ZPRÁVA obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii

2.12.2015 - (2015/2010(INL))

Hospodářský a měnový výbor
Navrhovatelé: Anneliese Dodds, Luděk Niedermayer
(Podnět – článek 46 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii

(2015/2010(INL))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na návrh zprávy zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (2015/2066(INI) (výbor TAXE),

–  s ohledem na projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a skupiny G20 týkající se oslabování daňové základny a přesouvání zisků, který byl zveřejněn dne 5. října 2015,

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0349/2015),

KLÍČOVÉ POSTŘEHY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SKANDÁLU OZNAČOVANÉHO JAKO LUXLEAKS

A.  vzhledem k tomu, že jedna z organizací sdružujících novináře, Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), zveřejnila v listopadu 2014 odhalení ohledně daňových rozhodnutí a jiných škodlivých praktik používaných v Lucembursku (tzv. aféra LuxLeaks), totiž že přibližně 340 nadnárodních společností má v Lucembursku uzavřeno tajná ujednání, díky nimž si mohou snižovat své celosvětové daňové odvody na minimum ke škodě veřejného zájmu EU, ačkoliv v Lucembursku provozují pouze omezenou, či neprovozují vůbec žádnou hospodářskou činnost;

B.  vzhledem k tomu, že z těchto odhalení vyšlo najevo, že někteří daňoví poradci úmyslně a cíleným způsobem pomohli nadnárodním společnostem získat v letech 2002 až 2010 přinejmenším 548 daňových rozhodnutí; vzhledem k tomu, že součástí těchto tajných ujednání jsou komplexní finanční struktury, jejichž cílem je radikálně omezit daňové odvody;

C.  vzhledem k tomu, že v důsledku těchto daňových rozhodnutí se na velký počet společností vztahovala daňová sazba nižší než 1 % z příjmů, které do Lucemburska převedly; vzhledem k tomu, že některé nadnárodní společnosti využívají rozmanité veřejné statky a služby v místech, v nichž jsou činné, avšak neplatí svou spravedlivou část na daních; vzhledem k tomu, že pokud jsou na zisky vytvářené některými nadnárodními společnostmi uplatňovány daňové sazby, které se fakticky blíží nule, může to poškodit Unii a její ekonomiky;

D.  vzhledem k tomu, že v mnoha případech mají dceřiné společnosti v Lucembursku, které provádějí obchody za stovky milionů eur, v této zemi jen omezené zastoupení a vyvíjejí tam jen malou hospodářskou činnost, a vzhledem k tomu, že na některých adresách je zapsáno až 1 600 společností;

E.  vzhledem k tomu, že šetření vedená výborem TAXE odhalila, že obdobná daňová rozhodnutí nejsou vydávána pouze v Lucembursku, ale jsou běžná na různých místech Unie; vzhledem k tomu, že postupy založené na těchto daňových rozhodnutích lze používat zákonným způsobem k poskytnutí nutné právní jistoty podnikům a ke snížení finančního rizika pro poctivé firmy, ale že tyto postupy jsou nicméně náchylné k případnému zneužití a mohou vést k daňovým únikům, mohly by tím, že poskytují právní jistotu jen vybraným subjektům, vytvořit určitou míru nerovnosti mezi společnostmi, jež tato rozhodnutí získaly, a těmi, které jich nevyužívají;

F.  vzhledem ke zprávě OECD zveřejněné dne 12. února 2013 pod názvem „Řešení problému oslabování daňové základny a přesouvání zisků“, v níž byly navrženy nové mezinárodní normy za účelem potírání oslabování daňové základy a přesouvání zisků;

G.  vzhledem k tomu, že je rovněž nutné přihlédnout ke komuniké vydanému po setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, které se konalo dne 5. října 2015;

H.  vzhledem k tomu, že až na některé chvályhodné výjimky nebyli až dosud političtí představitelé jednotlivých členských států dostatečně vstřícní, pokud jde o řešení problému vyhýbání se daňovým povinnostem při odvodu daně z příjmů právnických osob;

I.  vzhledem k tomu, že Evropská unie učinila zásadní kroky k ekonomické integraci, kterými jsou hospodářská a měnová unie a bankovní unie, a že nezbytnou součástí tohoto integračního procesu je i koordinace daňových politik v mezích Smlouvy;

ZDANĚNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB A AGRESIVNÍ DAŇOVÉ PLÁNOVÁNÍ

J.  vzhledem k tomu, že příjem ze zdanění právnických osob ve 28 členských státech Unie činil v roce 2012 průměrně 2,6% HDP[1];

K.  vzhledem k tomu, že v situaci, kdy chybějí investice a ekonomika neroste, je důležité udržet společnosti v Unii nebo je do Unie přilákat, a že je proto zásadní, aby si Unie pěstovala svou atraktivitu pro místní a zahraniční podniky;

L.  vzhledem k tomu, že veškeré daňové plánování by se mělo odehrávat v mezích práva a platných smluv;

M.  vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování spočívá v tom, že využívá formálních detailů určitého daňového systému, rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy nebo právních mezer za účelem snížení daňové povinnosti;

N.  vzhledem k tomu, že systémy agresivního daňového plánování často vedou ke kombinování nesouladů mezi daňovými systémy na mezinárodní úrovni, k využívání konkrétních velmi příznivých vnitrostátních daňových předpisů a daňových rájů;

O.  vzhledem k tomu, že daňové podvody a daňové úniky představují – na rozdíl od agresivního daňového plánování – především nezákonné postupy spočívající v neplnění daňových povinností;

P.  vzhledem k tomu, že nejvhodnější odpovědí na agresivní daňové plánování jsou, jak se zdá, kvalitní právní předpisy a jejich provádění a koordinace v mezinárodním měřítku, pokud jde o požadované výsledky;

Q.  vzhledem k tomu, že celková ztráta příjmů státního rozpočtu v důsledku vyhýbání se daňové povinnosti ze strany plátců daně z příjmů právnických osob je obecně kompenzována buď zvýšením celkové míry zdanění, omezením veřejných služeb nebo zvýšením zadlužení státu, čímž jsou poškozováni ostatní daňoví poplatníci a celá ekonomika;

R.  vzhledem k tomu, že v jisté studii[2] se odhaduje, že ztráty na zisku způsobené Unii vyhýbáním se daňovým povinnostem právnických osob by mohly představovat přibližně 50–70 miliard EUR ročně, přičemž tato částka představuje celkovou ztrátu v důsledku přesouvání zisku, ale že skutečné ztráty na zisku způsobené Unii vyhýbáním se daňovým povinnostem právnických osob se po zohlednění zvláštních daňových ujednání, nedostatků, kterými trpí výběr daní, a dalších podobných faktorů v této studii odhadují na 160–190 miliard EUR;

S.  vzhledem k tomu, že tatáž studie odhaduje účinnost zdanění právnických osob na 75 %, ačkoliv rovněž potvrzuje, že toto procento nepředstavuje veškeré částky, jejichž výběr daňovými orgány by se dal očekávat, neboť výběr určitého procenta těchto částek by byl nadmíru nákladný nebo technicky obtížný; vzhledem k tomu, že pokud by byla k dispozici komplexní řešení problému oslabování daňové základny a přesouvání zisků a byla by proveditelná v celé Unii, jejich předpokládaný pozitivní dopad na daňové příjmy vlád členských států, by mohl podle této studie odpovídat 0,2 % celkových daňových příjmů;

T.   vzhledem k tomu, že ztráty způsobené oslabováním daňové základny a přesouváním zisků ohrožují řádné fungování vnitřního trhu a představují rovněž hrozbu pro důvěryhodnost, účinnost a spravedlnost systémů zdanění právnických osob v Unii; vzhledem k tomu, že v téže studii je rovněž jasně uvedeno, že její výpočty nezahrnují odhady ekonomických aktivit provozovaných v rámci stínové ekonomiky a že v důsledku neprůhlednosti určitých podnikových struktur a plateb je obtížné provádět přesné odhady dopadu na daňové příjmy a že tedy tento dopad může být mnohem vyšší, než jaký je odhad uvedený ve zprávě;

U.  vzhledem k tomu, že ztráty způsobené oslabováním daňové základny a přesouváním zisků rovněž jednoznačně dokazují, že pro podniky, a to zejména pro malé a střední podniky, rodinné podniky a samostatně výdělečné osoby, které provozují svou činnost pouze v jednom členském státě a odvádějí daně v této zemi, nejsou nastaveny stejné podmínky jako pro některé nadnárodní společnosti, které mohou své zisky přesouvat ze států s vysokou úrovní zdanění do specifických států s nízkými daněmi a uplatňovat agresivní daňové plánování, a svůj celkový daňový základ tak snižovat a vyvíjet další tlak na veřejné finance na úkor občanů a malých a středních podniků Unie;

V.  vzhledem k tomu, že praktiky agresivního daňového plánování využívané nadnárodními společnostmi jsou v rozporu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže a sociální odpovědnosti podniků zakotvenou ve sdělení COM(2011)681 v konečném znění, protože koncipování strategií daňového plánování vyžaduje zdroje, jaké mají k dispozici pouze velké firmy, a protože v důsledku toho nemají MSP a velké korporace rovné podmínky, což je nutno naléhavě řešit;

W.  vzhledem k tomu, že, jak dále zdůrazňuje, daňové soutěžení uvnitř Unie a vůči třetím zemím může být v některých případech škodlivé a může vést k honbě o nejnižší daňové sazby, přičemž účinný rámec pro záruku spravedlivé hospodářské soutěže mezi firmami v Unii a pro ochranu státních rozpočtů před nepříznivými výsledky zajistí zvýšená transparentnost, koordinace a konvergence;

X.  vzhledem k tomu, že opatření umožňující agresivní daňové plánování se neslučuje se zásadou čestné spolupráce mezi členskými státy;

Y.  vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování je usnadňováno rostoucí složitostí podnikání a kromě jiných faktorů i digitalizací a globalizací ekonomiky, přičemž tato situace vede k narušování hospodářské soutěže, což je pro podniky, a zejména MSP, v Unii a její růst škodlivé;

