ZPRÁVA k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům

12.2.2016 - (2015/2128(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Benedek Jávor


Postup : 2015/2128(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0026/2016
Předložené texty :
A8-0026/2016
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům

(2015/2128(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. července 2015 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2014“ (COM(2015)0386) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2015)0151, SWD(2015)0152, SWD(2015)0153, SWD(2015)0154, SWD(2015)0155 a SWD(2015)0156),

–  s ohledem na výroční zprávu úřadu OLAF za rok 2014,

–  s ohledem na zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2014,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2015 nazvané „Ochrana rozpočtu EU do konce roku 2014“ (COM(2015)0503),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. září 2015 nazvané: Boj proti korupci v EU: reakce na obavy podniků a občanské společnosti (CCMI/132),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2014 nazvané „Zpráva o boji proti korupci v EU“ (COM(2014)0038),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES[1],

–  s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který dne 17. července 2013 předložila Komise (COM(2013)0534),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999[2],

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363), který dne 11. července 2012 předložila Komise,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[3],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci[4], na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí Unie v boji proti korupci[5] a na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[6],

–  s ohledem na zprávu o výpadcích příjmů z DPH z roku 2015, kterou nechala vypracovat Evropská komise,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-105/14 – Taricco a další,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0026/2016),

A.  vzhledem k tomu, že členské státy a Komise sdílejí odpovědnost za plnění přibližně 80 % rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za výběr vlastních zdrojů, mimo jiné v podobě DPH a cel;

B.  vzhledem k tomu, že rozumné veřejné výdaje a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří by měli být ujištěni, že jsou jejich peníze využívány řádně, efektivně a účinně; vzhledem k tomu, že řádné finanční řízení by mělo spojeno s přístupem založeným na co nejlepším využití každého eura;

C.  vzhledem k tomu, že k dosažení dobrých výsledků je třeba, aby byly prostřednictvím auditů výkonnosti pravidelně hodnoceny vstupy, výstupy, výsledky a dopady;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku různorodosti právních a správních systémů v členských státech je odstraňování nesrovnalostí a boj proti podvodům v tomto prostředí velmi náročnou výzvou, a vzhledem k tomu, že by Komise tudíž měla postupovat aktivněji a vynaložit ještě větší úsilí, aby boj s podvody a korupcí došel skutečného uplatnění a vedl k hmatatelnějším a uspokojivějším výsledkům;

E.  vzhledem k tomu, že pro ochranu finančních zájmů Unie prostřednictvím vyšetřování podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nezákonných činností je příslušný Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); vzhledem k tomu, že byl zřízen dozorčí výbor úřadu OLAF, který má posílit a zaručit nezávislost tohoto úřadu pomocí pravidelného sledování toho, jak je naplňována jeho vyšetřovací úloha; vzhledem k tomu, že dozorčí výbor sleduje zejména vývoj týkající se uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování na základě informací, které mu v souladu s čl. 7 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 poskytuje generální ředitel;

F.  vzhledem k tomu, že korupce zasahuje všechny členské státy a stojí přibližně 120 miliard EUR ročně, jak je uvedeno v první zprávě Komise věnované protikorupční politice EU, zveřejněné v únoru 2014;

G.  vzhledem k tomu, že korupce může pomáhat financovat činnost organizovaného zločinu nebo teroristických sítí v Evropě; vzhledem k tomu, že korupce taktéž podrývá důvěru občanů v orgány a instituce a demokratické procesy;

H.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům a korupci je nejen civilizačním předpokladem založeným na etických zásadách vlastních právnímu státu, ale přispívá také ke konkurenceschopnosti Unie ve světovém hospodářství;

1.  bere na vědomí zprávu Komise nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2014“; žádá Komisi, aby ve svých výročních zprávách o ochraně finančních zájmů EU rychleji reagovala na žádosti Parlamentu;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

2.  konstatuje, že všechny oznámené nesrovnalosti představují souhrnně částku ve výši přibližně 3,24 miliardy EUR; zdůrazňuje, že se celkový finanční dopad podvodných a nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2014 zvýšil oproti roku 2013 o 36 %, přičemž počet nesrovnalostí se zvýšil o 48 %; zdůrazňuje, že z oznámených nesrovnalosti mělo 2,27 miliardy EUR, tj. 1,8 % celkových plateb, souvislost s výdaji;

3.  zdůrazňuje, že v roce 2014 bylo Komisi oznámeno celkem 16 473 nesrovnalostí, z nichž se v 1 649 případech jednalo o podvodné nesrovnalosti, které souhrnně představovaly částku ve výši 538,2 milionu EUR; konstatuje, že podvodné nesrovnalosti související s výdaji představovaly 362 milionů EUR, tj. 0,26 % celkových plateb, a podvodné nesrovnalosti související s příjmy souhrnně představovaly 176,2 milionu EUR, tj. 0,88 % hrubých tradičních vlastních zdrojů vybraných v roce 2014;  zdůrazňuje, že se celkový finanční dopad nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2014 zvýšil oproti roku 2013 o 47 %, přičemž jejich počet se snížil o 5 %; dále konstatuje, že nepodvodnými nesrovnalostmi souvisejícími s výdaji bylo zatíženo 1,54 % celkových plateb a nepodvodnými nesrovnalostmi souvisejícími s příjmy bylo zatíženo 3,66 % hrubých tradičních vlastních zdrojů vybraných v roce 2014;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za zpětné získávání finančních prostředků neoprávněně vyplacených z rozpočtu EU a lepší vybírání vlastních prostředků a aby stanovila jednotné zásady pro podávání zpráv ve všech členských státech s cílem zajistit shromažďování vhodných, srovnatelných a přesných údajů;

6.  zdůrazňuje, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často spojeny s nedostatečnou znalostí složitých pravidel a požadavků; je přesvědčen, že zjednodušení pravidel a postupů členskými státy a Komisí množství nesrovnalostí nepodvodného charakteru sníží; domnívá se, že v boji proti nesrovnalostem a podvodům je důležité, aby všechny institucionální orgány na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a také široká veřejnost měly o této problematice povědomí; konstatuje, že je nezbytné vytvořit ve všech institucích a orgánech, které jsou zapojeny do provádění fondů, kulturu napomáhající předcházení podvodům a boji proti nim, a vyzývá členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů;

7.  připomíná, že s cílem uvést finance do udržitelnější podoby jsou členské státy zapojeny do probíhající fiskální konsolidace a zdrženlivosti, a je pevně přesvědčen, že všechny dostupné zdroje je třeba investovat v členských státech s cílem podpořit udržitelný hospodářský růst; je přesvědčen, že musí být podniknuty všechny kroky nezbytné k prevenci a zastavení veškerého podvodného jednání v oblasti obchodní politiky a s ní spojených prostředků, přičemž tyto kroky budou kombinovat všechny příslušné nástroje dané politiky (jako je kriminální vyšetřování, vývoj spolehlivých modelů analýzy a úsilí o řešení nedostatků a selhání související s nedostatečnou politikou Komise); vyzývá členské státy, aby vynaložily ještě větší úsilí k zajištění toho, že prostředky z rozpočtu EU na projekty přispívající k růstu a vytváření pracovních míst v Evropě a na vymáhání celního dluhu po odhalení podvodů budou správně využívány; zdůrazňuje, že z obecného hlediska by boj proti nedovolenému obchodu a nezákonným finančním tokům měl i nadále být jednou z předních priorit EU i členských států;

8.  vítá skutečnost, že Komise přijala víceletou strategii proti podvodům, která má napomoci odstranit výrazné rozdíly v počtu nesrovnalostí oznamovaných jednotlivými členskými státy;

Příjmy – vlastní zdroje

9.  se znepokojením konstatuje, že objem tradičních vlastních zdrojů zatížených podvody byl v roce 2014 o 191 % vyšší než v roce 2013 a objem tradičních vlastních zdrojů zatížených nepodvodnými nesrovnalostmi byl v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem vyšší o 146 %;

10.  je znepokojen tím, že průměrná míra zpětně získaných tradičních vlastních zdrojů na členský stát jak za podvodné, tak nepodvodné nesrovnalosti činila za rok 2014 24 %, což představuje historické minimum; naléhavě vyzývá členské státy, aby dlužné částky získávaly zpět rychleji, a zejména naléhá na ty členské státy, které musí získat zpět nejvyšší částky, aby své vymáhání zlepšily;

11.  je znepokojen výpadkem příjmů z DPH a odhadovanými ztrátami při výběru DPH, které v roce 2013 činily 168 miliard EUR; zdůrazňuje skutečnost, že ve 13 z 26 členských států, které byly v roce 2014 prověřovány, přesahovala odhadována průměrná ztráta DPH 15,2 %; zdůrazňuje, že Komise nemá přístup k výměně informací mezi členskými státy, k níž dochází za účelem prevence a potírání tzv. „kolotočových“ podvodů; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci v rámci platformy Eurofisc ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací s cílem přispívat k boji proti podvodům; připomíná, že je v pravomoci Komise kontrolovat opatření přijatá členskými státy a dohlížet na ně; vyzývá proto Komisi, aby v plné míře využila svých výkonných pravomocí, které ji umožňují pomáhat členským státům v boji proti podvodům s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti a rovněž členské státy kontrolovat; bere na vědomí skutečnost, že Komise od roku 2013 používá mechanismus rychlé reakce, aby se vypořádala s hromadnými a náhlými podvody v oblasti DPH;

