ZPRÁVA o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex

26.11.2015 - (2014/2215(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Petiční výbor
Zpravodajky: Roberta Metsola, Ska Keller
(společná schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)


Postup : 2014/2215(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0343/2015
Předložené texty :
A8-0343/2015
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex

(2014/2215(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. listopadu 2013 v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 67 odst. 1, článek 72, čl. 228 odst. 1 druhý pododstavec a článek 263 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 41 (právo na řádnou správu) a článek 47 (právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv, zejména na čl. 3 odst. 7 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem rezoluci č. 1932(2013) Parlamentního shromáždění Rady Evropy nazvanou „Frontex: odpovědnost v oblasti lidských práv“,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (nařízení o agentuře Frontex),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. října 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Akční plán EU v oblasti navracení“ (COM(2015)0453),

–  s ohledem na etický kodex agentury Frontex pro společné návratové operace koordinované agenturou Frontex,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. října 2015, zejména na odst. 2 písm. n) těchto závěrů,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (Ženevská úmluva) a na Newyorský protokol o právním postavení uprchlíků z roku 1967,

–  s ohledem na čl. 220 odst. 2 první větu jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru (A8-0343/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (nařízení o agentuře Frontex), má agentura povinnost zajistit plné dodržování základních práv a práv migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl;

B.  vzhledem k tomu, že stejně jako všechny ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU musí i agentura Frontex provádět svou činnost v souladu s Listinou základních práv, a vzhledem k tomu, že tato povinnost je vyjádřena v článku 263 SFEU, podle nějž „[a]kty zřizující instituce a jiné subjekty Unie mohou stanovit zvláštní podmínky a úpravy týkající se žalob podávaných fyzickými nebo právnickými osobami proti aktům těchto institucí a jiných subjektů, které vůči nim mají právní účinky“;

C.  vzhledem k tomu, že ani dnes nelze koordinační činnost agentury Frontex prakticky oddělit od činnosti členských států prováděné v koordinaci s agenturou Frontex, a proto by agentura Frontex (a jejím prostřednictvím EU) mohla mít rovněž přímý či nepřímý vliv na práva jednotlivců a v konečném důsledku mít za následek mimosmluvní odpovědnost EU (viz rozsudek Soudního dvora T-341/07, Sison III); vzhledem k tomu, že této odpovědnosti se nelze zbavit jen proto, že existují administrativní ujednání s členskými státy zapojenými do operací koordinovaných agenturou Frontex, mají-li tato ujednání dopad na základní práva;

D.   vzhledem k tomu, že Unie by měla přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy;

E.  vzhledem k tomu, že v článku 26a nařízení o agentuře Frontex je stanovena strategie pro oblast základních práv, která vyžaduje, aby agentura vypracovávala, dále rozvíjela a prováděla tuto strategii, zřídila poradní fórum a určila úředníka pro otázky základních práv;

F.   vzhledem k tomu, že čl. 5 písm. a) Kodexu chování všech osob zapojených do činností agentury Frontex zdůrazňuje, že účastníci činností agentury Frontex jsou povinni mimo jiné podporovat poskytování informací o právech a postupech žadatelům o mezinárodní ochranu;

G.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 nařízení č. 863/2007 musí členové jednotek při plnění úkolů v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic dodržovat právní předpisy Společenství a vnitrostátní předpisy hostitelského členského státu;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 zahájil evropský veřejný ochránce práv šetření z vlastního podnětu týkající se dodržování povinností agentury Frontex v oblasti základních práv;

I.  vzhledem k tomu, že návrh doporučení evropského veřejného ochránce práv zahrnuje zavedení mechanismu pro podávání stížností jednotlivců;

J.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv poté vydala zvláštní zprávu, v níž na zavedení mechanismu pro podávání stížností jednotlivců trvá;

K.  vzhledem k tomu, že podle čl. 220 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu má evropský veřejný ochránce práv povinnost informovat Parlament o případech nesprávného úředního postupu, a vzhledem k tomu, že příslušný výbor může o těchto případech vypracovat zprávu;