Z.  vzhledem k tomu, že do boje proti agresivnímu daňovému plánování se nemohou členské státy pustit individuálně; vzhledem k tomu, že netransparentní a nekoordinované politiky v oblasti daně z příjmů právnických osob s sebou nesou riziko pro fiskální politiky členských států, kdy může docházet např. ke zvyšování daní u méně pohyblivých daňových základů, aniž by to přinášelo produktivní výsledky;

AA.  vzhledem k tomu, že řada členských států přijímá jednostranná vnitrostátní opatření, neboť koordinovaný postup chybí; vzhledem k tomu, že se často ukáže, že tato opatření jsou neúčinná a nedostačující a v některých případech dokonce kontraproduktivní;

AB.  vzhledem k tomu, že potřebný je tudíž koordinovaný a vícestranný přístup, který je třeba uplatňovat na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

AC.  vzhledem k tomu, že Unie je průkopníkem v celosvětovém boji proti agresivnímu daňovému plánování, zejména v prosazování pokroku v projektu, který se zabývá oslabováním daňové základny a přesouváním zisků a je realizován na úrovni organizace OECD; vzhledem k tomu, že Unie by měla v této své průkopnické roli pokračovat, jelikož uvedený projekt má za cíl předcházet škodám, které může oslabování daňové základny a přesouvání zisků působit jak členským státům, tak rozvojovým zemím po celém světě; vzhledem k tomu, že by měla rovněž zajistit, že budou v souvislosti s oslabováním daňové základny a přesouváním zisku a i nad rámec této problematiky učiněny kroky, které jsou důležité pro rozvojové země, jak jsou podrobně popsány ve zprávě pracovní skupiny G20 pro rozvoj vydané v roce 2014;

AD.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy mají zajistit, aby byl komplexní soubor opatření OECD zabývajících se oslabováním daňové základny a přesouváním zisků uplatňován jako minimální standard na úrovni EU a aby si zachoval své ambice; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby opatření v rámci tohoto projektu uplatňovaly všechny členské země OECD;

AE.  vzhledem k tomu, že kromě akčních oblastí již uvedených v této zprávě by Komise měla vyjasnit, jakým způsobem bude realizovat všech 15 projektových výstupů organizace OECD / skupiny G20 spojených s oslabováním daňové základny a přesouváním zisků, přičemž by měla co nejdříve navrhnout ambiciózní harmonogram pro legislativní opatření, čímž by podpořila ostatní země, aby se řídily pokyny OECD a následovaly Unii v provádění uvedeného akčního plánu; vzhledem k tomu, že by Komise měla rovněž zvážit, v jakých oblastech by Unie měla jít za hranice minimálních standardů, které doporučuje OECD

AF.  vzhledem k tomu, že podle Smluv Unie mají pravomoc přijímat právní předpisy v oblasti zdanění právnických osob v současnosti členské státy, ovšem velká většina problémů spojených s agresivním daňovým plánování je nadnárodního charakteru;

AG.  vzhledem k tomu, že jediným reálným způsobem, jak vytvořit rovné podmínky a znemožnit opatření zvýhodňující velké nadnárodní společnosti v neprospěch MSP, je tudíž zajistit větší koordinaci vnitrostátních daňových politik;

AH.  vzhledem k tomu, že vlivem nedostatečné koordinace daňových politik v Unii vznikají občanům a podnikům, a to především MSP, které provozují v rámci Unie činnost ve více než jednom členském státě, značné náklady a administrativní zátěž a dochází k nezamýšlenému dvojímu zdaňování, dvojímu nezdaňování a usnadňuje se agresivní daňové plánování, a vzhledem k tomu, že tyto případy by se měly eliminovat a je proto třeba transparentnějších a jednodušších řešení;

AI.  vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost při navrhování daňových předpisů a přiměřených správních postupů by se měla zaměřit na malé a střední podniky a na rodinné podniky, které jsou základem unijního hospodářství;

AJ.  vzhledem k tomu, že do 26. června 2017 musí být zprovozněn celounijní rejstřík skutečných vlastníků, který umožní odhalit případné obcházení daňových povinností a převádění zisků;

AK.  vzhledem k tomu, že odhalení související se skandálem LuxLeaks a výsledky činnosti výboru TAXE jasně ukazují, že je zapotřebí zavést legislativní opatření Unie, která by zlepšila transparentnost, koordinaci a konvergenci daňových politik týkajících se zdanění příjmů právnických osob v Unii;

AL.  vzhledem k tomu, že zdanění právnických osob by se mělo řídit zásadou zdaňování zisků tam, kde jsou generovány;

AM.  vzhledem k tomu, že Evropská komise a členské státy by měly i nadále hrát velmi aktivní roli na mezinárodní scéně za účelem prosazení mezinárodních norem, které by byly založeny primárně na zásadách transparentnosti, výměny informací a odstraňování škodlivých daňových opatření;

AN  vzhledem k tomu, že podle zásady „soudržnost politik v zájmu rozvoje“, která je zakotvena ve Smlouvě o fungování evropské unie (SFEU), je zapotřebí, aby Unie zajistila, aby se na všech úrovních tvorby politik ve všech oblastech, včetně zdanění právnických osob, nebrojilo proti cíli udržitelného rozvoje, ale aby se tento cíl prosazoval;

AO.  vzhledem k tomu, že koordinovaný přístup k daňovému systému v rámci celé Unie by umožnil bojovat s nekalou soutěží a posílit konkurenceschopnost podniků Unie, zejména MSP;

AP.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy by měly dále rozvíjet elektronická řešení uplatnitelná v postupech týkajících se daní s cílem snižovat administrativní zátěž a zjednodušovat přeshraniční postupy;

AQ.  vzhledem k tomu, že Komise by měla posoudit dopad daňových výhod poskytovaných nynějším zvláštním ekonomickým zónám v Unii a podněcovat v této souvislosti výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány;

TRANSPARENTNOST

AR.  vzhledem k tomu, že vyšší transparentnost v oblasti zdaňování právnických osob může zlepšit výběr daní a zefektivnit práci daňových orgánů a je zásadní pro zajištění zvýšení důvěry veřejnosti v daňové systémy a ve vlády, což by mělo být považováno za důležitou prioritu;

i)  vzhledem k tomu, že vyšší transparentnost, pokud jde o činnost velkých nadnárodních společností a zejména o dosažené zisky, zaplacené daně ze zisku, získané dotace a přeplatky na daních, počet zaměstnanců a držená aktiva, má zásadní význam pro to, aby daňové úřady účinně řešily problém oslabování daňové základny a přesouvání zisků; vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout správné rovnováhy mezi transparentností, ochranou osobních údajů a citlivostí obchodních informací, přičemž je třeba zároveň zohledňovat dopad na malé podniky; vzhledem k tomu, že jedním z klíčových prvků, v němž by se tato transparentnost měla projevovat, je vypracovávání zpráv o jednotlivých zemích; vzhledem k tomu, že všechny návrhy Unie týkající se zpráv o jednotlivých zemích by měly být v prvé řadě založeny na vzoru vypracovaným organizací OECD; vzhledem k tomu, že Unie může jít i za hranice vymezené pokyny OECD a učinit podávání takových zpráv po jednotlivých zemích povinné a veřejné, vzhledem k tomu, že Evropský parlament se ve svých pozměňovacích návrzích k návrhu na revizi směrnice o právech akcionářů přijatých dne 8. července 2015[3] vyslovil pro to, aby zprávy o jednotlivých zemích byly zcela veřejné; vzhledem k tomu, že Evropská komise uspořádala k tomuto tématu konzultace ve dnech 17. června a 9. září 2015, aby prostudovala různé možnosti pro vypracovávání zpráv o jednotlivých zemích[4]; vzhledem k tomu, že 88 % respondentů dané konzultace uvedlo, že podporují, aby údaje týkající se daní byly podniky zveřejňovány;

ii)  vzhledem k tomu, že provádění agresivního daňového plánování je neslučitelné se společenskou odpovědností podniků; vzhledem k tomu, že některé společnosti v Unii již na své důsledné dodržování daňových předpisů začaly poukazovat tím, že si zažádaly o osvědčení „férového plátce daně“ nebo tím, že na to, že jsou držiteli tohoto osvědčení, upozorňují, a vzhledem k tomu, že taková opatření mohou mít silný odstrašující dopad a mohou s ohledem na riziko poškození pověsti v případě nedodržování předpisů docílit změny v chování, a že taková osvědčení by měla být vydávána na základě společných evropských kritérií;

iii) vzhledem k tomu, že vyšší transparentnosti by se dosáhlo, pokud by se členské státy vzájemně informovaly o jakékoli nové formě příspěvků, úlev, výjimek, pobídek či jiných opatření, jež by mohla mít podstatný dopad na jejich efektivní daňovou sazbu, a pokud by o tom informovaly Komisi; vzhledem k tomu, že toto předávání informací by členským státům pomohlo k odhalování škodlivých daňových postupů;

iv)  vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že Rada se nedávno dohodla na změně směrnice 2011/16/EU, pokud jde o automatickou výměnu informací o daňových rozhodnutích, přetrvává nebezpečí, že členské státy spolu nebudou dostatečně komunikovat o možném dopadu, který by mohla mít jejich daňová ujednání s některými společnostmi na výběr daní v jiných členských státech; vzhledem k tomu, že vnitrostátní daňové orgány by se měly automaticky informovat o všech daňových rozhodnutích ihned poté, co byla vydána; vzhledem k tomu, že Komise by měla mít přístup k daňovým rozhodnutím prostřednictvím bezpečného centrálního rejstříku; vzhledem k tomu, že daňová rozhodnutí, která přijímají daňové orgány, by měla podléhat větší transparentnosti s tím, že důvěrné informace a citlivé obchodní informací budou zachovávány v tajnosti;

v)  vzhledem k tomu, že ke skrývání transakcí před daňovými orgány se údajně používají bezcelní zóny;

vi)  vzhledem k tomu, že pokrok v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování lze sledovat pouze harmonizovanou metodikou pro odhad výše schodků v přímých a nepřímých daních ve všech členských státech a v Unii jako celku; vzhledem k tomu, že odhad daňového schodku by měl představovat jen počátek poskytování dalších informací o daňových záležitostech;

vii) vzhledem k tomu, že stávající celounijní právní rámec zřízený na ochranu informátorů není dostačující a že mezi způsoby, jakými různé členské státy chrání informátory, existují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že pokud taková ochrana chybí, budou se zaměstnanci, kteří mají informace zásadního významu, samozřejmě zdráhat je poskytovat, takže tyto informace nebudou k dispozici; vzhledem k tomu, že jelikož informátoři pomohli obrátit pozornost veřejnosti k otázkám nespravedlivého zdaňování, členské státy by měly zvážit zavedení opatření na ochranu jejich působení; vzhledem k tomu, že by proto bylo vhodné zajistit v celé Unii ochranu informátorům, kteří své podezření ohledně nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti oznámí vnitrostátním nebo evropským orgánům, nebo kteří v případech dlouhodobě neřešených nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti, jež by mohly poškozovat veřejné zájmy, informují veřejnost jako celek; vzhledem k tomu, že tato ochrana by měla být v souladu s celkovým právním systémem; vzhledem k tomu, že tato ochrana měla by být účinná proti bezdůvodnému trestnímu stíhání, hospodářským sankcím a diskriminaci;