12.  vybízí Komisi, aby vytvořila mechanismus, který bude společnosti motivovat k tomu, aby pravidelně platily daně a nevyhýbaly se daňovým povinnostem;

13.  konstatuje, že agentura Eurojust a úřad Europol podporují stále více koordinačních center; vítá výsledky přeshraničních operací Vertigo 2 a 3 a účinnou spolupráci mezi donucovacími a soudními orgány z Německa, Polska, Nizozemska, Spojeného království, Belgie, Španělska, České republiky a Švýcarska směřující ke zneškodnění zločineckých sítí, které jsou odpovědné za podvody v oblasti daňových příjmů, včetně DPH, v hodnotě zhruba 320 milionů EUR;

14.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že kontroly k ověření toho, zda dovozci dodržují právní předpisy o clech a dovozu, provádějí celní orgány členských států, a zdůrazňuje, že podle zjištění Účetního dvora se kvalita těchto kontrol mezi jednotlivými členskými státy liší; vyzývá Komisi, aby aktualizovala Průvodce celním auditem, vydaný v roce 2014, s cílem odstranit nedostatky, na které poukázal Účetní dvůr, např. v otázkách týkajících se zacházení s dovezeným zbožím procleným v jiném členském státě;

Výdaje

15.  se znepokojením konstatuje, že počet nesrovnalostí souvisejících s výdaji, jež byly v roce 2014 oznámeny jako podvodné, se po 76% nárůstu v roce 2013 snížil pouze o 4 %; naléhavě žádá příslušné orgány, aby přijaly veškerá opatření nutná ke snížení počtu podvodných nesrovnalostí, nikoli však na úkor norem kontroly;

16.  je znepokojen stálým nárůstem počtu oznamovaných nepodvodných nesrovnalostí souvisejících s přímo spravovanými fondy EU, a to jak z hlediska počtu případů, tak finančního objemu; je překvapen tím, že se počet podvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2014 oproti předchozímu roku zčtyřnásobil, a žádá Komisi, aby poskytla podrobná vysvětlení a učinila nezbytné kroky v boji proti tomuto trendu;

17.  je proto znepokojen tím, že v roce 2014 se nejvíce oznámených podvodných nesrovnalostí týkalo odvětví rozvoje venkova, v němž došlo k největšímu nárůstu ve srovnání s rokem 2013; poukazuje na to, že přibližně 71 % celkového počtu podvodných nesrovnalostí oznámených v oblasti přírodních zdrojů (zemědělství, rozvoj venkova a rybolov) pochází z Maďarska, Itálie, Polska, Rumunska;

18.  konstatuje, že míra zpětného získávání prostředků členskými státy pro Evropský zemědělský záruční fond je pod celkovým průměrem a že do konce roku 2014 nebyla zpětně získána ani polovina prostředků souvisejících s nesrovnalostmi zjištěnými v roce 2009; poukazuje na významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost zpětně získávat nesprávně vyplacené částky zjištěné v rámci společné zemědělské politiky, a naléhavě žádá Bulharsko, Francii, Řecko a Slovensko, aby výrazně zlepšily své výsledky; uznává, že mechanismus schvalování účetní závěrky (pravidlo „50/50“) představuje pro členské státy silnou motivaci, aby neoprávněně vyplacené částky z Evropského zemědělského fondu získávaly od příjemců zpět co nejrychleji; lituje toho, že rok 2014 byl již třetím rokem po sobě, kdy byl zaznamenán nárůst počtu případů podvodných nesrovnalostí v souvislosti s Evropským zemědělským záručním fondem, a čtvrtým rokem po sobě, ve kterém došlo k nárůstu počtu podvodů oznámených v oblasti rozvoje venkova; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly finanční prostředky rychleji získávány zpět;

19.  bere na vědomí, že nesrovnalosti spojené se společnou rybářskou politikou v roce 2014 se po ročním maximu v roce 2013 opět vrátily na úroveň srovnatelnou s rokem 2012; konstatuje, že v období 2010–2014 byly nejčastěji odhalovány nesrovnalosti z kategorie „Nezpůsobilost opatření/projektu k pomoci“, po níž následovala kategorie „Porušení pravidel zadávání veřejných zakázek“;

20.  konstatuje, že pokud jde o programové období politiky soudržnosti v letech 2007–2013, bylo v roce 2014 oznámeno 306 podvodných nesrovnalostí, což oproti roku 2013 představuje pokles o 5 %; je vážně znepokojen tím, že v roce 2014 došlo v porovnání s rokem 2013 k nárůstu objemu finančních prostředků zatížených podvodnými nesrovnalostmi, a to o více než 115 milionů EUR (76 %), což je zejména důsledek výrazného zvýšení částek (660 %) zahrnutých do Fondu soudržnosti; konstatuje, že ze 74 případů, v nichž byly v rámci politiky soudržnosti zjištěny podvody, jich v období let 2008–2014 61 (82 %) oznámily tři členské státy – Německo (42 případů), Polsko (11 případů) a Slovinsko (8 případů); vyjadřuje znepokojení nad tím, že 14 členských států v tomto období zjistilo 0% míru podvodů, což může vyvolávat pochybnosti ohledně účinnosti jejich systémů kontroly;

21.  je rovněž znepokojen tím, že se v oblasti soudržnosti zvětšila celková prodleva mezi okamžikem, kdy dojde k nesrovnalosti, jejím odhalením a konečným oznámením Komisi, a to až na 3 roky a 4 měsíce; připomíná, že po odhalení nesrovnalosti následují další postupy (příkazy k vrácení prostředků, vyšetřování úřadu OLAF apod.); naléhavě vyzývá Komisi, aby s členskými státy spolupracovala na zlepšení účinnosti jejich postupů odhalování a oznamování;

22.  vítá všeobecný pokles oznámených nesrovnalostí v rámci předvstupní pomoci; vyjadřuje politování nad rostoucím trendem, pokud jde o nesrovnalosti v souvislosti s nástrojem předvstupní pomoci od roku 2010, a to jak pokud jde o výši částky, tak o počet případů, přičemž hlavním původcem tohoto negativního vývoje je Turecko, a vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro zlepšení situace především s ohledem na nadcházející proces posílené spolupráce mezi EU a Tureckem;

Zjištěné problémy a potřebná opatření

Lepší podávání zpráv

23.  se znepokojením konstatuje, že přes četné výzvy Parlamentu, aby byly ve všech členských státech zavedeny jednotné zásady pro oznamování, je situace i nadále velmi neuspokojivá a stále existují podstatné rozdíly v počtu podvodných a nepodvodných nesrovnalostí, které jednotlivé členské státy oznamují; domnívá se, že tento problém vytváří zkreslenou představu o skutečném stavu míry nesrovnalostí a ochrany finančních zájmů EU; naléhavě vybízí Komisi, aby vynaložila značné úsilí o vyřešení problému, který představují odlišné přístupy členských států k odhalování nesrovnalostí a nejednotné výklady při uplatňování právního rámce EU;

24.  vítá závazek Komise dvakrát ročně zveřejňovat zprávu EU o boji proti korupci, a očekává, že příští zpráva bude k dispozici na počátku roku 2016; žádá Komisi, aby do zprávy začlenila kapitolu o výsledcích, kterých dosahují orgány a instituce EU v boji proti korupci, a aby provedla další analýzu na úrovni orgánů a institucí EU ohledně toho, jaké politiky jsou prováděny, s cílem určit vnitřní kritické faktory, zranitelné oblasti a rizikové činitele podporující korupci;

25.  vyzývá Komisi, aby sjednotila rámec pro oznamování podezření na podvod a aby zavedla pravidla pro oznamování všech soudních kroků přijatých v členských státech v souvislosti s případným podvodným využíváním zdrojů EU a požadovala přitom, aby v oznámeních byly výslovně uváděny soudní kroky přijaté na základě soudních doporučení úřadu OLAF;

26.  vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu rozvinula systém důsledných ukazatelů a snadno použitelných, jednotných kritérií k měření úrovně korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiky členských států; je znepokojen, pokud jde o spolehlivost a kvalitu údajů pocházejících z členských států; vyzývá proto Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit poskytování komplexních, přesných a spolehlivých údajů a měla při tom na paměti cíl spočívající v úplném provádění systému jednotného auditu; vyzývá Komisi, aby vytvořila index korupce s cílem rozčlenit členské státy do kategorií;

27.  vyzývá Komisi, aby členským státům při každoročním vyhodnocování jejich výsledků v boji proti korupci poskytovala přesná doporučení v zájmu usnadnění postupného a kontinuálního plnění povinností, které na sebe každý členský stát v oblasti boje proti korupci vzal;

