ZPRÁVA o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj

22.2.2016 - (2015/2224(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Ruža Tomašić

Postup : 2015/2224(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0032/2016
Předložené texty :
A8-0032/2016
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj

(2015/2224(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[2],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[3],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011[4],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce[5],

–  s ohledem na Územní agendu strategie EU 2020 schválenou na neformálním zasedání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj, které se konalo dne 19. května 2011 v Gödöllő,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů s názvem Komunitně vedený místní rozvoj ze dne 29. listopadu 2012[6],

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k výsledku jednání o dohodách o partnerství a operačních programech ze dne 9. července 2015[7],

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2014 k tématu Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) jakožto nástroj politiky soudržnosti na období 2014–2020 pro místní rozvoj a rozvoj venkovských, městských a příměstských oblastí (průzkumné stanovisko na žádost řeckého předsednictví)[8],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU[9],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o optimalizaci úlohy územního rozvoje v politice soudržnosti[10],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti[11],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“[12],

–  s ohledem na informativní prezentaci z října 2015 s názvem „Nástroje na podporu územního a městského rozměru v rámci politiky soudržnosti: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii z července 2015 s názvem „Územní řízení a politika soudržnosti“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii z února 2015 s názvem „Strategická ucelenost politiky soudržnosti: srovnání období plánování programů na roky 2007–2013 a 2014–2020“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na šestou zprávu Komise z července 2014 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“,

–  s ohledem na studii Evropské komise z května 2015 s názvem „Praktická realizace Územní agendy Evropské unie 2020 – zvyšování efektivnosti a účelnosti politiky soudržnosti prostřednictvím místně podmíněného přístupu“, díl II – případové studie,

–  s ohledem na zprávu ze září 2011 s názvem „Jak posílit územní rozměr strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti EU na základě Územní agendy 2020“, která byla vypracována na žádost polského předsednictví Rady Evropské unie,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z listopadu 2014 nazvanou „Vytváření pracovních míst a místní hospodářský rozvoj“,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2015 nazvanou „Local Economic Leadership“ (Místní hospodářské vedení),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0032/2016),

A.  vzhledem k tomu, že územní soudržnost je klíčovým cílem Evropské unie, který je zakotven v Lisabonské smlouvě;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti na období 2014–2020 stanovuje a vybízí k využívání integrovaných a místně podmíněných přístupů v zájmu podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a současně podporuje územní správu;

C.  vzhledem k tomu, že integrovaný a místně podmíněný přístup mají potenciál zlepšit výsledky a účinnost veřejných opatření tím, že splní specifické požadavky daných území a pomůže jim zvýšit jejich atraktivitu;

D.  vzhledem k tomu, že komunitně vedený místní rozvoj (dále jen „CLLD“) a integrované územní investice (dále jen „ITI“) představují inovativní nástroje politiky soudržnosti, jež budou uplatňovat některé z členských států v této podobě vůbec poprvé a které mohou podstatně přispět k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vytváření kvalitních místních pracovních míst, udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů strategie Evropa 2020;

E.  vzhledem k tomu, že nové iniciativy v rámci ITI a CLLD představují krokové změny ve schopnosti místních zúčastněných stran kombinovat zdroje financování a plánovat správně zaměřené místní iniciativy;

F.  vzhledem k tomu, že posílení postavení regionálních a místních organizací je nezbytné pro úplné provádění politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že inovativní přístupy upřednostňující využívání místních znalostí při řešení místních problémů pomocí místních řešení nabývají stále většího významu; vzhledem k tomu, že participativní řízení, například participativní sestavování rozpočtu, má k dispozici nezbytné nástroje pro zapojování veřejnosti zaměřené na přenesení odpovědnosti za rozhodování na úroveň místních společenství;

G.  vzhledem k tomu, že CLLD vychází ze zkušeností s uplatňováním iniciativ LEADER, URBAN a EQUAL v předchozích obdobích financování a především rozvíjí přístup LEADER, který od svého zahájení v roce 1991 vedl k exponenciálnímu nárůstu místních akčních skupin a přispěl významným způsobem ke zlepšení kvality života občanů, zejména ve venkovských oblastech;

H.  vzhledem k tomu, že CLLD je povinný pouze pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a nepovinný pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropská sociální fond (ESF) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF);

I.  vzhledem k tomu, že tyto dva nové nástroje mohou sehrát významnou úlohu v přizpůsobování se demografickým změnám a zvrátit meziregionální nerovnováhy v oblasti rozvoje;

J.  vzhledem k tomu, že CLLD používá přístup zdola nahoru s cílem určit předměty rozvoje a financovat projekty s vazbou na místní potřeby společenství, místo aby se ukládaly cíle na úrovni členských států;

K.  vzhledem k tomu, že ITI představují nástroj, který lze využít k realizaci integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst, jak je vymezeno v článku 7 nařízení (EU) č. 1301/2013;

L.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o struktury správy a zkušenosti s využíváním rozvojových iniciativ vycházejících „zdola“;

M.  vzhledem k tomu, že pro úspěch těchto nástrojů má zásadní význam kapacita a zapojení regionálních a místních aktérů, bez ohledu na pravomoci vymezené pro jednotlivé organizace;

N.  vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány jsou vyzývány, aby zasahovaly do rozhodnutí týkajících se jejich vlastního rozvoje a aby podporovaly synergie mezi veřejným a soukromým sektorem, neboť se jedná o zásadní prvky schopné zajistit účinné řízení a administraci projektů, včetně zajištění stability přijatých závazků ;

