ZPRÁVA o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2017, oddíl III – Komise

23.2.2016 - (2016/2004(BUD))

Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Jens Geier


Postup : 2016/2004(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0036/2016
Předložené texty :
A8-0036/2016
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2017, oddíl III – Komise

(2016/2004(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[1],

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[2],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[3],

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu[4],

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016 a na dvě související společná prohlášení dohodnutá mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na společné prohlášení o platebním plánu na období 2015–2016 dohodnuté dne 19. května 2015,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu, již na podzim 2015 vydala Komise[5],

–  s ohledem na roční analýzu růstu provedenou Komisí na rok 2016[6],

–  s ohledem na hlavu II kapitolu 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0036/2016),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2017 by měl nastolit směřování k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v době, kdy je křehké ekonomické oživení ohrožováno situací na rozvíjejících se globálních trzích a přetrvávajícím geopolitickým napětím;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2017 bude ovlivněn vývojem migrační a uprchlické krize;

C.  vzhledem k tomu, že během plnění rozpočtu na rok 2017 dojde současně i k přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období;

D.  vzhledem k tomu, že rovnováha mezi vnitřní poptávkou a zahraničním obchodem činí EU do jisté míry závislou na vývoji v globálním měřítku;

Obecné poznámky

1.  konstatuje, že rozpočet Unie se ukázal být klíčovým zdrojem umožňujícím řešit nedávné krize a reagovat na potřeby, s nimiž se během jednání o VFR na období 2014–2020 nepočítalo, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), migrační a uprchlická krize nebo geopolitické napětí v evropském sousedství, jež vede k řadě vážných problémů a nouzových situací, zatímco v EU je tempo ekonomického oživení a investic pod reálnými možnostmi a stále přetrvává nedostatek investic;

2.  zdůrazňuje, že omezená kapacita rozpočtu Unie k řešení těchto krizí je v této fázi v první řadě důsledkem využití všech dostupných prostředků dohodnutých během jednání o VFR, a zejména využitím zvláštních nástrojů, jako je nástroj pružnosti; připomíná rozhodující úlohu Parlamentu při utváření těchto nástrojů během jednání o VFR; zdůrazňuje však, že pokud by se krize i nadále prohlubovaly, nebude k řešení tohoto problému stačit ani plná aktivace stávajících ustanovení o flexibilitě; v této souvislosti naléhavě vyzývá Radu, aby znovu zvážila svůj postoj k otázce sestavování rozpočtu pro zvláštní nástroje VFR, aby bylo možné uvolnit omezení svazující rozpočet Unie; v této souvislosti opět poukazuje na svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by se prostředky na platby pro zvláštní nástroje (nástroj pružnosti, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na pomoc při mimořádných událostech) měly vypočítávat nad rámec stropů VFR, jako je tomu v případě prostředků na závazky; očekává, že tato otázka bude vyřešena v rámci přezkumu VFR v polovině období;

Sestavování rozpočtu s ohledem na hospodářské prognózy a v souladu s evropským semestrem pro koordinaci hospodářských politik

3.  bere na vědomí evropskou hospodářskou prognózu vypracovanou Komisí (z podzimu roku 2015), která svědčí o mírném oživení, které však stále nedosahuje růstového potenciálu EU; zdůrazňuje však, že na toto oživení je třeba navázat posílením základů růstu s cílem podnítit vytváření pracovních příležitostí a zajistit návrat k plné zaměstnanosti, konstatuje, že dlouhodobá a velmi dlouhodobá nezaměstnanost, zejména v nejchudších regionech Unie a mezi mladými lidmi, je stále znepokojivě vysoká a EU má potíže s restrukturalizací průmyslu; konstatuje, že přetrvávají rozdíly v hospodářském rozvoji mezi evropskými regiony a členskými státy, a poukazuje na propast mezi nejchudšími a nejbohatšími Evropany; připomíná také skutečnost, že se objevují nové výzvy, jako je riziko zpomalení rozvíjejících se tržních ekonomik a celosvětového obchodu, a zejména tlak vyplývající z volatility na čínských trzích, potřeba řešit migrační a uprchlickou krizi a přetrvávající geopolitické napětí;