28.  opětovně vyzývá Komisi, aby urychleně prosadila právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v EU; vyzývá evropské orgány, aby pozměnily služební řád tak, aby úředníky nejenom formálně zavazoval k oznamování nesrovnalostí, ale také aby stanovil přiměřenou ochranu pro oznamovatele; vyzývá evropské orgány, které tak dosud neučinily, i ostatní subjekty, aby bezodkladně prováděly čl. 22 písm. c) služebního řádu; naléhavě žádá všechny orgány a instituce EU, aby přijaly interní předpisy týkající se whistleblowingu ze strany zaměstnanců a jejich povinností, jež by byly zaměřeny na ochranu oznamovatelů; domnívá se, že tyto předpisy by měly být výslovně rozšířeny na oznamovatele odhalující podvody v souvislosti s mezinárodními dohodami, včetně obchodních dohod;

29.  zdůrazňuje význam přístupu k informacím a transparentnosti lobbingu i využívání finančních prostředků EU na podporu činnosti nezávislých organizací v této oblasti, mimo jiné k zavedení finanční podpory pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;

30.  je přesvědčen, že míru transparentnosti by bylo možno zvýšit vytvořením „legislativní stopy“ lobbistů v EU, s cílem přejít od dobrovolného k povinnému rejstříku EU pro všechny lobbistické činnosti zaměřené na veškeré orgány a instituce EU;

31.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve striktní politice přerušování a pozastavování plateb v souladu s příslušným právním základem; vítá skutečnost, že Komise přijala nové rozhodnutí o mechanismu včasného varování; očekává vytvoření komplexního systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, který má Komise navrhnout; vyzývá Komisi, aby členské státy a místní orgány lépe informovala o provádění své politiky s ohledem na to, že by tento proces neměl být oslabován politickými úvahami;

32.  požaduje proto, aby byl článek 325 SFEU uplatňován horizontálně ve všech politikách EU a aby se opatření neomezovala pouze na reakci na podvody, ale rovněž na jejich prevenci; vyzývá k dodržování článku 325 SFEU a zejména jeho odstavce 5 o výročních zprávách, které jsou v současné době předkládány s ročním zpožděním; požaduje zejména zjednodušení způsobu, kterým jsou dotace EU využívány v rámci politiky soudržnosti; požaduje, aby se dodržovaly dohodnuté postupy a aby došlo k ratifikaci dohod o boji proti podvodům na regionální a mezinárodní úrovni, jež byly uzavřeny mezi Unií a třetími zeměmi nebo organizacemi třetích stran; požaduje, aby byla přijata opatření v návaznosti na doporučení pro akční plán obsažená v usnesení Parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy, zejména pokud jde o doporučení 130 týkající se viditelnosti opatření přijatých členskými státy v rámci boje proti podvodům a organizované trestné činnosti a bod 131 týkající se všeobecného akčního plánu boje proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz na období 2014–2019 (body i až xxi); požaduje, aby byly zveřejněny první výsledky uplatňování směrnice proti padělání peněz; požaduje dále, aby bylo poskytnuto více informací o nástrojích úřadu OLAF v oblasti boje proti korupci a o koordinaci postupů členských států při zpětném získávání částek vyplacených v důsledku podvodu;

33.  žádá, aby EU podala přihlášku ke členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která vznikla v rámci Rady Evropy;

34.  vítá skutečnost, že v roce 2014 bylo uplatňováno 48 dohod zahrnujících vzájemnou administrativní pomoc celkem v 71 zemích, přičemž s dalšími 49 zeměmi včetně významných obchodních partnerů jako USA nebo Japonsko probíhají jednání, a žádá, aby byl Evropský parlament o vývoji těchto jednání neustále informován; zdůrazňuje, že pro ochranu zájmů EU v zájmu účinného boje s podvody je nutné dohlížet na to, aby stávající právní předpisy byly účinně uplatňovány a aby mezinárodní závazky byly dodržovány všemi stranami, včetně příslušných ustanovení o sankcích namířených proti podvodům a korupci; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s dalšími zeměmi v oblasti opatření proti podvodům a zavedla nová opatření pro administrativní spolupráci; vyzývá Komisi, aby nadále do všech mezinárodních dohod EU zahrnovala ustanovení zaměřená proti podvodům a korupci, tak, aby připravila půdu pro posílenou spolupráci v oblasti boje proti organizovanému zločinu, pašování a dalším formám nezákonného nebo nedovoleného obchodu;

35.  vítá klíčovou úlohu, již hraje program makrofinanční pomoci EU (MFA) v podpoře reforem u nejbližších obchodních partnerů EU; žádá, aby Komise nadále podávala zprávy Parlamentu a členským státům s cílem zajistit, že všechny finanční prostředky budou využívány v plném souladu se základním nařízením, jakož i s regionální soudržností a prosazováním regionální stability, čímž se omezí riziko zneužívání vratných úvěrů; požaduje dlouhodobé posouzení toho, jaký vliv mají programy makrofinanční pomoci na boj proti korupci a podvodům v přijímajících zemích.

36.  opakuje svou výzvu, aby účetní dvory jednotlivých členských států zveřejnily vnitrostátní prohlášení, která by objasnila nakládání s finančními prostředky EU;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na svých příslušných úrovních vytvořily propojené databáze nesrovnalostí v oblasti politiky soudržnosti, včetně nesrovnalostí, ke kterým dochází v oblasti veřejných zakázek, neboť takové databáze jsou schopny poskytnout podklady pro smysluplné a srozumitelné analýzy četnosti výskytu, závažnosti a příčin těchto nesrovnalostí a pro zjištění finančního objemu podvodných nesrovnalostí; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily, že budou Komisi včas a vhodným způsobem předkládány přesné a srovnatelné údaje, aniž by docházelo k nepřiměřenému zatížení v administrativě;

Lepší kontroly

38.  zdůrazňuje komplexní povahu nesrovnalostí; domnívá se, že Komise i členské státy musí přijímat proti podvodným nesrovnalostem důsledná opatření; domnívá se, že nepodvodné nesrovnalosti by se měly řešit prostřednictvím administrativních opatření, a zejména transparentnějších a jednodušších požadavků, poskytováním větší technické pomoci členským státům ze strany Komise a posílenou výměnou osvědčených postupů a získaných zkušeností; je přesvědčen metodika pro výpočet míry chyb musí být harmonizována na úrovni EU a členských států;

39.  vítá skutečnost, že předběžné a následné „kontroly Společenství“ odhalují stále více případů nesrovnalostí, a proto by tyto kontroly měly být dále podporovány;

40.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby prováděly důkladnější kontroly a využívaly všech dostupných informací, aby se tak vyvarovaly chyb a neoprávněných plateb, které se týkají fondů EU;

41.  vyzývá Komisi, aby dále posílila svou úlohu dohledu prostřednictvím auditů, kontrolní a inspekční činnosti, akčních plánů nápravy a dopisů včasného varování; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a využily svůj potenciál k odhalování a nápravě chyb předtím, než požádají Komisi o proplacení finančních prostředků; zdůrazňuje v této souvislosti zvláštní význam preventivních opatření při zastavení plateb, čímž zaniká potřeba následných opatření za účelem zpětného získání zpronevěřených prostředků;

42.  opětovně vyzývá Komisi, aby vypracovala systém výměny informací mezi odpovědnými orgány, který by umožnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, s cílem zamezit mezinárodním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, a tím zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Evropské unie;

43.  vítá skutečnost, že všechny útvary Komise v roce 2014 vytvořily a prováděly své strategie proti podvodům; vyzývá agentury EU, výkonné agentury a společné podniky, aby tak také učinily; zdůrazňuje úlohu koordinačních služeb boje proti podvodům (služby AFCOS) v boji proti podvodům; vítá přijetí vnitrostátních strategií proti podvodům v Bulharsku, Řecku, Chorvatsku, na Maltě a na Slovensku a vyzývá příslušné členské státy, aby co nejdříve předložily své vnitrostátní strategie boje proti podvodům (NAFS); žádá Komisi, aby provádění těchto strategií důkladně monitorovala;

44.  rovněž netrpělivě očekává posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o způsob, jak mají být finanční prostředky spravovány; požaduje, aby bylo zaměstnancům orgánů podílejících se na správě finančních prostředků, zejména zaměstnancům v koordinačních službách pro boj proti podvodům (AFCOS), poskytováno komplexní vzdělávání, aby mohli vypracovat vlastní vnitrostátní strategie boje proti podvodům;

45.  vítá pozitivní výsledky prvního ročního přezkumu programu Hercule III; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vyhrazený rozpočet může být nedostatečný; požaduje další informace na základě výkonnosti, zejména o přínosu 55 konferencí a školení pro účinnost opaření členských států proti podvodům, korupci a všem dalším nezákonným činnostem, které se dotýkají finančních zájmů Evropské unie;

46.  opět opakuje, že vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU stanoví, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“; domnívá se, že toto ustanovení není v EU plněno; domnívá se, že by Komise měla rozvinout horizontální politiku v oblasti boje proti podvodům a korupci; zdůrazňuje, že Komise je také odpovědná za účinné vynakládání finančních prostředků, a proto Komisi vyzývá, aby vydala požadavky týkající se interní výkonnosti;

