ZPRÁVA o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšími a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů

9.12.2015 - (2015/2106(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Burkhard Balz

Postup : 2015/2106(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A8-0360/2015

Předložené texty :

A8-0360/2015

Rozpravy :

PV 18/01/2016 - 18
CRE 18/01/2016 - 18

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0006

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšími a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů

(2015/2106(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 9. července 2015[1],

– s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

– s ohledem na zprávu o dopadu a zodpovědnosti bankovního dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled z července 2015,

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „První úvahy o překážkách vytváření prohloubených a integrovaných kapitálových trhů v EU“ (SWD(2015)0013),

– s ohledem na závěry Rady týkající se unie kapitálových trhů, přijaté Radou pro hospodářské a finanční věci dne 19. června 2015,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

– s ohledem na neformální zprávu výboru ECON[2] s názvem „Posílení soudržnosti právních předpisů EU v oblasti finančních služeb“, přijatou ve výboru dne 30. ledna 2014,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ (COM(2014)0279),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“ (SWD(2014)0158),

– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS)[3],

– s ohledem na zprávu Komise o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) (COM(2014)0508),

– s ohledem na zprávu Komise o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) (COM(2014)0509),

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství[4],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 nazvané „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2014)0168),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ (COM(2015)0215),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Návrh interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě“ (COM(2015)0216),

– s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z března 2015 o regulačním přístupu k expozicím vůči státnímu dluhu[5],

– s ohledem na závěrečnou zprávu parlamentního výboru Spojeného království pro bankovní normy nazvanou „Změna bankovnictví jednou provždy“,

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0360/2015),

A. vzhledem k tomu, že příčinou finanční krize z let 2007–2008 a jejích rozsáhlých negativních dopadů byla mimo jiné skutečnost, že se neuplatňovala vhodná, vysoce kvalitní regulace finančních služeb u stále složitějších trhů a produktů; vzhledem k tomu, že v posledních letech byl zahájen ambiciózní program reforem ve finančním sektoru EU s cílem posílit finanční regulaci a dohled, obnovit finanční stabilitu a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům, snížit rizika pro daňové poplatníky a lépe sloužit potřebám investorů a potřebám financování v reálné ekonomice; vzhledem k tomu, že jakkoli se zlepšily vyhlídky na růst v Evropě, stále nebylo dosaženo úplného ozdravení;

B. vzhledem k tomu, že k hlubokým změnám došlo a stále dochází ve všech finančních odvětvích, mj. v bankovnictví, v pojišťovnictví, na trzích cenných papírů, u investičních fondů a v infrastruktuře finančních trhů;

C. vzhledem k tomu, že provádění reformy finanční regulace ve vnitrostátním právu a její uplatňování je procesem, který stále probíhá a ještě není dokončen – zejména stále zbývá provést řadu důležitých reforem a finalizovat mnoho aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; vzhledem k tomu, že situace v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví a na finančních trzích je poznamenána neustálými změnami a inovacemi, což znamená, že regulace těchto odvětví musí být neustále vyhodnocována s cílem zajistit proporcionalitu a účinnost, a následně se tato regulace musí neustále přizpůsobovat;

D. vzhledem k tomu, že kapitálový trh v Unii zůstává roztříštěný; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů (UKT) potenciálně vytváří cenný rámec pro zabezpečení rovného přístupu k financování pro MSP v celé EU a pro podporu inovativních platforem pro tržní financování; vzhledem k tomu, že specifické nedostatky úvěrů pro malé a střední podniky a mikropodniky pramení z velké části z hospodářské nestability a z neexistence cílených řešení pro reálnou ekonomiku; vzhledem k tomu, že se často poukazuje na situaci v USA, kde vládnou silné kapitálové trhy, zásadně se však liší od situace v Evropské unii založené na bankovnictví, a americký model by neměl být kopírován či sloužit za vzor; vzhledem k tomu, že UKT je příležitostí k posílení kapitálových trhů v EU jako doplňku k finančnímu sektoru založenému na bankovnictví; vzhledem k tomu, že v USA se po finanční krizi poskytování bankovních úvěrů podnikům rozvíjelo výrazněji než financování prostřednictvím kapitálových trhů;

Hodnocení a výzvy pro současný rámec

1. konstatuje, že sdělení Komise s názvem „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ podává první hodnocení reforem finančního sektoru, nepředkládá však plné posouzení a kvantitativní analýzu celkových dopadů a interakce jednotlivých opatření;

2. vítá investiční balíček Komise, včetně UKT; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí doplňující nebankovní financování podniků a dále že hlavní zásadou při vytváření UKT musí být větší zaměření na konečné uživatele kapitálových trhů, tj. podniky a investory; zdůrazňuje, že efektivní a účinný rámec pro finanční služby, který zajistí finanční stabilitu, je nezbytným předpokladem pro zvýšení (dlouhodobých) investic a pro podporu růstu v konkurenceschopném evropském hospodářství; zdůrazňuje vazbu mezi hospodářskou a finanční stabilitou; dále zdůrazňuje, že spolehlivé hospodářské politiky, účinné strukturální reformy a správné rozpočtové politiky vytvářejí podmínky pro zdraví a růstový potenciál reálné ekonomiky v členských státech a v EU; uznává významnou úlohu, kterou kapitálové trhy mohou hrát při řešení finančních potřeb hospodářství členských států;

3. uznává skutečnost, že pokračující finanční a dluhová krize vedla k nebývalým negativním důsledkům, zejména pro reálnou ekonomiku a peníze daňových poplatníků; oceňuje v této souvislosti finanční regulaci, na které se v posledních pěti letech dohodly evropské orgány a která posílila finanční architekturu v Evropě pro případ budoucích krizí; vítá akční plán Komise týkající se UKT; vítá skutečnost, že Komise zahrnula skutečnou míru ochrany spotřebitelů a investorů mezi zásady tvořící základ UKT;

4. oceňuje výsledky, kterých finanční regulace dosáhla při reagování na důsledky finanční krize; vyjadřuje obavy ohledně stále větší složitosti rámce, která se promítá do většího množství, větší podrobnosti a více vrstev regulace a dohledu, kdy jsou stanoveny požadavky na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni; podotýká, že složitá regulace také odráží složitost finančních trhů, včetně finančních nástrojů, infrastruktury trhů a příslušných institucí; zdůrazňuje, že příliš složitá regulace a přísnější podmínky mohou negativně ovlivnit investice; je přesvědčen, že je také nutno se zabývat složitostí regulace, pokud jde o její uplatňování na nefinanční konečné uživatele finančních produktů; zdůrazňuje, že je zapotřebí mezinárodní spolupráce v oblasti regulace v globálním rámci a je třeba tuto spolupráci zlepšit a zvýšit zodpovědnost;

5. konstatuje, že řádná a solidní UKT si musí být plně vědoma vzájemné provázanosti s dalšími finančními odvětvími, musí hledat další tržní zdroje financování reálné ekonomiky a musí být v první řadě založena na dobře nastavených existujících strukturách; zdůrazňuje potřebu celostního pohledu na regulaci finančních služeb v EU, ve které UKT přispívá k doplnění bankovních způsobů financování; žádá, aby UKT kromě svého zaměření na financování podniků také reflektovala úhel pohledu spotřebitelů a investorů; za tímto účelem by Komise měla úzce spolupracovat s radou ESRB, s evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány na vyřešení jakéhokoli nesouladu v přístupu, který by mohl představovat riziko oslabení cílů UKT; žádá Komisi, aby využila dobře fungujících osvědčených postupů a vytvořila kapitálový trh pro celou Unii;