O.  vzhledem k tomu, že pro místní a regionální orgány je zásadní, aby při rozhodování týkajícím se jejich vlastního rozvoje řádně vymezily svá aktiva a strategické výhody, přičemž by měly vycházet z informací získaných od společenství, a aby na těchto aktivech a výhodách stavěly při vypracovávání strategií regionálního a místního rozvoje, které by společně s přispěním jejich společenství mohly zvýšit kvalitu života občanů na základě vyjasnění vzniklých problémů, stanovení priorit a navržení udržitelných řešení společně s občany;

P.  vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1301/2013 stanoví, že „každý členský stát s ohledem na svou konkrétní územní situaci vypracuje v rámci své dohody o partnerství zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděl podpory na uvedená opatření na vnitrostátní úrovni“;

Q.  vzhledem k tomu, že iniciativa RURBAN pro spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi přispívá k posilování regionální konkurenceschopnosti a vytváření partnerství pro rozvoj;

R.  vzhledem k tomu, že na úrovni Evropské unie jsou žádoucí rozpočty založené na výsledcích, a tudíž je nezbytné, aby finanční prostředky přidělované nástrojům ITI a CLLD byly využívány účinně, a to plněním politických cílů a stanovených priorit, aby u sledovaného cíle byla zajištěna co nejvyšší přidaná hodnota, a aby výsledky, jichž bylo dosaženo, byly získány za nejnižší možné náklady;

Obecné informace

1.  konstatuje, že pro úspěch přístupu, který vychází zdola, je klíčové hmatatelné zapojení regionálních a místních aktérů od samého počátku, jejich angažovanost ve strategiích územního rozvoje, přisvojení si těchto strategií a vhodné přenesení pravomocí a zdrojů na nižší rozhodovací úrovně; domnívá se, že zapojení partnerů může také posílit integrovaný a místně podmíněný přístup, zejména tam, kde je nízká míra zájmu o CLLD a ITI; poukazuje však na to, že místní aktéři potřebují technickou a finanční podporu z regionální, vnitrostátní a unijní úrovně, a to zejména v počátečních fázích postupu provádění;

2.  navrhuje stanovovat strategie v úvodních fázích prováděcího postupu ve spolupráci s regionálními a místními aktéry, zejména na úrovni specifického a specializovaného vzdělávání, a také na úrovni technické a finanční podpory, v kontextu účinného partnerství mezi regiony, členskými státy a EU;

3.  je toho názoru, že v rámci evropských strukturálních a investičních fondů by mělo být dále podpořeno další přenesení pravomocí a zdrojů a že nechuť řídících orgánů tak učinit může omezit potenciál těchto dvou nástrojů; vyzývá členské státy, aby se zasadily o zdola vycházející přístup přenesením odpovědnosti na místní skupiny; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům doporučení a všeobecné pokyny k tomu, jak v souvislosti s prováděním CLLD a ITI překonat otázku nedůvěry a administrativní překážky mezi rozdílnými úrovněmi správy, ale aby při tom setrvala plně v rámci svých pravomocí;

4.  zdůrazňuje, že pro místní úroveň je navržení vysoce kvalitních integrovaných víceodvětvových inovativních strategií výzvou, zejména pokud je třeba vytvářet je participativně;

5.  upozorňuje na skutečnost, že opatření přijímaná v rámci těchto nástrojů mají zohlednit priority místních aktérů, ale současně musí být sladěna s obecnými cíli operačních programů a s ostatními strategiemi unijního, vnitrostátního, regionálního a místního rozvoje a se strategiemi pro inteligentní specializaci a zároveň zajistit určitou míru flexibility;

6.  připomíná, že nejenom programy EU musí být flexibilnější a lépe integrované, ale že to platí i pro hlavní vnitrostátní a regionální politiky ; zdůrazňuje, že zajištění obecnější povahy správní reformy pomůže tomu, aby k poskytování finančních prostředků EU nedocházelo v rámci „paralelním“ s rámcem vnitrostátních a regionálních politik, ale že budou tyto prostředky naopak začleněny do širšího úsilí o vytvoření udržitelných hospodářských výsledků;

7.  má za to, že nezaměstnanost mladých lidí je nejtíživějším problémem členských států společně s nedostatečným financováním malých a středních podniků; zdůrazňuje, že strategie místního a územního rozvoje musí tyto problémy řešit jako jednu ze svých priorit; vyzývá místní a regionální orgány, aby v zájmu podpory zaměstnanosti a meziregionální mobility mladých lidí zavedly daňové a další pobídky a aby v partnerství s institucemi odborné přípravy stavěly do popředí odbornou přípravu;

8.  doporučuje, aby místní a regionální orgány dbaly zvláště na projekty určené k přizpůsobení míst a regionů nové demografické realitě a na zmírnění nerovnováhy, která je jejím důsledkem, a to zejména těmito prostředky: 1. přizpůsobením sociálních infrastruktur a infrastruktur pro mobilitu demografickým změnám a migračním tokům; 2. vytvářením specifického zboží a služeb zaměřených na stárnoucí populaci; 3. podporou pracovních příležitostí pro starší osoby, ženy a migranty, které přispívají k sociálnímu začlenění; 4. rozšířením digitálních propojení a vytvářením platforem, jež umožňují a posilují zapojení občanů z izolovanějších regionů a jejich interakci s různými správními, sociálními a politickými službami orgánů na všech úrovních (místní, regionální, vnitrostátní a evropské);