4.  dále bere na vědomí roční analýzu růstu připravenou Komisí pro rok 2016; je rozhodně přesvědčen, že posílení investic, mj. lépe koordinovaným zvyšováním veřejných a soukromých investic se zaměřením na cíle strategie Evropa 2020, je tou správnou politickou reakcí k dosažení vyváženější hospodářské politiky; domnívá se, že tyto dva prvky je třeba vzít v úvahu při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2017, jelikož by to mohlo usnadnit stanovování priorit v hospodářském kontextu; vyzývá proto k větší synergii mezi unijním rozměrem evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik a rozpočtem Unie, jež je zároveň základním kamenem pro stabilitu eurozóny;

5.  v této souvislosti vítá úsilí Komise o intenzivnější využívání evropských strukturálních a investičních fondů na podporu klíčových priorit zdůrazněných v doporučeních pro jednotlivé země; bere na vědomí návrh Komise vytvořit program na podporu strukturální reformy a naléhavě vyzývá Komisi, aby zaručila, že tyto finanční prostředky budou vynakládány s cílem posílit hospodářskou, společenskou a územní soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU;

6.  lituje toho, že se rozpočet Unie stal v posledních letech vedlejší obětí dvojakého chování členských států, na jehož základě považovaly svůj příspěvek do rozpočtu Unie považovaly za zátěž a nakládaly s ním jako s upravitelnou proměnnou; vyzývá v této souvislosti k větší flexibilitě u výdajů členských států v určitých oblastech, jako jsou investice v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a boj proti nezaměstnanosti, chudobě a nerovnosti, a to také vzhledem k nutnosti vypořádat se s objevujícími se bezpečnostními hrozbami a s migrační a uprchlickou krizí; zdůrazňuje, že rozpočet EU jako investiční rozpočet může přinášet obzvlášť velkou přidanou hodnotu tím, že podněcuje růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v členských státech; upozorňuje, že je nutno, aby příspěvky členských států do rozpočtu Unie nebyly považovány za upravitelnou proměnnou, která se řídí makroekonomickými podmínkami; znovu také připomíná přidanou hodnotu rozpočtu Unie, pokud jde o synergie a úspory z rozsahu; zdůrazňuje zvláštní situaci izolovaných a okrajových regionů a domnívá se, že příspěvek členských států do rozpočtu EU by neměl být započítáván při výpočtu jejich strukturálních schodků;

7.  s politováním konstatuje, že vyhýbání se dani z příjmu právnických osob způsobilo obrovské ztráty v daňových příjmech členských států, v důsledku čehož se snížily jejich příspěvky do rozpočtu EU; navíc soudí, že takováto nekalá daňová soutěž znamená v některých případech přenos HDP z jednoho členského státu do druhého a také přenos HND do daňových rájů mimo EU, čímž se snižují úhrnné příspěvky členských států do rozpočtu EU;

Překonání krizí

8.  upozorňuje na skutečnost, že Unie musela v posledních letech čelit mnoha krizím, pro které by mělo být nalezeno celostní řešení; poukazuje na to, že uprchlická krize, která vznikla v Unii i v zemích s ní sousedících v důsledku syrského konfliktu, dosud nebyla vyřešena; konstatuje, že tato krize eskalovala v roce 2015 a pokračovala v roce 2016, a to náhlým a masivním nárůstem počtů uprchlíků a migrantů na útěku do Unie, v níž chtějí žádat o azyl; zdůrazňuje, že to mělo následně dopad i na vnitřní krizi; zdůrazňuje, že rozpočet Unie poskytl prostředky na okamžitou reakci na krizi a že je třeba jej podstatně navýšit, aby bylo možno účinně financovat provádění politik EU, která mají za cíl tuto krizi vyřešit, a měl by být součástí evropského řešení pro budoucí překonání této mimořádné situace;

9.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2017 bude ovlivněn vnitřními a vnějšími bezpečnostními hrozbami, které mohou mít také podobu teroristických hrozeb nebo extrémismu, a prováděním sdíleného programu Unie a členských států, jehož cílem je dosáhnout toho, aby se EU stala prostorem svobody, bezpečnosti a práva; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost rozpočtových nástrojů EU, jako je Fond pro vnitřní bezpečnost, pro řešení nejzásadnějších výzev a posílení operativní přeshraniční spolupráce;