KOORDINACE

AS.  vzhledem k tomu, že pravomoc přijímat právní předpisy v oblasti zdanění právnických osob mají členské státy, ovšem velká většina problémů spojených s agresivním daňovým plánováním je nadnárodního charakteru; vzhledem k tomu, že jediným proveditelným způsobem, jak řešit problémy oslabování daňové základny a přesouvání zisků a agresivního daňového plánování, je zvýšení koordinace mezi vnitrostátními daňovými politikami;

i)  vzhledem k tomu, že zavedení povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB) by představovalo velký pokrok na cestě k vyřešení potíží spjatých s agresivním daňovým plánováním v rámci Unie a mělo by být naléhavě přijato; vzhledem k tomu, že konečným cílem je zavést povinně uplatňovaný konsolidovaný společný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), který by se případně dočasně nevztahoval na MSP, které nejsou nadnárodními společnostmi, a na společnosti bez žádné přeshraniční činnosti, přičemž tento systém by vycházel z metody rozdělení zisku podle zvláštního vzorce založeného na kombinaci objektivních proměnných hodnot; vzhledem k tomu, že než bude zcela zaveden CCCTB, zvažuje Komise uplatňování dočasných opatření, kterými by omezovala příležitosti k přesouvání zisků; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby tato opatření, a to i započítávání přeshraničních ztrát, nezvyšovala riziko oslabování daňové základny a přesouvání zisků; vzhledem k tomu, že tato opatření nejsou dokonalou náhradou konsolidace a bude určitou dobu trvat, než se tento režim stane plně funkčním;

ii)  vzhledem k tomu, že navzdory činnosti skupiny pro kodex chování věnované škodlivému zdaňování právnických osob, postupy spojené s agresivním daňovým plánováním v Unii neustále přetrvávají; vzhledem k tomu, že minulé snahy posílit řízení a mandát skupiny a přizpůsobit a rozšířit pracovní metody a kritéria stanovené v kodexu s cílem bojovat proti novým formám škodlivých daňových praktik v rámci stávajícího ekonomického prostředí nebyly úspěšné; vzhledem k tomu, že činnost skupiny je charakterizována všeobecnou absencí transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že efektivitu a fungování této skupiny je třeba radikálně změnit, zlepšit a zprůhlednit, a to zejména na základě výročních zpráv a zápisů z jednání, v nichž budou uvedeny i postoje členských států; vzhledem k tomu, že skupina by měla být schopna zaujímat stanoviska k otázkám souvisejícím s daňovými politikami více než jednoho členského státu, aniž by malé menšiny členských států mohly doporučení blokovat

iii) vzhledem k tomu, že zdanění právnických osob v Unii by obecně mělo fungovat na tom principu, že daně se odvádí v zemích, v nichž podnik skutečně vyvíjí svou ekonomickou činnost a v nichž vznikají ekonomické hodnoty; vzhledem k tomu, že by měla být formulována kritéria, na jejichž základě by bylo zajištěno respektování tohoto principu; vzhledem k tomu, že i v případech jakéhokoli využívání příjmů z patentů či jiných preferenčních daňových režimů je třeba podle kritérii vymezených v 5. zásadě akčního plánu OECD týkajícího se problematiky oslabování daňové základny a přesouvání zisku zajistit, aby se daně platily tam, kde vzniká hodnota, přičemž je třeba stanovit jednotné evropské definice pro to, co lze považovat za podporu výzkumu a vývoje a co nikoli, a navrhnout harmonizaci používání zvláštních daňových režimů pro příjmy z duševního vlastnictví a inovací, jejíž součástí by bylo uspíšení zrušení starého režimu ke dni 30. června 2017;

iv)  vzhledem k tomu, že některé členské státy jednostranně zavedly předpisy pro ovládané zahraniční společnosti, aby zajistily skutečné zdanění zisků přesunutých do zemí s nízkými daněmi, případně do zemí, kde se neodvádí žádné daně vzhledem k tomu, že tyto předpisy je třeba koordinovat, a předejít tak tomu, že by různorodé vnitrostátní předpisy platné v Unii pro ovládané zahraniční společnosti narušovaly fungování vnitřního trhu;

v)  vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011[5] reguluje spolupráci členských států v oblasti daňových kontrol a auditů a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi daňovými orgány; vzhledem k tomu, že nástroje zavedené touto směrnicí nejsou nicméně dostatečně účinné a že rozdílné vnitrostátní přístupy k auditorským společnostem jsou v kontrastu s vysoce propracovanými metodami daňového plánování některých podniků;

vi)  vzhledem k tomu, že automatická výměna informací obecně a výměna informací o daňových rozhodnutích obzvláště budou účinné pouze v případě, že bude zřízen systém společného evropského daňového identifikačního čísla; vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit, zda by nebylo vhodné zřídit společný evropský rejstřík firem;

vii) vzhledem k tomu, že Komise rozhodla, že bude prodloužen mandát platformy pro řádnou daňovou správu, který měl vypršet roku 2016, a že bude rozšířeno pole působnosti této platformy a že její pracovní metody budou zdokonaleny; vzhledem k tomu, že tato platforma by mohla přispět k plnění nového akčního plánu, totiž k posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, ke snazšímu vedení rozhovorů o daňových rozhodnutích členských států ve světle návrhu na nová pravidla pro výměnu informací a k získání zpětné vazby ohledně nových iniciativ v boji proti vyhýbání se daním; vzhledem k tomu, že Komise musí platformu pro řádnou daňovou správu více propagovat, rozšířit počet jejích členů a zvýšit její účinnost;

viii) vzhledem k tomu, že Komise by měla analyzovat fiskální dopad reforem na daňovou správu a požadovat jejich provádění v rámci procesu evropského semestru a posílit kapacitu orgánů daňové správy na vnitrostátní i evropské úrovni, pokud jde o účinnější výběr daní, a umožnit jim tak účinné vykonávání jejich úlohy, což podpoří pozitivní dopad, který účinný výběr daní a účinná opatření v boji proti daňovým podvodům a únikům mají na daňové příjmy členských států;

KONVERGENCE

AT.  vzhledem k tomu, že lepší koordinace sama o sobě nevyřeší základní problémy vyplývající ze skutečnosti, že v různých členských státech existují různé předpisy upravující zdanění právnických společností; vzhledem k tomu, že v celkové reakci na agresivní daňové plánování musí být částečně zahrnuto i sbližování určitého počtu vnitrostátních postupů v daňové oblasti; vzhledem k tomu, že toho lze docílit i tak, že bude současně stále zachována svrchovanost členských států, pokud jde o ostatní prvky jejich systémů zdaňování právnických osob;

i)  vzhledem k tomu, že postupy agresivního daňového plánování mohou být někdy dány kumulativními výhodami vyplývajícími ze smluv o dvojím zdanění, které mezi sebou uzavírají různé členské státy a jež pak paradoxně ovšem vedou ke dvojímu nezdanění; vzhledem k tomu, že šířící se smlouvy o dvojím zdanění uzavírané jednotlivými členskými státy se třetími zeměmi mohou vést k možnosti najít nové mezery; vzhledem k tomu, že v souladu s bodem 15 projektu organizace OECD / skupiny G20 týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků je zapotřebí vyvinout mnohostranný nástroj k úpravě dvoustranných smluv v oblasti zdaňování; vzhledem k tomu, že Komise by měla být pověřena vyjednáváním daňových dohod se třetími zeměmi jménem Unie a tento postup by měl nahradit stávající praxi dvoustranných jednání, která nepřinášejí optimální výsledky; vzhledem k tomu, že Komise by měla zajistit, aby tyto dohody obsahovaly ustanovení o vzájemnosti a zakazovaly jakýkoli nepříznivý dopad na občany Unie a na podniky, zejména na malé a střední podniky, vyplývající z uplatňování právních předpisů třetí země v rámci jurisdikce Unie a jejích členských států.