9.  vybízí Komisi a členské státy, aby poskytly dodatečnou podporu, odbornou přípravu a poradenství malým a méně rozvinutým lokalitám, které disponují pouze skrovnějšími zdroji a kapacitami a pro něž může být obtížné vyrovnat se během plánování a realizace s administrativní zátěží a složitostí spojenou s prováděním těchto nástrojů; připomíná, že územní soudržnost musí vycházet zdola a musí rovněž zahrnovat malé správní subjekty, které nesmí být jakkoli vylučovány nebo diskriminovány, pokud jde o přístup k ITI a CLLD; vyzývá Komisi, aby informovala o výsledcích osvědčených postupů v jednotlivých členských státech a navrhuje, aby byly sdíleny prostřednictvím sítě on-line, jež by pro tyto subjekty zajistila rovnost přístupu k těmto nástrojům; vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby navrhly řešení zaměřená na seskupování malých správních subjektů s přihlédnutím k územnímu rozměru a ke specifickým potřebám rozvoje;

10.  vybízí členské státy, aby vypracovaly strategii pro větší zužitkování CLLD a ITI na základě přístupu využívajícího více fondů a s cílem vytvořit účinnější strategie regionálního a místního rozvoje, a to zejména v oblastech, na které odkazuje článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá členské státy, aby případně využívaly flexibilitu podle čl. 33 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, a mohly tak lépe reagovat na zvláštnosti těchto regionů; vybízí k tomu, aby byla v těchto oblastech v souvislosti s jejich izolovaností a částečnou konkurenční nevýhodou zaváděna zvláštní opatření pro poskytování technické podpory a pomoci s vytváření kapacit určené správním orgánům;

11.  zdůrazňuje, že pro zúčastněné strany není lehké integrovat více fondů, a to zejména v souvislosti s CLLD a ITI; domnívá se, že pro vytvoření podmínek pro provádění těchto nástrojů je zapotřebí usilovat o zjednodušení ve všech oblastech; vítá proto ustavení skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni, která monitoruje zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů, a úsilí Komise v oblasti zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že při tvorbě doporučení je zapotřebí nalézt evropský rámec;

12.  obzvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí bojovat proti postupům tzv. gold-platingu, kdy se na vnitrostátní, regionální a místní úrovni vytvářejí další, často zbytečné požadavky a překážky; konstatuje, že u mnohých příjemců se často zvyšuje finanční a administrativní zátěž kvůli různým auditním úrovním; trvá na tom, že nesmí docházet k překrývání administrativních úkolů, a zdůrazňuje, že je důležité nastolit podmínky pro investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru; doporučuje, aby se auditní činnosti zefektivnily, monitoring se zaměřil na proces a na hodnocení výkonnosti a aby současně byly zachovány účinné kontroly;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prováděly cílenou odbornou přípravu určenou pro regionální a místní aktéry a zaměřenou na CLLD a ITI, a vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost vzdělávacím programům zaměřeným na místní příjemce; má zato, že je zásadně zapotřebí zajistit, aby se do těchto aktivit zapojila všechna příslušná odvětví společnosti a byla v nich zastoupena; zdůrazňuje význam účinného a účelného využívání technické pomoci na podporu těchto nástrojů, aniž by však docházelo k duplikování organizací;

14.  vítá, že se Komise zaměřila na výsledky a výstupy, což by také mělo pomoci tvůrcům politik na místní úrovni, aby se posunuli od přílišného zaměření na čerpání finančních prostředků a na katalogizaci procesu provádění směrem k určení reálných a smysluplných cílů, jež budou produkovat hmatatelnou změnu pro jejich místní podniky a obyvatele;

15.  vyjadřuje obavy nad nedostatkem náležité komunikace mezi různými zúčastněnými stranami; vybízí k iniciativám zaměřeným na posílení výměny informací; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila koordinaci a šíření informací ohledně CLLD a ITI; trvá na tom, že CLLD a ITI zvyšují zapojení občanů do řízení na místní a regionální úrovni prostřednictvím přímého zapojení občanů do rozhodovacího procesu v zájmu zvýšení odpovědnosti za rozhodnutí, a vyzývá místní a regionální orgány, aby se vhodnými metodami snažily zapojit občany do veřejných konzultací a s tím podporovaly vyspělejší formu poradní a kolaborativní kultury ;

16.  vybízí Komisi, členské státy a regiony, aby tam, kde je to vhodné, zajistily, že budou k dispozici vhodné mechanismy pro zamezení problémům, které mohou vznikat mezi řídícími orgány a jednotlivými partnerstvími, a dále aby zajistily, že potencionální příjemci budou náležitým způsobem informováni a chráněni, pokud jde o tyto mechanismy; bere na vědomí prodlení, ke kterému došlo v důsledku řešení sporů vyplývajících ze stížností, a trvá na vytvoření souboru konkrétních pravidel pro stanovení postupů pro vyřizování stížností a rychlé vyřešení oblasti zadávání veřejných zakázek;

17.  vyzývá Komisi, a zejména její generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, aby ustavila rámec pro spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), čímž bude možné využít jejích dlouhodobých zkušeností s realizací Programu rozvoje místního hospodářství a zaměstnanosti (LEED), a aby se snažila nalézt synergie mezi nástroji, zejména pokud jde o zvýšení realizační kapacity místních aktérů;

18.  zdůrazňuje, že větší úsilí jak ze strany členských států, tak ze strany Komise je důležité pro to, aby se zvýšilo využívání nových nástrojů v kontextu Evropské územní spolupráce; zdůrazňuje, že sousední oblasti rozdělené hranicí se často potýkají se stejnými problémy, které lze lépe řešit společně, na místní úrovni;