10.  vítá zřízení fondu EFSI, který bude sloužit jako jeden z hlavních nástrojů pro zvyšování investic na úrovni EU a přispěje ke stimulaci vytváření pracovních míst; s uspokojením konstatuje, že již byl schválen značný počet projektů a činností Evropského investičního fondu (EIF) a mohly by být zjištěny možné synergie mezi EFSI a programem Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby aktivně usnadňovala synergie mezi různými fondy EU a zavedla systém sledování s cílem zjistit případy kombinovaného financování z prostředků EU; trvá na tom, že je třeba řádně uplatňovat srovnávací přehled; vybízí členské státy a soukromé subjekty, aby v plném rozsahu využily finanční zdroje, které jsou k dispozici v rámci EFSI; připomíná, že rozpočet Unie je páteří tohoto investičního plánu, poskytuje totiž potřebných 8 miliard EUR v prostředcích na závazky i na platby pro záruční fond EFSI; z této částky již bylo v rozpočtech na roky 2015 a 2016 uvolněno celkem 3,38 miliardy EUR; připomíná, že celkové rozpětí pro závazky bylo pro tento účel v roce 2016 plně využito, a konstatuje, že podle legislativního finančního výkazu EFSI Komise předpokládá podobný scénář pro návrh rozpočtu na rok 2017; opakuje svou snahu o posílení programu Horizont 2020 a nástroje pro propojení Evropy prostřednictvím ročního rozpočtového procesu s cílem co nejvíce kompenzovat škrty dohodnuté během jednání o EFSI;

11.  zdůrazňuje důležitost programů Horizont 2020, COSME, programů, z nichž jsou financovány malé a střední podniky, program Erasmus+ a programů a politiky, které podporují rozvoj prostředí příznivého pro inovace a přispívají k úspěchu strategie Evropa 2020; s uspokojením poukazuje na vysokou míru absorpce prostředků z programu Horizont 2020, je však zneklidněn znepokojivě nízkou mírou úspěšnosti financování projektů, při níž zůstává mnoho vynikajících projektů bez financování; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly možnosti převzetí projektů programu Horizont 2020, které byly pozitivně hodnoceny, ale nemohou být spolufinancovány, protože nejsou k dispozici rozpočtové prostředky; připomíná důležitou úlohu malých a středních podniků, které jsou páteří evropského hospodářství; zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl dále usnadňovat přístup MSP k trhům a financování prostřednictvím již existujících programů, jako je program COSME; opakuje, že budoucnost Unie je spojena s její schopností inovace v klíčových strategických odvětvích, aby dosáhla konkurenceschopnosti Evropy v globální ekonomice;

12.  považuje zejména Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí za zásadní přínos k prioritnímu cíli Unie podporovat zaměstnanost a růst; opakuje své odhodlání i nadále pokračovat ve financování tohoto programu s tím, že by došlo k jeho rozšíření, aby větší počet mladých lidí, včetně mladých migrantů přicházejících do EU, získal příležitost účinně vstoupit na trh práce na základě toho, že jim bude nabídnuto kvalitní zaměstnání, další vzdělávání nebo odborná příprava; lituje toho, že během jednání o rozpočtu EU na rok 2016 nebyly přiděleny žádné prostředky na závazky na další financování této iniciativy, ačkoli míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU stále zůstává na rekordních hodnotách; připomíná, že o tomto cíli je nutno uvažovat společně s nutností podporovat mobilitu mladých lidí, jak ji podporuje program Erasmus+; upozorňuje na důležitost společného prohlášení všech tří orgánů (Parlamentu, Rady a Komise) týkající se rozpočtu na rok 2016, kde se uvádí, že „snížení nezaměstnanosti mladých lidí představuje nadále vysokou a společnou politickou prioritu, a všechny tři orgány za tímto účelem znovu potvrzují své odhodlání optimálně využívat rozpočtové zdroje, které jsou na boj proti nezaměstnanosti tohoto druhu k dispozici, a to zejména v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“; konstatuje, že navzdory počátečním zpožděním v provádění této iniciativy a pokračujícímu otálení při jmenování orgánů operačních programů iniciativy v mnoha členských státech současné údaje o provádění ukazují na plnou absorpční kapacitu; vyzývá Komisi, aby své hodnocení této iniciativy předložila nejpozději do konce dubna 2016 a v každém případě natolik včas, aby bylo možné začlenit prodloužení tohoto programu do rozpočtu EU na rok 2017; zdůrazňuje, že trvalé řešení financování této iniciativy prostřednictvím nových prostředků na závazky až do roku 2020 bude součástí revize VFR v polovině období; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité poskytovat podporu z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) mladým lidem do 25 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), ve stejném počtu jako pracovníkům, kteří dostávají podporu v regionech s vysokou nezaměstnaností mladých lidí;