ii)  vzhledem k tomu, že Unie by měla mít svou aktualizovanou definici „daňových rájů“;

iii) vzhledem k tomu, že Unie by měla zavést protiopatření proti podnikům, které takové daňové ráje využívají; vzhledem k tomu, že Evropský parlament již tyto kroky požadoval ve své zprávě o výroční zprávě o daních na rok 2014[6], v níž žádal přísné tresty, „a to tím, že se podnikům podílejícím se na podvodech nebo podnikům se sídlem v daňových rájích nebo zemích narušujících hospodářskou soutěž výhodnými daňovými podmínkami nebudou poskytovat finanční příspěvky z Unie a nebude jim ani umožněn přístup ke státní podpoře a veřejným zakázkám; naléhavě žádá členské státy, aby stáhly veškerou veřejnou podporu poskytovanou podnikům, které jsou zapojeny do porušování daňových předpisů Unie“; vzhledem k tomu, že by se vůči členským státům měla uplatnit protiopatření, pokud by odmítly změnit své škodlivé preferenční daňové režimy, které znemožňují zavést rovné podmínky v celé Unii;

iv)  vzhledem k tomu, že má-li být zaručeno, že ke zdanění dochází v místě, kde probíhá hospodářská činnost a kde se vytváří ekonomická hodnota, pak je nutné formulovat novou a závaznou definici „stálé provozovny“; vzhledem k tomu, že tuto definici by mělo doprovázet minimum závazných kritérií, která by určovala, zda má daná hospodářská činnost dostatečnou faktickou podstatu, aby mohla být v určitém členském státě zdaněna, čímž by se zabránilo problému „prázdných společností“, a to zejména s ohledem na výzvy související s digitální ekonomikou;

v)  vzhledem k tomu, že probíhající vyšetřování případů údajného porušení pravidel Unie pro státní podporu poukázala na neblahý nedostatek transparentnosti, pokud jde o způsob jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že pokud by Komise měla v úmyslu napravit tuto situaci, měla by vydat závazné pokyny pro státní podporu, v nichž by objasnila, jak bude určovat případy státní pomoci v oblasti daní, čímž by poskytla větší právní jistotu jak podnikům, tak členským státům; vzhledem k tomu, že v rámci modernizace režimů státní podpory by Komise měla zajistit následné účinné kontroly zákonnosti udělovaných státních podpor;

vi)  vzhledem k tomu, že nezamýšleným důsledkem směrnice Rady 2003/49/ES[7] je skutečnost, že při vyplácení přeshraničních úroků a úhrad licenčních poplatků je možné se vyhnout zdanění (případně jsou zdaněny velmi nízkou sazbou); vzhledem k tomu, že do této směrnice a do směrnice Rady 2005/19/ES[8] i do dalších příslušných právních předpisů Unie by měla být zapracována pravidla zabraňující jejich zneužívání;

vii)  vzhledem k tomu, že celounijní srážková daň nebo opatření podobného účinku by zajistily, že všechny zisky generované uvnitř Unie, které ji mají opustit, byly v Unii, než překročí její hranice, alespoň jednou zdaněny;

(viii)  vzhledem k tomu, že stávající rámec Unie pro řešení sporů členských států ohledně dvojího zdanění není účinný a že by mu prospěla jasnější pravidla a kratší lhůty, přičemž lze rozvíjet režimy, které jsou již zavedeny;

ix)  vzhledem k tomu, že daňoví poradci hrají klíčovou roli při zprostředkování agresivního daňového plánování, neboť společnostem pomáhají zřizovat složité právní konstrukce, aby využily nesouladu a nedostatků, které vznikají v důsledku rozdílných daňových systémů; vzhledem k tomu, že zásadní přezkum režimu daně z příjmů právnických osob nelze provést bez rozboru postupů těchto poradenských společností; vzhledem k tomu, že takové šetření se musí zaměřit i na posouzení střetu zájmů, který je pro tyto společnosti charakteristický, neboť tyto společnosti poskytují vnitrostátním vládám poradenství o ustavení daňových systémů a zároveň radí podnikům, jak nejlépe v rámci těchto systémů optimalizovat jejich daňové povinnosti;

AU.  vzhledem k tomu, že celkovou účinnost výběru daní, představy o spravedlnosti daňového systému a důvěryhodnost vnitrostátních daňových úřadů neochromují pouze postupy spojené s agresivním daňovým plánováním a s oslabováním daňové základny a přesouváním zisků; vzhledem k tomu, že Unie a členské státy by měly rovněž přijmout obdobně rázná opatření k řešení problémů daňových úniků a podvodů, k nimž dochází při zdaňování právnických i fyzických osob, a problémů spjatých s výběrem jiných daní než se zdaňováním právnických osob, zejména s výběrem DPH; vzhledem k tomu, že právě tyto další aspekty výběru daní a daňové správy jsou ve značné míře příčinou stávajícího daňového deficitu;

AV.  vzhledem k tomu, že Komise by měla proto také zvážit, jak se postaví k těmto obecnějším otázkám, zejména pokud jde o prosazování pravidel v oblasti DPH v členských státech a jejich prosazování v přeshraničních případech a neúčinnost, kterou provází výběr DPH, (která je v některých členských státech hlavním zdrojem státních příjmů), praktiky používané za účelem obcházení placení DPH a nepříznivé dopady některých daňových amnestií či netransparentních systémů „promíjení daní“; vzhledem k tomu, že všechna taková nová opatření by měla brát v potaz rovnováhu mezi náklady a přínosy;

1.  žádá Komisi, aby do června 2016 předložila Parlamentu přinejmenším jeden legislativní návrh, který se bude zakládat na podrobných doporučení uvedených v příloze k tomuto dokumentu;

2.  potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity;

3.  domnívá se, že finanční dopady požadovaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a parlamentům a vládám členských států.

PŘÍLOHA: PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

A. Transparentnost

Doporučení A1. Povinné podávání veřejně přístupných zpráv nadnárodními společnostmi ve všech odvětvích o činnosti v jednotlivých zemích

Evropský parlament opět vyzývá Evropskou komisi k přijetí veškerých opatření potřebných k tomu, aby do konce prvního čtvrtletí roku 2016 zavedla povinnost všech nadnárodních společností ve všech odvětvích podávat komplexní veřejně přístupné zprávy o své činnosti v jednotlivých zemích.

•  Tento návrh by měl být vypracován na základě požadavků, které předložila organizace OECD ve svém vzoru pro podávání zpráv o jednotlivých zemích zveřejněném v září 2014 (bod 13 projektu OECD/G20 týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků).

•  Při vypracovávání tohoto návrhu by Komise měla rovněž zohlednit:

o  výsledky konzultací týkajících se podávání zpráv o jednotlivých zemích, které Komise vedla od 17. června do 9. září 2015 a při nichž zkoumala různé možnosti případného uplatňování tohoto podávání zpráv v Unii;

o  návrhy na podávání zcela veřejných zpráv o jednotlivých zemích uvedené v revidované směrnici o právech akcionářů, o nichž Evropský parlament hlasoval dne 8. července 2015[9], a výsledek probíhajících třístranných jednání o této směrnici.

Doporučení A2. Nové osvědčení „férového plátce daně“ (Fair Tax Payer) pro společnosti uplatňující náležité daňové praktiky

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrh na zavedení dobrovolného osvědčení evropského „férového plátce daně“.

•  Součástí tohoto návrhu by měl být evropský rámec kritérií způsobilosti, podle nichž by toto osvědčení mohly udělovat vnitrostátní subjekty.

•  V tomto rámci kritérií způsobilosti by mělo být jasně stanoveno, že osvědčení „férového plátce daně“ se uděluje pouze společnostem, jejichž postupy jdou až nad rámec litery právních předpisů Unie a vnitrostátních zákonů.

•  Toto osvědčení „férového plátce daně“ by mělo společnosti motivovat k tomu, aby učinily placení svého spravedlivého dílu daní neoddělitelnou součástí své podnikové politiky sociální odpovědnosti a aby ve své výroční zprávě informovaly o svém postoji k daňovým záležitostem.

Doporučení A3. Povinné oznamování nových daňových opatření

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrh nového mechanismu, který by členským státům ukládal povinnost informovat neprodleně ostatní členské státy a Komisi, pokud mají v úmyslu zavést novou formu příspěvků, úlev, výjimek, pobídek či jiných opatření, jež by mohla mít podstatný dopad na efektivní daňovou sazbu v tomto členském státě nebo na daňový základ v jiném členském státě.

•  S cílem podporovat činnost Skupiny pro kodex chování zaměřenou na zjišťování škodlivých daňových praktik by tato oznámení podávaná členskými státy měla obsahovat analýzy vedlejších účinků podstatného dopadu nových daňových opatření na jiné členské státy a rozvojové země.

•  Tato nová daňová opatření by rovněž měla být součástí procesu evropského semestru a měly by být doporučeny následné kroky.

•  Evropský parlament by měl být pravidelně informován o těchto oznámeních a Evropskou komisí provedeném posouzení.

•  Měly by být zavedeny sankce, které by se uplatňovaly vůči členským státům, které nesplní tyto požadavky na podávání informací.

•  Komise by měla rovněž zvážit, zda by bylo vhodné uložit daňovým poradenským firmám povinnost, aby vnitrostátní daňové orgány informovaly, jestliže vytvoří a začnou propagovat určité daňové režimy, které mají společnostem pomoci snížit jejich celkovou daňovou povinnost, k čemuž v současnosti dochází v několika členských státech. Komise by měla rovněž zvážit, zda by výměna těchto informací mezi členskými státy prostřednictvím Skupiny pro kodex chování představovala účinný nástroj ke zlepšení v oblasti zdaňování fyzických osob v Unii.

Doporučení A4. Rozšíření automatické výměny informací o daňových rozhodnutích na všechna daňová rozhodnutí a jejich částečné zveřejňování

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby doplnila směrnici 2011/16/EU, která obsahuje prvky automatické výměny informací o daňových rozhodnutích, tak, aby:

•  se automatická výměna informací týkala nejen informací o přeshraničních daňových rozhodnutích, ale i všech daňových rozhodnutí v oblasti daní právnických osob; poskytované informace musí být srozumitelné a ve vzájemně dohodnutém formátu, aby se zajistilo, že je daňové orgány v příslušných zemích budou moci účinně používat;

•  se výrazným způsobem zvýšila transparentnost daňových rozhodnutí na úrovni Unie s náležitým ohledem na důvěrnost firemních informací a obchodních tajemství a s přihlédnutím ke stávajícím osvědčeným postupům používaným v některých členských státech, a to každoročním zveřejňováním zprávy, která by shrnula nejdůležitější případy z nově vytvořeného bezpečného centrálního rejstříku, v němž Komise eviduje daňová rozhodnutí a předběžné režimy převodních cen;

•  informace obsažené ve zprávě byly předkládány v dohodnuté, standardizované podobě, aby je mohla veřejnost účinně používat;

•  se zajistilo, že Komise bude hrát plnohodnotnou a smysluplnou úlohu při povinné výměně informací o daňových rozhodnutích, a to vytvořením bezpečného centrálního rejstříku, který bude přístupný členským státům a Komisi a bude obsahovat informace o všech daňových rozhodnutích přijatých v Unii;

•  se zajistilo, že budou na členské státy, které se neúčastní automatické výměny informací o daňových rozhodnutích tak, jak by měly, uvaleny odpovídající sankce.