L.  vzhledem k tomu, že úkolem agentury Frontex je zajistit účinné provádění společných pravidel týkajících se norem a postupů pro kontrolu a ostrahu vnějších hranic s ohledem na základní práva, a to prostřednictvím užší koordinace operativní spolupráce mezi členskými státy, a vzhledem k tomu, že tato činnost má bezesporu důsledky pro lidská práva, čemuž agentura Frontex a EU nevěnují dostatečnou pozornost;

M.  vzhledem k tomu, že agentura Frontex jako nedílnou součást svého mandátu rovněž rozvíjí operativní spolupráci se zeměmi mimo EU v klíčových oblastech, jako jsou výměna informací, analýza rizik, odborná příprava, výzkum a vývoj, společné operace (včetně společných návratových operací) a pilotní projekty;

N.   vzhledem k tomu, že podle čl. 14 odst. 1 nařízení o agentuře Frontex dodržují agentura a členské státy normy rovnocenné alespoň normám stanoveným v právních předpisech Unie také v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí;

O.  vzhledem k tomu, že operativní spolupráce agentury Frontex a příslušných orgánů partnerských zemí probíhá na základě pracovních ujednání, která nejsou právně závazná a nespadají do působnosti mezinárodního práva a jejichž praktické provádění nelze pokládat za plnění mezinárodních povinností ze strany agentury Frontex a EU; vzhledem k tomu, že tato situace představuje prvek právní nejistoty, o němž se lze domnívat, že je v rozporu povinnostmi agentury Frontex v oblasti lidských práv;

P.  vzhledem k tomu, že agentura Frontex a členské státy mají společnou, ale rozdílnou odpovědnost za kroky pracovníků nasazených během operací a pilotních projektů agentury Frontex;

Q.  vzhledem k tomu, že s ohledem na posílení pravomocí agentury, k němuž od jejího vzniku došlo, by agentura měla být primárně zodpovědná za správu hranic, a to i v případech obvinění z porušování lidských práv;

R.  vzhledem k tomu, že většinu účastníků operací agentury Frontex tvoří příslušníci vyslaní na podporu dané operace z jiných členských států, než je členský stát, v němž se operace provádí;

S.   vzhledem k tomu, že podle článku 2a nařízení o agentuře Frontex se kodex chování vztahuje na všechny osoby zapojené do činností agentury;

T.  vzhledem k tomu, že podle čl. 10 odst. 3 nařízení o agentuře Frontex mohou vyslaní příslušníci zapojení do misí agentury Frontex plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze podle pokynů a zpravidla za přítomnosti příslušníka pohraniční stráže hostitelského členského státu;

U.  vzhledem k tomu, že používání různých uniforem se znakem agentury Frontex během operací agentury má za následek, že jednotlivci mohou jen stěží určit, pod čí pravomoc pracovník spadá, a kam se tedy lze obrátit se stížností – zda na agenturu Frontex, nebo přímo na dotčený členský stát;

V.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 1a nařízení o agentuře Frontex nemá agentura v členských státech výkonnou pravomoc a nemůže členské státy nebo jejich pracovníky postihovat;

W.  vzhledem k tomu, že operační plány společných operací agentury Frontex jsou právně závazné a podle čl. 3a odst. 1 nařízení o agentuře Frontex je schvaluje výkonný ředitel a hostitelský členský stát po konzultacích se zúčastněnými členskými státy;

X.  vzhledem k tomu, že agentura Frontex již zavedla systém hlášení incidentů, do nějž je zapojena její operativní jednotka, právní oddělení a úředník pro otázky základních práv, přičemž konečné rozhodnutí přijímá výkonný ředitel agentury Frontex; vzhledem k tomu, že tento systém je určen pro interní stížnosti pracovníků a vyslaných příslušníků agentury Frontex, a nezabývá se tedy přímými stížnostmi jednotlivců na údajná porušení jejich základních práv;

Y.  vzhledem k tomu, že mechanismy pro stížnosti jednotlivců již na evropské úrovni existují ve strukturách Evropské investiční banky, Evropské agentury pro základní práva a Evropské sítě veřejných ochránců práv; vzhledem k tomu, že je třeba podotknout, že Frontex je operační agentura, která se svou povahou liší od výše uvedených organizací;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise přislíbila, že v blízké budoucnosti provede přezkum agentury Frontex;