19.  je znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti v řadě členských zemí a regionů EU; vybízí členské státy, aby tyto nástroje využívaly v projektech, které povedou k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a příležitostí pro malé a střední podniky, k podpoře investic, udržitelného růstu podporujícího začlenění a sociálních investic a přispějí ke snižování chudoby a k sociálnímu začlenění, zejména v těch regionech a subregionech, kde je to nejvíce potřeba; poukazuje v této souvislosti na význam integrovaného financování, zejména na kombinaci ESF a EFRR; podtrhuje možnost zpětného investování části místních daní do činností orientovaných na výsledky; vyzývá Komisi, aby v souladu s balíčkem opatření v oblasti sociálních investic vypracovala zvláštní investiční strategii, která by mohla být prospěšná regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti;

20.  vyzdvihuje potenciál přístupu CLLD, tzn. přístupu zdola nahoru, k podpoře strategií místního rozvoje, vytváření pracovních příležitostí a vybízení k udržitelnému rozvoji venkova; domnívá se, že ITI a CLLD mají potenciál reagovat přímo na místní potřeby a výzvy cílenějším a vhodnějším způsobem, trvá na větším začleňování městských oblastí do tohoto mechanismu a vyzývá Komisi, aby tuto strategii aktivně uplatňovala; konstatuje, že ITI poskytují účinný mechanismus pro provádění integrovaných plánů obnovy a rozvoje měst; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu posílení součinnosti uplatňovala nařízení týkající se financování CLLD a ITI z evropských strukturálních a investičních fondů jako jeden celek;

21.  upozorňuje Komisi, že za účelem dosažení podstatného pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 je třeba věnovat jak v přezkumu strategie, tak v přezkumu víceletého finančního rámce více pozornosti regionální a místní situaci a konkrétním zvláštnostem příslušných oblastí;

Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

22.  vítá zřízení nového nástroje CLLD, který rozvinul iniciativu LEADER, aby zvýšil pravomoc místních komunit a poskytoval konkrétní místní řešení nejen prostřednictvím EZFRV, ale i ESI fondů ;

23.  zdůrazňuje, že CLLD skýtá příležitosti pro městské a příměstské oblasti a měl by být nedílnou součástí širších strategií městského rozvoje, mimo jiné cestou přeshraniční spolupráce; připomíná, že za účelem zajištění maximální účinnosti rozvojových strategií musí být rozvoj městských oblastí udržitelný a musí probíhat v souladu s rozvojem jejich okolí, příměstských oblastí a venkovských oblastí;

24.  lituje toho, že v řadě členských států bude CLLD fungovat s využitím jediného fondu, což může zmařit šance na vytvoření účinnějších strategií místního rozvoje; připomíná, že je důležitý integrovaný přístup a že je třeba, aby se zapojilo co možná nejvíce místních aktérů občanské společnosti;

25.  vítá zřízení horizontální pracovní skupiny pro partnerství, která byla vytvořena díky GŘ REGIO;

26.  apeluje na důsledné dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci, zejména pokud jde o uplatňování principu partnerství ve využívání nástrojů ITI a CLLD;

27.  vybízí k budování kapacit a zvyšování povědomí na straně sociálních a hospodářských partnerů a rovněž u aktérů občanské společnosti a k aktivnímu zapojení těchto stran, aby co nejvíce z nich mohlo předložit návrhy strategií CLLD před koncem lhůty pro předkládání návrhů (tj. do 31. prosince 2017);

28.  je znepokojen tím, že v některých členských státech znamená CLLD jen pouhé zaškrtávání kolonek a nikoliv skutečný přístup zdola nahoru; v této souvislosti trvá na tom, že místní aktéři mají mít skutečné rozhodovací pravomoci;

29.  žádá Komisi a členské státy, aby společně podporovaly sdílení osvědčených postupů, které se týkají místních akčních skupin (MAS), na základě strategie šíření informací na evropské úrovni ohledně jejich úspěšných projektů, a to s využitím stávajících nástrojů a platforem, jako jsou např. TAIEX, REGIO, PEER 2 PEER, URBACT a síť pro rozvoj měst;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaváděly iniciativy CLLD a aby v operačních programech a v kontextu regionálních, vnitrostátních a unijních politických rámců poskytly více flexibility, a mohly tak lépe zohlednit priority strategií CLLD; uznává úspěch MAS v projektovém řízení a vyzývá ke komplexnějšímu financování a ke zvážení rozšíření působnosti těchto skupin; s politováním konstatuje skutečnost, že v některých členských státech je CLLD omezen vnitrostátními orgány jen na jeden specifický cíl politiky; naléhavě žádá Komisi, aby poskytla členským státům pokyny ohledně financování CLLD, které se bude opírat o více fondů, jakož i pokyny týkající se motivace pro využívání finančních nástrojů;

31.  připomíná, že nařízení o ESF umožňuje přisoudit „strategiím pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit“ zvláštní investiční prioritu v rámci tematického cíle 9, a vybízí členské státy, aby to zahrnuly do svých operačních programů; poukazuje na to, že fond může poskytnout zásadní podporu územním dohodám o zaměstnanosti, strategiím městského rozvoje a budování institucionálních kapacit na místní a regionální úrovni, a žádá Komisi, aby členským státům poskytla dodatečnou pomoc při prosazování těchto zvláštních investičních priorit a aby ve svých výročních zprávách o činnosti informovala o rozsahu realizace těchto priorit; vyzývá Komisi, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období a reagovala v něm na problémy, které byly zjištěny v souvislosti s využíváním těchto nástrojů, a navrhla udržitelná řešení;

32.  je přesvědčen, že do strategie CLLD by měly být zahrnuty nástroje jako participativní sestavování rozpočtu , neboť se jedná o demokratický postup významně přispívající ke zvyšování zapojení sociálních a hospodářských partnerů v zájmu posilování sociální soudržnosti na místní úrovni a zvyšování účinnosti veřejných výdajů;