Doporučení A5. Transparentnost bezcelních zón

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

•  stanovilo maximální časové rozmezí, během nějž lze v bezcelních zónách prodávat zboží, na něž se nevztahuje clo, spotřební daň a daň z přidané hodnoty;

•  orgány bezcelních zón zavazovaly k tomu, aby bezodkladně informovaly daňové orgány příslušných členských států a třetích zemí o veškerých transakcích provedených jejich daňovými rezidenty v prostoru bezcelních zón.

Doporučení A6. Odhad Komise ohledně deficitu daní právnických osob

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby:

•  na základě osvědčených postupů používaných v současné době členskými státy vytvořila harmonizovanou metodiku, která by měla být zveřejněna, pro odhad deficitu přímých a nepřímých daní – tj. rozdílu mezi výší dlužných a výší zaplacených daní právnických osob – ve všech členských státech;

•  spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit, aby byly k analýze prováděné za použití této metodiky poskytnuty všechny potřebné údaje, tak aby její výsledky byly co možná nejpřesnější;

•  používala schválenou metodiku a všechny potřebné údaje k tomu, aby vypracovala a dvakrát ročně zveřejnila odhad deficitu přímých i nepřímých daní právnických osob v celé Unii.

Doporučení A7. Ochrana oznamovatelů

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem:

•  chránit oznamovatele, kteří jednají výhradně ve veřejném zájmu (a ne zároveň z finančních či jiných osobních důvodů) ve snaze poukázat na nekalosti, porušování předpisů, podvody a nezákonnou činnost v souvislosti se zdaňováním právnických osob v kterémkoli členském státě Evropské unie; tito oznamovatelé by měli být chráněni za předpokladu, že své podezření ohledně nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti oznámí příslušnému orgánu; ochrana by jim však měla příslušet také v případě, že informují veřejnost jako celek o svém znepokojení ohledně dlouhodobě neřešených nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti v souvislosti se zdaňováním právnických osob, které by mohly poškozovat veřejné zájmy;

•  zajistit, aby byla v Evropské unii zachována svoboda projevu a informací;

•  tato ochrana by měla být v souladu s celkovým právním systémem a měla by být účinná proti bezdůvodnému trestnímu stíhání, hospodářským sankcím a diskriminaci;

•  základem pro tento legislativní návrh by mělo být nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014; návrh by měl rovněž zohlednit veškeré právní předpisy Unie v této oblasti, které budou v budoucnu přijaty;

•  tento legislativní návrh by mohl rovněž zohledňovat doporučení Rady Evropy CM/Rec(2014)7[10] o ochraně oznamovatelů, a zejména definici oznamovatele, který je definován jako „jakákoli osoba, jež oznamuje nebo zveřejňuje informace o ohrožení nebo porušování veřejného zájmu, ke kterým získala přístup při výkonu práce pro zaměstnavatele v soukromém nebo veřejném sektoru“.

B. Koordinace

Doporučení B1. Zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrh zavádějící společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob:

V první řadě by se měl v Unii (do června 2016) zavést povinně uplatňovaný společný základ daně z příjmů právnických osob (CCTB), jenž by se dočasně nemusel vztahovat na malé a střední podniky, které nejsou nadnárodními společnostmi, a na firmy bez přeshraniční činnosti; pro společnosti působící v několika členských státech by tak pro výpočet jejich zdanitelných příjmů existoval pouze jeden soubor pravidel.

V druhé řadě je třeba co nejrychleji a jednoznačně ne později než na konci roku 2017 zavést povinně uplatňovaný konsolidovaný společný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), a to poté, co budou zváženy různé varianty (včetně např. nákladového zohlednění toho, že by se nová ustanovení týkala i malých a středních podniků a firem bez přeshraniční činnosti).

CCCTB by měl vycházet z metody rozdělení zisku podle zvláštního vzorce, která odráží skutečné ekonomické aktivity společností a neznevýhodňuje nepřiměřeně určité členské státy.

Během přechodného období mezi zavedením povinného CCTB a kompletního CCCTB je třeba zavést soubor opatření, kterými by se omezovalo převádění zisků (zejména prostřednictvím stanovování převodních cen) a jejichž součástí by byl alespoň legislativní návrh Unie proti oslabování daňové základny a přesouvání zisků. Tato opatření by neměla zahrnovat dočasný režim započítávání přeshraničních ztrát, pokud Komise nebude moci zajistit, že tento režim bude transparentní a nebude možno jej zneužívat pro účely agresivního daňového plánování.

Komise by měla posoudit, do jaké míry je pro přípravu podkladových účetních dat, která budou pro účely CCCTB použita, nutno vytvořit jednotný soubor obecně přijímaných účetních pravidel.

Veškeré návrhy CCTB nebo kompletního CCCTB by měly obsahovat doložku proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Doporučení B2. Posílení mandátu a zvýšení transparentnosti Skupiny Rady pro kodex chování pro zdaňování podniků

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby přijala návrh, na jehož základě bude Skupina pro kodex chování začleněna do metody Společenství jakožto pracovní skupina Rady za účasti Evropské komise a Evropského parlamentu jakožto pozorovatelů.

•  Skupina pro kodex chování by měla být transparentnější a účinnější a měla by být více vázána se za svou činnost zodpovídat, a to mj. na základě:

o  pravidelného předkládání, aktualizování a zveřejňování svého přehledu o tom, do jaké míry členské státy dodržují doporučení skupiny uvedená v rámci její půlroční zprávy o dosaženém pokroku předkládané ministrům financí;

o  pravidelného předkládání, aktualizování a zveřejňování seznamu škodlivých daňových praktik, který vypracuje vždy jednou za dva roky;

o  pravidelného vypracovávání, předkládání a zveřejňování zápisů ze svých jednání a rovněž vyšší transparentnosti při vypracovávání doporučení, ve kterých budou zejména uvedeny postoje zástupců členských států;

o  jmenování politického předsedy ministry financí;

o  jmenování vysokého představitele a zástupce každým členským státem v zájmu posílení významu tohoto orgánu.

•  Mezi úkoly skupiny by mělo patřit:

o  odhalování škodlivých daňových praktik v Unii;

o  navrhování opatření a harmonogramů pro odstranění škodlivých daňových praktik a monitorování výsledků navržených doporučení/opatření;

o  přezkoumávání zpráv o vedlejších účincích nových daňových opatření přijatých členskými státy na základě výše uvedených postupů a posuzování nutnosti případného zásahu;

o  navrhování dalších iniciativ zaměřených na daňová opatření v rámci vnější politiky Unie;

o  zkvalitňování donucovacích mechanismů používaných při zásahu proti praktikám umožňujícím agresivní daňové plánování.

Doporučení B3. Zvláštní režimy pro zdaňování příjmů z práv duševního vlastnictví („patent boxes“) a další preferenční režimy: spojení preferenčních režimů s generováním hodnoty

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby i nadále poskytovala členským státům pokyny ohledně způsobů, jak uplatňovat režimy pro zdaňování příjmů z práv duševního vlastnictví v souladu s pozměněným přístupem založeným na kauzálním nexu, aby se zajistilo, že nebudou škodlivé.

•  Tyto pokyny by měly jasně stanovovat, že preferenční režimy, jako jsou například režimy typu „patent box“, se musí zakládat na pozměněném přístupu založeném na kauzálním nexu, jak je definováno v bodu 5 projektu OECD týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků, což znamená, že musí existovat přímá spojitost mezi daňovými výhodami a činnostmi základního výzkumu a vývoje.

•  Rozsáhlé preferenční režimy pro zdaňování příjmů z práv duševního vlastnictví, které nemají žádnou spojitost s geografickým původem a „stářím“ příslušného know-how, je třeba považovat za škodlivé praktiky.

•  Pokud do 12 měsíců nebudou členské státy tento přístup důsledně uplatňovat, měla by Komise předložit legislativní návrh závazného opatření.

•  Komise by měla předložit návrhy společných evropských norem a definic týkajících se toho, co lze považovat za podporu výzkumu a vývoje a co nikoli, a návrh harmonizace používání zvláštních daňových režimů pro příjmy z duševního vlastnictví a inovací, jehož součástí by bylo uspíšení zrušení starého režimu ke dni 30. června 2017 v důsledku zkrácení lhůt platnosti.

Doporučení B4. Ovládané zahraniční společnosti

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

•  zavedl koordinovaný rámec Unie pro pravidla pro ovládané společnosti, aby se zajistilo, že zisky uložené v zemích, v nichž se platí nízké či žádné daně, budou řádně zdaněny, a aby se zamezilo tomu, že různorodé předpisy, které v jednotlivých členských státech Unie pro ovládané zahraniční společnosti platí, budou narušovat fungování vnitřního trhu. Tento rámec by měl zajistit plné využití právních předpisů upravujících ovládané společnosti mimo situace zcela uměle vytvořených opatření. To nebrání jednotlivým členským státům v zavedení přísnějších pravidel.

Doporučení B5. Zlepšení koordinace členských států v oblasti daňových kontrol

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, kterým by se měnila směrnice 2011/16/EU s cílem:

•  zajistit větší efektivitu simultánních daňových auditů a kontrol v případě, že se dva nebo více vnitrostátních daňových orgánů rozhodne provést kontrolu jednoho či více subjektů se společnými či vzájemně se doplňujícími zájmy;

•  zajistit, že v mateřské společnosti a jejích dceřiných společnostech se sídlem v Unii budou prováděny audity příslušnými daňovými orgány ve stejném časovém období pod vedením daňových orgánů země, v nichž sídlí mateřská společnost, čímž bude dosaženo účinné výměny informací mezi daňovými orgány. Součástí tohoto návrhu by měla být následující ustanovení:

o  daňové úřady by si měly pravidelně vyměňovat informace o svých šetřeních s cílem zajistit, aby skupiny nevyužívaly možnosti ustanovení rozdílných daňových systémů jednotlivých států v rámci jejich kombinace obcházet;

o  lhůty pro výměnu informací o probíhajících auditech by se měly omezovat na minimum;

o  daňové úřady, do jejichž působnosti společnost spadá, by měly o výsledcích daňové kontroly systematicky informovat daňové úřady příslušné pro ostatní subjekty téže skupiny;

o  dříve než budou informovány ostatní dotčené daňové orgány, nemělo by být přijímáno žádné rozhodnutí o výsledku daňové kontroly provedené daňovým orgánem.