6. konstatuje, že právní předpisy nepředstavují vždy nejvhodnější politickou reakci a že by měly být zohledněny i přístupy nelegislativní a tržní;

7. vyzývá Komisi, aby při vytváření UKT uplatňovala integrovaný přístup a věnovala pozornost i dalším politickým cílům, jako je vytvoření jednotného digitálního trhu a probíhající reformy v oblasti práva společností a správy a řízení společnosti; dále se domnívá, že Komise by měla zohlednit nejnovější technologický vývoj; vyjadřuje v této souvislosti své obavy ohledně hrozeb pro kybernetickou bezpečnost a žádá Komisi, aby zajistila, aby byla tato problematika integrovaným rozměrem strategie EU;

8. je přesvědčen, že účinná a efektivní regulace finančních služeb v EU by měla být koherentní, konzistentní (také meziodvětvově), přiměřená, neduplikativní a neměla by být zbytečně složitá a měla by zajistit, aby nedocházelo k právní nejistotě, regulatorní arbitráži a vysokým transakčním nákladům; je dále přesvědčen, že by měla umožňovat zprostředkovatelům plnit jejich roli při směřování financování do reálné ekonomiky a usnadňovat tak její financování, sloužit střadatelům a investorům a účinně snižovat rizika pro finanční stabilitu a daňového poplatníka, předcházet tomu, aby se opakovaly finanční krize, a fungovat jako štít proti systémovým rizikům; domnívá se, že by měla podporovat prohlubování jednotného trhu a soustředit se na hmatatelné cíle, jichž je možno lépe dosáhnout na evropské úrovni, a současně ponechat prostor pro inovativní financování s lokálním zaměřením;

9. vyjadřuje své znepokojení ohledně přetrvávajících problémů souvisejících s kódy IBAN, které stále nejsou považovány za platný údaj pro provádění inkasních plateb z bankovních účtů vedených v jiných členských státech, než je stát příjemce;

10. zdůrazňuje potřebu zhodnotit rámec finančních služeb s použitím kvantitativního i kvalitativního přístupu; poznamenává, že podobné procesy se uskutečňují v jiných jurisdikcích, zejména v USA; zdůrazňuje, že toto hodnocení by mělo přispět k vybudování lepších finančních trhů sloužících potřebám financování reálné ekonomiky, mj. tím, že upozorní na mezery, rozdíly, nekonzistentnost, nesoulad a nepoměrnost, nemělo by oslabit dosud dosažené legislativní výsledky, a to se zřetelem k požadavkům obsaženým v ustanoveních o přezkumu v každém konkrétním legislativním aktu, a bez předjímání výsledků by nemělo být považováno za proces vedoucí k deregulaci;

11. je přesvědčen, že jednotný trh ve finančních službách slouží podnikům, ale v konečném důsledku z něj musí mít prospěch zákazníci a investoři; trvá na tom, že musí být analyzovány četné překážky pro přeshraniční přístup, marketing a investice a je nutno se snažit je odstranit a překonat, současně je však třeba zachovat tu nejvyšší míru ochrany investorů; připomíná, že omezené překážky toků kapitálu lze v zájmu zlepšení vyhlídek na dlouhodobý růst bezpečně předvídat pouze tehdy, pokud jsou celkové pobídky pro společnosti správně nastaveny; uvažuje dále o důležitosti dobře vyvinutého místního ekosystému, který umožňuje menším společnostem přilákat kapitál pro jejich růst;

12. je přesvědčen, že ochrana spotřebitele neznamená nutně zahlcování obrovskými objemy informací a že pozornost by měla být zaměřena spíše na kvalitu a srozumitelnost informací umožňujících se informovaně rozhodnout – tyto informace musí být relevantní, přesné, srovnatelné, uživatelsky vstřícné, spolehlivé a včasné; obává se, že ohromné množství složitých informací pro zákazníky dost možná v konečném důsledku neslouží skutečným potřebám zákazníků; tvrdí, že je třeba nalézt rovnováhu, aby byly spotřebitelům poskytovány informace, které potřebují k informovaným rozhodnutím, a aby pochopili příslušná rizika, aniž by při tom byly zbytečně zatěžovány podniky, zejména MSP; podněcuje k pokračování v digitalizaci informací; zdůrazňuje, že finančním poradcům a zaměstnancům poskytujícím ve finančních institucích poradenství klientům by mělo být poskytnuto nezbytné školení a čas, aby byli schopni obsloužit klienty odpovídajícím způsobem; poukazuje na důležitost účinných pravomocí v oblasti dohledu, které umožní v případě nutnosti zasáhnout při uvádění produktů na trh; upozorňuje na potřebu zahájit nejpozději do konce roku 2016 evropskou iniciativu usilující o větší míru a lepší kvalitu vzdělávání ve finančních otázkách, a to s přihlédnutím ke specifickým potřebám každého členského státu, také proto, aby byla zajištěna plná informovanost o výhodách a nevýhodách investic na kapitálovém trhu; zdůrazňuje také, že finanční vzdělávání by mělo být zacíleno na MSP a mělo by je naučit používat kapitálové trhy; je přesvědčen, že větší transparentnost by byla přínosem, neboť by umožnila společnostem, investorům a zákazníkům pochopit poměrné náklady a přínosy různých služeb, jež poskytují účastníci kapitálového trhu, ale současně konstatuje, že větší transparentnost musí být spojena s přidanou hodnotou pro zákazníky nebo příslušné orgány dohledu a musí být zaměřena na praktické použití daných informací a údajů;

13. poukazuje na přínosy diverzifikace aktiv, pokud jde o třídy aktiv i původ aktiv, protože umožňuje lépe diverzifikovat rizika a vyhovět potřebám investorů; zdůrazňuje, že účelem obezřetnostní regulace není preferovat určité třídy aktiv; požaduje, aby byl při regulaci zvolen přístup založený na rizicích, aby se u týchž rizik uplatňovala tatáž pravidla, a doplňovaný dalšími normalizovanými opatřeními; je přesvědčen, že je žádoucí jemnější členění tříd aktiv, zejména by měly být vytvořeny kategorie jako infrastruktura; uvědomuje si, že projekty infrastruktury nejsou samy o sobě méně rizikové, a žádá odpovídající obezřetnostní režim regulace; podporuje další výzkum rizik a přínosů infrastruktury, včetně zveřejnění uplatněné metodiky, který umožní vyvodit závěry podložené důkazy;

14. zdůrazňuje, že při přístupu založeném na rizicích je třeba být konzistentní, a tudíž je třeba i omezit příležitosti pro regulatorní arbitráže; zdůrazňuje, že je třeba přerušit vazbu mezi státy a bankami na vnitrostátní úrovni plným a důsledným vnitrostátním prováděním směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí bank a ustanovení jednotného mechanismu pro řešení krizí a jednotného fondu pro řešení krizí bank; bere na vědomí příspěvky Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci expozice bank státnímu dluhu, které zahrnují pečlivé zvážení dalších kroků; zdůrazňuje, že politiky by měly výslovně zohlednit vzájemné působení jednotlivých i endogenních rizik, zejména pokud finanční instituce fungují podle stejných standardních modelů rizika schválených regulačním orgánem;

