ZPRÁVA o žádosti o zbavení Floriana Philippota imunity

28.1.2016 - (2015/2267(IMM))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Laura Ferrara

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti o zbavení Floriana Philippota imunity

(2015/2267(IMM))

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Florian Philippot zbaven imunity, kterou dne 2. září 2015 předložilo Ministerstvo spravedlnosti Francouzské republiky v souvislosti se soudním řízením ve věci pomluvy probíhajícím u soudu prvního stupně v Nanterre (ref. č. JIJI215000010) a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 16. září 2015,

–  poté, co byl Florian Philippot vyslechnut v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dnů 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013[1],

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0014/2016),

A.  vzhledem k tomu, že francouzské soudní orgány požádaly o zbavení poslance Evropského parlamentu Philippota imunity v souvislosti s trestním řízením, které iniciovala třetí země;

B.  vzhledem k tomu, že článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

C.  vzhledem mimo jiné k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

D.  vzhledem k tomu, že článek 26 Ústavy Francouzské republiky stanoví, že „žádný poslanec parlamentu nesmí být trestně stíhán, vyšetřován, zadržen nebo vyslýchán pro své názory, které vyjádří během výkonu své funkce nebo při hlasování během výkonu své funkce“ a že „žádný poslanec parlamentu nesmí být kvůli trestnému činu zatčen a nesmějí být proti němu použita ani žádná jiná svobodu odnímající či omezující opatření“, aniž by to schválil parlament;

E.  vzhledem k tomu, že poslanec Philippot byl vládou třetí země, konkrétně Kataru, obviněn z toho, že tento stát v průběhu rozhlasového vysílání dne 9. ledna 2015 a televizního vysílání dne 19. ledna 2015 očernil, kdy naznačil, že Katar financuje terorismus;

F.  vzhledem k tomu, že jak ustanovení článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, tak ustanovení článku 26 francouzské ústavy zakazují vedení jakéhokoli občanskoprávního či trestněprávního řízení s poslanci v souvislosti s jejich názory vyjádřenými během výkonu jejich funkce;

G.  vzhledem k tomu, že „předpisy zakotvené ve francouzském systému na ochranu zástupců lidu při výkonu jejich funkce jsou z roku 1789 a vycházejí z úcty k vůli lidu a z nutnosti umožnit voleným zástupcům vykonávat svůj mandát v demokratickém státě svobodně, beze strachu z právních kroků či zásahů ze strany výkonných nebo soudních orgánů “[2];

H.  vzhledem k tomu, že v případě poslance Evropského parlamentu se imunita týká nejen názorů vyjádřených poslancem na oficiálních schůzích Parlamentu, ale také jeho názorů vyjádřených na jiných místech, například ve sdělovacích prostředcích, pokud existuje „souvislost mezi vyjádřeným názorem a parlamentní funkcí“[3];

I.  vzhledem k tomu, že vyjádření názorů na zahraniční politiku Evropské unie nebo třetích zemí na veřejnosti patří k výkonu funkce poslance Evropského parlamentu;

J.  vzhledem k tomu, že nebyly tudíž splněny podmínky pro zbavení poslance Philippota imunity;

K.  vzhledem k tomu, že pokud by se mělo za to – což se ovšem nemá –, že článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie nelze na tento případ uplatnit, pak by žádost francouzských orgánů musela být posuzována jako žádost ve smyslu článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a čl. 26 odst. 2 Ústavy Francouzské republiky, tedy jako žádost o souhlas s tím, aby byl poslanec Philippot „kvůli trestnému činu zatčen nebo aby proti němu byla použita jiná svobodu odnímající či omezující opatření“;

L.  vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je obecně vzato umožnit orgánům legislativní moci vykonávat jejich ústavní funkci bez jakýchkoli nežádoucích vnějších zásahů, zejména zásahů ze strany výkonné moci[4]; vzhledem k tomu, že je zjevné, že tato zásada se vztahuje i na soudní řízení, která by iniciovala třetí země a v nichž by byl poslanec obviněn z pomluvy;

M.  vzhledem k tomu, že není tedy nutné zkoumat, zda se jedná o fumus persecutionis, tedy zda podání trestní žaloby mělo vést k poškození politické činnosti poslance;

1.  rozhodl, že Florian Philippot nebude zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným francouzským orgánům.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	28.1.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	17 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Mady Delvaux, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Tadeusz Zwiefka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jytte Guteland, Heidi Hautala, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Virginie Rozière
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Stefan Eck, Eleonora Evi, Sylvie Goddyn, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Gabriele Preuß

• [1]  Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
• [2]  Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 17. prosince 2002, A./Velká Británie, odstavec 47.
• [3]  Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543, odstavec 33;
• [4]  Parliamentary Immunity. A Comprehensive Study of the Systems of Parliamentary Immunity of the United Kingdom, France, and the Netherlands in a European Context, Sascha Hardt, Intersentia, Ius Commune Europaeum Series, č. 119, ISBN 978-1-78068-191-7, Maastricht, červenec 2013.