty, aby dodržovaly své právní závazky podle mezinárodního humanitárního práva a dalších platných norem a aby přijaly opatření proti násilí na základě pohlaví a mrzačení ženských pohlavních orgánů a zajistily, že pachatelé budou pohnáni k odpovědnosti; rozhodně odsuzuje každý projev násilí na základě pohlaví, zejména ze strany pracovníků působících v rámci mezinárodního mandátu; zdůrazňuje mezinárodně deklarovaný právní základ práva na sexuální a reprodukční zdraví a práva obětí sexuálního násilí a osob zasažených ozbrojenými konflikty;

9.  zdůrazňuje, že v případech, kdy těhotenství ohrožuje život ženy či dívky nebo způsobuje nesnesitelné utrpení, může mezinárodní humanitární právo nebo mezinárodní právo v oblasti lidských práv opravňovat k tomu, aby bylo těmto ženám nebo dívkám nabídnuto bezpečné přerušení těhotenství namísto pokračování léčby, která je v podstatě nehumánní; naléhá na všechny strany zapojené do konfliktů, aby respektovaly právo obětí na veškerou nezbytnou zdravotní péči, včetně přerušení těhotenství, stanovenou Ženevskými úmluvami a jejich dodatkovými protokoly;

10.  rozhodně odsuzuje skutečnost, že se znásilňování žen a dívek stále používá jako válečná zbraň; zdůrazňuje, že je třeba učinit více pro to, aby bylo dodržováno mezinárodní právo a byl zajištěn přístup žen a dívek, jež byly během konfliktů zneužity, ke zdravotní a psychologické péči; žádá EU, členské státy, mezinárodní organizace a občanskou společnost, aby zintenzivnily svou spolupráci s cílem zvyšovat informovanost o této problematice a bojovat proti beztrestnosti;

11.  domnívá se, že všichni pracovníci zapojení do poskytování humanitární pomoci, včetně policejních nebo vojenských sil, by měli projít přiměřeným školením týkajícím se rovnosti žen a mužů a že by měl být zaveden přísný kodex chování, který by jim zabránil ve zneužívání jejich postavení a zajistil rovnost pohlaví;

12.  vyzývá humanitární aktéry, aby začlenili strategie k předcházení a zmírňování násilí na základě pohlaví do všech odvětvových zásahů, přičemž by napomohli identifikaci nových finančních nástrojů EU, a aby k tomuto účelu zhodnotili revidované pokyny pro zásahy v rámci humanitárních akcí v případě násilí na základě pohlaví, které připravil klastr pro globální ochranu; domnívá se také, že humanitární aktéři (včetně EU) by měli ve všech fázích příprav a reakcí na katastrofy konzultovat s dívkami a chlapci (zejména s dospívajícími dívkami);

13.  vyzývá humanitární organizace, aby posílily vzájemnou koordinaci s cílem identifikovat a chránit oběti i potenciální oběti sexuálního vykořisťování a zneužívání;

14.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí dostupné, komplexní a koordinovaní služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví pro všechny ženy v krizových situacích;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	15.10.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	23 5 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Vicky Maeijer, Barbara Matera, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Marijana Petir, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Izaskun Bilbao Barandica, Stefan Eck, Arne Gericke, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Evelyn Regner, Monika Vana
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Jane Collins

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	10.11.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	14 3 7
Členové přítomní při konečném hlasování	Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marina Albiol Guzmán, Louis-Joseph Manscour, Paul Rübig, Joachim Zeller

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

14	+
S&D (bývalá PSE)	Beatriz Becerra Basterrechea, Charles Goerens, Paavo Väyrynen
EFDD	Ignazio Corrao
ESL/SZL	Lola Sánchez Caldentey
S&D	Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Louis-Joseph Manscour, Linda McAvan, Norbert Neuser, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira
Verts/ALE	Heidi Hautala, Maria Heubuch

3	-
EFDD	Nathan Gill
ELS	Joachim Zeller, Anna Záborská

7	0
ESL/SZL	Marina Albiol Guzmán
ELS	Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Paul Rübig, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  http://www.un.org/documents/ga/res/46/a46r182.htm
• [2]  https://interagencystandingcommittee.org/iasc-transformative-agenda
• [3]  https://docs.unocha.org/sites/dms/ROWCA/Coordination/Principles_of_Partnership_GHP_July2007.pdf
• [4]  http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/64/290
• [5]  https://interagencystandingcommittee.org/files/guidelines-integrating-gender-based-violence-interventions-humanitarian-action
• [6]  http://www.preventionweb.net/files/43291_sendaiframeworkfordrren.pdf
• [7]  http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/313
• [8]  http://www.globalhumanitarianassistance.org/wp-content/uploads/2015/06/GHA-Report-2015_-Interactive_Online.pdf
• [9]  https://www.humanitarianresponse.info/en/system/files/documents/files/gho-status_report-final-web.pdf
• [10]  http://www.ghdinitiative.org/ghd/gns/principles-good-practice-of-ghd/principles-good-practice-ghd.html
• [11]  Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1
• [12]  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=URISERV:ah0009
• [13]  Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1.
• [14]  https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-335-EN-F1-1.PDF
• [15]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.
• [16]  http://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/Gender_SWD_2013.pdf
• [17]  http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-406-EN-F1-1.PDF
• [18]  http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/echo_aar_2014.pdf
• [19]  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9420-2015-INIT/cs/pdf
• [20]  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9241-2015-INIT/cs/pdf
• [21]  http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/137319.pdf
• [22]  http://www.preventionweb.net/files/37783_eccommunicationsdgs.pdf
• [23]  http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/146311.pdf
• [24]  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=JOIN:2015:0040:FIN:EN:PDF
• [25]  https://www.worldhumanitariansummit.org/
• [26]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0196.
• [27]  Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.
• [28]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0270.
• [29]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0231.
• [30]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0187.
• [31]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0072.
• [32]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.
• [33]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0010.
• [34]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
• [35]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.
• [36]  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=comnat:COM_2015_0419_FIN
• [37]  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1441187290883&uri=SWD:2015:166:FIN