13.  upozorňuje, že podle nedávné zprávy organizace Save the Children je v tuto chvíli v EU chudobou ohroženo 27 milionů dětí; připomíná zprávu Parlamentu zasazující se o zřízení záruky pro děti s cílem vymanit děti z chudoby, zajistit prostředí vhodné pro jejich osobní rozvoj a zabránit jejich vykořisťování a sociálnímu vyloučení[7]; vítá úsilí těch členských států, které nedávno přijaly strategie snižování chudoby dětí s cílem snížit celkovou úroveň chudoby, a to i u dětí a mladých lidí; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy dodržovaly Úmluvu OSN o právech dítěte a zásady Listiny základních práv Evropské unie; považuje vzdělávání, péči o děti, zdravotní služby, bydlení a bezpečnost za základní potřeby, na něž má každé evropské dítě právo, včetně dětí, které do Evropy přicestují mezi uprchlíky a migranty;

14.  připomíná důležitost evropských agentur na jedné straně při zajišťování provádění evropských právních předpisů, čímž plní cíle politiky EU v oblasti konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, a na straně druhé při zvládání současné migrační a uprchlické krize; trvá proto na tom, aby jim byly jak na správní, tak na operační výdaje poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, které agenturám umožní plnit úkoly, jimiž jsou pověřeny, a dosahovat co nejlepších výsledků; v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí připomíná zvýšení počtu zaměstnanců a objemu prostředků v rozpočtech na roky 2015 a 2016 pro agentury působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; zdůrazňuje však, že aby tyto agentury dokázaly zvládnout obrovský nárůst pracovní zátěže a úkoly, které jim přibyly, bude nutno jim v rozpočtu na rok 2017 prostředky ještě více zvýšit; vyzývá dále Komisi, aby mu předložila aktualizované a konsolidované informace o potřebách těchto agentur a střednědobou a dlouhodobou strategii pro ně;

15.  je znepokojen tím, že přetrvávají sociální a ekonomické nerovnosti a obtíže při dosahování sociálně-ekonomické konvergence jako cíle EU; zdůrazňuje, že rozpočet Unie by měl podporovat politiky sbližování, začleňování a soudržnosti založené na ochraně a prosazování podnikání, vytváření důstojných, kvalitních a stabilních pracovních míst, udržitelném využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí, a to sledováním svých cílů v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; je obzvláště znepokojen nižší mírou vynakládání prostředků na platby u Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), než se očekávalo;

16.  uznává význam programů dodávek mléka a ovoce do škol a navrhuje analyzovat, do jaké míry lze objem prostředků na tyto programy zvýšit; připomíná, že v posledních letech bylo třeba čelit řadě krizí, mimo jiné i krizi v odvětví zemědělství způsobené zejména ruským embargem; naléhavě vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí o to, aby se zemědělství EU stalo odolnějším vůči změně klimatu a zároveň aby se snížily celkové emise skleníkových plynů ze zemědělství;