33.  zdůrazňuje, že je zásadně zapotřebí uplatňovat nediskriminační a transparentní přístup a co nejvíce omezovat možné střety zájmů v interakci mezi jednotlivci z řad veřejnosti a soukromými sektory, s cílem zajistit rovnováhu mezi efektivností, zjednodušováním a transparentností; dále vítá zapojení široké škály partnerů do MAS; považuje za vhodné ustanovení, podle něhož nesmí mít veřejné orgány ani žádná jednotlivá zájmová sdružení více než 49 % hlasovacích práv v MAS, jak je stanoveno stávajícím právním rámcem, což umožňuje přispět k posunu od administrativního přístupu směrem k inovativnímu přístupu zaměřenému na výsledky; žádá Komisi, aby důsledně monitorovala a posoudila uplatňování tohoto ustanovení, včetně okolností, za kterých mohou být povoleny určité výjimky, a aby poskytla cílenou technickou pomoc a pomoc při budování kapacit;

Integrované územní investice (ITI)

34.  bere na vědomí, že pro realizaci ITI lze využít řadu odlišných přístupů k řízení; domnívá se však, že je zásadně třeba, aby místní partneři sehráli roli klíčových aktérů při přípravě strategie územního rozvoje ITI a byli rovněž plně zapojeni do jejího řízení a monitorování a převzali příslušnou zodpovědnost v oblasti auditu, čímž pomohou zajistit skutečně místní zainteresovanost na opatřeních ITI;

35.  zdůrazňuje, že ITI by neměly být omezeny pouze na městské oblasti, ale mohly by se vztahovat i na takové zeměpisné oblasti, jako jsou městské čtvrti, metropolitní oblasti, území propojující město a venkov, oblasti na subregionální nebo přeshraniční úrovni; zdůrazňuje, že nástroj ITI má nejlepší předpoklady pro to, aby zohledňoval specifika územních potřeb tím, že bude pružněji vymezovat jejich územní rozsah, a tak může být uplatněn skutečně místně podmíněný přístup; domnívá se, že ITI rovněž poskytují vhodnou strukturu pro řešení problematiky území se špatným přístupem ke službám a izolovaných a znevýhodněných komunit; žádá Komisi a členské státy, aby optimalizovaly lidské a technické zdroje a více využívaly své ITI v oblasti přeshraniční spolupráce;

36.  zdůrazňuje, že včasné zapojení regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran, včetně aktérů občanské společnosti, do strategie územního rozvoje, které bude probíhat zdola, a větší přenesení odpovědnosti na ně, je klíčové z hlediska budoucí zainteresovanosti a účasti v integrované územní strategii a z hlediska úspěchu této strategie, která bude realizována na místní a meziodvětvové úrovni; trvá na tom, aby byla rozšířena kapacita k využití jejich vlastního potenciálu rozvoje v souladu s místními specifiky;

37.  vybízí členské státy, aby se rozhodly pro přístup k ITI, jenž se bude opírat o využití více fondů, a mohly tak dosáhnout synergie mezi fondy na daném území a komplexněji řešit příslušné výzvy; zdůrazňuje, že cílené budování kapacit je nezbytné pro usnadnění sdružování fondů z různých zdrojů;

38.  zdůrazňuje, že pozdní rozhodnutí přijaté na vnitrostátní úrovni o využívání nástroje ITI bylo zdůrazněno jako hlavní problém, pokud jde o řádné formulování územní strategie, vytvoření koordinační struktury, stanovení rozpočtu a vypracování vnitrostátního právního základu pro ITI;

39.  vítá úsilí, které Komise společně s odbornou skupinou pro oblast územní soudržnosti a městských záležitostí (TCUM) vynakládá na přípravu variant ITI; potvrzuje názor, podle něhož by se tyto pokyny měly objevit již v rané fázi postupu programování; domnívá se, že je zapotřebí pokyny aktualizovat a doplnit je o reálné příklady a zkušenosti, které byly získány po uplatnění ITI;

40.  žádá Komisi, aby zohlednila výsledky průzkumu provedeného Výborem regionů v roce 2015, a to účinnějším využíváním IT nástrojů a snížením produkované administrativy, zavedením pružnějších pravidel pro země/regiony s velmi nízkými přidělovanými prostředky, zlepšením mechanismů spolufinancování v členských státech a poskytnutím většího objemu odborné přípravy osobám odpovědným za řízení a čerpání fondů, včetně volených politiků;

Budoucí doporučení

41.  domnívá se, že CLLD a ITI by měly hrát ještě důležitější roli v budoucí politice soudržnosti; vyzývá Komisi, aby před předložením nového legislativního návrhu, jenž se bude týkat možných řešení ve vztahu k těmto nástrojům v období po roce 2020, připravila příslušnou zprávu, v niž popíše silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby („analýzu SWOT“) provádění těchto dvou nástrojů;

42.  žádá, aby výše uvedená zpráva obsahovala analýzu dopadů a účinnosti CLLD a ITI a aby posoudila, zda by byl v rámci právní úpravy politiky soudržnosti v období po roce 2020 vhodný povinný přístup, pokud jde o tyto nástroje, který by na ně vyčleňoval prostředky v operačních programech; navrhuje posoudit podobu konkrétních pobídek, které by členské státy vybízely k realizaci CLLD a ITI, společně s potenciálními prostředky k zajištění větší provázanosti operačních programů s CLLD a ITI; zdůrazňuje, že tato analýza by měla být založena na příslušném souboru ukazatelů, v nichž se budou odrážet jak kvalitativní, tak kvantitativní prvky;