15. všímá si možných nezamýšlených důsledků mnohačetnosti požadavků na kapitál, likviditu a pákový efekt pro transformaci splatnosti, poskytování dlouhodobého financování, vytváření trhů a likvidit, přičemž připomíná, že tyto požadavky byly zavedeny jako reakce na finanční krizi; je znepokojen tím, že neúměrnost požadavků může ohrozit obchodní model malých a středně velkých bank, což by mohlo mít nezamýšlené důsledky pro strukturu finančního sektoru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány dohledu prioritně analyzovala tyto důsledky pro bankovnictví a pojišťovnictví a možnou doplňkovost;

16. vyjadřuje znepokojení nad interakcí mezi právními předpisy v oblasti trhů a kapitálových požadavků v případech, kdy byly při přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů zahrnuty do oblasti působnosti nové subjekty coby regulované subjekty, ale nařízení o kapitálových požadavcích nebylo nastaveno tak, aby odráželo rozmanitější typy firem;

17. vyjadřuje znepokojení nad tím, že platné výjimky v nařízení o infrastruktuře evropských trhů pro nefinanční společnosti byly částečně zrušeny ve směrnici a nařízení o kapitálových požadavcích, pokud jde o uplatňování požadavku k úvěrové úpravě v ocenění; vyzývá Komisi, aby lépe plnila svou roli při zajišťování konzistence politického přístupu a výsledků napříč různými legislativními návrhy;

18. domnívá se, že zvláštní ustanovení pro nefinanční společnosti ve stávající regulaci by mělo být rozšířeno a měla by být zvýšena jeho přiměřenost, aby se omezila administrativní zátěž, ale aby se nesnížil kapitál, který má ekonomika k dispozici pro budoucí investice; vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů reagovala na obtíže při uplatňování složitých režimů tím, že zjednoduší postupy, ale nadále bude uznávat účel výjimky s cílem zajistit, že nefinanční společnosti nebudou zatíženy právními předpisy určenými pro účastníky finančních trhů;

19. vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů prozkoumala dopad, který by mohlo mít snížení kvality kolaterálu přijatého ústředními protistranami na odolnost těchto protistran, a aby zvážila, zda by určití účastníci trhu, jako jsou penzijní fondy, neměli být trvale vyňati z ústředního zúčtování, pokud by jejich účast snižovala stabilitu celkového finančního systému z důvodu přijetí alternativního zajištění nehotovostním kolaterálem;

20. je znepokojen tím, že neexistují dostupné a atraktivní riziku odpovídající (dlouhodobé) investice a nákladově účinné a vhodné spořicí produkty pro spotřebitele; opakuje, že je zapotřebí mít rozmanité možnosti výběru pro investory a spotřebitele, protože důvěra investorů je klíčem ke zvýšení investic; zdůrazňuje, že je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a které může také současně přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj celoevropského důchodového produktu, který bude jednoduchý a transparentní; vyzývá evropské orgány dohledu, aby v souladu se svým mandátem prováděly analýzy spotřebitelských trendů a podávaly o nich zprávy, zejména ve vztahu k retailovým produktům;

21. vítá rozmanitost obchodních modelů; žádá, aby byla tato rozmanitost plně zohledněna při regulaci a dohledu, pokud jde o povahu, rizikovost a složitost různých předmětných subjektů, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady spravedlivé hospodářské soutěže a účinného dohledu; připomíná, že rozmanitost prostředků financování je předností;

22. domnívá se, že úspěšná UKT by měla umožnit společnostem z EU všech velikostí a v různých fázích růstu uživatelsky vstřícný, efektivní a nízkonákladový přístup na kapitálové trhy EU; je přesvědčen, že regulace by neměla ztěžovat kotování a neměla by bránit nekotovaným společnostem, aby se staly kotovanými; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zefektivněný regulační režim primárního trhu s cílem usnadnit těmto společnostem zvýšit jejich finanční prostředky a současně zajistit náležitou úroveň ochrany pro investory; zdůrazňuje potenciál inovativního tržního financování, zejména příležitosti finančních technologií, včetně skupinového financování a vzájemných půjček, a zdůrazňuje potřebu zracionalizovat příslušné regulační požadavky; žádá Komisi, aby ponechala prostor pro vznik těchto nových modelů a zkoumala je a podporovala a upřednostnila při tom jejich přeshraniční rozměr a zajistila omezení překážek pro vstup na trh; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svého útvaru na podporu strukturálních reforem podpořila členské státy s rozvíjejícím se odvětvím kapitálových trhů;

23. žádá odpovídající a jednoznačné rozdělení pravomocí mezi EU a jednotlivými státy, se zřetelem k tomu, že vnitrostátní orgány dohledu vědí více o specifických vlastnostech místního trhu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinnost jednotného mechanismu dohledu, rovné podmínky a transparentnost a nesmí docházet ke střetu zájmů mezi orgány dohledu a subjekty, nad kterými provádějí dohled; je znepokojen dopadem univerzálního přístupu při dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu (SSM) na menší a primárně vnitrostátně působící subjekty;

24. všímá si úspěchů při vytváření bankovní unie a zdůrazňuje její zásadní úlohu při řešení vzájemné závislosti mezi vládami a bankami a snižování systémových rizik pomocí společných opatření; bere na vědomí postupné dokončování bankovní unie; zdůrazňuje, že je nutné plné a včasné uplatňování stávajících právních předpisů; bere na vědomí diskuse o evropském systému pojištění vkladů, na jehož formování bude mít Parlament vliv jako spolutvůrce právních předpisů; zdůrazňuje cíl zabránit morálnímu hazardu a zajistit, že vůdčím tématem zůstane zásada odpovědnosti; kritizuje malou citlivost vůči riziku při výpočtu příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí; oceňuje úsilí dokončit nařízení týkající se strukturální reformy bank;

25. zdůrazňuje, že je třeba provést a prosazovat uplatňování přijatých právních předpisů předtím, než bude zvažován jejich zásadní přezkum; zdůrazňuje, že prvořadé musí být rychlé provedení směrnice 2014/59/EU ve vnitrostátním právu a dostatečné financování a účinnost jednotného mechanismu pro řešení krizí, a trvá proto na tom, že plné provedení těchto opatření musí být dokončeno v rámci vhodného legislativního rámce; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní význam zrušení přímého propojení mezi státními rozpočty a bankovními riziky, které představuje hlavní hrozbu pro finanční stabilitu; konstatuje, že z důvodu chybějících pravidel pro nakládání se státy, které v důsledku vysokého zadlužení ztratí přístup na finanční trhy, jsou opatření často přijímána pozdě, což může mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu;