17.  bere na vědomí, že navzdory uvolnění značného objemu rozpočtových prostředků v letech 2015 a 2016 na řešení migrační a uprchlické krize nebylo dosud nalezeno řešení, a to ani uvnitř Unie, ani vně jejích hranic v zemích původu uprchlíků; zdůrazňuje však, že rozpočtové prostředky nejsou dostatečné a že k řešení této krize jsou naléhavě zapotřebí značné další finanční prostředky, jelikož zvýšení počtu uprchlíků a migrantů nelze považovat za dočasný jev; zdůrazňuje, že je třeba hledat dlouhodobější řešení, a to nejen v rámci ročního rozpočtového procesu, ale i při nadcházející průběžné revizi VFR; naléhavě vybízí Komisi, aby předložila střednědobý a dlouhodobý politický a finanční plán pro zvládnutí migrační krize a jejího dopadu na rozpočet na rok 2017; konstatuje, že na všechna opatření k řešení záležitostí souvisejících s uprchlíky či migrací financovaná EU by se mělo pohlížet jako na investice, které umožní řešit migrační a uprchlickou krizi; zdůrazňuje, že je třeba vyřešit hloubkové příčiny migrace zlepšením životních podmínek, a to zejména prostřednictvím lepšího vzdělávání a zdravotních služeb a posílením podpory pro investice do infrastruktury v zemích původu uprchlíků nebo v zemích, v nichž se původně snažili nalézt útočiště; zdůrazňuje, že financování migrační a uprchlické krize by nemělo podrývat nebo ztěžovat provádění jiných důležitých politik EU;

18.  zdůrazňuje, že je třeba navýšit financování programů znovuusidlování, relokačních řízení a návratových operací, zejména z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), s cílem dosáhnout účinné evropské azylové a migrační politiky a zároveň předcházet nezákonné migraci a tuto migraci snižovat; zdůrazňuje, že v rámci rozpočtu EU je třeba vytvořit možnosti pro vytvoření oblastí pro znovuusídlení běženců a bezpečných zón na africkém kontinentě a Blízkém východě ve spolupráci s Africkou unií, Ligou arabských států a UNHCR;

19.  bere na vědomí vytvoření regionálního svěřenského fondu Unie v reakci na krizi v Sýrii a svěřenského krizového fondu pro stabilitu a řešení hloubkových příčin nezákonné migrace a vysidlování osob v Africe; naléhavě žádá členské státy, aby dostály svým závazkům a přispívaly do těchto fondů ve stejné výši jako EU, a sice 2,3 mld. EUR; je hluboce znepokojen nízkou úrovní finančních příspěvků členských států; zdůrazňuje, že bude třeba vynaložit další finanční prostředky na humanitární pomoc poskytovanou na tranzitních trasách a na zvládání problémů vyplývajících ze vzrůstajícího počtu uprchlíků; zdůrazňuje, že nedostatek finančních prostředků na humanitární pomoc, stejně jako na opatření v oblasti zdravotní péče a vzdělávání v uprchlických táborech, pobídlo ještě více uprchlíků k tomu, aby vážili tuto nebezpečnou cestu do EU; připomíná, že výše uvedené fondy byly vytvořeny v reakci na nedostatečnou flexibilitu a chybějící finanční prostředky v rozpočtu EU; trvá na tom, že opatření k řešení migračního a uprchlického problému by neměla být přijímána na úkor rozvojových politik EU v jiných oblastech a že pravidla zodpovědnosti pro veškerá opatření EU v této oblasti je třeba dodržovat;

20.  zdůrazňuje, že členské státy znovu potvrdily své závazky na neformální schůzce hlav států a předsedů vlád členských států EU k jednání o migraci, která se konala dne 23. září 2015, na zasedání Evropské rady dne 15. října 2015 a na summitu ve Vallettě ve dnech 11.–12. listopadu 2015; přikládá nejvyšší důležitost veřejným prohlášením Rady v souvislosti s reakcí na nebývalou migrační a uprchlickou krizi; předpokládá, že Rada splní očekávání, která vzbudila svými prohlášeními a rozhodnutími, zejména pokud jde o příslib, že příspěvky členských států budou odpovídat výši rozpočtové podpory EU pro svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Afriku, a o plné provádění návrhu Komise o uprchlickém nástroji pro Turecko; uznává, že některé členské státy dále přispívají prostřednictvím jiných programů humanitární pomoci, jako je například Světový potravinový program a UNHCR;