Proč by měla agentura Frontex zavést mechanismus pro podávání stížností jednotlivců

1.  vítá zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu týkajícího se agentury Frontex; podporuje agenturu Frontex v jejím úsilí o realizaci 12 ze 13 doporučení evropské veřejné ochránkyně práv; uznává úsilí, které agentura Frontex v současnosti vyvíjí s cílem zlepšit dodržování základních práv, mimo jiné zavedení systému hlášení incidentů a vypracování kodexů chování, vytvoření poradního fóra pro základní práva a zřízení úřadu pro základní práva;

2.  souhlasí s evropskou veřejnou ochránkyní práv, která agentuře Frontex doporučila, aby řešila stížnosti jednotlivců na porušování základních práv v rámci svých operací a aby za tímto účelem poskytovala odpovídající administrativní podporu; vyzývá agenturu Frontex, aby zavedla vhodný mechanismus pro podávání stížností, a to i v rámci svých pracovních ujednání uzavřených s příslušnými orgány třetích zemí;

3.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že vysílání příslušníků třetích zemí v rámci společných návratových operací je – jak uvedla evropská veřejná ochránkyně práv ve své zprávě – obklopeno právním vakuem, a není tedy zajištěna dostatečná odpovědnost v případech porušování lidských práv ze strany vyslaných příslušníků třetích zemí;

4.  je přesvědčen, že s ohledem na trvalý nárůst humanitárních a právních problémů na vnějších hranicích EU a na posilování operací agentury Frontex je nutné zavést mechanismus, v jehož rámci bude možné vyřizovat stížnosti jednotlivců na údajné porušování základních práv, k němuž došlo v rámci operací agentury Frontex nebo v rámci její spolupráce se třetími zeměmi, čímž by se stala v oblasti vyřizování stížností orgánem prvního stupně;

5.  domnívá se, že vytvoření mechanismu pro podávání stížností jednotlivců by dotčeným osobám poskytlo v případě porušování jejich základních práv možnost uplatnit právo na účinnou právní ochranu; uznává, že zavedením takového mechanismu pro podávání stížností by se zlepšila transparentnost a dodržování základních práv i v rámci pracovních ujednání agentury Frontex, neboť Frontex a orgány EU by byly lépe informovány o možných případech porušení základních práv, které by jinak mohly zůstat neodhaleny, nenahlášeny a nevyřešeny; zdůrazňuje, že tato nedostatečná transparentnost je zřejmá především v rámci pracovních ujednání agentury Frontex, u nichž Parlament nemůže vykonávat demokratickou kontrolu, neboť není stanovena povinnost konzultací před stanovením těchto ujednání a Parlament není ani informován o jejich praktickém uplatňování;

6.  konstatuje, že nařízení o agentuře Frontex neobsahuje žádné zjevné právní překážky pro zavedení mechanismu pro podávání stížností jednotlivců a že tento mechanismus by dokonce spadal do oblasti působnosti čl. 26a odst. 3 nařízení o agentuře Frontex, podle nějž je úředník pro otázky základních práv povinen přispívat k mechanismu sledování základních práv; konstatuje, že tento mechanismu by byl v souladu s právem EU a se zásadou řádné správy a přispíval by k účinnému provádění strategie agentury v oblasti základních práv; je přesvědčen, že v souvislosti s rozšířením úlohy agentury Frontex v rámci práva EU, zejména co se týče jejího zapojení do podpůrných týmů pro řízení migrace, které působí v oblastech tzv. hotspotů, a její operativní spolupráce s příslušnými orgány partnerských zemí na základě pracovních ujednání, by měla být posílena její kapacita pro řešení možných případů porušení základních práv;

7.  je přesvědčen, že koordinační úloha agentury Frontex by neměla omezovat její odpovědnost vyplývající z mezinárodního práva a práva EU, zejména pokud jde o zajištění dodržování a ochrany základních práv migrantů a žadatelů o azyl; připomíná, že všechny agentury Unie a členské státy jsou při provádění práva EU vázány ustanoveními Listiny základních práv;