Doporučení B6. Zavedení společného evropského daňového identifikačního čísla

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh na zavedení evropského daňového identifikačního čísla (DIČ).

•  Návrh by měl vycházet z konceptu evropského DIČ, který byl představen v akčním plánu Komise pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (bod 22)[11], a ze závěrů následných konzultací, které proběhly v roce 2013[12].

C. Konvergence

Doporučení C1. Nový přístup k mezinárodním daňovým dohodám

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by mohla Unie vystupovat jako jednotný subjekt v souvislosti s mezinárodními daňovými dohodami.

•  Komise by měla být pověřena vyjednáváním daňových dohod se třetími zeměmi jménem Unie a tento postup by měl nahradit stávající praxi dvoustranných jednání, která nepřinášejí optimální výsledky, zejména pro rozvojové země.

•  Komise musí zajistit, aby tyto dohody obsahovaly ustanovení o vzájemnosti a zakazovaly jakýkoli nepříznivý dopad na občany Unie a na podniky, zejména na malé a střední podniky, vyplývající z uplatňování právních předpisů třetí země v rámci jurisdikce Unie a jejích členských států.

•  Měla by být zavedena jednotná mnohostranná dohoda Unie o daních, která nahradí velké množství dvoustranných dohod, které mezi sebou uzavřely členské státy navzájem a se třetími zeměmi.

•  Veškeré nové mezinárodní obchodní dohody uzavřené Unií by měly obsahovat doložku o řádné správě daní.

•  Ve všech mezinárodních daňových dohodách bude stanoven mechanismus pro prosazování pravidel.

Doporučení C2. Vypracování jednotné a přísné definice „daňových rájů“

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby mj. ve spolupráci s OECD a OSN předložila návrh, na jehož základě by se určila přísná kritéria pro vymezení „daňových rájů“.

•  Tato kritéria by se měla zakládat na komplexních, transparentních, solidních, objektivně ověřitelných a obecně přijímaných ukazatelích a měla by dále rozvíjet zásady řádné správy vymezené Komisí v jejím sdělení z roku 2009 „Podpora řádné správy v daňové oblasti“[13], výměnu informací a spolupráci v oblasti administrativy, spravedlivou soutěž v oblasti daní a transparentnost.

•  Tato kritéria by měla zahrnovat takové aspekty a záležitosti, jako jsou bankovní tajemství, záznamy o vlastnících společností, svěřenecké fondy a nadace, zveřejňování účtů společností, schopnost výměny informací, efektivita daňové správy, podpora vyhýbání se daňovým povinnostem, existence škodlivých právních nástrojů, prevence praní špinavých peněz, automatický charakter výměny informací, existence dvoustranných dohod, transparentnost mezinárodních závazků a soudní spolupráce.

•  Na základě těchto kritérií by Komise měla předložit revidovaný seznam daňových rájů, který by nahradil její provizorní seznam z června 2015.

•  Seznam daňových rájů by měl být propojen s příslušnou daňovou legislativou jakožto referenční dokument pro další politiky a právní předpisy.

•  Komise by měla tento seznam přezkoumávat alespoň dvakrát ročně nebo na základě odůvodněné žádosti příslušných orgánů země, která je na seznamu uvedena.

Doporučení C3. Opatření namířená proti společnostem, které daňové ráje využívají

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla soubor protiopatření, která by Unie a členské státy jakožto akcionáři a finanční zajišťovatelé veřejných orgánů, bank a finančních programů měly uplatňovat proti společnostem, které využívají daňových rájů v rámci svého agresivního daňového plánování a nedodržují tak unijní normy pro řádnou daňovou správu.

•  Tato protiopatření by měla zahrnovat:

o  zákaz přístupu ke státním dotacím či účasti na veřejných zakázkách na úrovní Unie a členských států;

o  zákaz přístupu k určitým unijním fondům.

•  Toho by se mělo dosáhnout mj.:

o  změnou statutu Evropské investiční banky (protokol č. 5 připojený ke Smlouvám), na jejímž základě by se zajišťovalo, že konečnými příjemci ani finančními zprostředkovateli finančních prostředků z fondů EIB nesmí být subjekty využívající daňových rájů či škodlivých daňových praktik[14]

o  změnou nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), na jejímž základě by se inkriminovaným subjektům znemožnil i přístup k fondům EFSI[15]

o  změnou společné zemědělské politiky (SZP), na jejímž základě by se inkriminovaným subjektům znemožnil i přístup k finančním prostředkům poskytovaným v rámci SZP

o  pokračováním procesu modernizace státních dotací, aby se zajistilo, že inkriminovaným subjektům bude zamezen přístup k veškeré státní podpoře[16]

o  změnou nařízení o společných ustanoveních, na jejímž základě by se zajistilo, že se k inkriminovaným subjektům nebudou moci dostat žádné finanční prostředky z pěti evropských strukturálních a investičních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu)[17]

o  změnou Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby se zajistilo, že se k inkriminovaným subjektům nebudou moci dostat žádné finanční prostředky z EBRD[18]

o  zákazem uzavírat obchodní dohody Unie se zeměmi uvedenými na seznamu daňových rájů.

Komise přezkoumá, zda lze pozastavit či ukončit platnost stávajících obchodních dohod se zeměmi považovanými za daňové ráje.

Doporučení C4. Stálá provozovna

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

•  definice „stálé provozovny“ upravila tak, aby se společnostem znemožnilo uměle obcházet daňové povinnosti v členských státech, v nichž vyvíjejí hospodářskou činnost; tato definice by se měla vztahovat i na situaci, kdy je za sídlo společností zabývajících se plně odhmotněnými digitálními činnostmi považován členský stát, v jehož ekonomice si tyto společnosti zachovávají výraznou digitální působnost;

•  zavedla unijní definice minimální „ekonomické podstaty“, která by zahrnovala rovněž digitální hospodářství, aby se zajistilo, že společnosti vytvářejí faktickou hodnotu a přispívají k hospodářství členského státu, v němž vyvíjejí zdanitelnou činnost.

Dvě výše uvedené definice by přitom měly být součástí opatření, jejichž smyslem bude konkrétně zakázat činnost společností s fiktivním sídlem na bázi P.O. Boxu.

Doporučení C5. Zkvalitnění rámce pro stanovování převodních cen v EU

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

•  na základě zkušeností a analýzy nových zásad OECD pro stanovování převodních cen vypracovaly zvláštní pokyny Unie, podle nichž by se určovalo, jak zásady OECD uplatňovat a jak je interpretovat v kontextu Unie, tak aby:

o  byla zohledněna ekonomická situace na vnitřním trhu;

o  členským státům a společnostem působícím v rámci Unie byly poskytnuty jisté, přehledné a spravedlivé podmínky;

o  se snížilo riziko zneužívání těchto pravidel pro účely přesunu zisků.

Doporučení C6. Hybridní opatření využívající nesouladu v daňových režimech

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se buď:

•  harmonizovalo vnitrostátní vymezení dluhu, vlastního kapitálu, netransparentních a transparentních subjektů, rozdělování aktiv a pasiv stálým provozovnám a rozdělování nákladů a zisků mezi různé entity v rámci téže skupiny, nebo

•  zabránilo dvojímu nezdanění v případě nesouladu.

Doporučení C7. Změna režimu státní podpory v Unii v souvislosti se zdaněním

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby nejpozději do poloviny roku 2017 předložila návrh:

•  závazných pokynů pro poskytování státní podpory, na jejichž základě by bylo zřejmé, jak Komise bude určovat případy státní podpory ve formě daňových výhod, čímž se podnikům a členským státům poskytne více právní jistoty, a to s ohledem na skutečnost, že v jiných odvětvích se tyto pokyny velmi osvědčily při eliminaci a prevenci takových vnitrostátních postupů, které jsou v rozporu s právními předpisy Unie o udělování státní podpory; tohoto účinku však lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li tyto pokyny vysoce podrobné a budou-li obsahovat vyčíslené prahové hodnoty;

•  ve kterém by pro lepší orientaci a v zájmu větší právní jistoty společností a členských států veřejně uvedla, které daňové politiky nejsou v souladu s politikou v oblasti státní podpory. Komise za tímto účelem přerozdělí zdroje GŘ pro hospodářskou soutěž, aby mohlo účinně zasahovat ve všech otázkách souvisejících s nezákonnou státní pomocí, včetně selektivních daňových výhod.

Evropský parlament rovněž vyzývá Evropskou komisi, aby v dlouhodobém horizontu posoudila možnost změny stávajících pravidel s cílem zabránit tomu, aby částky získané na základě řízení o porušení pravidel Unie pro udělování státní podpory byly vraceny členskému státu, který nezákonnou daňovou podporu udělil, jak bylo doposud zvykem. Získaná státní podpora by mohla být například přidělena do rozpočtu Unie nebo členským státům, které utrpěly oslabení své daňové základny.

Doporučení C8. Změna směrnice Rady 90/435/ES[19], směrnice 2003/49/ES, směrnice 2005/19/ES a další relevantní legislativy Unie a zavedení obecného pravidla proti zneužívání

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, na jehož základě by se:

•  poté, co bude do směrnice 90/435/ES začleněno obecné pravidlo proti zneužívání, co možná nejrychleji začlenilo toto pravidlo také do směrnice 2003/49/ES, a aby navrhla začlenění tohoto pravidla do směrnice 2005/19/ES a dalších relevantních právních předpisů Unie;

•  toto pravidlo v budoucnosti začleňovalo do veškeré legislativy Unie, která se bude týkat daňových záležitostí nebo bude mít daňový dopad;

•  ze směrnice 2003/49/ES (kromě toho, že do ní bude začleněno obecné pravidlo proti zneužívání) vypustilo ustanovení, podle nějž mají členské státy zvýhodňovat úroky a licenční poplatky, pokud k účinnému zdanění nedochází na jiném místě Unie;

•  do směrnice 2005/19/ES vedle obecného pravidla proti zneužívání začlenila dodatečná ustanovení zavazující k transparentnosti, přičemž v případě, že se prokáže, že tyto změny nejsou pro prevenci agresivního daňového plánování dostačující, by se do ní mělo začlenit i ustanovení o minimální dani jakožto požadavek pro využívání „daňových výhod“ (např. nezdaňování dividend) či jiná opatření podobného účinku.