21.  vítá princip i cíle uprchlického nástroje pro Turecko, do něhož mají být vloženy 3 mld. EUR, a naléhavě vyzývá každý členský stát, aby dodržel politické sliby a poskytl v rámci balíčku pomoci pro uprchlický nástroj pro Turecko odpovídající finanční podporu; je pevně odhodlán uplatňovat veškeré politické a institucionální prostředky nátlaku ve snaze zajistit, aby členské státy plnily své závazky týkající se příspěvků regionálnímu svěřenskému fondu pro Sýrii a nouzovému svěřenskému fondu pro Afriku; očekává, že Komise vysvětlí, jak by měl být uvolněn příspěvek Unie v rámci příslušných stropů rozpočtu Unie na roky 2016 a 2017; kritizuje skutečnost, že Rada a Komise vyloučily Parlament z jednání o zřízení tohoto nástroje a o uvolnění příspěvku Unie, jak ukazuje oznámení Komise, že má v úmyslu financovat příspěvek Unie přerozdělením prostředků v nedávno přijatém rozpočtu Unie na rok 2016 a využitím rozpětí pro rozpočet na rok 2017; kromě toho zdůrazňuje, že je třeba zvýšit dopad vnějších výdajů EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy, jak mohou být posíleny synergie mezi nástroji vnějšího financování EU a jak lze jejich strategický přístup učinit koherentnějším; domnívá se, že tyto svěřenské fondy a uprchlický nástroj nejsou ani součástí rozpočtu EU, ani mimo něj, v důsledku čehož jim chybí nezbytná zodpovědnost a zapojení do demokratického procesu předepsané metodou Společenství, a hodlá proto bedlivě sledovat zřizování fondu a uprchlického nástroje a jejich provádění; zdůrazňuje, že výše uvedené kroky jsou jasným porušením práv Parlamentu jako jedné ze složek rozpočtového orgánu;

22.  upozorňuje na skutečnost, že geopolitická situace v zemích východního sousedství je křehká, a vyzývá EU, aby zemím, které v současné době provádějí dohody o přidružení, poskytla větší podporu, aby mohly pokročit v reformách a bylo možné zajistit prohloubení vztahů mezi EU a těmito zeměmi;

Prostředky na platby

23.  připomíná, že v rozpočtech na roky 2015 a 2016 Komise v mnoha případech nepožádala o dodatečné prostředky na platby na řadu svých reakcí na krizi (předsunutí finančních prostředků ve výši 2 mld. EUR pro Řecko, první iniciativy v oblasti migrace), a namísto toho se uchýlila k přerozdělování již stávajících zdrojů; zdůrazňuje, že se tím zvýšil tlak na prostředky na platby v roce 2016 a v dalších letech, kdy může potenciálně opět vzniknout situace, kdy prostředky nemusí stačit k pokrytí skutečných potřeb finančních programů napříč jednotlivými okruhy, což bude mít přímý dopad na vedoucí projektů i občany; vyjadřuje obavy, že v důsledku této situace by kromě opožděného zahájení provádění programů v rámci sdíleného řízení mohly znovu vzniknout podmínky, které na konci minulého VFR vedly k bezprecedentní výši neuhrazených závazků a neudržitelnému nahromadění nevyřízených žádostí o platby; připomíná svůj dlouhodobý postoj, že nepředvídané potřeby v oblasti plateb by měly být pokryty z nových prostředků;

24.  vyzývá k úplnému naplnění společných prohlášení o prostředcích na platby dohodnutých mezi Parlamentem, Radou a Komisí v letech 2015 a 2016; připomíná závazek uspořádat v průběhu tohoto roku nejméně tři interinstitucionální schůzky ohledně prostředků na platby s cílem vyhodnotit jejich čerpání i revidované prognózy; upozorňuje, že Komise ohlásila, že výše nahromaděných neuhrazených plateb ke konci roku 2015 činila 8,2 mld. EUR, což je téměř polovina toho, co původně očekávala; má v úmyslu tento problém nadnést na první interinstitucionální schůzce ohledně plateb v březnu roku 2016 s cílem určit příčiny tohoto rozdílu a možný dlouhodobý dopad na platební prognózy; očekává, že při svém čtení rozpočtu na rok 2017 Rada zohlední a bude plně respektovat částky potvrzené na schůzce v dubnu 2016; naléhavě žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě podle dohody stvrzené ve společném prohlášení přijatém v rámci rozpočtového procesu pro rok 2016 poskytla dlouhodobé prognózy očekávaného vývoje prostředků na platby až do konce VFR na období 2014–2020 s cílem zabránit nahromadění neuhrazených plateb v druhé polovině VFR;