Struktura mechanismu pro podávání stížností jednotlivců

8.  zastává názor, že lze oprávněně předpokládat, že za jednání subjektů zapojených do operací agentury Frontex zodpovídá agentura Frontex a na obecnější rovině EU; zdůrazňuje, že právní vztahy a rozdílná, avšak sdílená odpovědnost agentury Frontex a členských států by neměly narušovat zajištění základních práv a dodržování těchto práv v rámci společných operací; připomíná, že Frontex nemá pravomoc postihovat členské státy nebo jejich pracovníky; je přesvědčen, že by se proto měla věnovat náležitá pozornost otázce pravomocí agentury Frontex a členských států;

9.  zdůrazňuje, že v rámci agentury Frontex je zapotřebí oficiální ústřední struktura pro podávání stížností jednotlivců; doporučuje, aby ústřední úlohu při řešení stížností zastávala kancelář úředníka pro otázky základních práv agentury Frontex; domnívá se, že by měla zejména objektivně kontrolovat přípustnost stížností, třídit je, předávat je odpovědným orgánům a pozorně sledovat jejich vyřizování;

10.  vítá skutečnost, že agentura Frontex již zavedla řádný postup pro případy, kdy je na základě interních zpráv svých pracovníků a vyslaných příslušníků informována o závažných porušeních základních práv; zdůrazňuje, že tento postup se již používá k vyřizování stížností třetích stran, které nejsou přímo zapojeny do operací agentury Frontex, a doporučuje, aby tento postup posloužil jako základ pro zavedení komplexního a přístupného mechanismu pro podávání stížností jednotlivců; zdůrazňuje, že by agentura Frontex měla zajistit, aby mechanismus splňoval kritéria dostupnosti, nezávislosti, účinnosti a transparentnosti;

Podávání a přípustnost stížností

11.  zastává názor, že osoby, které se cítí být poškozeny příslušníky pohraniční stráže označenými znakem agentury Frontex, by měly mít právo podat stížnost; naléhavě vyzývá agenturu Frontex, aby zajistila plnou důvěrnost a nesdělovala totožnost stěžovatele třetím stranám bez jeho souhlasu, pokud nemá zákonnou povinnost tak učinit na základě soudního rozhodnutí; rovněž je přesvědčen, že agentura Frontex by měla všemi dostupnými prostředky zajistit, aby při vyřizování stížností nedocházelo ke střetům zájmů;

12.  uznává, že je třeba zavést opatření proti zneužívání mechanismu pro podávání stížností; doporučuje proto, aby se nepřijímaly anonymní stížnosti; zdůrazňuje však, že to nevylučuje podávání stížností třetími osobami, které jednají v dobré víře v zájmu stěžovatele, jenž si nepřeje odhalení své totožnosti; dále navrhuje, aby se přijímaly pouze stížnosti na porušování základních práv, která jsou chráněna právními předpisy EU; domnívá se, že by tato skutečnost neměla agentuře Frontex bránit v zohledňování dalších zdrojů informací o údajných případech porušování základních práv nad rámec postupu podávání stížností, včetně všeobecných zpráv nevládních organizací a dalších zainteresovaných stran; zdůrazňuje, že je nutné, aby byla stanovena jasná kritéria přípustnosti stížností, a doporučuje, aby byl pro podávání stížností zaveden standardizovaný formulář, v němž by se uváděly podrobné informace například o datu a místě incidentu, což by usnadnilo rozhodování o přípustnosti; doporučuje, aby byly kritéria a standardizovaný formulář vytvořeny ve spolupráci s poradním fórem;

13.  zdůrazňuje, že výše uvedený formulář by měl být dostupný v jazycích, kterým migranti a žadatelé o azyl rozumějí nebo o nichž lze odůvodněně předpokládat, že jim rozumějí, a měl by obsahovat všechny nezbytné informace o postupu podání stížnosti, včetně srozumitelných praktických pokynů; připomíná, že nařízení týkající se agentury Frontex (nařízení č. 656/2014) již upravuje dostupnost tlumočníků, právních poradců a jiných příslušných odborníků na pobřeží; doporučuje, aby byla zajištěna možnost podat stížnost ústně osobě označené znakem agentury Frontex, který by žádost řádně převedl do písemné podoby; naléhavě vyzývá agenturu Frontex, aby zajistila, že formulář pro podání stížnosti bude k dispozici jak v elektronické podobě, která je kompatibilní s chytrými telefony, na jejích internetových stránkách, tak v tištěné podobě v kontrolních střediscích členských států a u pracovníků agentury Frontex a vyslaných příslušníků zapojených do kterékoli operace agentury Frontex;