43.  požaduje, aby se v příštím období politiky soudržnosti během programování, jakož i v prováděcí fázi formalizoval přístup zdola nahoru ve vztahu k ITI;

44.  vybízí Komisi a členské státy, aby prostřednictvím koordinace s příslušnými místními orgány sledovaly využívání fondů ITI, které jsou díky fúzi kvantitativně významnější než v dřívější době; zdůrazňuje, že je to důležité z hlediska omezení možnosti korupce v členských státech;

45.  opakuje, že zejména při poskytování pokynů je zapotřebí dvojího přístupu, a to zaprvé ve vztahu ke členským státům, které mají pouze vnitrostátní operační programy, a zadruhé vůči členským státům, které disponují rovněž regionálními operačními programy;

46.  trvá na tom, že je zapotřebí, aby Komise, členské státy a regiony zlepšily koordinaci svých kroků, pokud jde o pokyny k těmto nástrojům; doporučuje, aby byly pokyny vypracovávány souběžně s návrhem nových právních předpisů o politice soudržnosti na programové období po roce 2020 a následně byly aktualizovány; zdůrazňuje, že tím by bylo možné poskytnout dokumenty obsahující pokyny včas, posílit právní jistotu pro všechny strany a rovněž vyjasnit způsob uplatňování navrhovaných ustanovení v praxi;

°

°    °

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a regionálním a vnitrostátním parlamentům.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Územní soudržnost je považována za klíčový cíl EU, který je zakotven v Lisabonské smlouvě. Nová generace politiky soudržnosti na programové období 2014–2020 proto klade ve větší míře důraz na využívání integrovaných a místních přístupů v zájmu podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Nová nařízení o EFRR stanovují pevně vymezený rozpočet ve výši 5% výdajů na udržitelný rozvoj měst;

Podle rámce Evropských strukturálních a investičních fondů byly na programové období 2014–2020 zavedeny dva nové nástroje, které usilují o dosažení cíle územní soudržnosti: Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a integrované územní investice (ITI).

CLLD (články 32 až 35 nařízení o společných ustanoveních) je novým nástrojem, který má být využíván na subregionální úrovni. Vychází ze zkušeností získaných v rámci programu LEADER s komunitně vedeným místním rozvojem a jeho základem je přístup zdola nahoru: usiluje o posílení synergií mezi místními veřejnými a soukromými aktéry.

Nástroj ITI (článek 36 nařízení o společných ustanoveních) bude pomáhat v realizaci integrovaných územních strategií, neboť umožňuje sloučit financování z několika prioritních os jednoho nebo více operačních programů. Tento nástroj ITI lze využít pro dosažení cíle udržitelného městského rozvoje, ale může být zaměřen i na jiné typy území.

Členské státy musí ve svých dohodách o partnerství uvést, jak budou ITI a CLLD v členských státech používány a typy oblastí a výzvy, které budou tyto mechanismy řešit. 

Očekává se, že na tyto nástroje ITI a CLLD bude přiděleno přibližně 5 % rozpočtu politiky soudržnosti (16 miliard EUR). 20 členských států bude využívat ITI (13,6 miliardy EUR), 17 členských států bude využívat ITI k zabezpečení opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst (7 miliard EUR), jak je uvedeno v článku 7 nařízení EFRR. Pokud jde o CLLD, vyjádřilo celkem 18 členských států svůj záměr jej realizovat. Prostředky budou využívány podle příslušného nařízení převážně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a ze stávajícího programu LEADER[13].

Výzvy

Hodnotit ITI a CLLD na programové období 2014–2020 je obtížné, avšak orgány EU, výzkumní pracovníci, řídící orgány a místní aktéři již vymezili několik výzev. Tyto lze shrnout takto[14]:

Výzvy CLLD:

• velmi složitý koncept;

• řada praktických problémů (souvisejících zejména s kapacitou místních aktérů);

• odpor vůči opuštění přístupu shora dolu a postoupení pravomocí lokálním skupinám;

• v některých členských státech či regionech je to považováno za zbytečné, neboť místní aktéři jsou již do konzultací zapojení a není zde spatřována žádná přidaná hodnota;

• CLLD, je-li podporována z EFRR a ESF, je vnímán jako administrativní zátěž pro místní orgány a aktéry;

• členské státy, které již program LEADER využívají, mají oproti ostatním mnohem větší zkušenosti z této oblasti;

• rozběh řízení a správy CLLD, finanční závazky, územní zaměření.

Výzvy ITI:

• otázky ohledně řídících rámců, správních a institucionálních kapacit a způsob, jakým je uplatňováno zaměření se na výsledky a závazky tematického soustředění;

• odpovědnost za provádění je svěřena místním subjektům, které nemají často potřebné odborné znalosti či zdroje, jež by umožnily projekty realizovat;

• nový nástroj, s nímž nejsou na místní úrovni dosud žádné zkušenosti, což způsobuje průtahy (potíže při provádění);

• EK poskytla velmi málo pokynů, avšak vzhledem k velmi flexibilní povaze nástroje ITI nelze podrobně vymezit všechny možnosti jeho využití (je ustavena odborná skupina pro územní soudržnost a městskou problematiku (TCUM);

• zdvojení správních struktur, nedostatek pružnosti, financování je vázáno na celé programové období a není dostatečný soulad s ostatními strategiemi rozvoje. Provádění je příliš složité, jsou-li k dispozici jen velmi malé finanční prostředky.