25.  zdůrazňuje, že se očekává, že provádění evropských strukturálních a investičních fondů dosáhne plného tempa čerpání v roce 2017, a varuje před tím, aby byly do rozpočtu zapsány nedostatečné prostředky na platby, které by neodpovídaly této zvýšené míře absorpce; vybízí Komisi, aby v návrhu rozpočtu zvýšila prostředky na platby na potřebnou úroveň; vyjadřuje znepokojení nad pozdním přijetím operačních programů a rizikem, že se v druhé polovině VFR opět nahromadí velký počet nezaplacených faktur; vybízí Komisi, aby aktivně spolupracovala s členskými státy, a naléhavě vyzývá členské státy, aby usilovaly o co nejrychlejší ustanovení orgánů odpovídajících za jednotlivé programy, jelikož právě neexistence těchto orgánů je hlavní příčinou stávajících prodlev; vítá skutečnost, že je Komise podle potřeby ochotna úzce spolupracovat s členskými státy, zvlášť na úpravě operačních programů, což umožní lepší součinnost mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a vnitrostátními problémy spojenými s uprchlickou krizí;

Další otázky zvláštního významu

26.  připomíná, že je důležité, aby politiky Unie byly založeny na horizontální zásadě začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů uplatňovala podle potřeby při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2017;

27.  vítá skutečnost, že se dne 12. prosince 2015 v Paříži 196 smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu shodlo na univerzální, dynamické a diferencované dohodě s cílem čelit výzvě, kterou je změna klimatu; vyjadřuje však politování nad tím, že není jasné, jak dárcovské země splní roční cíl ve výši 100 mld. USD na podporu rozvojových zemí, a zejména jak se dohodnou na společné metodice pro započítávání financování opatření v oblasti změny klimatu; konstatuje, že tato otázka musí být vyřešena před COP 22 v Marrákeši, a očekává, že Komise předloží návrh konsolidovaného znění rámcového nařízení EU, jež bude v plném rozsahu v souladu se všemi závazky přijatými v Paříži, a bude s tímto financováním počítat ve svém návrhu rozpočtu na rok 2017; připomíná, že EU vyjádřila souhlas s tím, že nejméně 20 % jejího rozpočtu na období 2014–2020, tj. téměř 180 mld. EUR, by mělo být vynaloženo na činnosti související se změnou klimatu a že je třeba jemně doladit rozpočet EU, pokud jde o otázky změny klimatu; žádá Komisi, aby nadále podporovala vynakládání prostředků EU na udržitelnou a účinně využívanou infrastrukturu, stejně jako na udržitelné způsoby dopravy; vybízí Komisi, aby bezodkladně uskutečnila závěry Rady ze dne 17. listopadu 2015 s ohledem na klimatický fond a fond politiky soudržnosti;

28.  vítá úsilí Komise při vytváření strategie „rozpočtu EU zaměřeného na výsledky“; vyzývá Komisi, aby prokázala pokrok dosažený v oblasti zjednodušení financování ze strany EU, zejména pokud jde o nižší zátěž při provádění a řízení projektů financovaných EU; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost výkonnosti finančních nástrojů, jež by se v rámci unijních programů financování mohly osvědčit při oslovení významných cílových skupin, jako jsou například MSP, inovativní podniky a mikropodniky; dále se domnívá, že vedle orgánů Unie nesou významnou část odpovědnosti také členské státy vzhledem k tomu, že 80 % rozpočtu se plní ve „sdíleném řízení“; vyzývá proto členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, k zajištění řádného finančního řízení, snížení počtu chyb i k zamezení případným zpožděním při provádění programů, za něž nesou odpovědnost; zdůrazňuje, že je třeba více se zaměřit na vypracování vhodných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů výstupů s cílem měřit výkonnost a získat konkrétní představu o dopadech výdajů EU na reálnou ekonomiku; vyzývá všechny členské státy, aby prosazovaly a zavedly konkrétní opatření pro aktivní boj proti korupci při zadávání veřejných zakázek a nabídkových řízeních;

29.  potvrzuje svou podporu mezinárodnímu programu pro výzkum energie (ITER) a pro související inženýrské činnosti a je odhodlán pro něj zajistit odpovídající financování; je však znepokojen dalšími prodlevami a vícenáklady, k nimž by mohlo v souvislosti s tímto programem dojít, a také možnými dopady na rozpočet Unie; lituje proto, že nemohl posoudit výši prostředků programu ITER na rok 2016 ve srovnání s aktualizovaným platebním plánem a časovým rozpisem; očekává, že revidovaný plán bude začleněn do přípravy návrhu rozpočtu na rok 2017; žádá řádný mechanismus zodpovědnosti, který bude poskytovat jasný přehled o výši finančních zdrojů přidělených na tento mezinárodní projekt a vyhodnotí účelnost jejich vynakládání;

30.  připomíná, že konečná dohoda o VFR na období 2014–2020 v souladu s článkem 2 nařízení o VFR zahrnuje povinný přezkum tohoto VFR, jehož součástí by byl legislativní návrh na revizi VFR do konce roku 2016; zdůrazňuje, že cílem přezkumu/revize je zhodnotit fungování VFR po kvalitativní a kvantitativní stránce a řešit systematické nedostatky rozpočtu Unie, přičemž je třeba zajistit, aby byl Unii poskytnut dostatek zdrojů k účinnému řešení vnitřních i vnějších krizí a k financování vyvíjejících politických priorit pro druhou polovinu stávajícího VFR; zdůrazňuje, že Rada by měla naplnit očekávání, která vznikla na základě prohlášení a rozhodnutí Evropské rady; zdůrazňuje v této souvislosti, že by na sebe Rada měla vzít odpovědnost za zajištění toho, aby byly k dispozici prostředky nezbytné k financování nových úkolů a nepředvídaných okolností, mimo jiné prostřednictvím navýšení stropů VFR; hodlá při jednáních o rozpočtu na rok 2017 a při revizi VFR zaujmout jednotný přístup; vyjadřuje silné pochybnosti o tom, zda je možné financovat zvládání současných krizí v rámci omezení současného VFR; zdůrazňuje navíc, že revize VFR v roce 2016 je příležitostí k přizpůsobení jeho prostředků a ke zvýšení flexibility v jeho rámci;

31.  opakuje svůj postoj ve prospěch nezbytné zásadní reformy systému vlastních zdrojů Unie a přikládá nejvyšší politický význam činnosti skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje zřízené v rámci dohody o VFR na období 2014–2020; očekává, že Komise a Rada akceptují konečný výsledek, který je očekáván na konci roku 2016, včetně jakéhokoli dalšího návrhu na nový vlastní zdroj; připomíná, že vůdčí myšlenkou stojící za reformou vlastních zdrojů je dosáhnout toho, aby příjmová strana rozpočtu Unie byla samostatnější, stabilnější, jednodušší, spravedlivější, udržitelnější a předvídatelnější, a zároveň zmírnit zátěž v podobě nadměrných výdajů z vnitrostátních rozpočtů a zvýšit transparentnost a viditelnost pro občany, aniž by se zvýšilo jejich celkové daňové zatížení; domnívá se, že aby bylo možné mít zcela nezávislý rozpočet EU, je třeba zavést skutečné vlastní zdroje;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému účetnímu dvoru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

18.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

6

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Younous Omarjee, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Andrey Novakov, Pavel Poc, Nils Torvalds, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Nathan Gill, Dietmar Köster

  • [1]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
  • [2]  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
  • [4]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0407.
  • [5]  http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/eeip/pdf/ip011_en.pdf
  • [6]  http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/2016/ags2016_annual_growth_survey.pdf
  • [7]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.