47.   považuje za nezbytné větší zapojení evropského obyvatelstva do fáze programování a kontroly, a to prostřednictvím snadno přístupných informačních nástrojů, zejména v případě financování velkých infrastrukturních projektů; vyzývá Komisi, aby zvážila myšlenku participativního rozpočtu s cílem zapojit občany do monitorování vynakládání evropských finančních prostředků a aby vytvořila snadno přístupnou elektronickou přepážku pro upozorňování na podvody;

48.  Poukazuje na to, že definice, klasifikace a způsob zjišťování a hlášení nesrovnalostí se v rámci členských států i mezi členskými státy nadále liší, převážně v důsledku rozcházejících se definicí nesrovnalostí; zastává názor, že je nutná další harmonizace a vítá v této souvislosti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. července 2015 o podávání zpráv o nesrovnalostech pro doplnění nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky soudržnosti zavedly soudržné strategie přístupu k nesrovnalostem a boje proti podvodům; vítá preventivní a nápravná opatření, která Komise přijala s cílem zamezit podvodným nesrovnalostem, včetně přerušení 193 plateb v rámci politiky soudržnosti;

49.  připomíná, že nařízení o společných ustanoveních ukládá řídícím orgánům povinnost zavést účinná a přiměřená opatření proti podvodům, jež by měla být vymezena ve vnitrostátních strategiích pro boj proti podvodům; vyzývá Komisi, aby posílila preventivní opatření; v této souvislosti vítá zavedení systému pro včasné odhalení rizik, a žádá, aby byla zvýšena technická a administrativní kapacita řídících orgánů za účelem zajištění spolehlivějšího kontrolního systému, který by byl schopen snížit riziko podvodů a zvýšit schopnost tyto podvody a nesrovnalosti odhalovat, a to i v méně rozvinutých regionech, aniž by vznikla nepřiměřená finanční a administrativní zátěž; zdůrazňuje, že prevence by měla zahrnovat soustavné vzdělávání a podporu pracovníků odpovědných za správu a kontrolu finančních prostředků v rámci příslušných orgánů, stejně jako i výměnu informací a osvědčených postupů; poukazuje na klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů a partnerů v boji proti podvodům, zajištění transparentnosti a předcházení střetům zájmů;

50.  oceňuje rozhodnutí Komise provést v roce 2018 hodnocení v polovině období s cílem zjistit, zda nový předpisový rámec politiky soudržnosti nadále zabraňuje nesrovnalostem včetně podvodů a snižuje riziko jejich výskytu, a očekává, že obdrží podrobné informace o dopadu nových pravidel na systémy kontroly a správy z hlediska rizika výskytu nesrovnalostí a podvodů a z hlediska obecného provádění této politiky;

51.  vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby usnadňovaly transparentní přístup k auditním údajům tím, že budou zveřejňovat podrobnější informace o tom, které členské státy mají v jednotlivých politických oblastech a odvětvích nejlepší a nejhorší výsledky, což aktérům umožní určit oblasti, v nichž je nejvíce zapotřebí pomoci, a navrhnout na základě toho opatření;

Směrnice o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

52.  vítá prohlášení Komise obsažené v její výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU, v němž se připomíná, že jak směrnice o ochraně finančních zájmů, tak nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce „by měly doplňovat a upevňovat právní rámec a měly by podstatně posílit boj proti podvodům“; opakuje svůj postoj, že je naléhavě třeba co nejdříve přijmout směrnici o ochraně finančních zájmů, do jejíž působnosti bude spadat DPH a jež bude obsahovat jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální pravidla pro maximální sazby odnětí svobody a minimální pravidla pro promlčecí lhůty; připomíná věc Taricco, v níž Soudní dvůr upozorňuje na skutečnost, že podvod v oblasti DPH je zahrnut v definici podvodu v oblasti ochrany finančních zájmů podle Úmluvy o ochraně finančních zájmů z roku 1995;

53.  zdůrazňuje, že také nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce by mělo být přijato co nejdříve, a žádá, aby Rada vysvětlila své důvody pro zpožďování jednání;

Zadávání veřejných zakázek

54.  konstatuje, že výskyt nesrovnalostí z důvodu nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je i nadále vysoký; vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech urychleně provedly směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek[7], jež činí používání elektronického zadávání veřejných zakázek povinným a zavádí povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv, aby se omezily podvody a další závažné nesrovnalosti v souvislosti s veřejnými zakázkami; vyzývá Komisi, aby zavedla povinnost zveřejňovat veškerou dokumentaci týkající se příjemců, zejména pak subdodavatelů;

55.  žádá Komisi, aby důsledně uplatňovala opatření týkající se diskrétnosti a vyloučení u zadávání veřejných zakázek, přičemž musí být v každém z takových případů prováděny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby uplatňovala kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což je zásadní v zájmu zachování důvěryhodnosti institucí;

56.  zdůrazňuje, že v programovém období 2007–2013 představovalo nedodržování předpisů pro veřejné zakázky závažný zdroj chyb, přičemž se mimo jiné jednalo o vyhýbání se zadávání veřejných zakázek rozdělováním smluv do více menších nabídek, aby se zabránilo překračování limitů, a používání nevhodného postupu; zdůrazňuje, že nové směrnice v oblasti zadávání veřejných zakázek musí být provedeny do dubna 2016; zdůrazňuje, že k tomu, aby se omezil výskyt nesrovnalostí, je třeba, aby členské státy tyto směrnice správně prováděly; žádá proto Komisi, aby vypracovala pokyny pro řádné provádění těchto směrnic; žádá Komisi, aby provádění těchto směrnic důkladně monitorovala; domnívá se, že předběžné podmínky mají potenciál zadávání veřejných zakázek zlepšit; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí transparentní a dostupná pravidla;

57.  vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi nesrovnalostí, jež by mohla poskytnout základ pro smysluplnou a komplexní analýzu četnosti, závažnosti a příčin chyb při zadávání veřejných zakázek; vyzývá příslušné orgány členských států, aby vytvořily a analyzovaly své vlastní databáze nesrovnalostí, včetně těch, k nimž dochází při zadávání veřejných zakázek, a aby spolupracovaly s Komisí a poskytovaly jí tyto údaje v takové podobě a čase, jež Komisi usnadní její činnost;

58.  zpochybňuje nepodvodný charakter stále většího počtu vážných chyb, ke kterým dochází v souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek, a žádá Komisi, aby byla v tomto ohledu obzvláště obezřetná a aby se zapojovala do dialogu s členskými státy, jehož cílem je lepší uplatňování stávajících a nových směrnic o zadávání veřejných zakázek, a rovněž aby významné případy předkládala k dalšímu zvážení úřadu OLAF;

59.  připomíná, že v naléhavých situacích, jako je využití finančních prostředků pro potřeby uprchlíků, často dochází k odchylkám od běžných postupů při zadávání veřejných zakázek a přístup k finančním prostředkům je umožňován přímo; lituje, že v těchto situacích často dochází k pochybením; vyzývá Komisi, aby účinněji dohlížela na používání takovýchto výjimek a na rozšířenou praxi dělení veřejných zakázek, které je motivováno snahou nepřekročit prahovou hodnotu vyžadující dodržení řádných postupů při zadávání veřejných zakázek;

60.  poukazuje na to, že ve zvláštní zprávě č. 10/2015 nazvané „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“ Účetní dvůr analyzuje postupy spojené s veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek vede k chybám, které mohou mít za následek zpoždění v provádění a finanční opravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné uplatňování ex-ante podmíněnosti pokud jde o účinné uplatňování právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek do konce roku 2016; vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a řádné provedení směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek z roku 2014;

61.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby plně využily příležitostí, jež v oblasti zadávání veřejných zakázek skýtají informační technologie (IT), včetně elektronického zadávání zakázek, výměny osvědčených postupů a nástrojů pro preventivní hodnocení rizik; oceňuje internetový nástroj varování před podvody Arachne vyvinutý Komisí, jenž má na základě souboru ukazatelů rizik určit nejrizikovější projekty, a vyzývá členské státy, aby jej využívaly;

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti a přístup založený na efektivnosti nákladů

62.  zdůrazňuje, že je důležité jít příkladem, a upřímně vítá interinstitucionální přístup k sestavování rozpočtu podle výkonnosti; vyzývá Komisi, aby přijímala plánovací, prováděcí a kontrolní fázi víceletého finančního rámce v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výsledků;

63.  připomíná význam dalších a průběžných opatření, jež by zamezila podvodným nesrovnalostem, a také opakuje svou výzvu, aby byla přijata nová metodika zaměřená na výkonnost, a nikoli na formální hodnocení programů, což je v souladu se zásadou rozpočtu EU zaměřeného na výsledky; vyzývá Komisi, aby posílila své činnosti v souvislosti s uplatňováním ukazatelů účinnosti a účelnosti u všech svých programů a aby se nesoustředila pouze na míru chyb; dále Komisi vyzývá, aby se nepohybovala pouze v oblasti tří hlavních kategorií – tj. hospodárnosti, účinnosti a účelnosti –, ale aby se začala zaměřovat také na novou trojici (ekologie, rovnost a etika);

64.  konstatuje, že podávání zpráv o výkonnosti je stále nedostatečné a že je třeba pravidelně hodnotit parametry vstupů (finanční, lidské, materiální, organizační nebo regulační prostředky potřebné k provedení programu), výstupů (dosažené výsledky programu), výsledků (bezprostřední účinky programu) a dopadů (dlouhodobé změny ve společnosti);

65.  vítá vytvoření sítě národních kontaktních míst v členských státech a začlenění cílů týkajících se boje proti korupci do procesu správy ekonomických záležitostí zvaného evropský semestr;

66.  naléhavě Komisi vyzývá, aby okamžitě zveřejnila hodnocení všech dohod s tabákovými společnostmi s cílem stanovit účinnost jejich boje proti podvodům a padělání, které se týkají finančních zájmů EU, a aby posoudila, zda je vhodné podobné dohody prodloužit.

67.  zdůrazňuje úlohu Účetního dvora, nejvyšších kontrolních institucí, Komise a řídících orgánů při kontrole správnosti a optimálního využívání veřejných prostředků; vyzývá Účetní dvůr a Komisi, aby dále zlepšovaly svou spolupráci s nejvyššími kontrolními institucemi v členských státech s cílem rozšířit zaměření a podíl auditovaných fondů a projektů;

Pašování tabáku a padělané zboží

68.  je znepokojen zjištěním evropského veřejného ochránce práv[8], že s výjimkou GŘ pro zdraví Komise plně neprovádí předpisy a pokyny Světové zdravotnické organizace OSN v oblasti transparentnosti a lobbování v souvislosti s tabákem; domnívá se tedy, že důvěryhodnost a vážnost Komise jsou ohroženy;

69.  naléhá na všechny příslušné instituce EU, aby uplatňovaly článek 5 odst. 3 Úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku v souladu s doporučeními uvedenými v pokynech k úmluvě; naléhavě žádá Komisi, aby okamžitě zveřejnila posouzení dohod s tabákovými společnostmi a posouzení dopadu na provádění Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku;

70.  vítá úspěšné výsledky řady společných celních operací, které proběhly na základě spolupráce úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a vedly k zabavení mj.1,2 milionu pašovaných výrobků, včetně parfémů, náhradních dílů na automobily, elektronických přístrojů a 130 milionů cigaret; zdůrazňuje, že v důsledku pašování vysoce zdaněného zboží přichází rozpočet EU a členských států o značné příjmy a že přímé ztráty příjmů z cel, k nimž v EU dochází v souvislosti s pašováním cigaret, se odhadují na více než 10 miliard EUR ročně; připomíná, že obchodování s padělanými značkami zboží poškozuje příjmy EU a jejích členských států i evropských podniků;

71.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím problémem pašeráctví, nelegálního obchodu a dalších nezákonných a nedovolených aktivit, které nejen že mají dopad na výběr cel v členských státech a následně na rozpočet EU, ale zároveň jsou úzce spojeny s mezinárodní organizovanou trestnou činností, ohrožují spotřebitele, mají nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu a narušují rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, obzvláště malé a střední podniky; žádá proto lepší koordinaci mezi úřadem OLAF, celními úřady a orgány dozoru nad trhem nejen za účelem boje s těmito problémy, ale také s cílem zamezit obchodu s produkty, které porušují práva duševního vlastnictví v EU;

72.  zdůrazňuje, že aby nebyla přerušena zákonná výroba a obchod s léčivými přípravky, je důležité rozlišovat mezi zákonnými generickými léčivými přípravky a podvodnými padělanými léčivy, a znovu vyzývá všechny členské státy, jež podepsaly, ale ještě neratifikovaly Protokol OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, aby co nejdříve dokončily proces jeho ratifikace;

Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

73.  konstatuje, že úřad OLAF hraje roli při předcházení ztrátám v rozpočtu EU v rámci různých společných celních operací, a žádá jej, aby do svých budoucích výročních zpráv zařadil více informací a konkrétní číselné údaje o svém příspěvku k ochraně příjmové strany rozpočtu EU;

74.  vítá každoroční interinstitucionální schůze Rady, Komise, Parlamentu, úřadu OLAF a jeho dozorčího výboru; důrazně žádá, aby se předsednictví střídalo mezi třemi evropskými orgány; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativu Parlamentu, a naléhavě žádá Radu, aby znovu zvážila svůj negativní postoj v této věci;

75.  opakuje svou výzvu týkající se výroční zprávy z roku 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie[9] k rychlému vyřešení zbývajících otázek mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem; znovu opakuje, že ani úřad OLAF ani jeho dozorčí výbor nemohou za stávajících podmínek omezené spolupráce účinně plnit své právní povinnosti; se znepokojením bere na vědomí nedostatečný pokrok, a považuje tudíž stávající situaci za nepřijatelnou; vyzývá Komisi, aby plně hrála svou úlohu a aktivně pracovala na dlouhodobém řešení, jež by mohlo být bezodkladně uvedeno do praxe;

76.  domnívá se, že kvůli souladu se svým mandátem by měl dozorčí výbor mít samostatné zaměstnance nezávislé na správních útvarech úřadu OLAF a finanční autonomii; vyzývá úřad OLAF, aby dozorčímu výboru umožnil přístup k dokumentům, v jejichž případě to považuje výbor za nezbytné, má-li plnit své úkoly v souladu se svými pravomocemi; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh na příslušnou změnu nařízení OLAF;

77.  podotýká, že existuje rozpor mezi informacemi o podvodech shromažďovanými úřadem OLAF z veřejných a soukromých zdrojů v členských státech (zpráva úřadu OLAF za rok 2014) a velmi nerovnoměrným zpětným vymáháním částek, které bylo členským státům doporučeno úřadem OLAF; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na zvýšení míry zpětně získaných částek v případě podvodů.

78.  naléhavě vyzývá Komisi, aby byla zcela transparentní, pokud jde o veškeré žádosti státních zástupců o zbavení imunity zaměstnance úřadu OLAF, včetně jeho generálního ředitele;

79.  vítá ověřenou účinnost vyšetřování vedených úřadem OLAF týkajících se způsobilosti pro preferenční celní opatření a vyzývá členské státy, aby vzaly tato zjištění v potaz a učinily veškerá nutná a vhodná opatření v souladu s ustanoveními právních předpisů EU v oblasti cel; vyzývá Komisi, aby se s cílem předejít ztrátám pro rozpočet EU v důsledku dovozu zboží, v jehož případě neexistuje oprávnění požívat preferenčního sazebního zacházení podle preferenčních obchodních dohod, pokračovala v ověřování, zda členské státy zvyšují účinnost svých systémů řízení rizik a strategií kontroly na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci; dále vyzývá Komisi, aby pokračovala v svém úsilí o provádění hodnocení ex-post u preferenčních obchodních dohod, které mají závažné hospodářské, sociální a environmentální dopady, včetně pravidelného systému podávání zpráv ze strany přijímající států týkajících se řízení a kontroly preferenčního původu zboží;

80.  konstatuje, že komplexní stíhání trestných činů, včetně podvodů, korupce, praní peněz, souvisejícího organizovaného zločinu a dalších nelegálních činnosti, jež mají dopad na finanční zájmy EU, je nezbytným předpokladem pro účinné fungování EU; zdůrazňuje, že je třeba systematicky přijímat opatření navazující na doporučení úřadu OLAF. domnívá se, že aby bylo možné přijímat opatření v návaznosti na tato doporučení, je třeba, aby měl úřad OLAF ve vnitrostátních právních předpisech procesní práva, jež zajistí, že vnitrostátní orgány budou jeho doporučení respektovat a brát v potaz;

81.  vyzývá Komisi, aby objasnila hlavní důvody, proč členské státy neprovádějí navazující opatření v případech údajných podvodů dotýkajících se finančních zájmů Evropské unie, které jim předložil úřad OLAF;

o

o    o

82.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a dozorčímu výboru úřadu OLAF.

25.11.2015

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům

(2015/2128(INI))

Navrhovatel: Sander Loones

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že s cílem uvést finance do udržitelnější podoby jsou členské státy zapojeny do probíhající fiskální konsolidace a zdrženlivosti, a je pevně přesvědčen, že je třeba investovat veškeré dostupné zdroje v členských státech s cílem podpořit udržitelný hospodářský růst; je přesvědčen, že musí být podniknuty všechny kroky nezbytné k prevenci a zastavení jakéhokoliv podvodného jednání v oblasti obchodní politiky a s ní spojených prostředků, přičemž tyto kroky budou kombinovat všechny příslušné nástroje dané politiky (jako je kriminální vyšetřování, vývoj spolehlivých modelů analýzy a úsilí o řešení nedostatků a selhání související s nedostatečnou politikou Komise); vyzývá členské státy, aby vynaložily ještě větší úsilí k zajištění toho, že prostředky z rozpočtu EU na projekty přispívající k růstu a vytváření pracovních míst v Evropě a na zpětný výběr celního dluhu po odhalení podvodů budou správně využívány; zdůrazňuje, že z obecného hlediska by boj proti nedovolenému obchodu a nezákonným finančním tokům měl i nadále být jednou z předních priorit EU i členských států;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím problémem pašeráctví, nelegálního obchodu a dalších nezákonných a nedovolených aktivit, které nejen že mají dopad na výběr cel v členských státech a následně na rozpočet EU, ale zároveň jsou úzce spojeny s mezinárodní organizovanou trestnou činností, ohrožují spotřebitele, mají nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu a narušují rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, obzvláště malé a střední podniky; žádá proto lepší koordinaci mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), celními úřady a orgány dozoru nad trhem nejen za účelem boje s těmito problémy, ale také s cílem zamezit obchodu s produkty, které porušují práva duševního vlastnictví v EU;

3.  vítá ověřenou účinnost vyšetřování vedených úřadem OLAF týkajících se způsobilosti pro preferenční celní opatření a vyzývá členské státy, aby vzaly tato zjištění v potaz a učinily veškerá nutná a vhodná opatření v souladu s ustanoveními právních předpisů EU v oblasti cel; vyzývá Komisi, aby se s cílem předejít ztrátám pro rozpočet EU v důsledku dovozu zboží, v jehož případě neexistuje oprávnění požívat preferenčního sazebního zacházení podle preferenčních obchodních dohod, pokračovala v ověřování, zda členské státy zvyšují účinnost svých systémů řízení rizik a strategií kontroly na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci; dále vyzývá Komisi, aby pokračovala v svém úsilí o provádění hodnocení ex-post u preferenčních obchodních dohod, které mají závažné hospodářské, sociální a environmentální dopady, včetně pravidelného systému podávání zpráv ze strany přijímající států týkajících se řízení a kontroly preferenčního původu zboží;

4.  bere na vědomí provádění programu Hercule III v novém finančním rámci a považuje za užitečné, aby program využívaly donucovací orgány některých členských států v boji proti nezákonnému a nedovolenému obchodu; doufá, že tento program bude šířeji propagován, aby se zlepšila jeho účinnost a usnadnil se přístup k němu pro vnitrostátní a regionální správní orgány, na které je zaměřen; vyzývá EU, aby bezodkladně zřídila úřad evropského veřejného žalobce;

5.  vítá skutečnost, že v roce 2014 bylo uplatňováno 48 dohod zahrnujících vzájemnou administrativní pomoc celkem v 71 zemích, přičemž s dalšími 49 zeměmi včetně významných obchodních partnerů jako USA nebo Japonsko probíhají jednání, a žádá, aby byl Evropský parlament o vývoji těchto jednání neustále informován; zdůrazňuje, že pro ochranu zájmů EU v zájmu účinného boje s podvody je nutné dohlížet na to, aby stávající právní předpisy byly účinně uplatňovány a aby mezinárodní závazky byly dodržovány všemi stranami, včetně příslušných ustanovení o sankcích namířených proti podvodům a korupci; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s dalšími zeměmi v oblasti opatření proti podvodům a zavedla nová opatření pro administrativní spolupráci; vyzývá Komisi, aby nadále do všech mezinárodních dohod EU zahrnovala ustanovení zaměřená proti podvodům a korupci, tak, aby připravila půdu pro posílenou spolupráci v oblasti boje proti organizovanému zločinu, pašování a dalším formám nezákonného nebo nedovoleného obchodu;

6.   zdůrazňuje, že aby nebyla přerušena zákonná výroba a obchod s léčivými přípravky, je důležité rozlišovat mezi zákonnými generickými léčivými přípravky a podvodnými padělanými léčivy, a znovu vyzývá všechny členské státy, jež podepsaly, ale ještě neratifikovaly Protokol OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, aby co nejdříve dokončily proces jeho ratifikace;

7.  připomíná vnitřní standardy EU v oblasti boje proti korupci a ochrany oznamovatelů a je přesvědčen, že by měly být jasně rozšířeny na oznamovatele odhalující podvody v souvislosti s mezinárodními dohodami, včetně obchodních dohod;

8.  vítá klíčovou úlohu, již hraje program makrofinanční pomoci EU (MFA) v podpoře reforem u nejbližších obchodních partnerů EU; žádá, aby Komise nadále podávala zprávy Parlamentu a členským státům s cílem zajistit, že všechny finanční prostředky budou využívány v plném souladu se základním nařízením, jakož i s regionální soudržností a prosazováním regionální stability, čímž se omezí riziko zneužívání vratných úvěrů; požaduje dlouhodobé posouzení toho, jaký vliv mají programy makrofinanční pomoci na boj proti korupci a podvodům v přijímajících zemích.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Gabrielius Landsbergis, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Goffredo Maria Bettini, Reimer Böge, Klaus Buchner, Dita Charanzová, Edouard Ferrand, Seán Kelly, Georg Mayer, Bolesław G. Piecha, Fernando Ruas, Lola Sánchez Caldentey, Jarosław Wałęsa

13.11.2015

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům

(2015/2128(INI))

Navrhovatel: Derek Vaughan

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá výroční zprávu Komise, která je první v tomto jejím funkčním období a rovněž první v novém programovém období 2014–2020; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU musí být řádně spravovány a využívány co nejúčinněji, že ochrana finančních zájmů EU je jedním ze základních principů Smlouvy o fungování Evropské unie a že za ochranu finančních zájmů EU a boj proti podvodům nesou odpovědnost Unie i členské státy; bere na vědomí, že Komise a členské státy řadou opatření zvýšily efektivitu v boji proti celkové míře nesrovnalostí podvodného a nepodvodného charakteru s cílem zajistit, aby byly finanční prostředky EU chráněny proti podvodům;

2.  poukazuje na to, že politika soudržnosti na jednu stranu není oblastí s nejvyšším počtem nesrovnalostí označených jako podvodné, ale na druhou stranu se největší část takových nesrovnalostí v této oblasti politiky týká Evropského fondu pro regionální rozvoj; je však znepokojen tím, že 306 nesrovnalostí v rámci politiky soudržnosti bylo nahlášeno jako podvodné a 4 977 nesrovnalostí jako nepodvodné; je také znepokojen tím, že ve srovnání s rokem 2013 počet případů nahlášených jako podvodné klesl o 5 %, ale dotčené částky se zvýšily o 76 %, zatímco počet případů nahlášených jako nepodvodné se zvýšil o 7 %, avšak dotčené částky vzrostly o 33 %; připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodného charakteru a že je nutné rozlišovat mezi nesrovnalostmi, které nejsou podvodného charakteru, a nesrovnalostmi podvodného charakteru;

3.  Poukazuje na to, že definice, klasifikace a způsob zjišťování a hlášení nesrovnalostí se v rámci členských států i mezi členskými státy nadále liší, převážně v důsledku rozcházejících se definicí nesrovnalostí; zastává názor, že je nutná další harmonizace a vítá v této souvislosti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. července 2015 o podávání zpráv o nesrovnalostech pro doplnění nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky soudržnosti zavedly soudržné strategie přístupu k nesrovnalostem a boje proti podvodům; vítá preventivní a nápravná opatření, která Komise přijala s cílem zamezit podvodným nesrovnalostem, včetně přerušení 193 plateb v rámci politiky soudržnosti;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na svých příslušných úrovních vytvořily propojené databáze nesrovnalostí v oblasti politiky soudržnosti, včetně nesrovnalostí, ke kterým dochází v oblasti veřejných zakázek, neboť takové databáze jsou schopny poskytnout podklady pro smysluplné a srozumitelné analýzy četnosti výskytu, závažnosti a příčin těchto nesrovnalostí a pro zjištění finančního objemu podvodných nesrovnalostí; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily, že budou Komisi včas a vhodným způsobem předkládány přesné a srovnatelné údaje, aniž by docházelo k nepřiměřenému zatížení v administrativě;

5.  poukazuje na to, že ve zvláštní zprávě č. 10/2015 nazvané „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“ Evropský účetní dvůr analyzuje postupy spojené s veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek vede k chybám, které mohou mít za následek zpoždění v provádění a finanční opravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné uplatňování ex-ante podmíněnosti pokud jde o účinné uplatňování právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek do konce roku 2016; vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a řádné provedení směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek z roku 2014;

6.  zdůrazňuje, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často spojeny s nedostatečnou znalostí složitých pravidel a požadavků; je přesvědčen, že zjednodušení pravidel a postupů členskými státy a Komisí množství nesrovnalostí nepodvodného charakteru sníží; domnívá se, že v boji proti nesrovnalostem a podvodům je důležité, aby všechny institucionální orgány na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni a také široká veřejnost měly o této problematice povědomí; konstatuje, že je nezbytné ve všech institucích a orgánech, které jsou zapojeny do provádění fondů, vytvořit kulturu napomáhající boji proti podvodům, a vyzývá členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů;

7.  připomíná, že nařízení o společných ustanoveních ukládá řídícím orgánům povinnost zavést účinná a přiměřená opatření proti podvodům, jež by měla být vymezena ve vnitrostátních strategiích pro boj proti podvodům; vyzývá Komisi, aby posílila preventivní opatření; v této souvislosti vítá zavedení systému pro včasné odhalení rizik, a žádá, aby byla zvýšena technická a administrativní kapacita řídících orgánů za účelem zajištění spolehlivějšího kontrolního systému, který by byl schopen snížit riziko podvodů a zvýšit schopnost tyto podvody a nesrovnalosti odhalovat, a to i v méně rozvinutých regionech, aniž by vznikla nepřiměřená finanční a administrativní zátěž; zdůrazňuje, že prevence by měla zahrnovat soustavné vzdělávání a podporu pracovníků odpovědných za správu a kontrolu finančních prostředků v rámci příslušných orgánů, stejně jako i výměnu informací a osvědčených postupů; poukazuje na klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů a partnerů v boji proti podvodům, zajištění transparentnosti a předcházení střetům zájmů;

8.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby plně využily příležitostí, jež v oblasti zadávání veřejných zakázek skýtají informační technologie (IT), včetně elektronického zadávání zakázek, výměny osvědčených postupů a nástrojů pro preventivní hodnocení rizik; oceňuje internetový nástroj varování před podvody ARACHNE vyvinutý Komisí, jenž má na základě souboru ukazatelů rizik určit nejrizikovější projekty, a vyzývá členské státy, aby jej využívaly;

9.  oceňuje rozhodnutí Komise provést v roce 2018 hodnocení v polovině období s cílem zjistit, zda nový předpisový rámec politiky soudržnosti nadále zabraňuje nesrovnalostem včetně podvodů a snižuje riziko jejich výskytu, a očekává, že obdrží podrobné informace o dopadu nových pravidel na systémy kontroly a správy z hlediska rizika výskytu nesrovnalostí a podvodů a z hlediska obecného provádění této politiky; vyzývá Radu, aby schválila návrh směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie;

10.  vyzývá Radu, aby podpořila zřízení nezávislého úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) za předpokladu, že vztah mezi EPPO a ostatními stávajícími institucemi EU bude podrobněji definován a jasně vymezen, aby nedocházelo k neefektivnímu překrývání kompetencí – s ohledem na potřebu, aby přístup k boji proti podvodům přesahoval hranice jednotlivých států;

11.  podotýká, že existuje rozpor mezi informacemi o podvodech shromažďovanými Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) z veřejných a soukromých zdrojů v členských státech (zpráva úřadu OLAF za rok 2014) a velmi nerovnoměrným zpětným vymáháním částek, které bylo členským státům doporučeno úřadem OLAF; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na zvýšení míry zpětně získaných částek v případě podvodů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Victor Boştinaru, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andor Deli, Josu Juaristi Abaunz, Ivana Maletić, Jan Olbrycht, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Claudia Schmidt, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg, Claudiu Ciprian Tănăsescu

2.12.2015

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům za rok 2014

(2015/2128(INI))

Navrhovatel: Petr Ježek

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, korupci, praní špinavých peněz a obecně ochrana finančních zájmů Unie by měly být klíčovým prvkem politické agendy Unie; vzhledem k tomu, že Evropská unie i členské státy mají povinnost chránit finanční zájmy Unie před trestnými činy, které vedou ke značným finančním škodám;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku různorodosti právních a správních systémů v členských státech je odstraňování nesrovnalostí a boj proti podvodům v tomto prostředí velmi náročnou výzvou; vzhledem k tomu, že nesprávné využívání prostředků EU s sebou nese nejen ztráty pro jednotlivce, ale také kolektivní škody;

C.  vzhledem k tomu, že Komise – vědoma si nízké účinnosti stávajících nástrojů, jako je například Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, při boji proti podvodům, korupci, praní peněz a jiným nezákonným činnostem ohrožujícím finanční zájmy Unie – předložila dva legislativní návrhy v oblasti trestního práva, a to návrh směrnice o ochraně finančních zájmů a návrh nařízení o úřadu evropského veřejného žalobce, jejichž cílem je zdokonalit trestněprávní předpisy týkající se ochrany finančních zájmů Unie a zvýšit jejich účinnost;

D.  vzhledem k tomu, že vytvoření evropského veřejného žalobce (EPPO) v koordinaci s příslušnými orgány členských států s pravomocí vést trestní řízení ve věcech trestných činů, které poškozují finanční zájmy Evropské unie, má zásadní význam pro boj proti přeshraničním podvodům a pro zajištění toho, aby ochrana rozpočtu EU byla prioritou v celé Evropě;

E.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za výběr vlastních zdrojů, mimo jiné v podobě DPH a cel;

F.  vzhledem k tomu, že korupce zasahuje všechny členské státy a stojí přibližně 120 miliard EUR ročně, jak je uvedeno v první zprávě Komise věnované protikorupční politice Evropské unie, zveřejněné v únoru 2014;

G.  vzhledem k tomu, že korupce může pomáhat financovat činnost sítí organizovaného zločinu nebo terorismus v Evropě; vzhledem k tomu, že korupce taktéž podrývá důvěru občanů v orgány a instituce a demokratické procesy;

H.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům a korupci je nejen civilizačním předpokladem založeným na etických zásadách vlastních právnímu státu, ale přispívá také ke konkurenceschopnosti Unie ve světové ekonomice;

1.  vítá provádění nové politiky boje proti podvodům na úrovni EU ze strany Komise v souladu se zásadou řádného finančního řízení s cílem zajistit, aby byly finanční zájmy EU náležitě chráněny;

2.  uznává úsilí, které vynakládá Evropský parlament a Rada s cílem posílit účinnost ochrany finančních zájmů EU výraznou podporou návrhu směrnice o boji proti podvodům prostřednictvím trestního práva; vybízí Radu, aby dala jednáním o směrnici o ochraně finančních zájmů nový impuls s cílem zdokonalit stávající právní rámec přijetím společných minimálních pravidel pro definici trestných činů pokrývajících veškeré typy chování ohrožujícího finanční zájmy Unie, a to včetně začlenění otázky DPH, a stanovením postihů a minimálních předpisů týkajících se promlčení v těchto případech, zejména s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Taricco, v němž se uvádí, že výběr daně z přidané hodnoty v členských státech bezprostředně souvisí s finančními zájmy EU;

3.   znovu vyzývá Radu, aby Parlament, který musí navržený právní akt nakonec schválit, průběžně informovala a aby zajistila jeho úzké zapojení do současných jednání o zřízení úřadu evropského veřejného žalobce, a připomíná doporučení, která v této věci dal ve svých usneseních z března 2014 a dubna 2015; zdůrazňuje, že také nařízení o zřízení úřadu evropského veřejného žalobce by mělo být přijato co nejdříve, aby mohl tento úřad využívat pravomoci vyšetřovat veškeré zločiny týkající se ochrany finančních zájmů, včetně podvodů v oblasti DPH, a stíhat osoby podezřelé z páchání trestných činů;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že v mnoha členských státech stále ve velké míře dochází k podvodům v oblasti DPH a vyhýbání se daňové povinnosti; vyjadřuje znepokojení nad ztrátami příjmů z výběru DPH v EU, které podle odhadů za rok 2013 dosahují 168 miliard EUR; vyzývá proto Komisi, aby v plné míře využila svých pravomocí s cílem pomoci členským státům v boji proti podvodům s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti a rovněž je kontrolovat;

5.  s obavami konstatuje, že počet nesrovnalostí v oblasti výdajů EU oznámených v roce 2014 se po 76% nárůstu v roce 2013 snížil pouze o 4 %; zdůrazňuje význam rostoucí míry oznamování podvodných aktivit v celé EU, aby bylo možné získat úplnější přehled o situaci a zavést vhodné mechanismy a další postupy pro účinné řešení této problematiky; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise prezentovala údaje, které přesně odrážejí míru podvodných aktivit v EU;

6.  vybízí členské státy, aby v boji proti podvodům spolupracovaly prostřednictvím stávajících nástrojů a agentur, jako jsou EUROPOL, EUROJUST a OLAF, a aby zlepšily spolupráci a soudržnost činností těchto subjektů;

7.  vítá vytvoření sítě národních kontaktních míst v členských státech a začlenění cílů týkajících se boje proti korupci do procesu správy ekonomických záležitostí zvaného evropský semestr;

8.  vítá první zprávu Komise o boji proti korupci a v ní obsažená doporučení orgánům státní správy členských států; vyzývá Komisi, aby nejpozději na začátku roku 2016 zveřejnila svou druhou zprávu o boji proti korupci a aby informovala veřejnost a veškeré úrovně státní správy o jejím zveřejnění;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala každoroční hodnocení úspěšnosti členských států v boji proti korupci; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření systému ukazatelů a kritérií k měření úrovně korupce v členských státech; vyzývá proto Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit komplexní, přesné a spolehlivé údaje;

10.  trvá na tom, že pokud chce EU být důvěryhodná, musí její orgány a instituce jít příkladem a splňovat nejvyšší normy v oblasti transparentnosti veřejných výdajů, bezúhonnosti a střetu zájmů, především s ohledem na stávající hospodářské problémy; žádá v této souvislosti Komisi, aby do připravované druhé zprávy začlenila kapitolu o výsledcích, kterých orgány a instituce EU dosahují v boji proti korupci;

11.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na to, že 85 % rozpočtu EU spravují členské státy, zajistila prostřednictvím mechanismu spolupráce a výměny informací účinnou koordinaci mezi organizacemi zaměřenými na boj proti podvodům a vnitrostátními orgány všech členských států;

12.  opětovně vyzývá Komisi, aby urychleně prosadila právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v Evropské unii; vyzývá evropské orgány, aby pozměnily svůj služební řád tak, aby úředníky nejenom formálně zavazoval k oznamování nesrovnalostí, ale také aby stanovil přiměřenou ochranu pro oznamovatele; vyzývá evropské orgány, které tak dosud neučinily, i ostatní subjekty, aby bezodkladně prováděly čl. 22 písm. c) služebního řádu;

13.  opět opakuje, že vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU stanoví, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“; domnívá se, že toto ustanovení není v EU plněno; domnívá se, že by Komise měla rozvinout horizontální politiku v oblasti boje proti podvodům a korupci; zdůrazňuje, že Komise je také odpovědná za účinné vynakládání finančních prostředků, a proto Komisi vyzývá, aby vydala požadavky týkající se interní výkonnosti;

14.  konstatuje, že komplexní stíhání trestných činů, včetně podvodů a korupce, praní peněz, souvisejícího organizovaného zločinu a dalších nelegálních činnosti, jež mají dopad na finanční zájmy EU, je nezbytným předpokladem pro účinné fungování EU; zdůrazňuje, že je třeba systematicky přijímat opatření navazující na doporučení úřadu OLAF.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Michał Boni, Ignazio Corrao, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Roberta Metsola, Louis Michel, Alessandra Mussolini, József Nagy, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Coelho, Anna Hedh, Petr Ježek, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Ska Keller, Miltiadis Kyrkos, Jeroen Lenaers, Nuno Melo, Emilian Pavel, Barbara Spinelli, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jens Geier, Gabriele Preuß, Marco Zanni

7.1.2016

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

(2015/2128(INI))

Navrhovatelka: Mercedes Bresso

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že posílení věrohodnosti, přesnosti, účinnosti, transparentnosti a dodržování zásady řádné finanční správy a správnosti rozpočtu pro zachování důvěry evropských občanů v orgány EU a jejich oddanost projektu evropské integrace jako celku musí být i nadále jednou z hlavních priorit politiky v oblasti ochrany finančních zájmů Unie, kterou je Komise po dohodě s členskými státy povinna provádět v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie; za tímto účelem požaduje rozsáhlou spolupráci mezi institucemi EU, aby bylo dosaženo větší transparentnosti;

2.  má vážné obavy v souvislosti s věrohodností a kvalitou údajů předávaných členskými státy, pokud jde o jejich hrubý národní důchod (HND), počet otevřených a uzavřených případů, a v souvislosti s nedostatečnými odpověďmi na vysvětlení, o která požádala Komise nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF);

3.  konstatuje, že zejména korupce a podvody související s rozpočtem Unie jsou přímo úměrné nedostatečné míře transparentnosti rozdělování, správy a využívání evropských finančních prostředků; požaduje proto lepší komunikaci mezi institucemi EU a členskými státy v rámci těchto postupů, které by se měly řídit pouze několika pravidly, měly by však být transparentnější, aby podvody byly prakticky znemožněny; za tímto účelem požaduje, aby byly v co největší míře šířeny osvědčené postupy;

4.  vítá, že Komise schválila víceletou strategii proti podvodům, která má pomoci odstranit výrazné rozdíly mezi počtem chyb oznámených jednotlivými členskými státy;

5.  opakuje svou výzvu, aby příslušné účetní dvory všech členských států zveřejnily vnitrostátní prohlášení, která by objasnila nakládání s finančními prostředky EU;

6.  žádá, aby se přesněji rozlišovalo mezi podvody a chybami a aby byly poskytovány informace, jak o podvodech, tak o nejčastějších chybách, s uvedením konkrétních příkladů, aby příjemci těchto prostředků a příslušné řídicí orgány byli lépe informováni, a to i s ohledem na vážnost důsledků, kterým mohou čelit; zdůrazňuje, že je rovněž důležité ve větší míře věnovat pozornost výsledkům projektů financovaných Unií a nikoli pouze přesnosti účtů na základě kontrol prováděných na místě kvalifikovanými zaměstnanci, nezávisle a bez střetů zájmů;

7.  zdůrazňuje, že je nutno věnovat zvláštní pozornost podvodům a trestným činům, které jsou spáchány v souvislosti s rozpočtem EU v rámci organizované trestné činnosti a mají přeshraniční charakter;

8.  rovněž netrpělivě očekává posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o způsob, jak mají být finanční prostředky spravovány; požaduje, aby bylo zaměstnancům orgánů podílejících se na správě finančních prostředků, zejména zaměstnancům v koordinačních službách pro boj proti podvodům (AFCOS), poskytováno komplexní vzdělávání, aby mohli vypracovat vlastní vnitrostátní strategie boje proti podvodům;

9.  žádá Komisi, aby do své příští zprávy o boji proti korupci v EU, která má být zveřejněna začátkem roku 2016, doplnila kapitolu o výsledcích, kterých v tomto směru dosahují instituce EU;

10.  požaduje, aby byl článek 325 SFEU uplatňován horizontálně ve všech politikách Unie, aby se opatření neomezovala pouze na reakci na podvody, ale rovněž se jim předcházelo; aby se dodržoval článek 325 SFEU a zejména jeho odstavec 5 o výročních zprávách, které jsou v současné době předkládány s ročním zpožděním; požaduje zejména zjednodušit využívání dotací EU v rámci politiky soudržnosti; požaduje, aby se postupovalo podle běžných postupů a postupů ratifikace dohod mezi Unií a třetími zeměmi a organizacemi zaměřenými na boj proti podvodům na regionální a mezinárodní úrovni; požaduje, aby byla přijata opatření v návaznosti na akční plán a doporučení obsažená v usnesení Parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: aby byly prováděny doporučené kroky a iniciativy, zejména doporučení 130 (týkající se viditelnosti opatření přijatých členskými státy v rámci boje proti podvodům a organizované trestné činnosti) a doporučení 131 (všeobecný akční plán boje proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz na období 2014–2019 – body i až xxii); požaduje, aby byly předloženy první výsledky týkající se směrnice proti padělání peněz; požaduje dále, aby bylo poskytnuto více informací o nástrojích úřadu OLAF pro boj proti korupci a rovněž o koordinaci postupů členských států na vymáhání částek získaných podvodným způsobem;

11.  zdůrazňuje, že je důležité zavést soudržný a účinný evropský systém vyšetřování a stíhání trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU, a žádá, aby bylo vynaloženo veškeré možné úsilí s cílem přijmout v co nejkratší lhůtě projekt úřadu evropského žalobce a směrnici o společných trestněprávních opatřeních v oblasti podvodů poškozujících finanční zájmy Unie (tzv. směrnice o ochraně finančních zájmů); vyzývá Radu, aby upřednostnila tyto klíčové spisy a zapojila Parlament a průběžně jej informovala o aktuálním stavu jednání o úřadu evropského žalobce; poukazuje na to, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-105/14 ze dne 8. září 2015 uvedl, že existuje přímá souvislost mezi výběrem daně z přidané hodnoty v členských státech a finančními zájmy EU; zdůrazňuje tudíž, že směrnice o ochraně finančních zájmů by se měla vztahovat i na podvody v oblasti DPH, aby měl vznikající úřad evropského žalobce pravomoci v oblasti vyšetřování a podávání žalob u těchto trestných činů; je přesvědčen, že tato a další opatření by mohla přispět k obnovení důvěry veřejnosti v účinnou správu finančních prostředků EU;

12.  opět vyzývá Komisi, aby urychleně předložila legislativní návrh o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v Evropské unii;

13.  bere v úvahu komplexní povahu právních předpisů EU a vyzývá ke zjednodušení regulace, pokud jde o rozpočet EU, aby se zabránilo podvodům nebo nesrovnalostem, které se týkají finančních prostředků EU;

14.  naléhavě Komisi vyzývá, aby okamžitě zveřejnila hodnocení všech dohod s tabákovými společnostmi s cílem stanovit účinnost jejich boje proti podvodům a padělání, které se týkají finančních zájmů EU, a aby posoudila, zda je vhodné podobné dohody prodloužit.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Kostas Chrysogonos, Richard Corbett, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Constance Le Grip, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Tapardel, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Sven Giegold, Charles Goerens, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Helmut Scholz

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Louis Aliot, Jonathan Arnott, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Andrey Novakov, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

  • [1]  Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6.
  • [2]  Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
  • [4]  Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 121.
  • [5]  Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62.
  • [6]  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
  • [7]  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
  • [8]  http://www.ombudsman.europa.eu/en/press/release.faces/en/61027/html.bookmark
  • [9]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0062.