26. opakuje, že jsou zapotřebí rovné podmínky v EU, také pokud jde o banky v rámci jednotného mechanismu dohledu a banky neúčastnících se členských států, a podněcuje k plnému začlenění členských států mimo eurozónu do bankovní unie, přičemž si je vědom toho, že již v současné době některé prvky umožňují dobrovolnou účast; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude pokračovat rozvíjení jednotného trhu a současně bude brán ohled na vnitrostátní specifika; vyzývá Komisi, aby dále uplatňovala důrazný přístup – pokud jde o regulaci a dohled – k „paralelnímu“ nebo „stínovému bankovnictví“ s cílem zmírnit systémová rizika a zlepšit transparentnost; vítá zásadní kroky, jichž se podařilo dosáhnout při regulaci evropského pojišťovnictví tím, že je od 1. ledna 2016 uplatňována směrnice Solventnost II, která musí být vyhodnocena a možná ještě dále rozpracována, přičemž je třeba mít na zřeteli mezinárodní rámec pro globální systémově důležité pojistitele;

27. je si vědom tradiční závislosti MSP na financování bankovními úvěry vzhledem k jejich specifické povaze, odlišným rizikovým profilům a jejich různosti po celé Evropě; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, ECB a vnitrostátními orgány posoudila dostatečnost financování MSP, analyzovala, jaké jsou překážky pro diverzifikaci zdrojů financování a jaké jsou její přínosy a jak umožnit bankám zvýšit financování MSP a rozšířit tak výběr, který mají společnosti mezi různými metodami financování v různých fázích svého vývoje; připomíná význam nástrojů, jako je podpůrný koeficient pro malé a střední podniky; navrhuje, aby iniciativy ke zlepšení financování MSP byly rozšířeny i na začínající podniky, mikropodniky a středně velké společnosti; zdůrazňuje potenciál inovativních a z velké části nevyužitých oblastí pro financování MSP, včetně vzájemných půjček, skupinového financování a soukromých investic, a zdůrazňuje potřebu zracionalizovat příslušné regulační požadavky;

28. zdůrazňuje, že je důležité urychleně provést již přijatá opatření, která doplňují cíle UKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby při budoucí regulaci finančních služeb aktivně využila kategorii trhu pro růst malých a středních podniků;

29. domnívá se, že společnosti by měly mít přístup k náležitému výběru typu trhu v EU v závislosti na své velikosti, složitosti a ambicích v oblasti získávání finančních prostředků, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí hlubší a integrovanější celoevropské kapitálové trhy, které budou odděleny od regionálních místních trhů s kritickým významem, ale budou s těmito trhy v souladu;

30. vítá připravovanou revizi směrnice o prospektu; poukazuje na to, že tato revize by měla být zaměřena na snižování nákladů a zjednodušení postupů pro MSP a současně by měla správně nastavit rovnováhu, pokud jde o ochranu investorů;

31. oceňuje vyvíjené úsilí o vytvoření transparentnějšího sekuritizačního trhu, zajištění vysokých standardů pro tento postup, právní jistoty a srovnatelnosti všech nástrojů sekuritizace; zdůrazňuje, že je třeba zřídit datové úložiště; zdůrazňuje, že jsou nutné přísné požadavky na vysoce kvalitní podkladová aktiva a kalibrace podle skutečného rizikového profilu a informovanosti o rizicích u všech účastníků sekuritizačních trhů, a to se zřetelem k rizikovosti sekuritizace, zejména syntetické sekuritizace, jak se ukázala během krize, i když s uznáním toho, že zkušenosti v EU a USA byly odlišné; trvá na tom, že musí být sníženy požadavky na zachování expozice, aby nedošlo k morálnímu hazardu; zdůrazňuje, že je třeba zvážit nezávislou certifikaci splnění kvalifikačních kritérií; vyzývá Komisi, aby prioritně provedla důkladné posouzení rizik a přínosů sekuritizace pro MSP, investory a finanční stabilitu a uplatnitelnosti sekuritizačních nástrojů na trhu a s výsledky seznámila Parlament;

32. domnívá se, že přístup zaměřený na větší normalizaci produktů a postupů může snížit složitost, ale také zesílit rizika koncentrace; je znepokojen nebezpečím, že účastníci trhu se v případě krize na trhu mohou zachovat všichni stejně, a požaduje, aby byla přijata náležitá ochranná opatření a probíhal dohled na příslušné úrovni, aby se podařilo vytvořit kvalitní sekuritizační trh;

33. zdůrazňuje, že je třeba racionalizovat obsah a frekvenci požadavků na podávání zpráv a oblasti, o nichž se podávají zprávy, a také vytvořit pro subjekty jediné kontaktní místo, aby nedošlo ke zdvojování požadavků a způsobů podávání zpráv; vyzývá Komisi, evropské orgány dohledu a mechanismus SSM, aby prozkoumaly, jaké údaje jsou skutečně zapotřebí ke sladění šablon a ke zjednodušením a k osvobozením MSP od některých povinností; zdůrazňuje, že hlášené údaje jsou pro orgány dohledu neužitečnější tehdy, pokud se na ně mohou dotazovat a pokud jsou z mezinárodního hlediska v souladu; má za to, že při vytváření analytického souboru údajů o úvěrech (AnaCredit) je nutné uplatňovat přiměřený přístup; domnívá se, že rozsah a úroveň podrobnosti je třeba dále posoudit z hlediska jejich nákladů a přínosů;

34. žádá Komisi a orgány dohledu, aby se zabývaly interakcí mezi mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) a obezřetnostními požadavky, neboť větší konzistentnost by posloužila hospodářství i obezřetnostnímu orgánu dohledu, a přezkoumaly dopad daňového účetnictví na vlastní jmění; podporuje snahy harmonizovat definici úvěrů v selhání;

35. požaduje, aby bylo výrazně omezeno zvýhodnění zadlužování podniků, aby se zlepšila ekonomická odolnost a rozdělení kapitálu a aby byla byla posílena UKT, což zvýší atraktivitu majetkové účasti pro emitenty akcií a pro investory; zdůrazňuje, že daň z transakcí má vliv na likviditu trhů, zvláště krátkodobě, a současně také přispívá k omezení nadměrné spekulace;

36. zdůrazňuje, že kromě regulace a dohledu je nutno dále pokračovat v úsilí o změnu kultury ve finančním sektoru; vyzývá všechny subjekty ve finančním sektoru, včetně bank, nebankovních subjektů, vnitrostátních centrálních bank a ECB, aby společně usilovaly o změnu kultury a o zavedení takové kultury dodržování předpisů do svých organizací, která postaví zájmy zákazníků na první místo, zajistí systém odpovědnosti pro odpovědné klíčové manažery a dlouhodobé směřování účastníků finančního trhu a přispívá k rozmanitosti zdrojů financování; zdůrazňuje přínosy přístupu k financování založeného na dlouhodobém partnerství a diverzifikovaného evropského bankovního sektoru s významnou úlohou vztahového bankovnictví pro spotřebitele a mikropodniky a malé a střední podniky při financování mikropodniků a malých a středních podniků, zejména pokud jde o snížení informačních asymetrií, také zásluhou nástrojů, které jsou k dispozici díky novým digitálním technologiím;

37. požaduje, aby byli podporování další poskytovatelé ratingu, aby se zvýšila konkurence na vysoce koncentrovaném trhu; připomíná, že Komise má do konce roku 2016 zveřejnit zprávu o vhodnosti a způsobech podpory evropské veřejné ratingové agentury, která by hodnotila bonitu státního dluhu členských států, nebo evropské ratingové nadace pro všechny ostatní ratingy; kritizuje vysoké náklady, které vznikají MSP při získávání externího úvěrového ratingu; zdůrazňuje, že je třeba dále prozkoumat, jak je možné srovnatelným a cenově dostupným způsobem zahrnujícím pokročilý přístup založený na interním ratingu ohodnotit MSP; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí překlenout informační asymetrie;

38. požaduje, aby se při vytváření politiky uplatňovalo větší zaměření na globální konkurenceschopnost finančních odvětví EU, přitom však nedocházelo ke konkurenci v oblasti regulace směrem dolů a nedělo se tak na úkor finanční stability a ochrany spotřebitele; zdůrazňuje, že celoevropská UKT musí být nahlížena v kontextu snah o zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a ekonomiky EU; zdůrazňuje, že účinný finanční sektor je nezbytnou podmínkou účelného přidělování kapitálu, a tedy i růstu;

39. zdůrazňuje důležitost mezinárodního rámce, pokud jde o jeho působnost, metodiky a důsledky pro rámec EU; vyzývá členské státy, Radu, Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily efektivitu pozice EU s cílem zvýšit její vliv a prosazovat právní předpisy, které přijala prostřednictvím demokratického procesu; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout souladu nové regulace jak s evropským acquis, tak s mezinárodními pokyny a jejího přiměřeného uplatňování, mj. pokud jde o působnost, aby nedocházelo ke zbytečným rozdílům a zdvojování v právních předpisech; je přesvědčen, že to jsou nezbytné předpoklady pro úspěch při plnění celkových cílů – podporovat dlouhodobou globální stabilitu, uchovat Evropu jako atraktivní místo pro mezinárodní investory a vyhnout se zbytečným nepříznivým dopadům na konkurenceschopnost finančních odvětví EU; připomíná zásadu loajální spolupráce mezi Unií a členskými státy uvedenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii; domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly být zapojeny do debaty o celosvětových regulačních zásadách v rámci mezinárodních normalizačních orgánů; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit dialog o regulaci s USA; opakuje v této souvislosti, že regulační záležitosti týkající se finančních služeb by se měly stát součástí mezinárodních jednání, kdekoli je to vhodné;

40. zdůrazňuje, že rozhodnutí o rovnocennosti jsou zapotřebí při odstraňování překážek, pokud jde o přístup na trh a příslušné předpisové rámce, přičemž je třeba mít na zřeteli, že takováto jednostranná rozhodnutí musí být ku prospěchu evropským podnikům a spotřebitelům a že rovnocennost s ostatními jurisdikcemi může zvýšit příliv kapitálu a přilákat další investice do Evropy; zdůrazňuje, že je třeba, aby vývoj směřoval ke konzistentnímu a koherentnímu systému rozumného vzájemného uznávání rovnocenných nebo podobných norem;

41. žádá Komisi, aby navrhla konzistentní, koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám; požaduje, aby veškerá rozhodnutí o rovnocennosti byla přijímána ve formě aktů v přenesené pravomoci; domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly hrát odpovídající roli při slaďování hodnocení třetích zemí pro účely rozhodnutí o rovnocennosti;

Lepší regulace finančních služeb v EU

42. je přesvědčen, že lepší regulace finančních služeb znamená spolehlivou regulaci a začíná tím, že členské státy budou uplatňovat stávající acquis; zdůrazňuje, že účinné, účelné a konzistentní provádění právních předpisů je zásadní a vyzývá Komisi, aby pravidelně vypracovávala pro Parlament zprávy o stavu provádění a uplatňování právních předpisů a případně o řízeních pro nesplnění povinnosti zahájených proti členským státům; naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně prosazovaly příslušné právní předpisy; domnívá se, že praxe tzv. gold-platingu nenapomáhá fungování vnitřního trhu a hospodářské soutěže; domnívá se, že fungování vnitřního trhu nenapomáhá ani snaha přilákat obchod pomocí svévolného uplatňování méně přísných norem; žádá Komisi, aby do konce roku 2016 vypracovala a předložila Parlamentu zprávu s podrobnou analýzou všech opatření tzv. gold-platingu přijatých členskými státy v oblasti finančních právních předpisů;

43. vyzývá členské státy, aby se zavázaly k dodržování lhůt stanovených pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu, neboť kromě toho, že jde o zákonný požadavek, je to zásadní prvek, který zabrání zbytečným zpožděním v plném provádění právních předpisů a jejich částečném nebo nerovnoměrném uplatňování napříč Unií, které může vést k neexistenci rovných podmínek pro různé zapojené subjekty a k dalším typům narušení trhu;

44. upozorňuje, že u návrhů Komise a evropských orgánů dohledu při procesech jejich vypracovávání je nutná kvalitnější a meziodvětvová koordinace zahrnující načasování, stanovení priorit a zamezení překrývání se; zdůrazňuje, že cílem toho by mělo být zamezení jakémukoli zdvojování základního aktu v aktech v přenesené pravomoci, ale také zamezení situaci, kdy jsou politická rozhodnutí, jež by měla být vyřešena pomocí základního aktu, ponechána na akty v přenesené pravomoci;

45. vyzývá Komisi, aby umožnila, aby se do tohoto procesu již v rané fázi zapojily všechny relevantní zúčastněné strany, a to i na úrovni expertních skupin; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila vyváženou účast na konzultacích tím, že budou odrážet rozmanitost zúčastněných stran a bude usnadněna účast malých zúčastněných stran zastupujících podnikatele, spotřebitele a občanskou společnost a budou pro ni vytvořeny lepší podmínky, včetně toho, jakým způsobem jsou organizovány konzultace a kladeny dotazy;

46. vítá cíle programu zlepšování právní úpravy; uznává, že je obecně zapotřebí prozkoumat účelnost regulace v současnosti a v budoucnosti; tuto účelnost však nelze oddělit od fungování finančního sektoru jako celku; zdůrazňuje úlohu programu REFIT při dosahování efektivní a účinné regulace finančních služeb, která řádně zohlední zásadu proporcionality, a při podpoře postupu hodnocení jejího fungování; požaduje, aby Parlament hrál větší úlohu při rozhodování a posuzování, které jsou nedílnou součástí programu REFIT; připomíná, že je nutno se zaměřit na zlepšení regulace, nikoli na deregulaci; zdůrazňuje, že zajištění transparentnosti, jednoduchosti, přístupnosti a spravedlivosti na celém vnitřním trhu by mělo být součástí programu zlepšování právní úpravy pro spotřebitele; zdůrazňuje také, že EU ve snaze o větší harmonizaci v rámci UKT nesmí vytvářet nechtěnou zátěž související s dodržováním předpisů;

47. je přesvědčen, že evropským orgánům dohledu a mechanismu SSM přísluší klíčová role při plnění cílů zlepšování právní úpravy a dohledu; poukazuje na úlohu evropských orgánů dohledu a mechanismu SSM při zajišťování koherence a souladu mezi různými právními předpisy, při snižování nejistoty a regulatorní arbitráže a při posilování vzájemně prospěšné spolupráce mezi účastníky trhu; zdůrazňuje, že evropským orgánům dohledu a mechanismu SSM musí být poskytnuty odpovídající finanční prostředky a zaměstnanci, pokud mají řádně plnit úkoly, které jim dali spolutvůrci právních předpisů;

48. upozorňuje na to, že revize zřizovacích nařízení evropských orgánů dohledu musí reflektovat ustanovení o zodpovědnosti a transparentnosti v zájmu větší parlamentní kontroly stanovená v nařízeních o SSM a SRM a musí posílit nezávislost evropských orgánů dohledu na Komisi; pokládá za nutné zkoumat možnosti, jak usnadnit větší účast evropských orgánů dohledu v poradní roli během fáze úrovně 1 při respektování výsadních pravomocí spolutvůrců právních předpisů;

49. zdůrazňuje, že je třeba respektovat vzájemnou provázanost, konzistentnost a koherentnost mezi základními akty a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty; opětovně zdůrazňuje, že politická rozhodnutí musí učinit spolutvůrci právních předpisů v základním aktu, nikoli je ponechávat na akty v přenesené pravomoci, kterými „se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“ (článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie); trvá na tom, aby se Komise a evropské orgány dohledu při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a pokynů držely zmocnění stanovených v základním aktu a řídily se dohodou spolutvůrců právních předpisů; lituje toho, že orgány dohledu se v minulosti při navrhování prováděcích aktů ne vždy držely mandátu stanoveného evropskými tvůrci právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že koordinace mezi Komisí (akty v přenesené pravomoci) a evropskými orgány dohledu (technické normy) není dostatečná, což může negativně ovlivnit kvalitu dodržování předpisů, zejména v případě, že podrobné požadavky byly přijaty až krátce před lhůtou pro provedení základního aktu;

50. vyzývá Komisi, aby od sebe zcela oddělila akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a nevolila přístup „balíčků“, aby umožnila přijmout tyto akty včas;

51. žádá Komisi, aby učinila jakékoli změny v návrzích regulačních technických norem a prováděcích technických norem navržené evropskými orgány dohledu transparentními pro spolutvůrce právních předpisů a zúčastněné strany;

52. zdůrazňuje, že právní přezkum Komise v rané fázi by neměl způsobovat ani to, že bude tento proces pro Parlament méně transparentní, ani by neměl omezovat právo Parlamentu, aby s ním věc byla konzultována; požaduje, aby v průběhu procesu vypracovávání návrhů norem proaktivně předkládaly evropské orgány dohledu Parlamentu pravidelně, vyčerpávajícím způsobem a bezodkladně předběžné návrhy a prozatímní informace o postupu prací a aby jejich podobu s Parlamentem konzultovaly;

53. vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby přesně dodržovaly lhůty pro předložení stanovené spolutvůrci právních předpisů a aby v případě, že očekávají, že se lhůtu nepodaří dodržet, okamžitě podaly spolutvůrcům právních předpisů vysvětlení;

54. připomíná evropským orgánům dohledu, že technické normy, pokyny a doporučení jsou vázány zásadou proporcionality; vyzývá evropské orgány dohledu, aby uplatňovaly obezřetný přístup, pokud jde o rozsah a počet pokynů, zejména v případech, kdy nejsou k jejich vypracovávání výslovně zmocněny v základním aktu; poznamenává, že takovýto restriktivní přístup je také nutný vzhledem k omezeným zdrojům evropských orgánů dohledu a k potřebě stanovit priority mezi jejich úkoly, přičemž praktické možnosti účinného dohledu nesmí být dány rozpočtovými omezeními, a žádá, aby byly pro evropské orgány dohledu zabezpečeny odpovídající zdroje, které jim umožní provádět spolehlivý, nezávislý a účinný dohled v rámci výkonu jejich mandátu;

55. vyzývá evropské orgány dohledu, aby využívaly svého práva požádat o informace, jak členské státy uplatňují základní akty, a aby pravidelně prováděly vzájemná hodnocení příslušných vnitrostátních orgánů v zájmu posílení sbližování dohledu napříč členskými státy;

56. vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby na svých internetových stránkách pravidelně zveřejňovaly konsolidovaná znění nařízení EU týkajících se finančních služeb, včetně shrnutí, které bude přístupné a srozumitelné podnikům, spotřebitelům, organizacím občanské společnosti a dalším; je přesvědčen, že vytvoření společného registru, který by obsahoval údaje o tom, jak se tyto akty uplatňují v členských státech, je možností, kterou stojí za to se důkladně zabývat;

Další postup

57. vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby prováděly pravidelně (nejméně jednou ročně) kontroly koherentnosti a konzistentnosti, a to také meziodvětvově a u každého návrhu legislativního aktu, a kontroly uplatňování přijatých právních předpisů, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, a aby na tuto činnost věnovaly zdroje;

58. vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby prováděly pravidelně (nejméně jednou ročně) kontroly přiměřenosti a účinnosti, zejména pokud jde o požadavky vztahující se na malé a středně velké účastníky trhu, a to u každého návrhu legislativního aktu, a aby na tuto činnost věnovaly zdroje; vyzývá Komisi, aby vydala zelenou knihu zkoumající nové přístupy k prosazování přiměřenosti ve finanční regulaci;

59. zdůrazňuje, že dopad jednotlivých legislativních opatření je jiný než jejich úhrnný dopad; vyzývá útvary Komise, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, mechanismem SSM a radou ESRB prováděly každých pět let komplexní kvantitativní a kvalitativní posouzení úhrnného dopadu unijní regulace finančních služeb na finanční trhy a jejich účastníky na úrovni EU a na úrovni členských států s cílem odhalit nedostatky a mezery, posoudit, jaké má regulace finančních služeb výsledky a jak je účinná a efektivní, a zajistit, aby nebránila spravedlivé hospodářské soutěži a rozvoji ekonomiky, a podávaly zprávu Parlamentu; zdůrazňuje, že je důležité provést podrobné posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů veškerých budoucích právních předpisů, aby se prokázala jejich přidaná hodnota, zejména co se týče hospodářského růstu a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že posouzení dopadů a analýza nákladů a přínosů by měly zahrnovat podrobná hodnocení dopadu opatření úrovně 2, která tvoří významnou součást regulačního rámce EU v oblasti financí; připomíná, že vyčíslení dopadů legislativních opatření může být obtížné, neboť zejména jejich přínosy jsou obtížně měřitelné, nicméně i přesto by měly používány metody kvantifikace;

60. vyzývá útvary Komise, aby dokončily první posouzení do konce roku 2016 a podaly zprávu o celkovém dopadu a v samostatných kapitolách, také s odkazem na nezávislé výzkumy, o těchto aspektech:

- dopady na jednotlivá finanční odvětví, včetně odpovídajícího diferencovaného rozčlenění účastníků trhu podle velikosti, složitosti a obchodního modelu, a na nefinanční subjekty,

- možné rozdíly a mezery, přičemž je také třeba věnovat pozornost možnému vzniku nových hrozeb a rizik a také případům překrývání se a nezamýšleným důsledkům,

- skutečné a očekávané ekonomické dopady a konkurenceschopnost evropského finančního sektoru ve světě,

- možnosti, jak prospět reálné ekonomice, včetně MSP, spotřebitelů a zaměstnanosti,

- potřeba dále zlepšovat stávající zdroje financování a rozšířit komplementární zdroje financování, včetně dopadu na přístup k finančním prostředkům pro MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací,

- dopady na nabídku dlouhodobého financování a poptávku po něm,

- dopady na rozdělování a diverzifikaci aktiv a rizik, vývoj poměru skutečného kmenového kapitálu tier 1 k celkovým aktivům ve finančních institucích,

- účinnost a adekvátnost rámce pro retailové investory, institucionální investory a spotřebitele a zákazníky, včetně rámce pro transparentnost,

- účinnost odstraňování překážek překážek jednotného trhu, omezení regulatorní arbitráže a podpora hospodářské soutěže,

- celkový dopad na finanční stabilitu a morální hazard, včetně posouzení možných nákladů a rizika v případě neexistence regulace, a to s přihlédnutím ke skutečnému uplatnění doporučení G20, a míra vzájemné propojenosti mezi finančními firmami,

- dopad na finanční stabilitu účtování v reálné hodnotě podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví v porovnání s obezřetnostním účetnictvím,

- účinnost a vhodnost rámce pro makroobezřetnostní dohled v EU,

- schopnost evropských orgánů dohledu plnit úkoly, které mají podle současného legislativního rámce, a kroky potřebné ke zlepšení tohoto rámce, zejména financování evropských orgánů dohledu v blízké budoucnosti;

- vazby vzájemné závislosti s mezinárodními standardy a dopady na globální konkurenceschopnost evropských podniků, s přihlédnutím ke srovnání EU a jiných významných jurisdikcí z hlediska stávající regulace a míry jejího uplatňování;

61. žádá Komisi, aby seznámila se svými zjištěními Parlament a Radu a aby v případě potřeby navrhla opatření;

° °

62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Finanční a dluhová krize, která nastala v letech 2007/2008, si vyžádala komplexní kroky ze strany evropských tvůrců právních předpisů a organizací, které vypracovávají mezinárodní standardy. Od té doby bylo zahájeno mnoho legislativních podnětů v oblasti finančních služeb EU s cílem obnovit finanční stabilitu, posílit ochranu spotřebitele a uplatnit poučení z krize. Mnoho legislativních aktů bylo úspěšně dokončeno a lhůty pro jejich provedení a uplatňování již byly splněny nebo brzy splněny budou.

Tato zpráva z vlastního podnětu je prvním krokem ke zhodnocení této legislativní práce, k řešení zjištěných nedostatků při vytváření právních předpisů v oblasti finančních služeb a k vyslovení obav, které vyplynuly zejména z toho, že dopad jednotlivých legislativních opatření a jejich interakce nebyly dostatečně analyzovány a úhrnný dopad veškerých těchto právních předpisů dosud nebyl plně vyhodnocen.

Zásadní nové iniciativy Komise, jako je investiční balíček a unie kapitálových trhů, dosáhnou lepších výsledků, budou-li vycházet z dosavadní regulace finančních služeb, která funguje účinně a efektivně. Zpravodaj je proto přesvědčen, že je nutné důkladné posouzení dopadu rámce pro finanční služby a že by mělo být pravidelně opakováno. Tímto úkolem by měly být pověřeny útvary Komise, aby co nejlépe využily svých zkušeností z konzultací se zúčastněnými stranami a ze svých kontaktů s agenturami dohledu EIOPA, EBA a ESMA a také s radou ESRB a mechanismem SSM. Komise by měla předložit své posouzení oběma spolutvůrcům právních předpisů a v případě potřeby navrhnout zlepšení.

Zpravodaj je znepokojen potenciálními nekonzistentnostmi a nekoherencí v platných právních předpisech a hodlá sledovat další vývoj neformální iniciativy, kterou vyvinula Komise již počátkem roku 2014. Dále by zpravodaj rád zdůraznil povinnost věnovat se otázce proporcionality v právních předpisech v oblasti finančních služeb, která si zasluhuje mnohem více pozornosti také s ohledem na současné politické iniciativy týkající se MSP a financování MSP. Posouzení úhrnného dopadu a také pravidelně prováděné kontroly konzistentnosti a proporcionality by měly zajistit, aby bylo uplatňování právních předpisů v oblasti finančních služeb méně složité, srozumitelné pro malé a středně velké subjekty a bylo lépe sladěno s jejich potřebami. Pokud jde o cíle unie kapitálových trhů, mělo by být také posouzeno, jaká je interakce platných právních předpisů s možnostmi aktérů ve finančních službách přinášet prospěch reálné ekonomice. Tento proces by měl také zahrnovat důkladné vyhodnocení toho, jak fungují stávající zdroje financování reálné ekonomiky, jak mohou být rozšířeny a doplňovány dalšími zdroji.

Zpravodaj je přesvědčen, že platné právní předpisy je třeba v plném rozsahu uplatňovat a důrazně vymáhat v členských státech. Pokládá za důležité, že finanční stabilita a ochrana spotřebitele jsou i nadále prioritami tvůrců právních předpisů, přičemž musí být kladen větší důraz na uplatňování konzistentního přístupu založeného na rizicích. Jako zásadní výzvu při regulaci finančních služeb mimoto zpravodaj vidí globální konkurenceschopnost právních předpisů EU a finančních odvětví EU. Je přesvědčen, že evropští tvůrci právních předpisů musí mít více na zřeteli vazby vzájemné závislosti s mezinárodními standardy. První posouzení úhrnného dopadu by mělo být využito k cílenému prozkoumání celkového rámce pro finanční služby, nemělo by však dojít k rozsáhlému znovuotevření nedávno přijatých právních předpisů.

Zpravodaj poukazuje na to, že kvalita regulace finančních služeb také závisí na koordinaci, načasování a transparentnosti v procesu tvorby právních předpisů. V této zprávě jsou proto shromážděny požadavky na to, aby byl tento proces dále zlepšován a aby byla v tomto ohledu věnována pozornost zásadní úloze a zodpovědnosti orgánů ESA a mechanismu SSM.

14.10.2015

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Hospodářský a měnový výbor

k hodnocení a výzvám regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k účinnějšímu a účelnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů

(2015/2106(INI))

Navrhovatel: Janusz Lewandowski

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá skutečnost, že byly zahájeny konzultace o unii kapitálových trhů (UKT), a zdůrazňuje, že je třeba poučit se z krize, má-li být posílena stabilita trhu a usnadněno nebankovní financování a investice do reálné ekonomiky a má-li být dosaženo dlouhodobého udržitelného růstu; je přesvědčen, že tato iniciativa tím, že rozšíří přístup k financování a uvolní investice, může představovat důležitý nástroj k tomu, aby byl v Evropě znovu nastartován sociálně a ekologicky vyvážený udržitelný hospodářský růst;

2. zdůrazňuje, že je třeba zohlednit širší celosvětový kontext, a to zejména v případě načasování a obsahu legislativních návrhů, jejichž cílem je chránit a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost finančního sektoru EU, zlepšovat investiční prostředí v EU a přilákat do ní kapitálové toky, a zajistit reciproční přístup na mezinárodní finanční trhy; zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí, aby Evropská komise úžeji spolupracovala s mezinárodními subjekty, jako je Rada pro finanční stabilitu (FSB) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO);

3. zdůrazňuje, že smyslem unijní regulace finančního sektoru by mělo být sloužit reálné ekonomice; z tohoto důvodu je přesvědčen, že tato regulace by měla být koherentní a přiměřená;

4. upozorňuje na to, že reálná ekonomika se i nadále ve velké míře opírá o banky, takže může být ohrožena snížením objemu bankovních půjček; je přesvědčen o tom, že by měly být nalezeny alternativní zdroje financování, a to zejména širším využíváním rizikového kapitálu;

5. vítá předpokládanou diverzifikaci zdrojů financování, díky níž by se doplnily stávající zdroje a podpořily nástroje, které se ukázaly jako přínosné, a která by měla brát v potaz specifičnost financování, které potřebují inovativní podniky, jako jsou například začínající podniky, v různých fázích svého rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné snížit administrativní zátěž, zejména pro MSP, a podporovat uplatňování zásad subsidiarity, proporcionality, koherence, účinnosti a praktičnosti v právních předpisech EU v zájmu otevřených, efektivních, likvidních a nákladově účinných kapitálových trhů;

6. vyjadřuje své znepokojení nad složitostí regulace, která je v mnoha místech vícevrstevná a vede k různým či protichůdným výsledkům; vyzývá Komisi, aby důsledně posoudila náklady na dodržování regulace finančních služeb, a to zejména pro MSP a začínající podniky, v zájmu snížení těchto nákladů tam, kde je to vhodné;

7. zdůrazňuje důležitou úlohu bank jakožto zprostředkovatelů na kapitálových trzích; zdůrazňuje, že finanční zprostředkování má klíčovou roli pro náležité posouzení rizik a potřeb potencionálních investorů;

8. zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit prostředí nakloněné investicím, které odstraňuje překážky odrazující od dlouhodobých investic, např. kapitálové požadavky, které odrazují od dlouhodobých investic do infrastruktury;

9. má za to, že UKT by měla odstraněním omezení a překážek, které stojí v cestě možnému využití finančních nástrojů, jako jsou dluhopisy či akcie, zajistit, aby si podniky mohly vybrat z více typů financování;

10. opětovně připomíná, že nedostatek informací o finanční situaci MSP je jednou z hlavních překážek pro investování do tohoto typu společností; vyzývá Komisi, aby podrobně uvažovala o možnostech a způsobech, jak zlepšit přístup investorů k transparentním a porovnatelným údajům o MSP; je přesvědčen o tom, že zřízení specializované databáze, v níž by byly dobrovolně shromažďovány finanční údaje o malých a středních podnicích a o začínajících podnicích, by mohlo být užitečným nástrojem pro poskytování informací investorům;

11. vítá zahájení konzultací o přezkumu směrnice o prospektu a úsilí, které je vynakládáno s cílem odstranit regulační překážky přístupu k sekuritizaci; vyzývá k ozdravení sekuritizačních trhů, k čemuž je zapotřebí, aby nebyly jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace vymezeny příliš preskriptivně a podrobně; souhlasí s návrhem Komise na zkompilování rejstříku „vysoce kvalitních“ sekuritizací; zdůrazňuje především, že je třeba otevřít finanční trhy a rozšířit možnosti financování pro MSP a malé podniky se střední tržní kapitalizací; vyzývá v tomto směru, aby bylo zváženo stanovení „referenčních hodnot pro MSP“, které bankám umožní porovnávat a oceňovat úvěry; vyzývá k tomu, aby se zlepšil přístup k dlouhodobému financování pro rozvoj celoevropského trhu pro soukromé investice podporujícího rizikový kapitál a k alternativním nástrojům, jako jsou vzájemné půjčky nebo skupinové financování (crowdfunding); žádá Komisi, aby uvažovala o tom, že by součástí UKT byl koncept tzv. eskalátoru financování, který bude řešit rozmanitost potřeb jednotlivých společností v oblasti financování ve všech fázích jejich vývoje;

12. je přesvědčen o zásadním významu, který má přístup k financování, zejména v případě MSP, pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou přístupu k financování jsou ziskové banky a efektivní fungování kapitálových trhů;

13. vyzývá Komisi, aby zohlednila specifika jednotlivých trhů a navrhla změny pouze v těch oblastech, které vyžadují zásahy, s cílem odstranit stávající překážky; je přesvědčen, že mezi ústřední prvky iniciativy týkající se unie kapitálových trhů by měly patřit přístup „zdola nahoru“, sdílení vnitrostátních osvědčených postupů a posilování místních kapitálových trhů a místních ekosystémů, přičemž snaha o harmonizaci právních předpisů by byla vyvíjena pouze tam, kde je to nutné, a byla by přijata opatření, která zamezí negativním důsledkům tzv. gold-platingu;

14. vyzývá Komisi, aby ve svých politických opatřeních týkajících se provádění UKT zohlednila rozdílné hospodářské a kulturní struktury MSP v jednotlivých členských státech;

15. poukazuje na to, že soukromý a rizikový kapitál skýtá zajímavé alternativy financování, zejména pro začínající podniky; vyzývá Komisi, aby vypracovala dodatečné nástroje s využitím zkušeností získaných s evropskými fondy rizikového kapitálu a evropskými fondy sociálního podnikání;

16. zdůrazňuje význam komplexních a průřezových posouzení dopadu a vyzývá Komisi, aby provedla zevrubné konzultace o záležitostech, které se týkají všech zúčastněných stran, a aby zajistila koherentnost aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

17. konstatuje, že právní předpisy nepředstavují vždy nejvhodnější politickou reakci a že by měly být zohledněny i přístupy nelegislativní a tržní.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	13.10.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	50 8 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Zigmantas Balčytis, Nicolas Bay, David Borrelli, Jerzy Buzek, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Peter Eriksson, Fredrick Federley, Ashley Fox, Theresa Griffin, Marek Józef Gróbarczyk, András Gyürk, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Dan Nica, Angelika Niebler, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Michał Boni, David Coburn, Cornelia Ernst, Francesc Gambús, Gunnar Hökmark, Benedek Jávor, Jude Kirton-Darling, Constanze Krehl, Olle Ludvigsson, Notis Marias, Marian-Jean Marinescu, Dominique Riquet, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Sofia Sakorafa, Massimiliano Salini, Theodor Dumitru Stolojan, Pavel Telička, Cora van Nieuwenhuizen

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	1.12.2015
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	48 5 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Matt Carthy, Philippe De Backer, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Ildikó Gáll-Pelcz, Marian Harkin, Barbara Kappel, Verónica Lope Fontagné, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Alessia Maria Mosca, Michel Reimon, Maria João Rodrigues
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Anneleen Van Bossuyt, Igor Šoltes

[1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0268.
[2] http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201402/20140210ATT79138/20140210ATT79138EN.pdf.
[3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.
[4] Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.
[5] http://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/other/esrbreportregulatorytreatmentsovereignexposures032015.en.pdf?29664e3495a886d806863aac942fcdae.

Právní upozornění - Ochrana soukromí