Doporučení C9. Zkvalitnění mechanismů pro řešení přeshraničních daňových sporů

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby do léta 2016 předložila návrh, na jehož základě by se:

•  zkvalitnily současné mechanismy pro řešení přeshraničních daňových sporů v Unii, přičemž pozornost by se nevěnovala pouze případům dvojího zdanění, ale také dvojího nezdanění; cílem je vypracovat koordinovaný přístup Unie k řešení sporů, který bude založen na jasnějších pravidlech a přísnějších lhůtách a bude vycházet z již zavedených systémů.

•  Činnost a přijímání rozhodnutí mechanismu pro řešení sporů by měly být transparentní, má-li se snížit nejistota na straně společností ohledně uplatňování daňových právních předpisů.

Doporučení C10. Zavedení srážkové daně nebo opatření s podobným účinkem, které by zabránily tomu, aby z Unie plynuly nezdaněné zisky

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby do léta 2016 předložila návrh na zavedení srážkové daně nebo opatření s podobným účinkem, kterým by zajistila, aby všechny zisky, které vznikly v Unii a které z ní odcházejí, byly předtím, než opustí hranice Unie, v Unii skutečně zdaněny.

D. Další opatření

Doporučení D1. Dodatečná opatření pro řešení daňového deficitu

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby se kromě agresivního daňového plánování a oslabování daňové základny a přesouvání zisku zaměřila i na další faktory, které prohlubují stávající daňový deficit, a aby v této souvislosti:

•  zkoumala příčiny nízké účinnosti při vybírání daní, a to i DPH;

•  zkoumala příčiny daňové nespravedlnosti či nízké důvěryhodnosti daňových orgánů v oblastech jiných než zdaňování právnických osob;

•  stanovila principy daňových amnestií, včetně okolností, za kterých by byly vhodné a za kterých by byla vhodnější jiná politická řešení, a rovněž požadavek, aby členské státy předem informovaly Komisi o jakékoli nové daňové amnestii s cílem zabránit negativním dopadům těchto politik na vybírání daní v budoucnosti;

•  navrhla minimální míru transparentnosti pro režimy „osvobozování od daní“ a diskreční daňové úlevy, které používají vlády členských států;

•  členským státům ponechala více svobody k tomu, aby dodržování daňových předpisů společnostmi, a zejména případy jejich systematického porušování zohlednily jako jedno z hledisek při zadávání veřejných zakázek;

•  zajistila daňovým orgánům plný a smysluplný přístup k centrálním rejstříkům s informacemi o skutečných vlastnících, ať už jde o společnosti či svěřenecké fondy, a aby zajistila, že tyto rejstříky budou řádně spravovány a ověřovány.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie může Parlament na základě vůle většiny svých členů požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že k provedení Smluv je zapotřebí aktu Unie. Pokud Komise žádný návrh nepředloží, sdělí Evropskému parlamentu své důvody.

Evropský parlament v prosinci 2014 schválil návrh, aby byla vypracována legislativní zpráva z vlastního podnětu o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do daňových politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Evropské unii. Toto rozhodnutí bylo přímým následkem zjištění, která v rámci aféry „Luxleaks“ učinilo konsorcium investigativních novinářů v listopadu 2014. Tehdy vyšlo najevo, že řada nadnárodních společností má s lucemburskými orgány uzavřena tajná ujednání, díky nimž si mohou snižovat své daňové odvody, v některých případech až na téměř 1 procento, ačkoliv v Lucembursku provozují pouze omezenou či neprovozují vůbec žádnou hospodářskou činnost.

Při následných veřejných diskusích, zejména těch, které se pořádaly pod záštitou nově vytvořeného výboru Evropského parlamentu TAXE, se ukázalo, že tyto praktiky agresivního daňového plánování se nepoužívají zdaleka jen v Lucembursku, ale že jsou hojně rozšířeny po celé EU. Fenomén agresivního daňového plánování spočívá ve využívání drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti. Třebaže se nejedná přímo o daňový podvod či vyhýbání se daňovým povinnostem, což jsou nezákonné činnosti spojené s daňovými úniky, v zásadě mají všechny tyto aktivity za cíl snížit daňový základ společností, přičemž dochází k oslabení důvěry ve vlády i tyto společnosti samotné.

Podle studie[20], kterou si nechal vypracovat Evropský parlament, přichází Unie ročně pouze kvůli daňovým únikům umožněných na základě přesouvání zisku o přibližně 50–70 miliard EUR. Tato částka se pak vyšplhá na přibližně 160–190 miliard EUR, pokud se zohlední zvláštní daňová ujednání, nedostatky při výběru daní a další podobné faktory.

Tyto praktiky by měly být nepřijatelné za všech okolností, nicméně v obtížné hospodářské situaci, v níž se Evropa právě nachází, se autoři této zprávy domnívají, že je naprosto nezbytné, aby všichni ekonomičtí aktéři přispívali spravedlivým způsobem. Pokud některé nadnárodní společnosti nepřispívají, vede to k vytvoření nerovných hospodářských podmínek, v nichž mají menší vnitrostátní podniky problém obstát, což je zcela v rozporu s principem jednotného trhu. Další dopady pak pociťují vnitrostátní vlády, které jsou kvůli snižujícím se daňovým příjmům nuceny sáhnout k omezení veřejných služeb, ke zvyšování daní odváděných občany a ke sjednávání dalších půjček.

Zkušenosti z poslední doby ukazují, že členské státy nemohou v boji proti agresivnímu daňovému plánování jednat samostatně. Už sama skutečnost, že Evropská unie má mít jednotný trh, vyžaduje koordinovaný přístup. Autoři této zprávy se domnívají, že aniž by byla narušena zásada svrchovanosti členských států v daňových záležitostech, je třeba přijmout legislativní opatření EU, na jejichž základě by se zvýšila transparentnost, koordinace a konvergence vnitrostátních politik v oblasti daní z příjmů právnických osob.

Tato zpráva obsahuje soubor opatření, která její autoři vyzývají Komisi přijmout ve formě legislativních aktů. Pro přehlednost jsou tato opatření sdružena tematicky do kapitol: i) transparentnost, ii) koordinace a iii) konvergence.

11.11.2015

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Hospodářský a měnový výbor

Zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii

(2015/2010(INL))

Navrhovatel: Massimiliano Salini

(Podnět – článek 46 jednacího řádu)

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy:

1. vítá nedávné iniciativy Komise a vybízí členské státy, aby zintenzivnily boj proti daňovým podvodům a únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, podporovaly jasnější, transparentnější a spravedlivější rozhodnutí o daňovém režimu, bojovaly proti agresivnímu daňovému plánování, bránily dvojímu zdanění a nezdanění a ukončily nespravedlivou a škodlivou vzájemnou daňovou konkurenci;

2.  vyzývá k opětovnému spuštění režimu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a naléhavě žádá o jeho plné uplatňování na základě komplexního posouzení dopadů, při dodržování subsidiarity a za použití řádných nástrojů, které předejdou jeho zneužívání; domnívá se, že tento režim by se měl vyhnout zbytečné administrativní zátěži a nákladům na dodržování předpisů a měl by odstranit mezery v systémech jednotlivých členských států; domnívá se také, že by tento režim měl doplňovat zavedení veřejného a transparentního podávání zpráv po jednotlivých zemích pro nadnárodní společnosti;

3.  připomíná, že navzdory nedávnému vývoji nejsou na úrovni Rady přijímána žádná významná rozhodnutí o zdanění právnických osob, a domnívá se, že režim společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob je významným krokem směrem k další integraci Unie;

4.  oceňuje přístup Komise, která předložila nejprve společný základ daně z příjmů právnických osob (bez konsolidace) a která do doby, než bude znovu zavedena konsolidace, zahrne prvek přeshraničních úlev; poukazuje na to, že tento prvek není dokonalou náhradou konsolidace a že bude určitou dobu trvat, než se tento režim stane plně funkčním;

5.  domnívá se, že fiskální politiky a daně z přijmu právnických osob by měly být důležitým nástrojem na podporu inovací, konkurenceschopnosti, růstu, tvorby pracovních míst a investic; domnívá se, že členské státy musí skrze účinnější, podstatně méně vyhýbavé, transparentnější a spravedlivější zacházení se všemi společnostmi podpořit atraktivní, konkurenceschopné a stabilní podnikatelské prostředí, které by umožnilo podnikům – včetně malých a středních podniků, inovativních podniků, rodinných podniků, osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání – jednodušší fungování napříč hranicemi v rámci Unie, a to i za účelem přilákání více zahraničních investic; odsuzuje používání nástrojů agresivního daňového plánování ze strany nadnárodních společností, které mají oproti malým a středním podnikům výhodu, a přispívají tak ke snižování jejich konkurenceschopnosti; vyzývá k podpoře konkurenceschopných, jednoduchých a koordinovanějších daňových systémů s nižším počtem daňových výjimek a odstranění škodlivých daňových opatření v úzké spolupráci s členskými státy a mezi členskými státy;

6.  je pevně přesvědčen, že boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti by měl probíhat v širším kontextu a měl by odpovídat doporučením OECD; žádá Komisi, aby předložila návrh na vytvoření kritérií, která by definovala „daňové ráje“ na základě definice Unie, a aby v této věci jménem Unie vyjednala daňové dohody se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že skutečnost, že neexistuje taková společná definice, narušuje vnitřní trh a vede k právní nejistotě;

7.  zdůrazňuje, že daně a dividendy se musí platit v zemích, kde probíhá hospodářská činnost nebo kde vzniká přidaná hodnota a kde jsou využívány veřejné služby a infrastruktura; žádá členské státy, aby tyto zásady ve vnitrostátních právních předpisech dodržovaly; vyjadřuje politování nad tím, že složitost a rozdíly vnitrostátních daňových systémů se využívají pro účely agresivního daňového plánování;

8.  zdůrazňuje v tomto ohledu, že jsou potřebná jasná, transparentní a ucelená pravidla pro účtování zisku a vytváření hodnoty;

9.  podporuje zásadu transparentnosti a automatické výměny informací v oblasti daňových režimů mezi daňovými orgány; konstatuje, že to může vést ke zvýšení vzájemné důvěry mezi členskými státy; je přesvědčen, že daňová rozhodnutí jsou používána k zajištění právní jistoty a podnikatelského prostředí příznivého pro plátce daní;