14.  doporučuje, aby agentura Frontex stanovila přiměřenou lhůtu pro podání stížnosti a zajistila tak možnost podání stížnosti i po skončení své operace; domnívá se, že to je důležité zejména v případě návratových operací; doporučuje, aby členské státy vyřizovaly stížnosti v přiměřené lhůtě v souladu s vnitrostátními procesními předpisy;

Stížnosti na vyslané příslušníky

15.  uznává, že případné stížnosti se mohou týkat chování vyslaných příslušníků, kteří spadají pod pravomoc členského státu, ale jsou označeni znakem agentury Frontex; konstatuje, že tito příslušníci nosí při vykonávání svých činností svou národní uniformu, na níž nemusí vždy být viditelně uvedeno jméno nebo číslo; konstatuje, že ačkoli vyslaní příslušníci musí mít u sebe akreditační listinu, požadování identifikace může být překážkou podání stížnosti na určitého příslušníka; doporučuje, aby jakákoli osoba působící pod znakem agentury Frontex měla na uniformě viditelně uvedené jméno nebo identifikační číslo;

16.  připomíná, že agentura Frontex nemá pravomoc zahajovat disciplinární opatření proti jiným osobám než svým vlastním pracovníkům a že podle čl. 3 odst. 1a nařízení o agentuře Frontex spadá přijímání kázeňských opatření do výlučné pravomoci domovského členského státu;

17.  bere na vědomí, že členské státy nakládají se stížnostmi týkajícími se vyslaných příslušníků velmi rozdílně; je znepokojen tím, že některé členské státy v souvislosti s případy údajného porušování základních práv nepřijímají účinná následná opatření; vyzývá agenturu Frontex a členské státy, aby úzce spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy s cílem zajistit řádná následná opatření v souvislosti se stížnostmi týkajícími se vyslaných příslušníků;

18.  doporučuje, aby úřad úředníka pro otázky základních práv předával stížnosti týkající se vyslaných příslušníků příslušnému vnitrostátnímu orgánu, a to prostřednictvím jasně vymezeného systému zavedeného pro tyto účely; doporučuje, aby tento systém zahrnoval odvolací mechanismus pro případy, kdy bude stížnost prohlášena za nepřípustnou nebo zamítnuta; považuje za zásadně důležité zapojit vnitrostátní veřejné ochránce práv nebo jakékoli jiné relevantní orgány příslušné pro základní práva, které mají pravomoc k vyšetřování vnitrostátních orgánů a úředníků vzhledem k tomu, že úředník pro otázky základních práv tuto pravomoc nemá; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby agentura Frontex spolupracovala s vnitrostátními orgány pro lidská práva a s vnitrostátními pohraničními orgány;

19.  doporučuje, aby pro pracovníky agentury Frontex i pro vyslané příslušníky byla před zapojením do operace agentury Frontex povinná odborná příprava zaměřená podle pohlaví, zejména s cílem zvyšovat povědomí o násilí na základě pohlaví a o zranitelnosti migrujících žen;

20.  zastává názor, že úředník pro otázky základních práv by měl případně v úzké spolupráci s příslušným operačním útvarem agentury Frontex podporovat vyšetřování vedená vnitrostátními orgány, a to tak, že jim o incidentu poskytne další informace;

21.  zdůrazňuje, že agentura Frontex by měla úzce sledovat vyřizování stížností tak, že formálně požádá příslušný členský stát o zpětnou vazbu a v případě potřeby zašle písemné varování, v němž připomene kroky, které může agentura podniknout, neobdrží-li na dopis odpověď; připomíná, že agentura Frontex má v rámci své povinnosti sledovat dodržování základních práv ve všech svých činnostech právo na informace o porušování základních práv vyslanými příslušníky; doporučuje, aby agentura Frontex úzce spolupracovala nejen s vnitrostátními pohraničními orgány, ale také a především s vnitrostátními orgány pro lidská práva;

22.  doporučuje, aby bylo stěžovateli prostřednictvím úředníka pro otázky základních práv poskytnuto odůvodnění včetně kontaktních údajů odpovědného vnitrostátního orgánu, pokud další postup nezahájí sama agentura Frontex;

23.  připomíná, že disciplinární řízení agentury Frontex se může uplatnit i na přidělené vyslané příslušníky a přidělené vnitrostátní odborníky, pokud s tím příslušný členský stát souhlasí; připomíná, že agentura Frontex může požádat členský stát, který uskutečnění disciplinárního řízení neumožní, aby okamžitě odvolal dotčeného vyslaného příslušníka nebo dočasně přiděleného vnitrostátního odborníka z činnosti agentury Frontex a případně aby tuto osobu odstranil ze seznamu vyslaných příslušníků;

24.  vyzývá výkonného ředitele agentury Frontex, aby zvážil vyloučení jakéhokoli příslušníka, u něhož bylo zjištěno porušení základních práv, z účasti na jakékoli operaci nebo pilotním projektu agentury Frontex; zdůrazňuje, že by se tento postup měl jako součást pracovního ujednání uplatňovat také u vnitrostátních příslušníků z partnerských zemí podílejících se na operacích agentury Frontex;

25.  domnívá se, že by se měla prozkoumat možnost odejmutí finanční podpory členským státům nebo pozastavení účasti členského státu ve společných operacích v případě závažného porušování základních práv; je dále přesvědčen, že o pozastavení nebo nakonec i ukončení operace v případě závažného nebo přetrvávajícího porušování lidských práv by se mělo rozhodovat, aniž by tím byla dotčena záchrana lidských životů;

26.  domnívá se, že by měla být zavedena jasná kritéria týkající se toho, kdy by měly být operace agentury Frontex ukončeny, a to na základě doporučení poradního fóra, úředníka pro otázky základních práv a dalších příslušných subjektů a nevládních organizací, jako jsou Agentura Evropské unie pro základní práva, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo Mezinárodní organizace pro migraci;

27.  zdůrazňuje, že by mechanismus pro podávání stížností jednotlivců neměl být pokládán za nástroj, který by stěžovatelům poskytoval jakákoli dodatečná práva na přístup k trestněprávnímu řízení; připomíná, že trestní vyšetřování musí provádět členský stát, ve kterém operace probíhají;

Obecné úvahy

28.  domnívá se, že mechanismus pro podávání stížnosti jednotlivců může být účinný, pouze pokud jsou potenciální stěžovatelé i příslušníci podílející se na operacích agentury Frontex informováni o právu jednotlivců podat stížnost, a to prostřednictvím účinné informační kampaně zohledňující rozdíly pohlaví, v úředních jazycích EU i v jazycích, jimž žadatelé o azyl a migranti rozumějí nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jim rozumějí; je přesvědčen, že by tato informační kampaň a dobře strukturovaná kontrola přípustnosti stížností měly podstatně snížit počet potenciálně nepřípustných stížností; konstatuje, že by navrácené osoby měly být před návratovou operací informovány o svých právech, včetně práva podat stížnost;

29.  domnívá se, že by mechanismus pro podávání stížností jednotlivců měl být jak účelný, tak transparentní; zdůrazňuje, že úřad pro základní práva musí být odpovídajícím způsobem materiálně a personálně vybaven tak, aby mohl zpracovávat obdržené stížnosti, a vyzývá za tímto účelem k poskytnutí potřebných dodatečných zdrojů;

30.   domnívá se, že znění popisu činností, které má úředník pro základní práva vykonávat, je příliš omezené a nepřesné; konstatuje, že úkoly tohoto úředníka jsou v současnosti popsány pouze v oznámení o výběrovém řízení na toto pracovní místo; navrhuje, aby byla ustanovení o úkolech úředníka pro základní práva zahrnuta do nadcházejícího přezkumu nařízení o agentuře Frontex;

31.   domnívá se, že za účelem zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a efektivnosti agentury Frontex a s cílem umožnit důkladné šetření stížností jednotlivců by měla být Evropskému parlamentu pravidelně podávána zpráva o využívání finančních prostředků agenturou Frontex a měla by být zveřejňována na internetových stránkách agentury;

32.  vítá skutečnost, že evropská veřejná ochránkyně práv, členové Evropské sítě veřejných ochránců práv odpovědní za základní práva a poradní fórum agentury Frontex jsou připraveni podpořit agenturu Frontex při vytváření a provádění mechanismu pro podávání stížností jednotlivců; vyzývá agenturu Frontex, aby v úzké spolupráci s evropskou veřejnou ochránkyní práv následovala osvědčené postupy ostatních evropských orgánů a institucí, například Evropské investiční banky;

33.  doporučuje, aby agentura Frontex a evropská veřejná ochránkyně práv zahájily úzkou spolupráci za účelem zlepšení ochrany jednotlivců před možnými případy nesprávného úředního postupu v souvislosti s činností agentury Frontex, a to včetně případů, kdy agentura na základě pracovních ujednání operuje vně vnějších hranic EU;

34.  vyzývá členské státy a partnerské země, které s agenturou Frontex uzavřely pracovní ujednání, aby s touto agenturou účinně spolupracovaly s cílem zajistit hladké fungování mechanismu pro podávání stížností; vybízí agenturu Frontex, aby členským státům a příslušným třetím zemím poskytla technickou pomoc s cílem zajistit účinnost mechanismu;

35.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit zvláštní ochranu nezletilých osob bez doprovodu, žen, které jsou oběťmi pronásledování na základě pohlaví, osob LGBTI a dalších zranitelných skupin; doporučuje, aby agentura Frontex v případě potřeby konzultovala za tímto účelem s příslušnými agenturami EU;

36.  vyzývá agenturu Frontex, aby o mechanismu pro podávání stížností poskytovala veřejně dostupné informace v rámci své všeobecné výroční zprávy; doporučuje, aby byl uveden počet obdržených stížností, druhy porušování základních práv, příslušné operace agentury Frontex a následná opatření, která agentura Frontex přijala; konstatuje, že tyto informace by agentuře Frontex napomohly při zjišťování případných nedostatků a zlepšování jejích pracovních metod;

37.  doporučuje, aby ustanovení o mechanismu pro podávání stížností jednotlivců byla začleněna do nadcházejícího přezkumu nařízení o agentuře Frontex;

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vnitrostátním parlamentům a agentuře Frontex.

PŘÍLOHA: DOPIS PODVÝBORU PRO LIDSKÁ PRÁVA

DG EXPO-DROI D(2015)53762

Mr Claude Moraes

Chair of the Committee on Civil Liberties, Justice and Home Affairs

ASP 13G205

Ms Cecilia Wikström

Chair of the Committee on Petitions

ASP 08G201

Subject:  Subject: Joint LIBE/PETI Report on the Special Report of the European Ombudsman in own-initiative inquiry OI/5/2102/BEH-MHZ concerning Frontex (2014/2215(INI))

Dear Chairs,

Human rights, democracy and the rule of law are issues central to the Lisbon Treaty and a declared objective of the Common Foreign and Security Policy (CFSP). A human rights-based approach to EU migration policy is key to achieving this objective, while addressing the root causes of migration such as poverty, war and grave human rights violations in countries of origin and transit should be a priority.

The protection of the human rights of migrants/refugees/asylum seekers must be respected without discrimination, independently of their administrative status and circumstances. Human rights are not something reserved exclusively for registered citizens of a country.

Due to time and procedural constraints the Subcommittee on Human Rights is not able to deliver a formal opinion on the above Report, which we believe adequately covers most of the pressing issues. On behalf of the Subcommittee we would, however, like to offer a few comments for your consideration and highlight some of our concerns.

1. The Subcommittee on Human Rights (DROI) welcomes the Special Report of the European Ombudsman in own-initiative inquiry OI/5/2102/BEH-MHZ concerning Frontex which includes the recommendation that an individual complaints mechanism be set up and implemented.

2. The role of Frontex goes well beyond border control and migration management: saving lives must be part and parcel of its mission. Frontex activities have many human rights implications, particularly when intercepting irregular migrants, asylum seekers and refugees at borders or at sea, and DROI recommends that further provisions to address these issues be included in the review of the Frontex Regulation.