Společné výzvy pro CLLD i ITI:

• složitost právní úpravy a konceptů a zvýšení administrativní zátěže (rozsah správní organizace, který je vyžadován, by mohl zabránit některým zemím ve využití ITI (např. Irsku) či ve využití CLLD, které jsou financovány z více fondů (např. Lucembursko))

• vzhledem k tomu, že ve vztahu k CLLD lze přijmout řadu přístupů, vyžaduje si jeho provedení v rámci správních struktur určitý čas a vynaložení finančních prostředků;

• strach členských států před ovlivňováním územního rozvoje na místní úrovni;

• nízký rozpočet přidělený na ITI a CLLD;

• integrace více fondů je považována za výzvu;

• vzájemné vazby obou nástrojů jsou předmětem řady debat regionálních orgánů.

Hlavní doporučení

Zpravodaj má za to, že pro dosažení cílů politiky soudržnosti má přístup zdola nahoru a zapojení místních aktérů zásadní význam. Přesto však lze v souvislosti s prováděním CLLD a ITI vysledovat v řadě členských států nedostatek důvěry mezi různými úrovněmi správy. Tuto důležitou otázku je zapotřebí vyřešit, neboť může být značnou překážkou v realizaci územního přístupu.

Místní aktéři často dále nedisponují kapacitou nutnou k rozvíjení a provádění strategií rozvoje, které se týkají jejich území. Potřebují pomoc z vnitrostátní a unijní úrovně, neboť jen tak přinesou tyto nástroje kýžený účinek. To je důležité zejména u menších lokalit a znevýhodněných oblastí, jako jsou ostrovy, horské a venkovské oblasti. Cílené aktivity jsou nezbytné, aby bylo možné přiblížit tyto nástroje místním aktérům a byly rozvinuty jejich kapacity nutné k tomu, aby se tito aktéři úspěšné zapojili do strategií zaměřených na jejich území. Z hlediska tohoto úsilí bude klíčové využití stávajících zdrojů a platforem.

Mladí lidé jsou často v diskusích o veřejných politikách opomíjeni. Je však zapotřebí, aby byli zapojeni do nástrojů pro územní rozvoj, zejména CLLD. Šokující počet 14 milionů mladých lidí se nachází v situaci, kdy nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a míra nezaměstnanosti mladých lidí v některých členských státech přesahuje 50 %. Nástroj CLLD, který se zaměřuje na mladé lidi, může být faktorem, který v rámci komunit poskytne potřebnou generační sounáležitost a může rozvíjet nové formy zaměstnanosti.

Zpravodaj má za to, že by měly být v co největší míře využity možnosti, které nová nařízení skýtají prostřednictvím financování z více fondů s cílem dosáhnout opravdu integrovaného a komplexního přístupu k opatřením v oblasti politiky soudržnosti. V této chvíli existují značné rozdíly ve způsobu očekáváného provádění ESI fondů. Kromě toho jsou na vnitrostátních a regionálních úrovních vytvářeny další, a často zbytečné, požadavky a překážky (tzv. gold-plating), které tuto oblast dále komplikují a odrazují od využívání nástrojů, jako jsou CLLD a ITI. Tuto nadměrnou administrativní zátěž a složitost je proto nezbytné snížit podstatným zjednodušením. V tomto směru se velké naděje upírají k činnosti skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni, která monitoruje zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů, kterou ustavila Komise.

Zpravodaj by si přál, aby nástroje, jako jsou např. ITI a CLLD, hrály významnější roli v budoucích diskuzích o politice soudržnosti, a aby byl větší a důslednější oficiální důraz kladen na přístup vycházející zdola. Komise bude mít možnost posoudit provádění těchto nástrojů v období 2014–2020, vypracovat možné varianty dalšího vývoje a poskytnout doporučení pro období pro roce 2020.

27.1.2016

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Výbor pro regionální rozvoj

o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: integrované územní investice (ITI) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

(2015/2224(INI))

Navrhovatelka: Michaela Šojdrová

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu vykazovalo v roce 2014 celkem 61 evropských regionů v osmi zemích EU míru nezaměstnanosti mezi 14 % a 34,8 % a v 63 regionech v sedmi zemích EU se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 2,5 % a 4,9 %; vzhledem k tomu, že mimoto je v sedmi zemích nezaměstnanost vyšší než 30 %;

1.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti skýtá potenciál pro rozšíření pracovních příležitostí, podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a pomoc při snižování chudoby a sociálního vyloučení; poukazuje v této souvislosti na význam integrovaného financování, zejména na kombinaci ESF a EFRR;

2.  zdůrazňuje, že je důležité stimulovat rozvoj takových odvětví, jako je zelená ekonomika a sociální ekonomika, která mohou být přínosná, pokud jde o udržitelnou zaměstnatelnost podporující začlenění;

3.  zdůrazňuje, že komunitně vedený místní rozvoj (community-led local development, CLLD) a integrované územní investice (integrated territorial investment, ITI) budou úspěšné pouze tehdy, pokud se jim podaří řádně řešit problémy související se sociálními otázkami a zaměstnaností, jimž čelí příslušné regiony a obce;

4.  vyzdvihuje potenciál přístupu CLLD, tzv. přístupu zdola nahoru, k podpoře strategií místního rozvoje, vytváření pracovních příležitostí a vybízení k udržitelnému rozvoji venkova; domnívá se, že ITI a CLLD mají potenciál reagovat přímo na místní potřeby a výzvy cílenějším a vhodnějším způsobem, trvá na větším začleňování městských oblastí do tohoto mechanismu a vyzývá Komisi, aby tuto strategii aktivně uplatňovala; konstatuje, že ITI poskytují účinný mechanismus pro provádění integrovaných plánů obnovy a rozvoje měst; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu posílení součinnosti uplatňovala nařízení týkající se financování CLLD a ITI z evropských strukturálních a investičních fondů jako jeden celek;