10.  poukazuje na to, že digitalizace je také výzvou pro vnitrostátní daňové systémy a přeshraniční aktivity; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu konzistentního uplatňování obecných zásad pro zdanění právnických osob; vyzývá Komisi, aby prosazovala jednotnou definici pojmů „stálá provozovna“ a „ekonomická podstata“ digitálních společností, s cílem zlepšit posuzování zisků vytvářených v dané oblasti, aby podle nich mohly být stanovovány odpovídající daňové odvody;

11.  je přesvědčen, že základní zásady transparentnosti a odpovědnosti v oblasti řízení a správy podniků přispějí k posílení a stabilitě hospodářství tím, že se omezí výkyvy trhu a zvýší důvěra v podniky; požaduje veřejné podávání zpráv o činnosti podniků v jednotlivých zemích od velkých podniků ve všech odvětvích, aby se zvýšila transparentnost, pokud jde o jejich činnosti a zejména o vytvořené zisky, odvedené daně ze zisku a získané dotace; je přesvědčen, že povinné předkládání zpráv v této oblasti je důležitým prvkem odpovědnosti podniků vůči akcionářům a společnosti;

12.  je přesvědčen, že aby vnitřní trh mohl fungovat efektivněji, potřebuje transparentnější, kooperativnější a progresivněji sladěný daňový rámec; zdůrazňuje skutečnost, že v současné situaci mohou malé a střední podniky v Unii čelit nespravedlivé hospodářské soutěži v porovnání s nadnárodními společnostmi, které mohou uměle přetvářet svou strukturu s cílem snížit své daňové odvody;

13.  je přesvědčen, že by měla být zohledněna svrchovaná práva členských států a rovněž rozdíly v odvětví hospodářství, obchodu a podnikání, pokud jde o to, jak ovlivňují růst a rozvoj a rovněž sociální soudržnost v členských státech a v Unii jako celku;

14.  podtrhuje, že je důležité zajistit, aby bylo dosaženo objektivní daňové transparentnosti a zároveň aby byla zajištěna ochrana osobních údajů, důvěrnost vyměňovaných informací a svoboda podnikání; podporuje v této souvislosti nalezení řešení, která vytvoří rovnováhu mezi transparentností a důvěrností;

15.  zdůrazňuje, že iniciativy Unie by neměly vést ke zbytečnému zvyšování administrativní zátěže ani nákladů na dodržování předpisů; je přesvědčen, že veškeré návrhy by měly být zaměřeny na zvýšení právní jistoty, transparentnosti, jednoduchosti a rychlosti administrativních postupů;

16.  připomíná, že přes vynaložené úsilí stále existují případy dvojího zdanění, které je třeba vyřešit; podporuje jednodušší, rychlejší a transparentnější řešení, zejména pro malé a střední podniky, osoby samostatně výdělečně činné a svobodná povolání; navrhuje zjednodušit využívání úlevy z daní zaplacených v cizí zemi;

17.  konstatuje, že komplikovanost bilaterálních a multilaterálních úmluv o daních často vede k tvorbě mezer, které v kombinaci s vnitrostátními daňovými systémy umožňují vyhýbání se daňovým povinnostem;

18.  zdůrazňuje potřebu automatické, transparentní, okamžité a úplné výměny informací (včetně daňových rozhodnutí) mezi příslušnými daňovými orgány, která by mohla mít podobu centrálního rejstříku Unie, a vybízí k lepší výměně informací mezi příslušnými orgány v daňových záležitostech;

19.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly dále rozvíjet elektronická řešení uplatnitelná v postupech týkajících se daní s cílem snižovat administrativní zátěž a zjednodušovat přeshraniční postupy;

20.  zdůrazňuje význam silné daňové svrchovanosti a vyzývá k tomu, aby daňová oblast zůstala ve vnitrostátní kompetenci jednotlivých členských států, jak stanoví Smlouva; vybízí nicméně k posílení výměny informací týkajících se daní mezi příslušnými orgány;

21.  navrhuje, aby Komise posoudila dopad stávajících zvláštních ekonomických zón v Unii, které se využívají pro účely posílení růstu a hospodářského oživení ve vymezených oblastech, např. pohraničních oblastech, na něž tvrdě dopadla krize nebo v nichž panuje vysoká míra nezaměstnanosti; v tomto ohledu podporuje výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány; zdůrazňuje, že politiky, jejichž cílem je poskytovat daňové výhody znevýhodněným regionům, musí být v souladu s cíli Unie, kterými je nastolení větší daňové transparentnosti a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým podvodům, a nesmí podkopávat stávající právní rámec Unie pro regionální podporu;

22.  požaduje, aby přístup k údajům o skutečném konečném majiteli či majitelích podniků přítomných v Unii podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849[21] zahrnoval rovněž údaje o celkové efektivní daňové sazbě pro dané podniky na základě účetních závěrek vypracovaných a zveřejněných na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU[22] a aby byl přístup k těmto údajům přímý, probíhal online, nevyžadoval žádné nadbytečné formality a byl poskytován v jazyce, který je pro příslušné daňové orgány snadno srozumitelný;

23.  zdůrazňuje, že základní podmínkou pro zajištění dlouhodobé hospodářské stability v Unii je dosažení fiskální unie;

24.  je přesvědčen, že iniciativy usilující o účinnější danění právnických osob by měly zahrnovat návrhy na zlepšení podnikatelského prostředí pro začínající podniky (tzv. start-ups), jako jsou např. daňové pobídky pro investory podporující zpětné investování kapitálových zisků do rizikovějších malých podniků v Unii nebo vyjasněná daňová pravidla, která se uplatňují na akciové opce;

25.  v očekávání plného zavedení konsolidovaného společného základu daně z příjmů právnických osob zdůrazňuje, že je třeba podporovat práci zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE), který vyšetřuje zneužívání režimů typu „patent box“, fiktivních podniků a dalších praktik daňové optimalizace zaměřených na minimalizaci daní nebo na vyhýbání se daňové povinnosti, neboť jakékoli vyhýbání se daním v konečném důsledku vede ke zvýšení veřejného dluhu nebo ke zvýšení daní pro malé a střední podniky a občany;

26.  vybízí k zavedení pravidla, podle nějž by veřejné subjekty – včetně Unie, členských států a podniků, které vlastní – nesměly vyplácet veřejné prostředky podnikům, které nezveřejnily své skutečné konečné majitele, celkovou efektivní daňovou sazbu daně z příjmu a zprávy o činnosti v jednotlivých zemích;

27.  žádá Komisi, aby navrhla harmonizovaná kritéria pro osvobození investic podniků do výzkumu a vývoje od daně s cílem splnit cíl Unie v oblasti výdajů na výzkum, kterým je dosáhnout 3 % HDP do roku 2020;

28.  vyzývá Komisi, aby se nezdráhala využívat článek 116 SFEU, který Parlamentu a Radě poskytuje nezbytný právní základ pro přijímání opatření řádným legislativním postupem s cílem odstranit praktiky, které narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, jako je např. daňová soutěž, jak ji uplatňují členské státy prostřednictvím netransparentních a nespravedlivých daňových rozhodnutí (tzv. tax rulings);

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrh zavádějící společný základ daně z příjmu právnických osob s cílem zdokonalit podnikatelské prostředí a bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem v Unii.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	10.11.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 8 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Zigmantas Balčytis, Nicolas Bay, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Peter Eriksson, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Juan Carlos Girauta Vidal, Theresa Griffin, Marek Józef Gróbarczyk, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Ernest Maragall, Edouard Martin, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Anna Záborská, Flavio Zanonato
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Ian Duncan, Cornelia Ernst, Jude Kirton-Darling, Olle Ludvigsson, Marian-Jean Marinescu, Clare Moody, Massimiliano Salini, Maria Spyraki, Pavel Telička
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Paul Brannen, Nessa Childers

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	1.12.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	45 3 10
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Enrique Calvet Chambon, Matt Carthy, Philippe De Backer, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Ildikó Gáll-Pelcz, Barbara Kappel, Verónica Lope Fontagné, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Alessia Maria Mosca, Maria João Rodrigues
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Agnes Jongerius, Anneleen Van Bossuyt, Igor Šoltes

• [1]  http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/2014/report.pdf
• [2]  Evropská přidaná hodnota legislativní zprávy pro zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence daňových politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Evropské unii, Dr. Benjamin Ferrett, Daniel Gravino a Silvia Merlerová, dosud nezveřejněno.
• [3]  Přijaté texty dne 8.7.2015, P8_TA(2015)0257.
• [4]  http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/further-corporate-tax-transparency/index_en.htm.
• [5]  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst L 64, 11.3.2011, s. 1).
• [6]  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A8-2015-0040+0+DOC+XML+V0//EN
• [7]  Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49).
• [8]  Směrnice Rady 2005/19/ES ze dne 17. února 2005, kterou se mění směrnice 90/434/EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (Úř. věst. L 58, 4.3.2005, s. 19).
• [9]  Přijaté texty ze dne 8.7.2015, P8_TA(2015)0257.
• [10]  http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/cdcj/Whistleblowers/protecting_whistleblowers_en.asp
• [11]  COM(2012) 722 final
• [12]  https://circabc.europa.eu/faces/jsp/extension/wai/navigation/container.jsp
• [13]  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0201:FIN:CS:PDF.
• [14]  http://www.eib.org/attachments/general/governance_of_the_eib_en.pdf
• [15]  http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/docs/proposal_regulation_efsi_en.pdf
• [16]  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2013-0545+0+DOC+XML+V0//CS
• [17]  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R1303&from=CS
• [18]  http://www.ebrd.com/news/publications/institutional-documents/basic-documents-of-the-ebrd.html
• [19]  Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, 20.8.1990, s. 6).
• [20]  Viz studie dr. Benjamina Ferretta, Daniela Gravina a Silvie Merlerové vypracovaná na žádost oddělení pro posuzování celoevropského přínosu ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu v rámci generálního ředitelství pro parlamentní výzkumné služby generálního sekretariátu Evropského parlamentu.
• [21]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
• [22]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).