…/…

3. DROI acknowledges Frontex's support to Member States in coordinating the influx of migrants at the EU's external borders during the current migration crisis. We also welcome the actions and measures taken by Frontex to draw up a Fundamental Rights Strategy, appoint a Fundamental Rights Officer and establish a Consultative Forum on fundamental rights. Frontex, like all EU agencies, is indeed bound by the provisions of the Charter of Fundamental Rights and other relevant EU laws and must assume its responsibility with respect to human rights in joint operations.

4. The complexity of the relations and responsibilities between Member States, migration officers, the host Member State border officers and Frontex's personnel does not facilitate the implementation of a mechanism for complaints in the case of violations of the human rights of migrants. This situation should be clarified in accordance with relevant Union law and obligations related to access to the international protection of fundamental rights. The scope of Frontex's accountability should be better defined to ensure this specific responsibility while also taking account of the principle of subsidiarity.

5. The revised Frontex Regulation should include a mandatory requirement for all Frontex operations to be reported on to EU institutions from the perspective of compliance with international provisions with regard to the situation of persons in need of international protection. Incidents during operations should be duly documented, and we commend the setting-up of an incident reporting system by Frontex. Member States and the European Commission should provide Frontex with the necessary additional resources for handling the complaints received and also increase the independence, means and powers of the Fundamental Rights Officer.

We trust you will be able to take these points into account in your overall considerations and include them in the motion for a resolution.

Yours sincerely,

Elmar Brok              Elena Valenciano

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

62

11

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Martina Anderson, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Pál Csáky, Miriam Dalli, Cornelia Ernst, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Lorenzo Fontana, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvie Goddyn, Ana Gomes, Daniel Hannan, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Iliana Iotova, Peter Jahr, Eva Joly, Timothy Kirkhope, Jude Kirton-Darling, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Vicky Maeijer, Edouard Martin, Barbara Matera, Roberta Metsola, Louis Michel, József Nagy, Péter Niedermüller, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Yana Toom, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Udo Voigt, Jarosław Wałęsa, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Daniel Dalton, Elisabetta Gardini, Michela Giuffrida, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Petra Kammerevert, Ska Keller, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Angelika Mlinar, Victor Negrescu, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Demetris Papadakis, Salvatore Domenico Pogliese, Josep-Maria Terricabras, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Casa, Birgit Collin-Langen, Jude Kirton-Darling, Dieter-Lebrecht Koch, Angelika Niebler, Igor Šoltes

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

62

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Filiz Hyusmenova, Sophia in 't Veld, Louis Michel, Angelika Mlinar, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Yana Toom, Cecilia Wikström

EFDD

Laura Agea, Eleonora Evi, Laura Ferrara

EPP

Michał Boni, David Casa, Birgit Collin-Langen, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Elisabetta Gardini, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Peter Jahr, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Dieter-Lebrecht Koch, Barbara Kudrycka, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Barbara Matera, Roberta Metsola, József Nagy, Angelika Niebler, Julia Pitera, Salvatore Domenico Pogliese, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Axel Voss, Jarosław Wałęsa, Tomáš Zdechovský

GREENS/EFA

Eva Joly, Ska Keller, Jean Lambert, Judith Sargentini, Igor Šoltes, Josep-Maria Terricabras, Tatjana Ždanoka

S&D

Caterina Chinnici, Monika Flašíková Beňová Miriam Dalli, Tanja Fajon, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Michela Giuffrida, Ana Gomes, Iliana Iotova, Petra Kammerevert, Jude Kirton-Darling, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Edouard Martin, Victor Negrescu, Péter Niedermüller, Demetris Papadakis, Gabriele Preuß, Birgit Sippel, Josef Weidenholzer

11

-

ECR

Daniel Dalton, Daniel Hannan, Timothy Kirkhope, Monica Macovei, Helga Stevens

EFDD

Kristina Winberg

EFN

Lorenzo Fontana, Sylvie Goddyn, Vicky Maeijer, Harald Vilimsky

NI

Udo Voigt

6

0

GUE/NGL

Marina Albiol Guzmán, Martina Anderson, Malin Björk, Cornelia Ernst, Kostadinka Kuneva, Marie-Christine Vergiat

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se