5.  je znepokojen tím, že v některých členských státech znamená CLLD jen pouhé zaškrtávání kolonek a nikoliv skutečný přístup zdola nahoru; v této souvislosti trvá na tom, že místní aktéři mají mít skutečné rozhodovací pravomoci;

6.  vyzývá Komisi, aby členským státům a místním orgánům poskytla technickou podporu a společně s členskými státy a místními subjekty vytvořila komunikační kanály, jejichž prostřednictvím by zajistila skutečné a smysluplné zapojení místních subjektů do procesu a spolupráce na všech úrovních; poukazuje na to, že CLLD a ITI uspějí jen tehdy, pokud se k jejich uskutečňování zavážou a ztotožní se s nimi všechny zúčastněné strany, včetně občanské společnosti, a domnívá se, že zapojení partnerů může vést také k posílení integrovaného a místně podmíněného přístupu, zejména tam, kde je nízká míra zájmu o CLLD a ITI; vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit lepší komunikaci a realizaci pověřila nějaký subjekt, který v její struktuře již existuje, koordinací CLLD a ITI;

7.  domnívá se, že Komise by měla podporovat členské státy, aby tyto nástroje využívaly v projektech určených k vytváření kvalitních pracovních míst a zajišťování sociálních investic, zejména v těch regionech a subregionech, kde je to nejvíce potřeba; vyzývá proto Komisi, aby v souladu s balíčkem opatření v oblasti sociálních investic vypracovala zvláštní investiční plán, na jehož základě budou moci regiony a subregiony s nejvyšší úrovní nezaměstnanosti těchto investic co nejlépe využít;

8.  uznává, že CLLD a ITI jsou obzvláště potřebné v méně rozvinutých regionech, vybízí Komisi a členské státy, aby poskytly regionálním a místním orgánům při přípravě a provádění těchto iniciativ podporu a pomoc v oblasti budování kapacit, a vyzývá je, aby zvláštní pozornost věnovaly regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, a zlepšily jejich územní soudržnost s cílem podpořit rozvoj místní ekonomiky, což v konečném důsledku pomůže k udržení obyvatelstva v dotčených regionech;

9  lituje, že CLLD a ITI nejsou zatím dostatečně propagovány pod snadno rozpoznatelným označením, a lituje rovněž skutečnosti, že místním zúčastněným stranám možná v souvislosti s těmito nástroji chybí zkušenosti; vybízí Komisi a členské státy, aby oba nástroje co nejvíce zviditelnily, řádně o nich informovaly jejich uživatele a zároveň předcházely jakékoliv další byrokratické zátěži a více usilovaly o zjednodušení pravidel a postupů; zdůrazňuje, že pokud by se v rámci nástrojů CLLD a ITI nevyužíval jen EFRR, ale i jiné fondy, jak je uvedeno v příslušných nařízeních, mohlo by být dosaženo lepších výsledků, větší přidané hodnoty i vyšší součinnosti; v této souvislosti se domnívá, že by měly být učiněny kroky za účelem šíření přesných informací o zvláštních fondech a posílení informačních kontaktních míst, aby tak zájemcům o využití těchto fondů byla poskytnuta odpovídající technická podpora; mimoto zdůrazňuje význam pečlivého a neustálého sledování těchto prostředků;

10.  vyzývá Komisi, aby zorganizovala náležitě propagované informační semináře, na nichž by s těmito možnostmi seznámila co možná největší počet lidí; rovněž doufá, že budou vytvořeny vhodné informační nástroje, jako jsou pravidelně aktualizované e-mailové seznamy a aplikace pro chytré telefony;

11.  připomíná, že nařízení o ESF umožňuje přisoudit „strategiím pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit“ zvláštní investiční prioritu v rámci tematického cíle 9, a vybízí členské státy, aby to zahrnuly do svých operačních programů; poukazuje na to, že fond může poskytnout zásadní podporu územnímu paktu o zaměstnanosti, strategiím městského rozvoje a budování institucionálních kapacit na místní a regionální úrovni, a žádá Komisi, aby členským státům poskytla dodatečnou pomoc při prosazování těchto zvláštních investičních priorit a aby ve svých výročních zprávách o činnosti informovala o rozsahu realizace těchto priorit; vyzývá Komisi, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období a reagovala v něm na problémy, které byly zjištěny v souvislosti s využíváním těchto nástrojů, a navrhla udržitelná řešení;

12.  upozorňuje Komisi, že za účelem dosažení podstatného pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 je třeba věnovat jak v přezkumu strategie, tak v přezkumu víceletého finančního rámce více pozornosti regionální a místní situaci a konkrétní zvláštnostem příslušných oblastí;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Czesław Hoc, Rina Ronja Kari, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Evelyn Regner, Michaela Šojdrová

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Anneli Jäätteenmäki

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

16.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Bill Etheridge, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Viorica Dăncilă, Bronis Ropė, Peter Simon, Davor Škrlec, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Marco Zullo

  • [1]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
  • [2]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
  • [3]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
  • [4]  Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
  • [5]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
  • [6]  Úř. věst. C 17, 19.1.2008, s. 18.
  • [7]  Úř. věst. C 313, 22.9.2015, s. 31.
  • [8]  Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 1.
  • [9]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0485.
  • [10]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0002.
  • [11]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.
  • [12]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.
  • [13]  Minimálně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % celkového příspěvku EZFRV na program rozvoje venkova musí být vyhrazeno pro program LEADER (čl. 59 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013).
  • [14]  Informativní prezentace Evropského parlamentu s názvem „Nástroje na podporu územního a městského rozměru v rámci politiky soudržnosti: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj“